Nenáročná na pěstování a zpracování: Černá ředkev je dobrá syrová i pečená

• Okrasné kapusty Peacock, Kamome a Coral

• Cuketa
• Fazol (druhy Gema a Berggold)
• Salát Bowl (červený a zelený)
• Salát Lolo Rosa
• Cibule směs barev
• Mrkev (druhy Purple Haze a Koloseum)
• Meloun
• Paprika (Hodonínská a Almapaprika)
• Petržel Hanácká
• Růžičková kapusta

Okrasné rostliny:

• Měsíček
• Slunečnice
• Mák setý Gerlach

Více o jednotlivých druzích zeleniny:

Artyčok

Artyčok

Jeho květní lůžka jsou lahůdkovou zeleninou, kterou lze připravit na mnoho způsobů. Artyčok je vytrvalá rostlina, která dorůstá až do výšky 150 centimetrů. Je to teplomilná rostlina, a proto nejvíce roste na pobřeží Středozemního moře. Lze je však pěstovat i v mírném pásmu na slunečném a chráněném místě. Svědčí jim lehká, výživná, propustná půda.

Artyčoky se mohou konzumovat syrové jako salát s panenským olivovým olejem a zakapané citrónovou šťávou. Výborné jsou i dušené, grilované, smažené i pečené. Hojně se také nakládají.

Často se vaří v osolené vodě asi 45 minut, až půjdou lístky lehce vytrhnout. Konce uvařených lístků namáčejí do různých omáček. Horními zuby se odstraní masitá dužina, až nám zbude čisté srdíčko.
Z listů i kořenů lze připravit léčivý odvar.

Je prospěšný pro diabetiky, čistí a chrání játra, podporuje zdravé trávení.

Brutnák lékařský

Brutnák lékařský

Brutnák lékařský (Borago officinalis) se pěstuje jako léčivka a  kuchyňská zelenina do salátů (na začátku květu nať a samotné květy) a jako přísada do brutnákového octa, šťáv, dresinků atd. Jako léčivka působí protizánětlivě při příznacích revmatismu a při nemocech z nachlazení.

Čekanka salátová

Čekanka salátová Pan di Zucchero Bravo

Je jednou z nejlepších potravin s preventivním a léčivým účinkem nejzávažnějších onemocnění naší moderní doby. Konzumace čekanky vede ke snižování hladiny cholesterolu v krvi a je vhodnou potravinou pro prevenci rakoviny střev – jedné z nejrozšířenějších typů rakoviny u nás.

Čekankové puky totiž obsahují velice prospěšné látky, které v našem organismu působí hlavně detoxikačně.

Čekanka čistí a ozdravuje střevní sliznice a mikroflóru a látky obsažené v čekance stimulují činnost žlučníku, jater a slinivky břišní, při pravidelné, ale umírněné konzumaci je opravdu úžasným pomocníkem našeho metabolismu na mnoha úrovních.

Černý kořen

Černý kořen

Lahůdková zelenina s výrazným dietetickým účinkem. Černý kořen (Scorzonera hispanica) je znám i pod názvem hadí mord španělský.

Navzdory tomu se jedná o velmi chutnou a zdravou zeleninu, kterou snadno vypěstujete a v kuchyni upotřebíte na mnoho způsobů.

Užitkovou částí je kořen, který má jemnou bílou dužinu a poněkud nasládlou, trochu trpkou, ale velmi příjemnou chuť. Kůra kořene je téměř černá, odtud český název.

V kuchyni černý kořen používáme buď zasyrova do salátů, nebo ho upravujeme podobně jako vařený chřest, a podáváme ho přelitý různými omáčkami. Kořeny totiž obsahují asparagin, který se vyskytuje ve velkém množství také v chřestu. Vynikající je i obalovaný jako řízek. Mladé listové výhonky můžeme zpracovat jako špenát.

Vyžaduje hluboké, humózní, dobře vyhnojené a hluboce zpracované půdy s dostatečnou vlhkostí. Nesnáší čerstvé organické hnojení ani přihnojování dusíkem v průběhu vegetace. Vyséváme v březnu až začátkem dubna. Sklízíme od října postupně do jara.

Řepa

Červená řepa

Pomáhá k celkové regeneraci organismu, její blahodárné účinky na lidský organizmus znali již staří Římané.

Je přírodním zdrojem „minerálu krásy“ — křemíku, který podporuje tvorbu, pevnost a správný vývoj kostí, tkání, kloubů, ovlivňuje také pevnost cévních stěn, ale i vlasů a nehtů, dodává pružnost pokožce.

Řepná šťáva obsahuje velké množství cukrů a barviva, betainu, který ji propůjčuje krásně sytě karmínovou barvu. Betain je známý svými  antioxidačními účinky, z barviv řepa obsahuje také flavony (žlutá barviva).

Z rostliny se konzumují mladé a křehké listy, které se dají použít do salátů, podušené, jako příloha k masu místo špenátu, vařené v polévce aj.

Řepa se však pěstuje zejména pro bulvy, které se konzumují čerstvé nebo po tepelné úpravě podušením, vařením či pečením. Nejlahodnější jsou sklizené bulvy o něco větší než je velikost pinpongového míčku.

Z řepy můžeme připravit spolu s mrkví  či jablky výtečný mošt.

Řepa má ráda půdu s dostatkem živin, ale nesmí být půda kyselá, štěrkovitá či čerstvě hnojená. Půda nesmí být suchá, ale přiměřeně vlhká. Červená řepa je velmi odolná proti chorobám a škůdcům. Řepu vyséváme obvykle na konci dubna nebo na začátku května, kdy víme, že už nepřijdou mrazy. Sklízí se na podzim před prvními zimními mrazy.

