Zaměstnejte handicapované a snižte si daň z příjmů

Uvažujete nad tím, že začnete zaměstnávat osoby se zdravotním postižením a chcete vědět, jakými pravidly se toto zaměstnávání řídí? Zajímá vás, jaké jsou výhody zaměstnávání osob se zdravotním postižením, jaké jsou podmínky založení chráněné dílny a na co si dát při zaměstnávaní osob se zdravotním postižením pozor? Vše se dozvíte v našem článku.

Zaměstnejte handicapované a snižte si daň z příjmů

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením je upraveno Zákoníkem práce 262/2006 Sb. a také zákonem o zaměstnanosti 435/2004 Sb., který rozlišuje několik kategorií osob zdravotně postižených:

Osoba zdravotně znevýhodněná (OZZ)

Osoba zdravotně znevýhodněná nepobírá invalidní důchod, ale má kvůli své nemoci omezení vykonávat některé profese. Jedná se například o osoby s poruchou zraku nebo stabilizovanou roztroušenou sklerózou či epilepsií.

Osoba uznaná invalidní v prvním stupni invalidity

Invalidita prvního stupně se týká osob, jejichž pracovní schopnost poklesla minimálně o 35 %, maximálně však o 49 %.

Osoba uznaná invalidní v druhém stupni invalidity

V případě invalidity druhého stupně se jedná o osoby, jejichž pracovní schopnost klesla nejméně o 50 %, nejvíce však o 69 %.

Osoba uznaná invalidní ve třetím stupni invalidity

Za invaliditu třetího stupně se považuje stav, kdy pracovní schopnost osob se zdravotním postižením poklesla nejméně o 70 %.

Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením mají všichni zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru, volených zaměstnanců a zaměstnanců jmenovaných do funkcí. Jedná se o povinný podíl 4 %.

Pokud zaměstnavatel nezaměstná 4 % lidí se zdravotním postižením, musí ročně odvést do státního rozpočtu 2,5 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství nebo nakoupit výrobky a služby z chráněné dílny ve výši sedminásobku průměrné mzdy, tedy v hodnotě zhruba 163 200 Kč.

Jaké jsou výhody zaměstnávání občanů s postižením?

Zaměstnávání osob s postižením s sebou sice nese několik pravidel, jimiž se zaměstnavatelé musí řídit, ale přináší také celou řadu výhod. O jaké výhody se jedná?

Sleva na dani z příjmů

Zaměstnavatel má nárok na slevu na dani z příjmu ve výši 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením.  Jedná se o osoby invalidní v prvním a druhém stupni a osoby zdravotně znevýhodněné. V případně zaměstnávání osob invalidních v třetím stupni má zaměstnavatel nárok na slevu na dani z příjmu ve výši 60 000 Kč.

Nižší mzdové náklady

Podle nařízení vlády č. 567/2006 Sb. o minimální mzdě může zaměstnavatel v případě zaměstnance se zdravotním postižením využít možnost snížení minimální mzdy.

Další možné finanční benefity

Mezi další finanční benefity ze strany státu patří například příspěvek při zřízení společensky účelného místa, příspěvek při přípravě osob se zdravotním postižením k práci, příspěvek na podporu jejich zaměstnávání, příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa, příspěvek na zapracování a také projektové příspěvky ze strukturálních fondů.

Věděli jste?

Zaměstnáváním osob se zdravotním postižením můžete ročně ušetřit až 274 000 Kč.

Ve chvíli, kdy máte povinnost zaměstnat například jednoho člověka se zdravotním postižením a neuděláte to, musíte do státního rozpočtu odvést téměř 60 000 Kč nebo nakoupit zboží nebo služby v režimu náhradního plnění v hodnotě téměř 166 000 Kč.

V případě, že osobu se zdravotním postižením zaměstnáváte, můžete dostat dotaci až ve výši 48 000 Kč a budete mít také nárok na slevu na dani z příjmů až ve výši 60 000 Kč.

Přínos pro společnost

Integrace osob se zdravotním postižením na trh práce má výrazný přínos pro společnost. Zdravotně postižený člověk není díky zaměstnání odkázaný na sociální dávky a je dokázané, že zaměstnání vede k posílení sebevědomí a psychické pohody lidí s postižením, a mnohdy také k zlepšení jejich zdravotního stavu.

