Bolest ze stažení svalů zadní strany stehna, tedy hamstringů, potkává velmi často běžce i neběžce. Zpravidla problémy začnou po náročnějším běhu či po tréninku rovinek, tedy tréninku rychlosti.
Objeví se nepříjemné a stálé napětí zadní strany stehna, které se pohybem zhoršuje. Zpočátku ho můžete cítit jen při rychlém nebo příliš dlouhém běhu.
Postupně se ale objevuje i při pomalém běhu a nakonec vás ruší i v klidu.
výběr z naší tvorby
U nataženého svalu máte pocit, že je zkrácený. Máte tendenci si sval neustále protahovat a masírovat. Nic se tím ale nemění. Natažený hamstring není v pravém slova smyslu natažený, ba ani zkrácený. Správně řečeno je stažený a může se druhotně zkrátit. Protahováním se ovšem problém nevyřeší. Sval se dostává do normy poté, co se zlepší postavení páteře a zapojení svalů trupu.
Natažený sval se léčí klidem, jehož délka závisí na velikosti poškození svalu. To dokáže přesněji určit pouze lékař. Sportovec s nataženým svalem by měl dodržovat klidový režim, po odeznění příznaků pak zahájit činnost s velmi lehkou intenzitou. Vyvarujte se protahování svalu nebo „zkoušení“ jeho funkčnosti, zda už je vše v pořádku.
Následující tipy vám mohou pomoci léčbu nataženého svalu urychlit:
- V akutní fázi, tedy zhruba prvních 24 hodin, je vhodné sval průběžně ledovat, ideálně deset minut každou hodinu.
- Později spíše sval udržovat v teple, což zmírní svalové napětí.
- Účelné je dané místo stáhnout elastickým obvazem.
Pokud bolesti do několika dnů neodezní, nebo se alespoň nezmírní, měli byste se poradit s lékařem, který případně doporučí rehabilitaci. Kromě rehabilitace pod dohledem fyzioterapeuta lze léčbu doplnit o další podpůrné terapie, jako je:
- lymfodrenáž,
- masáž,
- akupunktura.
Léčbu lze částečně urychlit aplikací mastí a gelů, účinný a cenově poměrně výhodný je například FLECTOR EP GEL, z bylinných mastí například Koňská mast hřejivá.
Škála rehabilitačních výkonů, které jsou hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění, je široká, od fyzikální terapie přes léčebnou tělesnou výchovu po vodoléčbu.
Při fyzikální terapii je hrazena galvanizace, iontoforéza, magnetoterapie, diatermie, elektrická nervová stimulace.
Alternativní metody, jako například použití laseru, rázové vlny či klasické masáže, z prostředků veřejného zdravotního pojištění hrazeny nejsou.
Podmínky pojišťoven:
- Doporučení ošetřujícího lékaře.
- Absolvování rehabilitační léčby ve zdravotnickém zařízení, které má s příslušnou zdravotní pojišťovnou uzavřenou Smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb a má indikovaný diagnostický nebo léčebný výkon nasmlouván.
Léčba vysokovýkonným laserem je vhodná v podstatě ihned po zranění. Délka terapie je 5 až 10 minut. Cena ošetření se liší podle jednotlivých rehabilitačních center. Obvykle se pohybuje okolo 300 Kč. Při akutním zranění se doporučují jedna až dvě návštěvy, v případě chronického zranění je vhodné uskutečnit minimálně pět návštěv.
výběr z naší tvorby
Naše babičky při bolesti svalů používaly tyto osvědčené, běžně dostupné bylinky:
Kopretina řimbaba: Vzhledem k tomu, že má bylina protizánětlivé i protibolestivé účinky, velmi dobře dokáže brzdit zánětlivé procesy v kloubech. Berete-li tinkturu řimbaby podle návodu, ustupuje bolest a zánět se léčí bez vedlejších účinků.
Kostival lékařský: Kostival lékařský (lidově černý kořen či svalník větší) se často používá při problémech s pohybovým ústrojím. Rostlina roste převážně na vlhkých místech na březích potoků a řek. Využívá se hlavně její kořen, a to zevně ve formě mastí.
Některé výzkumy dokazují toxicitu kostivalu. Výtažky z kořene kostivalu účinně působí na výrony, modřiny a namožení svalů při sportu. Tlumí otoky, zrychluje hojení, odstraňuje bolestivost kloubů, vazů a svalů.
Každopádně masírování postižených míst mastí nebo olejem s obsahem kostivalu lékařského vám během chvíle uleví od nepříjemných pocitů.
Kurkuma: Velmi účinná na bolesti svalů je pasta z koření kurkumy. Připravíte ji lehce, jeden díl mleté kurkumy a dva díly vody se povaří asi deset minut. Ještě vlažnou pastou natřete bolavé místo.
Zbylou můžete uložit v uzavřené nádobě do lednice na příště. Chcete-li, aby se lépe roztírala, přidáte trochu přírodního oleje. Kurkuma snižuje citlivost na bolest, ale má i řadu dalších pozitivních účinků.
Přidáváním tohoto žlutého koření do jídel svému organismu zcela jistě prospějete.
Měsíček lékařský: Jedna z našich nejznámějších léčivek. Roste v přírodě, ale i na zahrádkách, má žlutooranžové květy. Účinné jsou listy, květy, stonky. Používá se ve formě masti, kterou si jednoduše připravíte smícháním jednoho dílu byliny se čtyřmi díly sádla. Pozor neškvařit, jen zahřívat! Hojivá mast je samozřejmě běžně k dostání i v lékárnách.