Řepa salátová žlutá Burpees Golden je středně raná odrůda s kulatou krásně žlutou dužinou vevnitř. Řepa žlutá se hodí do salátů, je sladší než ředkev červená.

Hořčice Red Giant

Hořčice Red Giant

Typická japonská zelenina, s pikantní chutí a načervenalými listy. Může se sklízet průběžně, v dospělosti má mohutné listy podobné mangoldu. Čerstvé listy lze použít na salát,  či k vaření — je výbornou součástí dušené čočky, krup, rýže nebo jako příchuť do polévek.

Je nenáročná na pěstování, můžeme jí vysít kdykoliv na jaře a na podzim do běžného zahradnického substrátu nebo substrátu obohaceného kompostem. Roste rychle, na záhonech, ale i v truhlících. Již v šestém týdnu můžeme sklízet pěkné rostliny.

Mangold (červený, žlutý a zelený)

Mangold červený (Rhubarb Chard)

Méně známá špenátová zelenina, která má hned několik výhod pro naší zahrádku. Vzhledem k neustálému dorůstání můžeme mangold sbírat pravidelně. Další výhoda je okrasná – díky sytě červené barvě se hodí do zeleninového i květinového záhonku.

Červený magold neztrácí barvu řapíků ani při vaření. V kuchyni používá stejným způsobem jako špenát, můžeme jej nabídnout dětem, kterým nechutná špenát. Mangold navíc obsahuje větší množství draslíku, sodíku, železa.

Navíc je vynikající zdroj beta karotenu – prekurzoru vitamínu A.

Mangoldu červenému se daří v normální půdě bohaté na živiny a na slunečném stanovišti, kde se jeho listy zabarví do krásné červené barvy. Mangold můžeme pěstovat také na okenním parapetu. Vhodná doba na výsev semen mangoldu jsou jarní měsíce březen až květen.

Perila křovitá

Perila křovitá (perilla frutescens)

Nenáročná bylina (perilla frutescens), která vypadá jako kopřiva a která obsahuje kyselinu rozmarinovou. Používá se podobně jako bazalka nebo koriandr (v angličtině běžně nazývá čínskou bazalkou). Perila má protizánětlivý a prokázaný protialergický účinek.

Pupurová mrkev

Purpurová mrkev „Purple Haze“

Nachově zbarvená mrkev se vrací mezi pěstované druhy. Do 17. století se pěstovala zcela běžně s dalšími barevnými mrkvemi — žlutou, červenou a bílou. Dnes nejznámější oražovanou vypěstovali holandští zahradníci zkřížením červené a žluté na počest holandské královské rodiny.

Purpurová mrkev se v poslední době začíná více pěstovat pro své čistící účinky a je používáná do superzdravých koktejlů. Obsahuje totiž anthokyany, červená barviva, které obsahují  borůvky nebo červené hrozny. Anthokyany působí jako silné antioxidanty, které čistí lidské tělo od škodlivých volných radikálů a napomáhají v boji proti onemocnění organismu.

Purpurová mrkev je uprostřed oranžová a nachově-oranžovou kombinaci si uchovává při mírné povaření. Při delším vaření purpurová barva ztmavne.

Roketa setá

Roketa setá (Eruca sativa)

Rostlina hojně pěstovaná jako listová zelenina. V podstatě se jedná o brukvovitou zeleninu, kterou řadíme mezi saláty. Známější variací rokety je rukola, jejíž listy jsou štíhlejší a chuťově je ostřejší. Roketa má naproti tomu listy oblejší a chuťově je jemnější.

U nás se pěstuje jako doplňková pikantní listová zelenina. Má vysoký obsah vitamínu C a látky, které stimulují produkci žaludečních šťáv. Nejčastěji se používá jako součást salátových předkrmů. Natrhané čerstvé lístky obvykle zdobí řadu středomořských pokrmů.

Výtečně se hodí k rajčatům, česneku, bazalce.

Černá ředkev

Ředkev černá

Typická zimní ředkev, určená ke skladování. Bulvy mají lehce korkovitý temný povrch a skrývají bílou kompaktní dužninu, která je po rozříznutí až hvězdicovitě mramorovaná. Má výraznou chuť. Používá se čerstvá — strouhaná do salátů, lisovaná jako šťáva. Černá ředkev obsahuje více vitamínu C než citrony. Kromě toho také vysoké množství vitamínu E, B1, B2 a B6.

Z minerálů potom železo, draslík, fosfor, měď, síru a vápník. Látkám zvaným fytoncidy je vděčná za svůj antibiotický účinek. Nejvýznamnější složkou jsou však hořčičné silice obsahující síru. Těm vděčí ředkev nejen za svou chuť, ale hlavně za svůj blahodárný vliv na naše játra.

Tyto silice najdeme ve všech ředkvích či ředkvičkách, avšak v černé ředkvi v nejvýraznějším množství.

Štěrbák (Endivie)

Štěrbák (Endivie)

Méně známý druh listové zeleniny podobný salátu. Konzumují se listové růžice, které jsou mírně nahořklé, a proto povzbuzují sekreci slin a vylučování žluče. Štěrbák tím pomáhá čistit játra.

Je bohatý na železo, draslík a beta karoten, menší množství dalších vitamínů a B komplexu. Štěrbák v kuchyni používáme samotný nebo společně s listovým salátem a dalšími druhy rostlin k přípravě zeleninových salátů.

Štěrbák roste velice rychle, můžeme se těšit na zelené silné salátové hlavy. Může se pěstovat venku či ve skleníku.

Tykev obecná

Tykve (dýně)

Tykve jsou klasickou podzimní zeleninou, ale dobře uskladněné vydrží klidně až do jara. Z tykve připravíme pokrmy jak sladké, tak i slané, můžeme ji smažit, dusit, plnit, ale i použít do moučníků. Lze ji i zavařovat a připravit z ní marmeládu. Všeobecně je známá minimálně pro použití k výrobě hrůzostrašných masek.

Semínka tykví obsahují až 45% nenasycených mastných kyselin a nukleové kyseliny, které regenerují tělesné buňky a pomáhají zdravému růstu těla. Dýňová semena pomáhají při metabolismu vápníku a při přestavbě karotenu v bioaktivní vitamín A. Semínka můžeme pražit, dochucovat s nimi saláty, nebo je jen usušené chroupat u televize.

Tykve vyžadují humózní středně těžkou půdu s dostatečným množstvím dostupné půdní vláhy.

Vodnice Primera

Brukev řepák vodnice

Hybridní odrůda vodnice asijského typu. Brukev řepák vodnice, častěji jen vodnice, je rostlina pěstovaná pro své kulovité bulvy. Ty jsou bělomasé a mají velmi jemnou chuť, která se dá přirovnat k nepálivé ředkvičce či kedlubně.

Má výrazně kratší vegetační dobu (80 dní) a je možné ji vysévat po celé jaro a léto. Vodnice má močopudné účinky, zklidňující nervy, stimulující srdeční činnost.

Můžeme ji jíst syrovou nebo tepelně upravovanou – dušenou (výborná je jen podušená na másle, trošku osolená, opepřená), vařenou, krátce orestovanou nebo připravenou jako zelí.

Vodnice nejsou náročné na půdu nebo živiny a dobře se jím daří i v chladnějších oblastech. Vyžadují však častou závlahu a sluníčko a dobře propracovanou půdu.

Černá ředkev je bílá a zdravá

Rubrika: Recepty, rss-feed, Užitková zahrada, Zelenina kořenová

Černou ředkve má prý lidstvo na jídelníčku už šest tisíc let. Jde o zeleninu s prokazatelně léčivými účinky. Vyzkoušíte ji také?

Ředkve se sklízí postupně v říjnu, na záhonech vydrží ještě v listopadu. Pokud však meteorologové hlásí silnější a déletrvající mrazy, ukliďte je všechny naráz.

Bulvy vyrýpněte vidlemi a přeneste do sklepa, ideální podmínky pro skladování jsou teploty kolem nuly a 95 procentní vlhkost. Pak zeleniny vydrží až šest měsíců. Konzumuje se většinou syrová – stačí ji oloupat, bílou dužninu nakrájet na plátky a posolit.

Jemně strouhanou můžete posypat chléb s máslem nebo sýrem, hodí se i do pomazánek. Z nahrubo nakrájené ředkve se připravují různé saláty.

Pěstování a příprava

Černá ředkev se vysévá přímo na záhon od července do poloviny srpna. Půdu je třeba nejprve dokonale připravit. Rostlina nemá ráda čerstvý chlévský hnůj, potom jsou bulvy červivé, praskají a mají nepříjemnou pálivou chuť. Nejvhodnější je pěstovat ji ve druhé, případně třetí trati.

Ve velmi lehké písčité zemině jsou bulvy tvrdé a pálivé, v těžké se zase deformují a mají ostrou a drsnou chuť. Proto je nejvhodnější půda kyprá, dostatečně hluboká a s vysokým obsahem humusu. Pak sklízíte velké dobře tvarovaní ředkve.

Zelenina se seje do řádků vzdálených patnáct až dvacet centimetrů, poté se jednotí, aby mezi jednotlivými rostlinami zůstal prostor deset až patnáct centimetrů, podle odrůdy. Velmi důležitá je zálivka, při nedostatku vody se předčasně vytvářejí malé duté bulvy.

Vegetační doba černé ředkve se pohybuje mezi 100 až 130 dny. Není náročná na teplo, snáší i krátkodobé mírné mrazíky.

Nejen vitamin C

Černá ředkev je jednou z mála zelenin která má prokazatelně léčivé účinky. Je bohatá především na vitamin C, který zvyšuje obranyschopnost organismu, povzbuzuje činnost mozku a zrychluje reakce.

Vitamin PP neboli niacin ovlivňuje metabolismus a kyselina pantotenová zabraňuje chorobám trávicího traktu, nervovým a kožním nemocem. Černá ředkev obsahuje i vysoké množství minerálních látek, hlavně draslíku, který má vliv na vylučování vody z organismu, posiluje krevní oběh a činnost svalů.

Dalším prvkem je vápník důležitý pro růst a zdraví kostí a zubů. Hořčík se zase podílí na stavbě kostí a tvorbě různých enzymů. Tato zelenina posiluje činnost střev, šťáva z ní zlepšuje trávení a chuť k jídlu. Při onemocnění žlučníku zvyšuje vylučování žluči a příznivě působí na játra.

Využívá se i při léčbě kašle, zahleněných dýchacích cest a pro rozpouštění hlenu. Při zánětu průdušek se šťáva smíchá s cukrem nebo medem Užívá se jedna lžíce několikrát denně.

Salát z černé ředkve a ovoce

INGREDIENCE: 100 g černé ředkve, 100 g mrkve, 100 g jablka, 200 g zelí, 1 ks cibule, na dochucení trochu cukru, octa, oleje, soli a mletého černého pepře

POSTUP: Ředkve a mrkve omyjte a nastrouhejte, jablka oloupejte a nastrouhejte nahrubo. Zelí a oloupanou cibulku jemně nakrájejte. Zeleninu a ovoce promíchejte v misce, podle chuti přidejte olej a ocet, osolte, opepřete a také trochu ocukrujte. Nechte hodinu v chladničce, aby se chuti propojily. Salát podávejte s toastem nebo čerstvým pečivem.

redakce, foto Shutterstock

• Ve středověku bylo pěstování pastináku rozšířeno po celé Evropě, dokud se v 19. století neobjevila cukrová řepa. Tehdy sloužil povařený…

• Doba výsadby – podzimní termín v srpnu a září potřebují hlavně prostokořenné sazenice. Balíčkovaná sadba (multipaky) se může sázet prakticky…

• Hořec sedmiklaný Gentiana septemfida Tento modrý hořec pocházející z Kavkazu tvoří až třicet centimetrů dlouhé duté poléhavé výhony. Kvete v létě…

• Předsezonní péče o trávník se liší podle toho, v jakém stavu ho po zimě najdete. Zatímco někdy postačí vertikutace s hnojením, jindy…

• Jsou kvetoucí, vonící, léčivé, nenáročné a především krásné. Šalvěje můžete pěstovat v desítkách nádherných kultivarů.

• Přírodní materiály jsou krásné a v zahradě oblíbené. Ovšem existují případy, kdy je praktičtější plast. Samozřejmě takový, který používáte opakovaně…

• Hlaváč nachový Scabiosa artropurpurea Tato letnička zaujme výrazným a neobvyklým odstínem květů. Díky šlechtění mohou být světle červené, fialové, růžové…

• Sklepy jsou vhodné nejen na skladování zimních jablek a hrušek, brambor nebo kořenové zeleniny, ale třeba i na přezimování mnoha…

Černá ředkev

Uvažujte o ní jako o ředkvičce na zimu. Uvnitř je stejně bílá a křupavá. Je sladká, ovšem s palčivostí, která má nakročeno až ke křenu. Dá se velmi dobře skladovat, takže dokáže v kuchyni osvěžit celý podzim i zimu.

Její slupka je trochu strašidelně tmavá a zvrásněná. Nenechte se ale nikdy odradit, protože černou ředkev předučuje i pro delší skladování bez úhony.

Nákup a skladování

Kupujte vždycky spíš menší pevné bulvy (bývají méně dřevité) a vybírejte takové, které nemají žádné hluboké praskliny (budou se vám snadno zpracovávat). Ředkve občas nevhodnými podmínkami při pěstování nahořknou, proto si před větším nákupem zdroj ověřte předem.

Doma ředkev skladujte v lednici v přihrádce na zeleninu. Vydrží tam bez problémů jako jiná kořenová zelenina. Pokud na ředkvi najdete zbytky zelených stonků, tak je vždy odstraňte, zkracují totiž její trvanlivost.

Příprava

Ředkve stačí před použitím pořádně vydrbat pod tekoucí vodou a odkrojit kořínek a část, kde navazuje nať. Černou ředkev velmi snadno oloupete škrabkou. Menší kusy, které budete pouzději krájet na tenké plátky, loupat ani nemusíte.

Krájení přizbůsobte zamýšlenému jídlu. Větší kostky a hranolky odolají delší tepelné úpravě. Tenké látky a sirky jsou zase vhodné pro použití do zalátů, kde necháte ředkev změknout při kontaktu se zálivkou a se solí.

Syrová ředkev

V úpravě ředkve jsou dvě možnosti jak se vypořádat s její výraznou palčivostí. Ten první je jednodušší. Ředkev stačí prostě nakrájet na velmi tenké plátky a v jídle ji použít jenom minimum. Takto upravená ředkev hezky křupe a jen trochu pálí. S přehledem ji zapojíte do jakéhokoliv salátu nebo sendviče.

Pokud na vás bude chuť ředkve i tak příliš silná, můžete ji ještě před nakrájením na plátky nasolit a nechat v cedníku vyykapat. Bude tak o fous jemnější.

Jemná glazovaná ředkev

Skutečnou proměnou ředkev projde, když ji pomaličku podusíte s trochou vody na másle. Úžasně zesládne a taky změkne. Z ředkve zmizí i většina palčivosti.

Tohle je nejlepší úprava pro lidi, kterým by ostrost ředkve mohla vadit – takhle si ji může zamilovat úplně každý. Podobně chutná i ředkev dušená nebo vařená. Do všech jídel přinese hloubku a nasládlost.

Karamelizovaná ředkev

Ředkev jde ale přivést ještě o něco dál, když její povrch opečete dozlatova. K nasládlé chuti se pak přidá i výrazná chuť umami.

Takto upravená bude jako doma v salátech s pečenou zeleninou. Výrazně opečené nebo grilované plátky můžete použít i do sendvičů. Ředkev se dá takto párovat i s výrazným ochucením nebo i s těžšími omáčkami.

Chvála červené řepě

Období nastupujícího podzimu a teplotních výkyvů často prověří naši imunitu. Při prvních příznacích nachlazení saháme většinou po citrónech a přitom by mnohdy stačilo zaměřit svůj zrak na tuto krásou sice neoplývající zeleninu, ale o to víc vhodnou v našich zeměpisných šířkách k posílení celého organizmu.

Červená řepa

je vysoce zásaditá a jako taková je schopna potlačovat nejen viry a bakterie, ale účinně nám pomáhá bojovat s často rozšířenými mykózami. Je-li správně pěstována, obsahuje dostatek selenu a dalších minerálů, a tak se stává přímo zásobárnou přírodních látek prospěšných našemu tělu a též i bránících vzniku rakoviny.

Červená řepa zbavuje mozek jedovatých kovů, například hliníku. Je kvalitním zdrojem kyseliny listové, vitamínu C a zejména draslíku, který upravuje srdeční činnost, udržuje normální krevní tlak a napomáhá správné činnosti nervové soustavy.

Poskytuje tělu křemík, který posiluje kosti, cévy i kůži.

Již jsem v některých poznámkách uvedených u receptů zmiňovala, že kromě červeného barviva, které je důležitým antioxidantem, červená řepa obsahuje i vzácné stopové prvky rubidium a cezium.

Význam červené řepy

Shrnutím jejích účinků dostáváme v podobě této zeleniny do rukou účinného a přitom levného pomocníka proti celkovému poklesu imunity a pro posílení těla v mnoha směrech.

Červená řepa

• podporuje peristaltiku střeva, čímž odstraňuje zácpu
• podporuje činnost žaludku a žlučníku
• odstraňuje z těla jedovaté látky
• vytváří vazivové tkáně
• zesiluje stěny cév
• zlepšuje využití bílkovin
• zajišťuje duševní pohodu
• zpevňuje pokožku
• napomáhá při alergiích
• aktivuje tvorbu červených krvinek
• má kladný vliv na revma
• je cenným pomocníkem v boji proti mykózám

Myslím si, že červená řepa je v našich krajích nedoceněna. Mnoho lidí ji na trhu míjí bez povšimnutí a je to škoda, protože její častá konzumace v jakékoliv podobě je v mnoha směrech prospěšnější než velké dávky vitamínových či jiných potravinových doplňků.

Způsoby přípravy

Kořen červené řepy je nasládlý obsahem přírodních cukrů a v syrovém stavu je vhodný pro přípravu zásadité šťávy, kterou můžeme pro zlepšení chuti míchat s mrkvovou šťávou.

Čerstvě připravená šťáva je dosti koncentrovaná, a proto doporučuji její sílu zmírnit naředěním kvalitní vodou tak, aby detoxikační účinek nebyl příliš razantní.

Tato šťáva je velice vhodná pro rekonvalescenty a dle soudu mnohých léčitelů nemá v posilujících účincích konkurenci.

Syrový kořen lze též připravit jako chutný salát smícháním s další vhodnou zeleninou, viz salát Červená řepa s mrkví a křenem, ale více lidí dá asi přednost červené řepě vařené.

Z hlediska nutričních hodnot je dobře uvařená bulva červené řepy stejně dobrým zdrojem živin jako řepa syrová. Salát připravený z vařené červené řepy bychom měli do jídelníčku zařazovat co nejčastěji. Ať již jako Červená řepa v umeoctu nebo smícháním se smetanou.

Červenou řepu lze přidávat i do polévek a nemusí to být jen klasický ruský boršč. Můžeme přidat jednu bulvu do směsi zeleniny a uvařit si Zeleninovou polévku s devatero kořením. V této polévce se červená řepa téměř ztratí a jen doplní obsah kvalitních minerálů.

Nejen oku, ale i chuti polahodí Polévka s červenou řepou, kde je červená řepa nepřehlédnutelná. Zde polévka získá po řepě nejen charakteristickou barvu, ale i chuť. Foto viz recept anebo poslední obrázek v článku.

Z uvařené a oloupané červené řepy lze připravit i chutnou pomazánku, kterou ocení  spíš přímo milovníci červené řepy, mezi které se osobně počítám i já.  Její jemně nasládlá příchuť je pro pomazánku určitě zcela netradiční, ale zato Pomazánka z červené řepy s křenem bude vhodná v každém ročním období.

Vaření řepy vcelku

Pokud nevaříme červenou řepu v polévce, ale chceme až z uvařené připravit nějaký chutný pokrm či salát, je vhodné při jejím vaření dodržovat pár zásad, které napomohou zachování kvalitních živin v bulvě.

Především doporučuji si předem odměřit množství vody v hrnci na bulvy tak, aby byly následně při vaření celé ponořené. Osolenou vodu nejdříve přivedu k varu a pak do ní vkládám dobře umyté neoloupané bulvy vcelku, každou s kořenem, který neodřezávám.

Vodu po přivedení k varu obohatím o koření jako je bobkový list, celý kmín, fenykl a anýz, a pak řepu vařím pomalým varem dle její velikosti minimálně hodinu až hodinu a půl.

Teprve po této době zkouším na jedné bulvě vpichem, zda je již provařena. Zbytečně ale nevpichujeme víc, každý vpich je otvor, a způsobuje prýštění cenné šťávy do vařící vody.
Iontovou rovnováhu varného roztoku nám pomáhá z velké části udržet právě osolení, a tak ke ztrátám minerálů při kontrole vpichem dochází minimálně.

Při vaření musíme občas dolévat vyvařenou vodu, ale vždy raději vařící, abychom var nepřerušili. Po uvaření vodu scedíme a bulvy necháme vychladnout a dále postupujeme dle toho, jaké máme s vařenou řepou další úmysly. Uvařené bulvy oloupeme a nastrouháme na kaši nebo krájíme do podoby kostek do salátu.

Červenou řepu v celých bulvách lze také upéci na plechu a pak po prochladnutí oloupat a postupovat potom stejně jako u řepy uvařené.

Možná není tolik známo, že kromě bulvy jsou z červené řepy jedlé i listy. Obsahují beta-karoten, vápník a železo. Upravují se stejně jako špenát a dříve se vlastně konzumovaly prvořadě. Kořen se užíval více k léčebným účelům.

Sušená červená řepa

Ještě stojí za zmínku i červená řepa v podobě prášku. Usušená a pomletá na jemno pomáhá s obarvením pokrmů, viz např. Sojové maso na zelenině s bulgurem.

Kdo tuto zeleninu nemá mnoho v oblibě, a chce přitom využít jejich ozdravných účinků, může ji v práškové podobě užívat jako potravinový doplněk.

I sušená je velmi účinná a podporuje regeneraci tělesných a mozkových buněk.

Doprovodné účinky

Též považuji za nutné upozornit, že konzumací červené řepy dochází často k obarvení stolice a moči do červena.

Kdo toto neví, může se zaleknout, ale je to jen vylučování nevstřebaného barviva a nemusíme být nijak znepokojeni tímto stavem.

Trvá pouze po dobu konzumace a vyloučení z těla a není známkou nemoci. Spíš dobré funkčnosti ledvin a trávení.

Při samotné dietě s červenou řepou se mohou vyvolat reakce jako jsou migrény, pálení či příznaky rýmy apod. Je to jen projev očisty organizmu.

 Samotnou dietou zde míním, že se „vrhnete“ 🙂 jen na šťávy z řepy, vařenou řepu v podobě kaší či studenou jako saláty, a k tomu třeba jen přílohu vařenou rýži a nejíte nic jiného…
To je sice velice dobrá detoxikace, ale může při zanešeném organizmu vyvolat očistné stavy, které jsou pak doprovázeny zmíněnými reakcemi našeho těla.

Proto by nemocní lidé měli začínat s jejím příjmem opatrně a dávky pokrmů z ní připravených zvyšovat postupně. Je lepší ji do jídelníčku zařadit jako jedno jídlo nebo přílohu v podobě salátu, to zůstanou projevy očisty bez bolestného doprovodu.

Červená řepa jako ochrana

Tuto jednoduchou a nenáročnou zeleninu doporučuji všem, co si chtějí vylepšit své zdraví a nemocným a oslabeným lidem obzvlášť. Její široké spektrum účinků a přitom celoroční dostupnost ji přímo předurčují k tomu, aby zaujala významné místo v jídelníčku lidí všech věkových kategorií, především vzhledem ke
svým preventivním ochranným účinkům.

Co můžeme v zahradě vysévat ještě v červnu?

zobrazit 18 fotek

Určitě nemá smysl ukončit pěstování užitkových rostlin v zahradě sklizní rané zeleniny. Zeleninové záhony nás totiž mohou zásobit po celou sezónu. A mnohé plodiny lze znova vysévat právě i během prázdnin, nejen v červnu. Jde o rostliny s krátkou vegetační dobou a nebo o trvalky, které si tak připravíme na další sezónu (např. mnohé bylinky).

Velice krátkou vegetační dobu má zelenina listová, ovšem i některé druhy zeleniny kořenové a plodové. Patří mezi ně hlávkové saláty, špenát, pekingské a čínské zelí, ředkve a ředkvičky, kedlubny, salátová řepa, černý kořen, mangold a z luštěnin keříčkové fazole. Jelikož zelenina je pro lidský organismus zásadním pokrmem obsahujícím mnoho významných látek (vitaminy A,C, E, vláknina, minerály a silice), je dobré pěstovat ji v sezóně, dokud to vůbec ještě jde. Zima bude na „kvalitní“ zeleninu o poznání chudší. Vždyť to znáte – ta z vlastní zahrádky, dozrálá a pěstovaná šetrně prostě lépe chutná a voní, byť nemusí v závislosti na podmínkách vypadat zrovna nejlépe. 

Hlávkový salát lze vysévat podle odrůdy do konce července (dozrávat nám bude do září až října), ale i v srpnu. Z odrůd můžeme uvést Julek, Jupiter a Dětenickou, které můžeme vysévat do konce července, v srpnu pak můžeme vysévat např. odrůdy Major, Lednický a Herm, jejichž vegetační doba je extrémně krátká. Ovšem i salát nabízí mnohem větší řadu různých odrůd, stačí se jen informovat. V každém případě vyséváme salát do sponu 30 x 30 cm vždy po několika semenech a když rostliny vzejdou, musíme svazky jednotit. Ovšem na druhou stranu to se salátem dělá každý jinak a není výjimkou hromadný výsev semen na menší plochu a poté až následné jednocení. Pozor však na vysetý počet semen. Je lepší vysévat častěji, postupně, než nemít v zahradě salát kam dát. Každá dospělá rostlina zabere poměrně velkou plochu o průměru v řádech desítek centimetrů.

Hlávkový salát

Pokud špenát vysejeme brzy na jaře, sklidíme jej v květnu, pokud jej ale vysejeme v srpnu, sklidíme na podzim. Se špenátem je to podobné jako s hlávkovým salátem, ovšem salát můžeme vysévat dokonce i v září pro sklizeň od března do května. Ve vegetačním období má vegetační dobu 50 až 60 dnů, vysetý na podzim přečká zimu a sklízet pak můžeme již brzy zjara. Špenát dobře snese i chladné stanoviště, má rád humózní, zásadité půdy s dostatkem dusíku, vydatnou zálivku a dobře přezimuje. Špenát vyséváme přímo do řádků vzdálených od sebe 15 až 20 cm. Špenát je rostlina dlouhého dne, proto ji vyséváme brzy na jaře, nebo koncem léta , kdy se krátí den. Vysetý později na jaře nebo začátkem léta by vyběhl rychle do květu.

Špenát obsahuje provitamin A, vitamíny C, E, B1, B2 a K, mnoho minerálních látek (hlavně jód, vápník a železo – ovšem železo ne v takové míře, jak se vrylo do našeho podvědomí díky reklamě a animovanému filmu) a kyselinu šťavelovou (váže vápník).

A právě kvůli kyselině šťavelové si musíme dát pozor na nadměrnou konzumaci špenátu, jelikož může náš organismus ochuzovat právě o vápník. Jinak ale špenát podporuje činnost štítné žlázy a zažívání. Naopak se špenát nedoporučuje při onemocnění ledvin.

Špenát

Pekingské zelí je typickou podzimní zeleninou a nabízeno je skutečně mnoho odrůd. A právě pekingské zelí často zaměňujeme za čínské. Jejich chuť je dokonce podobná (respektive stejná), ovšem čínské zelí netvoří pevnou hlávku, nýbrž pouze listovou růžici (jako třeba salát) a má kratší vegetační dobu – jeden až dva měsíce. I nároky na pěstování mají oba druhy zelí podobné. Pekingské i čínské zelí vyséváme z přímého výsevu na dobře připravený záhon ve druhé půlce července, jelikož se již zkracuje den a rostlinám nehrozí vybíhání do květu. Výsev se provádí do řádků vzdálených 40 cm od sebe a sazenice posléze jednotíme na 30 až 40 cm od sebe. Oba druhy zelí vyžadují vydatnou zálivku. Pekingské a čínské zelí dobře odolává krátkodobým mrazíkům, ovšem přikrytí netkanou bílou textilií je lepší. Pokud hrozí silnější mrazy, můžeme rostliny vyjmout i s kořeny ze země a založit do pařeniště či sklepa, kde je budeme sklízet postupně dlouho do zimy. Tato zelí mají ráda humózní půdu, vyloženě nesnáší půdy kyselé.

Čínské zelí

Mangold je méně známá zelenina výborných vlastností a možností zpracování v kuchyni. Nejoblíbenější je zelená odrůda Lucullus, prodávají se však i odrůdy červené a žluté. Mangold je nenáročná zelenina, rostliny jsou mohutné, pěstované ve sponu 30 x 20 cm. Vyžaduje mnoho vláhy a pokud rostliny vysejeme v srpnu, dobře přezimují. Listové čepele využíváme jako špenát a také nahrazují chřest. 

Mangold

Keříčkové fazole se pěstují častěji než tyčkové, jelikož mají kratší vegetační dobu a nevyžadují oporu. Fazolek se dočkáme brzy, ovšem rostliny zaberou mnoho místa. Pokud chceme fazole sklízet celé léto, musíme je vysévat opakovaně v rozestupu asi tří týdnů, přičemž poslední výsevy jsou možné právě do konce června. Fazole vyžadují záhřevné, lehčí půdy s dostatkem živin, optimální ph zeminy okolo 5 až 6. Kvůli teplotě půdy sejeme fazole až od druhé poloviny května a důsledně zavlažujeme. V chladné zemi osivo špatně klíčí a hnije. Před vyséváním fazolí je dobré semena na několik hodin namočit do vody –povrch praskne a fazole vyklíčí rychleji. A pozor – namočené fazole již nesmí vyschnout. Nemáčejte je také příliš dlouho, aby příliš nenabobtnaly. Keříčkové fazole zaséváme po 3-5 semenech do důlků 3 až 5 cm hlubokých, do sponu 40 x 5 cm.

Fazole

Z brukvovitých můžeme vysévat v červnu i v létě ředkev bílou a černou, kedlubny, ředkvičky a řepu salátovou. Ředkev bílá (nazývaná též japonská) potřebuje humózní hlinitopísčitou půdu a dostatek vláhy, nikdy ji nehnojíme přímo organickými hnojivy. Vysévat ji můžeme i v létě, jelikož není náročná na teplo a proto ji lze pěstovat i na podzim a ve vyšších polohách. Ředkev bílou proto vyséváme v červenci až srpnu do hnízd 50 x 30 cm a poté, co sazenice vzejdou, jednotíme je na jednotlivé rostliny. Zralé plody můžeme skladovat po celou zimu, přičemž nejlepší je konzumace ředkve syrové (stejně jako je tomu u ředkviček)Ředkev černá má prakticky stejné vlastnosti a nároky na pěstování jako bílá, v kuchyni ji však využíváme pro její pikantní chuť především jako přílohu k masitým pokrmům (obdobně jako křen). Navíc ředkev černá dokonce předčí křen svými dietetickými vlastnostmi. Pokud ostrouháme oloupané bulvy na jemném struhadle a mírně osolíme, uvolní se z buněk šťáva, hmota zvláční a ztratí ostrou peprnou chuť. Ředkev nakrájenou na plátky zase můžeme dusit třeba s vejci, vařit ve slané vodě a podávat politou máslem nebo omáčkou. Stane se tak netradiční přílohou.

Ředkev bílá

I řepa salátová je cennou zeleninou s vysokým obsahem organických kyselin a pektinů. Kromě minerálních látek obsahuje látky takzvaně lipotropní, které pomáhají léčit kornatění cév a onemocnění jater. Vyséváme ji do řádků vzdálených od sebe 30 až 35 cm ve hnízdech (3 semena po 20 cm). Po vzejití rostliny jednotíme (společný znak pro brukvovité). Řepu salátovou sklízíme v podobě malých bulviček, vhodných pro přímý konzum, do salátů a k zavařování.

Mladé rostliny řepy

Ředkvičky můžeme vysévat kontinuálně od předjaří až do srpna a postupně sklízet chutné bulvičky. Odrůd je nabízena dlouhá řada, stačí si jen vybrat. Konzumujeme je syrové, v salátech, pomazánkách, nakrájené na plátky, nasekané na jemno i vcelku. Některé odrůdy mají ostrou, pálivou chuť, jiné zcela neutrální. Pokud však ředkvičky příliš pálí, je příčina většinou v nedostatku vody při růstu. Vyžadují humózní půdu a dostatek vláhy.

Ředkvičky

Kedlubny jsou extrémně náročné na zálivku (stále mírně vlhká půda). V červenci vyséváme modře zbarvené odrůdy, na jaře odrůdy bílé (lze ještě i v červnu). Pozor však – vyberte si odrůdu, která není náchylná na praskání a dřevnatění bulv.

Kedlubny

Pažitka najde uplatnění v prérijních záhonech, jinak ji však lze pěstovat prakticky kdekoli, dokonce i na polích. Její vegetační doba do první sklizně je cca 120 dní, přičemž pažitka velmi dobře přezimuje a řadíme ji mezi lahodnou zeleninu, vhodnou do pomazánek, nakrájenou na chléb (třeba s tvarohem, sádlem, máslem, sýrem), ale i do salátů. Používá se i při vaření. Vysévat ji můžeme od jara do léta a od podzimu do jara si můžeme připravit sazenice v bytě v mobilní nádobě. Stejně tak můžeme pažitku v bytě pěstovat a průběžně využívat v kuchyni.

Pažitka

Saturejku horskou taktéž využijeme hlavně v kuchyni a ideální je její pěstování právě v bytě, kde ji můžeme vysévat celoročně. Vedle toho se ale též prodává saturejka zahradní, která má ještě více silic, silně aromatickou vůni a najde využití i v léčitelství (posiluje žaludek a uvolňuje nadýmání, prostě nám pomáhá s trávením). Ze semen ji lze pěstovat až 3 krát za rok (klíčení až sklizeň trvá 9 týdnů). Čili saturejku máme pořád čerstvou. První výsev provádíme v dubnu, poslední v červenci.

Saturejka

Fenykl kořeninový je známá vytrvalá bylina pěstovaná jako dvouletka. Fenykl pěstujeme pro semena a jako koření. Jeho listy mají výraznou anýzovou vůni a chuť a jsou ideální při dochucení ryb, masa a salátů. Po oloupání můžeme používat stonky jako zimní zeleninu. Na podzim však musíme rostliny přihrnout zeminou. Semena vyséváme přímo na venkovní stanoviště od začátku května do června. Místo hledáme teplé a slunné, vyséváme do hloubky 2 cm ve sponu 30 x 20 cm. Substrát má rád lehký, dobře propustný a vápenitý.

Fenykl

Kmín kořenný je oblíbená dvouletá aromatická rostlina, kterou pěstujeme hlavně pro semena. Ve starověku kmín zaháněl zlé síly, dnes odpuzuje mnohé škůdce rostlin, především zeleniny. Výsev je možný po celý rok, ovšem za teploty 20 stupňů Celsia. Semínka jen lehce zasadíme do substrátu, který udržujeme vlhký. Vyklíčí za 2 až 4 týdny. 

Kmín

Kopr vonný dorůstá do výšky až 1 metr, ovšem nať sbíráme vysokou 15 až 20 cm. Kopr se hodí do okurkového salátu, k rybám, na chléb s máslem či tvarohem, používá se i při nakládání – například okurek. Můžeme jej pěstovat celoročně v květináči na okně. V zahradě a sklenících vyséváme na jaře a úrody se dočkáme za 4 až 6 týdnů. Kopr též dovede odpuzovat některé škůdce.

Kopr

Libeček je víceletá rostlina dosahující výšky až 2 metry. Lze jej pěstovat z připravené sadby, nebo rovnou vysévat. Libeček pěstujeme na vlhčím stanovišti. Využíváme čerstvé, sušené a nebo mražené mladé listy jako koření do omáček, polévek a při pečení. Drogou je kořen libečku, ovšem až 2 až 3 letých rostlin, pomáhá proti zánětům močových cest. Semínka libečku vyséváme od března do června přímo ven, nebo si je předpěstováváme doma (klíčení trvá 15 – 20 dní). Semínka libečku přikrýváme trojnásobně velkou vrstvou zeminy, než je jejich velikost. Libeček vyžaduje slunné až polostinné stanoviště. 

Libeček

Tymián je oblíbené koření vhodné především do rybích pokrmů a polévek. Rostlina dorůstá výšky max. 35 cm a kvete od června do září. Vyžaduje slunné až polostinné stanoviště. Pěstování tymiánu ze semen je možné po celý rok, dobře však klíčí při teplotě nad 20 stupňů Celsia. Semínka jen lehce položíme do substrátu, který udržujeme stále vlhký, semena vyklíčí za 2 až 6 týdnů. 

Tymián

Vavřín vznešený, jinak též bobkový list je známý již z antiky, Řekové ho považovali za symbol slávy a vznešenosti. Od jara do léta je rostlina obsypána malými kvítky, které nádherně voní a později se z nich vyvinou tmavě fialovo-černé plody. My však sušíme a využíváme vonné listy jako koření nezbytné do mnoha pokrmů. Tato rostlina je však také mimořádně dekorativní a hodí se jako pokojovka do bytu. Pěstovat vavřín ze semen je možné během celého roku. Semena nejprve namočíme na 48 hodin do teplé vody, až poté je vyséváme do substrátu či sadbovacích tablet (jiffy). Substrát se semeny udržujeme neustále vlhký (rosíme). Semena sejeme 2 až 3 cm hluboko do zeminy, klíčení trvá 6 týdnů. Rostlině vyhovuje slunné místo o teplotě mezi 22 a 28 stupňů Celsia. 

Vavřín

Zdroj: www.semena.cz, www.shutterstock.com

SemenaOnline, s.r.o. Poslat poptávku