Léčba vlastní krví – ideální léčba při problémech s pohybovým aparátem

• Léčba kloubů plazmou, kyselinou hyaluronovou, kolagenem s biologickou složkou ( ACP/PRP/PRGF/GUNA)
• Léčba aktivovanou plazmou ACP/PRP/PRGF
• Moderní biologická léčba pohybového aparátu aktivovanou plazmou. Technologie bti PRGF- Endoret ®

Indikace (použití) léčebné metody:

• akutní onemocnění kloubů
• chronické onemocnění kloubů – artróza velkých kloubů (gonartroza, coxartroza)
• asistovaná obnova integrity šlach, vazů a pojivové tkáně – sportovní poranění – urychlení hojení vazivového aparátu (zkřížené vazy, vazivový systém hlezenního kloubu, ramenního kloubu)

Technologie: PRGF (Platelet – Rich Growth Factor therapy)

• poslední generace technologie léčby aktivovanou plazmou
• pomocí složitého zařízení se z krve oddělí plazma, krevní destičky a růstový faktor (celý proces přípravy preparátu se uskutečňuje v uzavřeném systému, plazma nepřichází do styku s atmosférou okolí). Aktivací plazmy ve zkumavce se zahájí proces vzájemné reakce těchto složek. Po aplikaci do kloubu či oblasti poraněných vazů se tato interakce rozšíří na okolní tkáně. Výsledkem je rychlá formace vazivové membrány na povrchu poškozených chrupavek, jiných kostních povrchů a pojivového aparátu. Současně je zahájen proces aktivní regenerace a novotvoření pojivové tkáně na poškozených místech. Tento regenerační proces přetrvává několik týdnů po aplikaci. Opakováním aplikací lze dosáhnout částečné obnovy anatomické integrity chrupavek a vazivových struktur kloubů.

• Historická zmínka: předchůdcem této léčby je technologie ACP či PRP. Metoda ACP/PRP nezahrnovala možnost separace růstového faktoru. Dosud je používána v některých zařízeních.

• Technologický postup: odběr 20 – 50 ml krve – separace složek – isolace kurativní frakce – aktivace preparátu aktivátorem plazmy – aplikace do místa určení – stabilizace složek v kloubních strukturách, maturace (zrání komponent preparátu), biomodulace a sekundární aktivace regeneračních a proliferačních mechanizmů uvnitř kloubu.

• Délka návštěvy: 1 hodina, vlastní výkon s aplikací do 5 minut (zbytek času pacient stráví v zázemí sálku čekáním na zpracování preparátu).

• Způsob podání preparátu: aktivovanou plazmu s růstovým faktorem podáváme do řasy pouzdra kolenního kloubu, která se nachází mimo vlastní kloubní dutinu. Aplikace je proto prakticky nebolestivá – srovnatelná např. s běžným očkováním.

• Omezení pro vlastní výkon: porucha srážení krve, užívání léků proti srážení krve, závažná hematologická onemocnění, akutní infekční onemocnění, zánětlivé onemocnění kůže a podkoží v místě aplikace.

• Omezení pro pacienta: žádná – pacient během výkonu nedostává žádné léky či anestetika. Výkon je prakticky bezbolestný – srovnatelný s očkováním.

• Indikace: artróza kyčelního a kolenního kloubu i ostatních kloubů
  • I: a II: stupeň
    • zabránění progrese, odvrácení nutnosti operačního řešení (náhrady kloubu)
    • ovlivnění symptomů – bolesti
  • III.

    stupeň

    • výrazné ovlivnění symptomů – bolesti
    • zlepšení hybnosti

• Doporučení: s ohledem na složitost problematiky doporučujeme všem adeptům na tuto léčbu předchozí konzultaci v našem zařízení. Cena za konzultaci v trvání 20 minut je 200,- Kč. V případě následné léčebné účasti je tato konzultace zdarma.

• Aplikace: jsou různá schémata aplikací, př. série každý týden jedna, nebo pravidelně 1 za čtvrt roku, optimální je na začátku 2 aplikace po týdnu a další po čtvrt roce.

• Cena za 1 sezení s aplikací: 4.380,- Kč = cena za přípravu autologní plazmy i aplikace do několika kloubů. Plazma může být podána injekčně až do 4 kloubních dutin současně – například do obou kolenních i kyčelních kloubů.

Kolagen, kyselina hyaluronová:

Aplikace biologicky modifikovaného kolagenu (systém GUNA preparátů)

• nitrokloubní aplikace kolagenu obohaceného o poměrně složité komplexní regulační proteiny. S touto léčbou máme dobré zkušenosti. U artróz I. a II. stupně dochází k výraznému snížení bolestí a zastavení procesu progrese onemocnění. Délka trvání účinku 1 měsíc až 5 měsíců.
• Mechanismus účinku: zlepšení nitrokloubní lubrikace, biologický účinek proteinů podporujících regeneraci a trofiku nitrokloubních struktur (viz Fyziologická regulační medicína GUNA).
• Výhody: preparát obsahuje pouze přírodní látky, nízká cena, často překvapivě dobré výsledky, srovnatelné s podstatně dražšími preparáty.
• Cena za aplikaci včetně preparátu: 350,- Kč

Aplikace hyaluronové kyseliny:

• vhodné pro artrózu I. a II. st.
• Mechanismus účinku: zvýšení nitrokloubní lubrikace
• Cena za aplikaci včetně preparátu: 1.380 – 4.300,- Kč (cena je závislá na typu použitého preparátu. Nejdražší preparáty hyaluronové kyseliny mají schopnost udržet se v kloubní dutině až 6 měsíců)

Růstový faktor:

Naše zařízení je zapojeno do výzkumné činnosti v uvedené problematice. Minimálně 1x ročně otevíráme nábor na probíhající výzkum léčby artrózy růstovým faktorem. Jedná se o léčbu preparáty s koncentrovaným isolovaným růstovým faktorem. Výběr pro tuto léčbu podléhá přísné selekci a vesměs je omezen jen pro pacienty se III. stupněm artrózy kolenních kloubů.

Kmenové buňky:

Léčbu podáním kmenových buněk do kloubu nepovažujeme za patřičnou a proto ji ani neprovádíme. Důvodem jsou poměrně jednoznačné výsledky, které bohužel nepotvrdily efekt srovnatelný s preparáty zmíněnými výše.

Artroskopie kolene:

Tato vyšetření jsou nutná v případě, že fyzikální či laboratorní vyšetření svědčí pro anatomicky podmíněné změny uvnitř kloubu. Tyto změny jsou často odstranitelné chirurgickou intervencí. Pokud nejsou artroskopicky ošetřeny, mohou být příčinou rychlého zhoršování obtíží i akcelerované progrese degenerace kloubu.

Artroskopické operace provádí smluvní ortoped kliniky.

Vše, co víme o koronaviru: nemění své chování, vytváří mikrosraženiny a chlad mu svědčí

Už osmý měsíc ovládá dění v Česku neviditelný nepřítel – koronavirus. Někdo ho překoná téměř bez obtíží, jiní bojují v nemocnicích o život.

Děti procházejí onemocněním prakticky bez příznaků, což ovšem může být pro okolí nebezpečné, muži mají dvakrát větší pravděpodobnost, že se nakazí. Dokáže postihnout řadu orgánů v těle.

A imunologové vzkazují: virus se nijak výrazně nezměnil a chladnější počasí mu dodává na síle.

Server iROZHLAS.cz vyzpovídal doktory, kteří léčí těžce nemocné, imunology a další odborníky a prostudoval poslední dostupné studie. Co dnes, po více než deseti měsících od prvních nakažených v čínském Wu-chanu, víme o novém typu koronaviru, který způsobuje onemocnění covid-19? V řadě věcí udělal svět značné pokroky, ale stejně tak zůstává hodně neznámých.

Začněme tím, jestli a jak se virus proměňuje.

„Ze své podstaty je koronavirus mnohem méně náchylný k mutacím než jiné RNA viry, všechny mají opravný aparát. Umí si díky tomu mutace opravit,” říká virolog a biochemik Libor Grubhoffer.

Vědci se shodují na tom, že se koronavirus změnil oproti jaru jen málo, zaznamenané mutace si můžete prohlédnout zde.

Sílí ovšem hypotéza, že jedna změna má vliv. „Původní forma viru byla vystřídaná jinou formou a oprávněně se zdá, že je nakažlivější. A proto vytlačila tu původní variantu. Ale ne každý tomu věří,” popisuje imunolog Václav Hořejší.

Podle něj se sice snadněji přenáší, ale na průběh nemoci nemá vliv. „Stejně tak se nechová antigenně – laicky tedy protilátky z první vlny fungují i v té druhé,” vysvětluje.

Zatím nic nenaznačuje tomu, že by byla tato mutace nebezpečnější pro zdraví lidí. Naopak, některé indicie spíše vedou k tomu, že se na ni umírá méně. „Zdá se, že tato mutace převládla. A zdá se, že se šíří rychleji.

Sice to nevíme jistě, ale zajímavé je, že počet úmrtí v Evropě výrazně klesl v porovnání třeba se Severní Amerikou, Brazílií nebo dalšími částmi světa,“ uvádí Paul Tambyah, prezident Mezinárodní společnosti pro infekční choroby.

Na druhou stranu je nutné podotknout, že zdravotnictví je na nemoc připravené mnohem lépe než na jaře. Jisté je, že koronavirus se v populaci šíří rychleji než chřipka a také způsobuje násobně více těžkých případů.

U chřipky se uvádí, že zhruba jedno procento nakažených skončí v nemocnici, u koronaviru je to mezi 5 a 20 procenty nakažených. Jaká je u koronaviru smrtnost, se nedá zatím přesně určit, nevíme, kolik lidí je opravdu nakažených.

Odborníci ji odhadují zhruba na jedno procento, pro srovnání u chřipky se udává smrtnost 0,1 procenta.

Před téměř rokem někteří věřili, že koronavirus možná přes léto sám vymizí. V podobném duchu mluvil ještě v srpnu český premiér Andrej Babiš (ANO), když tvrdil, že virus zeslábl. Nynější poznatky ale tyto domněnky vyvrací.

Koronavirus nezmizel. Nezeslábl. A bude tu s námi nejspíše navždy.

Navíc přírodní podmínky na severní polokouli naopak podle imunologů způsobí, že virus nabere na síle. „Nižší teplota koronaviru pomáhá stejně jako třeba viru chřipky. Proto i ty chřipkové epidemie jsou v zimě,” srovnává Hořejší.

A souhlasí s ním i další odborníci. „Kolegové fyzici říkají, že kapénky v takovém počasí déle vydrží a stejně jako u dalších respiračních chorob to viru usnadní šíření kapénkovou cestou. Ale není to jasně dané,” podotýká infektolog a epidemiolog Petr Smejkal.

„Nakažlivost covidu-19 závisí striktně na průměrné teplotě. Když o jeden stupeň klesne teplota, tak nakažlivost stoupne asi o tři procenta,” odkazuje Jaroslav Flégr na čínskou studii.

Podobně se ostatně chová většina respiračních onemocnění, včetně nemoci SARS, kterou způsobil jiný typ koronaviru.

Neznámou zůstává, jak ovlivní koronavirovou epidemii očekávaný nástup podzimních viróz a sezonní chřipky. „Nevylučuju, že by to mohlo zhoršit situaci.

Ale čekáme, co s tím udělá také fenomén interference (vzájemnému ovlivňování – pozn. red.) virů,” říká virolog a biochemik Grubhoffer.

Laicky řečeno: zatím není jasné, jestli onemocním koronavirem, pokud budu mít už chřipku nebo i obyčejnou rýmu.

Čím více nakažených, tím více poznatků, jak koronavirus řádí v lidském těle, pokud se do něj dostane. „Virus vstoupí přes sliznice nosohltanu a hltanu, popřípadě přes spojivky. Poté začne sestupovat přes lymfatický okruh do hrtanu a do dýchacích cest, kde začne postihovat plíce.

Předtím ho také spolknete a dostane se i do trávicího traktu a to může přinést symptomy jako průjem nebo zánět žaludku,” popisuje Martin Balík z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde se starají o vážně nemocné pacienty s covidem. „Ti lidé zvrací a vypadá to jako střevní chřipka.

A buď se přes to přehoupnou, nebo se poté projeví i v dýchacích cestách. Někdy to žaludeční šťávy zničí, ale ne vždy.“

Po proniknutí do těla viry zaútočí na buňky v organismu. „Nasednou na povrch hostitelské buňky.

Poté následuje proces, ve kterém si vlastně ten vir otevře dveře do buňky a splyne s její povrchovou membránou a dostane dovnitř genetickou informaci.

Poté se podle ní začnou tvořit virové proteiny a výsledkem je, že v buňce vznikne velký počet kopií viru, a ty opouští buňky. Tak ji vysílí, že odumře, a viry se šíří dál,” vysvětluje imunolog Hořejší.

Podle dostupných poznatků koronavirus hlavně napadá dýchací soustavu a cévy. „Když se dostane do těla ve velké infekční dávce, tak začne dělat zánět po cévních stěnách a to se může projevit na každém dobře prokrveném orgánu – to jsou plíce, ale i cévní problémy a sraženiny, mohou tam být cévní mozkové příhody, případně mají plicní embolizace,“ vypočítává Balík.

Komplikací pro oběhovou soustavu jsou mikrosraženiny, které koronavirus způsobuje. Ty poškozují srdce. „Objevují se hlavně v akutní fázi, ale zanechá to po sobě hroznou paseku.

Myslím, že často ty problémy, co si pak lidé nesou, tak jsou spojené s tím, že virus jim tam zanechal mikrosraženiny. To souvisí i s tím, že jsou slabí a nevýkonní. To je zánět v kombinaci s mikrosraženinami. Ale bavíme se o těžkých formách,“ říká Balík.

Koronavirus postihuje nejen plíce a srdce, ale třeba i ledviny a mozek.

Nejčastější příznaky u covidu jsou: horečka, kašel, dušnost, bolest svalů a kloubů, únava. Dalším příznakem může být ztráta chuti a čichu.

A potom také takzvané kovidové prsty, což je u respiračních onemocnění nečekaný příznak. Podle lékařů souvisí už se zmíněnými mikrosraženinami. „To je přesně postižení té cévní stěny.

A i zánět aorty, který se popisuje jako syndrom u dětí, tak to také souvisí s tím,“ upozorňuje Balík.

„Souvisí to s tou srážlivostí. Je to tím, že vlásečnice jsou ucpané a projevuje se to na vzhledu prstů,” souhlasí imunolog Hořejší.

Covidové prsty | Zdroj: Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

Netypickým a tím pádem zajímavým příznakem je i ztráta čichu a chuti, což spolu souvisí.

„Zdá se, že je virus trochu neurotropní a jde po chuťových a čichových buňkách, když se namnoží na sliznici,“ popisuje Balík. „Čichové buňky jsou de facto nervová zakončení čichového nervu, který jde z mozku. A jak tam běží zánět na sliznici, tak je to poškodí a lidé pak nic necítí a všechno je bez chuti,“ říká Balík.

Záleží na míře poškození, ale čichové buňky se obnovují velmi pomalu, to je důvod, proč někteří lidé popisují, že se jim po vyléčení čich vrátil až po několika týdnech. Ztráta čichu je také poměrně jasný náznak toho, že koronavirus pronikl do těla. „Je to dobrý indikátor nemoci.

Když mi teď někdo z ambulantů zavolá, že ztratil čich, tak mu říkám: ‚Běž na test.’ A ještě se mi nestalo, že by neměli covid-19. Je to dost specifická věc.

U jiných virových nemocí respiračního systému se s tím moc nesetkáváme,” líčí pneumolog Vladimír Koblížek z Hradce Králové, který spolu se svými kolegy z fakultní nemocnice systematicky studuje dlouhodobé následky onemocnění.

Ztráta čichu může také naznačovat, že je jedinec odolnější a virus se tak zastaví v nose a neproniká dále do těla. „Anosmie má častější výskyt u asymptomatických pacientů, kteří se setkali s menší virovou náloží nebo jsou imunitně silnější.

Imunitní systém zadrží virus v oblasti čichových vláken a ten tak neproniká dále do plic, kde může být pro mnohé lidi fatální,“ cituje Deník N Jana Plzáka, přednostu Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK, FN v Motole.

TikTok users turn their symptoms into a viral taste test challenge…. �

Artritida: příznaky, léčba (zánět kloubu)

Zánětlivá onemocnění kloubů můžeme z praktického hlediska dělit na
infekční a neinfekční.

Častěji se setkáváme s neinfekčními záněty, jejichž podkladem je
autoimunitní proces, tedy stav, kdy imunitní systém napadá
a ničí vlastní tkáně.

Proč tomu tak je, je stále předmětem četných
dohadů, nicméně základní osvětlující myšlenka se opírá o genetické
předpoklady v souvislosti s prodělanou infekcí či podáním léků nebo
očkovacích látek, které náš imunitní systém navnadí mylným směrem.

Takovýto podklad má pravděpodobně i revmatoidní atritida
(lidově revma).

Revmatoidní artritida je kloubní onemocnění
vyskytující se především u žen středního věku.

Nejčastěji jsou zánětlivě postiženy drobné klouby ruky,
zápěstí a hlezenní kloub (kotník),
nicméně postiženy mohou být i klouby velké (kyčle, kolena). Onemocnění
se většinou začne projevovat velmi nenápadně, a to ranní
ztuhlostí kloubů.

Teprve po nějakém čase (řádově měsíce až
léta) se objeví zduření a silná bolestivost, což vede ke zhoršení
hybnosti a postupem času ke vzniku deformit (pokřivení
prstů, rukou apod.).

Podobnou jednotkou v tomto směru je
i revmatická (pozor, ne revmatoidní!) artritida,
u níž de facto známe vyvolávající příčinu. Vzniká jako součást tzv.
sterilních následků po bakteriální infekci (některými streptokoky –
streptococcus pyogenes), např.

po streptokokové angíně,
která není vhodně léčena antibiotiky. Sterilní následky zahrnují
postižení srdce (tzv.

revmatická horečka),
ledvin (postreptokoková glomerulonefritida),
nervového systému (chorea minor) a kloubů
(revmatická artritida) v době, kdy již není možno prokázat původce
onemocnění, v krvi však cirkulují protilátky, které byly původně
vytvořeny imunitním systémem proti streptokokům a které bohužel mají
schopnost se navázat na zdravé tkáně a namířit tak imunitní pochody proti
vlastním tkáním.

Dnavá artritida neboli nemoc zvaná též
dna (artritis urica) je metabolické onemocnění, které vede
k zánětlivému postižení kloubů.

Podkladem onemocnění je zvýšená
hladina kyseliny močové v krvi, jež se v podobě
krystalků solí (urát sodný) ukládá v kloubech a vyvolává zde
zánětlivou reakci.

Kyselina močová vzniká metabolismem purinů, což jsou
látky hojně obsažené v luštěninách,
mase a vnitřnostech.

Část nemocných
řadíme do skupiny, která zvýšeně přijímá takovouto stravu a zvýšeně
konzumuje alkohol. Jiní mají zvýšenou produkci kyseliny
močové danou geneticky či se u nich jedná o enzymatický defekt. Ve
většině případů jsou postiženi muži, a to převážně
po 40. roce věku.

Dalšími jednotkami, které by se sem též mohly řadit je
psoriatická artritida, tedy postižení kloubů
u lupénky.

Erozivní artritida je postižení u zvýšené
funkce příštítných tělísek (u hyperparathyreózy).

Co se týče infekčních zánětů kloubů,
nejvýznamnější jsou bakteriální záněty (vyvolané
nejčastěji streptokoky, ale též borrelie u lymské boreliózy), i když je
prokázána i virová infekce (herpesvirus, Epstein-Barr
virus, virus hepatitidy B, arbovirus). Infekce je do kloubu zanesena buď při
otevřeném poranění kloubu, léčebným zákrokem (např. punkcí či
ortopedické operace), přímým přestupem infekce z okolí kloubu (záněty
kostí, svalů atd.) či se infekce může zanést krevní cestou z jiného
infekčního ložiska v organismu.

Rizikové faktory artritidy  

• Rizikovými faktory u revmatoidní artritidy je výskyt v rodině (tedy
  genetická predispozice), zvýšená námaha a
  vyšší věk.
• U revmatické artritidy je rizikovým faktorem prodělání
  streptokokového onemocnění (nejčastěji angíny), které
  není vhodně léčeno antibiotiky a samozřejmě zde hraje roli i genetická
  složka.
• Vyšší pravděpodobnost výskytu dny je u lidí, kteří nepřiměřeně
  požívají alkohol a maso (proto také byla
  dna považována jako nemoc bohatých a králů).

Prevence artritidy

Vhodnou prevencí u většiny postižení kloubů je optimální
váha jedince. Nadváha klouby obecně zatěžuje.

1. Prevence u revmatoidní artritidy není známa, důležitá je včasná
   diagnóza choroby a její následná léčba.
2. Revmatické artritidě předcházíme vhodnou antibiotickou
   léčbou streptokokových onemocnění.
3. Dnavá artritida je onemocnění, jež je zhoršováno stravou bohatou na
   puriny, a je tedy vhodné v jídelníčku omezit příjem masa
   (i ryb), vnitřností, masových vývarů, luštěnin, omáček a kakaa.

Příznaky a projevy artritidy  

Zánět kloubu se obvykle projeví jeho bolestivostí,
otokem a v případě revmatické artritidy (ne revmatoidní!)
a dny i zvýšenou teplotou a zarudnutím kůže nad postiženým kloubem.

Revmatoidní artritida začíná plíživě a nenápadně ranní
ztuhlostí kloubů, převážně drobných kloubů ruky a zápěstí.
To může obvykle trvat několik měsíců až let, než dojde
k vystupňování změn v kloubu, jeho zduření, bolestivosti a následně
i jeho deformaci a ztrátě funkce.

Na rozdíl od revmatoidní artritidy má revmatická artritida poměrně
bouřlivý průběh se silným otokem, bolestivostí a
zarudnutím kloubu, přesto většinou nezanechává žádné následky,
postačuje léčba zmírňující zánět a proti bolesti.

Dna obvykle začíná akutním „dnavým“ záchvatem, kdy se nemocný
vzbudí v brzkých ranních hodinách pro intenzivní
bolest některého z kloubů.

Nejčastěji je postižen kloub na
palci u nohy (tomuto postižení se říká podagra), dále
kolena (gonagra), kotníky a drobné klouby nohy. Klouby na rukou bývají
postiženy méně často (chiragra).

V 90% je první záchvat omezen pouze na jeden kloub (monoartikulární
postižení), s přibývající délkou trvání onemocnění se stav zhoršuje
a postiženo může být více kloubů současně (polyartikulární
postižení).

Postižený kloub je oteklý, zarudlý, horký a tak bolestivý, že nemocný
mnohdy nesnese ani tíhu přikrývky. Kůže je tak napjatá,
že se leskne, a proto zde bývá popisován tzv. fenomén
zrcátka.

Záchvaty trvají několik hodin až dní, v průměru 14 dní, poté
ustupují a následuje období bez záchvatu, jenž obvykle trvá 6 –
24 měsíců. Jejich vyvolávající příčina se mnohdy nezjistí, nicméně
se může jednat o psychický stres, onemocnění, operace, trauma, exces
v jídle či pití alkoholu.

Léčba artritidy  

Revmatoidní artritida (revma) je onemocnění, které není
plně vyléčitelné, ale lze jeho vývoj zpomalit či částečně potlačit.

Léčba musí být komplexní a zahrnuje proto režimová
opatření (klid na lůžku v akutním období, polohování
končetin), podávání léků proti bolesti, které současně
potlačují zánět (nesteroidní antirevmatika), léky tzv.

upravující průběh nemoci (DMD – disease modifying drugs,
např soli zlata, sulfasalazin, penicillamin, azathioprin),
kortikoidy (v akutních fázích) a v neposlední řadě
rehabilitace a chirurgická léčba.

Nověji je možné revmatoidní artritidu léčit pomocí biologické
léčby, která spočívá v podávání látek tlumících
specifické složky imunitních pochodů. Tato léčba je extrémně drahá,
nicméně nejúčinnější ze současných metod.

Revmatická artritida obvykle odezní bez následků.
Léčba je pouze podpůrná ke zmírnění zánětu a zvládnutí bolesti.

Dna je metabolické onemocnění, u nějž je velmi
důležitá dieta, při níž je cílem nejen snížit hladinu
kyseliny močové v krvi, ale také snížit hmotnost nemocného.
Doporučováno je i zanechání nebo alespoň snížení přijmu alkoholu.

Léky se podávají podle toho, v jakém stadiu se onemocnění nachází.
V akutním stavu se podává kolchicin (což je lék
používaný i v terapii malárie), který ovlivňuje funkce imunitních
buněk.

Mezi záchvaty jsou podávány léky snižující hladiny kyseliny
močové v krvi (allopurinol – Milurit) a léčiva
podporující vylučování kyseliny močové ledvinami do moče
(benzbromaron – Normurat).

Jak si mohu pomoci sám  

Záleží, čím je vaše onemocnění vyvoláno. Není zánět jako zánět.
V každém případě je vhodné navštívit lékaře, který zhodnotí vaše
potíže, udělá základní vyšetření (např. odběr krve) a případně
vás pošle na specializované pracoviště (revmatologie, ortopedie).

Na našem trhu je celá řada přípravků (doplňků stravy, krémů,
mastí, čajů), které slouží nejen ke zmírnění obtíží spojených
s bolestmi kloubů, ale také jako vhodná výživa tkání v kloubu
obsažených.

Důležité je si uvědomit, že jednorázové či krátkodobé podávání
nestačí a je nutné takovéto přípravky užívat
pravidelně, aby vůbec měly na klouby nějaký
trvalý vliv.

Velmi příznivě působí enzymová terapie, kterou
seženete v lékárně pod názvem Wobenzym, nicméně její nevýhodou
zůstává vysoká cena. Pomáhají i krémy jako je Mobilin
(k dostání v lékárnách) či Arnika (dostupná
v drogeriích).

Komplikace artritidy  

Možnou komplikací prakticky všech zánětů kloubu je
ztuhlost až vývoj tzv. ankylózy, což je
stav, kdy kloub již nefunguje jako kloub, tedy ztratí pohyblivost a
u některých pacientů a v určitých případech vede k trvalé
invaliditě.

Revmatoidní artritida je onemocnění, které se může
projevit i jinak než kloubním postižením. Závažnost těchto příznaků
kolísá s délkou a tíží postižení. Typická je
osteoporóza, u níž je podklad v zánětlivých změnách a
uvolňovaných působcích imunitními buňkami, dále pak v léčbě
kortikoidy.

Další poměrně častou komplikací je zánět šlach a
kloubního pouzdra, což může vést k přetržení vazu a vzniku
deformit.

Nemocní si často stěžují na svalovou slabost, což je
pravděpodobně v přímé souvislosti s bolestmi a omezením pohybu
v kloubu, tudíž vyřazení svalů z činnosti, a to vede k jejich úpadku
(atrofii).

Postiženy mohou být i kůže (revmatoidní uzly, u 20 – 30 %
nemocných), cévy (vaskulitidy – zánětlivá onemocnění cév), nervy, ale
také srdce (myokarditida, endokarditida, perikarditida) a plíce (postižení
poplicnice, plicní fibróza, revmatoidní uzly v plicích). U 10 – 35 %
nemocných se vyskytne postižení očí ve formě suché keratokonjuktivitidy
(zánět rohovky a spojivky spojený se suchostí oka). U části nemocných se
objeví anémie, jež má pravděpodobně více příčin.

Revmatická artritida obvykle probíhá bez komplikací.

Asi mezi nejčastější komplikaci dnavé artritidy patří
vznik ledvinných kamenů (tzv. urátová litiáza)
s postižením ledvin a destrukce kloubu (chronická tofózní dna s tvorbou
tzv. tofů, což jsou ložiska ukládaných krystalků solí kyseliny močové,
podkožně v okolí kloubů, šlach a v ušních lalůčcích).

Diskuse  

• Revmatoidní
  artritida
• Reaktivní
  artritida, alternativní léčba

Další názvy: zánět kloubu, artritis, infekční zánět kloubu, revmatoidní artritida, revma, revmatická artritida, dnavá artritida, dna, erozivní artritida, psoriatická artritida

Průjem a jeho léčba

Střevní potíže patří mezi velmi časté zdravotní komplikace jak u dětí, tak u dospělých. O průjmu hovoříme, je-li stolice řídká až vodnatá a vyprazdňování je častější než třikrát denně. Není ovšem průjem jako průjem. Záleží na příčině, délce trvání, doprovodných příznacích i na tom, koho průjem postihne.

Průjmy mohou být chronické nebo akutní

Chronické průjmy

Chronické průjmy trvají déle než měsíc, nebývají infekčního původu a většinou souvisejí s jiným onemocněním (např.

dráždivý tračník, hypertyreóza – zvýšená činnost štítné žlázy, záněty střeva a slinivky, porucha vstřebávání potravy, intolerance laktózy, alergie na lepek, psychické problémy), případně mohou doprovázet některé pooperační stavy (např. operaci žlučníku, střeva). Nás ale budou zajímat spíše průjmy akutní.

Akutní průjmy

Akutní průjmy trvají nejčastěji od 1 do 3 týdnů (ne však déle než měsíc).

Akutní průjmy jsou nejčastěji způsobeny bakteriemi (a jejich toxickými produkty) nebo viry, méně často pak parazity. O těchto průjmech hovoříme jako o průjmech infekčních.

Bývají provázeny zvýšenou teplotou nebo horečkou, křečemi v břiše, případně zvracením.

Léčba zahrnuje především likvidaci původce infekce, pokud je to možné, a dále doprovodná opatření, kterými jsou především rehydratace, tedy dostatečné zavodnění organismu a doplnění minerálních látek a cukru, které organismus při průjmu ztrácí.

Akutní průjem nemusí být vždy způsoben bakteriemi nebo viry. Jedná se tedy o průjem neinfekční (stejně jako výše zmíněné průjmy chronické).

Může jít například o dietní chybu (jídlo se zvýšeným obsahem tuků), nadměrnou konzumaci tekutin anebo alkoholu, vedlejší účinek některých léků (např. antibiotika, antidiabetika – metformin) či jiných látek (velké dávky hořčíku, nikotinu, umělá sladidla apod.

)nebo otravu houbami. Často mívají také psychický původ (nervozita, stres, cestovatelské průjmy).

Léčba průjmu

Léčba infekčního půjmu

Nejběžnějším přípravkem pro léčbu průjmů jakéhokoliv původu (tedy infekčního i neinfekčního) je tzv. živočišné uhlí (Carbo medicinalis, Carbocit). Léčba spočívá v tom, že se na jeho povrch navážou veškeré škodliviny, které se v trávicím traktu nacházejí. Z toho vyplývá, že čím větší dávku podáme a čím větší povrch zajistíme, tím bude efekt výraznější.

Proto je nutné zajistit dostatečnou dávku (u dospělého člověka i pětkrát denně 4 tablety) a také tablety nadrtit či nechat rozpadnout ve sklenici vody. Podobný účinek má také diosmektit (Smecta). Důležité je však si uvědomit, že díky adsorpční schopnosti na sebe mohou navázat i jiná léčiva.

Nezapomeňte tedy dodržovat dostatečný odstup (cca 2 hodiny) od užití dalších léků.

Oblíbeným léčivým přípravkem pro léčbu infekčních průjmů je Endiaron (cloroxin), který nemá adekvátní náhradu. U závažnějších forem infekčních průjmů, způsobených bakteriemi, se místo něj podávají antibiotika nebo tzv. střevní chemoterapeutika. Jejich podání je však vázáno na konzultaci s ošetřujícím lékařem a výdej v lékárně pak na recept.

Infekční průjmy méně závažného průběhu je možno zvládnout s použitím eubiotik či probiotik v kombinaci s jiným přípravkem, který napomáhá vyloučení původce onemocnění. Z eubiotik, tedy léčiv přispívajích k obnově přirozené mikroflóry je velmi známý Hylak forte.

Z probiotik se nejčastěji doporučuje Enterol či Lacidofil (jedná se o léčivé přípravky, které mají schválené léčebné účinky při průjmových onemocněních). Možné je použít i doplňky stravy s probiotickými kmeny (např.

Biopron, ProbioLact a jiné), které napomáhají obnovení střevní mikroflóry, příznivě ovlivňují průběh onemocnění i délku jeho trvání.

Poměrně novou léčivou látkou je racecadotril (Hidrasec). Ten brání zvýšenému vylučování vody a iontů do střeva, ale zachovává normální sekreci. Vhodný je k léčbě průjmů bakteriálního i virového původu. K dostání bez lékařského předpisu je však pouze pro dospělé.

Nezapomínejte také na tzv. režimová opatření.

Vždy je nutné zajištění dostatečného příjmu tekutin a upravení jídelníčku! U kojenců, malých dětí a starších osob je třeba obzvláště velké opatrnosti, neboť může dojít k velmi rychlé dehydrataci (odvodnění).

Pokud je tedy stolice velmi častá a vodnatá, je vhodné již během prvního dne, kdy není možné dostat průjem pod kontrolu, kontaktovat lékaře nebo navštívit nemocnici.

Léčba neinfekčních akutních průjmů

U průjmů neinfekčního původu je vhodné použít léčivou látku loperamid (Loperon, Imodium). Tato látka snižuje střevní motilitu (pohyblivost střev), zpomaluje průchod střevy a tím zajišťuje dostatečnou dobu k zahuštění střevního obsahu. Není snad třeba zdůrazňovat, že použití u infekčního průjmu je spíše na škodu než k užitku.

U kojenců a malých dětí může být průjem také doprovodným příznakem prořezávání zoubků. To bývá provázeno i zvýšenou teplotou a podrážděností. Nejste-li si však jistí, raději se obraťte na dětského lékaře, který infekční příčinu průjmu vyloučí.

Kdy navštívit lékaře s průjmem?

• Průjem přes veškerou snahu ani po 2 dnech neustává (u malých dětí a starších osob je potřeba situaci řešit již po cca 24 hodinách).
• Průjem je provázen vysokou horečkou, zvracením, silnými křečemi nebo dalšími doprovodnými příznaky (např. vyrážka).
• Ve stolici je zřetelná příměs hlenu nebo krve.
• Průjem je extrémně intenzivní a vyčerpávající již v průběhu prvních hodin.
• Průjem se objevuje pravidelně, dlouhodobě a významně ovlivňuje kvalitu života postižené osoby.

Prevence průjmů

V případě, že cestujete mimo Evropu, poraďte se s lékařem, aby vám předepsal přípravek, který je na průjmy tohoto původu vhodný a účinný.

Preventivně můžete užívat probiotika, která pomohou střevní mikroflóře v boji proti nežádoucím bakteriím či virům.

V období zvýšených teplot se raději vyhněte přípravkům s nedostatečně tepelně zpracovaným živočišným obsahem (vejce, maso, dokonce i mléčné produkty), tzn. rychlá občerstvení (zejména kuřecí maso), smetanová zmrzlina, majonéza atd.

Rehydratace a realimentace

Pod těmito záludnými názvy se neskrývá nic jiného, než zajištění dostatečného přísunu tekutin a minerálů a správná dieta. Často bývá doporučován silný černý čaj, mírně oslazený nejlépe hroznovým cukrem, který je rychlým a snadným zdrojem energie pro vyčerpaný organismus.

Černý čaj obsahuje tanin, což je látka, která působí proti průjmu a zlepšuje stav střevní sliznice. Pitný režim však zajistíte také neperlivou minerální vodou, případně speciálními rehydratačními roztoky (např. Kulíšek, Enhydrol).

Pokud se objeví i zvracení, doporučuje se k popíjení vychlazená kompotová šťáva (nejlépe meruňková).

Dieta při průjmu

Dieta zahrnuje starší pečivo, rýžovou nebo bramborovou kaši, mrkvový odvar, piškoty, banány nebo slabý nemastný vývar. Vhodným doplňkem je vláknina, která zajistí optimální tuhost stolice.

Nezbytné je naprosté vyloučení tučných, mastných a smažených jídel, alkoholu, dráždivých a kořeněných pokrmů, a to nejlépe i několik dní po odeznění průjmu.

Návrat k běžné stravě by měl být pozvolný, probiotika je možné podávat i několik týdnů po vymizení akutních potíží.