Přínos pro firemní kulturu

Osoby se zdravotním postižením jsou často velmi pracovití a loajální zaměstnanci. Diverzita pracovních týmů prokazatelně vede ke snížení stresu na pracovišti a také k posílení sociální atmosféry na pracovišti.

Konkurenční výhoda

Zaměstnávání znevýhodněných skupin na trhu práce může vést ke zlepšení firemní kultury a také ke zlepšení vaší image jako zodpovědného zaměstnavatele.

Povinnosti zaměstnavatele při zaměstnávaní osob se zdravotním postižením

Zaměstnavatel je povinen přizpůsobit práci a pracoviště omezením souvisejícím s mírou a druhem postižení daného pracovníka. U tělesně postižených osob se může jednat například pouze o bezbariérovou úpravu pracoviště, u osob s mentálním postižením je však mnohdy nutné zajistit také dozor.

Reklama Zaměstnejte handicapované a snižte si daň z příjmů

Nejčastější chyby zaměstnavatelů zaměstnávajících osoby zdravotně postižené

Zaměstnavatelé zaměstnávající osoby zdravotně postižené velmi často nevedou řádnou evidenci zdravotně postižených osob a pracovních míst, která jsou pro ně vyhrazena.

Další chybou je nesplnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním pojištěním. Chybou je také neplnění dalších povinností, k nimž patří například spolupráce s krajskou pobočkou Úřadu práce při zajišťování pracovní rehabilitace.

Pracovní rehabilitací se myslí soustavná činnost zaměřená na získání a udržení vhodného pracovního místa pro osoby se zdravotním postižením.

Chráněné dílny

Zaměstnavatel může osoby zdravotně postižené zaměstnávat prostřednictvím chráněné dílny. Zřízení chráněné dílny musí povolit příslušný úřad práce.

Podmínkou je, aby dílna zaměstnávala více než 60 procent osob se zdravotním postižením. Co se týče podpory státu, úřad práce zpravidla přispívá na její zřízení a po stanovenou dobu přispívá také na částečnou úhradu provozních nákladů.

Provozovatelé chráněných dílen mohou navíc čerpat příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Kde najít zaměstnance OZP?

Při hledání vhodných kandidátů můžete využít například interní nábor, motivovat stávající zaměstnance k doporučení jejich známých nebo inzerovat na bezplatných webových stránkách, které jsou určeny výhradně pro zaměstnavatele, kteří chtějí zaměstnávat osoby se změněnou pracovní schopností. Jedná se například o stránky www.ozpprace.cz, http://praceprozp.cz/, https://www.prace.cz/nabidky/ozp/, https://www.tip-prace.cz/ozp.

Co musíte vědět o dani z příjmu právnických osob za rok 2018?

DANĚ

Možná vám OSVČ už byla malá, takže jste si založili společnost a poprvé daníte jako právnická společnost. Na co při platbě daně z příjmu právnických osob pamatovat?

Daň z příjmu právnických osob musí platit všechny firmy a společnosti, které mají sídlo anebo alespoň vedení na území ČR.

Dále jí pak podléhají i ty právnické osoby, které mají sice zahraniční společnost, ale za to příjmy na našem území. Nejčastěji se pak samozřejmě jedná o obchodní společnosti typu v.o.s., s.r.o., a.s., k.s. anebo o družstvo.

Dobré je navíc vědět, že jsou v tomto případě od daně osvobozena veřejná nezisková ústavní zdravotnická zařízení.

Co je předmět daně a kolik je sazba?

Předmětem daně jsou příjmy a výnosy z veškeré činnosti, která souvisí s podnikatelskou činností a s nakládáním majetku. Sazba pak činí rovných 19 %. Jen pro srovnání uvedeme i sazbu daně z příjmu fyzických osob, ta je 15 %.

Zaměstnejte handicapované a snižte si daň z příjmů

Zdroj: Shutterstock

Jaké zvolit zdaňovací období?

Pro daň z příjmu fyzických osob platí zdaňovací období 12 kalendářních měsíců, resp. od ledna až do prosince. V případě právnických osob samozřejmě platí také tato možnost, ale důležité je zmínit, že rozhodně není pro zdanění jediná, kterou lze využít. Existuje ještě:

  • Hospodářský rok – 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců s tím, že prvním měsícem není leden.
  • Období od převodu na společníka, rozdělení společnosti, ode dne fúze apod.
  • Účetní období v případě, že je delší než 12 kalendářních měsíců.

