Pacienty po mrtvici možná čeká lepší péče

Cévní mozkové příhody jsou celosvětově i u nás nejen druhou, event. třetí nejčastější příčinou úmrtí, ale současně nejčastější příčinou invalidizace u obyvatel nad 60 let, event. u žen starších 45 let (viz tab. 1).

Tab.1

Epidemiologické studie evropských zemí i USA prokazují opět vzestup incidence CMP se zvyšování výskytu i u obyvatel v produktivním věku (tab. 2).

• Tab. 2
• V České republice je výskyt prvních cévních mozkových příhod až trojnásobný (tab. 3)
• Tab. 3

a dostupnost adekvátní péče velmi nerovnoměrná (tab. 4).

Incidence všech cévních mozkových příhod (i recidiv) v ČR je okolo 400 / 100 tisíc obyvatel, mortalita je až dvojnásobná proti evropskému průměru, zejména u mužů mezi 40- 65 lety.

Tab. 4

Česká republika jako signatář Helsingborgské deklarace ( příloha č.1) má do r.2005 dosáhnout srovnatelných výsledků v organizaci, léčbě a prevenci se státy současné Evropské Unie (EU).

Tento návrh má proto sloužit jako podklad pro koordinované úsilí všech zúčastněných lékařů a institucí (Ministerstva zdravotnictví ČR, České lékařské komory, České neurologické společnosti, spolupracujících internistických společností, České společnosti praktické medicíny, České neurochirurgické společnosti a zdravotních pojišťoven) pro vytvoření dobře fungujícího a odborně a ekonomicky efektivního systému péče o nemocné s akutními cévními mozkovými příhodami v České republice.

2. HLAVNÍ ZÁSADY A CÍLE

Hlavní zásady programu vycházejí z Ústavy České republiky a Listiny práv a svobod občanů, které garantují rovné právo na adekvátní zdravotní péči . Zajištění kvalitní péče o nemocné s cévními onemocněními mozku (dále CMP) je tak základní povinností a společným zájmem státní správy, zdravotníků a občanů České republiky.

Cévní mozková příhoda je urgentní stav srovnatelný s infarktem myokardu, nebo kraniocerebrálním zraněním vyžadující co nejrychlejší přijetí do odpovídajícím způsobem personálně a přístrojově vybavené nemocnice. Toho lze dosáhnout:

1. angažovaností praktických lékařů a jejich soustavným vzděláváním pro jejich nezastupitelnou úlohou v primární prevenci a v účasti na zdravotní výchově obyvatel,
2. programem zdravotní výchovy obyvatel s propagováním správného životního stylu a znalostí symptomatologie začátků CMP. Každý občan odpovídá za své zdraví, má proto ke svému rozhodování právo na získání úplných informací o svém zdravotním stavu a doporučení, jak svůj zdravotní stav zlepšit nebo udržet.
3. Spoluprací s územní zdravotní záchrannou službou. Cílem programu je zajistit odbornou péči o akutní CMP odpovídající standardům EU a to rovnoměrně a dostupně pro všechny občany České republiky (ČR) a snížit morbiditu a mortalitu na CMP.

Účelem programu je při racionálním využívání finančních zdrojů snížit primární mortalitu tohoto onemocnění a zlepšit kvalitu života občanů po příhodě, zajistit prevenci, diagnostiku, léčbu a péči o nemocné s CMP a tak uskutečňovat závěry Helsignborgské deklarace a dokumentu Světové zdravotnické organizace „Zdraví pro všechny do roku 2000“ a zlepšit i péči následnou včetně sekundární prevence.

3. REGISTR CEREBROVASKULÁRNÍCH PŘÍHOD V ČR A SLEDOVÁNÍ ÚROVNĚ POSKYTOVANÉ PÉČE

Je potřebné zjišťovat prevalenci a incidenci CMP a zajistit sběr dalších informací pro vyhodnocování úrovně diagnostiky, léčby a péče a stavů následných nejlépe povinným registrem kompatibilním s evropským registrem (European Stroke DataBase) (příloha č.2) a po vstupu do EU i povinným registrem použití trombolýzy.

Je nutné zajistit dostupnost těchto údajů všem zdravotnickým zařízením. Je potřebné v dohledné době zavedení auditů činnosti zdravotnických zařízení (příloha č. 3), které budou sloužit, mimo jiné, pro akreditaci pracovišť.

4. SOUČASNÝ STAV SÍTĚ NEUROLOGICKÝCH LŮŽEK A JEDNOTEK INTENZIVNÍ PÉČE – POTENCIÁLNÍCH IKTOVÝCH JEDNOTEK

Počet lůžek na neurologických odděleních i počet jejich JIP (viz tab. 4) se v posledních letech snižuje a dochází k prohlubování nerovnoměrné dostupnosti adekvátní péče pro nemocné s akutní CMP. Tento alarmující stav dokumentuje příloha č. 4.

5. NÁVRH ORGANIZACE PÉČE A ORGANIZAČNÍ SÍTĚ POSKYTOVATELŮ AKUTNÍ PÉČE O CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODY

Základní péče o osoby se zvýšeným rizikem CMP, která je zaměřená na prevenci, základní diagnostiku, léčbu a dlouhodobé sledování, je v kompetenci praktických lékařů.

Odbornou konziliární péči a dispenzární péči po prodělané CMP vykonávají neurologové. Jde o odborné lékaře minimálně s atestací 1.st z oboru neurologie vzdělávající se v cerebrovaskulární problematice a nejlépe i v neurosonologii.

