Máte jedináčka? Nerozmazlete ho! Jak na to?

Zdroj: Freepik

Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

O jedináčcích se toho traduje hodně. Prý jsou sobečtí, neradi se dělí a musí být za každou cenu středem pozornosti. Ve skutečnosti ale na to, jací jedináčci ve skutečnosti budou, mají zásadní vliv jeho rodiče.

Být jedináčkem není žádná ostuda. Vždyť bez bráchy či ségry vyrůstali například takoví velikáni jako Albert Einstein, Leonardo da Vinci nebo Winston Churchill. A to vůbec není špatná společnost. Navíc je jen na vás, co z vašeho dítka jednou bude.

Mohlo by Vás zajímat:

Matky podle horoskopu: Panny jsou perfekcionistky, s Lvicemi zažijí děti pravé dobrodružství

Vše je otázkou správné výchovy

Možná rodiče chtěli jen jedno dítě, možná další mít nemohli. Ať tak, či onak, na jediného potomka mají obvykle více času, mohou se mu lépe věnovat a po finanční stránce do něj více investovat. Potomkovi se obvykle snaží dopřát to nejlepší vzdělání, aby se uplatnil v profesním životě. To ale nutně neznamená, že z něj jednou vyroste egoista.

Jedináčci sice mohou být středem vesmíru svých rodičů, ale řada z nich se ze svého dítěte vědomě snaží vychovat samostatnou osobu, která zapadne do společnosti, aniž by se prosazovala na úkor ostatních.

Mohlo by Vás zajímat:

S dětmi u jednoho stolu: Jak to vyřešit, aby mohly jíst s vámi

Malí dospěláci

Některé děti, které vyrůstají bez sourozenců, dokonce mají velmi přísný režim. U starších rodičů se stává, že dítě žije převážně ve světě dospělých a přebírá jejich styl života. S ostatními dětmi se příliš nesetkává, a část dětství mu tak uniká. Takové děti mohou být na své rodiče velmi fixované, což jim v dospělosti může činit problémy.

Tyto děti si mohou být nejisté při kontaktu s vrstevníky, protože jsou zvyklé na řeč a jednání dospělých. Těžko pak zapadnou do kolektivu. To jen prohloubí jejich pocit osamění.

Rodiny s více dětmi

V rodině s více potomky jsou děti nuceny mezi sebou soupeřit o pozornost rodičů a nebýt trvale v centru dění. Porovnávají se a snaží se druhému vyrovnat, případně být ještě lepší.

Mohlo by Vás zajímat:

Zažijte s dětmi dobrodružství v kuchyni: Poradíme vám, jak je zapojit do vaření

Neizolujte jedináčka a naučte ho dělit se

Proto je dobré, když má jedináček dostatek pozornosti, ale zároveň je veden v rámci nastavených mantinelů. Dejte dítěti najevo, že je třeba si určité věci vybojovat a není automatické mít vše zadarmo. Rodiče jedináčků také mají často tendenci se o své jediné dítě přehnaně bát. Přílišná úzkostlivost ale může vašeho potomka brzdit.

Protože jedináček nemá sourozence, se kterým by si mohl hrát, je důležité mu umožnit kontakt s kamarády, kteří mu bráchu nebo ségru do jisté míry vynahradí. Proto dítě neizolujte od vrstevníků.

Jedináčci při lockdownu

To může být v dnešní době trochu problém. Školy a školky jsou zavřené a omezit bychom měli i kontakt mezi lidmi. To může být pro jedináčky, kteří nemají sourozence, obzvláště nepříjemné, protože přijdou o kamarády. Na druhé straně i v běžném režimu tráví spoustu času o samotě, a tak se umějí snáze zabavit sami.

Mohlo by Vás zajímat:

Vychováváte jedináčka? Pozor na to, co všechno mu můžete způsobit, říká známá psychoterapeutka

Už nemáme jedináčka! Jak to ponese?

Už nemáme jedináčka! Jak to ponese?

Zdroj: www.Thinkstock.cz

Možná je to i vaše zkušenost, těšíte se na nový přírůstek do rodiny a oznamujete radostnou novinu vaší prvorozené ratolesti, ale místo oslavného výkřiku váš čekají jen slzy, naštvaný obličej a výbuchy vzteku. Právě totiž sesazujete jedináčka z jeho trůnu. Jak se s tím poprat?

„Kačenka byla hodná holka, vnímavá, upovídaná, usměvavá, ale byla to moje sukně. Přišlo mi to roztomilé. I manželovi. Tedy až do chvíle, kdy jsme jí v jejích 5 letech oznámili, že bude mít bratříčka nebo sestřičku. Výbuchy vzteku střídané s pláčem a vyhrožováním a ptaním se, proč už ji nemáme rádi, byly na denním pořádku.

