V minulosti bylo mnoho rostlin ceněno nejen jako ochucovadlo, ale i pro své léčivé účinky. Nejstarší dochovaný britský medicínský text Bald’s Leechbook, napsaný mnichem v devátém století, pracuje s celou řadou bylinek a stromů.
Některé receptury působí spíš jako plané povídačky, jiné však nenechávají vědce chladnými ani dnes a čas od času se k nim vracejí. V roce 2015 se například pokusili za pomoci česneku, cibule a dalších ingrediencí porazit zlatého stafylokoka rezistentního vůči antibiotikům.
Výsledek byl ohromující, prastarý lektvar dokázal porazit 90 % infekcí vyvolaných touto bakterií.
I když vás možná netrápí žádný neduh, organismus po zimě potřebuje vzpruhu a zelené lupení dokáže spolehlivě odstranit únavu, vyčerpání a nakopnout utlumenou imunitu. Navíc doplní vitaminy a minerály. Zapomeňte tedy na exotické plody nebo sušené koření ze supermarketu (nejspíš už je stejně prošlé) a vybočte ze zajetých kolejí.
Podobně jako víno jsou totiž i bylinky obětí „kuchyňského kastování“. Bazalka do italské kuchyně, koriandr do mexické. Co začít trochu experimentovat s novými kombinacemi? Ke kouzlení s bylinkami nepotřebujete zahradu. Máte okno? Tak vidíte. Vaše květináče plné chutí a vůní mohou být právě tam. Bylinky rostou rychle. Pokud se na pěstování necítíte, vyražte do přírody.
Ledacos lahodného si můžete přinést domů z jarní procházky.
Hit z lesa: divoká pažitka
Jednou z prvních jarních bylinek, kterou najdete od března do května všude tam, kde je vlhko a stín, je medvědí česnek. Jeho čerstvé listy se dají konzumovat syrové či vařené a výborně se hodí jako přísada do omáček, salátů, polévek či pomazánek.
„Můžete je také použít do domácího pesta namísto obvyklé bazalky a péct s nimi hovězí či jehněčí maso,“ doporučuje Aneta Veselá, specialistka na zdravé recepty firmy Country Life. Jen pozor na záměnu s jedovatou konvalinkou. Ta vyrůstá sice o něco později, ale má velmi podobné listy.
Řiďte se tedy i nosem, medvědí česnek má nezaměnitelné aroma.
V celé té mánii kolem medvědího česneku se trochu zapomnělo i na další bylinkové dary přírody. Pomaloučku se dere na výsluní například lesní pažitka, lidově zvaná divoký šnytlík. Roste v tmavě zelených trsech v lesích, na pasekách či na krajích řek a potoků.
Od obyčejné trávy ji odlišíte nejen podle barvy, ale také podle dutých stonků. A zejména ji prozradí nádherné pažitkové aroma. Má v sobě soustu prospěšných vitaminů a minerálů, můžete ji dát do polévek, pomazánek, posypat jí vařené brambory s máslem a tvarohem, případně ji můžete nasekat a zamrazit.
Jedlé jsou i její květy, kterými můžete rozzářit jarní talíře.
„Pravdou je, že ze všech bylin stejně nakonec nejvíc používám právě jarní pažitku, která se objevuje jako první,“ přiznává Aneta Veselá. „Cpu ji do všech jarních zeleninových vývarů, vyrábím si také vlastní ořechový sýr ochucený zelenými kousky pažitky,“ dodává.
Poukazuje také na to, že šnytlík dokáže velmi dobře nahradit sůl, které stejně většina z nás konzumuje příliš. Při lékařem předepsané neslané dietě se pak pažitka stane vaší nejlepší kamarádkou – spolu s petrželkou, kterou díky jejím blahodárným účinkům odborníci označují jako superpotravinu.
V petrželové nati najdeme 3× více vitaminů než v pomerančích, má silné detoxikační účinky, snižuje krevní tlak, podporuje funkci ledvin a pomáhá při chudokrevnosti.