Diagnostiku a léčbu akutní CMP vykonávají neurologové vzdělávající se v cerebrovaskulární problematice a intezivní péči (výhledově se specializací neurointenzivisty) na JIP (iktových jednotkách) neurologických oddělení nemocnic s požadovaným diagnostickým zázemím a spolupracující s internisty, zejména kardiology a lékaři dalších odborností (angiochirurgy, neurochirurgy, intervenčními neuroradiology).

5) umožňující dostupnost akutní léčby nemocného s CMP nejpozději do 180 min. od vzniku příhody. Iktové jednotky (dále IJ) jsou součásti JIP neurologických oddělení, mají minimálně 4 lůžka / 100 tisíc obyvatel,tj. pro Českou republiku je zapotřebí do r.

2010 zajistit minimálně 350 lůžek na IJ. Znamená to zvýšit počet těchto lůžek o 1/3 a vytvořit funkční síť těchto jednotek umožňující jejich dostupnost nejpozději do 90 min.

Budovat tuto síť je možné ve stávajících (bývalých okresních) velkých nemocnicích s odpovídajícím diagnostickým a odborným zázemím.

6. PRIMÁRNÍ PREVENCE

Primární prevence tzv. civilizačních onemocnění, mezi které patří i CMP, je základem zdravotní politiky státu. Zásadním principem je změna nevhodného životního stylu a návyků (ovlivnění stravovacích návyků, boj proti kouření, nadměrné konzumaci alkoholu, podpora zvýšení fyzických aktivit).

Rozhodující roli zde má vzdělávání obyvatelstva jak ve školách (zdravotní výchova), hromadnými sdělovacími prostředky (tisk, televize, rozhlas, internet) , tak v místech kontaktů nemocných ( v ordinacích, na lůžkových odděleních apod.

) s lékařem, nebo prostřednictvím letáků a informačních materiálů o příčinách cévních mozkových příhod. Součástí této informační propagace jsou i informace o příznacích CMP a poučení, co v takovém případě dělat. Nedílnou součástí primární prevence je včasné zjištění a správná léčba všech tzv.

rizikových onemocnění (hypertenze, srdeční onemocnění a poruchy srdečního rytmu, diabetes mellitus, poruchy lipidového metabolismu a další).

7. AKUTNÍ PŘEDNEMOCNIČNÍ PÉČE

Území České republiky musí být rovnoměrně pokryto sítí záchranné služby tak, aby mohl být každý nemocný dopraven nejpozději do 90 min. od zavolání na lůžkové oddělení (nejlépe neurologické) nemocnice s odpovídajícím diagnostickým a odborným zázemím (příloha č.3 a 5).

Nemocní s akutní CMP s příznaky trvajícími méně než 12 až 24 hod. mají být přijímání na JIP ( dle Helsingborgské deklarace po r. 2005 musí).

Záchranná služba musí ke každé výzvě informující o možnosti akutní CMP přistupovat stejně urgentně, jako k hlášení podezření na infarkt myokardu či dopravní nehody.

8. JEDNOTKY INTENZIVNÍ PÉČE NEUROLOGICKÝCH ODDĚLENÍ – IKTOVÉ JEDNOTKY JAKO ZÁKLADNÍ PODMÍNKA REALIZACE PROGRAMU A ADEKVÁTNÍ LÉČEBNÉ PÉČE CMP

Nemocný s akutní CMP v prvních 12 až 24 hodinách po vzniku má mít poskytnutou péči a léčbu na iktové jednotce (dále IJ), která je součástí jednotky intenzivní péče (JIP) neurologického oddělení v nemocnici s možností komplexní diagnostiky iktu (viz příloha č.3 a 5). Jde o jednotku intenzivní péče odbornosti 2I9 s materiálním a personálním vybavením podle požadavků Vyhlášky č.

101/2002 Sb. , optimálně OD 00055 (minimálně 00057). IJ má 4 lůžka/ pro 100 až 150 tisíc obyvatel. Vedoucím lékařem IJ je neurolog s atestací vyššího stupně s kurzem neurointenzivní péče ( výhledově se specializací neurointenzivisty), atestovaným neurologem je zajištěna činnost IJ/ 24 hod.

Délka pobytu nemocného s CMP na IJ je určována klinickým stavem a výskytem komplikací, zpravidla je 4 denní.

IJ (event.JIP) je podmínkou pro aplikaci i.v. trombolýzy dle indikačních kritérií a léčivo má být vykazováno jako ZÚLP po doplnění textu omezení „P“ v Příloze č.2 Zákona č. 48/97 Sb. Trombolýza je zatím jedinou kauzální metodou léčby mozkových ischémií, její nepodání u nemocného splňující indikační kritéria je postup non lege artis.

Vyžaduje specifické organizační zajištění, které je možné jen v podmínkách JIP. Do r.2010 musí být vytvořena taková územní funkční síť neurologických oddělení s JIP – iktovými jednotkami, aby každý potenciální kandidát této léčby v České republice měl možnost být léčen trombolýzou.

I když počáteční náklady jsou vysoké, analýza poměru nákladů/ užitku prokázala jednoznačně velmi příznivou farmakoekonomickou bilanci.

2010 vybudovat Iktová centra (IC), která budou poskytovat superspecializované služby (zejména neurochirurgické, angiochirurgické, intervenční radiologie i diagnostické), plnit úkoly konziliární, edukační a vědecko- výzkumné. Jedno IC má poskytovat zázemí minimálně pro 4 Iktové jednotky a pro nejméně 500 tisíc obyvatel.

