Propolis v medicíně: díky vyčištění již není alergenní

Včelí produkty jsou vzácným zbožím, které člověk využíval odedávna. Nejdříve je získával od divoce žijícíh včelstev, později si včelstva přemístil blíže ke svému obydlí a začal se učit včelařit. Proč? Právě kvůli včelím produktům. Hlavní význam včel je ale jiný – opylovací činnost. Využití si našly i produkty včel, které se používají v lidové medicíně, ale i jako výživové doplňky.

Co tedy od včel získáváme? Nejznámějším zástupcem je bezesporu med, jehož popularita jako sladidla i léčiva neustále roste, ovšem mezi včelí produkty nepatří pouze med.

Dalším široce rozšířeným, ale obecně už méně známým, je propolis, pryskyřičná látka s desinfekčími účinky. Dalšími včelími výrobky jsou také pyl, mateří kašička, vosk a včelí jed.

Pravými produkty včel jsou pouze vosk a jed, ostatní látky sice získáváme od včel, ale jejich původ je rostlinný.

  • V minulosti byly všechny včelí produkty široce využívány, s rozvojem moderní medicíny a syntetických léčiv se jaksi zapomnělo na staré a osvědčené potraviny či léčiva, které nám nabízí sama příroda.
  • Propolis v medicíně: díky vyčištění již není alergenní
  • Med

Med je asi nejstarším produktem, získávaným od včel. Nejdříve sloužil samozřejmě jako sladidlo, poté lidé začali objevovat i jeho léčivé účinky.

Podle kreseb v jeskyních bylo zjištěno, že med byl využíván již v pravěku, doba paleolitická (15 000 let př.n.l.) – nejstarší zmínka o medu je dochována v Pavoučí jeskyni ve Španělsku.

Med si našel své místo i ve starověku, ve starověkém Římě i Řecku.

Med můžeme rozdělit podle původu na 2 základní druhy:nektarový – květový (světlý) a medovicový – lesní (tmavý).

Květový med

Květový med je vyroben z nektaru, který včely sbírají na květech rostlin. Nektar je sladká řídká tekutina vylučovaná speciálními buňkami na květu rostliny, tyto buňky vytvářejí pletivo – nektarium.

Pro rostlinu má toto pletivo obrovský význam, protože tvoří nektar, na který láká hmyz – opylovače, kteří pak mohou roznášet pyl z rostliny na další rostliny, tím dochází jak k opylení – profituje rostlina, tak i k zisku sladiny hmyzem. Květové medy bývají světlejší barvy a často i řidší konzistence ve srovnání s medovicovými medy.

Květové medy také dříve krystalizují, samozřejmě se najde i výjimka a tou je med akátový, který krystalizuje až zhruba za 1-2 roky. Květové medy bývají jednodruhové – řepkový, slunečnicový, akátový, malinový atd., jejich získávání je náročnější, a proto jsou i dražší.

Dále mohou být medy květové smíšené – nejde o jednodruhové medy, které se často nacházejí v oblastech s monokulturami nebo se širokým rozšířením jedné rostliny, ale o medy z více druhů nektaru z různých rostlin. Včely sbírají více druhů nektaru a v úle je smísí dohromady, tím vznikne smíšený květový med.

Medovicový med

Medovice je hustá a sladká tekutina vylučovaná stejnokřídlým hmyzem – mšice, červci, mery. Tento hmyz cizopasí na větvičkách, listech či pupenech stromů (listnatých i jehličnatých).

Stejnokřídlý hmyz odsává ze stromů rostlinnou šťávu („mízu“), tato šťáva rychle projde trávicím traktem cizopasného hmyzu, ten však spotřebuje jen velmi málo živin ze šťávy, nestrávené zbytky vylučuje z těla ven, čímž se vytvářejí kapičky nebo povlaky sladké tekutiny, která je lákavá pro jiný hmyz – včely a mravence.

Včely tekutinu posbírají a v úle z ní vytvoří hustý medovicový med, tento med je tmavý, aromatičtější než květový, většinou vydrží dlouho tekutý, pomalu krystalizuje.

Pastovaný med

Pastovaný med patří také k jednomu z druhů medu. Vzniká druhotným zpracováním medu včelařem. Pastovaný med tedy včely nikde nesbírají, vyrábí se většinou z květových medů, které rychle krystalizují. Nejde o žádnou konzervační ani chemickou úpravu.

Pastovaný med je vyroben pomalým mícháním klasického medu, mícháním vzniká med o jiné konzistenci a barvě než byl původní. V podstatě jde o rušenou krystalizaci. Když klasický med zkrystalizuje, vytváří velké krystaly, kvůli nim se špatně nabírá a je tuhý a tvrdý.

Když však budeme med pomalu míchat, nedáme medu možnost vytvořit velké krystaly, budou vznikat jen malé krystalky, díky nimž bude mít med konzistenci pasty a nikdy nezkrystalizuje.

Vznik medu je složitá záležitost, je k tomu potřeba mnoho úlových včel, kterým létavka (včela, kterou můžeme potkat na květu či jinde venku), předá náklad nektaru nebo medovice. Létavka nasaje nektar (medovici) do tzv. medného váčku, při návratu do úlu jeho obsah předá sosákem úlové včele.

Ta donesenou kapku předá dalším včelám v úle, kapka sladiny je tak několikrát spolknuta, každá včela část sladiny zahustí. Polykáním kapky včely přidávají k donesené sladině i enzymy ze svého zažívacího traktu, dále aminokyseliny (hlavně prolin).

Jakmile je med zahuštěn asi na 28 – 32 % vody včela jej jen velmi těžko polyká a „vysušuje“, proto hustou sladinu uloží do typické šestihranné včelí buňky.

V úle je teplota kolem 35°C, z medu se ještě odpaří část vody a když se buňka naplní medem a ten má dostatečně snížený obsah vody, včely buňku zavřou voskovým víčkem. Med je uzavřen ve voskové buňce, nedostane se k němu vlhost, je dobře konzervován.

Léčení medem

Med by se měl konzumovat pravidelně jako prevence proti nachlazení. Mohou se vyskytnout alergické reakce na med, ty jsou většinou způsobeny pylovými zrny, které med obsahuje. V tom případě je vhodné si vybrat jiný druh medu, medovicové medy obsahují méně pylu než medy květové.

Alergikům na pyly se doporučuje v mimosezónní době pravidelně konzumovat med od včelaře ze svého okolí. Med obsahuje pyl z jeho okolí, tělo je vystaveno alergenu v nízké koncentraci, může si tedy na alergen zvyknout a v pylové sezóně již nebude reakce na pyl tak silná.

Nedoporučuje se konzumovat cizokrajné medy, u citlivých jedinců mohou pro tělo neznámá pylová zrna vyvolat alergické reakce.

Při nachlazení se doporučuje užívat med, při kašli hlavně med medovicový, který tlumí kašel. Při vysokých horečkách, které jsou náročné na metabolismus těla, je také vhodné podávat med, doplní tělu energii. Med byl dříve s oblibou používán při léčbě popálenin, ve 20.

stolení se od jeho používání upustilo kvůli novým farmakologickým výrobkům, dnes jsou vědci vyvíjeny speciální obvazy na popáleniny obsahující med. Med totiž urychluje jejich léčbu.

Med má antibiotické vlastnosti díky obsahu flavonoidů a fenolů, možné využítí při léčbě zahnisaných a nehojících se ran.

Propolis

Propolis je složen hlavně z pryskyřic a včelího vosku. V současné době jeho popularita v medicíně vzrůstá, používá se hlavně jako tinktura nebo jako přísada do mastí, zubních past a jiných kosmetických či léčebných výrobků.

Propolis v medicíně: díky vyčištění již není alergenní

Prolis má původ v rostlinách, včely jej sbírají na pupenech listů a květů. Největší přísun propolisu do úlu je v podletí (druhá polovina července až konec srpna), kdy jej včely sbírají hlavně na topolech. Dalšími zdroji propolisu jsou olše, vrby, břízy, duby, slunečnice…

Včely okusují pryskyřici z pupenů a pomocí kusadel z ní vytvářejí hrudky, které si lepí na košíčky na třetím páru nohou. Poté ji dopraví do úlu, kde za pomoci úlových včel sundají hrudku propolisu z košíčků, úlové včely propolis dále zpracovávají.

Včely také propolis částečně metabolizují, proto se flavonoidy v propolisu nacházejí ve formě aglikosidů.

Využití propolisu je velmi široké, dříve byl využívan hodně, podobně jako u medu byl s nástupem moderní medicíny odstrčen na vedlejší kolej.Propolis má silné antibakteriální účinky. Tlumí záněty, opary, infekce či chřipku.

Používá se při léčbě ústní dutiny, např. paradentózy. Propolisovou tinkturou či mastí potírámě postižené místo, při užití vnitřně nakapeme několik kapek do vody a vypijeme, možno kapat na kartáček s pastou při čištění zubů.

Pyl

Pylová zrna jsou samčí reprodukční buňky rostlin, včelám ulpívají na povrchu těla, které je pokryto chloupky. Včely roznášejí pyl z květu na květ, čímž dochází k opylování hmyzosnubných rostlin. Pro včely je však pyl hlavně potravou bohatou na bílkoviny.

Při jeho sběru si včely složitým procesem vytvoří z pylu hrudku, kterou upevní na košíček třetího páru nohou. Pyl včely donesou do úlu, kde je uložen do buněk (stejně jako med). V buňkách je utlačen hlavami včel a až je buňka asi ze 2/3 zaplněna, tak pyl zalijí kapičkou medu.

Tím jej izolují od okolního prostředí, v pylu dochází k anaerobním procesům zrání.

Propolis v medicíně: díky vyčištění již není alergenní

V podstatě se můžeme setkat se 2 variantami pylových přípravků. Může jít o pyl rouskovaný nebo plástový.Rouskovaný pyl je pyl očesaný z nohou včel. Získává se při příchodu včely do úlu, kdy včela prochází přes speciální filtr – tzv.

pylochyt, který slouží k oddělení pylové rousky z košíčku včely. Pyl pak spadne do zásobníku pod úlem. Plástový pyl se získává přímo z plástů – vypichováním.

Tento pyl je pro člověka lépe stravitelnější, protože fermentací pylu v buňce dojde k narušení struktury pylového zrna.

Pyl je vhodný hlavně při nedostatku proteinů a při nutnosti rychlé obnovy tkání: po těžkých a vyčerpávajících nemocech, po operacích a větších úrazech, při únavě, v rekonvalescenci po mozkových příhodách, k celkovému posílení imunity, při vleklých zánětech, při onemocněních žaludku – vředy, pálení žáhy.

Mateří kašička

Mateří kašička je produkt hltanových žláž včel dělnic. Včely s ní krmí larvičky, dělničí a trubčí plod je většinou krmen méně než matky, které v mateří kašičce doslova plavou.

Není nikde skladována, ale narozdíl od jiných včelích produktů je ihned spotřebovávána, vytvářejí jí mladší včely – tzv. kojičky, které mají hltanové žlázy nejaktivnější.

Vzhledem k tomu, že jde o krmnou šťávu, díky které se vyvíjí mateří larvička, bude mít velice specifické složení, které není moc proměnlivé, proto byla mateří kašička uznána jako účinná léčebná látka.

Budete mít zájem:  Doktoři berou. A hlupáci dávají

Propolis v medicíně: díky vyčištění již není alergenní

Mateří kašička má indikace ověřené vědecky ale i účinky dosud neověřené: únava, stres, nervozita, snížená imunita, poruchy laktace, vady plodnosti, poinfarktové stavy, nízký tlak, poruchy CNS, u žen v přechodu, vhodná k jarním očistným kůrám. Dále se mateří kašička využívá v kosmetických přípravcí proti stárnutí kůže.

Vosk

Vosk slouží včelám jako stavební prvek. Z vosku staví plásty, do kterých matka klade vajíčka a z nichž se následně líhnou včely, trubci i matky. Do voskových buněk také včely ukládají pyl a med.

Voskové plásty jsou potaženy vrstvičkou z propolisu. Vosk si včely produkují samy, dal by se téměř nazvat včelím potem.

Po jeho vytvoření na zrcadélku vznikne malá šupinka, tyto šupinky včely zpracovávají kusadly a potom přilepí ke vznikajícímu plástu.

Propolis v medicíně: díky vyčištění již není alergenní

Čerstvý panenský vosk má barvu bílou, je poddajný při teplotě kolem 30°C, taje při asi 65°C. S věkem včelí plást tmavne – zabarvují jej nečistoty z plástu, pylová zrna a další. Není rozpustný ve vodě.

Vosk je pro člověka nestravitelný, používá se především jako přísada do mastí a krémů. Dalším využitím je ochrana dřeva a kovů, jako štěpařský vosk, či na výrobu svíček – ať už na svícení nebo jako dekorace.

Jed

Jed slouží včelám hlavně jako obrana proti nepříteli. Žihadlo mají dělnice a matka, trubci žihadla nemají. Jed se vytváří v jedovém váčku v zadečku, množství jedu se pohybuje kolem 0,15 – 0,30 mg, u matky kolem 0,7 mg. Žihadlo se nachází na konci zadečku, má zpětné háčky (jako hmoždinka), kvůli nimž se špatně vytahuje.

Jakmile včela zabodne židalo do oběti, dojde k vyloučení jedu, pokud bodne do cizího hmyzu, o žihadlo nepřijde, když však bodne do člověka nebo zvířete, tak při snaze včely odletět si žihadlo vytrhne i s jedovým váčkem a nervovým gangliem.

Žihadlo je samo schopno pumpovat jed (i bez těla včely – díky vytrženému nervovému gangliu), dokonce i když položíme žihadlo na jemnou kůži, samo je schopno se zabodnout do kůže.

Propolis v medicíně: díky vyčištění již není alergenní

Získávání včelího jedu je velmi náročné, bývá součástí různých mastí. V apitherapii se včelí jed aplikuje žihadlem přímo na určené místo na kůži.

Včelí jed se používá pro léčbu zánětlivých onemocnění kloubů a svalů, bohužel jeho použití není v Evropě příliš rozšířené. Včelí jed vykazuje také antibakteriální funkci.

Většinou pouze včelaři jsou vystaveni účinkům včelího jedu při běžných pracech se včelami. Včelí jed je ovšem zkoumán i v souvislosti s léčbou rakoviny.

Léčení včelím jedem se praktikuje hlavně ve Východní Evropě, kde vznikají i mnohé vědecké práce o včelím jedu.

Léči se hlavně artritida, epilepsie, záněty mléčných žláz, snížená srážlivost krve, neurózy, záněty svalů, migrény, některé typy rakoviny, poškození vazů a svalů, pomalu se hojící rány, astma.

Ve Střední Evropě není léčení jedem rozšířenéje díky rozvinuté moderní medicíně a obecnému strachu ze žihadel.

Pro zdravého dospělého člověka vážícího 60 kg je smrtelná dávka asi 560 žihadel. Osobně mám zkušenost s cca 150 žihadly během několika minut, které vyvolaly pouze jednodenní horečku. Z toho je vidět, že strach ze žihadel, potažmo cílené aplikace včelího jedu, je naprosto zbytečný.

  1. Zpracoval Martin Čechura za použití uvedené literatury a vlastních zkušeností.
  2. Titěra, D.: Včelí produkty mýtů zbavené
  3. Richter, J.: Léčení včelími produkty
  4. Hajdušková, J.: Včelí prudukty očima lékaře

Co je to propolis? | Rodinná firma Pleva

Základem propolisu je lepkavá směs pryskyřic z právě vyrůstajících pupenů dřevin a květů. Včely tuto směs sbírají a metabolicky zpracovávají s voskem na propolis. Ten jim slouží k zateplování různých trhlin, škvír, spár a dalších netěsností v úlech.

Jedná se o tuhou tmavou látku, která zlepšuje izolaci úlu proti chladnému venkovnímu vzduchu, proti vlhku anebo naopak proti vodním parám. Když například do úlu pronikne myš, včely ji svými žihadly ubodají a po zahynutí obalí propolisem.

Tělo myši je tímto způsobem mumifikované a propolis svými antibakteriálními účinky brání šíření nákazy vznikající tlením těla.

Propolis včely využívají i proti dalším škůdcům – například pro blokování růstu vajíček zavíječe voskového, zde se u včel inspiroval i člověk a začal propolis využívat na léčení hnisavých ran. Propolis je méně známý pod dalšími krásnými českými názvy: smoluňka a dluž.

Barva a konzistence

Propolis je vláčná lepkavá hmota zbarvená do žlutohněda až tmavěhněda. Když ho přesunete do ledničky či chladnějších prostor, stane se z něj křehký až drobivý materiál. Včelí úl vyprodukuje za rok průměrně asi jen 3 dkg propolisu. Včelaři pak získávají propolis seškrábnutím z krycích latěk nebo okének úlu do nádobky.

Propolis v medicíně: díky vyčištění již není alergenní

Historie využití propolisu člověkem

Propolis má v lékařství více než 5 000 let starou tradici. Prokázal svou schopnost ničit všechny mikroorganismy, které negativně působí na zdraví člověka, proto se stal velmi oblíbenou látkou egyptských faraonů. Asyřané propolisem léčili rány a nádory a Řekům sloužil k léčbě hnisavých zánětů.

Ing. Štefan Demeter, CSs. ve své knize Apiterapie: Léčení včelími produkty uvádí, že „propolis je přírodní harmonicky vyvážená látka, která se vyznačuje protivirovými, protibakteriálními, protiplísňovými a protiparazitálními účinky.

Vyznačuje se také výraznými antibiotickými a imunostimulačními účinky.

“1 Jeho složení je obecně vyjádřitelné pouze přibližně, někteří autoři například uvádějí, že propolis obsahuje 40 % živicových a balzámových látek, jinde najdeme údaje o 50 až 80 % těchto látek.

Ing. Štefan Demeter ve své nejnovější knize uvádí následující složení propolisu:

  • 41,5 % živicových a balzámových látek
  • 17–30 % včelího vosku
  • 14,5 % mechanických příměsí
  • 2–11 % pylu
  • 10,5 % tříslovin
  • 5–10 % éterických olejů
  • 6 % rostlinného vosku2

Propolis obsahuje více než 180 sloučenin, přičemž mnohé z nich jsou biologicky aktivní. Někteří odborníci uvádějí dokonce fakt, že propolis obsahuje 300 sloučenin. Výzkum propolisu tedy zdaleka ještě není ukončen a možná nás ještě velmi překvapí, co všechno v něm výzkumníci v následujících letech najdou.

Vlastnosti propolisu

Stejně jako složení různých propolisů není vždy identické a záleží na tom, z jakých dřevin a rostlin byly pryskyřice sbírány, mohou se i vlastnosti propolisu mírně lišit v závislosti na koncentraci jednotlivých látek.

Velmi pěkně rozdílné složení propolisu shrnuje MUDr. Jan Šmíd ve své knize Včelí produkty ve výživě a lékařství: „Mohutnost jeho účinků protimikrobiálních a proti plísním je silně ovlivněna zdrojem, ze kterého je sbírán.

Propolis sbíraný hojně z jeřábů (Sorbus aucuparia), jeho pupenů apod. má zvláště vynikající léčivé vlastnosti proti plísním, které se pak projevují v obraně úlu před nimi.

Obsahuje totiž sorbovou kyselinu, která je lékem proti plísním a nejbohatštím nalezištěm jsou jeřabiny, pupeny a všechny zdroje pryskyřice z jeřábů.“3

Propolis v medicíně: díky vyčištění již není alergenní

Propolis z našeho mírného pásma obsahuje přibližně 40 rozdílných fenolových komponentů, přičemž 90 % z nich tvoří flavonoidy. „Flavonoidy dodávají propolisu imunologické vlastnosti, které ve srovnání s používanými antibiotiky ukazují široké spektrum účinnosti proti bakteriím, virům plísním a houbám.

Při jeho používání se dosud neprokázaly nežádoucí účinky, což nelze tvrdit o syntetických antibiotikách, v přiloženém návodu na použití konkrétního léku jsou vždy uvedeny v bohatém zastoupení. Při pokusech s propolisem se prokázal antimikrobiální účinek na mnohé mikroorganismy. Některé jejich kmeny byly zničeny v průběhu 15 až 20 minut, jiné do 5 hodin.

Účinnost závisí na senzibilitě mikroorganismů a na složení a původu propolisu.“4

Klinické účinky propolisu

Účinky propolisu na lidský organismus jsou pečlivě zkoumány již mnoho desítek let.

S dokonalejšími výzkumnými metodami se zpřesňují i výsledky, ovšem výzkum propolisu ještě zdaleka není ukončen, ba naopak – dalo by se říci, že je teprve na začátku.

Již v roce 1968 popsal ve své knize Včelí produkty ve výživě a lékařství MUDr. Jan Šmíd příznivé účinky propolisu: „Účinek protivirový, fungicidní (proti houbám) a antibiotický byl ověřen četnými pokusy.“5

Propolis v medicíně: díky vyčištění již není alergenní

Štefan Demeter ve své knize ve výčtu klinických účinků propolisu pokračuje, jedná se o antisklerotický efekt, protizánětlivý efekt, antitrombotický efekt, protivirový efekt a protiinfekční efekt. Ke klinickým poznatkům dodává: „Posledních 20 let se intenzivně studuje možnost využití flavonoidů při potlačení růstu viru HIV.

Výzkum flavonoidů však zdaleka není ukončen. Mezi další příznivé účinky patří například protibakteriální a protialergický efekt. Působí příznivě dokonce proti vzniku osteoporózy, proti vzniku zubního kazu. Podle posledních vědeckých poznatků je až 50 % rakovinových onemocnění virového původu. V živočišné říši dokonce 70 %.

Syntetické léky se vyrábějí na konkrétní druh viru, což vyžaduje velmi vysoké náklady na adekvátní množství druhů léků. Výjimečné protivirové vlastnosti propolisu, které mají širokospektrální působení na viry, vytvářejí slibné předpoklady pro jeho využití na jejich léčbu.

Antibakteriální, antivirové a antiparazitární vlastnosti propolisu jsou tak účinné, že vnitřek včelího úlu je považován za mnohem sterilnější než nejčistší operační sál… Seriózní výsledky z výzkumu byly získané při pozorování 16 tisíc osob v Dánsku, podle nichž byli pacienti ošetření při různých onemocněních propolisem.

Až u 95 % se prokázaly pozitivní výsledky léčení propolisem, u 3 % byl výsledek negativní a ve 3 případech se vyskytly alergie, proto muselo být léčení přerušeno. Výsledky výzkumu byly překvapující.“6

Propolis vs. antibiotika

„Propolis pochází z přírody, takže je jeho složení pokaždé mírně odlišné. Vždy tak na bakterie působí přesně v té podobě, ve které ho zrovna máme. Antibiotika mají složení stále stejné, bakterie si tak na ně mohou vytvořit rezistenci a následně je potřeba použít jiná, silnější. U propolisu tato nutnost samozřejmě nevzniká.“7

Propolis může přijímat naprostá většina pacientů, ovšem pokud s ním zatím nemáte žádné zkušenosti, počítejte s případnou alergickou reakcí a svou alergii na propolis nejprve vyzkoušejte. Stačí ho nakapat na vnitřní stranu předloktí.

Protože propolis je opravdu silný alergen, alergie by se měla projevit přibližně za hodinu. Pokud se alergie neprojeví, můžete s ním léčit či zmírňovat celou řadu nemocí a obtíží. MUDr.

Jan Šmíd ve své knize Včelí produkty ve výživě a lékařství doporučuje následující užití propolisu: „…působí dobře proti plísňovým zánětům nohou, infekčním koutkům, proti bílé plísni na obličeji a stafylokokovým infekcím.“8

Budete mít zájem:  Problémy s klouby? Na pomoc přichází ověřená kyselina hyaluronová

Propolis v medicíně: díky vyčištění již není alergenní

Primář chirurgického oddělení nemocnice v Boskovicích MUDr. B. Handl ve své knize Včelí produkty v lékařství: Jejich význam při léčení nemocí nervových, žaludečních, reumatických, srdečních, kožních, jater, žlučníku, astma, sklerose aj.

z roku 1971 uvádí: „Nejčastěji se užívá k léčení kuřích ok a bradavic. Stačí kousek propolisu přiložit na bolavé místo a ovázat. V posledních letech se zvlášť osvědčil při léčení kožních plísní a různých otlaků.

Může se rozpustit v lihu a natírat nemocné místo nebo pouze v lihu rozmělnit. Dají se tímto způsobem udělat i masti.“9

Nejkonkrétnější je ve své publikaci Apiterapie: Léčení včelími produkty Ing. Štefan Demeter, CSc., jehož výčet využití propolisu čítá dobrých šestatřicet položek:

„Dnes se propolis využívá vnitřně i zevně při léčení 1. kožních onemocnění – ekzémů, akné, zánětů, 2. pomáhá při vypadávání vlasů, 3. zlepšuje kvalitu pleti, 4. pomáhá v boji proti plísním, při odřeninách a popáleninách, 5.

při léčení žaludečních vředů, zánětech a bolestech žaludku, zlepšuje trávení a činnost střev, 6. účinkuje při léčbě vysokého krevního tlaku, alergií či zubního kazu, 7. využívá se proti paradentóze, 8. pomáhá při léčbě hemeroidů, 9. pomáhá udržovat vynikající zdraví posilováním imunitního systému, 10.

na propolis velmi citlivě reaguje bakterie pod názvem MRSA, která je vůči lékům dosti odolná, 11. při chřipce, nachlazení, zánětech v krku, bronchitidě, 12. při zápalu plic, 13. při bolestech uší (zejména při zánětu středního ucha), 14. při bolesti hlavy a migréně, 15. při bolesti zubů, 16.

při odstraňování bradavic, při ekzémech, vyrážkách, herpesu, mykóze, 17. při omrzlinách, 18. při léčení otevřených ran, 19. při léčení kloubového revmatismu, 20. při dně, 21. při infekci močových cest, onemocnění ledvin, 22. při plynatosti střev, střevní infekci, 23.

při žaludečním kataru, vředech a viróze, 24. při žlučníkových kamenech, 25. při poruchách krevního oběhu, 26. při skleróze.

Velmi dobrých výsledků bylo dosaženo při onemocnění:27. tlustého střeva, 28. očním zánětu, 29. dně a kloubovém revmatismu, 30. zánětu a infekci jater, 31. artritidě, 32. skleróze, skleróze multiplex, 33. onemocnění předstojné žlázy (prostaty), 34. na záněty vedlejších nosních dutin, 35. při oparech, 36. odřeninách a dalších.

Propolis má velmi silný lokální účinek na bolest. Tento účinek je 3,5x silnější než účinek anestetika kokainu a 5,2x silnější než prokainu.“10

Primář oddělení nutriční medicíny a léčebné výživy ve fakultní nemocnici L. Pasteura v Košicích doc. MUDr. Štefan Košlík, CSc. uvádí: „Propolis se velmi osvědčil při různých, zejména zánětlivých a infekčních onemocněních.“11 Propolis se může použít také po onkologických ošetřeních.

Vedoucí týmu lékařů na Institutu mikrobiologie na lékařské akademii v Polsku profesor S. Scheller zjistil, „že propolis je schopen stimulovat imunitní systém tak, že zvyšuje tvorbu protilátek v našem těle, a tím zvyšuje jeho odolnost vůči onemocněním.

Tak stimuluje naše tělo k uvolnění chemických látek, které chrání naše tělo před poškozením. Dospěl také k závěru, že propolis má další výhody v tom, že zlepšuje duševní, fyzickou a sexuální výkonnost a také zlepšuje a urychluje hojení poškozené tkáně.

“12

Propolis v medicíně: díky vyčištění již není alergenní

V odborné literatuře i Demeterově knize Apiterapie najdeme řadu dalších samostatných studií zabývajících se účinky propolisu na nejrůznější zdravotní problémy, od léčby neplodnosti, přes obyčejnou chřipku a záněty až po rakovinu.

V Bratislavě a Košicích se pak pravidelně konají odborná sympozia věnovaná terapeutickým účinkům včelích produktů. Na sympozium v Bratislavě s tématem „propolis jako léčebný prostředek“ se nedávno sjelo 350 vědců a lékařů ze 38 zemí světa.

Propolis je tedy zajímavý nejen pro včelaře a jeho uživatele, ale také pro špičkové odborníky.

Přírodní léčba propolisem

Propolis má v domácích lékárničkách dlouholetou tradici, nejčastěji v nich najdeme propolisové tinktury, které se užívají pro mnoho účelů. Štefan Demeter ve své knize Apiterapie uvádí desítky nejrůznějších receptů na léčení propolisem, proto vám uvedeme ty nejběžnější :

Při zánětu horních cest dýchacích a průdušek 3x denně 20–40 kapek propolisu na kostce cukru a nebo se lžičkou medu s tekutinou nebo samostatně, na zvýšení účinnosti můžeme tinkturu inhalovat s horkou vodou.“

Při chřipce obyčejně 2x denně, ráno a večer, 3 hodiny před nebo 2 hodiny po jídle 10–15 kapek na kostce cukru.“

Při zánětu močového měchýře a cest dáme do bylinkového čaje 10–15 kapek propolisu a užíváme 2x denně, ráno a večer, nejdéle 8–9 dní. V krajním případě můžeme léčení zopakovat po 14 dnech.“

Při zubní paradentóze se propolisová tinktura nanáší 2x denně pomocí tamponu na postižená místa a zároveň se dělá masáž dásně. Sezónně je vhodné žvýkat voštiny.“

Při vypadávání vlasů, při zánětu vlasových kořínků nakapeme do 100 g březové vody 20 kapek propolisové tinktury, používáme po koupeli mírným vetřením. Vlasy lze umývat více než 1x týdně, (max. po 4 dnech).“

Při plísňovém onemocnění mezi prsty, na nehtech a jiných místech potíráme postižená místa propolisovou tinkturou.“

Při chronických ekzémech každého druhu účinkuje jako léčivo buď propolisová mast, nebo obklady s propolisovou emulzí. Při zanícených a mokvajících ekzémech je nutno nejprve ekzém uklidnit, až poté aplikovat propolis.“

Při akné se používá propolisová mast nebo tinktura. Dobré výsledky se projeví už po 1 až 3 týdnech.“

Na kuří oka a ostatní hyperkeratózy (zhrubnutí rohovité vrstvy kůže následkem mechanického podráždění – mozoly, otlaky nebo z chorobných příčin – vývojové odchylky, záněty, nádory, a bradavice), dáváme propolisovou mast nebo v tinktuře navlhčenou gázu po dobu 3 dnů. Potom vykoupeme v teplé vodě a kuří oko vyloupneme. Při hyperkeratóze můžeme přidat do masti 2–4 % salicylové kyseliny, můžeme dát i placku ze surového propolisu, předtím ji zahřejeme, aby se dobře přilepila.“

Při zánětu ústní dutiny, při aftech v ústní dutině vytíráme tamponem namočeným v propolisové tinktuře a kloktáme propolisovou emulzí.“

Při zánětu konečníku sedací koupel 3x denně. Účinnější jsou obklady 3x denně. Do 1/8 l převařené vody nakapat 10 kapek propolisu.“13

Propolis v medicíně: díky vyčištění již není alergenní

Pokud vás účinky propolisu zaujaly a chcete se dozvědět více, můžete otevřít některou z publikací, z nichž jsme čerpali i při tvorbě tohoto textu:

Ing. Štefan Demeter, CSc.: Apiterapie: Léčení včelími produkty; Vydala Mgr. Andrea Lenochová, Olomouc, 2015

MUDr. Bohuslav Handl: Včelí produkty v lékařství: Jejich význam při léčení nemocí nervových, žaludečních, reumatických, srdečních, kožních, jater, žlučníku, astma, sklerose aj.; Blansko: Základní organizace včelařů a zdravotní osvěta, 1971

MUDr. Jan Šmíd: Včelí produkty ve výživě a lékařství; Liberec, 1968

Chcete se dozvědět více o včelích produktech? Přihlašte se k odběru našeho E-seriálu!

1 Ing. Štefan Demeter, CSc.: Apiterapie: Léčení včelími produkty; Vydala Mgr. Andrea Lenochová, Olomouc, 2015, str. 82 Zpět

2 Ing. Štefan Demeter, CSc.: Apiterapie: Léčení včelími produkty; Vydala Mgr. Andrea Lenochová, Olomouc, 2015, str. 82–83 Zpět

3 MUDr. Jan Šmíd: Včelí produkty ve výživě a lékařství; Liberec, 1968, str. 32 Zpět

4 Ing. Štefan Demeter, CSc.: Apiterapie: Léčení včelími produkty; Vydala Mgr. Andrea Lenochová, Olomouc, 2015, str. 83 Zpět

5 MUDr. Jan Šmíd: Včelí produkty ve výživě a lékařství; Liberec, 1968, str. 32 Zpět

6 Ing. Štefan Demeter, CSc.: Apiterapie: Léčení včelími produkty; Vydala Mgr. Andrea Lenochová, Olomouc, 2015, str. 83–84 Zpět

7 Klíma Zdeněk: Terapeutické využití potencovaného medu při léčbe ran (přednáška); Kdyně: Mezinárodní apiterapeutická konference. 29. 10. 2017 Zpět

8 MUDr. Jan Šmíd: Včelí produkty ve výživě a lékařství; Liberec, 1968, str. 32 Zpět

9 MUDr. Bohuslav Handl: Včelí produkty v lékařství: Jejich význam při léčení nemocí nervových, žaludečních, reumatických, srdečních, kožních, jater, žlučníku, astma, sklerose aj.; Blansko: Základní organizace včelařů a zdravotní osvěta, 1971, str. 11–12 Zpět

10 Ing. Štefan Demeter, CSc.: Apiterapie: Léčení včelími produkty; Vydala Mgr. Andrea Lenochová, Olomouc, 2015, str. 85–86 Zpět

11 Ing. Štefan Demeter, CSc.: Apiterapie: Léčení včelími produkty; Vydala Mgr. Andrea Lenochová, Olomouc, 2015, str. 87 Zpět

12 Ing. Štefan Demeter, CSc.: Apiterapie: Léčení včelími produkty; Vydala Mgr. Andrea Lenochová, Olomouc, 2015, str. 87 Zpět

13 Ing. Štefan Demeter, CSc.: Apiterapie: Léčení včelími produkty; Vydala Mgr. Andrea Lenochová, Olomouc, 2015, str. 93–96 Zpět

Propolis je léčivý zázrak. Pozor ale na případnou alergii

Propolis je včelí produkt se zázračnými účinky na lidské zdraví. Na rozdíl od běžných léků jde o stoprocentně přírodní látku, která navíc příjemně voní. Je skvělý v podpůrné léčbě nejrůznějších nemocí. Zjistěte si ale, zda na něj nemáte alergii.

Propolis v medicíně: díky vyčištění již není alergenníSurový propolis má nahnědlou barvu a konzistenci pryskyřice – v teple je vláčný, v chladu křehký. Jeden úl je schopen vyprodukovat za jednu sezónu asi 50 – 100 g propolisu. (Foto: Thinkstockphotos.com)

Co je to propolis?

Propolis je včelí produkt. Tento užitečný hmyz poskytuje celou řadu prospěšných látek – med, vosk, jed, kašičku… a právě propolis. V úlech jej včely používají především k údržbě a opravám.

Propolisem zatmelují trhliny, zpevňují strukturu úlu a zabraňují tak v přístupu škůdcům i nepřátelům.

Včely propolis používají také k desinfekci a mumifikaci různých vetřelců, které se jim podaří usmrtit – včelaři v úle často najdou třeba propolisem obaleného sršně a další dravý hmyz.

Chemické složení propolisu lze určit jen přibližně. Propolis se totiž liší podle oblasti původu i rostlin, které včely zpracovávají.

Obsahuje velké množství různých látek, což pochopitelně znemožňuje umělou výrobu či jenom napodobení. Musíme se prostě spolehnout na přírodní zdroje.

Budete mít zájem:  Závrať se dá léčit

Včelaři propolis získávají hlavně díky čištění úlu – prostě jej seškrábnou ze stěn, případně pro jeho sběr používají drobného pletiva. To se vloží do úlu a po nějakém čase jej včela propolisem obalí.

Mezi základní složky propolisu patří především pryskyřičné látky, éterické oleje a vosky. Dále balzámy, třísloviny, jisté množství vitamínů a provitamínů, celá řada minerálů a stopových prvků a především flavonoidy. Právě těm se přičítají nejvýznamnější účinky propolisu na posílení lidské imunity. Dost ale suché chemie, praxe je mnohem zajímavější.

Účinky propolisu

Nebylo by správné považovat propolis za jakýsi univerzální všelék. Ale řada testů potvrdila jeho schopnost urychlit léčení a hojení nejrůznějších onemocnění.

Propolis je jedním z dezinfekčních prostředků včelího úlu (Foto: Thinkstockphotos.com)

Propolisu se připisuje celá řada účinků, mezi kterými převažují hlavně antibiotické a antivirotické vlastnosti. Těch si všimli i lékařští odborníci a v současné době probíhají v této oblasti vědecké výzkumy.

Například některé nemocnice už testují obvazy napuštěné medem a propolisem.

Díky těmto vlastnostem nachází propolis uplatnění v boji proti dlouhé řadě nemocí – především se osvědčil proti zánětům, infekcím, onemocněním dýchacích cest, chřipce, nachlazení…

Propolis léčí, opravuje, desinfikuje

Včelí úl totiž představuje ideální prostředí pro vývin bakterií – teplé uzavřené prostředí, navíc přeplněné tisícovkami jedinců, kteří se potulují po světě a prolezou kdejakou škvíru. Přesto si úly udržují perfektní čistotu, bakterie zde jednoduše nepřežijí. Jedním z „čistících prostředků“ je právě propolis.

Další, neméně podstatnou vlastností propolisu je schopnost podpořit vlastní obrannou sílu těla – imunitní systém. Náš organizmus si dokáže poradit se spoustou nemocí a propolis tuto jeho schopnost posiluje.

Zvlášť u lehčích onemocnění dojde ke zkrácení doby léčby a zeslabení příznaků. Propolis lze požívat i v případě těžších onemocnění jako doplněk ke klasické léčbě, zde ale po konzultaci s lékařem.

Propolis v medicíně: díky vyčištění již není alergenníPropolis se dá koupit třeba v prodejnách ze zdravou výživou a přírodními produkty. Nejlepší je ale přímo od včelaře.

S podporou imunity souvisí i další užití tohoto daru přírody – jako prevence. Pravidelné užívání několika kapek denně vás ochrání možná lépe, než různé tabletky.

Asi nejširší užití nachází propolis v případě poranění. Oděrku či škrábanec potřete tinkturou (příprava popsaná v boxíku) a rána se hojí mnohonásobně rychleji. I u větších ran můžete propolisem ničit infekce a urychlit hojení (opět po konzultaci s lékařem).

Pochopitelně nejste omezeni jen na zranění – propolis výborně působí např. proti akné, záděrám či popraskané kůži. V tomto případě ale jde jen o léčbu příznaků – podobná onemocnění ukazují např. na nedostatek některých vitamínů nebo vnitřní oslabení organizmu.

Propolis se tedy hodí kombinovat s léčbou samotné příčiny.

Propolis účinkuje velice dobře na nemoci ústní dutiny, dásně a afty. Zde se doporučuje kloktat zředěnou tinkturu a v případě aftů přímo potírat postižené místo. Tinktura místo dezinfikuje a částečně ulevuje od bolesti.

Někdo tvrdí, že propolis pomáhá i při problémech s trávením, bolestech břicha a střevních potížích. Ne každý má ale v tomhle směru dobré výsledky, záleží hodně na příčině problémů a na tom, jak tělo propolis přijme (o alergiích se dočtete níže).

Připravte si propolisovou tinkturu Propolis může vašemu zdraví prospět, ale jak ho vlastně užívat? Existuje celá řada receptů a postupů, nejčastěji se ale setkáte s propolisovou tinkturou. Jde vlastně o výluh v alkoholu a připravuje se velice snadno. Vezměte skleněnou nádobu a naplňte ji jedním dílem propolisu na 2 díly alkoholu. Můžete použít silný, 70% až 100% alkohol, který lze koupit v lékárně. Bez problémů se ale dá použít i obyčejná kvalitní slivovice či jiná pálenka, pokud obsahuje vysoké procento alkoholu – kolem 50 %. Každý den láhev protřepejte. Různé recepty se liší v doporučené době louhování, ale 2-3 týdny se zdají dostatečné. Potom jednoduše přefiltrujte výluh přes jemné sítko, usazeninu odstraňte a samotnou tinkturu uskladněte na chladném a temném místě. Drobné částečky propolisu se usazují na dně, proto lahvičku před použitím protřepejte.

Kde propolis sehnat?

Pro výrobu propolisu nemusíte mít vlastní úl. V lékárnách seženete celou řadu propolisových produktů, např. hotové tinktury či roztoky (v cenách +- 100 Kč za 100ml), rozpustné tabletky (16 tabletek za 60 Kč) nebo mastičky (ceny se různí podle výrobce a složení, 50g seženete za 60 Kč ale i 130 Kč).

Nejvýhodnější ale je koupit surový propolis a různé léčivé směsi si připravit doma. 20 gramů surového propolisu koupíte v lékárnách za cenu kolem 70 Kč. Můžete ho ovšem koupit přímo od včelařů. Jejich ceny se liší, většinou ale nakoupíte levněji než v lékárně. Výkupní ceny propolisu od včelařů se pohybují okolo 700 – 800 Kč/kg.

Pokud tedy včelaři nabídnete podobnou cenu, jistě vám nějaký propolis prodá.

Bohužel, i když propolis patří mezi přírodní prostředky, jeho užívání nese jistá rizika. Zvlášť dnes, kdy prudce roste počet alergiků. Propolis totiž obsahuje 3–5% pylu a jiné včelí produkty. Nelze ovšem přímo říct, že pokud trpíte pylovou alergií, nesmíte propolis užívat. Celá řada alergiků ho snáší bez problémů. A stejně tak se může stát, že i když vás pylová alergie nikdy netrápila, tělo nepřiměřeně zareaguje na jiné látky v propolisu. Proto odborníci doporučují před prvním užitím potřít tinkturou citlivé místo v loketní kloubní jamce a čekat, jestli kůže nezačne pálit. Rovněž vnitřní užívání zkuste nejdříve v malých dávkách a teprve postupně je zvyšujte. Propolis v medicíně: díky vyčištění již není alergenní Propolis v medicíně: díky vyčištění již není alergenní

Na co pomáhá propolis? Jak ho užívat? – Mojezdraví.cz

Propolis je další skvělá věc, kterou nám daly včely • Autor: iStock.com

Položili jste si někdy otázku, jak je možné, že v tak biologicky „rušném“ místě, jako je včelí úl, nedochází k rychlému množení patogenů? Optimální vlhkost a teplota, dostatek potravních zdrojů, neustálé přelety včel ven a dovnitř by mohly vytvářet optimální prostředí. Ale ne – na „vině“ je propolis.

Už po staletí je známo, že včely kromě medu produkují také specifickou pryskyřiční hmotu, nazývanou propolis. Je to obvykle hustá lepkavá hmota žlutohnědé barvy, tvořená směsí pryskyřic, vosků, balzámů a éterických olejů, kterou včely připravují sběrem výlučků z listových pupenů.

Poznatky o funkcích propolisu u včelstev jsou prakticky stejně staré jako cílený chov včel. Už původ slova „propolis“ odkazuje na jeho hlavní využití – toto slovo vzniklo z řeckých slov „pro – před“ a „polis – město“. Jedná se tedy o látku určenou k ochraně „včelího města“, tedy úlu.

Je to jakýsi „vysoce funkční“ tmel, který včely využívají na všechny potřebné opravy úlu a ochranu před patogeny. Tenkou vrstvou propolisu bývají potaženy také vnitřní stěny úlu.

Při vyšší teplotě se z takového „nátěru“ uvolňují těkavé látky, které prosycují atmosféru úlu a působí proti mikrobům.

Zkušenosti tradiční medicíny ukazují, že ochranné účinky propolisu se uplatňují jak ve včelím úle, tak v případě lidského zdraví. Historické prameny uvádí, že na podobné účely začali propolis využívat i lidé už před stovkami let.

K tradičně známým antimikrobiálním a protizánětlivým vlastnostem propolisu přidávají poznatky moderní medicíny také významné účinky imunostimulační.

Právě kombinace těchto tří účinků dělá z propolisu ideální podpůrný prostředek pro běžní sezónní infekty.

Čistý propolis nealergizuje

Přírodní původ propolisu však v moderní době skrývá jedno úskalí – protože se jedná o velmi pestrou směs látek z rostlinných zdrojů (včetně určitého podílu pylů), může být potenciálně alergenní u osob s přecitlivělým imunitním systémem.

A skutečně, průzkumy ukazují, že na přírodní propolis je v Evropě alergických 2–6 procent populace, přičemž je předpoklad, že při vzrůstající tendenci alergických onemocnění bude tento podíl dále růst.

To by v moderní společnosti tento tradiční prostředek výrazně handicapovalo.

  • Tento problém se proto rozhodli vyřešit výzkumní pracovníci společnosti Specchiasol, kteří vyvinuli speciální technologii čištění propolisu, která z něj odstraňuje většinu alergenních složek a přitom zachovává účinné složky.

Vyčištěný a upravený propolis je navíc dobře rozpustný ve vodě, takže odpadá nutnost používat jako rozpouštědla alkohol, což je velmi výhodné pro použití u dětí. Výsledný nealergenní produkt je označován zkratkou E.P.I.D. (Extrakt Propolisu Izolovaný Disperzní). U nás ho obsahuje například řada léčivých přípravků s propolisem Prevapis.

Propolis je často označován za „přírodní antibiotikum“ a díky jeho využití je dokonce možné omezit odolnost (rezistenci) patogenních bakterií na klasická antibiotika, která dnes vzniká kvůli jejich mnohdy zbytečnému užívání. 

Kdy užívat propolis?

Přípravky s propolisem jsou vhodné na opakované infekce dýchacích cest, představují velmi častý zdravotní problém, zvláště v dětském věku. Ve velké většině případů onemocnění začíná jako virová infekce, která kromě jiného oslabí přirozenou ochranu sliznic dýchacích cest a tak pootevře dveře následné bakteriální infekci.

U bakteriálních infekcí je zase známo, že příliš časté a ne vždy opodstatněné užívání antibiotik významně zvyšuje rezistenci mikroorganismů a ve svém důsledku vede k  neúspěchu léčby závažných mikrobiálních infekcí.

Naproti tomu – ačkoliv je propolis v přírodě „používán“ tisíce let – nebyla dosud pozorována rezistence na jeho účinek.

Když si tedy pomůžeme propolisem v prevenci lehkých infekcí, udrží si klasická antibiotika účinnost na skutečně závažné infekce, kdy se bez nich neobejdeme.

Autor: kae

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *