V osmém měsíci gravidity nepociťuje většina žen obvykle velké obtíže. Začínají se objevovat předzvěstné děložní stahy, kontrakce a bolesti, kterým se říká poslíčci. Ty signalizují, že konec těhotenství se blíží.
Objevují se jako reakce na pohyb plodu, ať už aktivní nebo pasivní vzniklý pohybem maminky. Žena zaregistruje chvilkové ztuhnutí dělohy, které po chvíli odezní.
Ženy se ke konci těhotenství musejí potýkat s bolestí zad, a to nejčastěji v oblasti mezi bederní a křížovou páteří, a trápí je bolesti kyčelních kloubů. Jde o reakci na zvýšenou zátěž části pohybového aparátu.
Pomoci může cvičení zaměřené na posílení svalových skupin kolem páteře, například na velkých nebo malých míčích, na nichž se cíleně tyto svalové skupiny posilují. Nejvhodnějším sportem v této fázi gravidity je plavání. Nevhodné jsou aktivity spojené s otřesy a nárazy – jogging, spinning a jízda na kole.
V pokročilém stadiu těhotenství se objevuje nespavost a dýchací obtíže. Rostoucí děloha vysouvá postupně žaludek a kličky střevní vzhůru a dochází k omezení pohybů bránice.
Těhotná při zvýšené námaze jakoby nemůže popadnout dech, nemůže se dodýchnout. Často se ze stejného důvodu dostavují trávicí potíže, nevolnosti a pálení žáhy.
Proto lékaři doporučují, aby žena právě s ohledem na uspořádání orgánů v břišní dutině odpočívala a spala na levém boku.
Neobvyklé nejsou otoky končetin, a to hlavně nohou a nejčastěji na konci dne – způsobuje je zadržování vody. Jsou-li otoky lokalizovány kolem kotníků nebo na dolní části bérců, nepovažujeme je za projev onemocnění. Pokud se ale otoky objevují na celém těle a v obličeji, zejména pokud nemizí po nočním odpočinku, je potřebné vyšetření.
Otoky nohou a obličeje mohou signalizovat preeklampsii. Často ji také provází úporné bolesti hlavy, rozostřené vidění, nevolnosti a výrazné ubývání na váze.
Objevuje se až ve druhé polovině těhotenství, přichází náhle a na její změny není připravena ani maminka, ani dítě – pro oba znamená vysoké riziko. S koncem těhotenství mizí, i když může vzácně přejít v eklampsii.
Tento syndrom se projevuje silnými křečemi po celém těle, připomíná epileptické záchvaty a žena musí být pod nepřetržitým lékařským dohledem.
Pozor na tlak
Krevní tlak na počátku těhotenství nejdřív klesne. Pokud tento pokles dosáhne hodnot nižších než 110/90, může způsobit problémy. Nejspolehlivějším prostředkem ke zvýšení tlaku je pohyb a fyzická aktivita, velice omezeně káva. Pokud těhotná žena cítí únavu, měla by si – nejlépe vleže – odpočinout.
Nastávající maminky by si měly dávat pozor na rychlé změny polohy, třeba při vstávání – tlak při nich může velice rychle a velice výrazně poklesnout a ženám pak hrozí závrať nebo mdloby. Také není vhodné, aby těhotná žena stála delší dobu na místě, v řadě u pokladny nebo v dopravním prostředku.
Nízký tlak lze upravit podáváním léků, ale protože změny tlaku vedou i ke změnám v prokrvení dělohy a mohou ovlivnit vývoj plodu, měli bychom o této možnosti uvažovat až v krajním případě.
Vysoký tlak je ten, který vystoupí nad průměrnou hodnotu 140/90 – pro diagnózu stačí, aby hranice přesáhla jednu z těchto hodnot. Vysoký tlak je pro nasávající matku nebezpečný. Dítě přijímá všechny látky potřebné ke správnému růstu z placenty.
Při zvýšeném tlaku dochází k potížím při přísunu kyslíku a živin do plodu a to má za následek zpomalení jeho růstu a vývoje. Zvýšený tlak může způsobit problémy nastávající rodičce, protože může poškodit tepny, ledviny a mozek.
V některých případech zvýšený tlak provází i výskyt bílkovin v moči, což může vyústit ve zmíněnou preeklampsii.
Prevence preeklampsie v podstatě neexistuje. Riziko se můžeme snažit omezit pitím nejméně dvou litrů tekutin denně, omezit tuky a soli. Důležitý je dostatek odpočinku , spánku a žádný stres.
Posilování svalstva
Posilování svalstva je skvělý způsob přípravy těla na změny, které přicházejí v těhotenství. Tímto způsobem se můžeme vyvarovat bolestí zad nebo je zmírnit.
Proto by se maminky měly zaměřit na svaly pánevního dna. Ty totiž nesou váhu dítěte, dělohy a břišních orgánů. Tyto svaly se nacházejí kolem vagíny, močové trubice a konečníku.
Posílit je můžeme jejich sevřením, krátkou výdrží ve stažení a zase povolením.
I přes velkou nabídku předporodních kurzů cvičí převážná většina maminek sama. S přibýváním na váze se mohou objevit i bolesti. Dobrou prevencí je správné držení těla. Pro těhotnou ženu je velmi nevhodné stání, protože spolu se zvyšováním hmotnosti stoupá tlak na chodidla a klouby dolních končetin.
Pravděpodobnost výskytu otoků je tedy také větší. Mírné otoky jsou běžnou záležitostí. Chůze je zdraví prospěšná. Při chůzi dochází k lepšímu prokrvení končetin a otoky tak opadávají. Odpočívat se dá i vsedě. Těhotná žen aby měla mít dolní končetiny zvednuté až do výše pánve, což zlepšuje odtok krve.
Bojíme se bolesti
Ženy se asi nejvíce ze všeho bojí porodních bolestí. Uklidnit je může, když se seznámí se způsoby jejich tlumení, a to jak přirozenými, tak medicínskými.