Tip naší specialistky: „Kromě,tradičního‘ využití do polévek, omáček, pomazánek nebo na vařené brambory, můžete vyzkoušet třeba salát tabouleh, ve kterém petrželová nať v podstatě supluje roli listového salátu. Já z ní dělám i pesto v kombinaci s pečeným lilkem.“ Zkrátka se starým dobrým duem pažitka a petržel nemůžete šlápnout vedle.
O mladých kopřivách už byly popsány tuny papíru v souvislosti s velikonoční nádivkou. Listy ale můžete využít také do salátů (po přelití horkou vodou, aby nepálily) nebo je uvařit jako alternativu špenátu. Výluh z mladých listů se hodí jako jarní detoxikační čaj.
Poměrně běžnou, přesto trochu pozapomenutou evropskou bylinkou je šťovík. Populární je zejména ve Francii a pomalu se vrací do moderní gastronomie i v jiných kuchyních. Najdete ho hojně po České republice na loukách, u lesa či kolem cest.
Sbírejte jen ten, jehož listy mají světle zelenou barvu a vyhýbejte se naopak těm, které jsou děravé a nahnědlé. Sezona šťovíku vrcholí v dubnu a květnu a pro svou svěže kyselou chuť je skvělým ochucovadlem polévek, omáček na těstoviny, přísadou do salátů, dipů nebo bylinkových másel.
Dobře jde dohromady také s rybami a vaječnými pokrmy. Štovík představuje mocný zdroj vitaminu C a je skvělou součástí jarního detoxu.
Další bylinkou, kterou si můžete přinést z výletu a pěstovat doma, je kerblík, příbuzný petrželky, který najdete na vlhkých loukách a okrajích lesů. Chutná lehce po anýzu, lehce po petrželce. Dnes poněkud zapomenutý, dříve hojně využívaný všude tam, kam byste přidali nať petrželky.
Jedna z prvních jarních bylinek poskytující zdroj vitaminu C. „Výborně se hodí ke středomořské kuchyni, do domácí sekané nebo karbanátků, do pomazánek, dušené zeleniny i jako ozdoba na chlebíčky,“ vychvaluje ho Aneta Veselá s tím, že má kerblík podobně blahodárné účinky jako petrželka.
Pro dobrou náladu a zdravé trávení se hodí také tymián, což je vlastně středomořská verze naší mateřídoušky.
Tato pohledná a aromatická bylinka pomáhá také při zánětech žaludku, bronchitidách a průjmech.
„V kuchyni se snítky čerstvého tymiánu uplatní při pečení masa, ryb i zeleniny, ale i francouzských slaných koláčů nebo v domácích paštikách. Skvěle funguje i v marinádách,“ říká Aneta Veselá.
Nekorunovaným králem bylinek francouzské kuchyně je estragon, který může překvapit intenzitou chuti – anýz, pepř a lehký dotek vanilky, která je typická pro francouzskou omeletu nebo omáčku bérnaise. Ta se skvěle hodí ke steakům, zelenině, chřestu nebo rybám.
Vinný ocet s estragonem je podle mnohých ta jediná správná alternativa pro přípravu tatarské omáčky. Zajímavé uplatnění najde také v letních ovocných koktejlech a dezertech.
Ve formě čaje pomáhá bojovat s nespavostí a patří mezi nejlepší zdroje antioxidantů ze všech bylin.
Ne každý ale aroma estragonu snese. Pokud patříte do skupiny lidí razících heslo „estragon nikdy“, zkuste se spřátelit s krásným a podmanivě aromatickým rozmarýnem.
Rozmarýn vám vděčně poroste za oknem dlouhé roky, aniž by vyžadoval nějakou zvláštní péči. Naopak on se dobře postará o vás. Mimo jiné podporuje činnost jater, a proto je mimořádně účinné sladit ho s těžkými a tučnými masitými jídly. Tradičně se přidává do provensálského koření.
„Pro optimální výsledky ho kombinujte s typickými středomořskými surovinami: piniovými oříšky, olivovým olejem, rajčaty, česnekem, rybami, kuřecím, jehněčím a králičím masem. Já ho mám ale stejně nejraději v obyčejném mrkvovém krému, stejně jako bazalku v tomatovém,“ říká specialistka.
Bazalka na nervy
Bazalku, tuhle zcela nepostradatelnou součást italské kuchyně, najdete na českých parapetech i záhonech poměrně běžně a oceníte ji nejen při přípravě polévek, salátů či těstovin. Působí totiž blahodárně na nervy, ulehčuje odkašlávání a podporuje činnost ledvin.
S lodí, jež dováží čaj a kávu..
Konstantin Biebl snil ve sbírce S lodí, jež dováží čaj a kávu o tehdejším Cejlonu, Sumatře či Jávě: „Vždycky jsem záviděl kuchařkám anýz, muškát, vanilku…“ Vy můžete mít exotiku na dosah v podobě cizokrajných večeří či obědů.
Díky popularizaci asijské kuchyně se i u nás začínají zabydlovat bylinky, o jejichž existenci jsme před pár lety neměli ani tušení.
Citronová tráva, koriandr, wasabi nebo kardamom už nejsou jen neznámá cizí slova, všechny tyto ingredience si můžete v Česku nejen koupit, ale i vypěstovat.
„Koriandr má silné detoxikační účinky, a proto se obzvlášť na jaře hodí zařadit jej do jídelníčku,“ říká Aneta Veselá. Čerstvé lístky tohoto příbuzného anýzu zakoupíte celoročně v každém lepším supermarketu, ale ani jeho pěstování není v našich podmínkách problém. Uplatní se hlavně v thajské, indické, arabské a mexické kuchyni.
Jeho ovocné a citrusové aroma se perfektně hodí také do zeleninových salátů, dresinků, sendvičů, k houbám, luštěninám a na restovanou zeleninu. Zmínka byla i o citronové trávě, správně česky se jmenuje voňatka citronová. Pochází rovněž z Asie, velmi ochotně ale poroste i na vašem záhonku či parapetu.
Mrazy však nesnáší, proto patří do kategorie takzvaných přenosných rostlin, které je potřeba na chladné období roku umístit někam do tepla.
Voňatka má široké možnosti využití a celou škálu pozitivních účinků. Oblíbili si ji nejen gurmáni. Také vědci se k ní upínají, pokud jde o léčbu civilizačních onemocnění.
Poslední studie totiž ukazují, že snižuje hladinu cholesterolu a cukru v krvi, prospívá orálnímu zdraví, pomáhá proti horečce a otokům a má celou řadu dalších pozitivních účinků, které západní věda teprve objevuje. Nicméně asijská kuchyně se bez ní neobejde už nyní.
Jak ji tedy používat? Můžeme začít u čajů (obzvlášť se zeleným jde velmi dobře dohromady) a pokračovat přes marinády, saláty, linguine až po pečené kuře či krevety. Najdete ji v seznamu ingrediencí téměř všech thajských receptů a každá její část se hodí pro jiné účely.
Pokud navštěvujete thajské restaurace, víte, že stejně jako bobkový list či celý pepř se ve většině případů z výsledného jídla vyndává a nejí, protože je příliš tvrdá a nejde rozkousat. Ovoněla vám jídlo a tím její role končí. Přes všechna její plus by se citronové trávě měly vyhýbat těhotné ženy, protože podle výzkumů to vypadá, že její konzumace může vyvolávat krvácení a potrat.
Jak pěstovat wasabi
V květináči si můžete doma vypěstovat také wasabi, alfu a omegu japonské kuchyně – neboli japonský křen. Důvodů, proč ho mít stále při ruce, je hned několik. Wasabi obsahuje veliké množství vlákniny, vitaminu C, draslíku, vápníku a hořčíku a funguje jako přírodní antibiotikum. Dále posiluje imunitní systém a ochrání vás před osteoporózou, infarktem či mozkovou příhodou.
Dalším důvodem, proč se pustit do jeho domácího pěstování, je to, že v restauracích se často šidí.
„Protože je japonský křen drahý, často bývá nahrazován běžným křenem s hořčicí obarveným zeleným potravinářským barvivem,“ upozorňuje Veselá.
Kromě notoricky známého využití pasty z oddenků k suši se z listů této byliny připravuje pikantní wasabi salát. Listy můžete využít také na provonění svého domova.
Ke stejnému účelu poslouží také kardamom. Kardamovník obecný spadá do čeledi zázvorníkových a jeho domovem je Indie. Pěstuje se převážně pro své aromatické plody.