9. INDIKACE PŘIJETÍ, ČASOVÝ HARMONOGRAM POSTUPNÉHO PŘEVZETÍ KOMPLETNÍ AKUTNÍ PÉČE O CMP OBOREM NEUROLOGIE DO r. 2010

Indikace přijetí na IJ (event.JIP) neurologických oddělení je relativně omezena pouze časovým faktorem – zpravidla 12 hodinami (maximálně 24 hodinami) od vzniku CMP.

Na IJ, nebo na lůžkové neurologické oddělení nemocnice s odpovídajícím komplementem a službami má být přijímán každý nemocný s akutně vzniklou ložiskovou lézí na podkladě CMP se stratifikací jen podle výše uvedeného časového kritéria. Jde o cílový program s plošnou realizací do r.

2010, který je možné v lokálních podmínkách uskutečňovat někde již nyní. Zatím se většinou péče o akutní ikty neobejde bez spolupodílu interních oddělení nemocnic, kde je konziliární dostupnost neurologa/ 24 hod., který se podílí na další diagnostice a léčbě nemocného s akutní CMP, event.

se příjem nemocných zatím řeší podle jiných místně dohodnutých kritérií. Dalším spolupracujícím oborem, který umožní akutně hospitalizovat až 30% cerebrovaskulárních postižení u seniorů, je geriatrie, kde bude potřebná úprava koncepce umožňující provozování akutních lůžek.

Je nezbytné spolupracovat s vytvářenými odbornými konzultanty pro obor neurologie v jednotlivých krajích pro prosazování krokových opatření dle místních podmínek tak, aby v r. 2010 převzal obor neurologie kompletní péči o akutní CMP v celé České republice.

10. SEKUNDÁRNÍ PREVENCE

Po každé prodělané ischemické CMP nebo tranzitorní ischemické atace (TIA) je nezbytná sekundární prevence farmakologická, doplněná v indikovaných případech angiochirurgickou (event.metodou intervenční neuroradiologie) – viz příloha č.

5, která doplňuje nezbytná režimová opatření ( zákaz kouření, změna stravovacích návyků, redukce tělesné hmotnosti a zvýšení pohybové aktivity).

Na uplatňování uvedených zásad se podílejí vedle neurologa všechny spolupracující odbornosti (zejména praktický lékař, kardiolog).

11. AMBULANTNÍ PÉČE

Ambulantní péči o pacienty s cerebrovaskulárním onemocněním zajišťuje specializovaný neurolog (diagnostika a léčba např. u nemocných po TIA) v cerebrovaskulární poradně, dispenzarizuje a sleduje nemocné po prodělané cévní mozkové příhodě ( dle Vyhlášky MZd. č.60/ 97 Sb.

), dohlíží na realizaci optimální sekundární prevence a úzce spolupracuje s praktickými lékaři a dalšími odbornými lékaři (interna, kardiologie, lipidová poradna , diabetologie, angiologie a angiochirurgie, event.neurochirurgie) u nemocných s vysokým rizikem vzniku CMP.

Léčba rizikových faktorů a následků CMP se provádí ve spolupráci s výše uvedenými lékaři – specialisty a oborem rehabilitace. Neurolog pracující v cerebrovaskulární poradně by měl mít k dispozici příslušné přístrojové a materiální vybavení, licenci a smlouvy se zdravotními pojišťovnami, které jej k výkonům opravňují.

Stabilizovaní nemocní mohou být dle citované vyhlášky ve společné péči s praktickým lékařem, naopak nemocní s vysokým podílem extracerebrálních rizikových příčin (např. kardiologických) mohou být po dohodě dispenzarizováni jinou odborností.

12. NÁKLADY PÉČE O CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODY (akutní a následná péče)

Dle současných kalkulací nákladů na léčbu CMP (bez trombolýzy) a ostatní služby při hodnotě bodu 0,89 Kč jsou náklady na jeden den na akutním lůžku 2000,- a v následné péči (LDN) 780,.- Kč/den. Cena léčby a péče o CMP na akutním lůžku (interna a neurologie) je 5 až 5,5 mil. Kč/ 100 tisíc obyvatel a rok, cena pobytu na LDN je okolo 2,2 mil. Kč /100 tisíc obyvatel/ rok.

Průměrné náklady na léčbu (bez trombolýzy) a ostatní služby pro jednoho pacienta s CMP / jeden pobyt/ akutní oddělení bez rozlišení odbornosti jsou minimálně 18 261,- Kč.

13. NÁSLEDNÁ PÉČE

Akutní CMP je onemocnění, které často v různé míře omezuje život a samoobslužnost nemocného a vyžaduje pokračování léčby po akutní části CMP. Medicínsky opodstatněná potřeba hospitalizace na akutním neurologickém lůžku je zpravidla 2, maximálně 3 týdenní.

Při přetrvávání funkčního postižení vyžadujícího zejména pokračování rehabilitace je nutné do r.2007 až 2009 budovat doléčovací převážně rehabilitační lůžková zařízení (s možností až 3 měsíčního pobytu) v rámci nemocnic , nebo Rehabilitačních ústavů.

Jen za těchto podmínek mohou být akutní lůžka na neurologických odděleních efektivně využita ve prospěch významně lepší péče o akutní CMP a může dojít k naplnění cílů Národního cerebrovaskulárního programu a srovnání úrovně péče s ostatními zeměmi EU.

10-15% nemocných po akutní CMP je v současné době odkázáno na institucionální péči, je zapotřebí preferovat domácí ošetřovatelskou péči, domovinky apod. nově koncipovanou sociální politikou státu.

14. POSTGRADUÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Kurzy s cerebrovaskulární problematikou pořádané IPVZ v délce 10 dnů / rok. Účast na Česko-slovenských cerebrovaskulárních sympoziích minimálně 1x za 2 roky.

Účast na odborných seminářích pořádaných Cerebrovaskulární sekcí ČNS JEP a neurosonologickou skupinou.

Pro funkci vedoucího Jednotky intenzivní péče – iktové jednotky vedle odbornosti neurologa (t.č. II.st.) i kurz neurointenzivní péče, výhledově získání funkční odbornosti v neurointenzivní péči.

Funkční odbornost v neurosonologii.

15. PŘÍLOHY

Příloha č. 1: Helsingborgská deklerace 1995: Konsensus péče o cévní mozkové příhody v Evropě.

Příloha č. 2: Registr cévních mozkových příhod v České republice (projekt IKTA)

Příloha č. 3: Audit Iktových jednotek a Iktových center. Materiál pro MZd ČR

Příloha č. 4: Současný stav počtu neurologických lůžek a lůžek JIP při neurologických odděleních podle okresů a krajů

Příloha č. 5: Doporučení pro diagnostiku a léčbu cévních mozkových příhod. Verze 2003.

Česká republika je na evropské špičce v léčbě mozkové mrtvice. Odborníkům to ale nestačí a uzdravených pacientů chtějí ještě víc. Pomoci jim v tom má nová kampaň

Praha, 10. září 2015: Pacienti v ČR mají v rámci Evropy společně s německými sousedy největší šanci, že právě jim se dostane špičkové péče s nejvyšší nadějí na úplné uzdravení.

Mechanickou trombektomií, která je nejšetrnější a zároveň nejúčinnější miniinvazivní technikou, jsou nejčastěji léčeni pacienti v Německu a v těsném závěsu za nimi pacienti v České republice*. V kombinaci s trombolýzou zaručuje tato metoda jednoznačně nejlepší výsledky při léčbě mozkové mrtvice.

Aby se této péče dostalo co nejvyššímu počtu pacientů, je především nutné, aby se k odborníkům dostali včas. Rychlou a správnou reakci laiků má podpořit nová kampaň s názvem Čas je mozek, která startuje právě dnes.

Léčba musí proběhnout co nejdříve po objevení prvních příznaků. Každá další minuta už znamená trvalé následky. Závažnost následků je tím větší, čím delší prodleva nastala, odtud také název kampaně.

Takzvané časové okno, tedy časový úsek, ve kterém se dá cévní mozková příhoda efektivně léčit, je při standardní léčbě nitrožilně podávanou trombolýzou čtyři a půl hodiny. Nejnovější metoda – mechanická trombektomie, dává lékařům k dispozici ještě pár hodin navíc, standardně lze léčit do šesti hodin.

To ale neznamená, že by pacienti mohli příznaky déle ignorovat. „Léčba mechanickou trombektomií představuje pro pacienty obrovskou šanci na uzdravení, pomoci ale můžeme jen těm, kteří dorazí včas,“ vysvětluje prim. MUDr. Aleš Tomek, PH.D., předseda Cerebrovaskulární sekce ČNS ČLS JEP. Váhavost pacientů či jejich okolí je velmi častým jevem.

Pokud nejsou příznaky mrtvice zcela paralyzující, často je pacient vůbec nepozná, podcení či se z nich snaží takzvaně vyspat. Ráno se ale probouzí s rozsáhlým mozkovým poškozením, se kterým už lékaři mnoho nezmůžou.

„Právě proto jsme se rozhodli podpořit informovanost laické veřejnosti, díky které pacienti správně rozpoznají příznaky a včasným příjezdem na specializované pracoviště zvýší své šance na přežití a uzdravení,“ dodává prim. Tomek. Kampaň startuje právě dnes a potrvá následujících dvanáct měsíců. Aktuální informace budou průběžně dostupné na www.mozkovaprihoda.cz.

Systém péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou je v České republice na vynikající úrovni. Je tvořen třemi stupni – Centra vysoce specializované cerebrovaskulární péče, Centra vysoce specializované péče o pacienty s iktem a ostatní lůžková zařízení akutní péče.

Pacienti jsou převáženi rychlou záchrannou službou do nejbližšího centra, jejichž rozmístění je rovnoměrné po celé České republice. To nejjednodušší a zároveň nejefektivnější, co pro sebe může laik udělat, je proto bez váhání vytočit 155.

Právě při léčbě cévní mozkové příhody je mimořádně přínosná úzká interdisciplinární spolupráce. Zatímco prvotní diagnostiku, případně trombolýzu provádí neurolog, trombektomie se ujímá intervenční radiolog. „Při trombektomii odstraňujeme pomocí malého aparátu tromb z tepny a tím obnovíme zásobení mozku krví.

Pacientův organizmus je tak méně zatěžován a díky možnosti neustálé komunikace s lékařem může pacient ihned pociťovat odeznívání příznaků již během zákroku.

V letošním roce byly publikovány výsledky klinických studií, které poprvé jasně prokázaly bezpečnost a vyšší účinnost trombektomie oproti starší léčebné taktice – trombolýze.

Vzhledem k závažnosti cévní mozkové příhody, celosvětově třetí nejčastější příčiny úmrtí, se tak mechanická trombektomie jistě stala nepřevratnější změnou na poli medicíny v posledních letech. Vzhledem k vysokým nárokům na odbornost a zkušenost operatéra se provádí pouze ve specializovaných centrech.

Celosvětově je tak obrovský nedostatek zkušených lékařů, kteří tuto metodu umí provádět. Dobrou zprávou pro pacienty v České republice je, že se tato metoda u nás stává standardem, je rutině prováděna v 15 centrech v ČR a v loňském roce bylo takto léčeno v ČR 576 pacientů.

K dalšímu nárůstu počtu úspěšně vyléčených pacientů s cévní mozkovou příhodou má dopomoci mimo jiné i lepší informovanost pacientů, která je základním cílem právě startující kampaně Čas je mozek.

* přepočteno na tisíc obyvatel

Kontakt pro média:

Helena Petzoldová, email: [email protected], tel. 734 172 316

Mapa center

Chybí péče po mrtvici. Lidé končí na vozíku a dostávají jen ‚lepší wellness‘ | Domov | Lidovky.cz

PRAHA Před devíti lety slavil David třetí narozeniny. Dva dny nato se topil v zahradním bazénu. Zachránit mu život se podařilo, má ale těžce poškozený mozek. „Taková věc se stane z minuty na minutu. Lékaři udělají, co mají. Potom vás ale s těžce postiženým dítětem postaví na ulici a řeknou, že učinili vše potřebné a víc už nemohou,“ řekl LN jeho otec Miloš Svoboda.

Osob, kterým odborníci diagnostikují poškozený mozek, jsou v Česku desetitisíce ročně. Jde například o lidi po nehodě, děti s mozkovou obrnou, ale také pacienty po mrtvici. Jenom těch je podle odhadů až 40 tisíc ročně.

Mnoho lékařů a fyzioterapeutů se shoduje, že péče o takové pacienty není v současnosti dostatečná a nepřichází včas. Ve výsledku je tak ohrožena kvalita jejich života, nejsou soběstační nebo zůstanou upoutáni na vozík.

„Rehabilitace by v těchto případech měla být výrazně delší, než standardně bývá,“ potvrzuje Romana Holáňová, fyzioterapeutka ze Sanatorií Klimkovice u Ostravy. Ideálně by pacienti měli podstupovat intenzivní neurorehabilitaci, během níž se trénuje jejich mozek, a to až tři hodiny denně.

Pojišťovny péči nehradí

Jaká je ale skutečnost? „Dostali jsme denně tři procedury jako bazén, perličku a v rámci toho třikrát týdně individuální cvičení po dvaceti minutách. Během té doby ale musejí klienta svléci, pak zase obléci,“ popisuje Svoboda. Jde tak podle něho spíše o „lepší wellness“.

Intenzivní neurorehabilitace vyjde měsíčně zhruba na 50 tisíc korun a problém je v tom, že ji pojišťovny neproplácejí. Odvolávají se na ministerstvo zdravotnictví, které má daný sazebník.

„Neurorehabilitační programy v současnosti pojišťovny nehradí, jde o programy, které jsou poskytovány soukromými subjekty,“ napsal LN mluvčí ministerstva zdravotnictví Ladislav Šticha.

Sehnat peníze je tak pro rodiny obtížné. „Zkoušejí, co se dá. Od sponzorů a nadací přes sběr plastových víček. To je velmi potupné,“ říká Svoboda, který založil asociaci pro rodiče takto postižených dětí. Aby víčka vyvážila cenu měsíční léčby, muselo by jich být až 15 tun.

Střepiny talibanské střely, která zasáhla betonový val, a úlomky betonu se mu zaryly do hlavy a těžce poranily mozek. Jeho prognóza na začátku byla krutá, měl jen malou naději na přežití. Fotografie z poslední doby tomu ale vůbec neodpovídají. Stojí opřený o speciální chodítko a dělá jeden krok za druhým.

I on však musí několik hodin denně podstupovat intenzivní neurorehabilitaci, jež se skládá z několika aktivit.

„Cvičení se odehrává velmi individuálně, záleží, v jaké kondici pacient je. Příprava probíhá nahříváním nebo naopak ledováním pacienta, uvolňováním měkkých struktur,“ popisuje fyzioterapeutka Holáňová.

To ale pořád není všechno. „Pak se provádí analytické cvičení, cvičení v polohách vývojové kineziologie, završením jednotky je trénink nejvyšší možné polohy pro lokomoci a pohyb vpřed, ať už s pomůckou, doprovodem terapeuta, nebo samostatně,“ přiblížila další postup.

Speciální klec i kosmický oblek

Pomůcek pro tento typ rehabilitace je několik. „Cvičíme v prostředí terapeutické klece. Ta umožňuje terapeutovi cíleně se zaměřit přesně na místa, která pacient potřebuje procvičit. Klece mají velkou výhodu v tom, že můžete pracovat v 3D prostoru,“ doplňuje Holáňová.

Využívají se různé zátěže kladkového systému, pevné i pružné tahy. Cílem je buď ulehčit daný pohyb, nebo ho naopak ztížit, případně navodit postavení těla do pozice, kterou by normálně člověk nebyl schopen zaujmout. „Natož v této pozici setrvat a cvičit,“ dodala fyzioterapeutka.

Odborníci využívají pro klienty i stimulační oblek, který zvyšuje terapeutický účinek a pomáhá při cvičení sedu, stoje, ale i chůze.

„Princip jeho účinku spočívá v cílené korekci pohybů a držení těla pomocí nastavitelných pružných tahů,“ stojí v popisu pomůcky.

Měsíc v lázních samozřejmě pro zlepšení stavu pacienta nestačí. Pro řadu z nich je ale potíž sehnat peníze i na tuto dobu. Sazebník ministerstva je však neúprosný.

„Rehabilitace neurologických pacientů je hrazena dle sazebníku na doporučení praktického lékaře či ambulantního specialisty nebo v rámci ošetřovacího dne na rehabilitačních odděleních či v následné péči,“ popsal mluvčí resortu Šticha.

Ministerstvo podle něho nemá v současnosti žádné podněty od odborných společností, které by se neurorehabilitace týkaly.

Starost více resortů

„Vzhledem k tomu, že se jedná o problematiku, která zasahuje do gesce více ministerstev, bylo by jistě zapotřebí, aby byla řešena nejen po zdravotnické stránce, ale také po stránce sociální, pracovní a pedagogické,“ dodal.

Společnost České a slovenské neurologie a neurochirurgie, podle které počet pacientů s poškozením mozku neustále roste, nicméně na význam této péče upozorňovala již v roce 2006: „Pacienti by po ukončení akutní zdravotní péče měli dosáhnout optimální kvality života. Tento požadavek je závažný i z etických a zdravotněpolitických důvodů.“ Rozhodující podle ní je, aby byla hospitalizace pacienta zahájena již během akutní fáze.

Asociace rodičů, jejichž děti mají mozkovou obrnu, navíc připravila podpisovou výzvu, která má resort na celou situaci upozornit. Nazvala ji Držíme spolu. Do současnosti ji podle zakladatele Miloše Svobody podepsalo deset tisíc lidí.

CMP aneb co máme potom dělat? | občanské sdružení LOGO

Cévní mozková příhoda, známá pod zkratkou jako CMP je akutní stav, typický poškozením mozku z důvodu poruchy mozkového krevního oběhu. Definovat toto vážné postižení již umíme.

Co ovšem tolik neumíme je lidsky reagovat na náhle vzniklou situaci, a to jak při akutním zásahu, tak v rámci následné terapie.

Následující řádky budu věnovat zejména terapeutickému procesu, který je dlouhodobý a náročný. Přináší ovšem své ovoce.

V prvé řadě si musíme uvědomit, že CMP se nedostavuje v situaci, kdy ji čekáme. Téměř vždy se tak jedná o veliký zásah nejen do života postiženého jedince, ale celé jeho rodiny. Zkusme si představit scénář, který může nastat.

Muž, 57 let, nastane cévní mozková příhoda. Pacient je stabilizován a odvezen do nemocnice, kde se s ním následně realizuje řada vyšetření, poté následuje potřebná rehabilitace. V závislosti na formě, případně intenzitě CMP se liší její následná péče.

Dopad na reálný život? S velkou pravděpodobností se muž nevrátí do pracovního procesu, a minimálně po určitou dobu se o něj musí starat rodina. To znamená, že režim domácnosti se musí plně přizpůsobit postiženému. Zmíněný muž, jenž slouží jako příklad, se totiž pravděpodobně, nebude schopen o sebe naplno postarat.

U cévní mozkové příhody je velmi časté jednostranné ochrnutí končetin a získaná narušená komunikační schopnost, afázie. Porucha řeči vzniklá na této bázi, znesnadňuje komunikaci mezi rodinnými příslušníky, zejména v první fázi. Ačkoliv je rodinné prostředí podnětné, nervozita stoupá a ledový klid mizí.

Nejdůležitější je v tuto chvíli zachovat chladnou hlavu. Takřka žádný stav není neměnný, a žádná životní role není zbytečná. V tomto ohledu je důležité vytvořit, a jsem si plně vědom toho, že je to mnohdy velice náročné, atmosféru pohody a klidu.

Pro rodinu jako takovou je to vždy o komplexní změně denního režimu, zkusme si, ale představit jakou nedobrovolnou změnou prochází samotný postižený. Nejenom, že musí přijmout změnu zdravotního stavu, ale hlavně novou životní roli.

A zde je podpora rodiny velice důležitá.

První týdny jsou v tomto ohledu velmi náročné. Ovšem s lepšícím se zdravotním stavem, s pozitivními výstupy z terapie či celkovým dopadem vhodně zvolené rehabilitace se atmosféra jak v rodině, tak u postiženého lepší.

S přibývajícími úspěchy v terapii, ale zároveň s překonáním prvotního šoku, rodina obvykle zjišťuje, že je řada možností, kde hledat cenné rady, případně pomoc. V tuto chvíli je velice důležitý pozitivní příklad a vhodná motivace.

Tréninkem, potažmo terapií se začne postižený zlepšovat, což má blažený vliv nejen na jeho psychiku, ale i na duševní rozpoložení celé rodiny.

Předmětem takové terapie, je zejména zlepšit či rovnou zpřístupnit komunikaci v domácnosti. Konkrétní kroky terapeuta, který přizpůsobí terapii každému zvlášť, se soustředí nejenom na řeč, ale také na paměť, rozumové schopnosti či v neposlední řadě na cvičení mimických svalů, které se na mluvení podílejí.

Osobně se věnuji terapii těchto lidí několik let. Jako zaměstnanec Občanského sdružení LOGO mám možnosti docházet do rodin těchto lidí, a jako logoped dělat vše pro to, aby se komunikace, potažmo dorozumívání v domácnosti zlepšila. Musím říct, že terapie probíhají vždy ve velice přátelské atmosféře, nechybí nadhled, ani humor.

A za toto jsem jim velmi vděčný.

Mgr. Jakub Ostrý (logoped OS LOGO z.s.)

AfaSlovník učí české pacienty po mrtvici znovu mluvit

Afázie je narušená komunikační schopnost. Nejčastěji vzniká jako důsledek poškození mozku při cévní mozkové příhodě. Z celkového počtu pacientů, který mrtvice postihne, trpí afázií 25–40 %.