V noci se začala znovu počůrávat, nechtěla spát, pořádně jíst. Vztek nakonec vystřídal úplný útlum. Přestala komunikovat, byla jako vyměněná. Měla jsem o ni strach, a proto jsem ji vzala k dětskému psychologovi. Dnes je Natálce, naší druhé dceři rok, Katka je s tím srovnaná, ale dlouho to trvalo a myslím, že to ještě není úplně ono a teprve si k sobě hledají cestu.

Třetí dítko raději odložíme,“ svěřuje se třicetiletá čtenářka Petra.

Zdroj: www.Thinkstock.cz

Nový člen do rodiny

Na přírůstek se nemusí připravovat jen rodiče, ale taková situace se dotýká i staršího sourozence. Většina z nich to přijímá s radostí, sourozence si přejí a těší se na roli „velkého bráchy nebo velké sestry“.

Někteří ale nedokážou ovlivnit své emoce a místo radosti je přepadne splín, vztek a hlavně strach, co to udělá s jeho pozicí v rodině. Moc dobře si totiž dítě uvědomuje, že mu nebudete věnovat tolik pozornosti jako doposud a že se bude muset začít dělit.

Nejméně se to dotýká dětí do dvou let, většinou si totiž takové souvislosti neuvědomují. Nejvíce ohrožené jsou děti ve věku dvou až tří let a dále také děti do šesti let věku.

Emoce, které může cítit vaše dítě:

• žárlivost: změny počtu dětí v rodině nesou těžko hlavně starší děti, a to kolem 5. a 6. roku. Najednou totiž přestávají být středobodem vašeho světa a na rozdíl od menších dětí si to již plně uvědomují, navíc pokud už musí chodit do školy, a vy se tak celý den věnujete hlavně novorozenci
• odmítání: dítě začíná všechno negovat, nereaguje na vaše podněty, dokonce vás přestává odmítat jako autoritu a bouří se, dělá naschvály
• vztek, agrese: běžně se stává, že dítě si chce svoje postavení vybít vzteky třeba mlácením sebou po podlaze, boucháním do věcí, či ubližováním dokonce novorozenci (v takovém případě je načase vyhledat odbornou pomoc, protože tohle sami nezvládnete a mohlo by dojít k tragédii), a to všechno ve snaze upoutat pozornost zpět na sebe
• pasivita: namísto očekávaného vzteku se dítě může uzavřít do sebe, začíná málo komunikovat, projeví se nějaká vada, třeba vada řeči
• vynucení pozornosti pomočováním: psychologové tento jev nazývají návratem do dřívějšího vývojového stadia, dítě se může znovu začít pomočovat, i když už chodilo na nočník, může vyžadovat znovu krmení…tak dosáhne větší pozornosti rodičů, protože najednou bude zranitelné

Zdroj: www.Thinkstock.cz

Kafe.cz varuje:

• Pasivní reakce dítěte může být o mnoho zákeřnější než jen vztek. Může totiž ovlivnit celý zbytek života vašeho dítěte. A to v negativním slova smyslu.

Jak tomu předejít?

Existuje pár rad a tipů, které by mohly pomoci vašemu dítěti vyrovnat se s příchodem nového člena rodiny na svět. Obecně ale platí, že v rodinách, ve kterých se od samého počátku počítá s větším počtem dětí, k problémům se žárlivostí dochází méně.

• Přizvěte ho k přípravám: vaše dítko může pomáhat s chystáním pokoje pro novorozené miminko, s nákupy, holčičky mohou pomoci s vybíráním oblečení pro dítě, chlapci s hračkami
• Nechte ho komunikovat: bavte se s ním o miminku, nechte ho pozorovat vaše bříško, nechte ho, ať miminko přes břicho hladí, mluví s ním
• Povídejte si s ním o jeho dětství: řekněte mu, jak se rodí miminko, ukazujte mu fotky z jeho dětství, kde je jako miminko
• Zachovejte stávající rituály: co nejméně měňte zaběhnutý chod rodiny a její plány…večerní koupání, uspávání, čtení pohádky, víkendové filmy nebo procházky – to všechno se pokuste dělat stejně jako před porodem…vaše dítě by se nemělo cítit novorozencem ohrožené
• Jen jeho čas: naplánujte si chvíle, které strávíte se starším sourozencem o samotě…bude tak mít pocit, že i přes nového sourozence máte dost času i na něj
• Zapojte se do jeho aktivit: vozila jste prvorozené dítě na fotbal nebo do kroužků? Pak si to zkuste zařídit tak, abyste to mohla dělat dál.

Zdroj: www.Thinkstock.cz

Kafe.cz říká:

• Pamatujte na to, že máte právo rozhodnout se o rozšíření rodiny. Nenechte proto staršího sourozence zasahovat do vašeho rozhodnutí a nedovolujte mu vyčítání a slova, že on si to nepřál a není to vůči němu fér. Taková rozhodnutí dítěti nenáleží. Přesvědčte ho o tom, že ho budete mít stále stejně rádi a že se jeho život s příchodem sourozence mění k lepšímu, protože získá životního parťáka.

256 kWh/m²/rok)“,“price“:“6 090 000 Kč „,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_613e8e413ec9b1.91401291.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-domu-as-dlouha-4058978″},{„serverId“:1,“heading“:“Prodej domu“,“locality“:“Vyškov, Nosálovská“,“information“:“osobní vlastnictví, cihlová konstrukce, umístění v klidné části obce, energetická třída B (43-82 kWh/m²/rok)“,“price“:“12 000 000 Kč „,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_613e8be315d7c3.91687344.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-domu-vyskov-nosalovska-4058976″},{„serverId“:1,“heading“:“Prodej bytu 3+1″,“locality“:“Vlašim, Obora“,“information“:“osobní vlastnictví, cihlová konstrukce, 1. patro, umístění v klidné části obce, energetická třída E (163-205 kWh/m²/rok)“,“price“:“informace v RK“,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_613e88af8a0bd2.77349539.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-bytu-3-1-vlasim-obora-4058973″},{„serverId“:1,“heading“:“Pronájem bytu 3+1″,“locality“:“Čistá“,“information“:“družstevní vlastnictví, cihlová konstrukce, přízemí, umístění v klidné části obce, energetická třída G (>256 kWh/m²/rok)“,“price“:“12 000 Kč /měs.“,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_613e88015935f8.97170604.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/pronajem-bytu-3-1-cista-4058972″},{„serverId“:1,“heading“:“Prodej domu“,“locality“:“Řečice“,“information“:“osobní vlastnictví, umístění v klidné části obce, energetická třída G (>256 kWh/m²/rok)“,“price“:“1 190 000 Kč „,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_613e8737dc1222.74905741.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-domu-recice-4058971″},{„serverId“:1,“heading“:“Prodej domu“,“locality“:“Svatý Mikuláš“,“information“:“osobní vlastnictví, umístění v klidné části obce, energetická třída E (163-205 kWh/m²/rok)“,“price“:“6 900 000 Kč „,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_613e85a53a6e76.40895237.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-domu-svaty-mikulas-4058970″},{„serverId“:1,“heading“:“Prodej domu“,“locality“:“Tanvald“,“information“:“osobní vlastnictví, umístění na polosamotě, energetická třída G (>256 kWh/m²/rok)“,“price“:“9 999 000 Kč „,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_613e84557830d6.08790677.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-domu-tanvald-4058969″},{„serverId“:1,“heading“:“Prodej domu“,“locality“:“Kynšperk nad Ohří, Františka Palackého“,“information“:“osobní vlastnictví, cihlová konstrukce, umístění v klidné části obce, energetická třída D (121-162 kWh/m²/rok)“,“price“:“5 710 000 Kč „,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_613e8328a19818.13828945.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-domu-kynsperk-nad-ohri-frantiska-palackeho-4058968″},{„serverId“:1,“heading“:“Pronájem bytu 3+1″,“locality“:“Praha 5, Borského“,“information“:“osobní vlastnictví, panelová konstrukce, 3. patro, umístění na panelovém sídlišti, energetická třída G (>256 kWh/m²/rok)“,“price“:“17 000 Kč /měs.“,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_613e82742d9337.63600396.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/pronajem-bytu-3-1-praha-5-borskeho-4058967″}]}>

Jak se žije se "stigmatem" jedináčka

Kolik rodičů si dovolí pustit se do výměny názorů o tom, jak by měla vypadat rodina. Stereotyp o tom, že kompletní rodina jsou dvě děti, stále přetrvává.

Lidé se často mylně domnívají, že jedináček je vlastně chudáček. Nemá si s kým hrát, je odsouzený vyrůstat mezi samými dospělými, ale má zase dostatek pozornost – rodiče mu koupí, na co si vzpomene, kvůli čemuž z něj nejspíše vyroste panovačný sobec.

„A kdy mu pořídíte sourozence?“

O svůj názor na život bez sourozenců by se s námi podělilo jistě mnoho jedináčků. My jsme se zeptali paní Veroniky z Olomouce:

„Nikdy jsem neměla pocit, že strádám tím, že nemám sourozence. Už ve školce jsem si našla kamarádky, s nimiž jsem trávila spoustu volného času. Podobně to pokračovalo i na základní a střední škole. Samotou jsem rozhodně netrpěla, ani jsem nebyla nucena vyrůstat mezi dospělými.“

Názory, že být jedináčkem je „nemoc“, pochází již z 19. století. Lidé byli zvyklí, že rodiny mají mnoho dětí, často více než jen dvě, proto model rodiny s jedním dítětem nebyl obvyklý. Jedináčci byli považováni za přecitlivělé a ješitné, dokonce za málo odvážné.

V dnešní době je běžné mít pouze jedno dítě. Je na každém, jak velkou rodinu chce (nebo může) mít. V novém miléniu počet dětí na jednu ženu navíc výrazně poklesnul. Dnes nám nepřijde nijak divné, že mají rodiče jen jednoho potomka, přesto jsou stále konfrontováni s otázkou, proč si nepořídí další.

Paní Veronika kontruje: „Hodně mých kamarádů i dětí z okolí bylo jedináčků a nikdy nám nepřišlo, že je něco tak, jak by „nemělo“ být. Vyrůstala jsem v 90. letech, kdy jsme do večera běhali venku a hráli si spolu. Se svými vrstevníky jsem trávila opravdu hodně času. Nikdy jsem neměla pocit, že mi chybí sourozenec.“

Významný výzkum provedly psycholožky Toni Falbo a Denise Polit. Jejich zkoumání zahrnovalo jedináčky různých sociálních tříd i barev pleti, především ve Spojených státech. Výsledky ukázaly, že se jedináčci neliší od dětí, které vyrůstají mezi sourozenci. Jediná nalezená odchylka spočívala v tom, že podobně jako prvorození děti i jedináčci jsou úspěšnější a bývají inteligentnější.

Vyrůstat bez sourozenců se vlastně jeví jako pozitivum. Žádná studie zatím nedokázala, že by jedináčci byli sobečtí, osamocení nebo rozmazlení, naopak jsou sebevědomější a dokáží lépe zvládat samotu. (zdroj: zena.aktualne.cz)

Ve skutečnosti ani jedno. Přestože se s těmito názory ještě lze setkat, jedná se skutečně jen o předsudky. Jedináčci nejsou ani rozmazlení, ani sobečtí či snad nesamostatní. Nevyžadují pozornost ostatních více než jiné děti a rozhodně se umí dělit.

„Někdy se setkávám s názory, že jsem jako malá měla více hraček než jiné děti, protože jsem byla sama. Logicky jsem tedy rozmazlené dítě. To ale vůbec není pravda.

V době mých dětských let byly hračky poměrně drahé a maminka mi vysněnou barbínu koupila jenom na Vánoce, protože stála moc peněz.

Rozhodně to nebylo tak, že bych dostávala dražší dárky než mí vrstevníci, protože si to rodiče mohli dovolit. Nemohli,“

vysvětluje třicetiletá Veronika.

Rodina s jedním dítětem je stále některými lidmi vnímána svým způsobem neúplně. Jedináčci jsou na jednu stranu považováni za chudáčky, kteří jsou nuceni vyrůstat mezi samými dospělými, na druhou stranu jsou skoro až démonizováni kvůli předsudkům, které okolo nich panují. Jakmile někde řeknete, že nemáte sourozenci, začnou se na vás lidí dívat podivně.

Najednou slýcháte věci jako „No jo, ty jsi to měl v životě jednodušší,“ nebo „Tak to nemůžeš pochopit, jaké to bylo.

“ Lidé mají pocit, že když nemáte sourozence, máte lásku svých rodičů jen pro sebe a máte jí vlastně až moc. Jste rozmazlení z přebytku hraček, a tak nějak máte všechno lepší, protože se s nikým nemusíte dělit.

Až na to, že jste sebestředný sobec neschopný fungovat ve společnosti, usurpující si kde, co, a ještě ke všemu labilní.

Martina Janoutová |6 minut čtení

Výše jsme psali o tom, že jedináčci podobně jako prvorozené děti mívají vyšší intelekt. Pozornost rodičů soustředěná pouze na jedno dítě může přinést své ovoce.

Podle výzkumů bývají jedináčci úspěšnější, a to z různých důvodů. Zejména proto, že na ně rodiče mají více času. Může to ale být také kvůli tomu, že máte-li více dětí snažíte se jim dopřát všem stejně a neupřednostňovat jedno.

Někdy se však může stát, že rodiče vkládají do svého jediného dítěte až příliš velké naděje a přenáší na něj své nesplněné sny. Na takové dítě je vyvíjen tlak, který nemusí unést. Protipólem k této situaci je bezmezná a až úslužná láska rodičů, v jejímž důsledku může z dítěte opravdu vyrůst sobecky se chovající jedinec.

Na druhou stranu soustředěná láska rodičů a vyrůstání pouze mezi dospělými mohou mít i své klady: z jedináčků často rostou úspěšní lidé, kteří zvládají bez problémů komunikovat s lidmi a mají také širší slovní zásobu.

I když být jedináčkem vypadá jako výhoda, v pozdějším životě to může přinášet „problémy“ navíc. Na jediné dítě je například přenášena zodpovědnost postarat se o stárnoucí rodiče. Životní útrapy a strasti také není s kým sdílet. Mnoho jedináčků si proto tento stav kompenzuje vlastní početnější rodinou.

Výhody

• Jedináček získává intenzivnější výchovu rodičů, proto častěji vynikají ve sportech nebo se u něj rozvine umělecké nadání.
• Dítě bez sourozenců lépe zvládá samotu a učí se být samostatné.
• Jedináček může pocítit více materiálního dostatku.

Nevýhody

• Chybí vrstevník v rodině.
• Soustředěnost rodičů na jedno dítě a jejich přehnaná očekávání mohou způsobit nezvládnutí tlaku nebo naopak

sebestřednost.

• V dospělosti není s kým sdílet starost o rodiče. Vše je na bedrech jediného dítěte.

Otázka: „Tak kdy si pořídíte druhé?“ je pro mnoho lidí běžným dotazem. Přesto však než někomu tuto otázku položíte, zamyslete se. Někteří lidé se skutečně rozhodli mít pouze jedno dítě (např.

měli jej až v pozdním věku), jiné páry možná po druhém touží, ale z různých důvodů jej mít nemůžou.

Důvodem může být složitější finanční situace, ale také o fyziologické problémy. Některé páry se dlouho snaží o druhého potomka, ale prostě to nejde. Jiné si prošly potratem nebo zažily poporodní deprese a nechtějí tyto zážitky opakovat. Dobře míněná otázka proto nemusí být vždy vhodná.

„Někdy, když někomu řeknu, že nemám sourozence, nastane na chvíli podivné ticho. Skoro mám až pocit, že bych se za to měla omluvit,“ směje se paní Veronika.

Ve výsledku nezáleží na tom, zda máte sourozence nebo ne. Z jedináčků mohou vyrůst jak pracovití a sociálně zdatní jedinci, tak sobci a manipulátoři. Ostatně jako ze všech lidí obecně.

Stáhnout PDF Stáhnout PDF

Máte jedináčka? To nejhorší a to nejlepší, co pro něj můžete udělat

Koluje o nich řada mýtů: jsou sebestřední, neumí se dělit nebo si špatně hledají kamarády. O kom je řeč? O jedináčcích. I když počet dětí v rodině ovlivňuje naši povahu, je to jen jeden z mnoha faktorů. Další jsou například výchova, vztahy v širší rodině, životní styl a podobně. Měla by se výchova jedináčků lišit od výchovy sourozenců? Potřebují tyto děti něco specifického?

Pořadí, ve kterém se člověk v rodině narodí, ovlivňuje jeho povahu. Od malička se buď učí vycházet se staršími a prosadit se, nebo je považován za nejrozumnějšího a automatického vůdce smečky těch mladších. Specifickou skupinou jsou pak jedináčci.

Mají veškerou pozornost rodičů, což pro ně může být výhoda i nevýhoda. Stejně tak to, že rodiče pro ně bývají autoritou i přítelem. Jedináček nemusí o své místo na slunci s nikým zápasit, o to tvrdší pak může být střet s realitou, když zjistí, že na světě jsou i lidé, pro které zrovna on není středobodem světa.

Jedináčci nepotřebují zvláštní přístup ve výchově. Potřebují ale – stejně jako všechny děti – aby byly naplněny jejich potřeby.

Co jedináčci potřebují?

Kontakt s vrstevníky

Je rozdíl, pokud dítě vyrůstá z velké části jen mezi dospělými, nebo pokud má naopak ve svém okolí kamarády nebo stejně staré členy rodiny.

Děti potřebují trávit čas s vrstevníky, a to nejen ve školce nebo ve škole, kde čas organizuje vychovatel. Taky ve chvílích volna, kdy si čas organizují samy děti.

Tam se naučí komunikovat, spolupracovat, půjčovat věci a dělit se s ostatními.
Nechte ho dělat chyby

I když je to vaše jediné dítě a máte čas ho vždycky varovat, všechno mu připomenout a vše za něj zařídit, nechte ho také občas narazit. Nechte ho udělat chybu a nechte ho, ať si s ní poradí. Pokud mu budete umetat cestičky, jste na nejlepší cestě vychovat z něj člověka, který nebude umět čelit problémům a řešit základní životní situace.

A co jedináčkovi určitě nedělejte?

Nedělejte z něj perfekcionistu

Americký psycholog Kevin Leman, který se dlouhodobě specializuje na to, jak pořadí narození a počet sourozenců ovlivňují psychiku, vidí u rodičů jedináčků jednu nebezpečnou tendenci: jelikož má dítě zpravidla plnou pozornost obou rodičů, může se díky tomu rychleji vyvíjet. Rodiče pak zvyšují své nároky, kterým se jedináček pochopitelně snaží dostát. Nezřídka začne mít pocit, že nejdůležitější je úspěch, a stává se z něj perfekcionista s přehnanými nároky na sebe i své okolí. A také s přehnanou potřebou pochvaly a uznání od druhých.

Nevkládejte do něj své sny a ambice

Jedináčci mají leccos společného s nejstaršími sourozenci. Jednou z věcí je, že se často stávají nástrojem pro neukojené ambice rodičů. Někomu nebylo dopřáno věnovat se celý život naplno baletu, ale jeho jediná dcera si to zaslouží – i když to vůbec nechce. Není to leckdy jednoduché ani pro rodiče sourozenců, ale děti tu opravdu nejsou proto, aby plnily rodičovský sen.

Nedělejte z něj malého dospělého

Jedináček to má těžké i v další věci: bude vždycky dospělejší než ostatní děti a dětštější než dospělí v jeho nejbližším okolí. S dospělými umí většinou skvěle komunikovat, ale nikdy nebude tak chytrý jako oni.

O to víc se sám snaží. Dospělí zas mívají tendenci chovat se k němu jako ke staršímu a podle toho vybírat hračky, kroužky, zábavu i témata k hovoru. Někteří jedináčci tak mají pocit, že jim bylo ukradeno dětství.

Nenálepkujte

Jednou z největších překážek pro jedináčky je to, že o nich panuje řada stereotypů. Svému okolí tak budou muset dost často dokazovat, že se opravdu umí bavit s vrstevníky, že se fakt umí rozdělit a že neměli smutné dětství. Co jim opravdu pomůže, je, když je jejich okolí přestane jako jedináčky vnímat a tyto vlastnosti jim nebude podsouvat.

Chat: Monika Němcová — Sama doma — Česká televize

BKBr: „Jsem druhorozený a často mne s mým sourozencem srovnávali, nebylo to správné, že?“

Monika Němcová : „Dobrý den. Rodiče právě srovnáváním podpoří sourozeneckou rivalitu. Nevím a předpokládám, že rodiče dělali jak nejlépe mohli. Pokud se podíváte na jejich sourozenecký vztah, tak tam můžete vidět, jestli opravdu věděli, že je něco špatně. Děkuji Mo“

ANTIMONY: „Bývá jedináček často individualista či až dokonce egoista?“

Monika Němcová : „Dobrý den. Individualista zcela jistě. Egoistu na jeho cestě životem podpoří rodiče díký své „zaslepené“ lásce. I oni mají ke svému bezpodmínečnému obdivu ke svému dítěti důvod. Věřím, že by Způsob změnili, pokud by věděli jak. Děkuji Mo“

Jitka: „Dobrý den, jak to je když je velký věkový rozdíl mezi prvorozenym a druhorozenym dítětem (13-15 let). Nejsou už to stejně dva jedináčci? Pěkné odpoledne, Jitka“

Monika Němcová : „Dobrý den. Ano jsou oba tzv. jedináčci. Jen ten druhorozený má možnou výhodu v rodičovském nadhledu. Pokud rodiče se toho druhého jen nemohli dočkat, tak to ten druhorozený bude mít složitější v následném životě díky možnému ROZMAZLOVÁNÍ. Mohli by ho tím vést k posilování jeho ega. Děkuji Mo“

petra Židkova: „Dobry den,jsem maminka 5 letych dvojcat holčiček.stale mezi nimi probihaji ruzne hadky,boje,o věci,o pozornost i o to,kdo bude mluvit.jak k nim pristupovat.

od narozeni mam stale pocit ze druhe narozene dceri davam mene lasky i pozornosti,i kdyz se snazim davat obema stejne.a te druhe narozene jakoby jeste pridavat.

stale ale citim nejakou vinu za jejich boje a nevim jak jim a sobe pomoci.diky,petra“

Monika Němcová : „Dobrý den. Petro ráda bych se zeptala na vaši osobní zkušenost s vaším sourozencem. Máte vůbec možnost své dcery pochopit? pokud sama nemáte zkušenost s tím být dvojčetem, tak se prostě přestaňte snažit o nemožné.

Vaše dcery ocení jednoduchost. Na prvním místě bych vám ale doporučila přestat mít jakékoliv pocity dluhu, viny. Důvod je ten, že vaše dcero to cítí a nemohou se v tom orientovat. Proto se dohadují.

Pokud uznáte postavení té první a pochopíte roli té druhé, vše se zklidní. Děkuji Mo“

Jana: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat jaký věkový rozdíl mezi sourozenci je ideální? Děkuji“

Monika Němcová : „Dobrý den. Předpoklad je, že ideální je po třech letech. Souvisí to s tím, jak jste na tom vy, jako rodiče. Jaké jste prožili dětství, v jaké jste roli ke svému sourozenci. Nic není ideální, jsou to pouze doporučení vycházející z pozorování různých psychologů a lidí, kteří se zabývají tímto tématem. Děkuji Mo“

Zuzana: „Dobry den, je mi 30 a jeste nemam deti,mam o rok mladsi sestru a o 5 let mladsiho bratra. Nekdy si pripadam,ze se k nim chovam jako jejich maminka a ze jsou porad deti. Chci radit,pomahat a mam o ne strach. Mam tuto situaci resit,abych je napr. neomezovala? Dekuji,Z.“

Monika Němcová : „Dobrý den. Vaše role prvorozené je velice silná. Pokud ale vykročíte vlastním směrem, posílíte i je. Mladší sestra bude určitě vnitřně velice za vaši změnu vděčná.

Vnějšně se to nejspíš hned neprojeví, ale vydržte. Bratr má štěstí, že vás obě má. Pokud vy dvě urovnáte svůj vztah bude se mu lépe „hledat“ partnerka do života.

Jako prvorozená jste vy, která máte jako první vykročit a jít. Držím palec. Děkuji Mo“

Iva: „Bývá často vztah prvorozený a druhorozený syn založený na jejich vzájemné rivalitě?“

Monika Němcová : „Dobrý den. Vztah těch dvou je přirozený. Rodiče jsou ti, kteří mohou jednoznačně ovlivnit jejich vztah. Děkuji Mo“

Josefína: „Dobrý den, máme syna 10 let a nyní čekáme holčičku. Přijde mi, že i dcera bude prvorozená a skoro jedináček … a co děti prostřední děti – jako já 🙂 Děkuji Josefína“

Monika Němcová : „Dobrý den. Vaše dcera bude druhorozené dítě, prvorozená dcera a po 10 letech. Syna určitě můžete velice dobře na sestru připravit.

Dcera bude mít bratra, proto jedináček nebude, jen vy do „toho“ jdete po dost dlouhé době a tak budete vše nejspíš jinak cítit. Vy ho jako jedináčka můžete vnimat.

Prostřední dítě – jak to máte – umíte urovnávat spory, protože je nemáte ráda? 🙂 Děkuji Mo“

Tereza: „Dobrý den,moc mě zaujalo Vaše povídání.

Já sama jsem narozená jako druhorozená a zajímalo by mě jak jste to myslela,že dětem nemůžeme dát stejnou lásku? Mám dvě dcery 5 letý rozdíl a obě je miluji nadevše,ale je pravda,ze ke každé mám jiný vztah mladší je stále moje miminko malé i když už ji je 4 a starší dcera je komplikovaná osoba . Někdy si stěžuje, ze mám její mladší sestru radši,ale spíš te mladší to umím dát víc najevo . Myslíte ,ze je to v pořádku?“

Monika Němcová : „Dobrý den. Už v tom jak popisujete, co cítí vaše prvorozená dcera je pro mne odpověď. Dětem „věřím“ víc než nám samotným. Často jdeme přes své představy o sobě a tak nevidíme, neumíme to vidět, jak to je. Jako druhorozená jste napojená na tu mimi. Moc vám doporučuji knihu. 5jazyků lásky dětí. Věřím, že vám pomůže porovnat si v sobě, jak se k dcerám chovat. Děkuji Mo“

Markéta B.: „Dobrý den, paní Němcová, v červenci se nám narodí třetí dítě – dcera, prvorozený syn bude mít 2r10m, druhorozená dcera 1r2m. Máte prosím, radu jak to zvládnout „v míru“ 🙂 moc děkuji Markéta B.“

Monika Němcová : „Dobrý den Markéto. Prvorozený syn bude v období, kdy bude dávat najevo své EMOCE. Na vás je vnímat je v nadhledu, dávat mu najevo pochopení. Mít pro něho náruč otevřenou. Pořád je velmi malý na přijetí faktu, že má už teď jednu dceru a přijde ještě jedna. Vztah současných sourozenců se pravděpodobně uklidní.

Vaše dcera, ted ta prvorozená bude obracet svou pozornost k té, co se narodí. Nejspíš bude žárlit. Je v období, kdy se jí VŮBEC NIC nedá vysvětlit. Do dvou je v období pouze rozvoje smyslů. I ona bude potřebovat vaši náruč a pochopení.

Neznám vaši rodinnou situaci, ale určitě doporučuji soužití s babičkou, pratetou nebo někým, kdo bude náruč nabízet a bude mít další ruce, které budete potřebovat. Držím palce a děkuji Mo“

Veronika: „Dobrý den, mám tři syny (6,4 a 1 rok). Jak to je u tří „rivalů“. Co můžeme očekávat? Zatím to je tak, že první je jasný dominátor a těžce nese, když ho druhý syn nechce „následovat“. Ten se ale zatím klidně přizpůsobí…co nás čeká se třetím? Děkuji.“

Monika Němcová : „Dobrý den. První syn velice správně svou roli chápe a vnímá. Chápu to tak, že by měl mít stálou podporu, kterou pravděpodobně dostává. Jen ten rozdíl dvou let je celkem náročný a probouzí v něm EMOCE. pokud budete jeho reakce vnímat v pohodě, bude pro něho do budoucna ok. Druhorozený bude hledat své místo. Proto bratra následuje.

Pro něho bude složitější vztah se třetím bratrem. Doporučuji NESROVNÁVAT. Často se rodiče dopouští i dvojího metru – někdy se jim hodí že prostřední dítě je malé a jindy velké. Uvědomte si, že dítěti to není jasné a proto bude to své místo a kdo vlastně je hledat. Nejmenší syn je třetí a tak bude nejspíš veselý a stále roztomilý. Bude s ním jaksi lehko.

Děkuji Mo“

Iva: „Jsou důležité sourozenecké pozice? Dá se z nich hodně vyvozovat?“

Monika Němcová : „Dobrý den. Mám konstelace opravdu velice ráda. Lze z nich pochopit, pocítit, kde opravdu je, byla „pravda“. pozici sourozenců ovlivňuje pozice rodičů i prarodičů.

Nemluví o tom, co bude, ale co je a co případně bylo. Hovoří k tomu, kdo je v nás uvnitř. Vyvozování mi trochu zní analyticky, tak to prosím není.

Je mnoho variant, vždy je možnost být úplně mimo poznané. Děkuji Mo“

Marketa: „Dobry den, poradite jak pristupovat k sourozencum, ktere deli pouze dva roky, aby ten starsi netrpel? Dekuji“

Monika Němcová : „Dobrý den. Váš prvorozený netrpí. Je potřeba vnímat, že EMOCE které dává najevo, vnímáte a stejně ho milujete a je v pořádku, že je má. Doporučuji si uvědomit svůj vlastní osobní příběh se svým sourozencem nebo bez něho. Tam si začněte „dělat pořádek“. Děkuji Mo“

Věrka: „Dobrý den, mám dva syny, prvorozený 3 roky, druhorozený 2 měsíce. Když se věnuji tomu druhorozenému tak první syn mě začne odvolávat a pozornost strhávat na sebe. Věta typu ať chvíli počká, že se zachvíli budu věnovat zase jemu, moc nezabírá a většinou se začne vztekat. Jinak se k miminku chová hezky. Můžete mi poradit, jak to vyřešit?“

Monika Němcová : „Dobrý den. Váš syn má velikou potřebu vás mít při sobě. Pokud se začne chovat EMOTIVNĚ, dejte jim pozornost, neuklidňujte, chápejte. Potvrďte mu, že je může mít.

On je stále malý a potřebuje vědět, že o tom víte. Čas zatím nemusí chápat. Tuto odpověď bych nevolila. Jen bych ho pozvala k sobě, nebo šla s mimi za ním a dala mu pozornost. Doporučuji NEVYSVĚTLOVAT.

potřebuje jen váš nadhled. Děkuji Mo“