Než se však dočkáte tobolek, můžete kardamom, ke kterému se při pěstování chováme jako ke každé jiné pokojové květině s tropickým původem (hodně vody, stinné, ale světlejší místo), využít i jinak.
„Listy kardamomu se při doteku hezky rozvoní a můžete si s nimi ochutit čaj,“ doporučuje Aneta Veselá.
V celé té mánii kolem medvědího česneku se trochu zapomnělo i na další dary přírody. Na výsluní se dere například lesní pažitka, lidově zvaná divoký šnytlík. Roste v tmavě zelených trsech v lesích, na pasekách či na krajích řek a potoků.
Česnek medvědí i podivný, bršlice a popenec: Je to zdravé, chutné a zadarmo!
Pokud chcete dostát tradicím, měly by se ve velikonoční nádivce zelenat hlavně jarní bylinky v čele s mladými kopřivami, a ne baby špenát dovezený z Itálie. Jaro si sice dávalo načas a v polovině března ještě mrzlo a sněžilo, zdá se, že se díky počasí vegetační skluz podaří dohnat a nádivku bude z čeho dělat.
Nechcete-li pro hrstku kopřiv nebo prudce módního česneku medvědího do obchodu, musíte zvednout zadek a vyrazit do parku, na prosluněné stráně, remízky, případně naopak do stinného parku či lesa.
V případě, že se z domu nebo bytu nevykopete, připravte si pěkných pár stokorun, hrstka kopřiv nebo česneku medvědího například v Lidlu vyjde na 39 korun i více. A do nádivky s jedním balíčkem rozhodně nevystačíte.
Je proto lepší si udělat výlet a podívat se, jestli jarní bylinky nerostou ve vašem okolí. Při troše štěstí narazíte nejen na mladé kopřivy, smetánku lékařskou, ale i na popenec břečťanovitý. Kvete modře a velcí neznalci by si ho mohli poplést s jaterníkem, který je jedovatý, proto je lepší si jeho vzhled osvojit dříve, než se jím v dobré víře nakrmíte.
Hitem posledních let je bezesporu česnek medvědí, jemuž co do obliby konkuruje snad jen avokádo a uzený losos. Ty byste v českých luzích a hájích hledali jen velmi těžko, zatímco česnek při troše štěstí najít můžete. Česneková horečka, která Česko zachvátila, sice nepřeje vyzrazování míst, kde ho najdete, štěstí zkuste třeba v Divoké Šárce, pokud vyrazíte v rámci Prahy.
Nejčastěji roste v lužních lesích, ve vlhčích porostech, na stinných místech v listnatých a smíšených lesích. Hledejte kolem potoků, v hlubších lesích a na vlhkých loukách.
Stejně jako v případě sbírání hub platí, že by bylo fajn, kdyby po vašem „náletu“ na místě nezbyla holá pláň, a tak se vyplatí sbírat bylinky s citem a trvalou udržitelností na paměti.
Zrovna česnek medvědí je na necitlivé zacházení docela citlivý, a navíc neroste všude jako třeba kopřiva dvoudomá nebo pampeliška čili smetánka lékařská. A taky si ho můžete splést s jedovatou konvalinkou.
O dost méně choulostivý je hit posledních pár let, příbuzný česnek podivný. Nezasvěceným bude připadat jako obyčejný travní porost, promnutím listů mezi prsty ale bezpečně poznáte, jestli jste se „nesekli“. Pražskými parky se šíří docela rychle a třeba v oboře Hvězda se mu slušně daří. Je docela expanzivní, a tak vám při jeho sběru nemusí tolik krvácet srdce, že pleníte přírodu.
Dosti rozšířená je i bršlice kozí noha, kterou má většina zahradníků za úporný a otravný plevel. Otrávit se můžete příbuzným bolehlavem plamatým, naopak bršlici využijete podobně jako výše uvedené posly jara.
Všechny jmenované můžete spařit vroucí vodou, vylouhovat a připravit z nich čaj, který po zimě nakopne organismus a pomůže z něj vyplavit škodliviny, dodají vám minerály a zdraví prospěšné látky. Pokud jste od října jedli fastfood a hnuli se maximálně od lednice k televizi, nečekejte, že vás pár šálků „spraví“. Ani bylinky nejsou všemocné a nenapraví léta špatné životosprávy.
Bršlice, pampeliška i popenec se hodí do salátů, v nich zazáří i oba česneky. Bylinky se skvěle hodí i do polévek, orestované jako špenát, dochutí pomazánky, pečivo i slané koláče a velikonoční nádivku.
Skvělé jsou i na přípravu pesta a jiných studených omáček. Ty jdou dobře zamrazit na doby, kdy nerostou. Dají se i naložit do octa a oleje.
V takovém případě pozor, aby vám nezačaly v oleji plesnivět, to bohužel dělají docela často a rády.
Kdy na poklady přírody vyrazit? Co nejdříve! Za pár týdnů bude pozdě, zejména pro česnekové příbuzné, ostatní rostliny lze sbírat zhruba do května, pokud si chcete užít jejich jarní sílu.
Medvědí česnek je hitem posledních let: Zázrak z lesa! – AHA.cz
Obyčejný česnek zná každý, na jaře ale všechnu slávu sklízí jeho divoký bráška. Jako pesto, bylinkové máslo i spařený, medvědí česnek získal v českých kuchyních velkou oblibu.
Medvědí česnek je jarní bylinka, a čerstvý ho můžeme užívat jen asi měsíc v roce, pak je konec a musíme si počkat na další sezonu. Jsou však samozřejmě způsoby, jak ho uchovat na delší dobu. Čerstvé listy dodají zvláštní chuť salátům, těstovinám i polévkám.
Je podobné chuti klasického česneku, nezůstává však v dechu. Ideální je připravit pokrm tak, aby se nezničily cenné látky, v medvědím česneku obsažené. Je fantastický do pomazánek z tvarohu, skvělou službu udělá pod masem, lze ho připravovat jako špenát. Mimochodem, svýtečný je i jen tak na chlebu s máslem.
Kde ho najdeme?Daří se mu hlavně v lužních lesích a vůbec tam, kde je vlhko. Jeho listy připomínají listy konvalinky. Takže pozor, nespléct, tahle květinky je jedovatá. Lze ho i pěstovat, pak vyžaduje hodně vláhy a zastíněné místo.
- Chutná i léčí
- * snižuje hladinu cukru v krvi
* má vysoký obsah vitamínu C* snižuje krevní tlak * brání kornatění tepen* pročišťuje organismus * je vhodný při nechutenství a ateroskleróze* působí proti dně i revmatismu* je výbornou prevencí proti chřipce* je to silné přírodní antibiotikum* má močopudné a projímavé účinky* je antibakteriální a protiplísňový* je to silný přírodní antioxidant* používá se i při léčbě křečových žil
Bylinkové másloPotřebujete: 250 g másla, 60 g medvědího česneku, ½ lžičky soli
Postup: Máslo nechte změknout, pak vložte i s česnekem a solí do mixéru a krátce rozmixujte. Hotovou směs dejte do misek, nebo formiček a nechte vychladit. Můžete ji také zabalit do alobalu, vytvarovat do tvaru válečku a nechat v lednici ztuhnout.
PestoPotřebujete: 25 lístků medvědího česneku, 100 ml panenského olivového oleje, 40 g piniových oříšků (je možná nahradit je mandlemi i vlašskými ořechy), 40 g strouhaného parmazánu
Postup: všechny ingredience vložte do mixéru a rozmixujte. Pak naplňte do sklenic a dobře uzavřete. Pesto můžete používat na ochucení salátů, ozdobu polévek, do rizota, na těstoviny, na maso a do masa. Pozor, pesto skladováním šedne. Pokud ho chcete uchovat delší dobu, česnek nejdřív spařte vroucí vodou a pak zchlaďte v ledové, pak teprve rozmixujte.
Krémová polévkaPotřebujete: 1 l zeleninového vývaru, 2 cibule, 2 žloutky, 2 polévkové lžíce másla, 2 polévkové lžíce oleje, 200 g smetany na vaření, 250 g medvědího česneku, pepř, sůl
Postup: Medvědí česnek omyjte a ještě mokrý vložte do vroucí osolené vody, chvíli povařte, slijte a zprudka ochlaďte studenou vodou.
Cibule nakrájejte nadrobno a na rozehřátém másle nechte zesklovatět, přidejte medvědí česnek, krátce poduste, podlijte vývarem a nechte vařit. Hrnec odstavte a ponorným mixérem vše důkladně rozmixujte.
Žloutky rozkvedlejte ve smetaně a za stálého míchání vlijte do polévky, ochuťte solí a pepřem.
Jako špenátPokud podáváte medvědí česnek jako přílohu, nechte ho krátce spařit v páře, pak osolte, opepřete a podávejte. Do smetanové omáčky ho dávejte až naposled a nechte jen kratičce povařit.
Jak pěstovat medvědí česnek
17. 05. 2018 | Doba čtení 5 minut
Medvědí česnek se těší stále větší oblibě. Na přípravu pesta se hodí větší množství listů, ale pro zpestření jarních pokrmů si můžeme vypěstovat i vlastní úrodu. Jen musíme počítat s poměrně krátkým obdobím sklizně.
Česnek medvědí – seznamte se
Česnek medvědí – celá rostlina včetně cibulek a poupat. Zdroj: Shutterstock.com / Ivan Marjanovic
Česnek medvědí (Allium ursinum) je vytrvalá léčivá bylina.
Jak je patrné na fotografii, pod zemí má 4-6 cm dlouhou a 1-2 cm silnou cibuli s bělavými až žlutavými obalovými šupinami a nad zemí 15-40 cm vysoký stonek s dvěma až třemi přízemními listy o rozměrech 10-20×2-5 cm.
Rostlinu zakončuje květenství a tobolka, což je plod.
Česnek medvědí roste na písčitohlinitých až jílovitých půdách, nejčastěji ho najdeme na vlhčích, spíše stinných místech, třeba v lužních a listnatých lesích, kolem potoků nebo na úpatích svahů. U nás se vyskytují dva poddruhy: česnek medvědí pravý a ukrajinský.
Pravý se vyskytuje roztroušeně ve východních Čechách a na Moravě, neobjevuje se však v západních a jižních Čechách. Ukrajinský roste většinou na Moravě, v Čechách ho najdeme pouze vzácně ve východní části.
Oba poddruhy se od sebe odlišují květní stopkou, která má buď bradavky (pravý česnek), nebo je hladká (ukrajinský).
Kdy a jak sklízet medvědí česnek?
Záleží na aktuálním vývoji počasí v daném roce a pochopitelně také na lokalitě, kde jej pěstujeme. V nejteplejších oblastech se první lístky mohou objevit již koncem prvního březnového týdne, naopak během května už je rostlina v plném květu. Nejvíce živin mají listy v době, kdy ještě česnek nejde do květu.
Ale ještě i v době květu můžeme listy kulinářsky využít. A podobně jako květy pažitky můžeme využít k přizdobení pokrmů i květy medvědího česneku. Na rozdíl od pažitky musíme počítat s tím, že sklizeň listů nebude možná příliš dlouho. Po odkvětu začnou dozrávat semena, listy začínají žloutnout a zasychají. Není to důsledek špatné péče, ale přirozený proces.
Rostlina odpočívá a nabírá síly pro bujný růst v příštím roce.
Česnek medvědí vytváří ve volné přírodě bohaté porosty. Zdroj: Schutterstock.com / Radka Palenikova
Je medvědí česnek chráněný?
Česnek medvědí v České republice obecně zákon nechrání. Ale pokud ho natrháme v chráněné krajinné oblasti nebo v přírodní rezervaci, můžeme dostat pokutu. I jinde se však k němu chováme šetrně a místa výskytu nepleníme. Vždy je vhodnější sbírat jednotlivé listy a nikoli vytrhávat celé rostliny i s cibulkou.
Medvědí česnek můžeme snadno pěstovat i v zahradě
Česnek medvědí je v době květu atraktivní ozdobou zahrady. Zdroj: Shutterstock.com / J Need
Pokud necháme česnek medvědí vykvést, začne se vysemeňovat i sám. Zdroj: Shutterstock.
com / Manfred Ruckszio
Pro pěstování v zahradě se nejlépe hodí podobná místa, na jakých se tomuto česneku daří v přírodě, tedy vlhčí a spíše stinná. Česnek medvědí se snadno množí semeny i cibulkami.
Osivo je dnes běžně k mání v zahrádkářských prodejnách, prodává se i předpěstovaný v nádobách (kontejnerech). Vysazujeme vždy několik cibulek společně (5-10 kusů). Cibulky sázíme tak, aby nad jejich vrcholem bylo přibližně 5 cm půdy.
Pokud nemáme k dispozici zahradu, můžeme pěstovat medvědí česnek v omezeném množství třeba na balkoně. Jen musíme počítat s velmi skromnou sklizní. Ale pro zpestření jarních pokrmů se určitě bude hodit.
Semena vyséváme do hloubky 1 cm, nejlépe v období září-listopad. Počítat bychom měli s delší dobou klíčení, může trvat až měsíc. Výhodné je nechat rostliny v zahradě rozrůst a vykvést, samy se pak budou dál vysévat.
Takto vypadají cibule česneku medvědího. Sázíme je ve skupinách po 5 až 10 kusech. Zdroj: Shutterstock.com / J Need
Využití v kuchyni je časově omezené, ale velmi mnohostranné
V kuchyni lze česnek medvědí použít na desítky způsobů, a to jako čerstvou bylinku i na tepelné zpracování.
Zatímco u česneku kuchyňského se používají stroužky, u medvědího si kuchaři cení hlavně listů; můžeme je přidat všude tam, kam bychom přidali česnek či pažitku, lze z nich připravit pesto či salát, nasekat je na chleba s máslem nebo na vařené brambory. Listy také můžeme jednoduše spařit jako listový špenát nebo využít na přípravu polévky.
Jak si vypěstovat na balkoně nebo na zahradě medvědí česnek
Medvědí česnek je nenáročný, potřebuje ale stín a dostatek vláhy, protože ve volné přírodě roste často u potoků či v lužních lesích Stačí vlhko a spíše stín a medvědí česnek vám poroste jako plevel. Nemusíte ho hnojit, jen mu dopřejte dostatek vláhy. Radost vám udělá i v květináči na balkoně. Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek
Medvědí česnek se stává čím dál oblíbenějším kořením či bylinkou. Ale nájezdy do lesů tuto rostlinu začínají decimovat. Přitom není nic jednoduššího než si ho pěstovat na zahradě. Díky tomu ochráníte růst česneku v divoké přírodě.
Jak už jsme řekli, rostlinka má ráda stinné místo a vláhu, bude se jí líbit v blízkosti keřů a stromů, nezapomínejte na pravidelné zalévání. Nesázejte ji do prohnojené hlíny ani ji nehnojte. Cibulky i semena sázejte do trsů, protože tak se nejlépe ujímá a roste. Pěstovat se dá jak na zahradě, tak i v květináči na balkoně.
Semena se sázejí na podzim a na sklizeň se můžete těšit až napřesrok, tedy za rok a půl. Cibulky se také sázejí na podzim, ale již na jaře můžete sklízet. Pokud si na jaře vysadíte sazeničky, můžete sklízet už za pár dní až týdnů.
Zkuste medvědí česnek jen tak na chleba, pokud si ho chcete uchovat, vyrobte si pesto
Medvědí česnek se hodí do polévek i do salátů
V dubnu a květnu sbírejte listy. Ty mladé, menší, jsou samozřejmě nejlepší. Listy se sbírají do doby, než bylina vykvete. Přesto si dávejte pozor, abyste medvědí česnek nezaměnili za jedovatou konvalinku!
Použití medvědího česneku je jednoduché, lze je přidat všude tam, kam byste normálně dávali česnek a jiné kořenící byliny. Hodí se například do bílých polévek, omáček či na maso.
Protože však vaření zničí velkou část přínosných látek, je úplně nejlepší konzumovat listy zasyrova. Přidávejte je proto do salátů nebo posekejte na malé kousky a jen posypte chleba s máslem.
Pokud jej chcete skladovat, nejlepším způsobem je výroba pesta či zamrazení.
Pesto z medvědího česneku
- svazek (cca 5 dkg) medvědího česneku
- hrst vlašských ořechů (nebo například ořechů kešu)
- 3 lžíce olivového oleje
- sůl
- 30 g parmazánu
Medvědí česnek umyjeme.
Listy rozmixujeme spolu s ořechy a postupně přiléváme olej. Poté přisypeme nastrouhaný parmazán a dochutíme lehce solí. Sýr sám o sobě je dost slaný, zacházejte proto se solí opatrně.
Po umixování nechte pesto odpočinout v lednici, poté používejte do těstovin nebo jen tak na pečivo.
(kor)
Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek
Článek je zařazen v: zahrada , medvědí česnek , pěstování
Medvědí česnek je jarní hit
Sezona medvědího česneku začíná na přelomu února a března, vrcholí v dubnu a uzavírá se v květnu, kdy květy odkvetou a listy zežloutnou. Jedlé jsou všechny části rostliny – listy, květy i cibulky. V průběhu sezony se ovšem mění jejich aroma. Největší sílu má bylina zkraje jara, než začne vytvářet květy.
Pro medvědí česnek se vydejte do vlhkých zastíněných částí lesa nebo do okolí potůčků. Dejte si ovšem dobrý pozor na záměnu s listy konvalinky a ocúnu, které jsou jedovaté. Omyl vyloučíte tak, že listy rozetřete mezi prsty. Listy česneku medvědího vydávají na rozdíl od konvalinky a ocúnu výraznou česnekovou vůni.
Sbírejte opatrně
Obliba medvědího česneku s sebou nese bohužel časté drancování jeho nalezišť, které by mohlo vést k tomu, že za dva tři roky bude této byliny ve volné přírodě výrazně méně. Sbírejte proto medvědí česnek jen pro svou potřebu, a to vždy dva až tři lístky z jednoho trsu.
Pokud otrháte všechny listy, většinou poškodíte poupě, rostlina nevykvete a nebude se dále rozmnožovat. V některých oblastech je sběr česneku medvědího dokonce protizákonný.
Bylina sice nepatří mezi chráněné druhy, zákaz trhání však platí v přírodních rezervacích a národních přírodních rezervacích, kde zákon zakazuje sběr veškerých rostlin.
TIP: Medvědí česnek si můžete vypěstovat ze semen, cibulek nebo sazeniček na zahrádce nebo i na balkoně v truhlíku.
Jarní dávka vitaminů
Účinky medvědího česneku se ztrácejí sušením, proto používejte vždy čerstvé byliny. Čerstvě nasekané listy dodávají tělu vitaminy a další prospěšné látky, a tím posilují organismus vyčerpaný dlouhou zimu.
Kromě jiného je medvědí česnek bohatým zdrojem vitaminu C. Ve 100 gramech listů této byliny je obsažen až trojnásobek doporučené denní dávky vitaminu C pro dospělou osobu.
Bylina má také antibiotické, močopudné a projímavé účinky, snižuje krevní tlak, pročišťuje a odhleňuje organismus.
Medvědí česnek stokrát jinak
Existuje mnoho způsobů, jak medvědí česnek zpracovat. Můžete s ním například naložit podobně jako se špenátem. Poduste ho krátce na troše tuku a podávejte ho jako přílohu.
Bylinu můžete dále přidat do salátu, sekanými listy posypat chleba s máslem nebo vařené brambory. Lze také připravit pesto, kterým můžete ochutit těstoviny, přidat ho do polévky nebo do omáčky.
Pamatujte přitom na to, že čím drobněji medvědí česnek nasekáte, tím intenzivnější bude jeho aroma.
Špagety s pestem z medvědího česneku
Suroviny na přípravu pesta:
- 4 lžíce ořechů (např. kešu, para, piniové)
- 50 g parmazánu
- 50 ml panenského olivového oleje
- 4 hrsti medvědího česneku
Postup:
Všechny suroviny vložte do mixéru a najemno rozmixujete. Ořechy můžete podle chuti nejprve nasucho orestovat na pánvi. Pesto plňte do čistých skleniček a přelijte ho trochou oleje, aby nebyl povrch vystaven vzduchu.