Nenabízejte nám ovoce a zeleninu s mnoha pesticidy, vyzývají odborníci

O zdraví 14. 9. 2020 | Ing. Jan Pivoňka, Ph.D.

Pesticidy se široce používají k ochraně plodin před napadením škůdci. Jsou toxické, proto mohou mít negativní dopad na životní prostředí a zdraví spotřebitelů. V rámci EU je jejich použití striktně regulováno, ale produkce z třetích zemí může být riziková.

Stock Photos: encierro /Shutterstock.com

• Pesticidy zahrnují velmi širokou škálu látek s různými toxikologickými vlastnostmi.

Proto je jejich používání striktně regulováno a maximální limitní hodnoty jejich reziduí v potravinách jsou stanovovány a kontrolovány s prioritou ochrany zdraví konzumentů a prostředí. Mimoto jsou pravidla nastavena tak, aby nedocházelo k nadužívání těchto látek a jejich aplikace byla účelná.

• I zde platí, že někteří pravidla dodržují bezezbytku a jiní se snaží jít na hranu. Za rizikovou lze považovat zejména produkci z některých třetích zemí, kde je úroveň kontroly slabší ve srovnání se systémem v EU.

Toxikologické studie stanoví limity

Použití pesticidních látek nabízí jednoduchá řešení v situacích, které by bylo možné řešit i jinými nástroji, avšak s menší produktivitou, anebo vyžadují systematický dlouhodobý přístup.

Je však třeba zmínit, že současná pravidla, proces analýzy rizika, který uvedení každé nové látky předchází a důkladné toxikologické studie, které jsou nedílnou součástí stanovení limitních hodnot reziduí pesticidů v produkci, zajišťují dostatečnou ochranu spotřebitelů.

• Produkce dostupná na trhu v ČR a celé EU nepředstavuje pro spotřebitele nebezpečí ani při dlouhodobé expozici reziduím pesticidů.
• Spotřebitelé však čím dál častěji vyhledávají produkci, která je zcela bez obsahu reziduálních agrochemikálií nebo produkci, kdy tyto látky ani nebyly použité při pěstování.

Agrochemikálie nelze vyloučit ani omezit

Navzdory tlaku veřejnosti však není možné ze dne na den vyloučit nebo významně omezit používání agrochemikálií. Důsledkem by byl s velkou pravděpodobností nedostatek a zvyšování ceny dnes již relativně drahého ovoce a zeleniny. Postupné kroky ke snížení spotřeby agrochemikálií však již nyní konají jak obchodníci, tak EU.

• Obchodníci postupně nastavují nad rámec legislativy přísnější limitní hodnoty, snižují počty pesticidů, které je možné při produkci využívat, rozšiřují seznamy zakázaných látek a směřují tak k nízko reziduálním nebo bez reziduální produkci, která je dobrým předpokladem pro přechod do režimu ekologického zemědělství.

Omytí ovoce a zeleniny někdy stačí, jindy ne

Obecně platí, že omytí zeleniny i ovoce pitnou vodou před jejich konzumací je součástí správných hygienických návyků, které napomáhají snížení povrchové kontaminace mikroorganismy a některými agrochemikáliemi použitými při pěstování nebo dalším zpracování.

Tento krok však samozřejmě není absolutní a záleží na jednotlivých konkrétních pesticidech, které byly pro ošetření použity.

• Některé pesticidy se totiž používají pouze povrchově přímo na ovoce nebo zeleninu, jiné pronikají hlouběji a jejich rezidua proto můžeme najít i uvnitř rostlinného pletiva, nikoliv jen na povrchu. V těchto případech je samozřejmě omytí s ohledem na snížení jejich koncentrace málo účinné.

Produkce z EU není nebezpečná

Je však třeba si uvědomit, že na trhu v EU se vyskytuje pouze ovoce a zelenina s množstvím reziduí pesticidů, které nepředstavují pro konzumenta nebezpečí, ani při konzumaci většího množství takto ošetřených potravin.

• Některé látky používané k povrchovému ošetření mají lipofilní charakter a tudíž je při omývání účinnější používat horkou vodu. Samozřejmě s rozumem tak aby nedošlo k poškození senzorických vlastností, přičemž ovoce a zeleninu je následně nutné opláchnout studenou pitnou vodou.

Použití saponátu je horší než pesticid

Vzhledem ke skutečnosti, že slupky konvenční produkce bývají často povrchově ošetřeny pesticidy, je koncentrace těchto látek největší právě na povrchu citrusů.

• Obvykle je na povrchu okolo 90 % celkové dávky pesticidů v citrusovém plodu. Omytí horkou vodou v těchto případech je tedy více než doporučené.
• Rozhodně však již nelze doporučit například používání čisticích prostředků k očištění povrchu. Rezidua těchto látek mohou znamenat pro Vaše zdraví větší riziko než rizika spojená s přítomností reziduí pesticidů.
• Pokud se zcela chcete vyhnout konzumaci pesticidů z povrchu citrusů, je možné pro tyto účely zvolit potraviny z certifikované bioprodukce, kde je povrchové ošetření pesticidy až na drobné výjimky zakázáno.
• Je však třeba počítat se skutečností, že neošetřené plody mohou být náchylnější například k napadení plísní.

Loupáním a vařením ochudíte jídelníček 

Mimo omytí přicházejí do úvahy i další operace, které mohou snížit obsah některých pesticidů. Mezi ně patří například loupání nebo vaření ve vodě.

• Je však třeba si uvědomit, že tyto úkony rovněž ovlivňují výživovou hodnotu a například odstraněním jedlé slupky z některých plodů ochudíte váš jídelníček o bohatý zdroj vlákniny a řadu vitamínů a minerálních látek.
• Při vaření může část reziduí přejít do vývaru, část je teplem degradována.
• Za zmínku však stojí skutečnost, že existují i chemické látky, jejichž biologická účinnost se tepelným zpracováním potencuje. Tyto skutečnosti jsou však při schvalování účinných látek a nastavování limitních hodnot zohledňovány.

Mohlo by vás také zajímat: Další článek

Bioseriál 2 – Pesticidy v potravinách

Ten pojem je všem dobře známý a všichni ho už mnohokrát slyšeli. Co vlastně pesticidy jsou, většinou víme jen přibližně, a že s nimi není všechno úplně v pořádku, to také spíše jen tušíme. K čemu jsou dobré a čím škodí? Máme se jich vyvarovat, nebo je můžeme ignorovat? Je jejich používání nezbytné, nebo se bez nich obejdeme? Jak si na tyto otázky odpovíme, záleží z části na každém z nás. A také na tom, co se o pesticidech dozvíme. Pojďme si o nich něco přečíst.

1. Co jsou to pesticidy?

Pesticidy jsou přípravky určené k tlumení a hubení rostlinných a živočišných “škůdců”, v zemědělství se používají zejména k ochraně rostlin a skladových zásob.

Podle toho, na koho nebo na co jsou jejich účinky namířeny, je dělíme na herbicidy určené k hubení plevelů (používají se i mimo zemědělství – na zahrádkách, v parcích apod.

), insekticidy k likvidaci hmyzu, fungicidy na ochranu před houbovými chorobami (ošetřují se rostliny, skladované potraviny i skladovací prostory), rodenticidy k hubení hlodavců a řadu dalších.

První syntetické pesticidy se objevily v 19. století, ale jejich masivní rozvoj přišel až v polovině 20. století.

S nástupem levné a dostupné energie, těžké mechanizace a rozvojem umělých pesticidů a hnojiv nastalo po 2. světové válce období intenzivního zemědělství.

Tento způsob hospodaření usiluje především o produkci velkého množství co nejlevnějších potravin. Běžně prodávané potraviny pocházejí právě z intenzivního zemědělství.

2. Používání pesticidů v běžném zemědělství

V zemědělství je aktuálně registrováno a povoleno asi 1500 různých účinných látek. Každý rok se ve světě spotřebuje 2 – 25,5 milionu tun pesticidů. Nejvíce z nich je použito v USA, v západní Evropě a v Japonsku.

Roční spotřeba pesticidů v České republice je okolo 5 tisíc tun (vždy se počítá množství použité účinné látky, když použijeme 1 kg prostředku, kde účinná látka tvoří 2 %, použili jsme 20 g pesticidu).

Patříme k zemím, kde je spotřeba pesticidů spíš nižší, přesto je to však 1,7 kg pesticidů na hektar zemědělské plochy ročně.

Pesticidy se nepoužívají jen při pěstování potravin. Konvenční bavlna je jednou z nejvíce chemicky ošetřovaných rostlin vůbec. Bavlna zabírá 4 % světové zemědělské půdy, ale na její pěstování padne 10 % všech používaných pesticidů (v rámci insekticidů je to do konce 25 %).

3. K čemu jsou pesticidy dobré?

Pesticidy vysloveně nezvyšují zemědělskou produkci, to dělají např. hnojiva. Úkolem pesticidů je omezovat ztráty způsobené chorobami a škůdci a snižovat tak náklady, které by jinak musel zemědělec vynaložit na dražší strojovou nebo ruční práci.

Uvádí se, že konvenční zemědělství provozované současnými metodami by bez pesticidů přišlo o 40 % produkce (u obilovin je to asi 30 %, zatímco u zeleniny 50 % a u ovoce dokonce 75 %). To jsou obrovská čísla, která zdánlivě říkají, že bez pesticidů to nejde. Jenže v moderním konvenčním zemědělství pesticidy prostě jen nahrazují dražší lidskou práci a zjednodušují zemědělské postupy.

Úspora práce a peněz je však vykupována dlouhodobým poškozováním životního prostředí, ničením půdy a velmi pravděpodobně také zhoršeným zdravím lidí.

4. Jaký je vliv pesticidů na zdraví?

Při schvalování se každá účinná látka vyhodnocuje z hlediska možných zdravotních nebo ekologických rizik. O účincích jednotlivých látek tedy jakousi představu máme. Přesto se opakovaně stává, že na zdravotní hrozbu nebo negativní dopady přijdeme až po mnoha letech nebo desetiletích, kdy je látka v oběhu.

V poslední době se hodně mluví o glyfosátu, který patří k nejpoužívanějším herbicidům (v ČR se ho spotřebuje 900 tun ročně) a jehož užívání je také spojeno s pěstováním geneticky modifikovaných plodin.

Letos byl glyfosát vyhodnocen Světovou zdravotnickou organizací jako pravděpodobný karcinogen, zakázán nicméně není.

Sami odborníci však říkají, že největší problém je ještě někde jinde, a to v tzv. koktejlovém efektu. Životní prostředí i my sami jsme vystaveni mnoha chemickým látkám najednou.

Přestože pesticidy konzumujeme v množstvích, která jsou označována za neškodlivá, dohromady mohou vytvářet pro naše zdraví “výbušné” směsi s mnohem negativnějším účinkem.

Nevíme, jak tyto látky spolupůsobí, nemáme k dispozici metodu, která by to dokázala posoudit.

Co víme, je skutečnost, že u lidí, kteří s pesticidy přímo zacházejí, je prokazatelně vyšší riziko kožních, nervových, dýchacích a psychických onemocnění. To se týká hlavně zemědělců a v určité míře i lidí žijících ve venkovských oblastech, kde se pesticidy aplikují.

S pesticidy jsou spojovány např. různé typy rakoviny, narušení nervové a hormonální soustavy, vrozené vývojové vady, narušení mužské i ženské plodnosti a poruchy imunity včetně alergií a autoimunitních onemocnění. Obzvlášť citlivé jsou malé děti, těhotné ženy nebo starší a nemocní lidé.

Důvodů k ostražitosti je tedy dost.

5. A vliv na životní prostředí?

Při ošetřování plodin na polích jsou pesticidy zasahováni i živočichové, kterým jed nebyl určen (např. včely). Po aplikaci pesticidy často unikají do vody, do vzduchu a do půdy.

V půdě likvidují důležité půdní organismy, což vede k drastickému snížení úrodnosti.

Také množství pesticidů ve vodě je dnes považováno za rizikové, mnohé řeky tekoucí v nížinách obsahují pesticidy v množství několikanásobně přesahujícím doporučené limity.

Odborníci bijí na poplach, jak zdevastovaná je půda na českých polích. Běžný zemědělec otevřeně říká, že si pronajme pozemky na 10 nebo 15 let a je mu zcela jedno, v jakém stavu je odevzdá. Jak je tohle možné? To jsme opravdu tak hloupí, že si ničíme to, co nás živí?

6. Pesticidy v ekologickém zemědělství

Ekologické zemědělství (EZ) vzniklo právě jako odpověď na praktiky konvenčního zemědělství. Jde o způsob hospodaření postavený na myšlence, že zemědělství musí být ohleduplné k přírodě, jinak přestává být dlouhodobě udržitelné. Jeho základem je proto zdravá půda. Udržení a zlepšování její úrodnosti se provádí zeleným hnojením, pestrými osevními postupy a šetrným zpracováním půdy.

Díky střídání plodin a mnohotvárné krajině v blízkém okolí se vytváří biologická rovnováha, která pak posiluje schopnost rostlin se bránit proti chorobám a škůdcům.

Syntetické pesticidy a minerální hnojiva jsou v EZ zcela zakázány, smí se používat pouze vybrané látky přírodního původu.

Pěstují se takové druhy, které jsou v souladu s daným půdním typem a klimatem a které nevyžadují takovou ochranu jako odrůdy vyšlechtěné pro intenzivní zemědělství.

Díky těmto postupům dokázalo EZ zredukovat užívání syntetických pesticidů na nulu.

Jenže – jak je to s kontaminací z okolního prostředí? Ekologický zemědělec přece hospodaří na půdě, která byla předtím celá desetiletí ošetřována chemickými prostředky.

Sousedí se zemědělci, kteří chemické prostředky používají stále. A co kontaminace vod, co pesticidy ve vzduchu a v dešťové vodě?

7. Jak je to u farmářských produktů nebo u zeleniny od souseda?

Každý zemědělec, malý i velký, se může rozhodnout, že syntetické pesticidy omezí nebo přestane používat úplně. Ale jen u ekologického zemědělce mají spotřebitelé záruku, že pesticidy opravdu použity nebyly. Pokud si potraviny nepěstujete sami, nebo nemáte svého pěstitele, kterému věříte, přistupujte ke všem potravinám jako k běžným konvenčním potravinám.

Například zahrádkáři používají pesticidy zcela běžně, stačí se podívat na doporučení uvedené na internetových stránkách různých zahrádkářských svazů. Pesticidy se prodávají v zahradnických potřebách, pro amatérské použití je schváleno 284 prostředků. Zelenina od “souseda ze zahrádky” tak může klidně obsahovat stejné zbytky pesticidů jako zelenina ze supermarketu.

8. Kolik pesticidů je v potravinách, které jíme?

Přestože se pesticidy běžně v zemědělství používají, potraviny určené pro lidskou spotřebu jich nemohou obsahovat libovolné množství. pro každý z pesticidů je stanoveno maximální množství, které v potravině nesmí být překročeno – tzv. maximální reziduální limit (MRL).

Podle čeho se limit stanovuje? Je to výsledek posouzení zejména dvou skupin faktorů – vyhodnocují se data o toxicitě dané látky a zkoumá se obsah pesticidů v potravinách, které byly vypěstované podle zásad správné zemědělské praxe.

Na zakládě těchto porovnání je pak stanoven MRL jako “bezpečná hranice” pro dlouhodobé používání. Z podstaty věci vyplývá, že jde o kompromis mezi co nejúčinnějším efektem (tolik pesticidů, aby došlo k co nejmenším ztrátám) a co nejmenšími zdravotními škodami.

Oficiální instituce ujišťují, že MRL jsou nastaveny tak, že jsou pro zdraví člověka bezpečné. MRL jsou ale definované pouze pro jednotlivé účinné látky. Neberou v úvahu koktejlový efekt.

Je také zajímavé, že pro potraviny určené kojencům a dětem do 3 let (baby food) jsou limity zcela jiné, od těch běžných se liší často stonásobně i víc.

V České republice v současné době platí pro biopotraviny stejný limit jako pro baby food, tedy 0,01 mg/kg.

Říkáte si, proč limit u biopotravin není nula? I když ekologické zemědělství principiálně pesticidy zakazuje, přese všechna opatření není někdy technicky možné kontaminaci zvenčí zabránit na 100 %. Určité minimální množství pesticidů se proto toleruje.

Jinak by ekozemědělec, který se chová k životnímu prostředí šetrně, v podstatě doplácel na to, že jeho soused ne. Riziko kontaminace je samozřejmě tím větší, čím víc cizorodých látek se v prostředí vyskytuje.

S trochou nadsázky se dá říct, že ekozemědělec a výrobce biopotravin vlastně nedělají nic jiného, než že brání svoje pole a potraviny před chemií v okolí. Čím více zemědělců bude hospodařit ekologicky, tím čistší biopotraviny budou.

9. Jak se obsah pesticidů v potravinách kontroluje

Otestování potravin na pesticidy může zadat několik institucí.

Jsou to SZPI (Státní zemědělská a potravinářská inspekce), SVS (Státní veterinární správa), ÚKZÚZ (ÚStřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský) a OOVZ (Odbor ochrany veřejného zdraví, který spadá pod Ministerstvo zemědělství).

V ekologickém zemědělství to pak mohou být ještě čtyři kontrolní organizace, které jsou pověřené kontrolou EZ a biopotravin. Odběr vzorků se děje namátkově nebo na základě podezření. Testování samotné pak provádějí akreditované laboratoře.

V žádném případě ale neplatí, že by každá jednotlivá potravina na trhu (a každá její nová šarže) prošla testováním na pesticidy. Např. v roce 2013 bylo v ČR zkontrolováno 1036 šarží potravin.

Srovnejte si toto číslo s množstvím potravin na trhu. Systematické plošné testování všech potravin zjevně není možné z důvodů kapacitních, časových ani finančních.

Žádná z rozvinutých zemí (o těch ostatních ani nemluvě) nemá nastaveny sytémy tak, aby to bylo možné.

V ekologickém zemědělství je kontrola pesticidů tradičně prováděna přísněji.

Vedle kontrol, které se vztahují na všechny zemědělce a výrobce, se každý ekozemědělec musí navíc každoročně povinně (a pak namátkově) podrobit důkladné kontrole, kterou přímo na farmě provádí jedna ze čtyř kontrolních organizací.

Bez úspěšného absolvování zemědělec nedostane certifikát na další rok a nemůže své produkty nabízet jako biopotraviny. Inspektor podrobí kontrole vše od stavu pole, plodin a půdy přes osiva až po skladovací prostory a nářadí.

Zkušený kontrolor zpravidal dokáže přímo na místě použití pesticidů rozpoznat (změna barvy listů?, mrtví škůdci na poli?, málo nebo žádné plevele, i když v záznamu není uvedeno plečkování nebo pletí?, změna barvy osiva? atd.).

Tady je pár čísel (ČR, 2011 a 2013):

• pesticidy zjištěny v 56 % konvenčních potravin
• pesticidy zjištěny u 13 % biopotravin
• obsah pesticidů u biopotravin bývá v průměru 300-500x nižší než u konvence
• limit MRL překročen u 0,9 % vzorků
• u konvenční zeleniny jsou pesticidy obsaženy v 68 % vzorků, u ovoce dokonce 80 %
• konvenční ovoce v 77 % vzorků obsahuje víc než jeden pesticid

Pár vodítek k tomu, jak data správně číst: Použili jsme veřejně dostupné statistiky.

Samotná čísla, která udávají počet produktů s výskytem pesticidů, však mají jen omezenou vypovídací hodnotu – je velký rozdíl, jestli potravina obsahuje pesticidy v množství, které je na hranici detekovatelnosti (množství je jen o málo vyšší než nula), nebo jestli je jejich množství na hranici MRL. Pokud jsou pesticidy zjištěny u biopotravin, bývá jejich množství velmi nízké (třeba i pod povoleným limitem 0,01 mg/kg) a je zpravidla způsobeno nezaviněnou kontaminací z okolí. Právě proto je rozdíl mezi bio a konvencí až 300-500násobný. Dále – počet potravin, které překročily MRL, je velmi nízký, to je ovšem dáno především tím, že samotný MRL je stanovený tak, aby jej běžně hospodařící zemědělec mohl bez problémů dodržet.

10. Dají se pesticidy odstranit omytím nebo oloupáním?

Pesticidy se ukládají ve všech částech plodin – na povrchu, ve slupce i uvnitř. Na povrchu najdete jen menší část pesticidů, jsou to ty, které byly použity těsně před sklizní nebo až po sklizni (např. přípravky proti plísni).

Důkladné omytí ovoce a zeleniny je důležité, ale s některými pesticidy toho moc nezmůže.

Odstraněním slupky se zbavíte mnohem většího množství nežádoucích látek, na druhé straně tím odstraníte mnoho těch užitečných, protože ve slupce se často koncentruje velké množství živin.

11. Co se nejvíc vyplatí kupovat v biokvalitě?

Když tedy člověk ví, jak to s pesticidy je, nejspíš by si chtěl všechno pěstovat sám nebo všechno kupovat bio. Když ale nemáte tu možnost, na jaké potraviny byste se měli zaměřit?

1) To, co jím nejčastěji Potraviny, které jíte nejvíce, vám do těla můžou vnést nejvíc nežádoucích látek. Vyhledávejte biokvalitu právě u nich – ať už to jsou např. brambory, těstoviny, rýže, chléb, jablka, mléčné produkty nebo maso.

2) Největší špinavci V zelenině a ovoci vybírejte v biokvalitě druhy, u kterých bývá pravidelně zjišťováno nejvíce pesticidů. Existují různé žebříčky a seznamy, my jsme čerpali ze zdrojů organizace EWG.

Nejvíce pesticidů se nachází (sestupně) v jablkách, řapíkatém celeru, cherry rajčatech, okurkách, hroznovém vínu, nektarinkách, broskvích, bramborách, hrášku (luskovém, ne mraženém), špenátu, jahodách a paprikách. Možná vás překvapí, že mražené ovoce a zelenina obsahují méně pesticidů než čerstvé.

Nejsou na ně totiž použity látky, které mají zachovat plodiny dlouho čerstvé a hezké na pohled (fungicidy, leštidla apod.).

3) Ve stravě malých dětí a těhotných žen Negativní účinky pesticidů se mohou nejvíc projevit u mladého rostoucího organismu. Těhotné ženy a malé děti by se proto pravděpodobně měly vyhýbat pesticidům maximální možnou měrou.

Často se objevuje námitka, že jen intenzívní průmyslové zemědělství dokáže vyprodukovat tolik potravin, kolik rostoucí lidská populace potřebuje. To ale není pravda. Jídla se produkuje dostatek, jen se s ním špatně hospodaří, někde lidé hladoví a jinde se přejídají a trpí obezitou. Ba co víc, třetina všeho jídla se vyhodí. Zvykli jsme si na to, že jídlo je levné, a plýtváme jím způsobem, který by si naši předkové vůbec neuměli představit. V obchodech máme na výběr plno zbytečných a nezdravých potravin a pak se divíme, že v Indonésii hoří pralesy kvůli produkci obrovského množství levného konvenčního palmového oleje. Pralesy v Amazonii jsme tiše pokáceli už před lety, protože tam pěstujeme geneticky modifikovanou sóju, kterou krmíme miliardy hospodářských zvířat, abychom měli k dispozici levné maso. O tom, že jsme ty miliardy zvířat pozavírali do klecí a zacházíme s nimi s mnohdy překvapivou brutalitou, o tom ani nemluvě. Zavedli jsme v zemědělství postupy, které se neobejdou bez nebezpečných chemických prostředků a bez katastrofické devastace půdy, na které jsme přitom životně závislí. Opravdu je tohle rozumná cesta? Anebo bychom měli uvážlivě a udržitelně hospodařit, s jídlem zacházet s respektem, být sami dobrovolně skromnější a s ostatními více solidární?

Zdroje dat: EU Pesticides database, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Státní rostlinolékařská správa, biospotrebitel.cz, Vysoká škola chemicko-technologická, Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství, Svaz ekologických zemědělců Pro-bio, Environmental Working Group.

Rajče. Ovoce, nebo zelenina?

Takže botanicky ano, jde o ovoce, protože obsahuje semínka a plody. Pod názvem „ovoce“ si většinou představíme sladké botanické druhy ovoce a pod „zeleninou“ širokou škálu druhů. V mnoha kulturách je zelenina důležitou součástí hlavního chodu, zatímco ovoce je bráno jako malá svačina nebo dezert.

Na hraně

Neexistuje pravidlo, které by nařizovalo nazývat toto botanické ovoce zeleninou. Jenže rajčata běžně nepoužíváme jako dezert, spíš mají podobné využití jako papriky nebo lilek. Proto je sem řadíme.

Nenajdeme jiné jídlo, které by tak balancovalo na hraně mezi ovocem a zeleninou. Rajčata plněná mletým masem nebo rajčatový koláč s kozím sýrem, to zrovna nepřipomíná ovocné chutě, že?

Ovoce? Zelenina? Obojí!

Jsou dva způsoby, jak definujeme rajčata. Vědci tvrdí, že jde o ovoce. Ovoce je „jedlá reprodukční část plodu“ a dále se ve slovníku dočteme, že „vše, co roste na rostlině a je její součástí, která dostává semínka do světa, je ovoce“.

Zmatek nastává proto, že „zelenina“ není botanická klasifikace, ale kulinářská.

Víte, že…

V roce 1893 Nejvyšší soud Spojených států amerických musel rozhodnout, jestli na importovaná rajčata platí clo, které platilo jenom na zeleninu, nikoliv na ovoce.

Hlavním argumentem tohoto případu bylo, že „z botanického hlediska rajčata jsou ovoce stejně jako okurky, dýně, fazole, ale realita je taková, že lidé je používají jako zeleninu, vařenou stejně jako mrkev, petržel, červenou řepu atd.“.

Tento konflikt byl vyřešen až 100 let poté a novinář Miles Knight se k němu vyjádřil takto: „Vědomosti nám říkají, že rajče je ovoce, ale do ovocného salátu ho nikdy nepřidáme.“

Rajče – milovaná pochoutka!

Kdo zažil vůni zralých rajčat ve skleníku, ten si ji zvládne ihned vybavit. Dětství, krásné počasí a plný skleník. Občas se v něm urodilo tolik, že jsme skoro nevěděli, jak s přebytky naložit. Na to máme hned pár tipů.

• Mražená, sušená nebo naložená v oleji – rajčata můžeme využít v kuchyni na mnoho způsobů.
• Pokud jste nikdy nezkusili vyrobit rajčatový olej, můžete se o to pokusit s naším jednoduchým receptem na domácí sušená rajčata.
• Zdroj: wikipedia.com

Ovoce a zelenina v dobách koronaviru: Jaká je správná hygiena potravin?

Imunitu bychom měli budovat dlouhodobě a setrvale, a ne pouze v případě, že nám teče do bot. Protože krátká a jednorázová opatření, navíc zavedená ve spěchu a na poslední chvíli, bohužel nezabírají (takhle nás například dlouhodobě nespasí nárazová konzumace vitaminu C).

Abychom tedy efektivně podporovali přirozenou obranyschopnost našeho organismu, měli bychom se pravidelně hýbat, vyhýbat se stresu, dobře spát, myslet pozitivně a v neposlední řadě jíst zdravě a vyváženě – jídelníček by měl obsahovat dostatek probiotik a prebiotik, vlákniny, čerstvého kvalitního ovoce a zeleniny.

Právě ty jsou ale v souvislosti s koronavirem, vedle pečiva, dalšími nejvíce diskutovanými potravinami. Jak bychom s nimi měli po příchodu z obchodu nakládat? O tom jsme si povídali s Michaelou Bebovou, doktorkou biochemie a odbornicí na výživu.

Pomohla nám zformulovat čtyři zásady, které by se v souvislosti s hygienou ovoce a zeleniny měly dodržovat.

1. Plody omývejme až před konzumací

První zásada je jasná a jednoduchá. Ovoce a zeleninu bychom měli omýt až před samotnou konzumací, a nikoliv hned poté, co je přineseme z obchodu. Po příchodu domů bychom si ovšem měli umýt ruce a znovu tak učinit poté, co nákup vyložíme z tašek.

1. Ke slupce přistupujme obezřetně

Právě slupka ovoce nebo zeleniny představuje styčnou plochu mezi vnitřkem plodu, který konzumujeme, a vnějšími podmínkami.

A od utržení až do chvíle, než se dostane do našich rukou, projde plod dlouhou cestu, během níž přijde do kontaktu s mnoha místy a mnoha dalšími lidmi.

A jejich stopy se neukládají nikde jinde než právě na slupce a v ní. Ke slupce bychom tak podle Michaely měli přistupovat velmi obezřetně.

1. Nutné je plod omýt a nechat odmočit

Jak tedy se slupkou nakládat? „Plody je nutné několikrát pečlivě umýt pod proudem tekoucí vody a střídat přitom teplou a studenou,“ radí Michaela a pokračuje: „Potom je nechme odmočit v octové vodě, a kde to lze, odstraňme slupku úplně.“ U kořenové zeleniny nebo třeba i u broskve, nektarinky či jiného ovoce se slupkou, která se neloupe, je navíc moudré ji vyčistit speciálním kartáčkem na zeleninu a ovoce.

1. Po loupání si umyjte ruce

Ve slupkách ovoce a zeleniny samozřejmě nemusí nutně čekat jen koronavirus, ale například u slupek citrusů jsou to hlavně pesticidy, což se ale týká třeba i jablek, jejichž slupky zase bývají napuštěné stabilizačními voskovými látkami zajišťujícími krásný lesk. „Proto bychom si po oloupání slupky před vlastní konzumací pomeranče, mandarinky, grepu či banánu měli znovu umýt ruce, abychom na dužinu plodu nesahali špinavýma rukama, na kterých mohly ulpět právě chemické postřiky ze slupky,“ radí Michaela.

Zásadní je kvalita, ne kvantitaZdá se vám toho najednou moc a bojíte se, že dodržování zmíněných zásad pro vás bude moc složité? „S trochou praxe si péči o plody osvojíte a za nějakou dobu je budete praktikovat zcela automaticky,“ uklidňuje Michaela a dodává: „Určitě tak nečiňte jen nyní v době koronaviru, ale zvyky si ponechte i do budoucna. Ve zdravém jídelníčku nejde jen o to jíst ovoce a zeleninu, ale také dbát na to, jakou zeleninu a ovoce konzumujeme, co reálně plody obsahují a jestli jsou pro nás skutečně prospěšné.“

• autorka: Kateřina Hájková — rozhovor s Michaelou Bebovou, doktorkou biochemie a odbornicí na výživu
• foto: Shutterstock.com

Domácí prostředky, které odstraní pesticidy z kupovaného ovoce

Chcete si dnes k večeři udělat salát? Pokud spolu s ním neplánujete přijmout i celou řadu nebezpečných pesticidů, všem ingrediencím nejprve dopřejte očistou lázeň v sodném nebo octovém roztoku.

Ze zjištění organizace Pesticide Action Network Europe, která analyzovala data Evropské agentury pro bezpečnost potravin, jednoznačně vyplývá, že jsme při nákupu ovoce a zeleniny vystaveni vlivu 30 druhů pesticidů.

Podle zástupců zmíněné agentury jsou jejich největší stopy na hlávkovém salátu, rajčatech, celeru, okurkách, bramborách, paprikách, hroznovém víně, jablkách a pórku.

Jakým způsobem tyhle látky utočí na zdraví náš všech?

Leukémie nebo neplodnost. Vyberte si

Pesticidy jsou přípravky primárně určené k tlumení chorob rostlin, hubení plevelů a likvidaci živočišných škůdců. Zjednodušeně by se tedy dalo říct, že jejich hlavním úkolem je ochrana pěstované úrody i veškerých skladových zásob. Potíž však představuje jejich chemické složení, jež má dle názoru expertů hodně negativní důsledky.

Poznatky mnohých laboratorních výzkumů naznačují, že pesticidy, které prostřednictvím ovoce a zeleniny konzumujeme, zasahují do procesu trávení a znesnadňují metabolické funkce, čímž způsobují nadváhu.

Dále prý oslabují imunitní systém a snižují schopnost reprodukce, přičemž mají toxické a karcinogenní účinky. Stále častěji se také dávají do souvislosti s Parkinsonovou chorobou, leukémií, hormonální nerovnováhou a poruchami nervové soustavy.

Čím je z kupovaných plodů odstranit a nejít těmto rizikům naproti?

Soda s octem jako vítaní pomocníci

Podle americké studie zveřejněné v magazínu Journal of Agricultural and Food Chemistry je použití jedlé sody nejlepší metodou, jak se pesticidů zbavit.

Odborníci, kteří ji provedli, doporučují namáčet ovoce i zeleninu v roztoku sody a vody alespoň 15 minut, poté všechny kousky ještě opláchnout pod proudem vody.

Nemáte-li po ruce hydrogenuhličitan sodný, můžete vzít za vděk roztokem octovým, který se prý také nemine účinkem. Takže strategie je jasná. V sázce je až příliš mnoho a očistu bychom rozhodně neměli podceňovat!

Štítky: ovoce, pesticidy, zelenina

Autor článku: Lenka Šmídová

Pesticidy jako tichý zabiják. Jaký mají vliv na naše zdraví?

O pesticidech se v poslední době hodně mluví a mnoho lidí ani neví, co jsou tyto látky vlastně zač. Mohou mít nějaký vliv na naše zdraví? Někteří vědci již delší dobu vyzývají, abychom před těmito chemikáliemi lépe chránili sebe i své děti.

Pojďme si to tedy trochu přiblížit. Pesticidy jsou přípravky určené k tlumení a hubení rostlinných a živočišných „škůdců“. V zemědělství se používají zejména k ochraně rostlin a zásob.

K čemu jsou pesticidy dobré?

Pesticidy samy o sobě nezvyšují zemědělskou produkci. Úkolem pesticidů je omezovat ztráty způsobené chorobami a škůdci.

Nahrazují tak mechanickou a ruční práci, která je dražší. Pesticidy tedy nejsou pro zemědělství nutné.

Úspora práce a peněz je vykoupena dlouhodobým poškozováním krajiny, půdy a lidského zdraví.

Vliv pesticidů na naše zdraví

V českém zemědělství je povoleno asi 1500 účinných látek. Jednotlivé látky jsou testovány a schvalovány a měly by být bezpečné. Problémem je, že na negativní důsledky často příjdeme až za několik let nebo desetiletí. Největší hrozbou je však koktejlový efekt.

Co je koktejlový efekt

I když pesticidy konzumujeme v množstvích, která jsou označována za bezpečná, v potravinách bývá obsaženo více pesticidů najednou a my také nekonzumujeme pouze jeden druh potraviny a tím vzniká koktejlový efekt, kdy mohou působit až desítky látek najednou. Kombinací pesticidů je mnoho a zatím neznáme metodu, jak otestovat všechny.

Nežádoucí účinky pesticidů

Pesticidy mají řadu nežádoucích účinků.

Primárně se jedná o toxické, karcinogenní, mutagenní (změna DNA) a teratogenní (působí nepříznívě na vývoj plodu) účinky.

Mohou mít vliv i na hormonální a imunitní systém člověka a reprodukci. V minulosti již byly zakázány stovky pesticidů, u kterých se podařilo prokázat, že ubližují dětskému vývoji.

Mnoho studií tyto účinky potvrzuje, jiné zase vyvracejí. Jestli pesticidy budete v potravinách konzumovat, je zcela na vás.

V jakých potravinách pesticidy najdeme

Pesticidy najdeme dokonce i v podzemních vodách a ve zhruba 50 % potravin. Nejvíce jsou obsaženy v zelenině a ovoci, kdy až 80 % z nich obsahuje nějaké zbytky pesticidů. Nejvíce se jich nachází konkrétně v jablkách, celeru, cherry rajčatech, okurkách, hroznovém vínu, nektarinkách, broskvích, bramborách, hrášku, špenátu, jahodách a paprikách.

Jak se můžu vyhnout pesticidům?

• nakupováním biopotravin z ekologického zemědělství
• pěstovat si ovoce a zeleninu doma bez chemie
• kupovat od prověřeného zemědělce, který nepoužívá syntetické postřiky

Nejen zamořené ovoce. Jedovatý pesticid najdeme i v zelí nebo paprice, varují experti

Paniku vyvolala zpráva neziskové organizace Pesticide Action Network (PAN), že ovoce, které v Evropské unii jíme, je plné nebezpečného pesticidu chlorpyrifosu. Obsahovaly ho především citrusy a jablka.

Mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) Radoslav Pospíchal říká, že problém je mnohem rozšířenější. Kontroly ho v Česku pravidelně objevují i v zelenině, například čínském zelí nebo v paprice.

Látka poškozuje nervový a hormonální systém.

Inspekce sleduje zbytky pesticidů (tzv. rezidua) v potravinách od roku 1992. Od té doby zkontrolovala přes 2,5 tisíce šarží potravin. Nadlimitní hodnoty zjistila u více než 80 šarží.

Ovoce a zelenina na tom měly velký podíl. „Potravinářská inspekce provádí monitoring těchto komodit průběžně během roku.

Inspekce také podniká cílené, tematicky zaměřené kontroly ovoce a zeleniny,“ vysvětluje Pospíchal.

Na chlorpyrifos v jablkách podle něj SPZI narazila například u čtyř loňských dodávek z Polska. To se shoduje se zjištěním skupiny PAN, která uvedla, že nejzamořenější byla právě jablka od našich severních sousedů. A že nejčastěji končila v Česku.

Inspekce však pesticid objevila i v jiných potravinách včetně zeleniny. „Tento typ pesticidu, ale i přítomnost jiných dalších inspekce zjišťuje také například v kapustě nebo čínském zelí. V posledních letech odhalily kontroly nadlimitní obsahy reziduí chlorpyrifosu i u papriky, květáku, fazolových lusků, špenátu nebo mrkve,“ prozradil mluvčí.

Podle něj tento pesticid není jediný, který se kontroluje. Existuje jich celá řada, jen na ovoci a zelenině jich může být několik. Třeba čaje dováženě z Číny jich často obsahují celý koktejl. Jinak bývají zamořené dodávky (nepočítaje Polsko) z Itálie, Maďarska nebo Maroka. Problém se ale nevyhýbá ani plodinám z Česka.

Přehled zamořeného ovoce | Archiv Aha!

Když SZPI na porušení předpisů narazí, následuje předem daný postup.

„Pokud inspekce provede laboratorní analýzy, zjistí takový případ a dané ovoce či zelenina jsou stále na trhu, přistoupí k neprodlenému nařízení opatření ke stažení předmětných šarží z trhu, aby byl spotřebitel ochráněn.

Protože dochází k porušení potravinářské legislativy, je s prodejcem nebo dovozcem zahájeno správní řízení, vedoucí kupříkladu k ukládání pokut,“ popsal Pospíchal.

Jedovatá látka

Limity pesticidu chlorpyrifosu se hlídají kvůli jeho možné toxicitě. Ačkoli byl dříve přijímán v určitých množstvích jako neškodný, čím dál častěji se mluví o tom, že může u dětí způsobovat degeneraci mozku. Dospělým pak narušuje hormonální rovnováhu a přispívá k Parkinsonově chorobě. Kvůli tomu je již v několika zemích EU, například Německu, zakázán.

Celounijní zákaz zatím neexistuje, přistoupí se k němu pravděpodobně v lednu příštího roku. Tehdy bude Evropské komise jednat o analýze Evropské agentury pro bezpečnosti potravin (EFSA), zda v užívání pesticidu pokračovat, nebo ne. Úřad se již nechal slyšet, že „neexistuje žádné bezpečné minimální množství pro děti“ a doporučení nevydá.

Pomůže ocet

Netýká se to nicméně jedné konkrétní látky, pesticidy jiného druhu se nejspíš na potravinách budou vyskytovat i nadále. Proto je dobré se naučit ovoce a zeleninu nebezpečných látek zbavovat. Pomůže omytí pod tekoucí ledovou nebo horkou vodou po dobu alespoň 15 – 30 sekund.

To ale mnohdy nemusí stačit, takže se dokonce doporučuje namočit ovoce či zeleninu na 15 minut do vody přídavkem octa v poměru 9:1 a poté opláchnout. Také je vhodná voda smíchaná se solí nebo jedlou sodou. V některých případech je nejlepší oloupat slupku (například brambory, okurky nebo citrusy).