„V České republice trpí afázií přibližně 50 tisíc lidí a každý rok jich přibývá bezmála 5 tisíc.

Proto vidíme, že potenciál využití AfaSlovníku je obrovský,“ říká Adriana Dergam, místopředsedkyně správní rady Nadace Vodafone a dodává: „Je skvělé, že mezi autory projektu je také logopedka, na jejíž popud aplikace vznikla. Ze své praxe totiž ví, jaký má systém péče o afatiky nedostatky, a rozhodla se ho díky technologiím vylepšit.“

Onemocnění má mnoho podob – od nepatrných poruch tvorby a porozumění řeči, po úplnou ztrátu komunikačních schopností, kdy se pacienti musí znovu učit mluvit.

To byl případ i zpěváka Václava Neckáře, který mozkovou příhodu prodělal v roce 2002. Laicky řečeno má afatik ve slovní zásobě nepořádek – chce například požádat o zavření okna, a místo toho žádá o sklenici vody.

To vše se děje při zachování inteligence, což vede u pacientů k frustraci a pocitům bezmoci.

Léky na afázii nejsou. Jediná možnost je docházet k logopedovi na terapii a na obnovení řeči intenzivně pracovat. Klíčovým obdobím pro úspěšnost terapie jsou první dva měsíce od vzniku afázie.

Problém je, že ne všichni pacienti se na terapii dostanou, a pokud ano, není to v dostatečné frekvenci.

Od míry postižení mozku se odvíjí také délka léčby – někdo se do půl roku zapojí zpět do každodenního života, některým pacientům už se to bohužel nikdy nepodaří. 

Slovníková obsahuje na 800 nejfrekventovanějších slov českého jazyka, která jsou rozdělena do kategorií (předměty denní potřeby, ovoce, město apod.). Každé slovo doplňuje fotografie předmětu a zvuková nahrávka dabéra Gustava Bubníka.

Zde si pacient upevňuje slovní zásobu, zatímco testy procvičují různé úrovně i typy postižení – poslech, čtení, psaní, rozpoznávání fotografií apod. Výsledky testů se do aplikace ukládají, což umožní sledování pacientova pokroku v čase.

Jde o webovou aplikaci responzivní na všechny typy zařízení, tedy počítače, mobilní telefony i tablety.

„Dosavadních papírových pomůcek je na trhu nedostatek, a tak jsou logopedi nuceni používat mnohdy zastaralé pomůcky nebo pomůcky určené primárně dětem, čemuž se samozřejmě brání, jelikož je to pro pacienta ponižující.

AfaSlovník zohledňuje potřeby dospělých pacientů, kteří mohou sami procvičovat úlohy nastavené logopedem, a to navíc zábavnou a inovativní formou,“ vysvětluje Lucie Macková, logopedka z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a spoluautorka AfaSlovníku. „Aplikace bude sloužit nejen pacientům, ale i logopedům jako moderní pomůcka při terapii s pacienty.

Přizpůsobení cvičení na míru konkrétnímu pacientovi a monitoring jeho vývoje jsou velkou přidanou hodnotou,“ doplňuje logopedka.

Za AfaSlovníkem stojí tým neziskové organizace Logopedia. „Nápad vývoje aplikace vznikl původně v rámci projektu na VŠE, kdy jsme se dozvěděli o afázii a stavu pomůcek, které se v terapii používají.

Napadlo nás udělat jednoduchou mobilní aplikaci, kterou může mít každý vždy u sebe.

„Spuštění aplikace plánujeme na podzim letošního roku, nejdříve chceme její obsah a uživatelskou přívětivost otestovat s logopedy a jejich pacienty. Testování zahájíme v dubnu a do podzimu zapracujeme zpětnou vazbu, která z něj vzejde,“ doplňuje zakladatel Logopedia, Ondřej Macko.

90’ ČT24: Mozková mrtvice – léčba a prevence — Česká televize

Václav K.: „Dobrý večer. Je možné mozkovou příhodu, indikovat ještě před jejím vznikem? Může být podmíněna i geneticky?“

Aleš Tomek: „Zcela vyjímečně může být podmíněna geneticky, pouze pokud máte někoho v rodině, kdo prodělal mozkovou příhodu před čtyřicátým rokem, tak má vysokou šanci, že jde o dědičnou chorobu. Jinak mrtvici dopředu nepoznáme.“

Jiří Vacl: „Dobrý den, vysvětlete mi prosím jak je možné, když je u pacienta (78) zjištěna mrtvice během jeho hospitalizace, že se ho přesto nepodaří zachránit?“

Aleš Tomek: „Bohužel, ne každého lze vyléčit. I když pacienta dostaneme ihne, tak stejně je zrhuba 15% úmrtnost.“

Pepa: „Má smysl při praktikách v našem zdravotnictví vozit lidi se srdeční nebo mozkovou příhodou automobily rychlé lékařské pomoci, když je potom mnohdy šupnou do čekárny a nechají je tam čekat dvě hodiny, než si jich někdo všimne?“

Aleš Tomek: „Sanitka by měla pacienta avízovat do specializovaného centra předem telefonicky. Takový pacient by pak nikdy neměl čekat.“

SKINF: „Pomáhá abstinence (nepití alkoholu), nekouření tabáku, nepití káv, nebraní ilegálních drog k tomu, aby člověk neměl mozkovou mrtvici?“

Aleš Tomek: „V zásadě ano. Jediná káva nevadí, ostatní je rizikem.“

Aleš Tomek: „Myslím, že ano. Léčíme nejvítší procento pacientů nejlepší možnou léčbou, tj. rekanalizací. V ČR je léčeno trombolýzou 25%. Ve většině vyspělých států jako je USA, Francie, UK, atd. je to jen poloviční počet a v Rusku je to asi jen desetina tohoto počtu.“

ANTI: „Ročně zemře v Česku na osm tisíc lidí po záchvatu mozkové mrtvice. Je to alarmující číslo?“

Aleš Tomek: „Určitě ano. Proto pořádáme osvětové akce, ale na druhou stranu před 20 lety zemřelo 18 000 na mrtvici ročně.“

Lukáš Lekeš: „Při jakých stavech lze poznat, že jde o mozkovou mrtvici? Pomohla by lidem osvěta MZ ČR, aby méně umírali?“

Aleš Tomek: „Určitě. Osvěta je základ, kdo nepozná příznaky, nepřijde včas a není vyléčen.“

Lukáš Lekeš: „Myslíte, že lidé s obezitou jsou nejohroženější skupinou? Do jaké míry k tomu přispívá kouření či alkohol?“

Aleš Tomek: „Samotná obezita není tak strašná. Horší je cukrovka, vysoký krevní tlak, kouření a hlavně vysoký věk.“

Aleš Tomek: „Je, protože už to nelze. Trombektomie je možná pouze do 6 hodin u takových pacientů, zcela vyjímečně do 24.“

Renata Žižková: „Dobrý večer,existuje souvislost mrtvice s častou bolestí hlavy (migrény) Také občas mi vyběhne bolavá žila na čele …v trvání i 3,4,dní…. (38let) děkuji za odpověď… Žižková“

Aleš Tomek: „Migréna jen nepatrně zvyšuje riziko mozkové příhody. Je dobře zajít za neurologem, ten Vám poradí v oblasti prevence mrtvice.“

Mira: „Jak je to s vybavením pro první pomoc v jiných než krajských nemocnicích? Ležím vedle pana na LDN, kterého prý zachránila biotronicka. V nemocnici prý uz byl v podstatě mrtvý a nyní je den ode dne lepší. Co si myslíte o takové alternativě?“

Aleš Tomek: „Vybavení je dobré i v každém ze 45 certifikovaných center v ČR. Biotronik nemá, podle mě, místo v péči o pacienta s akutní mrtvicí.“

Alice: „Jsou neoperované křečové žíly nebezpečím mrtvice?“

Aleš Tomek: „Otázka byla zodpovězena přímo ve vysílání v čase 20:59.“

Cévní mozková příhoda: následná péče

V případě, že pacient po cévní mozkové příhodě není schopen rehabilitace, může být přeložen do léčebny dlouhodobě nemocných.

Ani zde však následná péče není časově neomezená a takovému pacientovi je nutné zajistit obvykle po třech měsících buď ošetřovatelskou péči v domácích podmínkách (pokud jeho nejbližší jsou schopni se o něj postarat), případně místo v ústavech poskytujících sociální péči (domov pro seniory, domov pro osoby se zdravotním postižením atd.).

Pro mnoho příbuzných však představuje péče o postiženého po CMP velkou zátěž nebo se bojí, že ji nezvládnou.

Je tomu tak zejména v případech, kdy rozsah potřebné péče převyšuje možnosti příbuzných nebo není při daném typu zdravotního postižení již domácí péče možná.

Pečovatelská služba a domácí ošetřovatelská péče

Pokud to závažnost onemocnění dovolí, může být místo ústavní péče v pečovatelském domě poskytována domácí ošetřovatelská péče, případně je možné najmout si pečovatelskou službu.

Domácí ošetřovatelská péče umožňuje zotavit se po cévní mozkové příhodě ve známém domácím prostředí, aniž by se pacient musel vzdát lékařské a ošetřovatelské pomoci. Je poskytována na lékařský předpis a hrazena zdravotní pojišťovnou.

Může být prováděna pouze kvalifikovaným ošetřovatelským personálem a zahrnuje pouze zdravotnické služby, jako jsou podávání injekcí, péče o žilní vstupy, krmení sondou při umělé výživě, péče o rány, převazy, rehabilitace atd.

Nezahrnuje tedy činnosti jako vaření, mytí těla, úklid, nákupy apod.

Pomoc s výše popsanými úkony každodenního života je pak předmětem činnosti terénních pečovatelských služeb. Ty však nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění a klient si je musí hradit sám.

Je však možné vyřídit si na České správě sociálního zabezpečení vyplácení příspěvku na péči či na mobilitu, který náklady na tyto služby alespoň částečně kompenzuje. Mobilní pečovatelské služby mohou usnadnit život v rodinném prostředí pacientovi i příbuzným.

Kontakty na pečovatelské služby najdete například v Registru poskytovatelů sociálních služeb [1].

Denní stacionáře pro seniory

Denní stacionáře poskytují pacientovi možnost bydlet doma s příbuznými, aniž by se příbuzní museli do značné míry vzdát svých každodenních aktivit. Pacienti během dne pobývají v denním stacionáři, kde mají možnost stravování, provádění asistované osobní hygieny apod., večer se pak vracejí zpět do svého bydliště (buď si je vyzvedává rodina, nebo jsou v některých případech i rozváženi).

Podmínkou je, aby pacient nebyl upoután na lůžko a mohl se účastnit denních aktivit. Nabídka služeb typicky zahrnuje nejrůznější volnočasové aktivity, ale i cvičení, někdy rehabilitaci či ergoterapii, společné výlety s ostatními klienty, často i poradenství pro příbuzné. Tato služba je placená.

Související odkazy