Nikdo nezjistil, proč porod bolí. Nemá to žádný fyziologický význam ani pro matku, ani pro dítě. Bolest při porodu přichází z několika zdrojů. Obecně spadají do tří kategorií:
- emocionální – vaše představa o bolesti
- funkční – sdělení těla, že se něco děje
- fyziologické – roztahování děložního hrdla.
Je důležité uvědomit si, že určitá míra bolesti je u porodu normální a funkční, sděluje vašemu tělu, co se právě děje a umožňuje vám se tomu přizpůsobit. Hlavní zdroj bolesti je otvírání děložního hrdla. Děloha je vybavena senzorickými nervy, které zaznamenávají roztahování.
Roztahování děložního hrdla je hlavní činností při porodu a je naprosto přirozené a normální. Signalizuje, že porod běží. Měnící se stupeň roztahování hrdla a měnící se stupeň bolesti pro ženu představují informaci, jak porod pokračuje.
Bolest při porodu je nejlepším informátorem a má velmi pozitivní dopad na porodní proces. Děloha je obklopena dalšími orgány. Mohou přicházet impulzy od senzorických nervů, někdy bolestivé, z jiných zdrojů těla. Tlak na močopudný měchýř nebo skřípnutí nervu způsobené hlavičkou miminka – křížové bolesti.
Tyto bolesti se mohou různit a většinou přicházejí mezi kontrakcemi, čímž signalizují, že něco stojí za pozornost odborníka.
Pohled na bolest při porodu jako na utrpení je součástí naší civilizace. V mnoha kulturách je porodní bolest přijímána jako nezbytná součást porodu.
Bolest při porodu je přijímána bez obav, o rodící ženu se starají další ženy, které porodu rozumí.
Pokud u vás odborník diagnostikuje fobii z bolesti a nepodaří se vám ve spolupráci s ním psychoterapeuticky fobii vyléčit, jste vhodnou kandidátkou na epidurál či císařský řez indikovaný pro fobii z bolesti.
Při porodu dochází k vyplavování hormonů, z nichž endorfiny jsou nejdůležitější, protože zajišťují pečovatelskou náladu matky. Maminka díky nim při prvním pohledu na své dítě zapomene na porodní bolest a je připravena o dítě pečovat. Mnoho žen, které porodily beze strachu, ať už vaginálně či operativně, tak několik hodin po porodu prohlašují, že chtějí rodit zase.
Tišení bolesti
Během porodu se používají nejrůznější anestetika (látky, které vyvolávají ztrátu citlivosti), analgetika (snižují bolest) a ataraktika (zklidňující léky). V porodnicích je standardně nabízena možnost využití medikace k utlumení bolesti.
V budoucích maminkách je vyvoláván rozpor: těhotné ženy jsou nabádány, aby se vyhýbaly užívání léků během těhotenství, jakmile začne porod, jsou jim nabízeny léky proti bolesti jako bezpečné i pro jejich nenarozené děti.
Rodícím maminkám je doporučováno, aby využívaly farmakologické metody tlumení bolesti.
Jedna z nejčastějších anestetických metod ke zmírnění porodních bolestí je epidurální analgezie. Používá se zhruba u 30 % rodiček. I když máte k těmto prostředkům odmítavý postoj, pamatujte, že přijmout podobný lék není žádná slabost.
Do epidurálního prostoru (prostor mezi míšními obaly a stěnou páteřního kanálu) se speciální tenkou jehlou vstříkne malé množství směsi lokálního anestetika a opiátu. Místo vpichu je v oblasti horní bederní páteře, hloubka je individuální (4-6 cm).
Vhodný okamžik podání epidurální analgezie určí porodník.
Dolsin je velmi silným analgetikem. Běžně se užívá k tišení silných bolestí zejména u pooperačních a úrazových stavů.
Jeho použití může být ale provázeno množstvím nežádoucích účinků, i když v menší míře než u jiných podobných léků. Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou možné snížení tlaku, euforie nebo naopak ospalost.
Dolsin se v porodnictví užívá k tlumení bolesti , protože uvolňuje křeče svalstva.
Císařský řez
Strach z porodních bolestí nebo případného nástřihu určitě není důvodem, proč by těhotné ženy měly toužit po porodu císařským řezem. Odborníci připouštějí, že v ojedinělých případech může být i nadměrný strach nebo úzkost důvodem, proč se pro císařský řez rozhodnout. Důkladné poučení gravidní ženy o rizicích operace i spontánního porodu je základní podmínkou jeho provedení.
Dříve byla v podstatě jedinou indikací císařského řezu zúžená pánev nebo akutní porodní komplikace. Dnes jsou tyto indikace mnohem širší a méně závažné důvody se někdy sdružují.
Císařský řez se provádí, když:
- Má dítě nepříznivou polohu nebo když je dítě nadměrně velké, především vzhledem k anatomickým možnostem matky.
- Má-li matka vážné onemocnění srdce a nemůže podstoupit námahu, kterou přirozený porod představuje.
- Lékaři mohou doporučit „císaře“ ženám se silnou krátkozrakostí, epilepsií, cukrovkou. To všechno jsou onemocnění, která představují pro matku i dítě jisté riziko.
- Často se provádí při vícečetném porodu.
- Císařský řez může být doporučen ženám kolem čtyřicítky, které rodí poprvé a které kromě věku splňují i další předpoklady.
Císařský řez je chirurgický výkon, který spočívá v otevření břišní stěny a dělohy a vyjmutí dítěte. Zpravidla se uskutečňuje v případech, kdy přirozený porod není možný, případně je pro matku nebo dítě rizikový. Je-li operace dopředu naplánovaná, může být uskutečněna při lokální nebo epidurální anestezii. V případě náhlých komplikací se dává přednost celkové anestezii.
Císařský řez se začíná vodorovným řezem v délce deset až patnáct centimetrů nad linií růstu ochlupení. Poté se nejčastěji podélně otevře děloha a vyjme se dítě i s celou placentou. Pak se děloha i břišní stěna zašije. Celá operace trvá cca 25 až 40 minut. Po zákroku zůstane na podbřišku jizva, která časem vybledne. Ideální je, když chirurg zašije ránu kožním stehem.
Po půl roce pak jizva vypadá jako tenká čára. Vrátit se do původní kondice po císařském řezu většinou netrvá o moc déle než po porodu přirozenou cestou. Rozdíl je především v prvních dnech, kdy ženu budou jako operovanou pacientku živit infuzí. Po třech až čtyřech dnech se žena může starat o dítě jako ostatní maminky.
Doporučuje se dva měsíce vyhnout se větší fyzické zátěži, zejména zvedání těžkých břemen.
Strach z porodu
Jednou z nejdůležitějších příprav na porod je snažit se nebát porodu. Samozřejmě mít strach je přirozené, ale nic se nemá přehánět a přehnanými obavami uškodíte nejvíc sobě. Nejdůležitější pro nekomplikovaný průběh porodu je pohoda v rodině a pozitivní naladění maminky.
Úspěšným postrachem mladých rodiček jsou příběhy jejich maminek a tchýní. Vzhledem k tomu, že rodily před 20-30 lety, kdy byla péče o matky na jiné úrovni, zvláště v oblasti boje proti bolesti, jsou tyto hrůzné příběhy naštěstí minulostí.
Nepřítelem je leckdy i internet, kdy se v různých diskusích maminky svěřují se svými zážitky při porodu. Každá gravidita probíhá odlišně. Nelze aplikovat pozitivní nebo negativní zkušenost jedné ženy na průběh gravidity u ženy jiné. Ve většině případů porod probíhá naprosto hladce.
Předem počítat s komplikacemi není třeba.
Některé maminky se snaží bránit obavám tím, že se systematicky vyhýbají informacím a tvrdí, že přece ženy rodily odjakživa a vždy to zvládly. Ale právě tyto ženy pak bývají obvykle vyvedeny z míry a nedokážou příliš spolupracovat. Není nad to se na porod pořádně připravit. K tomu nejlépe slouží kvalitní předporodní kurzy, a to nejen proto, že jsou příležitostí k setkání s ostatními ženami, které mají obdobné obavy, ale především proto, že se na nich nastávající maminka dozví od odborníků, proč a jak vše probíhá, dostane se jí odpovědí a případně vysvětlení nejasností.
Lymfedém: příznaky, léčba (mízní otok)
Lymfedém je vleklé onemocnění projevující se otokem.
Vzniká jako následek špatné funkce lymfatického (neboli mízního)
systému, při které dochází ke hromadění tekutiny (lymfy, mízy)
ve tkáních.
Lymfatický systém
Každý ví, že nám v těle koluje krev.
Že ji (okysličenou) vede směrem
do tkání (třeba do prstu) jeden druh cév (arterie), které
se ztenčují, a když jsou úplně nejtenčí, napojuje se na ně druhý druh
cév (žíly), a ten vede krev zpátky přes srdce do plic..
V místě vzájemného napojení jsou stěny těchto cév tak tenké, že skrz
ně může protékat tekutina.. ta vzhledem k přetlaku v cévě
(hydrostatický gradient) před spojením z cév vytéká.
Naopak po
spojení díky onkotickému gradientu (v cévě je více bílkovin,
tekutina z okolí má tendenci bílkoviny v cévě zředit) je tekutina
nasávána do cévy. V tkáni tedy dochází k vylévání a sbírání
tekutiny.. Tyto dva děje však nejsou v rovnováze.. Zhruba 10 % tekutiny
v prostoru kolem spoje cév (tedy ve tkáni) zůstává.
A právě o odvod tohoto zbytku se stará soustava, o které mnoho lidí
neví, a sice lymfatický systém. Jeho cévy začínají slepě ve tkáních,
kde tekutinu (lymfu) nasávají. Spojují se v lymfatických uzlinách a vedou
k srdci. Kousek před ním lymfu vylévají do žílami přivedené krve.
Princip lymfedému je tedy ten, že nefunguje-li správně
odvod vznikajícího nadbytku tekutiny ve tkáni lymfatickým
systémem, lymfa se ve tkáni hromadí a dané
místo otéká.
Rozlišujeme primární a sekundární lymfedém:
Primární lymfedém
Primární lymfedém je nemoc vrozená (rozlišujeme dědičnou
a nedědičnou formu). Obvykle se rozvíjí v období puberty (může však
nastat i pozdější projev – po 35. roce).
Porušená funkce lymfatického systému je u primárního lymfedému
zapříčiněná špatně vyvinutým lymfatickým systémem.
Spouštěcím mechanismem může být úraz, infekce, přílišná zátěž,
dlouhé sezení či stání.. často se manifestuje spontánně.
Otok se vyskytuje na končetinách, především na
noze – na periferii (oblast prstů, kotníků..).
Někdy bývá otok
asymetrický, tedy na druhé končetině zcela chybí (odtud
alternativní název sloní noha). Šíření primárního
lymfedému probíhá proximálně (tzn.
ke středu těla – na noze směrem ke
kyčli, na ruce k rameni) – označuje se jako ascendentní
forma.
Sekundární lymfedém
Sekundární lymfedém se může objevit v kterémkoli věku coby
následek poranění lymfatického systému. Pachatelem tohoto
poranění jsou nejčastěji nádory (jejich prorůstání do mízních cév,
metastázy v lymfatických uzlinách), úrazy, operace při kterých se
vyjímají uzliny (obvykle u operací nádorů).. Vysoké riziko rozvoje
sekundárního lymfedému je u ochrnutých končetin.
Sekundární lymfedém se vyskytuje v descendentní formě, neboť
maximální otok vzniká těsně pod překážkou bránící v odtoku lymfě, a
šíří se distálně (na okraje končetin – prsty).
Rizikové faktory lymfedému
Rizikovým faktorem pro primární lymfedém je
dědičnost.
Pro sekundární lymfedém je rizikovým faktorem nádor,
radiační léčba (obojí může poškodit lymfatický
systém).
Dalším hlavním rizikem jsou operace s extrakcí
lymfatických uzlin (typický problém žen po operaci nádoru prsu, při které
se odstraňují podpažní uzliny – tyto pacientky mohou mít potíže
s odtokem lymfy z paže)
Prevence lymfedému
Prevence se týká pouze sekundárního lymfedému. A to zejména u již
zmíněných operací nádorů (vyjímají se přilehlé uzliny kvůli riziku,
že by v nich mohly být naplavené nádorové buňky – vyjmutí
lymfatických uzlin však zhoršuje činnost lymfatického systému, proto se
klade důraz po těchto operacích na prevenci lymfedému pomocí vhodných
masáží a cvičení)
Příznaky lymfedému, jak se lymfedém projevuje
Lymfedém se může objevit na všech místech, kde se tvoří lymfa, a
může tedy dojít k porušení jejího odvodu. Nejčastější
lokalitou však bývají končetiny.
První známkou lymfedému není otok, nýbrž tlak,
neurčitá bolest, někdy zvýšená únava,
zhoršování funkce dané končetiny.
Nepříliš časté, ale pro úspěšnost léčby velmi přínosné je
odhalení nemoci v této (tzv. latentní) fázi. Ke správné diagnóze by
měly lékaři přispět informace o proběhlých či aktuálních nádorových
onemocněních pacienta, o operacích s odstraněním uzlin..
Běžneji je lymfedém diagnostikován až v další fázi, kdy už je
přítomný otok (bledý,
chladný, nebolestivý, vznikající obvykle
večer, do rána mizící..) . V této fázi
je úspěšnost léčení lymfedému nižší.
Často se na základě hledání příčin lymfedému objeví u pacienta
nádor, který tak může být dříve a úspěšněji léčen. Toto je tedy
jediná výhoda lymfedému.
Třetí stadium lymfedému se projevuje tuhým,
bledým otokem, který již omezuje pacientovu
hybnost v postižené oblasti. Kůže v místě otoku je
ztluštělá.
Nejtěžší stadium lymfedému je označováno jako
elefantiáza (končetině postižené lymfedémem se říká
také sloní noha). Kůže je v tomto stádiu
ztuhlá (v důsledku fibrotizace podkoží), hybnost
kloubů v postižené oblasti je zcela omezena.
Léčba lymfedému
Léčba lymfedému je složitá a nevede k celkovému
uzdravení pacienta. Zbrzďuje však
zvětšování otoku a s tím spojené negativní fyzické
i psychické pocity pacienta.
Léčba spočívá jednak v režimových opatřeních.
K nim patří hlídání váhy pacienta, hygiena (péče
o kůži a nehty), kosmetická péče (promašťování pokožky), nošení
volného prádla, vyhýbání se dlouhému sedění či stání.
Je vhodné
alespoň minimálně provozovat jakýkoliv sport (pohyb je
důležitý pro „rozproudění“ odvodu mízy), vyhýbat se vysokým
teplotám (o tom, že teplo lymfedém zhoršuje svědčí fakt, že
většinou se lymfedém manifestuje právě v létě), vyhýbat se infekcím
(z nich je velmi nebezpečný erysipel – růže).. Jakékoliv
podráždění či poranění kůže také není žádoucí.
Další součástí léčba jsou masáže, přístrojová lymfodrenáž a
kompresivní léčba.
Masáž – provádí se velmi jemně, jedná se spíše
o jakési hlazení stimulující aktivitu lymfatických cév (lymfa je
však posunována periferně – směrem k okraji – se snahou, aby našla
alternativní cestu k srdci)
Přístrojová lymfodrenáž – pacientovi se na
postižené místo nasadí návlek s mnoha komorami, které se postupně
směrem ke středu těla plní vzduchem. Tyto tlakové vlny posouvají lymfu.
Existuje zde však nebezpečí nahromadění posunuté lymfy pouze v jiném
místě než doposud (u drenáže z ruky to může být rameno, z nohy
genitální oblast).
Proto se přístrojová drenáž používá v kombinaci
s ruční masáží, aby co nejvíce lymfy odteklo náhradní cestou.
Po lymfodrenáži je vždy nutné přiložit kompresivní
bandáž (elastické návleky, punčochy..), která způsobí menší
průtok krve danou oblastí, tedy tvoření menšího množství lymfy
Jak si mohu pomoci sám
Dodržováním změněného režimu, pohybem, častým důkladným
prováděním masáží s následnou kompresí (viz léčba)
Komplikace lymfedému
Nejčastější komplikací je u lymfedému infekce.
Častá jsou plísňová onemocnění, z bakteriálních infekcí je třeba
zmínit erysipel (růži) a také viry mohou zaútočit na lymfedémem
postižené místo (bradavice).
Další nepříjemnou komplikací, která navíc zvyšuje riziko infekce jsou
píštěle.
Diskuse
Další názvy: mízní otok, sloní noha, selhání mízního systému, selhání lymfatického systému, primární lymfedém, sekundární lymfedém
Křečové žíly, varixy dolních končetin
Křečové žíly se nejčastěji objevují na dolních končetinách.
Příznaky
V první fázi prosvítají kůží v podobě rozšířených namodralých žil. Pokud není včas zahájena léčba, problém postupuje a žíly začínají být stále nápadnější, vystupují na povrch a začínají vytvářet uzly. V Evropě je výskyt křečových žil poměrně značný. Častěji jimi trpí ženy.
Čísla uvádějí, že 50 až 60 procent žen z dospělé populace trpí varixy. V případě mužů jde o 20 až 30 procent dospělé populace. Častější vznik u žen je dáván do souvislosti s těhotenstvím a s hormonálními změnami doprovázejícími nejen graviditu, ale i klimakterium. Oba tyto životní úseky žen jsou považovány za rizikový faktor.
Progesteron, což je ženský pohlavní hormon, způsobuje právě rozšíření žil.
nejčastěji dolní končetiny
Křečové žíly vznikají postupně a v začátku svého vzniku nejsou ani příliš nápadné. Pacienti mohou mít zpočátku pocit těžkých nohou. V této fázi mohou být žíly mírně znatelné a prosvítají kůží. Tíha nohou se však postupně mění v bolest a křeče, které jsou tím, co dalo onemocnění název. Křeče se objevují často v noci. V této fázi už žíly bývají nápadné.
Neléčený stav se samozřejmě stále zhoršuje a může vést až ke vzniku bércových vředů. Přestože v počátku je onemocnění spíše problémem estetickým, s jeho rozvojem se mění v problém zdravotní, který může být velmi závažný.
Odborníci rozeznávají dva druhy křečových žil. První typ vzniká primárně, z důvodu oslabené žilní stěny. Druhý vzniká sekundárně, v důsledku jiného onemocnění. Tak je tomu například u hluboké žilní trombózy, která je příčinou následného rozšíření žil.
U prvního typu křečových žil existuje řada možností terapie, u sekundárních křečových žil jsou možnosti medicíny omezené.
Jak vypadají křečové žíly?
Léčba
Léčba by měla začít už při prvních příznacích, aby se předešlo rozvoji nemoci do závažného stadia. Důležité je včasné vyšetření lékařem a dodržování určitých pravidel a doporučení.
V rané fázi onemocnění je vhodné nošení elastických punčoch. V této fázi je vhodná i aplikace gelů a mastí proti otoku a bolesti.
Nutné je samozřejmě také dodržování režimových opatření typu procvičování nohou, polohování dolních končetin do zvýšené polohy a podobně.
Terapie je samozřejmě možná i v případě rozsáhlých varixů. Nejstarší možnou metodou odstranění křečových žil je chirurgické vyjmutí. Moderní medicína však nabízí i léčbu pro pacienta méně zatěžující.
V současné době se využívá nitrožilní laser, který žílu zničí zevnitř, pomocí termokoagulace, kdy se laserový paprsek naváže na hemoglobin či molekuly vody v závislosti na vlnové délce laseru, díky čemuž dojde k tepelné destrukci žíly.
Jeho použití je spolehlivé a bezpečné a umožňuje rychlou rekonvalescenci.
Křečové žíly menšího rozsahu, zhruba do průměru 4 milimetrů, je možné odstranit sklerotizací, tedy tak, že se do žíly vpraví látka, která ji zevnitř naruší, čímž dojde k jejímu zničení a zániku. Zničenou žílu během několika týdnů vstřebá organismus. Po operaci křečových žil je nutné po dobu 2–6 týdnů nosit elastické punčochy.
Léky
Součástí léčby je i podávání léků, takzvaných venofarmak, jejichž smyslem je zpevnění žilních stěn.
Bylinky
Pomoc s křečovými žilami najdete i mezi bylinkami. Vhodné jsou čaje na posílení žil. Například směs 40 g kořene anděliky lékařské, 30 g krušinové kůry, 20 g komonice lékařské, 10 g kořene hořce žlutého: 1 lžíci směsi převařte ve 200 ml vody, 15 minut vyluhujte, sceďte a pijte 3x denně po dobu 1 měsíce.
Další vhodnou směsí je 1 čajová lžička řebříčku obecného, slézu přehlíženého a listu pampelišky (smetanky lékařské). Přelijte 200 ml vroucí vody, 5 minut přikryté vyluhujte, sceďte a pijte 2-3 šálky před jídlem.
Svařit můžete i 1 lžíci mochny husí a 1 čajovou lžičku anýzu vonného ve 200 ml mléka 10 minut, 5 minut vyluhujte, sceďte a pijte horké.
Z bylinek si můžete udělat i léčebnou koupel. Do 4 l vroucí vody dejte velkou hrst čerstvé dubové kůry, hrst přesličky rolní, 100 g cibule, 2 lžíce pelyňku pravého. Vařte 10 minut, slijte do kbelíku, dolijte vodou, přidejte 2 lžíce soli. Nohy koupejte 20 minut. Potom je opláchněte studenou vodou. Nohy neutírejte, lehněte si, nohy podložte do výšky a ještě pár minut odpočívejte.
Homeopatika
Mezi vhodná homeopatika při boji s křečovými žilami patří Arnica Montana 9CH. Při varixech vznikajících v těhotenství užívejte homeopatikum Bellis Perennis 9CH. Pokud trpíte na křečové žíly v průběhu menopauzy, vhodná je Sepia officinalis 15CH.
Domácí léčba a babské rady
Kvalitu žilního systému podpoří rutin, který je obsažen v pohance. Neváhejte proto zařadit pohankové pokrmy do vašeho jídelníčku.Vděčným pomocníkem je také citron, v jehož kůře je obsažen rostlinný antioxidant bioflavonoid, který snižuje bolestivost žilních stěn. Připravte si nápoj z bio citronové kůry. Tu rozmixujte, přidejte 200 ml vody a popíjejte.
Vhodná je také konzumace lněného, dýňového a pupalkového oleje, který obsahuje omega 3 a omega 9 nenasycené mastné kyseliny.
Účinné jsou také obklady ze syrových nastrouhaných brambor, které mají stahující účinky. Pro obklady můžete použít i čerstvé zelí. Obklad nechte působit 4 hodiny.
Dodržujte pitný režim (min. 1,5 litru denně). Vyvarujte se přímého působení tepla. Sprchujte si nohy studenou vodou. Dávejte přednost volnějším oděvům. V noci si podložte dolní končetiny polštářem. Jezte dostatek vlákniny, předcházejte zácpě. Dopřejte si dostatek pohybu (pěší chůze apod.).
záleží na rozsahu onemocnění
Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal?
V těhotenství
Křečové žíly jsou pro mnoho mladých žen nepěknou vzpomínkou na těhotenství. Prvním důvodem častého vzniku varixů v době gravidity je zvýšený nárok na krevní oběh, který souvisí s růstem plodu v děloze. Druhý pak souvisí s hormonálními změnami doprovázejícími těhotenství.
V době těhotenství dochází ke zvýšení hladiny hormonu progesteronu. Úlohou tohoto hormonu je připravit organismus ženy na porod, respektive připravit porodní cesty na průchod plodu. Toho je dosaženo částečným rozvolněním měkkých tkání.
Toto rozvolnění bohužel zasahuje i žilní stěny, které v době gravidity ztrácejí svou pružnost a pevnost. Tím je položen základní kámen vzniku křečových žil.
Zdravotní cviky
Vhodné jsou pravidelná chůze nebo šlapání vody. Dobré jsou také cviky, kdy jsou dolní končetiny zdvižené (svíčka, stoj na hlavě), to umožňuje lepší proudění lymfy a odtok krve.
Prevence
Křečové žíly úzce souvisí s naším ne právě ideálním životním stylem. Tedy nedostatkem pohybu, dlouhým vysedáváním u počítačů (ale i příliš dlouhým stáním), nedostatečným pitným režimem, nadváhou apod. Rizikovým vlivem je též věk, dědičnost, pohlaví nebo těhotenství.
Svůj žilní systém můžete chránit i výživou.
Je třeba nezapomínat na stravu s vysokým obsahem vlákniny, žilním stěnám prospívají pohanka, ovoce, zelenina, luštěniny, rýže, červená řepa… a naopak omezení tučného masa, konzervovaných potravin a polotovarů, smažených jídel, sladkostí, v poslední době se upozorňuje i na nadbytek soli v pokrmech.
Sůl je skrytá například v pečivu a sýrech, což si často neuvědomujeme. Skutečně nezbytný a mnohdy opomíjený je pohyb! Snažte se pohybovat nohama při všech možných příležitostech. Podnikejte pěší procházky, které prospívají krevnímu oběhu a podporují žilní návrat.
Křečové žíly, otoky, křeče na nohou
• Otoky nohou, zejména v okolí kotníků• Světlejší odstín pokožky• Pocit těžkých a unavených nohou• Otoky na rukou – prstýnky jdou obtížně nasadit či sundat• Metličkové žilky• Prosvítající modravé žíly pod kůží• Vystupující křečové žíly• Pocit neklidných nohou při ulehnutí
• Křeče nohou (šlapek, lýtek)
Přirozený průběh
Otoky v těhotenství jsou typické tím, že během noci zmizí, ráno po nich nebývá památky, a během dne se opět postupně objevují. V případě teplého počasí, zaškrcení těsným oblečení či dlouhého sezení bývají otoky častější a výraznější. Vždy bývají přítomné na obou nohách a ke konci těhotenství se mohou objevit i na rukou a v obličeji.
Nebojte se, po porodu se dá vše zase do pořádku, obvykle ještě dříve, než opustíte porodnici. V případě výrazných otoků a současně přítomného vysokého krevního tlaku se ale může jednat o velmi vážný stav, kterému se říká preeklampsie. Proto na jakékoliv otoky vždy raději upozorněte svého lékaře a pravidelně si měřte krevní tlak.
Těhotenství provází zvýšené nároky těla na příjem většiny vitamínů a minerálů. Vápník je nezbytný pro tvorbu kostí a zubů a podílí se na funkci nervů a svalů. Hořčík je také nezbytný pro funkci nervů a svalů a jeho nedostatek se může projevovat vyšší citlivostí ke vzniku svalových křečí.
Dostatečný příjem hořčíku spolu s dostatečným pitným režimem pomáhá takovým křečím předcházet.
Kdy k lékaři
• Otok vzniklý náhle• Otok vyskytující se po celý den• Otok přítomný pouze na jedné končetině• Otok provázený bolestí v nohách• Otoky přítomné v obličeji• Na pohmat bolestivé křečové žíly• Současně přítomný vysoký krevní tlak• Současné bolesti hlavy• Rychlý nárůst hmotnosti
• Časté a bolestivé křeče
Jak pomůže lékárna?
Komplexní péče
Nejlepším způsobem, jak v těhotenství předcházet pocitům těžkých nohou a otokům nohou, je používat těhotenské punčochové kalhoty či nosit kompresivní podpůrné podkolenky. V případě křečí v lýtkách je vhodné myslet na dostatečný pitný režim a doplnit základní minerály, v čele s hořčíkem.
Co můžeme doporučit
• Těhotenské punčochy, kompresivní podkolenky – mají mírně stahující účinek, čímž podpoří žilní návrat a pomáhají předcházet otokům a pocitům těžkých nohou. Pro správný účinek je nezbytné vybrat správnou velikost. Oblékají se hned ráno, nejlépe než vstanete z postele.
• Chladivé gely a mazání na žíly – rychle uleví od pocitu těžkých nohou a pomáhají zmírnit otoky nohou. Když je budete uchovávat v lednici a nanášet vychlazené, jejich účinek tím ještě podpoříte.
• Venofarmaka – přípravky na posílení žilní stěny s obsahem oxerutinu (Venoruton) pomáhají zmírňovat tvoru otoků a pocitu těžkých nohou. Mohou se používat od 4. měsíce těhotenství.
• Hořčík (magnesium) – základní minerál lidského těla. Vyšší dávky je nutné konzultovat s lékařem. Nevhodný po 36. týdnu těhotenství, jelikož může utlumit děložní stahy během porodu.
Čemu se vyhnout v těhotenství
• Rostlinné přípravky na odvodnění, diuretické (močopudné) čajové směsi – zvyšují vylučování tekutin. Při jejich nadměrném používání hrozí ztráty nejen vody, ale i důležitých minerálů a stopových prvků.
• Žíznivění – tím, že budete méně pít, otoky nevyřešíte. Naopak můžete sobě a především miminku ještě uškodit.
• Masáže žil – žíly, obzvláště pokud jsou na pohmat bolestivé, intenzivně nemasírujte. Masti a gely na žíly jen lehce naneste na kůži.
Tipy, další možnosti
Kineziologické tejpy – elastické pásky, při jejich správném umístění a napětí pomáhají podpořit látkovou výměnu a lymfatický systém, a tak pomáhají zmírňovat otoky nohou a předcházet jim. Jejich umístění, aby správně plnily svoji funkci, se doporučuje přenechat odborníkovi – fyzioterapeutovi.
Režimová opatření
• Přiměřeně a pravidelně se hýbejte. Chůze je ideálním pohybem. Můžete i pravidelně střídat chůzi po patách a po špičkách.• Během dne pokládejte nohy do zvýšené polohy.• Omezte dlouhé stání a také dlouhé sezení.• Při sprchování střídejte teplou a studenou vodu.
Na závěr osprchujte nohy studenou vodou.• V případě aktuálních otoků osprchujte nohy ledovou vodou nebo přiložte studený obklad.• Dostatečně pijte. Nejlepším nápojem je čistá voda či ovocné čaje.• Odpočívejte, jak jen to jde.
• Spěte na levém boku – podpoříte tak návrat krve zpět k srdci.
• Omezte solení.
Prevence
• Noste pohodlnou obuv a volné oblečení. Vyhýbejte se úzké obuvi, páskovým sandálům, botám na podpatku. Pozor si dejte také na ponožky a podkolenky s těsnými gumičkami.
• Seďte vzpřímeně, s nohami rovně pod sebou. Vyhněte se sezení s překříženýma nohama.
- • V případě delšího sezení, po chvilkách procvičujte nohy – kružte kotníky, propínejte špičku a patu, zkrátka jakkoliv zapojte svaly na nohou.
- • Jezte stravu bohatou na bílkoviny (maso, mléčné výrobky, vejce, luštěniny).
- • Vybírejte si také stravu bohatou na hořčík – zelenou zeleninu, luštěniny, celozrnné obilniny.
• Hořčík (magnesium) – základní minerál lidského těla. Vyšší dávky je nutné konzultovat s lékařem. Nevhodný po 36. týdnu těhotenství, jelikož může utlumit děložní stahy během porodu.
Běžné těhotenské potíže – pálení žáhy v těhotenství, bolest zad, křeče v nohách, zácpa, bolest hlavy, hemoroidy. MUDr. Denisa Petrovová
Ve zkratce pro tatínky
1. Pálení žáhy v těhotenství – pyróza
Pálení žáhy se projevuje nejčastěji na začátku těhotenství a v prvních dvou měsících, dále pak v pozdní fázi těhotenství.
Příčinou pálení žáhy v těhotenství bývá zvětšující se děloha, která vede ke změnám uložení žaludku, dále snížená pohyblivost žaludku, povolení žaludečního svěrače vlivem hormonu progesteronu s následným návratem obsahu žaludku do jícnu a zvýšená kyselost obsahu žaludku vlivem hormonu gastrinu (tvořícího se v placentě). Pálení žáhy v těhotenství se nejčastěji projevuje vleže, právě v důsledku tlaku těhotné dělohy na žaludek.
Co pomáhá na pálení žáhy v těhotenství?
U pálení žáhy v těhotenství je vhodné jíst v malých porcích vícekrát za den, nepřejídat se, vyloučit tučná jídla.
Poslední jídlo by mělo být podáno nejméně 2 hodiny před spaním, aby se žaludek před ulehnutím vyprázdnil. Těhotná by měla ležet a spát s hlavou podloženou více polštáři.
Po poradě s lékařem se dají použít dle potřeby antacida (léky snižující kyselost žaludečních šťáv) – např. Rennie, Anacid.
V těhotenství v souvislosti se zvětšováním dělohy a prsů dochází ke změně těžiště, což má nepříznivý vliv zejména na bederní část páteře. Další příčinou je i mechanický tlak těhotné dělohy na pánevní stěnu. Trpí-li žena již před těhotenstvím na bolesti zad, může v graviditě dojít k prohloubení těchto potíží.
Jak předcházet nejen bolestem zad v těhotenství?
Důležité je naučit se správné chůzi, nepřetěžovat svalstvo a také umět relaxovat. Vhodná jsou rehabilitační cvičení, plavání. Těhotná by neměla zvedat břemena těžší než 10 kg.
V případě zhoršování bolestí lze podat analgetika (Novalgin, Algifen) či léky ovlivňující kostní metabolizmus (Osteogenon). Vhodná je úlevová poloha na boku s pokrčenými dolními končetinami. V závažnějších případech je potřebný přísný klid na lůžku.
Bolesti zpravidla po porodu mizí.
3. Svalové křeče v nohách
Křeče v dolních končetinách vznikají v důsledku celkového prosáknutí organizmu a tedy i kolem nervových vláken, dále při nedostatku železa, kyseliny listové a vápníku v těhotenství. Často se vyskytují po ulehnutí do postele nebo po delším sezení. Úlevu přináší pohyb. Některé ženy udávají i necitlivost prstů.
Tyto potíže je možné někdy ovlivnit, spí-li žena s nohama zdviženýma o cca 25cm, vhodné jsou také masáže a relaxační techniky.
Z léků lze užívat magnézium (Magnesium lacticum, Magne B6, šumivé magnézium,Magnosolv a jiné), vitaminy skupiny B (B-komplex), vápník (šumivý vápník – Ca effervescens). Vše je volně prodejné.
4. Změny v dutině ústní
V těhotenství se zvyšuje tvorba slin, zároveň se zvyšuje jejich kyselost, co může přispívat k větší kazivosti zubů. Dásně jsou výrazně prokrvené, křehké, často krvácejí. Tyto změny souvisí s vysokou hladinou hormonu estrogenu a s nedostatkem vitaminu C.
Důležitá je zvýšená péče o zuby – časté a správné čištění zubů (alespoň třikrát denně po každém jídle). Je vhodné opakované vyšetření u stomatologa a příp. ošetření chrupu.
U některých těhotných žen dochází ke zvýšené tvorbě slin, což má za následek nechutenství, pocity nevolnosti, pokles hmotnosti. Při nadměrné tvorbě může žena vyloučit až 1l slin za den.
V tomto případě medikamentózní léčba nemá zásadní význam. Důležitá je správná životospráva a dostatek tekutin.
Zácpa je častým jevem v těhotenství. Doba potřebná k průchodu potravy trávicím traktem se v těhotenství prodlužuje v důsledku zvýšené hladiny hormonu progesteronu a jeho vlivu na pohyblivost střeva. Následkem je zvýšené vstřebávání vody a tím zahuštění stolice. Nepříznivý vliv má i tlak těhotné dělohy na tlusté střevo.
Co na zácpu v těhotenství?
Doporučuje se strava s dostatkem vlákniny (ovoce, zelenina, tmavé pečivo, obiloviny), jogurty, důsledný pitný režim (2-3 litry tekutin denně, pití minerálních vod), omezení potravin podílejících se na zácpě (čokoláda, kakao, černý čaj, banány…) a přiměřený tělesný pohyb.
V případě úporné zácpy lze použít glycerinové čípky či klasická projímadla – sirup Lactulosa, kapky Guttalax, Laxygal. Projímadla nutno užívat s mírou. O zácpě podrobněji: https://www.babyonline.cz/tehotenstvi/problemove-situace/zacpa-v-tehotenstvi
Bolest hlavy se může vyskytovat v průběhu celého těhotenství v různé míře, zejména však v I. trimestru. Většinou jsou bezvýznamné. Nejčastěji jsou způsobené svalovými stahy v oblasti krční páteře, nedostatkem spánku, depresemi. Většinou mizí při léčbě základní příčiny.
Co na bolest hlavy v těhotenství?
Doporučují se masáže, relaxace, dostatek spánku, mírná analgetika (Paralen).
Bolesti hlavy mají někdy svoji příčinu i v nízkém krevním tlaku, k jeho vzestupu lze doporučit občasné pití kávy či černého čaje.
V ojedinělých případech mohou být bolesti hlavy výrazem migrény, nádorů či krvácení do mozku. Po 20. týdnu těhotenství je nutné zjistit, nejsou-li příznakem počínající preeklampsie (tj.
nejsou-li spojeny s vysokým krevním tlakem, otoky a přítomností bílkoviny v moči). Trpí-li žena na migrény už před těhotenstvím, bolesti hlavy se v těhotenství většinou zlepšují, pouze v I.
trimestru může dojít ke zhoršení.
Bolest hlavy v těhotenství se léčí běžnými analgetiky (Paralen, Algifen, Novalgin), klidem. Pokud je léčba nedostatečná, je nutná porada s lékařem.
Varixy vznikají na podkladě zvýšené roztažitelnosti žilní stěny nebo při nedomykavosti žilních chlopní. Souvisejí s genetickou predispozicí či prodělaným zánětem žil. V těhotenství dochází k rozšíření žilní stěny vlivem hormonů a také útlakem cév v malé pánvi způsobeným rostoucí dělohou.
Varixy se vyskytují na dolních končetinách, v oblasti zevního genitálu a pochvy, konečníku a pánevních žil. V oblasti zevního genitálu a pochvy můžou znamenat riziko krvácení při porodu. Podle závažnosti stavu je nutno lékařem zvážit způsob vedení porodu.
Nejčastěji se však varixy vyskytují na dolních končetinách.
Objeví-li se již před těhotenstvím, užívá již žena zpravidla léky zvyšující napětí cévní stěny a zlepšující průtok krve cévami. Tato léčba je vhodná během těhotenství při menším nálezu a nepřítomnosti jiných komplikací. Varixy jsou významné zejména vzhledem ke zvýšenému riziku trombóz (tvorby krevních sraženin).
V těhotenství se doporučuje vyhnout se dlouhému stání nebo sezení v klidu, občas chodit po špičkách, několikrát za den zaujmout polohu se zvýšenými dolními končetinami, sprchovat dolní končetiny studenou vodou několikrát denně.
Spodní prádlo by nemělo být těsné a nemělo by zaškrcovat oblast třísel. Při rozsáhlejším nálezu je vhodná elastická bandáž či punčochy, a to zejména za porodu.
Podávají se již zmiňované léky podporující napětí cévní stěny a zlepšující krevní průtok (Detralex, Cyclo 3-fort, Venoruton..).
Při velkých varixech, prodělaném zánětu žil, zvýšené krevní srážlivosti a zejména u vícerodiček bývá nutná prevence trombóz aplikací léků na „ředění krve“ (nízkomolekulární heparin ve formě podkožní injekce), toto ordinuje hematolog. V případě nutnosti operačního řešení křečových žil je vhodné s operací vyčkat až po ukončení šestinedělí.
Přečtěte si: Cviky k prevenci vzniků otoků a křečových žil v těhotenství
Hemoroidy se projevují kulovitým zduřením kolem konečníku. Často bývá přítomné svědění, pálení a bolest. Po zácpovité stolici se může vyskytnout i krvácení z konečníku.
Příčinou vzniku hemoroidů v těhotenství je tlak těhotné dělohy na pánevní a konečníkové žíly, v důsledku čeho se zhoršuje návrat krve z žil konečníku, krev se zde zadržuje a dochází vlivem sníženého napětí stěny žil k jejich rozšiřování. Hemoroidy se objevují v kterékoli fázi těhotenství i po porodu.
V komplikovaných případech může dojít k zánětu rozšířených žil či trombóze (ucpání žil krevní sraženinou).
Léčba hemoroidů
V léčbě se doporučují sedací koupele v odvaru dubové kůry nebo heřmánku, léky s protizánětlivým účinkem (Faktu mast, čípky, Aviril H, Hemostop gel).
Rovněž jsou vhodné léky zlepšující napětí stěny žil a ovlivňující průtok krve cévami, které ordinuje lékař (Detralex, Cyclo 3-fort, Venoruton..). Je potřebné dbát na pravidelné vyprazdňování a předcházet tuhé, zácpovité stolici.
Hemoroidy zpravidla po šestinedělí mizí. V případě přetrvávání je vhodné operační řešení.
Autor: MUDr. Denisa Petrovová
V těhotenství se u budoucí maminky objevují potíže, které v období před neznala. Většina z nich souvisí s rostoucím plodem i dělohou a jejich tlakem na okolní orgány, např. pálení žáhy, zácpa, křečové žíly a hemoroidy, dále s hormonálními změnami v těle.
Na vzniku mnohých z nich se podílejí současně i jiné příčiny, které je vhodné identifikovat a odstranit.
Také preventivně dělat vše proto, aby se problémy vůbec neobjevily – dostatek vlákniny a vody ve stravě jako prevence zácpy, vyvarovat se delšího stání u křečových žil apod. JM
Diskuze » Poradna »