Estrogen a progesteron – jakou funkci mají ženské pohlavní hormony?

V ženském těle dominují dva hormony: progesteron a estrogen. Oba tyto hormony spolu kooperují a to i přesto, že mají v těle  opačnou funkci. To vše ovšem za předpokladu, že je jejich hladina v rovnováze.

Postupně s věkem ženy se mění i jejich množství, a to nejvíce v období před a během menopauzy. Žena ve věku od 35 do 50 let ztrácí 75% produkci progesteronu, přičemž estrogenu pouze o 35%.

  Mezi další fakory nabourávající tuto křehkou rovnováhu patří intoxikace syntetickými estrogeny, ale o tom si přečtete až dále v článku.

Estrogen a jeho funkce v ženském těle

Nejdříve si vysvětlíme, jakou roli mají tyto dva hormony v těle ženy. Estrogen je hormon, který má u žen za následek dozrávání pohlavních orgánů, plné tvary, boky a prsa, jelikož podporuje buněčné dělení, a akumulaci tuku. Estrogen také posiluje kosti a zajišťuje zdravou pleť.

Je produkován ve vaječnících, zajišťuje celý průběh menstruačního cyklu a taktéž připravuje dělohu na uhnízdění oplodněného vajíčka. Po oplodnění vajíčka ho tento hormon vyživuje.  Estrogen má také na svědomí výkyvy nálad, úzkosti, deprese a chronickou únavu.

Estrogen sice najdeme u obou pohlaví, ale u mužů je ho daleko méně a dominantní je testosteron.

Progesteron a jeho funkce v ženském těle

Naproti tomu hormon progesteron je produkován v tzv. žlutém tělísku ve vaječnících. Podporuje spalování tuků, odvádí vodu z tkání.

Pokud není vajíčko oplodněno, přestává se tvořit a nastane menstruace. Pokud vajíčko oplodněno je, tvoří se progesteron i placenta. Naopak progesteron podporuje psychickou odolnost a emoční stabilitu.

I z tohoto důvodu je důležité mít progesteron v rovnováze s estrogenem.

Estrogen a progesteron – jakou funkci mají ženské pohlavní hormony?

Hormonální nervonováha ↑estrogen ↓progesteron

Pokud tyto hormony nejsou v rovnováze nastává tzv. estrogenová dominance. Je to dáno vyšší hladinou estrogenu vůči nižší hladině progesteronu.

Estrogenová dominance má za následek řadu nepříznivých důsledků jako je zvýšené ukládání tukových zásob zejména v oblasti břicha a stehen, hypoglykémii, premenstruační syndrom, vypadávání vlasů, endometrióza, nepravidelný menstruační cyklus, časté změny nálad, snížené sexuální libido, osteoporóza, neplodnost a v neposlední řadě zvýšené riziko vytvoření děložního myomu.

Estrogen a progesteron – jakou funkci mají ženské pohlavní hormony?

Špatný životní styl může vést k estrogenové dominanci

Estrogenová dominance ovšem nevzniká jen po čtyřicátém roku věku v důsledku blížící se menopauzy, ale je ovlivněna rovněž několika dalšími faktory.

Faktory negativně ovlivňující rovnováhu estrogenu a progesteronu:

  • Hormonální antikoncepce,
  • Alkohol
  • Příjem těžkých kovů
  • Chronický stres
  • Xenoestrogeny – Jsou zjednodušeně řečeno syntetické estrogeny. To jsou nám známé pesticidy (např.: potraviny: od masa až po zeleninu, pokud nepochází z bio produkce) nebo látky, které jsou obsaženy v kosmetických a úklidových produktech (parabeny, fenoxyethanol, triklosany, atd.). Také sem řadíme toxické látky uvolňující se z plastů jako bisfenol A (BPA). A nesmíme zapomenout ani na ftaláty vyskytující se v syntetických vůních a dalších kosmetických produktech, ale nejen v nich. Tyto látky se dokáží se do těla dostat i trans dermálně (tzn. přes pokožku) a váží se na naše estrogenní receptory. Xenoestrogeny mají napodobovat nám vlastní estrogen a jeho přijímáním je narušena přirozená biochemická aktivita. Mezi xenoestrogeny patří také mykoestrogeny, z nichž nejnebezpečnější je zearalenon. Tento mykotoxin, napadá některé zrna kukuřice nebo obilí a je nejvíce estrogenně aktivní.

Existují výjimky, které pomáhají: brukvovitá zelenina

Existují však látky zvané fytoestrogeny, které jsou obsaženy hlavně v brukvovité zelenině (brokolice), některých bylinách, lněném semínku. Tyto fytoestrogeny naopak pomáhají harmonizovat hormonální rovnováhu, jak už žen tak u mužů.

Pozor: Vyhněte se nefermentované sóji (v našich končinách převážná většina), která je v dnešní době především průmyslově zpracovaná potravina a bohužel většinou také geneticky modifikovaná. V neposlední řadě je plná antinutrientů a fytátů (blokují vstřebávání minerálů: vápník, hořčík, zinek atd.

i vitamínů), látek blokujících štítnou žlázu (goitrogeny) a především špatných fytoestrogenů mimifikujících skutečné estrogeny, to znamená se stejným účinkem jako syntetické estrogeny.

Mimo jiné sója obsahuje endokrinní disruptory, což je soubor chemických látek, které narušují některé fyziologické funkce endokrinního systému.

V období klimakteria, kdy hladina estrogenu klesá mnohonásobně pomaleji než progesteron se objevují nepříjemné příznaky jako jsou návaly horka, změny nálad, únava, zadržování vody, migréna aj. Pokles těchto hormonů se medicínsky řeší takzvanou hormonálně substituční terapií. Příjem fytoestrogenů ve stravě je jakési alternativní řešení hormonálně substituční terapie.

Jedním z důležitých fytoestrogenů je indol-3-karbinol (mimojiné obsažen v BrainMax Testamento), který se nachází v brukvovité zelenině, zejména v brokolici. Tento fytoestrogen pomáhá kontrolovat hladinu estrogenu a zajišťuje, aby nedošlo k jeho zvýšení, nebo naopak významnému snížení.

Tím může snižovat riziko rakoviny prsu a u mužů rakoviny prostaty. Mimo jiné indoly vykazují i antivirové účinky. Bojují s buňkami napadenými lidským papilomavirem (HPV), který způsobuje rakovinu děložního čípku.

Doporučení: Konzumujte pravidelně brokolici nejlépe z bio zemědělské produkce anebo vyzkoušejte BrainMax Testamento, NOW Indole-3-Carbinol či BrainMax 3.0 Anabolic Dagger.

Estrogen a progesteron – jakou funkci mají ženské pohlavní hormony?

Jak žít v hormonální rovnováze

Estrogen a progesteron – jakou funkci mají ženské pohlavní hormony?

Veronika Halusková, Jiří Votava

Rozmnožovací soustava

Rozmnožovací soustava je soubor orgánů, jehož cílem je pohlavní rozmnožování. Její základní funkcí je tvorba pohlavních buněk a přenos genetické informace na potomstvo. Na rozdíl od jiných orgánových soustav jsou orgány rozmnožovací soustavy pohlavně odlišné.

Základním pohlavním orgánem jsou pohlavní žlázy produkující vajíčka, vaječníky u žen a varlata u mužů. Tyto žlázy produkují také pohlavní hormony, ve varlatech se tvoří testosteron, ve vaječnících estrogen a progesteron.

Rozmnožovací soustava je u obou pohlaví tvořena ještě dalšími žlázami a orgány, jež se spolupodílí na reprodukci. Přestože hormonální jógu mohou cvičit i muži, jsou v seminářích zastoupeni velmi sporadicky. Také proto je hormonální jóga propagována a praktikována především mezi ženami.

Tato kapitola se tedy bude zabývat problematikou ženské rozmnožovací soustavy.

Menstruační cyklus

Menstruační cyklus je z hlediska reprodukce základním a velmi důležitým procesem. Je to naprogramovaný, cyklicky se opakující proces, který je řízen hormony hypotalamo-hypofyzárního systému a vaječníků.

Vliv na jeho průběh a pravidelnost může mít i prostředí, výživa a stav organismu. První menstruační krvácení se u dívek objevuje mezi 12. – 16. rokem. Po 40. roce života ženy se cykly stávají nepravidelnými, přičemž přechodová fáze může trvat dalších 10 let.

Ve věku 48–52 let se zpravidla dostavuje poslední krvácení a menopauza.

Menstruační cyklus trvá obvykle 28 (21–35) dní. Pokud je cyklus nepravidelný s odchylkami většími než 2–3 dny, k ovulaci nedochází, což je u zdravé ženy cca u 20 % všech cyklů. Cyklus je rozdělen na několik fází:

  1. fáze – v menstruační (deskvamační) fázi, která trvá 2–7 dní, dochází k menstruačnímu krvácení. Průměrná ztráta krve je 35–45 (20–80) ml. V děloze se na několik hodin stáhnou cévy a dojde k odumření nepotřebných slizničních buněk. Po uvolnění stahu do sliznice přitéká nová krev, která tyto buňky odplaví. Tělo se tak zbavuje všech nepotřebných součástí, neoplodněného vajíčka, starých buněk a odumřelé děložní sliznice spolu s krví a hlenem.
  2. fáze – ve folikulární (proliferační) fázi, která trvá asi 6 dní, postupně v jednom z vaječníků dozrává vajíčko v tzv. folikul (uzavřený váček), dorůstá nová měkká sliznice, děložní čípek začíná produkovat více hlenu a děložní hrdlo se otevírá a zkracuje.
  3. fáze – v ovulační fázi dochází během prvních 2–3 dnů k uvolnění dozrálého vajíčka z folikulu do vejcovodu. Vodnatý a elastický hlen děložního čípku udržuje zásadité prostředí v pochvě a napomáhá spermiím dosáhnout vajíčka. Pokud nedojde k oplodnění vajíčka cca do 12 hodin po jeho uvolnění, vajíčko odumírá. Nízká bazální teplota se po uvolnění vajíčka zvyšuje.
  4. fáze – v sekreční (luteální) fázi se prázdný folikul přeměňuje ve žluté tělísko, roste děložní sliznice, snižuje se množství hlenu děložního čípku, který je hutnější a kyselejší. Pokud vajíčko nebylo oplodněno, žluté tělísko zaniká a mění se na bílé tělísko. Zužují se cévy děložní sliznice a začíná její postupné odumírání.

Hormony menstruačního cyklu

Mezi hormony podílející se na řízení menstruačního cyklu patří gonadorelin (gonadoliberin, luliberin (GnRH)), dva gonadotropiny: folikulostimulační hormon (folitropin (FSH)) a luteinizační hormon (lutropin (LH)), dále estrogeny (E) a progesteron (P) – viz obr. 1

Estrogen a progesteron – jakou funkci mají ženské pohlavní hormony? Obr. 1 Hormony menstruačního cyklu (Institut Galenus, 2017)

Gonadorelin (luliberin) je hormon řídící produkci luteinizačního hormonu a folikuly stimulujícího hormonu v hypofýze. Je syntetizován a uvolňován uvnitř hypotalamu.

Gonadotropiny (folitropin a lutropin) jsou dva hormony předního laloku hypofýzy. Řídí činnost pohlavních žláz, regulují tvorbu pohlavních hormonů estrogenů a progestinu a zrání pohlavních buněk.

Estrogeny jsou tvořeny ve vaječnících, ve žlutém tělísku a v placentě. Malé množství estrogenů však vzniká i v játrech, nadledvinách a v prsech, což je významné u žen po menopauze. Hladina estrogenů je nejvyšší na konci folikulární fáze, vrchol přímo předchází ovulaci.

Nejdůležitější a nejúčinnější ze skupiny estrogenů je estradiol (E2), který vzniká ve žlutém tělísku vaječníků. Dále mezi estrogeny patří estron (E1) produkovaný vaječníky, nadledvinkami a tukovým vazivem a estriol (E3) produkovaný placentou. Estron a estriol mají oproti estradiolu výrazně slabší účinnost.

Estrogeny navozují proliferační fázi menstruačního cyklu a stimulují sekreci řídkého hlenu žlázek krčku dělohy. Jsou zodpovědné za vývoj ženských pohlavních znaků a optimalizaci účinků progesteronu.

Podporují zrání folikulů a při fyziologických hladinách mají negativní zpětnou vazbu na sekreci luteinizačního hormonu a folikulostimulačního hormonu. Při velmi vysokých hladinách mají naopak na oba tyto hormony zpětnou vazbu pozitivní.

Progesteron je tvořen z cholesterolu ve žlutém tělísku vaječníků a v nadledvinách. Progesteron je nejznámějším ze skupiny progestinů, jejichž hladiny se zvyšují těsně před ovulací a vrcholu dosahují 5–7 dní před ovulací. Úkolem progesteronu je příprava děložní sliznice na otěhotnění a udržení těhotenství.

Navozuje sekreční fázi menstruačního cyklu, podporuje růst děložní sliznice po ovulaci. Je zodpovědný za přestavbu svalů, cévního zásobení a zachování sekreční fáze dělohy pro zahnízdění vajíčka. Progesteron tlumí uvolňování luteinizačního hormonu v luteální fázi.

Jeho podání ve folikulární fázi potlačí ovulaci, což je společně s dalšími efekty základem antikoncepčních pilulek.

Budete mít zájem:  Glykosurie (renální glykosurie) – příznaky, příčiny a léčba

Hormonální řízení menstruačního cyklu

Protože cílem hormonální jógy je harmonizace hormonálních hladin lidského těla, je vhodné těmto procesům dobře porozumět. Tato podkapitola proto podrobněji nastiňuje hormonální procesy v průběhu menstruačního cyklu.

Estrogen a progesteron – jakou funkci mají ženské pohlavní hormony? Hormonální řízení menstruačního cyklu – schematické znázornění

Na konci luteální a začátkem folikulární fáze je hladina luteinizačního hormonu (LH) relativně nízká a dochází k pozvolnému zvyšování hladiny folikulostimulačního hormonu (FSH). Vlivem folikulostimulačního hormonu dochází ve vaječnících ke zrání folikulů, z nichž jeden dominantní začíná produkovat estrogeny (E).

Jeho sekrece je nejvyšší a nejdůležitější během prvního týdnu folikulární fáze menstruačního cyklu. Ke konci folikulární fáze stoupá hladina folikulostimulačního hormonu i luteinizačního hormonu.

Vrcholící hladina folikulostimulačního hormonu indikuje první zrací dělení vaječné buňky a sekreci estrogenů a progesteronu ve vaječnících aktivací enzymu aromatázy a p450 enzymů a působí negativní zpětnou vazbou na sekreci gonadoliberinu (GnRH).

Prudký vzrůst estrogenů ve folikulu má za následek zvýšení sekrece luteinizačního hormonu z předního laloku hypofýzy, tvoří se více androgenů a tím více estrogenů.

Luteinizační hormon je potřebný pro růst předovulačních folikulů i pro ovulaci dominantního folikulu a následnou luteinizaci, tedy pro přeměnu zralého folikulu ve vaječníku ve žluté tělísko po ovulaci.

Asi 10 hodin poté, co hladina luteinizačního hormonu dosáhne svého vrcholu, dominantní folikul praská a dochází k uvolnění vajíčka a ovulaci. Pokud nedojde k tomuto náhlému vzestupu luteinizačního hormonu, k ovulaci nedojde a tím nemůže dojít k otěhotnění.

Na začátku luteální fáze dochází vlivem luteinizačního hormonu, folikulostimulačního hormonu a estrogenů k proměně folikulu ve žluté tělísko, které produkuje progesteron a menší množství estrogenů.

Estrogeny a progesteron tlumí sekreci folikulostimulačního a luteinizačního hormonu (částečně nepřímo inhibicí gonadoliberinu), jejichž koncentrace v plazmě klesá. Skrze tuto negativní zpětnou vazbu, kdy dochází i k poklesu hladin estrogenů a progesteronu se dostavuje menstruační krvácení.

Současně s tím dochází opět k pozvolnému zvyšování folikulostimulačního hormonu. Menstruační cyklus začíná menstruací na začátku folikulární fáze. Folikulární fáze končí ovulací, která přechází do luteální fáze.

Zvýšení hladiny folikulostimulačního hormonu stimuluje folikulární sekreci estradiolu. Na buňkách granulózy (podpůrné buňky tvořící obal nezralého vajíčka) se zvyšuje exprese receptorů pro aromatázu, která konvertuje androgeny na estrogeny.

Folikulostimulační hormon současně vyvolává expresi receptorů folikulostimulačního hormonu na folikulech. Tím se účinek folikulostimulačního hormonu posiluje a folikuly produkují více extradiolu. Vrchol hladiny estradiolu nastává v 10.–13.

den menstruačního cyklu před ovulací.

Zvýšení hladiny estradiolu nejprve způsobuje negativní zpětnou vazbu na přední lalok hypofýzy, tudíž dochází k útlumu sekrece folikulostimulačního a luteinizačního hormonu. Jejich hladina klesá v 11.–13.

dni menstruačního cyklu. Hladina estradiolu vrcholí a zpětná vazba se mění na pozitivní, v důsledku čehož dochází k předovulačnímu vyplavení luteinizačního a v menší míře i folikulostimulačního hormonu.

Vyplavení luteinizačního hormonu odstartuje proces ovulace oocytu (uvolnění vajíčka) a luteinizace, přeměnu folikulu (zbylých buněk granulózy, téky neboli obalu a zbylé pojivové tkáně) na žluté tělísko.

Po luteinizaci začínají buňky granulózy produkovat progesteron místo androgenů, zvyšuje se v nich exprese receptorů luteinizačního hormonu a klesá afinita k estrogenům a folikulostimulačnímu hormonu.

Sekrece progesteronu vrcholí mezi 5.–7. dnem po ovulaci.

Progesteron a estrogeny jsou produkovány žlutým tělískem a jejich sekrece se zvyšuje až do doby, kdy žluté tělísko začíná degenerovat během luteální fáze. Progesteron produkcí výrazně převyšuje estrogeny a dosahuje svého vrcholu. Hladina estrogenů klesá, žluté tělísko se mění na bílé tělísko. Produkce progestronu a estrogenů se ztrácí a hormonální hladiny opět klesají.

Pokles hormonální hladiny progesteronu a estrogenů již nezpůsobují negativní zpětnou vazbu na úrovni hypofýzy. Sekrece folikulostimulačního hormonu přestane být inhibována a opět se začíná zvyšovat, což vyústí opět v menstruaci.

Pokud nedojde k oplození vajíčka a jeho zahnízdění, 22. den dochází vlivem progesteronu a estrogenů k útlumu sekrece gonadoliberinu, žluté tělísko se přeměňuje a přestává produkovat hormony.

Tento prudký pokles má pak za následek stažení cév v děloze, dochází ke kontrakcím spirálních artérií, děložní sliznice se začne odlučovat a nastává menstruační krvácení.

Není-li vajíčko oplodněno, zaniká a zbytky Graafova folikulu se mění ze žlutého na bílé tělísko.

Estrogen a progesteron – jakou funkci mají ženské pohlavní hormony? Obr. 2 Hormonální činnost v průběhu menstruačního cyklu (Wikipedie, 2017)

Pohlavní zralost

Pohlavní zralost je stav, kdy je žena schopna rozmnožování. V okamžiku pohlavní zralosti dochází v hypotalamu k sekreci gonadorelinu, který stimuluje produkci folikulostimulačního a luteinizačního hormonu v hypofýze.

Sekrece gonadorelinu probíhá v pulsech, což je jednou z podmínek pro normální menstruační cyklus. Průměrná frekvence sekrece gonadorelinu je jednou za 90 minut během časné folikulární fáze, tato se zvyšuje až na 60–70 minut v pozdní folikulární fázi.

Během luteální fáze se frekvence snižuje na 4–5 hodin, ale zvyšuje se hladina, množství produkovaného hormonu. Prostřednictvím jeho působení dochází k pulznímu uvolňování folikulostimulačního a luteinizačního hormonu z adenohypofýzy.

Porucha tohoto rytmu ve formě zrychlení nebo kontinuálního výdeje má za následek snížení sekrece folikulostimulačního a luteinizačního hormonu a následnou neplodnost. Folikulostimulačního a luteinizační hormon následně regulují sekreci estrogenů a progesteronu.

Sekrece folikulostimulačního a luteinizačního hormonu je ovlivňována také psychickými vlivy a stresem. Tyto faktory snižují jak jejich produkci, tak produkci pohlavních hormonů ve vaječnících. Hormony vaječníků pak nepřímo ovlivňují produkci gonadorelinu.

Klimakterium neboli menopauza

Menopauza je období, kdy ženy přestávají menstruovat. Jde o přirozený stav, kdy dochází k útlumu funkce vaječníků, snižuje se produkce hormonů, estrogenu a progesteronu. Zastavuje se menstruační cyklus a nastává období neplodnosti.

Tento stav začíná u žen ve věku 45 až 55 let, oběma směry se však mohou objevovat výrazné odchylky. Z lékařského hlediska jde o stav absence menstruace po dobu delší než jeden rok.

Menopauze bezprostředně předchází perimenopauza, která je charakterizována nepravidelným menstruačním krvácením. Perimenopauza postihuje ženy v průměru o 4 roky dříve, než se krvácení zcela vytratí. Menopauzu může doprovázet řada potíží.

U fyzicky aktivních žen s pozitivním přístupem k životu a pozitivním myšlením, které pečují o své tělesné i duševní zdraví, se tyto projevy nemusí rozvinout, nebo se mohou vyskytovat jen s mírnější intenzitou.

Chytrý ženský hormon

Příroda geneticky naprogramovala člověka podobně jako jiné živočichy. Zajistila jeho vývoj tak, že k optimálnímu stavu dospěje organizmus – včetně mozku – po pohlavním dozrání.

Pohlavní zralost je předpokladem pro rozmnožování, které znamená replikaci „sobeckého genu“.

1) V zájmu genu je, aby jedinec byl v dobré kondici k získání takového partnera, který ve spolupráci s ním nejlépe zajistí jeho replikaci.

Objem lidského mozku je největší v 18–20 letech. V tomto období lze také naměřit nejvyšší výkon psychiky, vyjádřený inteligenčním kvocientem. Po dosažení vrcholu se objem mozku pomalu začne zmenšovat a s tím souvisí pomalé zhoršování kognitivních funkcí.

Už poměrně dlouho se ví, že mizení neuronů a snižování výkonu je poněkud rychlejší u mužů než u žen. Vysvětlení se hledalo v blahodárném účinku ženských pohlavních hormonů. Správnost hypotézy se potvrdila.

Ukázalo se, že u žen, jimž je přes 50 let, se zhoršují intelektové schopnosti a zmenšuje mozek rychleji než stejně starým mužům. Jestliže ale tyto ženy užívají hormonální náhradu, pokračuje zmenšování mozku jen mírně, tj. stejnou rychlostí jako před klimakteriem.

Už z toho se zdá být jasné, že to, co chrání mozek ženy před účinky stáří, jsou ženské pohlavní hormony. Jejich ochranné účinky lze pozorovat nejen v souvislosti se stárnutím, ale i při různých onemocněních.

Výkyvy intelektu během menstruačního cyklu

Nedávno se ukázalo, že psychický výkon žen kolísá také v průběhu menstruačního cyklu (viz R. Rokyta, Vesmír 79, 670, 2000/12). Kognitivní funkce jsou nejlepší v dnech kolem ovulace, tedy v době dozrání vajíčka, kdy je také nejvyšší koncentrace estrogenu v krvi.

Po ovulaci, k níž dochází přibližně v polovině doby mezi dvěma menstruacemi, koncentrace estrogenu v krvi prudce klesne a jeho místo zaujme druhý ženský pohlavní hormon, progesteron, který je produkován žlutým tělískem. To vzniká ve vaječníku po odchodu vajíčka.

V druhé polovině cyklu, a především během 4–5 dnů před menstruací, si žena nejhůř vybavuje vzpomínky a má zhoršenou schopnost učit se něco nového. Nepříjemné poruchy paměti mívají ženy, jimž musely být vaječníky i děloha chirurgicky odstraněny (při nádorovém onemocnění). Také jim však k obnově kognitivních funkcí pomáhá podávání estrogenů.

Kromě snížených kognitivních funkcí mívají mnohé ženy před menstruací bolesti hlavy, jsou mrzuté až depresivní, bývají podrážděné a často vyvolávají konflikty. Jestliže jsou jejich potíže intenzivní, splňují diagnostická kritéria dysforické premenstruální poruchy (dysforie – pocit špatné nálady, rozmrzelosti). Tu lze úspěšně léčit antidepresivy zvyšujícími koncentraci serotoninu.

Dnes tato léčba často blahodárně působí na atmosféru v rodině a je účinnou prevencí rozvratu manželství.

Ke kognitivním funkcím patří různé funkce paměti, schopnost adaptovat se sociálně, mít dobré schopnosti verbální komunikace nebo se dobře orientovat v prostoru. Mluvíme-li o zlepšení (či zhoršení) kognitivních funkcí, nemusí se to týkat všech složek.

Budete mít zájem:  Vánoční kapr z nemocnice? Na zbrusu novém farmářském trhu v Motole

Nedávno byla objevena výjimka z příznivého účinku estrogenu – při jeho vyšší koncentraci v krvi se ženy hůře orientují v prostoru. Muži za volantem říkávají, že když jim spolujezdkyně, mající na klíně mapu, poradí zahnout na neznámé křižovatce doleva, je nejspíš potřeba jet doprava. Příčinou nižší orientační schopnosti skutečně může být estrogen.

Naopak o mužích je známo, že když v krajině zabloudí, raději najezdí zbytečně desítky kilometrů, než aby zastavili a zeptali se chodců. To zase dovedou ženy, které mají oproti mužům lepší schopnosti verbální komunikace.Estrogen a progesteron – jakou funkci mají ženské pohlavní hormony?

Změny úrovně kognitivních funkcí v průběhu menstruačního cyklu ukazují, že estrogeny působí pozitivně, zatímco progesteron má účinky spíše negativní, a to především v oblasti citové.

Protichůdnost účinků estrogenů a progesteronu byla prokázána také klinickým pokusem, který ukázal, že při podávání progesteronu ženám po porodu se projeví deprese u více než poloviny z nich.

Není náhodou, že depresivní porucha je provázena zhoršením kognitivních funkcí, které lze antidepresivy zlepšit rychleji, než odezní deprese.

Estrogen a nemoci provázené poruchou paměti

  • Alzheimerova choroba. Některé procesy při této nemoci připomínají extrémně vystupňované stárnutí mozku. Nemocný během několika měsíců ztrácí paměť, horší se mu úsudek, přestává umět počítat, nedovede si účelně naplánovat svou aktivitu, ztrácí i pohybovou obratnost. Za několik let se starší člověk, do té doby zdravý, přemění v tvora, který nepoznává své nejbližší, neumí mluvit ani dodržovat hygienické návyky. Výskyt onemocnění je vyšší a postup rychlejší u žen než u mužů. Jestliže ale ženy po klimakteriu užívají hormonální náhradu, je výskyt a průběh Alzheimerovy nemoci přibližně stejný jako u mužů. Estrogeny zřejmě potlačují negativní účinky apolipoproteinu a beta-amyloidu.
  • Deprese. Estrogeny a progesteron patří chemicky k steroidům. Při depresi se ve značně nadměrné míře tvoří a vylučuje jiný steroidní hormon, kortizol (hormon kůry nadledvinek). Jeho nadměrná produkce je doprovázena stresem. Deprese je nepochybně jeden z nejtěžších stresových stavů, které může člověk prožít. Někdy si ale člověk navodí stres ze své svobodné vůle, např. saunou nebo sportovními seskoky padákem z letadla. Takovému příjemnému stresu se říká eustres. Euforie, která takový stres provází, je pravděpodobně následkem aktivace endorfinového systému v mozku. Ten produkuje látky s psychotropním účinkem, připomínajícím účinky morfinu nebo jiných opiátů.Estrogen a progesteron – jakou funkci mají ženské pohlavní hormony? Depresi si však člověk nevolí svobodně. Doléhá na něj, aniž by se pro ni vědomě rozhodl. Nemůže se jí ubránit. Je v pasti jako někdo, kdo při povodni zůstal na střeše svého zaplaveného domku. Je také ve stresu, ale tomuto druhu stresu říkáme distres. Ten je pro zdraví organizmu škodlivý. Pravděpodobně je příčinou toho, že deprese zhoršuje prognózu diabetu nebo že několikanásobně zvýší riziko úmrtí na infarkt myokardu. Vysoká koncentrace kortizolu v krvi se při depresi nesníží působením negativní zpětné vazby ani tehdy, podáme-li nemocnému syntetický analog kortizolu, dexametazon. Právě nadbytek kortizolu v krvi je patrně při depresi příčinou poškození a zmenšení některých struktur mozku, důležitých pro kognitivní funkce. Po metabolické stránce existuje určitý antagonizmus mezi kortizolem a pohlavními hormony. Kortizol odbourává proteiny, a tím mobilizuje cukry k využití při pohybové aktivitě. (Ta kdysi bývala pro záchranu stresovaného jedince nutná, když ještě panovaly drsné podmínky v primitvních společenstvích bez vymožeností cililizace. Ohrožení vyžadovalo buď boj, nebo rychlý útěk.) Pohlavní hormony, včetně mužského testosteronu, spíše proteiny chrání, popřípadě podporují jejich syntézu. Při léčbě depresí dnes užíváme nejčastěji taková antidepresiva, která blokují zpětné vychytávání serotoninu ze synaptické štěrbiny a zvyšují tak jeho koncentraci v místech, kde se serotonin může vázat na své receptory. Jedním z nich je receptor 5HT 1A, o kterém bylo v roce 1999 prokázáno, že podporuje růst nových neuronů. Lze to pokládat za jeden z mechanizmů terapeutického účinku antidepresiv, která tak vedou k postupné „opravě“ mozku poškozeného distresem (viz C. Höschl: Teorie deprese, Vesmír 78, 607, 1999/11). Antidepresiva blokující zpětné vychytávání serotoninu pomohou 70–85 % nemocných, výjimkou jsou ženy v menopauze neužívající estrogen. Jestliže se jim ale tento hormon začne podávat, rezistence na léčbu antidepresivy zmizí. Neuroprotektivní účinek estrogenů tedy spolupůsobí s účinkem serotoninu na receptor 5HT 1A.
  • Schizofrenie. Jiným duševním onemocněním, které je spojeno se snížením kognitivních funkcí, je schizofrenie. U akutních epizod schizofrenie také bývá vysoká koncentrace kortizolu v krvi, která pravděpodobně přispívá k organickému poškození mozku. Ženy zpravidla onemocní schizofrenií v poněkud vyšším věku než muži a prognóza bývá u žen o něco lepší. Pravděpodobně jde opět o následek neuroprotektivního účinku estrogenu. Nasvědčuje tomu australská klinická studie Y. Kuharniové, publikovaná začátkem tohoto roku. Stav pacientek léčených antipsychotikem II. generace, risperidonem, se lepšil daleko lépe a rychleji u těch, které dostaly vedle risperidonu také náplasti s estrogenem. Není asi náhodou, že risperidon je jedním z antipsychotik, která se liší od starších konvenčních neuroleptik tím, že účinkují nejen na systém dopaminový (což patří k hlavním známým účinkům léků s antipsychotickým účinkem), nýbrž také na systém serotoninový.

Estrogen a serotonin v mozaice vzájemných vztahů

Vše nasvědčuje tomu, že se vytváří smysluplná mozaika psychotropních účinků hormonů a neurotransmiterů a jejich vzájemných interakcí. Jak hormony, tak neurotransmitery jsou působky s účinkem na jejich vlastní receptory v mozku. Stírají se hranice mezi neurofyziologií a endokrinologií.

Pokud tato – zatím schematická a zjednodušená – mozaika odpovídá skutečnosti, lze některé výsledky předpovědět. Jestliže progesteron je schopen usnadnit vznik deprese, dalo se očekávat, že lék, který má opačný účinek než progesteron, bude působit antidepresivně. V prosinci roku 2000 na kongresu Amerického neuropsychofarmakologického kolégia referovali A. J.

Rothschild a J. K. Belanoff o výsledcích úspěšné léčby deprese mifepristonem. Ten je antagonistou progesteronu, hormonu, který chrání plod během těhotenství, a proto se mifepriston zatím používal k přerušení časného těhotenství.

Podobným doplněním mozaiky v roce 1998 byl průkaz J. Feighnera, že látka MK-0869 má antidepresivní účinky.

Tato látka je antagonistou neurokininových receptorů NK1, jejichž ligandem (látkou, která se na tyto receptory váže) je substance P. To je neurotransmiter, který zprostředkovává vnímání bolesti. MK-0869 by tedy mohla být ideálním fyziologicky působícím analgetikem. Psychiatři vědí, že depresivní porucha není jen velice vystupňovaným smutkem.

Onemocnění bývá zpravidla spojeno se zvláštní kvalitou smutku, kterou nemocní popisují jako „krutou čistou duševní bolest“. Velice užitečnou a účinnou léčbou chronických bolestí (bez ohledu na jejich somatickou příčinu) je podávání antidepresiv. Antidepresiva působí přímo jako analgetika na míšní úrovni – tedy nejen zprostředkovaně přes psychiku.

Bolest a deprese působí největší lidské utrpení. A protože oba tyto stavy mají biologické kořeny, lze je léčit jak látkou blokující bolestivé impulzy ve tkáni, tak antidepresivy.

Zatím vše do sebe dobře zapadá. Za další vědecký pokrok však zpravidla vděčíme nálezům, které smysluplná schémata rozbíjejí. Psychofarmakologie je interdisciplinární obor, kde k překvapením dochází často. Už proto je tak zajímavá.

Pohlavní hormony

Hormony jsou biologicky aktivní látky, které jsou využívány pro mezibuněčnou komunikaci. Jsou produkovány ohraničenými žlázami (žlázy s vnitřní sekrecí = endokrinní žlázy) nebo jednotlivými buňkami v různých tkáních.

Endokrinní žlázy uvolňují hormony do krve, která hormony transportuje k cílovým tkáním (tento účinek je označován jako endokrinní).

Hormony z rozptýlených buněk působí buď na okolní tkáně (parakrinní působení) nebo na tyto buňky samotné (autokrinní působení).

Hormony působí specificky na cílové buňky – tedy na ty buňky, které mají příslušný receptor. Receptor je prostorová molekulární struktura, umístěná na cytoplazmatické membráně nebo uvnitř buňky, která po navázání hormonu je schopná určité biologické aktivity s informační hodnotou (buňka na navázání hormonu na receptor určitým způsobem reaguje).

Obrázek 1 – Přehled vybraných hormonů (CNS a štítná žláza)

Hypotalamo – hypofyzární systém

Hypotalamo – hypofyzární systém je nejdůležitější součástí neuroendokrinního systému (systému, který spojuje nervové signály s endokrinními signály). Hypotalamus je součástí mozku, která je zodpovědná za velké množství vegetativních projevů organismu (řízení tělesné teploty, příjmu a výdeje tekutin a potravy, sexuální funkce).

Hypofýza (podvěsek mozkový) se skládá ze dvou částí: přední – adenohypofýzy, ve které se hormony přímo tvoří (pod kontrolou hypotalamických hormonů – statinů a liberinů) a zadní – neurohypofýzy, do které se hormony dostávají z hypotalamu (kde se tvoří).

Přesný výčet hormonů a regulací hypotalamo – hypofyzárního systému je nad rámec této kapitoly; dále se zaměříme jen na hormony, které ovlivňují sexuální chování a pohlavní soustavu.

FSH a LH – hormony adenohypofýzy

FSH – folikuly stimulující hormon je glykoproteinový hormon, produkovaný adenohypofýzou. U žen stimuluje vývoj folikulu a jeho růst (příprava na ovulaci). Zároveň podporuje produkci estrogenů (viz níže) v ovariu.

U mužů jsou cílem pro působení FSH Sertoliho buňky ve varleti (pomáhá modulovat spermatogenezi).

LH – luteinizační hormon je rovněž glykoproteinový hormon, produkovaný adenohypofýzou. U žen napomáhá finálnímu vývoji folikulu a podmiňuje ovulaci. Ovlivňuje rovněž produkci ovariálních hormonů (zejména progesteronu).

U mužů působí LH na Leydigovy buňky varlete (ovlivnění produkce testosteronu).

Sekrece FSH a LH je modifikována sekrecí hypotalamického gonadoliberinu a zpětnými vazbami dle hladiny pohlavních hormonů v krvi.

Budete mít zájem:  Fungují vztahy na dálku?

Obecné vlastnosti pohlavních hormonů

Pohlavní hormony jsou steroidní povahy.

Jejich receptory na cílových buňkách jsou především v cytoplazmě (steroidy volně difundují skrze cytoplazmatickou membránu) a po navázání hormonu se mohou vázat na jadernou DNA a ovlivňovat tak transkripci příslušných genů (vlastní mechanismus účinku). Lidské pohlavní hormony jsou zodpovědné za správný vývoj a funkci pohlavních orgánů, vývoj specifických sekundárních pohlavních znaků a sexuální chování a cítění.

Mužské pohlavní hormony

Testosteron je nejvýznamnějším pohlavním hormonem muže. Jde o steroidní hormon (prekurzorem steroidních hormonů je cholesterol) o 19 uhlících (patří mezi skupinu androgenů).

Testosteron je důležitý již v prenatálním období, kdy se díky němu začnou vyvíjet mužské zevní pohlavní orgány (bez přítomnosti testosteronu se automaticky začnou vyvíjet pohlavní orgány ženské). Později – v pubertě pak testosteron opět působí na pohlavní orgány a aktivuje jejich finální růst a vývoj.

Mimo to způsobuje růst vousů a typicky mužského ochlupení, „zhrubnutí“ hlasu, vyšší vzrůst a nárůst svalové hmoty (zneužívání při dopingu) a nakonec také ovlivňuje tvorbu erytrocytů (muži mají více červených krvinek než ženy).

Určité množství androgenů se tvoří i v kůře nadledvin a to i u žen.

Ženské pohlavní hormony

Estrogeny jsou skupinou ženských steroidních hormonů o 18 uhlících (nejvýznamnější jsou estriol a estradiol). Estrogeny jsou u žen tvořeny v ovariu granulózními buňkami. Mají zejména vliv na vývoj a růst ženských pohlavních orgánů.

V pubertě podporují růst jak dělohy, pochvy a vaječníků, tak i vývoj zevních pohlavních orgánů. Ovlivňují distribuci podkožního tuku (růst prsů, širší boky u žen…). Estrogeny ovlivňují proliferační fázi menstruačního cyklu (růst děložní sliznice).

Estrogeny také ovlivňují růst kostní tkáně (děvčata začínají růst dříve než chlapci, ale také dříve růst přestávají a jejich celkový vzrůst je nižší než u chlapců).

Určité množství estrogenů se tvoří i u mužů a to přímo ve varleti.

Progesteron je rovněž steroidní hormon (o 21 uhlících). U ženy je nezbytný pro přípravu a udržení těhotenství.

Během sekreční fáze menstruačního cyklu (která odpovídá luteální fázi ovariálního cyklu) je progesteron tvořen buňkami žlutého tělíska (corpus luteum). Pokud dojde k oplodnění, přebírá časem produkci progesteronu vyvinuvší se placenta.

Během těhotenství například podporují rozvoj mléčné žlázy. Určité množství hormonů produkuje také placenta v průběhu těhotenství.

Obrázek 2 – Přehled syntézy steroidních hormonů

Estrogen a progesteron – jakou funkci mají ženské pohlavní hormony?

Estrogen – Wikipedie

Estriol
Estradiol
Estron

Estrogeny jsou skupina steroidů. Jejich název je odvozen z estrálního cyklu, v němž hrají důležitou roli. Primárně představují ženské pohlavní hormony, ale v malé míře se vyskytují i v těle mužů. Estrogeny jsou mimoto součástí některých antikoncepčních přípravků a léků pro ženy po menopauze. Také se podávají transgender osobám, většinou mužům, kteří si chtějí vyvinout ženské sekundární pohlavní znaky. Jako všechny steroidy, i estrogeny bez problémů pronikají buněčnou membránou a vážou se na estrogenové receptory uvnitř buněk.

Druhy estrogenů

Tři hlavní druhy estrogenů jsou estradiol, estriol a estron. Všechny tři se syntetizují z androgenů díky určitým enzymům. Estradiol vzniká z testosteronu a estron z androstendionu.

U dívek od první menstruace do menopauzy je primárním estrogenem 17β-estradiol. Po menopauze však množstvím převažuje nad estradiolem estron, který je však slabší.

Kromě přirozených estrogenů existují i syntetické látky s estrogenním účinkem, které však nemusejí mít povahu steroidů, příkladem je diethylstilbestrol.[1]

Produkce estrogenů

Testosteron, z něhož je estradiol odvozen, vzniká v procesu steroidogeneze z cholesterolu. Estrogen vzniká produkcí váčků ve vaječnících, ve žlutém tělísku (corpus luteum) a v placentě. Malé množství estrogenů však vzniká i v játrech, nadledvinách a v prsech. Tyto zdroje estrogenu jsou významné u žen po menopauze.

Množství estradiolu v těle se mění během menstruačního cyklu, nejvyšší je před ovulací.

Funkce estrogenů

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Estrogeny jsou sice přítomné u žen i mužů, ale jejich množství je nejvyšší u žen v reprodukčním věku. Jsou důležité pro vývoj sekundárních pohlavních znaků ženského těla, jako jsou prsa, a také ovlivňují periodický vývoj děložní sliznice.

U mužů estrogen reguluje například vývoj spermií[2] a má také úlohu ve vývoji libida.[3] Existují i další funkce estrogenů.

Strukturní funkce

  • Indukují vývoj ženských sekundárních pohlavních znaků
  • Zrychlují růst (výšku)[zdroj?]
  • Urychlují metabolismus (spalování tuků)[zdroj?]
  • Snižují množství svalové hmoty
  • Stimulují růst děložní sliznice, ale i dělohy celkově
  • Udržují stav cév a kůže
  • Snižují řídnutí kostí, naopak zvyšují obnovu kostí

Metabolismus

  • Zvyšují produkci vazebných proteinů v játrech
  • Ovlivňují produkci koagulačních faktorů (2, 7, 9, 10, antitrombin III, plasminogen)
  • Zvyšují přilnavost krevních destiček
  • Zvyšují množství lipoproteinu triglyceridu (HDL) a snižují množství LDL
  • Podporují zadržování (retenci) soli a vody
  • Indukují tvorbu růstových hormonů a kortikosteroidu kortisolu
  • Zvyšují množství cholesterolu ve žluči
  • Zvyšují množství feomelaninu na úkor eumaleninu

Další

  • Snižují motilitu střev
  • Zvyšují pravděpodobnost některých karcinomů prsu

Na druhou stranu mají podružnější vliv na libido, které ovlivňují spíše androgeny.[4]

Narušení funkce estrogenů

Některé chemické látky jsou schopny funkce estrogenů narušovat. Nazývají se endokrinní disruptory a patří mezi ně například známý chlorovaný pesticid – DDT.

V roce 2006 časopis Behavioral Brain Research zveřejnil studii o změnách struktury mozku dívek v době raného vývoje, konkrétně zmenšení oblasti mozku kritické pro normální sexuální chování, v závislosti na hladině DDT a jeho metabolitů v krvi matky.

Ve stejném roce jiný výzkum nalezl vliv hladiny metabolitů DDT na hladinu estrogenu a progesteronu během menstruačního cyklu.[5]

Estrogeny ve farmaceutickém průmyslu

Spolu s gestageny obsaženy v hormonální antikoncepci.

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Odkazy

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Estrogen na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo estrogen ve Wikislovníku

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Estrogen na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Když se DES změní v děs. Chyba lékařů ohrozila generace lidí, Český rozhlas Plzeň, 29. březen 2020, Zdraví „v cajku“
  2. ↑ Archivovaná kopie. www.scienceblog.com [online]. [cit. 2008-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-07. 
  3. ↑ http://www.phimr.monash.edu.au/news/media_releases/estrogen_vital_for_male_sex_drive.htm Archivováno 16. 12. 2008 na Wayback Machine – 20k
  4. ↑ Warnock JK, Swanson SG, Borel RW, Zipfel LM, Brennan JJ. (2005). „Combined esterified estrogens and methyltestosterone versus esterified estrogens alone in the treatment of loss of sexual interest in surgically menopausal women“. Menopause 12 (4): 374-84. PMID 16037752.
  5. ↑ Miroslav Šuta: Chemické látky v životním prostředí a zdraví (Ekologický institut Veronica, Brno 2008, ISBN 978-80-87308-00-4)

Související články

  • Izoflavony
  • Fytoestrogeny

Literatura

  • ROB, Lukáš; MARTAN, Alois; CITTERBART, Karel a kolektiv. Gynekologie. 2. vyd. Praha: Galen, 2008. 319 s. ISBN 978-80-7262-501-7. 
Autoritní data

  • PSH: 6276
  • BNF: cb11935571k (data)
  • GND: 4075616-6
  • LCCN: sh85045012
  • MA: 2777164284

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Estrogen&oldid=19916969“

Hormonální profil

Vyvážený hormonální profil je důležitým ukazatelem reprodukčního zdraví ženy.

Chystáte-li se otěhotnět a nějakou dobu se to nedaří, nebo naopak těhotenství odkládáte na pozdější dobu, je na místě zhodnotit vaši hormonální rovnováhu a odhalit případné odchylky, které mají negativní dopad na plodnost.

Na naší klinice provádíme kompletní diagnostiku a léčbu neplodnosti, při níž je zjištění hormonálního profilu jedním z podstatných kroků.

Pro ovulaci, oplodnění a těhotenství je nezbytná vyvážená rovnováha ženských pohlavních hormonů. V první řadě se jedná o hormony, na nichž závisí menstruační cyklus.

Zejména jde o pět základních hormonů: ­­folikulostimulační hormon, luteinizační hormon, gonadotropin uvolňující hormon, estrogen a progesteron. Každý z těchto hormonů má během menstruačního cyklu svou přesnou funkci.

Porucha rovnováhy pěti základních hormonů může způsobovat neplodnost.

Dalším nepříznivým faktorem je pro ženskou plodnost nadbytek mužských hormonů v organismu.

U mužů jsou androgeny, jejichž nejznámějším zástupcem je hormon testosteron, zcela zásadní pro vývoj organismu, rozvoj mužských pohlavních znaků a celkové sexuální zdraví muže.

U žen naopak musí být hladina produkce androgenů přirozeně nízká, jinak se u nich mohou rozvinout některé mužské znaky a sníží se jejich plodnost.

Také nadbytek hormonu prolaktinu, který je zodpovědný za tvorbu a udržení mléka v prsních žlázách, má u nekojících žen negativní vliv na plodnost, protože obvykle způsobuje poruchy ovulace. Ženskou plodnost ovlivňuje i nerovnováha hormonů štítné žlázy, proto je součástí kompletního hormonálního profilu i vyšetření hladiny TSH – thyreostimulačního hormonu, fT4 – thyroxinu a protilátek aTPO.

Jak se projevuje hormonální nerovnováha

Určitá míra výkyvů hormonální hladiny během menstruačního cyklu je přirozená a ženy ji obvykle pociťují jako zvladatelné změny energie, vitality a nálady.

Hormonální nerovnováha s sebou přináší nepravidelný menstruační cyklus s bolestivou menstruací, chybějící ovulaci a další problémy, jako například silný premenstruační syndrom.

Může být provázena akné a vznikem cyst a myomů či endometriózou.

Vysoká hladina estrogenu vede ke ztrátě chuti na sex a přibývání na váze, zejména v oblasti kolem břicha, na stehnech a na bocích. Hromadění tuku v těchto partiích může ale být způsobeno i špatnou funkcí štítné žlázy. Nízká hladina estrogenu se pak projevuje pocitem suchosti v pochvě.

Vysoká hladina testosteronu se mimo jiné projevuje i tendencí pokožky k maštění se a akné. Nerovnováha hormonů štítné žlázy nebo nadledvinek vede k pocitu nedostatku energie, nesoustředěnosti a problémům s pamětí.

Napište nám

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector