V naší stravě se snažíme mléku vyhýbat. Ale co děti? Ty přece mléko potřebují! Vždyť rostou, potřebují ho na kvalitní růst kostí a zubů. Také jste tohle slyšeli celý život? I když je to dávno překonaná informace a mléko nám ve skutečnosti velmi škodí, stále si většina lidí myslí, že bez mléka to nejde. Jak to tedy s mlékem máme my?
Pramen zdraví z Posázaví
Vyrůstala jsem v době, kdy nadprodukce masných a mléčných výrobků vedla k ohromné reklamní kampani, hlásající, že jen živočišné bílkoviny jsou ty plnohodnotné. Bez masa neexistoval oběd, jedlo se často a všichni si mysleli, že je důležité pro zdraví.
A co teprve mléko? Alespoň 3x denně mléčný výrobek bylo doporučení lékařů. Mléko a mléčné výrobky jsou potřeba hlavně kvůli vápníku. Aby jste měli silné kosti a zdravé zuby, je potřeba pít denně půl litru mléka.
Sunar je kvalitnější než mateřské mléko
Už jako ani ne 6 týdenní mimino jsem přešla na sunar. Tedy moje vůle to nebyla, ale pediatři si tenkrát asi opravdu mysleli, že sunar je lepší než kojení. Ví se přesně, kolik dítě vypilo. A kdo ví, co je za sajrajty v mateřském mléku.
A moje vysokoškolsky vzdělaná máma tomu uvěřila, přeci jen doktor to musí vědět nejlíp! Ve školce nás nutili pít teplé mléko, brr na ten hnusný škraloup nezapomenu do smrti. Do škol se zavedli mléčné svačinky a mléko se jelo ve velkém.Naštěstí moje máma mléku jako takovému nikdy příliš nefandila, tak se u nás ráno pil zásadně čaj, kakao se nevařilo a mléko jsme měli jen ke špenátu a studené. Ale tvaroh, máslo a sýr se u nás jedl hodně. A mně začaly první problémy.
První antibiotika už v prvním roce života, silná pylová alergie už ve třech letech, každou prohlídku u zubaře vrtaný zub, dva i tři, časté a opakované záněty středního ucha, angíny…
Mýtus stále trvá
Od té doby uplynulo už víc jak třicet let a tenhle hluboce zakořeněný mýtus o prospěšnosti mléka trvá dosud.
Upřímně nemohu uvěřit tomu, že i přes informace, které dneska máme o každé potravině, o možnostech si sám cokoliv nastudovat, si lidé stále myslí, že bez mléka to nejde. A nebo jde, ale nemůžeme být bez něj zdraví.
Jak je to v téhle době možné? Vždyť já už to vím určitě víc jak 10 let. To je reklama tak strašně mocná? Nebo to lidé prostě nechtějí slyšet, aby nemuseli sáhnout na své oblíbené pochutiny?
My to zvládneme bez sunaru
Když jsem čekala syna, hrozně jsem si přála se vyhnout sunaru. Že bych nekojila mě ani nenapadlo, 
ale prostě jsem si myslela, že po odstavení musí mít každé dítě do 2-4 let i déle (jak jsem to viděla v okolí) nějaké to umělé tzv. pokračovací mléko. Aniž bych tenkrát měla tolik informací, co mám dneska, jasně jsem věděla, že nechci svému dítěti dávat nějaký sušený instantní prášek, ani jako doplněk, natož jako základ jeho stravy. Ale co mu tedy mám dávat? A tak jsem hledala, čím sunar nahradit. To jsem ještě nevěděla, že není vlastně co nahrazovat.
Když se syn narodil, dostala jsem od paní doktorky ve Vrchlabí jednu z nejlepších rad.„Snažte se ho kojit do 2 let, to pro něj uděláte nejvíc“. Doteď si pamatuji, jak mi spadla čelist.
Mám to, nebudu potřebovat sunar! Tenkrát před 4 lety (nevím jak je to dnes), se doporučovalo kojit do půl roku, pak přejít na sunar a kdo kojil do roka, byl hrdina, nebo taky blázen. Přiznám se, že kojení dvouletých dětí mi, než jsem se stala matkou, přišlo divné, až úchylné.
Některé moje kamarádky dávaly sunar už od třetího měsíce jen proto, aby jim dítě spalo v noci, přitom vlastního mléka měly dost. Do roka nekojila žádná. Proč taky, je to opruz, nevyspíš se, dokud ho nenacpeš sunarem a kaší…to jsem slyšela pořád.
Když jsem přijela domů nadšená s touto informací, byla jsem za pěkného blázna. Kamarádky si ťukaly na čelo a smály se, jak mi to moje nadšení dlouho vydrží. Ha, ha, že po půl roce budu ráda, že už nekojím.
Kojila jsem víc jak dva roky
Ale já kojila i po půl roce. Kojila jsem i v roce, v roce a půl i ve dvou letech a už mi to u vlastního dítěte nepřišlo úchylné. Syna jsem odstavila ve 2 letech a čtvrt a fakticky se úplně odstavil o tři měsíce později.
Můj syn kojení miloval, takže kdybych ho nechala, kojím ho asi dodnes. A ne že by mi kojení zrovna šlo. Ze začátku to fakt strašně bolelo, víc jak měsíc jsem měla zatnuté zuby bolestí. Z jednoho prsa nám to skoro nešlo, malý plakal, prohýbal se a já trpěla jak zvíře.
Dva roky jsem se pořádně v kuse nevyspala, moje dítě vyžadovalo mléko skoro každé 2 hodiny, než jsem v roce a půl dokázala odbourat noční kojení. Pak se vše srovnalo a mě začaly zlobit prasklinky na bradavkách, které se mi uzdravily až po úplném odstavení.
Někdy to bylo peklo, ale moje víra v dobro kojení byla prostě silnější.
U pediatra to nebylo lehké
V dětské poradně jsem s díky odmítla vzorky sunaru a hrdě hlásila, že budu kojit do 2 let. Na pohled sestřičky asi nikdy nezapomenu.
V půl roce jsme měli začít s příkrmy a já opět ještě nepoučená hlásila, že my začneme až v 8 měsíci, kvůli 
možným dědičným alergiím. Sestřička mi tenkrát „povolila“ maximálně měsíc, pak už mu to moje mléko prý nemůže stačit, musí jíst kromě zeleniny a ovoce hlavně maso a mléčné výrobky. A taky musí co nejdříve dostat lepek! Ještě jsem se bránila, že mu přeci nebudu dávat mateřské mléko od jiného živočišného druhu, když mám dost vlastního! Se zlou jsem se potázala. To to ta příroda divně vymyslela, že mi nestačí vlastní mléko a moje dítě musí dostávat mléko od krávy!
Nezbylo mi, než sestřičce s doktorem odkývat jejich doporučení a na příští kontrole se pochlubit, co vše už papáme. A byl klid. Daniel do 8 měsíce neměl v puse nic jiného, než mateřské mléko a v podstatě do prvních narozenin se to moc nezměnilo.
Do roka nechtěl skoro nic jíst. Zeleniny s obilovinou snědl 2-3 malé lžičky, občas kousek napařeného ovoce a zase k prsu.Doktor mě chválil, jak malý pěkně prospívá a já si vždy před kontrolou nastudovala, co vlastně malý má podle příruček jíst, abych věděla, co říkat.
Potkala jsem Evu
Když jsem začínala řešit první příkrmy potkala jsem Evu. Měla to nastavené úplně stejně jako já a se spojencem to šlo o moc lépe.
Už jsem neměla potřebu každému vysvětlovat svoje stanovisko, stačilo mi, že na to nejsem sama, že si můžeme vyměňovat zkušenosti a podporovat se.
Do teď děkuji „náhodě“, že jsme se potkaly. Jasně, já vím, že to náhoda nebyla, prostě jsme se měly potkat!
Radost ze zdravých dětí
Jelikož jsem člověk, který se rád vrhá do neznámého s velkou vervou a vše si k tomu ráda nastuduji, dostala
jsem se jako čerstvá matka k úplně jinému druhu literatury, než jsem do té doby četla. Konečně jsem našla, co jsem hledala a naštěstí poměrně krátce po porodu. Byla to knížka od Vlaďky Strnadelové Radost ze zdravých dětí. Vše, co jsem do té doby studovala (a že jsem byla v oblasti výživy opravdu za 20 let bádání zběhlá), mi díky této knížce konečně docvaklo a dalo smysl. A podle této knížky jsem začala krmit sebe i své dítě. Daniel nejedl žádné mléčné výrobky, nic, co obsahuje cukr, žádné sladkosti, komerční sušenky… Lepek jsem mu nedala žádný do roka a po roce ho dostal jen ve formě ovesných vloček a ještě jen trošku. Byl živ jen z mateřského mléka, zeleniny, trochy ovoce, všech druhů obilovin. Postupně jsem přidávala různé druhy luštěnin, mandle, olejnatá semena a trochu ořechů. Maso ochutnal až po roce a půl a měl ho jen občas a většinou rybu. Sladkosti jsem vyráběla z ovoce a agaru, dělala mu obilné krémy a různé poháry. Dany baštil, jak málokteré dítě. Jedině Evy Markétka jedla ještě víc než on 🙂
Kde se v krávě bere vápník?
Stejně mu budeš muset dávat sunar a mléčné výrobky, až přestaneš kojit, slyšela jsem poměrně často. Nebudu, bránila jsem se.
A jak mu dodáš vápník a bílkoviny? Čím je tedy nahradíš? A tak jsem začala vysvětlovat, že není potřeba nic nahrazovat, že v naší stravě je vápníku a bílkovin víc než dost. A v čem jako? V zelenině, v mandlích, v semínkách, v obilovinách a v luštěninách. To stačí, je tam naprosto vše.
Vždyť kde se bere v krávě vápník, když její mléko ho obsahuje hodně a přitom ona sama mléko nepije? To je záhada, sama se živí jen obilím a trávou, je obrovská a vápníku má přitom dost! Kráva je asi zázrak přírody. 🙂 Stejně jsem byla a jsem za blázna.
Bez mléka to prostě nejde, tak hluboko je to zakořeněné v lidech kolem nás, že i mojí blízcí se několikrát ujišťovali a stále ujišťují, jestli to mám opravdu dobře nastudované a ověřené, abych malému neublížila.
Jak vznikly kurzy?
Kolem 2 let začal Dany chodit 2x týdně na dopoledně do školičky a zpráva o našem jiném stravování se rychle rozšířila. Maminky ostatních dětí na nás koukaly trochu nedůvěřivě, ale když proběhla několikrát ve školce vlna chřipek a nachlazení a všechny děti postupně odpadly, naše byly zdravé. Když měly rýmu, tak den dva.
My dvě jsme zářily energií, viditelně jsme hubly, vypadaly normálně a tak se nás maminky začaly ptát, jak to tedy máme s tou naší stravou. Uspořádaly jsme pro ně jednu sobotu kurz vaření s přednáškou a bylo narváno. Musely jsme udělat ještě několik termínů, a tak vlastně vznikly naše první kurzy.
Některé jsme nakazily naší stravou, některé si vzaly jen něco.Proč nám mléko škodí?
A jak je to tedy s tím mlékem podrobněji? Opravdu ho nepotřebujeme? A co místo něj? Fakt se nemusí ničím nahrazovat? Proč nám škodí? Vždyť naši předkové ho přece dříve pili? Jak se zbavit závislosti na mléku a čím ho z počátku nahradit, než vám přestane chutnat? A kde je nejvíce vápníku? To vše vám povím příště. Je to totiž námět na knížku a ne na dva tři řádky. Prozatím mi zkuste věřit a zkuste ho na chvíli vynechat. Zvlášť teď v zimě, kdy je tělo potřeba co nejvíce vnitřně prohřívat, nám ochlazující mléčné výrobky škodí nejvíc. Co ho zkusit 1.12. na 23 dní vyřadit jako adventní půst. Uvidíte, jak se vašemu tělu uleví.
Vliv stravy na kvalitu mateřského mléka
Pojďte se spolu s námi podívat na složení mateřského mléka a na několik faktorů, které dávají odpověď na to, zda a jak může kvalitu mateřského mléka kojící žena ovlivnit.
Co všechno obsahuje mateřské mléko?
O tom, že kojení představuje pro miminko optimální výživu, není nutné diskutovat. Pro život každého z nás jsou už od narození třeba výživné látky dodávající energii (pro růst, udržení látkové přeměny, pohyb anebo výdej energie na práci). Tu čerpáme z bílkovin, sacharidů (uhlohydrátů – cukr) a tuků společně s vodou, která obsahuje navíc různé vitaminy, soli a stopové látky.
Podíl jednotlivých živin udávají různé publikace zhruba v poměru: 15 % bílkovin, 30 % tuků a 55 % uhlohydrátů. S věkem se potřeba skladby stravy mění – zatímco dítě na 1 kg hmotnosti potřebuje téměř tři gramy bílkovin, dospělý už jen 1 gram. Podobně je to s tuky, ale ne s uhlohydráty. I spotřeba vody na kg hmotnosti klesá.
Srovnání mateřského a kravského mléka
| Hodnota pro 100 g | Mateřské mléko | Kravské mléko |
| Cukr (laktóza) g | 7,20 | 4,70 |
| Bílkoviny g | 1,30 | 3,30 |
| Tuky g | 4,10 | 3,80 |
| Vápník (Ca) mg | 34 | 120 |
| Magnézium (Mg) mg | 3 | 12 |
| Sodík (Na) mg | 14 | 50 |
| Kalium (K) mg | 58 | 150 |
| Železo (Fe) mg | 0,07 | 0,05 |
| Zinek (Zn) mg | 0,28 | 0,35 |
| Fosfor (P) mg | 14 | 95 |
| Chlor (Cl) mg | 42 | 95 |
Složení mateřského mléka je 1,5 gramu bílkovin, 3,8–4 gramy tuků a 7 gramů mléčného cukru (laktózy) na 100 ml mléka.
První mléko – mlezivo (kolostrum) – je hustější a žlutější, obsahuje více bílkovin, buněk i dalších látek než zralé mléko, které se zdá být bělavé, řidší, ale jeho kvalita je přitom stoprocentní. Plynule se přizpůsobuje požadavkům organismu a růstu děťátka.
Složení bílkovin mateřského mléka, i když jejich množství je nižší než v kravském mléku, je kvalitou ideální právě pro novorozence a kojence. Obsahuje velké množství laktalbuminu, a ne kaseinu (bílkovina kravského mléka), který je pro miminko nevhodný.
Mlezivo – kolostrum
Může se začít tvořit už v druhém trimestru těhotenství. Ke konci gravidity některým ženám spontánně vytéká z prsů. Mezi kolostrem a zralým mateřským mlékem jsou velké rozdíly.
V porovnání s mlékem obsahuje mlezivo až třikrát více bílkovin (jsou pro dítě stravitelné velmi snadno, bez zbytečného energetického výdaje), větší množství minerálů, ale méně cukrů a tuků. Z protilátek je důležitý imunoglobulin A, jenž chrání novorozence před infekcemi.
Kolostrum je tedy jakási první vakcinace pro miminko, protože obsahuje několikanásobně více obranných látek než zralé mateřské mléko.
Obsah jednotlivých složek mleziva klesá velice rychle, doslova z hodiny na hodinu, proto je pro dítě důležité od prvních okamžiků jeho života.
Specificky důležité je pro předčasně narozená miminka či děti, které mají problém s poporodní adaptací – a to právě kvůli snadné stravitelnosti a obsahu protilátek.
Byla prováděna různá pozorování a potvrdilo se, že matky předčasně narozených dětí produkují kolostrum mnohem déle než matky dětí narozených v termínu.
Oproti mlezivu, které je hustší a smetanově žluté, je zralé mléko řidší, namodralé barvy. Proto ho matky často považují za ne dost výživné a hned po příchodu z porodnice domů začnou děti přikrmovat. Je to nesprávné vnímání a jeden z nejčastějších důvodů, proč ženy ukončují předčasně kojení.
Kojící maminka by měla dbát na dostatečný přísun živin i tekutin
Složení mateřského mléka není stále stejné
Kolostrum a přechodné mléko do 14 dní po porodu je bohaté na bílkoviny a soli, potom jich ubývá a přibývají tuky a cukry, čímž stoupá energetická hodnota. Obsah tuků se zvyšuje během laktace, na konci kojení je třikrát vyšší – tvoří 50 % energetické spotřeby.
Tuky obsahují nenasycené mastné kyseliny, které mají význam při dozrávání nervového systému – cholesterol a fosfolipidy (30–40 mg / 100 ml), které jsou důležité pro správný vývoj mozku.
Mléko obsahuje všechny hlavní třídy imunoglobulinů, tím se snižuje výskyt alergických a autoimunitních onemocnění – protilátky v mateřském mléku jsou zaměřené proti bakteriím ve střevě matky.
Bílkoviny mateřského mléka
V mateřském mléku jsou specifické bílkoviny, které se nikde jinde nenacházejí ani netvoří.
Jsou to kasein, laktalbumin a laktoglobulin – pro dětský organismus mají vyšší výživovou hodnotu a jsou stravitelnější než bílkoviny kravského mléka.
Žádný jiný savec nemá ve svém mléku tak nízký obsah bílkovin a minerálních látek jako člověk. Kravské mléko obsahuje o 300 % více kaseinu, má zdvojnásobit hmotnost telátka za 6–8 týdnů. Naše děti ale nejsou telátka!
Vápník, potřebný pro budování kostí, je v kravském mléku navázaný na kasein, s kterým tvoří kaseinát vápenatý – v této formě je lidským organismem využitelný jen v malé míře. Naproti tomu kojené dítě si vystačí s vápníkem, kterého je v mateřském mléku o dvě třetiny méně než v kravském mléku, je tedy ideálně využitelný.
Mateřské mléko obsahuje i tzv.
imunoglobuliny, bílkoviny obsahující obranné látky: imunoglobulin A – dostává se mlékem do zažívacího ústrojí dítěte a přechází do střevního traktu, protože není rozrušován trávicími šťávami dítěte.
Působí silně protiinfekčně a ničí bakterie přítomné ve střevní dutině. Kojené dítě je tímto systémem chráněno proti bakteriím vyvolávajícím průjem i proti bakteriím, které by mohly působit v jiných částech organismu.
Imunoglobulin vytváří také ochrannou vrstvu na střevní sliznici, čímž chrání dětský organismus před substancemi, které by mohly vyvolávat přecitlivělost a alergii (jako například moučná bílkovina). Látka, která štěpí škrob, se začíná v dětském organismu tvořit až po 10. měsíci života. Proto je velmi důležité nepodávat dětem do tohoto věku žádné obilniny a moučná jídla.
Tuky
Na rozdíl od kravského mléka má mateřské mléko ideální množství a složení tuků, které pokrývají energetickou spotřebu dítěte. Bílkoviny potom mohou být využívány jen na výstavbu organismu.
Do zužitkování tuků a bílkovin zasahují velmi významně tzv. esenciální mastné kyseliny, především kyselina linolová, která tvoří 10–12 % tuků v ženském mléku, ale jen 2–3 % v mléku kravském.
I když je možné tyto esenciální mastné kyseliny v podobě rostlinných olejů, které jsou na ně bohaté, do umělých směsí přidávat, nemají ty samé vlastnosti a nepůsobí stejným způsobem jako v mléku mateřském.
Na vývoji mozku se podílí cholesterol, kterého je v mateřském mléku třikrát více než v kravském (protože játra novorozence ho ještě nedokážou vyprodukovat dostatek). Díky jeho vysokému obsahu v mateřském mléku se ho dětský organismus naučí správně zpracovávat. Tím se snižuje riziko kornatění cév v dospělosti.
Cukry
Mateřské mléko je v porovnání s mlékem ostatních savců nejbohatší na cukry. Jsou zdrojem energie a podílejí se na správném vývoji funkcí pankreatu a mozku.
Kromě toho cukr mateřského mléka (laktóza) vytváří ve střevě děťátka natolik kyselé prostředí, že v něm hynou všechny bakterie. Mateřské mléko obsahuje čtrnáct různých druhů cukru.
Kravské mléko obsahuje jen dva druhy, ale ani ty spousta lidí nedokáže zužitkovat, protože jim chybějí enzymy potřebné k jejich štěpení.
Minerální látky
Jejich obsah v mateřském mléku je menší než v mléku kravském, protože pro zdravý růst dítěte je jich třeba právě tolik:
Vápník z mateřského mléka je využitelný až z 80 %, zatímco vápník z kravského mléka jen z 20 %.
Vysoký obsah sodíku v kravském mléku způsobuje u dětí zadržování nadbytečné vody v organismu.
Obsah železa v mateřském mléku pokryje všechny potřeby dítěte během prvních šesti měsíců života, stejně tak i všechny ostatní složky mléka. Železa má miminko v organismu obrovskou zásobu, která stačí až do věku jednoho roku.
Mateřské mléko obsahuje mnohé složky, které v kravském mléku (z něhož se vyrábějí všechna sušená mléka) jednoduše nejsou a dětskému organismu schází, což se v něm nějakým způsobem odrazí.
Můžeme mateřské mléko ovlivnit?
Jistě budete souhlasit s názorem, že je dobré vědět, co svým dětem kojením dáváme. Pokud jste i vy někdy řešily, jestli a jak můžete ovlivnit kvalitu svého mléka, aby bylo tím nejlepším pro vaše miminko, tak vězte, že každá žena produkuje mléko speciálně pro svoje dítě – mateřské mléko není nikdy slabé ani řídké!
Množství mléka se stravou většinou ovlivnit nedá. To znamená, že to, kolik mléka dokáže naše tělo vytvořit, se příliš neodvíjí od našeho energetického příjmu. Náš organismus je už sám o sobě nastavený tak, aby produkce mléka byla nejvyšší prioritou.
Odborníci, kteří se věnují tomuto tématu, tvrdí, že nebudete-li přijímat dost jídla a tekutin, nebude snížena produkce mléka, ale bude trpět vaše tělo.
Jen v případech, kdy žena přijímá opravdu extrémně malé množství jídla a tekutin, může být produkce mléka snížená.
Jestliže řešíme nedostatek mléka, nemá význam zdvojnásobovat porce a pít pět litrů čaje denně. To obvykle vede spíš ke zvýšení naší hmotnosti než ke zvýšení tvorby mléka. Příčinou poklesu produkce je obvykle stres, špatná technika kojení anebo omezování dítěte v délce kojení. Potom je třeba řešit tento problém, a ne porce jídla.
Co se ale stravou ovlivnit dá, je složení mateřského mléka. Množství některých minerálních látek, jódu, vitaminů rozpuštěných ve vodě, mastných kyselin či některých vitaminů skupiny B může v mateřském mléku kolísat.
Tyto prvky je třeba denně dodávat stravou. Potřeba jiných prvků, například železa, se příliš neodvíjí od jejich množství v mateřském mléku.
Spíše od kvalitní stravy v období těhotenství, kdy si dítě vytváří zásoby ve vlastním organismu.
Jak by měl vypadat váš jídelní lístek?
Řiďte se potravinovou pyramidou
Dobrým pomocníkem je tzv. potravinová pyramida, která ukazuje vhodné zastoupení různých druhů potravin.
Prostřednictvím mateřského mléka žena ztrácí určité množství energie a bílkovin, které je třeba nahradit. Doporučuje se zvýšit denní energetický příjem o 380–500 kcal a přísun bílkovin o 20 gramů.
V praxi je to např. dopolední svačina – dáte si krajíc chleba se šunkou, jednu papriku a jedno jablko.
Stačí se řídit potravinovou pyramidou a nemůžete udělat chybu. Platí heslo všeho s mírou.
Dbejte na přísun vitaminů
Je také důležité nezapomínat na potřebu některých vitaminů, kyseliny listové, vápníku a železa. Neznamená to, že do sebe musíte denně hodit tři tabletky multivitaminů – ty tento problém nevyřeší, protože látky v nich nakombinované mají obvykle malou využitelnost naším organismem. Lepší je dostatek zeleniny a ovoce, nejlépe v syrovém stavu.
Tekutiny, tekutiny, tekutiny
Mateřské mléko je z největší části tvořené vodou, a proto také při kojení dochází ke značné ztrátě tekutin. I to je důležité vyrovnat. Všeobecné doporučení je, že dospělý člověk by měl přijmout 30 ml tekutin na kg hmotnosti.
V období kojení by se měl tento objem zvýšit o tekutiny, které prostřednictvím mateřského mléka ztrácíme (500–1 000 ml/den). Pokud tedy vážíte 60 kg, měla byste vypít 60 × 30 = 1 800 ml + 500 – 1 000 ml = 2 300 – 2 800 ml tekutin za den.
Všechny nemusí být jen ve formě nápojů, počítá se i polévka, ovoce bohaté na vodu, zelenina.
Zvažte různá stravovací omezení
Patříte-li mezi vegetariánky nebo veganky, doporučení v rámci jednotlivých živin se liší a je vhodné dobře zkombinovat jednotlivé složky potravy, případně se poradit s odborníkem na výživu – pokud si nejste jisté.
Pro vaši inspiraci:
Pokud z dosavadních řádků nejste „moudré“, přinášíme vám nabídku potravin vhodných i méně vhodných:
| ANO | ANO, ALE | |
| (příliš častá konzumace není vhodná) | ||
| OBILNINY | Celozrnné pečivo a těstoviny, rýže natural, müsli a ovesné vločky, pohanková kaše. | Slané pečivo i sladké (koláče, buchty), pečivo z bílé mouky, knedlíky, müsli tyčinka v polevě. |
| OVOCE | Čerstvé a různorodé, čerstvě odšťavněné. | Kompotované, sušené (hlavně v polevě), kupované džusy. |
| ZELENINA | Čerstvá a různorodá, vařená v páře, dušená, zapékaná, naložená ve sladkokyselém nálevu anebo kvašená. | Smažená (např. hranolky), ve slaném nálevu anebo naložená v oleji. |
| MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY | Polotučné mléko, jogurty do cca 4 % tuku, tvrdé sýry s obsahem tuku do cca 20 g v 100 g výrobku, zakysané mléčné výrobky. | Plnotučné mléko, smetana, šlehačka, smetanové jogurty, plnotučné sýry, nízkotučné jogurty (příliš umělých sladidel), tavené sýry (nevhodné tavicí soli). Maso |
| MASO | Ryby, drůbež, netučné maso – vařené v páře, zapečené. | Maso s viditelným tukem, smažené, přepečené, salámy, párky, klobásy, paštiky, konzervy. |
| LUŠTĚNINY, VEJCE, OŘECHY | Lžíce ořechů či semínek, vařená vejce, luštěniny všech druhů. | Více než lžíce ořechů či semínek denně, slané oříšky, vejce upravená na tuku. |
| VOLNÉ TUKY, CUKRY, SŮL | Sušenky, zákusky, bonboniéry, čokoládové tyčinky. Instantní polévky. Škvarky, slanina, majonéza, lahůdkové saláty, smetanové mléčné výrobky. Lískooříškové, čokoládové, arašídové pomazánky. |
A teď si nejspíš řeknete, že všechno, co je chutné, je zakázané… Není, jen je opravdu třeba dávat pozor na to, kolik čeho sníte. Jedna čokoládka nebude hříchem, pokud si zároveň dopřejete i misku čerstvého ovoce.
Diskuze Je umělé mléko zdravé? Je umělé mléko po 1. roce vůbec potřeba?
Myslíte si, že je UM zdravé? Že ho děti po 1. roce vůbec
potřebují?
Dcera byla do 13 měsíců kojená, teď (15M) je 2 měsíce na UM, bez
problémů pije UM a dobře jí i všechno ostatní, je zdravá. Teď jsem
však začla přemýšlet, že zatímco já sama se stravuju relativně zdravě
(převážně základní potraviny, maso, ovoce, zelenina, apod., a co nejmíň
chemie), chudák malá dostává 3× denně mléko z jakéhosi prášku, které
já bych si nedala ani do kafe.
Co teď? Přestat dávat UM? Začít dávat místo toho nepasterizované
kravské (či kozí) mléko? Nebo v 15M už stačí pestrá strava s nějakým
menším podílem mléčných výrobků? Laktaci už asi nerozjedu, to by
určitě bývala byla nejzdravější volba:-)
Vím, že už je to dlouhé, ale nemuzu si pomoc, pri patrani po informacich
o ockovani jsem narazila na stránky americké nadace Weston A. Price
Foundation, která se zabývá zdravou výživou obecně.
Jejich názor na
očkování a zdravou výživu je hodně blízký tomu, k čemu jsem tak nějak
intuitivně došla sama (hlavně proto, že kladou velký důraz na maso a
živočišné tuky), proto jsem otevřená jim věřit i v jiných věcech,
o kterých jsem zatím nepřemýšlela. A zrovna s UM mě dost nahlodali.
Vidí ho jako naprosté zlo a doporučují si vyrábět vlastní UM. Tak
brutal-eko-bio zas nejsem, navíc jsem na to líná, nicméně souhlasím, že
vykrmovat dítě něčím instatním není ta nejlepší varianta.
Co děláte
vy ostatní? U kamarádek (pokud ještě nekojí), jsem viděla, že dávají
UM i ve 3 letech s tím, že je to pro děti zdravé. Obecně je prostě
zafixované, že UM je pro děti prospěšná, a tečka.
článek o UM a jeho tisících nevýhodách: ****
návody jak vyrábět domácí UM: ****
edit admin – odsrtanění odkazu
Velikost písma:
@jajackie Kluk má rok
a půl a v životě si umělého mléka ani nelokl. Nechutná mu, nekupuju ho.
Nabízím kravské, vypije třeba decku, ani ne každý den. Nemyslím si, že
je po roce věku mlíko tak strašně důležité, jak se na nás valí
z médií. Když dítě jí maso, mléčné výrobky (hl. jogurty), má
všechno, co potřebuje. Co je v samotném mlíce navíc??
Na to se asi nedá odpovědět, názor si musíš udělat sama. Já myslím,
že UM není nutné, pokud už dítě normálně jí. Syna jsem kojila do 15m,
nikdy žádné UM neměl, ani v kaši. Navíc měl na neupravené kravské
mléko alergii, asi do dvou let. Dávala jsem mu pak ovesné nebo rýžové
mléko (ne sojové), ale asi od roka a půl nechtěl ani to.
Příspěvek upraven
23.02.17 v 11:55
Stačí pestrá strava. Um jsme dávali do cca roka a půl jen proto, že
ho chtěl.
@Ice79 píše:
Dle mého UM dítěti ani zdaleka nedá to, co mléko od matky, především
imunitu. Taky nevěřím, že UM je extra zdravé. Můj prcek bude mít 14m a
stále kojím. A budu, pokud bude chtít. První dítko jsem kojila přes dva
roky. Za sebe, nechápu matky, které nekojí ani
kojence, to, že nemají mléko, je z 90% nesmysl. Překážkou není ani
císařský řez.
A co když to mlíko od mámy stojí za prd?? Dítě je neklidné, každou
chvíli brečí ve dne i v noci… Matka vyflusla, taky brečí, ale bolestí
a bezmoci… Že dítě je nespokojené?
Tak teda podle mě zlatá umělá výživa.
V porodnici mě pořád nutili pokračovat v kojení.
Ukončila jsem to sama. I bez prášků.
@MaminkaLucka
píše:
Ahoj, moje děti se mateřského mléka teda moc nenapily.
To nemyslis vazne, ze ne?! mm rozhodne neni „nejaka bila voda“
Synovi jsem po prvnim roce postupne vymenila um za mleko (kojeny do 11.mes).
Pil ho jen pred spanim, protoze byl na to zvykly a lepe usnul. Ale pokud ji
pestrou stravu, jogurty, syry… tak pokud ho nevyzaduje, urcite
nutne neni…
Syna jsem kojila do roka a kousek, odstavil se sám a UM nikdy nepil,
zkoušela jsem několik druhů i lahví a prostě to nechtěl. Dle naší
dětské doktorky to není problém.
Kravské jí nedávej, máš snad doma dítě a né tele. Kravské jako
nápoj nejdřív od 3let a velmi omezeně. za prvé jí nic nedá a za druhé se
prostě nedoporučuje. jestli přemýšlíš o zdravé stravě je spousta
jiných rostliných mlék, které jí dají víc. jinak moje skoro dvouletá
pořád pije um, má atopický ekzém takže speciální. u syna kravské
mléko spustilo atopický ekzém. dcera ho nikdy neměla.
V 15 měsících není ani mm, ani jeho náhrady nutný, pokud jí pestrou
stravu, obsahující jogurt, kefir, pudink, nebo cokoli mléčného a nemá
z toho žádné problémy, ale pokud mu chutná, není na druhou stranu ani
důvod mu ho brát… ono jako s mateřství prokazatelně klesá inteligence,
tak až se ti zase nahodí, určitě se přestaneš zbytečně stresovat…
@Verun83 jasně, může
jí dát třeba sójové, co? (mimochodem v um je taky to kravské)
@jajackie no, spíš by
mě zajímalo, proč jsi přestala kojit, když se ti UM nelíbí? Pokud dítě
jí i mléčné výrobky (živé jogurty) tak už by um potřebovat nemělo.
Tak ho dávat vůbec nemusíš. Bližší lidskému mléku než kravské je
kozí.
Náš třeba jogurty a tak moc nejí, tak má i ve dvou letech um na noc.
Děti versus kravské mléko: kolik ho mají pít?
Dnešní medicína doporučuje, aby děti do jednoho roku věku včetně nedostávaly běžné kravské mléko, protože obsahuje příliš mnoho bílkovin a naopak málo vitamínů, včetně důležitého vitamínu D. Ten je zásadní pro vybudování pevných kostí. V kravském mléce je rovněž málo železa.
První čtyři měsíce života by mělo být dítě dostávat výhradně mléčnou výživu, a to nejlépe mateřské mléko, případně umělá mléka určená nejmenším dětem. Mluvíme o nich také jako o počátečních mléčných formulích.
Případně je možné na základě doporučení lékaře volit umělé mléčné formule pro děti se specifickými obtížemi: antirefluxovou, se sníženým obsahem laktózy, hypoantigenní a se štěpenou bílkovinou. Nemá přitom smysl podávat takzvaná hypoalergenní mléka dětem, které žádné potíže nemají ani nehrozí, že by je zdědily, nemá to profylaktický účinek.
Pokud ale mají rodinnou zátěž atopického onemocnění, mají vysoké riziko rozvoje alergické reakce – v případě, že se nekojí, může používání hypoalergenní formule vznik alergie oddálit.
Text vychází mimo jiné z nově vydaného materiálu nazvaného Doporučení pracovní skupiny dětské gastroenterologie a výživy České pediatrické společnosti, které vyšlo v dubnu 2014. To vychází z nejnovějších mezinárodních poznatků.
Když mléko, tak plnotučné
Od ukončeného druhého roku života může dítě dostávat kravské mléko, pokud možno plnotučné. Pokud však rodiče nadále preferují umělé mléko s konstantním obsahem vitamínů, železa a bílkovin, není to problém a mohou v jeho používání pokračovat. Je vhodné, aby ho volili s ohledem na věk a aktuální hmotnost dítěte.
Pokud jde o běžné mléko, je dobré sáhnout například po tom s označením bio, naopak se nedoporučuje podávání mléka ošetřeného UHT technologií neboli trvanlivého. Nevhodné je také čerstvé mléko za automatů, protože až na výjimky není pasterizované a hrozí tak přenos listeriózy či tuberkulózy.
Plnotučné mléko by dítě mělo dostávat od dvou až tří let věk, stejně jako ostatní plnotučné mléčné výrobky, protože cholesterol je pro děti a jejich vývoj důležitý, navíc se ví, že zdaleka ne všechny jeho složky jsou škodlivé.
Po třetím roce věku mohou rodiče naopak zařazovat i nízkotučné výrobky, vápníku je v nich stejně, pozor však, aby nebyly zbytečně zahušťované škrobem či doslazované, zvláště nevhodná jsou umělá sladidla. Odstředěné mléko se nehodí, i v polotučném je pouze jeden a půl procenta tuku.
Nechce mléko? Zařaďte tvrdé sýry
Pokud dítě nechce žádné mléko, mělo by dostávat jogurt či tvrdé sýry, tavené raději ne, obsahují příliš mnoho fosforečných solí, děti by neměly jíst ani sýry plísňové. Opatrnost je namístě i u tvarohu, do roka věku by se mu děti měly vyhýbat, protože obsahuje příliš mnoho bílkovin, které by zbytečně zatěžovaly jejich ledviny.
Výhodou tvrdých sýrů je, že se dají podávat více různými způsoby – můžete je například nastrouhat nebo nakrájet na malé kousky a děti je mohou jíst rukama coby takzvanou finger food. Pro kojence či batolata je to zajímavé oživení jídelníčku, učí se žvýkat, kousat, polykat, což jsou zásadní dovednosti, které posilují jejich stravovací návyky.
Mléka by dítě mělo pít méně a méně
Tak jako tak, pro děti starší roku věku už by mléko nemělo být hlavní součástí stravy, ale pouze jejím doplněním v množství cca 300 až 330 mililitrů za den. Pokud dítě pije litr mléka denně, nemá dost prostoru pro to, aby přijímalo pestrou stravu. Často je to tím, že dostává mléko z lahvičky, chutná mu tak, a nechce se ho proto vzdát.
Ve dvou třech letech je to přitom vyloženě rizikové pro zuby, zakládá se tak na zubní kazy, navíc takové množství tekutiny bohaté na bílkoviny zatěžuje ledviny.
Dítě by proto na žízeň mělo pít vodu, případně jiné nápoje, mléko je potřeba brát spíše jako potravinu. Pokud je potomek zvyklý pít dokonce kakao, ráno se to dá snést, ale večer by jej dostávat neměl, také kvůli riziku zubního kazu.
Školáci a dospívající mléko samozřejmě mohou pít také, ale spíše jako občasné oživení, například k snídani.
Zastánci standardní medicíny považují jeho konzumaci v dětství a dospívání za prospěšnou například kvůli budoucímu riziku řídnutí kostí.
Jde však zejména o mléčné výrobky jako takové, mléko proto mohou dobře nahradit například zmíněné tvrdé sýry, pokud možno méně tučné, které jsou rovněž dobrým zdrojem vápníku a bílkovin.
Je třeba přiznat, že existují i kritici pití mléka, podle nichž se pro člověka nehodí, s výjimkou malých dětí – pokud větší dítě mléko nepije vůbec, je třeba dodávat mu dostatek vápníku jinak, například pomocí oříšků či semínek, případně ryb. Bílkoviny mohou mít děti a dospívající z masa či luštěnin.
Barbara Taušová – specialistka na pediatrii. Zakladatelka, jednatelka a ředitelka zdravotnického zařízení Canadian Medical Care Praha, ředitelka pediatrického centra Dětská ambulance.