Pelargonie růžová: Je to klasická balkonová rostlina, která dobře přezimuje v domácích podmínkách. Její listy voní po citrusech. Vně se používá na bolesti kloubů a svalů. V případě, že ji pěstujeme v bytě, můžeme nasekané (rozmixované) listy přiložit jako obklad na postižené místo.
Nejlépe před spaním, protože i její vonné silice zklidňují a navozují hluboký spánek. Listy se dají také vmíchat do oleje nebo lékařské vazelíny a používat k mazání nebo masážím právě na zmírnění bolesti natažených svalů. Připravený produkt musíte uchovávat v chladnu.
Mast velmi dobře účinkuje i na přesušená místa na kloubech.
Recept: Bylinný masážní prostředek připravíte macerováním čerstvé nebo sušené byliny v oleji v poměru 1 : 3, nebo zapuštěním do lékařské vazelíny. Ale použít se dá i vepřové sádlo, kokosový olej, případně jiná tuková složka, nejlépe na přírodní bázi.
Prha arnika: Arnika (Arnica montana) roste v horských oblastech. Je chráněná zákonem a ve volné přírodě se nesmí trhat. Když získáte sazenice a zajistíte jim kyselou půdu, roste tato bylina i na zahrádce. A velmi dobře se rozrůstá.
Její krásné žluté květy mají stejný obsah účinných látek jako její oddenek, proto je výhodnější zpracovávat květy. Nejčastější formou užití je tinktura, kterou masírujete postižená místa.
Bylina má širší použití, léčí zánětlivé procesy (a to v celém těle), uvolňuje natažené svaly, ale také snižuje hladinu cholesterolu a zlepšuje prokrvení.
Tejpování je osvědčenou metodou na natažené svaly. Pokud máte natažený čtyřhlavý stehenní sval, tak si:
- připravte jeden tejp ve tvaru Y;
- tejp upněte bez napětí nad koleno;
- tejp přilepte s nízkým napětím od báze směrem do středu těla, konec tejpu opět dolepte bez jakéhokoliv napětí;
- rozstřižené části tejpu nalepte bez napětí kolem čéšky a upněte pod ni;
- máte hotovo.
- Pokud je pro vás návod strohý, více informací naleznete na internetu.
- výběr z naší tvorby
Na natažený sval může pomoci i Priessnitzův obklad. Je vhodné namazat postižené místo nějakou protizánětlivou či hojivou mastí, například Traumaplant, Ibuprofen, Voltaren, Dolgit a podobně, na to dát igelitový sáček a celé obmotat obinadlem. Ideální je tento obklad aplikovat na noc, čím déle zábal na noze vydrží, tím lepší bude jeho účinek.
Autor: © Mgr. Světluše VinšováFoto: © Thewel
Nutriční terapie při zranění
Úrazy jsou nevyhnutelným následkem sportu. Pravděpodobnost, míru a závažnost zranění však můžeme do jisté míry ovlivnit.
Vysoké předpoklady ke zranění mají profesionální atleti, kdy se podle statistik zraní během mezinárodních soutěží až 1 z 12 atletů, a velmi rizikovými sporty jsou například basketbal, fotbal, box, lyžování, gymnastika a vzpírání.
Celkově se na úrazech nejčastěji podílí poranění kosterních svalů (více než 40 %) a převládajícím místem úrazu bývají dolní končetiny. Mezi další časté úrazy u sportovců patří zlomeniny (často únavové zlomeniny) a poškození šlach a vazů.
Role výživy při zranění
Kvůli vzrůstajícímu počtu sportovních úrazů roste také zájem o problematiku vlivů, které by mohly tato rizika snížit a zkrátit dobu nutnou pro zotavení. A právě jedním z hlavních zkoumaných faktorů je výživa.
Je velmi důležité vědět, že specifické nutriční strategie mají schopnost snižovat riziko zranění a mohou podpořit regeneraci při už vzniklém zranění. Ačkoliv v současnosti není známa žádná rozsáhlá placebo-kontrolovaná randomizovaná studie, která by potvrzovala přímý účinek výživy na léčbu svalových zranění, hraje výživa při zranění podstatnou roli.
Proč? Správnou výživou lze nejen do jisté míry předcházet riziku svalového poškození, ale při vzniklém zranění jsou správné výživové postupy dokonce nezbytné pro prevenci ztrát svalové hmoty a vedou k lepšímu hojení. Nejde tedy o přímý léčebný efekt výživy, ale o zprostředkovaný.
Pokud jde o prevenci zranění, zdá se být hlavním preventivním opatřením zajištění dostatečného přísunu energie a stavebních substrátů (bílkovin). Nicméně i zde mohou pomoct některé doplňky stravy, o kterých si ještě něco řekneme dále. Samotné zranění bývá provázeno změnami v energetické (kalorické) potřebě.
To bychom měli vzít v potaz a přizpůsobit svůj energetický příjem současnému stavu neaktivity nebo snížené aktivity.
Svalové zranění
Poranění svalu můžeme klasifikovat do několika skupin:
- Svalová křeč – stav, kdy dochází k nadměrnému nebo dlouhodobému stahu svaloviny s nepříjemnými obtížemi.
- Namožení svalu – je způsobeno nadměrným přetížením svalu, při natažení nebo distenzi (roztažení) svalu nedochází k anatomickému poškození svalových vláken.
- „Natažení svalu“ – svalová distenze vzniká prodloužením svalových vláken za hranici možnosti daného svalu.
- Natržení svalu – vzniká často nepřímým mechanismem a jedná se o natržení svalových vláken.
- Přetržení svalu (ruptura) – jedná se o přetržení celého svalu i fascie (vazů obepínajících sval).
U prvních tří skupin nedochází k dlouhodobému omezení pohybové funkčnosti, a proto většinou stačí pouze klidový režim, případné použití bandáží, ortéz a protizánětlivých mastí.
V případě natržení a přetržení svalu však může dojít k dlouhodobější imobilizaci, která člověka vyřadí z tréninku.
Na místě je nejen vyhledání odborné pomoci, dodržování klidového režimu, fixace a následná rehabilitace, ale také přizpůsobení stravovacích návyků aktuální situaci.
Příjem bílkovin
Občas mívají sportovci mylný dojem, že pro prevenci svalových zranění stačí navýšit příjem bílkovin ve stravě. Není jakkoliv prokázáno, že by vyšší příjem bílkovin snižoval riziko svalových zranění. Zvýšený přísun bílkovin ale může pomoct při regeneraci už vzniklého zranění ve smyslu zmírnění svalové atrofie a podpoření obnovy tkání.
Obecně platí, že zvýšení příjmu bílkovin na 2,3 g/kg tělesné hmotnosti za den snižuje ztrátu aktivní tělesné hmotnosti (LBM) při současném kalorickém deficitu. Strategie navyšování příjmu bílkovin a snížení celkového energetického příjmu a sacharidů může být pro zraněného sportovce poměrně užitečná.
Zvýšený příjem bílkovin zmírňuje ztráty svalové hmoty a může sportovci pomoct překonat anabolickou rezistenci (viz dále). Zároveň se při mírném omezení sacharidů a energetického příjmu minimalizuje ukládání tělesných tukových zásob. Neméně důležité je rozložení bílkovin během dne, které by mělo být stabilní.
To je pro řadu sportovců nereálné, protože většina konzumuje nejvíce bílkovin až v odpoledních hodinách a večer, mnohem méně na snídani a dopoledne.
Imobilizace a fyzická nečinnost zvyšuje tzv. anabolickou rezistenci na dietní bílkoviny. S tímto termínem se můžeme setkat často v intenzivní péči.
Je však pravdou, že se anabolická rezistence netýká pouze pacientů s chronickým onemocněním v kritickém stavu, ale může nastat i při imobilizaci sportovce po zranění.
Anabolická rezistence je stav, při kterém organismus člověka není schopen dostatečně vychytávat aminokyseliny do svalů, a to i přes jejich dostatečný příjem potravou nebo umělou výživou.
Příčinou je porucha mikrocirkulace ve svalech – vznikají zkraty, kterými aminokyseliny míjejí svalové buňky a nemohou se do nich dostávat. Zatím jediným známým způsobem vedoucím k překonání anabolické rezistence je udržení svalové hmoty, brzký návrat k fyzické aktivitě a dostatečný příjem bílkovin a energie. Někteří autoři hovoří také o pozitivním působení inzulínu.
Energie a sacharidy
Po zranění je velmi pravděpodobné, že dojde k omezení, ne-li zcela úplnému vyřazení fyzické aktivity, aby se sval mohl zcela zotavit. Snížení aktivity má za následek snížení spotřeby energie, a proto je na místě také upravení (snížení) energetického příjmu, aby nedocházelo k nechtěnému ukládání tělesného tuku.
Pokud jde o drobnější zranění, kdy může trénink pokračovat v nepoškozených končetinách, není nutný tak rozsáhlý nutriční zásah. Rozhodně by neměl být energetický příjem při rekonvalescenci nižší než hodnota bazálního metabolismu sportovce. Vhodné je sacharidy lehce snížit, ale ne úplně vyřadit.
Omezení by nemělo být drastické, protože proces hojení je sám o sobě děj, který zvyšuje nároky na energii – záleží ovšem na závažnosti a lokalizaci zranění.
Role tuků
V souvislosti se zraněním je velmi málo pozornosti věnováno tukům. V rámci prevence byly sledovány hlavně omega-3 mastné kyseliny (n-3 PUFA), které vykazují protizánětlivé účinky. Některé zdroje naznačují jejich přínos, ale efektivní dávky by musely být velmi vysoké.
Zvýšení hladiny n-3 PUFA ve svalové tkáni bylo detekováno až při dávce 5 gramů rybího oleje (3 500 mg EPA, 900 mg DHA) po dobu 2 týdnů. To mnohonásobně převyšuje skutečnou spotřebu člověka i řadu dietních doporučení. V této fázi jsou sice účinky n-3 PUFA na prevenci a zotavení ze zranění nejisté a spekulativní, to ale neznamená, že neprospívají.
Díky řadě zdravotních benefitů a protizánětlivým účinkům omega-3 mastných kyselin lze jejich pravidelné používání sportovcům jenom doporučit.
Jiné pomocné látky
- Vitamín D – sportovci bývají často deficitní v příjmu vitamínu D, ať už kvůli nedostatku slunečního záření (především návštěvníci fitness), nebo kvůli nepravidelné konzumaci tučných ryb. Podle posledních důkazů vede nedostatek vitamínu D ke zhoršení svalové regenerace, což může znamenat zvýšené riziko potréninkového zranění.
- Vitamín E – vitamín E patří mezi nejsilnější antioxidanty a pomáhá tlumit vznik volných radikálů vznikajících během cvičení.
- Polyfenoly – polyfenoly mohou zmírnit poškození svalů způsobené zánětem a oxidativním stresem.
- Kreatin monohydrát – bylo prokázáno, že suplementace kreatinem zmírňuje ztráty svalové hmoty při imobilizaci končetin.
Zlomeniny
Stresové (únavové) zlomeniny jsou důsledkem nadměrné zátěže a jsou způsobeny rytmickou a opakovanou mechanickou zátěží. Je zřejmé, že velmi náchylní na stresové zlomeniny jsou právě sportovci, kteří trénují s velkým objemem a vysokou intenzitou.
Není asi nutné příliš zdůrazňovat, že stresová zlomenina dokáže sportovce vyřadit z tréninku na velmi dlouhou dobu (horní končetiny se obvykle hojí 4 až 8 týdnů a dolní 8 až 14 týdnů). Patofyziologie stresových zlomenin je komplexní a není zatím zcela pochopena.
Některé studie ale naznačují, že nedostatky ve výživě mohou být považovány za rizikový faktor. Proto se zaměříme především na preventivní zásady pro udržení zdravé kostní hmoty.
Mezi nejdůležitější živiny, které ovlivňují kvalitu kostí, patří vápník, vitamín D a dostatečný příjem bílkovin.
Vápník
Vápník spolu s vitamínem D jsou nezbytným faktorem pro udržení dobré kvality kostí. Vstřebávání vápníku zhoršuje strava s nedostatkem bílkovin, potraviny bohaté na kyselinu šťavelovou (rebarbora, špenát, mangold, červená řepa), fosfáty (kolové nápoje, tavené sýry) a vysoká konzumace kávy. Na nedostatek vápníku v těle může mít vliv i nadměrná spotřeba soli, která zvyšuje jeho vylučování.
Zdroje: mléčné výrobky, tofu, losos, sója, mandle, špenát, brokolice, mák Doporučená dávka při hojení: 1 300 mg
Vitamín D
Vitamín D je známý jako vitamín ovlivňující mineralizaci kostí. Vitamín D hraje podstatnou roli v hojení zlomenin i poranění šlach svým účinkem na zvyšování kostní denzity a síly kosterních svalů.
Jedna přehledová studie se zaměřila na hojení svalových úponů po operaci rotátorové manžety, které má obvykle vysokou míru neúspěchu. Po podávání vitamínu D3 vědci došli k závěru, že se vitamín váže na receptory vitamínu D na myocytech, kde stimuluje růst a proliferaci buněk.
To znamená, že má vitamín D3 skutečný vliv na hojení kostí a svalů, včetně regenerace šlach.
Zdroje:losos, tučné ryby, sardinky, vaječný žloutek, máslo, játra, sluneční záření Doporučená dávka při hojení:800 IU
Bílkoviny
Bílkoviny jsou nezbytné pro podporu a obnovu tkání. Jejich nedostatek vede k poklesu tvorby kolagenu, který udržuje kvalitní a pevné vazivo. Nedostatek kolagenu a následné zhoršení kvality vaziva prodlužuje proces hojení, proto by měl být při zranění kladen vyšší důraz na příjem bílkovin.
Minimální dávka bílkovin v období hojení by měla být 1,5 g bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti. Skutečná potřeba ale může být vyšší, pokud jde o aktivního sportovce, a zde bych se nebála krátkodobě navýšit příjem na 2,0 – 2,2 g bílkovin na kg tělesné hmotnosti.
Z aminokyselin je možné se zaměřit na L-arginin, který zvyšuje syntézu kolagenu a urychluje hojení zraněných tkání.
Nemocniční strava
Pokud je zranění natolik závažné, že vyžaduje hospitalizaci, je o to více potřeba myslet na správnou výživu. Všichni víme, že nemocniční strava není přizpůsobena zdravému aktivnímu člověku, natož aktivnímu sportovci.
Není neobvyklé, že sportovec v nemocnici dostane například bílý rohlík s paštikou nebo krajíc chleba s taveným sýrem a na zapití čaj slazený cukrem a ještě dalším cukrem (pro jistotu, hlavně aby to řádně šmakovalo).
V první řadě je potřeba zajistit dostatek bílkovin na reparaci tkání, což tímto způsobem není u sportovce vzhledem k vyšší potřebě reálné. Jediným způsobem, jak předejít nutričnímu deficitu a napomoct rychlejšímu hojení, je požádat své blízké a rodinu o donášení jídla do nemocnice.
Nečekejte, že přinesou pečená kuřata, ale požádejte je alespoň o bílkovinové svačinky – tvaroh, jogurty, kefír, cottage sýr nebo třeba masový vývar.
Výživa v období rehabilitace
Už je Vám lépe a dostali jste se z toho nejhoršího. V této chvíli není dobré polevit. Během rehabilitace dochází ke zvýšení fyzické aktivity s cílem obnovit svalovou hmotu, sílu, funkčnost a znovu získat strukturální integritu šlach, vazů a kostí.
Zvyšuje se energetický výdej a také schopnost využití bílkovin. Nároky na příjem bílkovin se ve fázi rehabilitace příliš neliší od fáze regenerace – cílem je minimalizovat svalové ztráty a naopak maximalizovat proteosyntézu (novotvorbu tělesných bílkovin).
V tomto období by měl být příjem bílkovin alespoň 2 g/kg tělesné hmotnosti za den. Současně nesmíme opominout dostatečný příjem sacharidů, které dodávají „palivo“ pro zabudování bílkovin do svalové hmoty.
Pokud jste v období léčby snižovali příjem sacharidů, doporučuji pozvolný návrat k původní hodnotě a sacharidy navyšovat postupně.
Použité zdroje: 1. DiLorenzo, F.M., Drager, C.J., & Rankin, J.W. (2014). Docosahexaenoic acid affects markers of inflammation and muscle damage after eccentric exercise. The Journal of Strength and Conditioning Research, 28, 2768-2774. PubMed ID: 25029008 doi:10.1519/JSC.000000000000061 2. Graeme L.
Close, Craig Sale, Keith Baar, Stephane Bermon. Nutrition for the Prevention and Treatment of Injuries in Track and Field Athletes. Sport Nutrition And Exercise Metabolism. Volume:29 Issue: 2 Pages:189-197. doi: 10.1123/ijsnem.2018-0290 3. J Inflamm Res. 2016 Jun 14;9:123-31 4. Marques, C.G., Santos, V.C.
, Levada-Pires, A.C., Jacintho, T.M., Gorjao, R., Pithon-Curi, T.C., & Cury-Boaventura, M.F. (2015). Effects of DHA-rich fish oil supplementation on the lipid profile, markers of muscle damage, and neutrophil function in wheelchair basketball athletes before and after acute exercise.
Applied Physiology, Nutrition, and Metabolism, 40, 596-604 5. Ochi, E., & Tsuchiya, Y. (2018). Eicosapentaenoic Acid (EPA) and Docosahexaenoic Acid (DHA) in Muscle Damage and Function. Nutrients, 10(5), 552. doi:10.3390/nu10050552 6. http://www.avkv.cz/Novinky-a-aktuality/Novinky-a-aktuality/Vyziva-a-regenerace-v-intenzivni-peci/7-L-2E.article.aspx
7. http://jsemstalekost.cz/zlomeniny/
Krvácení do svalů – není vidět, ale léčit se musí. Jak na to?
Hemofilik může začít závažně krvácet z drobného říznutí či oděrky. Takové potíže jsou však většinou jednoduše řešitelé tlakovým obvazem. Zato krvácení do svalů a ostatních měkkých tkání může hemofilika velmi potrápit.
Svaly, protože ke své práci potřebují spousty kyslíku, jsou bohatě prokrvenou tkání. Každé jejich poranění je tak spojené s porušením drobných krevních kapilár. A tím nemáme na mysli jen závažné úrazy.
Totéž platí i pro lehká poranění, jako je natažení svalu či zhmoždění úderem. Dokonce i sval, který bolí po intenzivní tělesné námaze, má za sebou mikroskopické poškození, ze kterého se snaží zotavit.
U běžné populace k uzdravení stačí čas a klid. U hemofiliků tomu tak být ale nemusí.
Jak krvácení rozpoznat
Mezi příznaky, které můžete pozorovat na sobě nebo u svého dítěte s hemofilií, patří:
- bolest podobná bolesti namoženého či nataženého svalu,
- držení části těla v nepřirozené poloze, nevůle ji používat (hlavně u dětí),
- pocit vyšší teploty v postižené oblasti,
- otok pohmožděného místa, které bývá na dotek napjaté a pevnější.
Potíže mohou nastupovat velmi pozvolna a postupně. Bolest se může objevit výrazně dříve než zvětšení svalu a další známky krvácení. Je proto nutné mít se na pozoru a všímat si zhoršování potíží. V případě podezření na svalové krvácení je pak nutné podniknout kroky k jeho zastavení.
Základní péče
Svalu, který byl postižen krvácením, musíme poskytnout co nejlepší podmínky pro hojení. Ty jsou v podstatě stejné pro nemocniční i domácí péči.
- Klid svalu. Podle závažnosti se může jednat o omezení pohybů (třeba za pomoci berlí), ale i o úplné znehybnění postiženého svalu, potažmo končetiny (např. sádrovou dlahou).
- Ochlazování. Pomůže od bolesti a křečí. Při přikládání velmi studených věcí k bolestivému místu dávejte vždy pozor, abyste mrazem nepoškodili kůži.
- Stažení. Použití elastického obinadla pomůže zvládnout otok a urychlí hojení.
- Zvýšená poloha končetiny. Nejčastěji se krvácení do svalů objevuje na rukou či nohou. Ty lze pro zmírnění otoku umístit do zvýšené polohy.
Terapii faktorem konzultujte
Při větším krvácení do svalů může být potřeba dočasně či trvale změnit režim, v jakém je podáván srážecí faktor (zvýšit dávku či snížit interval mezi aplikacemi). Na této úpravě terapie se hemofilik či jeho rodiče dohodnou ve svém centru pro léčbu.
Lékaři jim rovněž poradí s rehabilitací, pokud bude po krvácivé epizodě potřebná. Obecně platí, že ani krvácení do svalu, ani doba potřebná k jeho zahojení a návratu k běžným činnostem se nesmí podcenit.
Následky závažného krvácení na zdraví pohybového systému totiž mohou být v nejhorším případě i trvalé.
(luko)
Zdroje:www.livingwithhemophilia.ca www.hemophilia.ca
TERAPIE AKUTNÍCH ÚRAZŮ POHYBOVÉHO APARÁTU
Vznik, příznaky a dělení úrazů pohybového aparátu (zlomenin)
Rizikové faktory vzniku zlomenin:
- osteoporóza – řídnutí kostí, které přichází postupně s věkem, častěji se vyskytuje u žen po menopauze (po přechodu), ale nevyhýbá se ani mužům,
- netrénovanost – zatěžovaná kostra sportovců je pevnější,
- nadváha.
Nejčastějším příznakem bývá bolest, deformace v místě zlomeniny, otok nebo krevní výron. Zlomeniny dělíme podle komplikovanosti poškození okolních tkání na:
- otevřené, kost je viditelná,
- zavřené, kde se řídíme podle bolestivosti deformace,
- jednoduché, z jedné kosti vznikají dva fragmenty,
- komplikované (tříštivé), více úlomků jedné kosti,
- bez poranění okolních měkkých tkání,
- s poraněním měkkých tkání.
První pomoc:
Dolní končetiny: překrytí otevřené rány sterilním krytím v případě otevřené zlomeniny a přivolání rychlé záchranné pomoci. Jsme-li v terénu, kam se sanita nedostane, zraněného transportujeme po důkladném znehybnění postižené končetiny přes dva klouby (u zlomeniny bérce musí tedy dlahy překrývat kotník a koleno).
Horní končetiny: pokud je nutný transport, provedeme znehybnění končetiny a závěs na šátek.
Podvrtnutí (výron) kotníku
Poranění vazů na vnější straně chodidla je jedno z nejčastějších úrazů jak při sportu, tak i v běžném životě. Když je chodidlo silně stočeno, dojde k natažení až natržení (ruptuře) vnějšího vaziva chodidla.
Možné příčiny vzniku jsou nedostatečná rehabilitace po předchozím úrazu/podvrtnutí, zhoršení rovnováhy a koordinace pohybů v kotníku, trénink na nerovném povrchu .
Nejčastějším příznakem je bolest a otok, bolest při zátěži a podlitina.
Léčba
Při akutním úrazu platí pravidlo „PRICE“, složené z počátečních písmen anglických slov Protection (ochrana) – Rest (klid) – Ice (led) – Compression (komprese) – Elevation (zvednutí). Následuje vybavení vhodnou ortézou pro stažení a stabilizaci.
Aby nedošlo k opakovanému návratu poškození, je důležité sestavit rehabilitační program, který může trvat dle rychlosti hojení vazů až 12 týdnů. K ochraně namáhaných částí těla při sportu lze použít tejpy.
Neelastické slouží k mechanické ochraně a fixaci, elastické se používají k funkční obnově svalů, šlach a kloubů při sportu či námaze. O použití elastických (tzv. kineziotejpů) by nás vždy měl informovat odborník, špatně aplikovaný tejp může víc ublížit.
K fixaci a ochraně namáhaných částí těla při sportu lze použít i různé ortézy a elastická obinadla. Chlazení postižené oblasti lze provést namraženým kusem látky (kapesník, utěrka), mraženou zeleninou nebo speciálními chladicími polštářky dostupnými v lékárnách.
Léčivé přípravky urychlující léčbu akutních úrazů pohybového aparátu
V lékárně lze zakoupit enzymové přípravky, které urychlují hojení po úrazech, podporují vstřebávání otoků a zrychlují proces rekonvalescence.
Musí se užívat ve vysokých dávkách (proto jsou dostupná balení po několika set kusech tablet) a nalačno (tedy minimálně 30 minut před jídlem nebo 2 hodiny po jídle).
O jejich použití se vždy poraďte s lékařem nebo lékárníkem, zejména pokud užíváte léky na ředění krve.
Aktivní látka z kaštanu koňského (aescin) zmírňuje otok a bolest a pomáhá urychlovat vstřebání podlitin. Dostupné jsou jak léčivé přípravky, tak i doplňky stravy.
Lokální formy zmírňující bolest a otok
Na podporu vstřebávání otoků se používá octanová mast nebo obklad s octanem hlinitým, přípravky s obsahem heparinu, kostivalu či extraktu koňského kaštanu. Forma gelu má zároveň mírně chladivý efekt, masti a krémy jsou vhodnější při použití k vmasírování.
Přípravky s obsahem tzv.nesteroidních antiflogistik (ibuprofen, diklofenak, nimesulid, naproxen, indometacin) mají účinek proti bolesti a zánětu. Jsou dostupné ve formě krémů, sprejů nebo gelů, event. náplastí (vhodné k lepení např. na záda). Mohou být i v kombinaci s heparinem, který urychluje vstřebání podlitin. Tyto léky mohou zcitlivovat na sluníčko, proto se doporučuje si v létě namazaná místa chránit oděvem.
Léky k celkovému užívání zmírňující bolest a zánět
Zahrnují tablety a kapsle, které obsahují nejčastěji látky ze skupiny lokálních antiflogistik. Ta působí proti bolesti, teplotě a zánětu. K dispozici jsou též ve formě kapslí s rychlým nástupem účinku (rapid).
Tyto léky jsou velmi oblíbené, ale existuje více skupin pacientů, kteří by se jim měli vyhnout. Nejsou vhodné pro těhotné (s výjimkou II.
trimestru), kojící (lze pouze pro krátkodobé použití nebo po schválení lékařem), astmatiky, pacienty trpící pálením žáhy nebo vředovou chorobou, nesmí se užívat spolu s léky na ředění krve. Snižují též účinek léků na vysoký krevní tlak (antihypertenziv).
Pro výše vyjmenované skupiny je vhodnou alternativou paracetamol, který bohužel postrádá účinek protizánětlivý (má účinek proti bolesti a teplotě). Vyrábí se i v kombinaci s dalšími látkami, které zvyšují jeho protibolestivý účinek (kofein, propyfenazon) nebo s látkami, které uvolňují svaly (guajfenezin).
Lenka Pelikánová, farmaceutický asistent, lékárník Poradna on-line www.DocSimon.cz Téma bylo zpracováno bez nároku na úplnost.
Téma bylo zpracováno dle nejlepšího vědomí a svědomí autora na základě dostupných relevantních vědeckých informací.
Související odkazy
Tato poradna neslouží k dotazům ohledně vyřízení objednávek z eshopu, pro tyto dotazy použijte stránku s kontakty
odpovídá vám Mgr. Vendula Jankovská, www.DocSimon.cz
Bolest svalů – proč svaly bolí
Bolesti svalů na nohou se objevují jak u lidí, kteří mají pohybu málo, tak u sportovců, kteří přetěžují stále stejné svalové partie. Svaly na nohou jsou více namáhány také při dlouhodobém řízení auta nebo delším sezení s nohou přes nohu.
Nejčastějšími projevy přetížení jsou pak bolesti svalů na stehnech. Právě stehna bývají při sportu a fyzicky náročnějších činnostech namáhána nejčastěji. Obvykle se můžete setkávat také s bolestmi svalů v oblasti bérce, hýždí nebo lýtek.
Bolest svalů na rukou
Jednostranné přetěžování určitých svalů na rukou (například při práci na počítači, hře na hudební nástroj, manuální práci) může postupně přejít v nepříjemné obtíže, bolesti svalů na rukou.
Bolest svalů na krku
Špatné držení těla, konkrétně krční páteře a ramen vede k přetěžování jedné skupiny svalů a oslabování jiné.
Důsledkem jsou pak bolesti objevující se zejména po dlouhém sezení v lavici nebo práci za počítačem.
Protažení bolavé oblasti a masáž sice přinesou krátkodobou úlevu, avšak z dlouhodobého hlediska se problémy jenom prohlubují. Na toto přetížení poté reagují i ostatní měkké tkáně a mohou se objevit i další problémy, jako například:
- Bolest hlavy
- Bolest očí
- Brnění a bolest rukou
- Hučení v uších, závratě
Bolesti svalů a kloubů, spolu s horečkou a celkovou únavou, provázejí také virové infekce, jako je například chřipka. S tím, jak se v čase zlepšuje stav nemocného, tyto bolesti postupně mizí.
Jejich léčba tudíž neprobíhá izolovaně, ale je součástí celkové léčby virového onemocnění. Ta většinou spočívá především v ulevování od příznaků, jež infekci provázejí.
Vhodné jsou například léky obsahující ibuprofen, jenž kromě toho, že sníží horečku, pomůže zmírnit právě bolesti svalů a kloubů.
Bolesti svalů se objevují i u bakteriálních infekcí, jako jsou borelióza, tetanus či některé tropické horečnaté nemoci. A dále též při nakažení parazity (např. svalovec, tasemnice, toxoplazma a další).8 Léčba těchto onemocnění však patří do rukou odborníka.
Bolesti svalů mohou také vzniknout jako nežádoucí účinek užívání některých léků.
Pokud plánujete větší fyzickou zátěž nebo sportovní výkon, měli byste věnovat dostatečný čas zahřátí svalů před výkonem, jinak jsou svaly náchylnější ke zraněním.
Pro zahřátí stačí krátký běh či skákání na místě nebo jakákoliv aktivita, která svaly prokrví a zvýší tepovou frekvenci. Stejnou pozornost byste měli věnovat svalům také po skončení výkonu, aby došlo k jejich uvolnění.
Znovu postačí chvilka na protáhnutí pomocí cviků, které uvolní svalové napětí.
Pokud ovšem k bolestivým stavům přesto dojde, lze kromě užití léků proti bolesti vyzkoušet také různé regenerační techniky, jako je:
- sauna
- střídání teplé a studené sprchy
- masáž
- mírnější pohybový režim a jemné protahování svalů
Léčba bolesti svalů spočívá především v zjištění její příčiny. V případě bolestí majících souvislost s jiným onemocněním či užíváním léku musí být léčba celková a měla by být konzultována s ošetřujícím lékařem.
Gel na bolest svalů
Ibalgin® gel se používá k lokální léčbě bolestivých poúrazových stavů a následků sportovních úrazů, jako jsou poúrazový zánět svalů, šlach, vazů a kloubů, poranění měkkých částí kloubů a zhmoždění.
Má chladivý účinek, pomáhá potlačit bolest, snížit otok a tlumit zánět. Na postižené místo se lehce vetře 4–10 cm dlouhý proužek gelu několikrát denně s odstupem alespoň 3–4 hodin.
Po nanesení gelu je nutné umýt si ruce, pokud na nich nejsou právě ošetřovaná místa.
Krémy na bolest svalů
Ibalgin® krém potlačuje bolest, snižuje otok a tlumí zánět a bolest u poúrazových stavů a následků sportovních úrazů.
Používá se k léčbě bolestivých poúrazových zánětů šlach, vazů, svalů a kloubů, při zhmoždění a při podvrtnutí kloubu nebo poranění jeho měkkých částí či.
Na postižené místo se 3–4krát denně nanese 4–10 cm dlouhý proužek krému, který se lehce vmasíruje do kůže.
Ibalgin® Duo Effect obsahuje kombinaci léčivých látek ibuprofen a heparinoid S. Zatímco ibuprofen potlačuje bolest a zmírňuje zánět a otok v postižené oblasti, heparinoid S snižuje srážlivost krve v místě aplikace.
Zabraňuje tak tvorbě krevních sraženin a urychluje vstřebávání krevních výronů. Snižuje taktéž tvorbu otoků a působí protizánětlivě.
Na postižené místo a do jeho okolí se vmasíruje 2–3krát denně tenká vrstva krému, což se zopakuje po 4–5 hodinách.
Krémy s obsahem ibuprofenu jsou určeny dospělým a dětem od 12 let a jsou vhodné i při celkové léčbě tabletami s obsahem ibuprofenu. Při rozsáhlých a bolestivých krevních výronech se může zpočátku místo ošetřené krémem překrýt neprodyšným obvazem. Bez porady s lékařem by se neměly používat déle než 2 týdny.
Perorální léky na bolest svalů
Ibalgin® 400 mg díky účinné látce ibuprofen pomáhá zmírnit bolest různého původu, jako je bolest svalů a kloubů, ale také bolest zad, hlavy či zubů. Růžové tablety jsou určené dospělým a dětem od 12 let, kteří užívají 3x denně 1 tabletu v minimálním časovém odstupu 4 hodin.
Ibalgin® Rapidcaps 400 mg a Ibalgin® Rapidcaps 200 mg měkké tobolky obsahují ibuprofen v tekuté formě.
Měkké růžové tobolky se v těle snadno rozkládají a okamžitě uvolňují účinnou látku. Ta se rychleji vstřebává do krevního oběhu, a díky tomu se rychle dostane k místu bolesti.
Tobolka se užívá po 4 hodinách až 3x denně, délka účinku proti bolesti je až 8 hodin.
Natažené, či natržené? Jak rozpoznat zranění
Na první pohled není narušena anatomická kontinuita svalu, došlo ovšem k mikroskopickým poškozením svalových vláken, v jejichž důsledku ve svalu probíhají zánětlivé procesy a bolí to. Nejde o zranění v pravém slova smyslu, namožené svaly jsou ovšem náchylnější k poranění, snižuje se schopnost vyvinout maximální sílu a bolest při pohybu může rovněž zhoršovat techniku běhu.
Natažení
Jde o protažení svalových vláken na samu mez únosnosti. Vznikají drobné trhliny, sice výrazně větší než v případě namožení, nedochází však k úplnému přerušení vláken.
Natržení
Zde již dochází k úplnému přetržení. Porušena přitom mohou být buď jednotlivá svalová vlákna (s jejich počtem stoupá závažnost zranění), nebo může dojít k úplné ruptuře celého svalu i s obalem neboli fascií.
Jak rozpoznáte zranění svalu
Natažení od namožení obvykle poznáte podle toho, že si většinou uvědomujete okamžik, kdy k němu došlo, a také že vás bolí pouze jeden sval či jeho část, nikoliv více svalů na obou nohách.
Natržení v malém rozsahu (jen několik vláken) se od natažení rozliší těžko. Většinou se dostaví pocit, jako by byla část svalu trvale stažená, pohyb je sice bolestivý, obtížný a omezený, ale v zásadě možný.
Přetržení většího počtu svalových vláken se obvykle projeví nejen silnou bolestí při vlastním úrazu, ale i poté. Další pohyb je nemožný, objevuje se bolestivost při dotyku po celé délce svalu včetně úponu, často to bolí i v klidu. V místě poranění se obvykle objevuje vkleslina, typický je rovněž hematom (modřina) a otok.
Přetržení celého svalu či jeho větší části je většinou při vlastním úrazu provázeno nejen velkou bolestí, ale i slyšitelným rupnutím.
Přesnou diagnózu ovšem stanoví lékař, například pomocí ultrazvukového vyšetření.
Jak se léčí zraněný sval
» Ihned po zranění je nutné přerušit pohybovou aktivitu, aby nedocházelo k dalšímu zraňování svalu.
» Co nejdříve je třeba zahájit ledování, je možné aplikovat kineziotejp pro zlepšení pohybu tekutin (krev, lymfa) v příslušné oblasti. Tím se zmírní otok a rychleji se zahojí hematom. Nohu je vhodné mít ve zvýšené poloze.
» Poranění velmi velkého rozsahu (např. přetržení celého svalu) je nutné řešit chirurgicky.
» Po dvou až třech dnech ledování ukončete, v tuto chvíli je naopak vhodnější teplo.
» Důležitý je klidový režim až do úplného zahojení.
» V případě většího poranění pouze klid nestačí. V místě přetržení se totiž zranění hojí vazivovou jizvou, která je méně pružná než zbytek svalu a způsobuje trvalý pocit tahu při pohybu. Proto je hojení vhodné podpořit dalšími metodami, například motodlahou, magnetoterapií, rázovou vlnou, aplikací krevní plazmy, akupunkturou apod.