Důležité je vědět, že základ daně z příjmů právnických osob tvoří samozřejmě příjmy ponížené o výdaje u osob, které nejsou povinny vést si účetnictví. U těch, které si účetnictví vedou, je poté daňový základ odvozen od výsledku hospodaření a na základě toho, jestli došlo k zisku nebo ztrátě.

Dále je třeba zmínit, že do základu daně se nepočítají úroky z úvěrů, členské příspěvky u odborových organizací a bezúplatná plnění typu darů. Mezi další osvobozenou položku patří příjmy, které podléhají dani se srážkou podle zvláštní sazby.

Daňový základ lze snížit především o 100 % vynaložených nákladů na výzkum a vývoj, ale dále pak i o uplatnění daňové ztráty z předešlých let. Podle § 35 může vzniknout daňová úspora s využitím slev na zdravotně postižené zaměstnance. Pro jejich výpočet je důležitý průměrný roční přepočítaný počet takových zaměstnanců. Slevy pak vydají takto:

  • 18 000 Kč– za zdravotně postiženého zaměstnance (vyjma těžkého zdravotního postižení). Dále pak lze uplatnit i poměrnou část z této sazby, pokud tvoří výsledek přepočtení desetinné číslo.
  • 60 000 Kč – za zaměstnance s těžkým zdravotním postižením. Stejně jako v předchozím případě zde lze uplatnit poměrnou část z této sazby, jestliže je opět po přepočtení výsledkem desetinné číslo.
Budete mít zájem:  Astma – co je to astma?

Co je odložená daň?

Speciální kapitolou je ve světě právnických osob pojem odložená daň. Ta vzniká v případě, kdy dochází k dočasným rozdílům v účetnictví nebo v daních. Pokud u vás k něčemu takovému v roce 2018 došlo, odloženou daň nebudete muset v březnu hradit.

Zmíněnými rozdíly totiž vznikne buď tzv. odložený daňový závazek, nebo pohledávka. V případě závazku počítejte s tím, že odloženou daň bude třeba uhradit v budoucnu. U odložené daňové pohledávky to pak bude o něco příjemnější. Pravděpodobně se vám o její hodnotu v budoucnu daň sníží.

Čtěte také:

Vydání 5/2018

Daň z příjmů: sleva na dani; zaměstnávání osob se zdravotním postižením

k § 35 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném ke dni 12. 8. 2015

I. Primárním účelem slevy na dani dle § 35 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je motivovat zaměstnavatele k zaměstnání osob se zdravotním postižením, nikoliv kompenzovat daňovému subjektu snížené výnosy a zvýšené náklady vzniklé zaměstnáváním zdravotně postižených osob.

II. Vzhledem k tomu, že sleva na dani dle § 35 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, není snížením daňového základu, ale je slevou na vlastní daňové povinnosti poplatníka, není vázána pouze na příjmy plynoucí ze samostatné výdělečné činnosti, při které poplatník zaměstnává osoby se zdravotním postižením.

(Podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 10. 2017, čj. 22 Af 86/2015-43)

Věc:

Mgr. Jan K. proti Odvolacímu finančnímu ředitelství o daň z příjmů.

Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj doměřil žalobci v rozhodnutí ze dne 17. 12. 2014 daň z příjmů fyzických osob ve výši 309 825 Kč a uložil povinnost uhradit penále ve výši 61 965 Kč.

Odvolání žalobce žalovaný rozhodnutím ze dne 12. 8. 2015 zamítl a potvrdil rozhodnutí správce daně. Žalobce se proto domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného žalobou podanou u Krajského soudu v Brně, jenž usnesením ze dne 26. 10. 2015, čj. 31 Af 48/2015-18, věc postoupil místně a věcně příslušnému Krajskému soudu v Ostravě.

Zákon nevylučuje postup, jímž žalobce uplatnil předmětnou daňovou výhodu na příjem ze závislé činnosti, a nikoliv na příjem ze samostatné (podnikatelské) činnosti, v rámci níž zaměstnává osoby zdravotně postižené.

Závislá i samostatná činnost jsou navzájem provázány, kdy bez příjmů, možností a kontaktů ze závislé činnosti by nemohla být realizována žalobcova podnikatelská činnost, navíc se stále jedná o jeden a ten samý daňový subjekt.

Pokud by tedy úmyslem zákonodárce bylo aplikovat daňové zvýhodnění pouze ve vztahu k samostatné činnosti, v níž dochází k zaměstnávání postižených osob podílejících se svou činností na výnosech žalobce, musí být zákonem takový postup stanoven; v daném případě tomu tak nebylo a správní orgány aplikovaly postup nemající oporu ve znění ani smyslu zákona. Při rozhodování správních orgánů tak došlo k popření dobré víry žalobce, kdy nemohl tušit, jak bude předmětné ustanovení vykládáno a aplikováno, neboť se do jisté míry jedná o neurčité znění zákona.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a dodal, že smyslem § 35 zákona o daních z příjmů je umožnit daňovému subjektu zaměstnávajícímu zdravotně postižené osoby uplatnit slevu na dani vypočtené z dílčího základu daně ze samostatně výdělečné činnosti, tedy kompenzovat příjmy z podnikání, jejichž výše může být zaměstnáváním těchto osob ovlivňována. Žalobce však uplatnil slevu na dani z příjmů ze závislé činnosti, jejichž výši zaměstnávání zdravotně postižených osob nijak neovlivňuje. Tímto jednáním tak žalobce uměle vytvořil situaci, jež mu umožnila získat daňové zvýhodnění, na které by jinak nedosáhl; takové jednání zjevně naplňuje znaky zneužití daňového práva. Nelze se ztotožnit ani s deklarováním dobré víry žalobce, jelikož ten s pomocí zcela formálního výkladu zákona pro sebe vytvořil zvýhodnění, které popírá smysl dotčeného ustanovení.

Krajský soud v Ostravě rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Z odůvodnění:

(…) Ačkoliv žalobce namítal kromě nesprávného právního posouzení věci i nesprávnost zjištění skutkového stavu, krajský soud dospěl k závěru, že námitka týkající se skutkového stavu je toliko úzce spjata s hlavní spornou otázkou právního výkladu, tudíž o ní bylo rozhodnuto v rámci otázky právního posouzení věci.

Krajský soud se zprvu zabýval interpretací § 35 zákona o daních z příjmů ve vztahu k požadavku, aby se na výnosech, z nichž je vyčíslována daň, podíleli zdravotně postižení zaměstnanci. Z ústavní maximy primátu jednotlivce nad státem vyjádřené v čl. 2 odst. 3 a 4 Ústavy vyplývá, že státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon a naopak každý občan může činit, co není zákonem zakázáno. V dotčeném § 35 zákona o daních z příjmů ani v jiných ustanoveních zákona o daních z příjmů není tento požadavek explicitně stanoven. Maximu zákonného podkladu pro výkon státní moci lze však rovněž naplnit teleologickým výkladem, o což se správní orgány také pokusily; soud se ovšem s takovým výkladem neztotožňuje. Primárním účelem takto poskytované slevy na dani není kompenzovat daňovým subjektům zaměstnávajícím zdravotně postižené osoby případné snížené výnosy a zvýšené náklady související se zaměstnáváním těchto osob, jak nesprávně uvádí správní orgány. Takovou kompenzační funkci plní zejména příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením poskytovaný příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce, jenž potencionálně zvýšené náklady a naopak snížené výnosy související se zaměstnáváním těchto osob předpokládá (v § 78a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, vyjádřeno slovy „

se poskytuje

[…]

formou částečné úhrady vynaložených prostředků na mzdy nebo platy a dalších nákladů

“). Primárním účelem § 35 zákona o daních z příjmů je motivovat zaměstnavatele k zaměstnávání osob se zdravotním postižením skrze poskytovanou slevu na dani; cílem je tedy zamezit potencionálně nadměrné nezaměstnanosti zdravotně postižených osob, přičemž sleva na dani představuje až důsledek uskutečnění primárního účelu, tj. zaměstnání zdravotně postižených osob. Právě nestanovením dalších zákonných požadavků k uplatnění příslušné slevy zákonodárce odlišil účel příspěvku a slevy na dani. Pokud by úmyslem zákonodárce bylo podmínit uplatnění této slevy skutečně vzniklými náklady na zaměstnávání zdravotně postižených osob, potom by tato vůle byla explicitně vyjádřena, jako je tomu ve shora uvedeném zákonu o zaměstnanosti. Za použití jazykového i teleologického výkladu dospěl soud k závěru, že poskytnutí uvedené slevy na dani není podmíněno shora uvedeným požadavkem podílu zdravotně postižených zaměstnanců na výnosu zaměstnavatele, a žalobci je tudíž třeba přisvědčit, že jedinou podmínkou pro uplatnění slevy je samotná skutečnost zaměstnávání zdravotně postižených osob. Obdobně lze uvažovat o výkladu dotčeného ustanovení ve vazbě na podmínku uplatnění slevy na dani z příjmů plynoucích pouze ze samostatné činnosti. Ani tato podmínka není zákonem o daních z příjmů explicitně stanovena; ohledně jazykového výkladu a maximy zákonného podkladu pro výkon státní moci lze tedy odkázat na shora vyřčené. V daném kontextu nelze považovat za správný závěr žalovaného, že záměrem zákonodárce bylo umožnit uplatnění daňového zvýhodnění toliko vůči dani vypočtené z příjmů ze samostatné činnosti, v rámci níž dochází k zaměstnávání zdravotně postižených osob. Takový výklad je neudržitelný jednak z hlediska absence výslovné zákonné úpravy, zejména však z hlediska účelu interpretovaného ustanovení. Sleva na dani je slevou na vlastní daňové povinnosti poplatníka – fyzické i právnické osoby; nejde o snížení (slevu, odpočet apod.) daňového základu, nýbrž o zmenšení konkrétní daňové povinnosti, vlastní daně (Pelc, V.

Zákon o daních z příjmů. Komentář

. 2. vyd. Praha : C. H. Beck, 2015, s. 919-931). Sleva na dani není vázána na samotný základ daně, nýbrž se uplatňuje až vůči vyčíslené daňové povinnosti; jedná se o neutrální daňové zvýhodnění v tom smyslu, že není podstatné, vůči kterému druhu příjmu se tato sleva uplatňuje. Pakliže by zákonodárce zamýšlel svázat toto daňové zvýhodnění s určitým druhem příjmu, volil by patrně konstrukci navazující dané zvýhodnění již na samotný daňový základ, a nikoliv až na výslednou daňovou povinnost. Soud tedy dospěl k závěru, že uplatnění uvedené slevy na dani není podmíněno ani požadavkem co do druhu příjmu. Není možné žalobci přičítat k tíži, že v rámci své daňové optimalizace postupoval v souladu se zákonem tak, aby pro něj výsledná daňová povinnost ve vztahu k jeho příjmům ze závislé i podnikatelské činnosti představovala co nejmenší finanční zatížení. V posuzovaném případě správní orgány nepostupovaly , pokud extenzivním výkladem nepřípustně rozšířily okruh podmínek pro možnost uplatnění slevy na dani.

Budete mít zájem:  Potraviny spalující tuky – které to jsou?

Žalovaný tak nesprávně aplikoval § 35 zákona o daních z příjmů, jeho rozhodnutí je nezákonné a krajský soud je proto v souladu s § 78 odst. 1, 4 s. ř. s. zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. (…)

Zaměstnejte handicapované. Za dobrou věc si snížíte daň z příjmů

Kterýkoliv zaměstnavatel může zaměstnat osobu se zdravotním postižením (OZP) a zajistit si tak slevu na dani z příjmů. V některých případech také může získat od úřadu práce příspěvek na zaměstnance se zdravotním postižením.

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením – povinně vs. dobrovolně

Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou podle zákona o zaměstnanosti povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. Čtěte více: Povinnost zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zdravotním postižením (OZP)

Zaměstnavatelé s méně než 25 zaměstnanci mohou osoby se zdravotním postižením zaměstnávat dobrovolně. Čtěte více: Chcete být zadobře s úřadem práce? Zaměstnejte zdravotně postižené

Zaměstnávání OZP snižuje daně

  • Podle zákona o daních z příjmů má podnikatel, který zaměstnává osoby se zdravotním postižením, několik možností, jak si snížit daň s příjmů.
  • Daňový poplatník si může snížit daň o částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením a o částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením.
  • Ministerstvo financí navíc může snížit daň až na polovinu pro poplatníky, včetně společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti, jsou-li společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti, zaměstnávající nejméně 25 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců, popřípadě poskytováním těchto úlev pověřit správce daně.

Existuje více možností, jak zaměstnat osoby se zdravotním postižením

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením upravuje zákon o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.) v paragrafu 67 a následujících. Zákon zajišťuje osobám se zdravotním postižením zvýšenou ochranu na trhu práce.

Jako osoby se zdravotním postižením definuje zákon osoby invalidní a osoby zdravotně znevýhodněné. Evidenci osob se zdravotním postižením vedou úřady práce.

Úřad práce může zaměstnavateli poskytnout příspěvek, pokud:

  • Vytvoří pro osobu se zdravotním postižením chráněné pracovní místo.
  • Vytvoří pro osoby se zdravotním postižením chráněnou pracovní dílnu (tj. pracoviště s více než 60% podílem zaměstnanců se zdravotním postižením).
  • Zaměstnává více jak 50 procent osob se zdravotním postižením.

Chráněné pracovní místo

Zaměstnavatel může na základě písemné dohody uzavřené s úřadem práce vytvořit pro osobu se zdravotním postižením chráněné pracovní místo. To musí zaměstnavatel provozovat minimálně po dobu dvou let od data sjednaného v dohodě. Úřad práce poskytuje na vytvoření či provoz chráněného pracovního místa zaměstnavateli příspěvek.

Ze zákona: Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.

Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může příspěvek na vytvoření jednoho chráněného pracovního místa pro OZP činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy.

Aby podnikatel příspěvek dostal, nesmí mít daňové nedoplatky, nedoplatky na zdravotním a sociálním pojištění. O příspěvek na chráněné pracovní místo musí zaměstnavatel úřad práce písemně požádat. Příspěvek na chráněné pracovní místo může navíc dostat i osoba se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.

Pracoviště, které zaměstnává nejméně 60 procent osob se zdravotním postižením, se podle zákona nazývá chráněnou pracovní dílnou. Na základě písemné dohody s úřadem práce může i pracovní dílna získat příspěvek, je-li provozována nejméně po dobu dvou let ode dne podepsání dohody s úřadem práce.

Ze zákona: Příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny může maximálně činit osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku na každé pracovní místo v chráněné pracovní dílně vytvořené pro OZP a dvanáctinásobek této mzdy na pracovní místo pro osobu s těžším zdravotním postižením. Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více pracovních míst v chráněné pracovní dílně, může příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy.

Bezdlužnost je opět podmínkou pro přiznání příspěvku.

Nadpoloviční podíl zaměstnanců je OZP

Úřad práce poskytuje také příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, a to zaměstnavateli, který zaměstnává více než 50 procent osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců.

Ze zákona: Příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8000 Kč.

Příspěvek se poskytuje čtvrtletně, a to zpětně na základě písemné žádosti zaměstnavatele, po splnění zákonných podmínek.

Příspěvek závisí na rozpočtu úřadu práce

Podle informací z Úřadu práce v Havlíčkově Brodě závisí skutečná výše příspěvku, kterou zaměstnavatel dostane, na konkrétním rozpočtu daného úřadu práce.

Každý úřad práce totiž při stanovení výše příspěvků vychází ze svého rozpočtu na daný kalendářní rok a pro poskytování příspěvků má stanovená vlastní kriteria, zároveň však také vždy vychází z konkrétního případu.

Žádost zaměstnavatele může zamítnout, pokud zaměstnavatel nesplní některé kriterium pro to, aby mohl příspěvek získat – například nedoloží bezdlužnost. Úřad práce také podnikatelům, kteří chtějí o příspěvek žádat, radí před podáním žádosti věc konzultovat s odborným pracovníkem na příslušném úřadu práce.

Příkladně právě Úřad práce v Havlíčkově Brodě poskytl od začátku letošního roku, podle veřejně přístupné databáze na jeho internetových stránkách, celkem osm příspěvků na zřízení chráněného pracovního místa v rozmezí 30 – 200 tisíc korun. Veřejně přístupný je na internetu také Katalog zaměstnavatelů OZP.

Kromě možnosti dotací a daňových úlev mohou být pro zaměstnavatele zaměstnávající OZP bonusem také dobré vztahy s úřadem práce, jak sdělila business serveru Podnikatel.cz před časem Karla Červená z Úřadu práce v Karviné. Takového zaměstnavatele budeme mít rádi, protože je uvědomělý, dodala.

Do pracovního prostředí OZP je třeba investovat

Zkušenost se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením má společnost Alza.cz (internetový obchod) od roku 2007. Od roku 2008 zaměstnáváme v logistice především neslyšící kolegy. Za toto poměrně krátké období jsme zaměstnali již 13 neslyšících, z nich s většinou jsme stále v pracovním poměru.

Do našeho kolektivu jsme integrovali nejen tyto zaměstnance, ale také zaměstnance s mentálním postižením i osoby s jiným zdravotním omezením. Počet těchto osob se rok co rok zvyšuje, uvádí pro business server Podnikatel.cz Katarína Vrbová, personální manažerka Alza.cz, s tím, že firma tak plní povinný podíl zaměstnávání těchto osob.

Budete mít zájem:  Jak Se Aplikuje Biologická Léčba?

Dotace na zřízení chráněných pracovních míst nebo chráněné pracovní dílny zatím nevyužíváme, dodává.

Katarína Vrbová připomíná, že firma musela také investovat finanční prostředky do úpravy prostor vhodných pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V průběhu roku 2009 jsme vynaložili nemalé finanční prostředky na komplexní rekonstrukci prostor, kde pracují především neslyšící.

Zabezpečili jsme jim tak bezpečné pracoviště, kompletně oddělené od jakékoliv manipulační techniky. Tím jsme také umožnili vznik dalších pracovních míst, určených právě pro osoby s tímto druhem zdravotního omezení. Všechny investice byly realizovány z vlastních zdrojů, říká.

Osoby se zdravotním handicapem ve společnosti pracují například v oddělení logistiky nebo oddělení reklamací.

Více než 50 procent zaměstnanců – osob se zdravotním postižením pracuje ve společnosti Bartoň a Partner, která se mj. zabývá facility managementem (podle Katalogu zaměstnavatelů OZP šlo v 1.

 čtvrtletí 2009 celkem o 156,68 přepoč­tených úvazků OZP).

Společnost proto může nabízet a nabízí ostatním zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 25 zaměstnanců, nikoliv však osoby se zdravotním postižením, náhradní plnění.

Pozor na zálohy na daň z příjmu. Finanční úřad nelituje ani důchodce

Mýlil se. Letos mu přišla obsílka, že mu za rok 2014 vznikla povinnost platit zálohy na daň z příjmu. A protože tak neučinil, a ani o zrušení této povinnosti nepožádal, finanční úřad mu vyměřil úrok z prodlení. Pan Hlaváček se však hájí, že netušil, že měl zálohy platit.

„Finanční úřad mě na to neupozornil,“ zlobí se 71letý senior. Domníval se, že když v dalším roce nevykázal po odpočtu slevy na poplatníka žádnou daňovou povinnost, není co řešit.

„Šokující bylo pro mne vyjádření finančního úřadu, že si má každý hlídat zaplacení daně sám,“ zlobí se a dodává, že ve vyšším věku se už nedá vše ohlídat tak jako dřív.

„Úroky z prodlení jsem uhradil, za blbost se platí,“ dodává.

Do podobné situace se dostávají i další lidé. O vysvětlení, jak to je s placením záloh na daň z příjmu, jsme požádali daňovou poradkyni Gabrielu Ivanco ze společnosti Mazars.

Jak vysoké jsou zálohy na daň z příjmu a koho se budou během roku 2017 týkat?OSVČ, která má daňovou povinnost za rok 2016 vyšší než 30 tisíc korun a nižší než 150 tisíc korun, musí platit dvě pololetní zálohy ve výši 40 % daňové povinnosti za rok 2016, termíny jsou do 15. června a do 15. prosince. OSVČ s vypočtenou daňovou povinností za rok 2016 přesahující 150 tisíc korun musí platit již čtvrtletní zálohy na daň z příjmu, každou ve výši 25 % daňové povinnosti za rok 2016, termíny jsou do 15. června, 15. září, 15. prosince a 15. března. Povinnost platit zálohy na dani se pak může týkat i osob s jinými druhy příjmů, než jsou příjmy z podnikání, výjimkou jsou pouze ty fyzické osoby, u nichž základ daně z příjmů ze zaměstnání, z nichž jsou zálohy na daň sráženy zaměstnavatelem, činí více než 50 % celkového základu daně.

Jak přesně tato daňová povinnost vznikne a jak se rozhodná částka (zisk) vypočítá?Výše záloh a periodicita jejich placení vychází z poslední známé daňové povinnosti. Tou je obecně částka, kterou si poplatník vypočetl a uvedl v řádném daňovém přiznání za poslední skončené zdaňovací období.

Vypočtená částka se rozdělí na dvě, respektive na čtyři splátky podle výše uvedené periodicity placení záloh a zaokrouhlí se na sta nahoru. Pokud má poplatník i nějaké příjmy ze zaměstnání, z nichž zálohy na daň sráží zaměstnavatel, pak dále záleží na tom, jakou část celkového základu daně tyto příjmy ze zaměstnání tvoří.

Je-li to více než 50 %, pak povinnost platit zálohy na daň nevzniká, pokud se pohybují mezi 15 a 50 %, hradí poplatník zálohy v poloviční výši, a činí-li méně než 15 % celkového základu daně, vzniká povinnost hradit zálohy v plné výši. Pro účely výpočtu záloh se dále vylučují tzv.

ostatní příjmy, tedy příjmy zdanitelné podle § 10 zákona o daních z příjmů.

  • na poplatníka
  • na vyživované děti
  • za umístění dítěte v předškolním zařízení (tzv. školkovné)
  • na manželku (manžela)
  • pro studenty
  • pro zdravotně postižené

V případě, že někomu vznikla tato povinnost již dříve a zálohy neplatil, kolik let zpět si na něj může finanční úřad posvítit? Je stanovena nějaká promlčecí doba?Pozdní úhrada zálohy na daň podléhá sankcím stejně jako pozdní zaplacení daňové povinnosti, protože záloha na daň se spravuje jako daň. Je-li poplatník v prodlení, tzn.

neuhradí-li splatnou zálohu nejpozději v den její splatnosti, vzniká mu povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Výše úroku z prodlení je ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

Podle daňového řádu je lhůta pro doměření daně tříletá.

Pan Hlaváček vykázal v roce 2014 daň ve výši 32 000 Kč. Nesplnil povinnost uhradit zálohu na daň.

  • daň v roce 2014: 32 tisíc korun
  • záloha splatná v roce 2015 do 15. června: 12 800 korun
  • záloha splatná v roce 2015 do 15. prosince: 12 800 korun
  • předpis záloh za rok 2015: 25 600 korun

Vyměřený úrok z prodlení za nesplnění zálohové povinnosti: 1 907 korun

Pan Hlaváček úrok z prodlení doplatil, je možné s tím ještě něco zpětně dělat?Vybrané sankce vzniklé od 1. 1. 2015 nám může finanční úřad prominout. Jde o penále, úrok z prodlení a úrok z posečkané částky daně. Předpokladem pro prominutí je úhrada daně, které se příslušná sankce týká.

Správce daně může prominout až 75 % penále a až 100 % úroku. Při rozhodování o prominuté částce posoudí zejména míru naší součinnosti nebo existenci ospravedlnitelných důvodů pro prodlení s úhradou daně.

Poplatek za žádost o prominutí příslušenství daně je tisíc , pokud je žádáno o prominutí částky vyšší než tři tisíce korun, jinak je žádost bez poplatku.

Jestliže nastane situace, kdy podobně jako pan Hlaváček nemá podnikatel v dalším roce prakticky žádné příjmy, jak tuto situaci řešit a co je potřeba udělat?Na žádost poplatníka může správce daně v odůvodněných případech stanovit zálohy nižší, popřípadě povolit neplacení záloh na daň, a to i za celé zdaňovací období. Určitě je vhodné pružně reagovat na ekonomickou situaci u poplatníka a případně požádat o snížení nebo prominutí záloh na daň.

Existují nějaké výjimky, kdo nemusí zálohu na daň z příjmu platit, i když dosáhne zisk převyšující 30 tisíc korun?Jak je uvedeno výše, měsíční zálohy neplatí OSVČ, které si samostatnou výdělečnou činností přivydělávají k zaměstnání a jejich dílčí základ daně ze zaměstnání, ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň, činí více než 50 % celkového základu daně.

Pan Konvička podnikal a zároveň byl zaměstnaný.

  • Jeho dílčí základ daně z podnikání byl 400 000 Kč a jeho dílčí základ daně ze závislé činnosti činil 450 000 Kč.
  • Pan Konvička si neuplatňuje žádné odpočty od základu daně ani slevy na dani vyjma slevy na poplatníka.

Ačkoli výsledná daňová povinnost pana Konvičky činí 102 660 korun, nemá povinnost platit zálohy na daň z příjmu a svou daňovou povinnost doplatí až po podání daňového přiznání po skončení zdaňovacího období.

Kdo ještě nemusí mít obavu ze záloh na dani z příjmu? Během roku 2017 nebudou měsíční zálohy na dani z příjmu odvádět OSVČ, jejichž vypočtená daňová povinnost za rok 2016 nepřesáhne 30 tisíc korun.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector