Čerstvé, nebo rozmrazené pečivo?

Pečivo čerstvé nebo rozmrazené? S prvním srpnovým dnem by vám odpověď na tuto otázka neměla činit problém. Prodejci musí podle vyhlášky viditelně označit pečivo, které je zmrazené a na místě ho jen dopékají. Nápisy se ale značně liší, na některé abyste si z tašky vytáhli brýle či lupu. Server Lidovky.cz zmapoval několik supermarketů a obchodů v Praze, tady jsou výsledky.

Pokud jste si byli ráno koupit snídani, mohli jste si všimnout nezvyklého nápisu. U baget, croissantů i sladkých šneků se objevilo označení „ze zmrazeného polotovaru“. U koblih pak třeba cedulka „rozmrazeno“. Znamená to jediné, obchodníci na prodejně hotové výrobky pouze rozmrazují nebo dopékají.

V prodejně Tesco Express v pražských Nuslích měli vše poctivě označené už od brzkého rána, taktéž v Tesku v Obchodním centru Nový Smíchov. Cedulky tady byly jasně viditelné a zákazníky nikterak neznepokojovaly. „Kupuju si, co mi chutná,“ svěřila se jedna důchodkyně s tím, že je jí v podstatě jedno, jak výrobek vzniká.

Čerstvé, nebo rozmrazené pečivo?

Bagety v Tesku pochází ze zmrazeného polotovaru.

„Když jsme jako malí kluci chodili k pekaři, tak to aspoň vonělo, teď jdeme jako ke kováři,“ oponoval ji asi sedmdesátiletý důchodce Zdeněk z Prahy. V košíku měl tři klasické rohlíky.

„Na co tady stavěly ty pece, když tu nic nepečou, jen rozmrazují? To jsou vyhozené peníze,“ dodal.

Podle něj žijeme v podivné době: „Každý stát by si měl vyrábět, na co stačí a ne to takhle nesmyslně dovážet,“ uzavřel.

Miniaturní nápis. Chybí jen hvězdičkaOznačení u pečiva si ale oba důchodci všimli.

Podstatně horší to měli zákazníci francouzského pekařství Paul, přestože většinu produktů vozí z Francie a na místě dopékají v pecích, označení není na první pohled vůbec patrné.

Až na optání nám personál ukázal miniaturní nápis pod názvem pečiva. Takový, u kterého by na reklamním letáku byla hvězdička. Okem téměř nečitelný.

Čerstvé, nebo rozmrazené pečivo?

Nečitelný nápis ve francouzském pekařství Paul.

„Výrobky se vozí zmrazené z Francie, my je necháme vykynout, pak je teprve dopékáme,“ vysvětlila prodejní asistentka Julia Kurbanová. Proces kynutí je podle ní velice důležitý. „Kynou několik hodin,“ dodává.

To je podle ní hlavní rozdíl oproti jiným prodejnám pečiva. Do Paula přijde prakticky jen zmrazené těsto. S tím pak zaměstnanci dále pracují.

Základní výrobky nechají, ale třeba takové sladké košíčky plní krémem a ovocem.

'Cedulky zatím nedorazily'Podobný koncept mají i prodejny Panerie. Zákazníkům nabízejí kromě pečiva i dopečné obložené bagety či sladké koláče. Také většina těchto výrobků pochází ze zmrazených polotovarů.

Označení byste ale v prodejně na pražském Smíchově v Radlické ulici hledali marně. „O vyhlášce víme, ale na nové cedulky bohužel stále čekáme, měly tu být už dneska ráno,“ vysvětlil omluvně manažer prodejny. Podle něj mají zákazníci právo vědět, co konzumují.

„Hned jak dorazí, tak je vyměníme,“ dodal.

Čerstvé, nebo rozmrazené pečivo?

V Panerii zatím označení chybí. V obchodě čekají na nové cedulky.

Také vietnamští prodejci na Karlově náměstí pečivo označené neměli. Otázce na původ pečiva nerozuměli. „Dobrá, čerstvá pečivo,“ odvětili pouze. V obchodě Žabka v Ostrovského ulici taktéž žádná cedulka nebyla. „Pečivo je čerstvé z pekárny,“ vysvětlila prodavačka.

To v supermarketu Albert na pražském Andělu byli na vyhlášku připraveni už den předem. U baget, rohlíků a croissantů instalovali veliký zelený nápis „čerstvě dopečeno“, až pod ním se ale dočtete, o poznání menším písmem, že pečivo pochází ze zmrazeného polotovaru.

Čerstvé, nebo rozmrazené pečivo?

Při bližším zkoumaní zjistíte, že i chléb v supermarketu Albert pochází ze zmrazeného polotovaru.

Co se týče chlebů, ty většina supermarketů dováží z pekáren, ale i tady si dejte pozor. V Albertu například u kmínového chleba je opět prakticky neviditelným písmem poznámka, že chleba byl vlastně rozmrazený a dopečený v prodejně.

Čerstvé, nebo rozmrazené pečivo?Čerstvé, nebo rozmrazené pečivo?Pečivo, které bylo v hotovém stavu zmrazeno a zákazníkům prodáváno po rozmrazení musí být nově povinně označeno nápisem „rozmrazeno“. Regál s výrobky dopékanými ze zmrazeného polotovaru budou obchodníci povinně označovat cedulkou „ze zmrazeného polotovaru“.Pojmem „čerstvý“ budou moci nést jen chléb a pečivo, jejichž výroba nebyla před dokončením přerušena zmrazením, nebo jinou technologickou úpravou vedoucí k prodloužení trvanlivosti, a které je nabízeno k prodeji nejpozději do 24 hodin po upečení.

Mít voňavé pečivo po celý den se vyplatí | Zboží&Prodej – zprávy z retailu

Dopékané pečivo se stalo nedílnou součástí převážné většiny obchodů s potravinami. Zákazníkům, ale i prodejcům přináší jednoznačné výhody.

Přitom není nutné se obávat toho, že by tyto výrobky byly kvalitativně horší než čerstvé pečivo. Jejich prodeje stoupají a figurují v nabídce nejen řetězců, ale i menších prodejen.

Stačí mít správné vybavení a vybrat si z širokého sortimentu to, o které budou mít zákazníci zájem.

V obchodech s vlastními dopékacími pecemi se nejčastěji dopékají kaiserky, bagety, ciabatty, croissanty a další druhy jemného pečiva, jako je šnek, taštičky, pletence, listové kapsy a jiné.

Běžný spotřebitel je přitom prakticky nemá šanci od čerstvého pečiva podle chuti či pohledu rozeznat, protože jsou kvalitativně stejné a obsahují podobné množství přidaných látek jako nedopékané.

Jedinou nezbytností pro obchodníka je povinné označování místa výroby, kterým je v případě dopečeného pečiva sama prodejna.

Nejčastěji promované jsou croissanty

Z exkluzivního průzkumu pro časopis Zboží&Prodej společností Focus CZ Marketing- and IT Research vyplývá, že nejpromovanější značkou dopékaného pečiva z hlediska reklamního výkonu je Laura baguette (Meggle; 23 %) následovanou kromě privátních značek značkami Dakri stejnojmenného producenta (6 %) a Gut&Günstig (Edeka; 1 %). Trojici nejpromovanějších značek pečících směsí tvoří Jizerské pekárny (Jizerské pekárny; 17 %), Dr. Oetker (Dr. Oetker; 16 %) a Vitana (Vitana; 15 %). „Výrazně se oproti předchozím rokům promuje toastový chleba. Počet promoakcí oproti loňsku stoupl o 33 procent,“ uvádí Petr Miklík, manažer Kupi.cz.

Nejčastěji propagovaným jemným pečivem jsou croissanty, záviny, donuty a koblihy. Zároveň počet akcí na tyto výrobky během posledních tří let rapidně stoupá. Zatímco v roce 2014 bylo jen 72 akcí na croissanty, loni jich už bylo 160. Závin je na tom podobně. Počet akcí se zdvojnásobil.

Donuty jsou ještě oblíbenější, u nich počet akcí vzrostl dokonce čtyřnásobně. „Zatímco před pěti lety o tortillách, ciabattách a wrapech věděl málokdo, dnes patří ke známým produktům ostatního pečiva. Například tortilla je v součtu se slaným pečivem pátým nejpromovanějším pečivem.

Předčí tak klasické dalamánky, veky a jiné slané výrobky. Suverénně nejpromovanějším slaným pečivem jsou však bagety, které se každý měsíc objevují dokonce v padesáti akcích,“ dodává Petr Miklík.

Na druhém místě s polovičním promočním zastoupením jsou kaiserky a následují bulky a croissanty.

Čerstvé, nebo rozmrazené pečivo?Prodejny dopékají až čtvrtinu pečiva

Podle Jaromíra Dřízala, výkonného ředitele Svaz pekařů a cukrářů v ČR, se v současné době ze zmrazených polotovarů dopéká zhruba čtvrtina pečiva, u některého sortimentu se podíl blíží až k třetině objemu.

V případě chleba není dopékání technologicky tak jednoduché, proto se týká nanejvýš pěti procent jeho celkového objemu. Dopékání není ničím neobvyklým, pro spotřebitele škodlivým a je běžné i v zahraničí.

V západní Evropě se dopéká až polovina prodávaného sortimentu s pečivem.

Zájem o pekárenské polotovary má tak stále vzrůstající tendenci.

„V našich obchodech si zákazníci mohou vybrat z několika desítek druhů pečiva, od kvalitního řemeslného pecnu přes tradiční speciality, jako je moravský koláč, až po inovativní produkty, mezi které patří například italská olivová tyčinka,“ uvádí Zuzana Holá, tisková mluvčí společnosti Lidl Česká republika. Také u dalších retailerů mají své místo. „Každá prodejna Penny má vlastní dopékací pec. Ve všech prodejnách tak zákazníkům nabízíme více než 30 různých výrobků,“ prozrazuje Tomáš Kubík, tiskový mluvčí společnosti Penny Market.

Nabídka není omezena

Není tedy divu, že nejen nadnárodní, ale už i tuzemští prodejci potravin lákají zákazníky na prodej dopékaného pečiva z vlastní pekárny. Obchodníci se tímto krokem navíc mohou pochlubit a s dopékárnami v prodejně mohou nabídnout teplé a voňavé pečivo i ve večerních hodinách.

„Zmrazené pečivo určené k dopékání je vhodné nabízet zákazníkům v každém typu prodejny s potravinami, a to od brzkých ranních hodin, nejlépe hned po otevření, a dále v průběhu celého dne,“ míní Václav Cimpa, oblastní ředitel prodeje společnosti Bidfood Czech Republic.

A za pravdu mu dává i Jaroslav Pomp mediální zástupce společnosti United Bakeries, a dodává: „Jejich hlavní výhoda je stoprocentní čerstvost a vůně, což jsou nepopíratelné benefity k jejich nákupu pro všechny zákazníky.“

Ještě jeden benefit přináší tento způsob prodeje pečiva. Obchodník se totiž nemůže dostat do situace, kdy mu dojde. Zkrátka, pokud objedná určité množství čerstvého pečiva, může ho vyprodat několik hodin ještě před zavírací dobou, což není vhodné.

Pokud kromě něj nabízí také dopékané, je možné snáze regulovat, kolik ho v provozovně bude mít, a to v průběhu celého dne. Zkrátka podle aktuálních zásob a obliby nakupujících postupně připéká nové a nové druhy pečiva.

To představuje velkou výhodu v tom, že dopékání probíhá průběžně a podle aktuální poptávky.

Správné vybavení je nutností

Prodejny chtějí uspokojit poptávku zákazníků, proto sortiment neustále rozšiřují a obměňují. „V našem případě hrají svoji roli i tematické týdny.

V americkém nabízíme muffiny nebo čokoládové cookies, v týdnech zaměřených na zdravý životní styl například proteinové bulky.

V rámci Španělského týdne pak zařazujeme tradiční Ensaimadu přímo ze Španělska, která se na pultech českých obchodů běžně neobjevuje,“ uvádí Zuzana Holá.

Aby bylo možné zajistit výrobu dopékaného pečiva, je nutné mít správné vybavení. „Jde především o pec na rozpékání pečiva, mrazicí box na uložení polotovarů a prezentační regál, nebo vitrínu,“ specifikuje Václav Cimpa.

Jaroslav Pomp upřesňuje, že pokud jde právě o výrobky s dlouhou dobou trvanlivosti, pak je nezbytností, aby měl mrazicí box teplotu alespoň -18 stupňů Celsia. „U některých výrobků, jako jsou například koblihy a koláče, není nutná ani pec, protože se rozmrazí při běžné teplotě,“ dodává.

V nabídce dodavatelů technologií jsou dnes řešení vhodná nejenom pro velké, ale i malé prodejny.

Čerstvé, nebo rozmrazené pečivo?Vedle tohoto vybavení je potřeba z hlediska vybavení plnit legislativní a hygienické normy. „Minimem jsou žáruvzdorné rukavice a pečící papír. Z hygienických důvodů musí zaměstnanci při manipulaci s pečivem používat jednorázové rukavice. V dopekové místnosti pak mají zaměstnanci k dispozici plášť, teplou vodu, mýdlo a papírové ručníky,“ popisuje Tomáš Kubík. Rovněž je potřeba neopomenout alespoň základní úklidové náčiní, jako je smeták a lopatka. „V prodejně potom musí být vyčleněné místo určené pro manipulaci a přípravu pečiva,“ upozorňuje Václav Cimpa. V rámci modernizací obchodů Lidl jsou tato místa prodeje vybavena komfortními pekárnami, kam patří pece, ale i nerezové stoly pro přípravu pečiva, a také dostatečně velkými skladovacími plochami. Po celou dobu manipulace se zbožím přitom musí být dodržen teplotní řetězec. „Jinak pro pekárenské polotovary platí stejné vyhlášky jako pro ostatní pečivo. Navíc kromě toho, že na regálové liště musí být označeno, že se jedná o zmrazený polotovar, nesmí chybět v blízkosti nabízeného pečiva také k nahlédnutí seznam alergenů, legislativní název, složení a další věci, které určuje Zákon o potravinách 110/1997 Sb.,“ vysvětluje Tomáš Kubík.

Aditiva jsou i v čerstvém pečivu

Přídatné látky do pečiva, respektive aditiva, se mohou nacházet jak v čerstvém, tak i v hluboce zmrazeném, rozmrazeném či dopečeném pečivu. Záleží jen na tom, kolik jich tam je. Slouží nejen k vylepšení chuti, ale také k tomu, aby si pečivo drželo formu, tvar či barvu a vydrželo třeba i několik týdnů.

Budete mít zájem:  Jak vybrat ideální víno k jídlu?

Ani pekaři čerstvého pečiva se bez nich neobejdou, přidávají například difosforečnan nebo uhličitan sodný, což je jedno z aditiv.

Je dokázáno, že svým složením se čerstvé a dopékané pečivo nemusí vůbec lišit, což potvrzuje Jaroslav Pomp: „Dopékané výrobky mají shodné složení i způsob výroby jako čerstvé výrobky a díky šokovému zmrazení při teplotě minus 35 stupňů Celsia nevyžadují žádné konzervanty, splňují tedy veškeré legislativní požadavky běžné pro pečivo. Zcela zásadní je ale podmínka dodržení stanoveného teplotního řetězce v celém procesu od výroby přes distribuci, skladování až po vystavení v prodejně. Takže žádné konzervanty, pouze mráz!“

Je jen na obchodníkovi, jakou a jak širokou nabídku pečiva si pro své zákazníky zvolí. „Ve všech prodejnách nabízíme zákazníkům více než 30 druhů rozpékaného pečiva.

Vedle standardních druhů pečiva, jako jsou bagety, kaiserky, croissanty, či chleby, můžeme vyzdvihnout 500gramový kvasový chléb, který prodáváme exkluzivně pod privátní značkou Karlova koruna a jehož recepturu jsme sami připravovali.

Dále nabízíme i menší svačiny, jako například hot dog, nebo kaiserku se slaninou a sýrem,“ prozrazuje Tomáš Kubík. Druhů a variant pečiva je tak velké množství. V tuzemsku pečivo určené k dopečení vyrábí několik firem.

Například v United Bakeries vyrábějí zhruba třicet druhů chlebů a běžného i jemného pečiva pro dopékání přímo v prodejnách.

„Mezi chleby jsou velice oblíbené rustikální, lámankové, bramborové a kváskové chleby, v nabídce jemného pečiva nechybí koblihy, koláče, muffiny, vázané šátečky, záviny a vánočky,“ konstatuje Jaroslav Pomp. Obecně se podle informací společnosti Bidfood Czech Republic nabídka rozděluje do tří prodejních kategorií: sladké pečivo (výrobky z listového, plundrového a kynutého těsta), slané pečivo (běžné, vícezrnné a tmavé) a chléb (více druhů určených k rozmrazení nebo k dopečení).

Nová vyhláška určí, co je pekárna

Ještě letos by měla vstoupit v platnost nová vyhláška o požadavcích na mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta z pera ministerstva zemědělství. Podle Svaz pekařů a cukrářů v ČR se dotkne 3500 firem.

Změní se v ní například nejen definice, jak má být chléb označen – zejména s ohledem na to, zda obsahuje kvas – ale i to, jaké provozovny lze nazývat pekárnami. „Dojde tedy ke zpřísnění podmínek a některé obchody se už pod tímto označením nemohou propagovat jako pekárny,“ vysvětluje Petr Miklík.

Podle nové definice to totiž může být pouze místo, kde se mísí suroviny, výrobek tvaruje a následně peče – zjednodušeně řečeno, se zde musí odehrávat celý proces výroby pečiva. Pekárnami tedy už nepůjde nazývat místa, kde se pečivo pouze rozpéká z přivezeného polotovaru.

Na tomto principu funguje podstatná část obchodů, ale některé z nich přece jen podstupují celý proces výroby pekárenských výrobků.

V České republice o tom, zda kupuje pečivo čerstvé, rozmrazené, nebo ze zmrazeného polotovaru, musí být zákazník přesně a podle vyhlášky jasně informován. „Vyhláška prodejcům nakazuje rozlišovat čerstvé pečivo a pečivo ze zmrazeného polotovaru viditelně v místě prodeje.

V letácích je to zřídka označeno a z fotek v nich se můžeme pouze dohadovat, zda se jedná o rozmrazené nebo čerstvé,“ komentuje Petr Miklík.

V prodejnách je to jiné, zde jsou vidět tabule „čerstvě dopečeno“ nebo „přímo z pece“ a u každého výrobku potom musí být cedulka s údajem, zda jde o pečivo čerstvé, rozmrazené, nebo ze zmrazeného polotovaru (viz značení v boxu).

Jestli je k údajům dopsáno „čerstvě dopečeno“ nebo třeba „čerstvě nakrájeno“, je zcela na volbě každého obchodníka. Co se velikosti značení týče, je vyhláška benevolentní, neurčuje velikost písma ani konkrétní podobu značení – zkrátka informace o druhu nebaleného pečiva musí být dobře čitelné.

Označování pekařských výrobků:

Čerstvé pečivo – označení může nést pouze nebalené běžné a jemné pečivo a chléb, jehož proces výroby nebyl v žádné fázi přerušen zmrazením nebo jinou technologickou úpravou sloužící k prodloužení trvanlivosti. Spotřebitelům mohou tento typ pečiva obchodníci prodávat nejdéle do 24 hodin od upečení.

Rozmrazeno – označení se musí uvádět u nebaleného pekařského výrobku, který byl v hotovém stavu zmrazen a spotřebiteli je nabízen po opětovném rozmrazení. Označení musí prodejce umístit viditelně v blízkosti názvu výrobku.

Ze zmrazeného polotovaru – skupina nebalených výrobků vyráběných dopečením z hluboce zmrazeného předpečeného polotovaru zpravidla v prodejně.

Data:

  • 32,9 %
  • spotřebitelů v posledních 12 měsících nekonzumovalo tmavé/celozrnné bagety a veky.
  • Zdroj: Median, MML-TGI, 18/IV19/I

Pečivo z polotovaru nekupuje 23 % Čechů

Z průzkumu provedeného exkluzivně pro časopis Zboží&Prodej v srpnu letošního roku formou on-line dotazování společností IBRS vyplývá, že většina spotřebitelů (60 %) si dopřává čerstvé pečivo. Dopečené preferuje 3 % respondentů a 37 % je to jedno – nerozlišují, o jaké jde pečivo.

Čerstvé pečivo jednoznačně v průzkumu dominuje. I proto nás zajímalo, jak by to dopadlo, kdyby si spotřebitelé měli možnost vybrat mezi přivezeným pečivem z pekárny a tím vyrobeným přímo v provozovně. Výsledky byly jednoznačné. Jen o něco více by preferovalo připravené a upečené na místě (49 %) před přivezeným (48 %).

Dopečené z polotovaru by uvítala přitom pouze tři procenta respondentů. A tak jsme dále položili otázku, zda Češi vědí, jaký je rozdíl mezi pečivem rozmrazeným a tím ze zmrazeného polotovaru. Většina se domnívá, že ano. To, že rozhodně ví, si myslí 17 %, spíše ví 39 %, spíše neví 36 %, a rozhodně neví 8 %.

Z polotovarů respondenti preferují pečivo slané (53 %), následuje sladké (24 %), přičemž 23 % z nich ho nekupuje vůbec.

Pokud by si měli vybrat pečivo z polotovaru, potom by shodně vyhrálo bílé a vícezrnné (obě 28 %). Následuje celozrnné 23 % a 21 % toto pečivo nekupuje.

Zajímavé jsou výsledky v případě, zda by měly menší prodejny s potravinami dopékat pečivo. Jedno je to 36 % respondentů, 28 % si myslí, že asi ano, a 16 % uvedlo, že rozhodně ano, jen tak prý totiž mohou pružně reagovat na poptávku.

Pětina potom sdělila, že jim je to jedno, hlavně když bude pečivo k dispozici a bude kvalitní.

Češi by se chtěli nejčastěji setkávat s dopékaným pečivem v supermarketech a diskontech (43 %), následují hypermarkety (27 %), malé prodejny jako například samošky a večerky (16 %) a teprve potom v pekárenských prodejnách (9 %) a na jiných místech (5 %).

Při nakupování pečiva je pro tuzemské spotřebitele na prvním místě rozhodně důležitá vysoká kvalita výrobku (37 %) následovaná dlouhotrvající čerstvostí (31 %), šíří sortimentu (17 %), nízkou cenou (14 %) a až na posledním místě je značka (1 %). Celých 50 % respondentů je s aktuální šíři pečiva spokojeno.

Více speciálního a zdravějšího by uvítalo 32 % Čechů, málo ho je pro 14 % a to že neví, uvádí 4 %.

  1. Víte jaký je rozdíl v pečivu, které je rozmrazeno a které ze zmrazeného polotovaru?                                  
  2. Spíše vím.                   39 %
  3. Spíše nevím.               36 %
  4. Rozhodně vím             17 %
  5. Rozhodně nevím.          8 %
  6. Měly by menší prodejny s potravinami dopékat pečivo?                       
  7. Je mi to jedno, hlavně když bude pečivo k dispozici a bude kvalitní.         36 %
  8. Asi ano                                                                                               28 %
  9. Ne                                                                                                      20 %
  10. Rozhodně ano, jen tak mohou pružně reagovat na poptávku.                    16 %
  11. Co je pro vás při nakupování pečiva rozhodující?                                 
  12. Vysoká kvalita výrobků                                                                                37 %
  13. Dlouhotrvající čerstvost / trvanlivost                                                               31 %
  14. Šíře sortimentu                                                                                           17 %
  15. Nízká cena                                                                                                 14 %
  16. Značka                                                                                                        1 %
  17. Zdroj: IBRS, 2019

Autor: Pavel Gregor, [email protected]

Čerstvé vs. zmrazený polotovar. Co přinesla vyhláška o označování pečiva?

Už rok si kupujeme pečivo, u kterého musí být jasně označeno, zda se jedná o čerstvý pekařský výrobek nebo jde o rozmrazený a dopečený polotovar. Předtím, než nová vyhláška vstoupila v platnost, vedly se dlouhé diskuse o její prospěšnosti. Komu prospěla? Komu ublížila? A bylo přijetí tohoto nařízení vůbec potřebné? Přesně rok poté nastal ideální čas na hlubší zhodnocení.

Novela vyhlášky č. 333/1997 Sb. zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích vstoupila v platnost 1. srpna 2012. Cílem vyhlášky bylo poskytnout spotřebitelům plné a nezkreslené informace o charakteru pekařských a cukrářských výrobků.

Legislativně vymezuje pojem „čerstvost“. Zákazník má díky ní dostatečné informace pro rozhodnutí, zda si koupí klasický čerstvý výrobek od českých pekařů, nebo dá přednost zboží ze zmrazeného polotovaru.

Takové pečivo bývá dovážené ze zahraničí a tím pádem většinou i dražší.

Nejeden spotřebitel byl loni v létě překvapen, co vše pochází z mrazáků. Vždyť podle údajů Českého statistického úřadu se k nám loni dovezlo celkem 40 525,6 tun pečiva v hodnotě 1 569,3 milionů korun.

Přesné údaje o vývoji spotřeby čerstvého pečiva a pečiva ze zmrazených polotovarů nejsou k dispozici.

Lidé z oboru ale předpokládají, že současný podíl pečiva ze zmrazených polotovarů tvoří třetinu celkové nabídky a stále roste.

Spotřebitel by měl mít možnost být co nejpravdivěji informován o tom, co si kupuje. V případě potravin to platí dvojnásob. A v tomto ohledu nová vyhláška zafungovala. Krátce po upečení totiž zákazníci nemají možnost podle vzhledu nebo vůně výrobku poznat, které pečivo je čerstvé, a které je vyrobeno či dokončeno ze zmrazeného polotovaru.

Zákazníci proto mají nárok na doplňující údaje o charakteru výrobku a způsobu výroby, komentuje Dana Večeřová, ředitelka odboru komunikace Ministerstva zemědělství. Pečivo ze zmrazeného polotovaru musí být jasně označeno termínem „ze zmrazeného polotovaru“.

Jelikož jde o nebalené pekařské výrobky, musí být tato informace spotřebiteli viditelně sdělena v místě nákupu tak, aby měl spotřebitel možnost se na místě rozhodnout, kterému produktu dá přednost.

Budete mít zájem:  Ideální čas pro nové brambory

Podle Svazu pekařů a cukrářů navíc nová vyhláška podporuje stále sílící trend poptávky po kvalitních tuzemských potravinách, což je vidět například na oblibě farmářských trhů. V tomto smyslu tedy svůj účel splnila.

Chování zákazníků se nemění

Čerstvé, nebo rozmrazené pečivo?
Autor: www.isifa.com

Čerstvý nebo rozmrazený a dopečený? Na první pohled to zákazník nerozezná. 

Moderní životní trendy, které jsou lidem diktovány, často zůstávají jen teorií na stránkách lifestylových časopisů. Dovozci zmrazených polotovarů ani prodejci žádné výrazné změny během posledního roku nepocítili. Nezaznamenali jsme pokles zájmu o rozpékané pečivo.

Případné výkyvy v prodejnosti jsou spojené s jinými ukazateli a vždy tyto výkyvy postihují pečivo jako celek, tedy bez ohledu na to, zda je pečivo čerstvé nebo rozpékané. Jsme přesvědčeni, že zákazník vybírá pečivo především na základě faktorů jako je cena, chuť a kvalita.

Ukazatel, zda pečivo je čerstvé a nebo rozpékané nejsou pro zákazníka směrodatné, říká Daniela Čaplovičová, obchodní ředitelka společnosti PROFROST, která je jedním z dovozců zmrazených pekařských polotovarů. Její slova pak potvrzují i zástupci obchodních řetězců.

Na otázku, zda se během posledních 12 měsíců zvýšil zájem o čerstvé produkty na úkor rozpékaného pečiva, shodně odpovídají, že ne.

Výběr pečiva našimi zákazníky je zcela individuální. Jedna skupina zákazníků preferuje pečivo dodávané od našich pekařů, druhá skupina vyhledává pečivo, které je na našich prodejnách čerstvě dopékané.

Nedá se říci, že by naši zákazníci preferovali jednu skupinu před druhou, uvádí Jitka Vrbová, mluvčí řetězce Lidl a Jiří Mareček, manažer oddělení vnějších vztahů řetězce Tesco dodává: Spolupracujeme se zhruba 100 dodavateli pečiva, z toho je více než 40 lokálních. Díky tomu je nabídka pečiva v našich obchodech velice rozmanitá.

Pochopitelně je to i díky rozpekům, které nám navíc umožňují zajistit čerstvé pečivo po celou otevírací dobu. Zájem o jednotlivé kategorie je vyrovnaný a vyhláška nákupní chování nijak výrazně neovlivnila.

Pravdou ale je, že některé druhy pekařských výrobků označených jako výrobek ze zmrazeného polotovaru u spotřebitelů nemají šanci. Jedná se především o klasický sortiment. U výrobků jako jsou chleby, housky, bagety nebo kaiserky zákazníci jednoznačně preferují čerstvost.

V poměrově stejném množství jako před platností vyhlášky zákazníci naopak nakupují polotovary z kategorie jemného pečiva, například plundry, croissanty nebo listové šátečky, říká Pavel Meduna, vedoucí provozu a prodeje pekáren řetězce Globus. Sladké pekařské produkty jsou vůbec typickým příkladem akceptování polotovaru.

V prodejnách Albert jde zejména o donuty. U zákazníka je prvotním rozhodovacím kritériem čerstvost a kvalita. V momentě, kdy pekař dodá na prodejnu ještě teplý chléb, jeho prodej se okamžitě zvýší. Ten samý efekt nastává i ve chvíli, kdy vyndáme z pece dopékané pečivo, a to hezky zavoní.

U pečiva se zákazník velmi často rozhoduje impulzivně na základě okamžitého pozitivního podnětu, popisuje chování zákazníků Milan Mrázek, manažer úseku pekáren v Ahold Czech Republic.

Ze studie agentury GfK vyplývá, že Češi nakupují pečivo většinou nebalené. 85 % spotřebitelů preferuje čerstvý, nebalený chléb a pečivo. Převážně dopékané pečivo nakupuje jen 12 % obyvatelstva.

Téměř dvě třetiny populace si všímají informací o tom, zda je pečivo dopékané přímo v prodejně a jen 8 % tuto informaci vůbec nesleduje.

Informace o dopékání pečiva motivuje k nákupu téměř třetinu populace a naopak demotivuje čtvrtinu respondentů.

Lobby funguje i mezi rohlíky a koláči

Pekařství je byznys jako každý další. Návrh a pozdější přijetí vyhlášky o označování rozmrazovaného pečiva se proto na začátku setkal s velkým odporem obchodníků. Ti měli velký zájem na růstu prodeje pečiva ze zmrazovaných polotovarů. Obchodní marže u těchto výrobků je totiž několikanásobně vyšší, než u čerstvého pečiva.

Přes některé nesporné výhody trendu dopékání pečiva, který je běžný i v zahraničí, jsou výroba předpečeného pečiva, jeho zmrazení, transport a dlouhodobé skladování a dopékání velmi energeticky náročné a nesou s sebou tedy i vysoké náklady. Jak se ale ukázalo, obavy byly poměrně zbytečné a velmi rychle se rozplynuly.

Přijetí vyhlášky dokonce pomohlo některým pekařům. 

Vyhláška výrazněji neovlivnila ekonomiku pekárenského oboru v České republice. Některým výrobcům, kteří se orientují na kvalitní čerstvé produkty, dokonce pomohla mírně zvýšit či stabilizovat tržby a zmírnit tak dopady růstu vstupních nákladů na jejich ekonomiku, komentuje Jaromír Dřízal, předseda Svazu pekařů a cukrářů.

Jedním dechem ale dodává, že českým producentům ubyla za posledních 5 let téměř čtvrtina hmotnostní produkce a velká část z nich má existenční problémy. Situaci ještě zhoršuje růst cen energií, pohonných hmot a zvýšení DPH na potraviny.

Varuje, že pokud budou krachovat české řemeslné pekárny, zhorší se nabídka sortimentu na trhu a bude docházet k unifikaci výrobků. Pozitivní na dovozu zmrazených polotovarů může být snad jen rozšíření nabídky pekařského trhu o speciální výrobky.

Pekařský cech prosazuje, abychom si udržovali více gastronomické tradice a unikátnost tuzemských pekařských výrobků. Existuje totiž reálná hrozba, že po dopékaném pečivu budou markety nabízet obdobně prefabrikovaný chléb, uzavírá Jaromír Dřízal.

Nezávislá studie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze potvrdila, že po dopečení pečiva ze zmrazených polotovarů probíhá ve srovnání s čerstvě vyrobenými výrobky rychlejší stárnutí.

S rostoucí dobou skladování hluboko zmrazeného polotovaru klesá kvalita pečiva ztrátou vlhkosti a nárůstem tuhosti střídy. Během dlouhodobého skladování pečiva ve zmrazeném stavu dochází postupně k narušování bílkovinné stavební kostry tvořené takzvanou lepkotvornou bílkovinou.

U dopečených výrobků pak dochází k rychlejší rekrystalizaci škrobu, což působí tuhnutí střídy. Proto pečivo ze zmrazeného polotovaru rychleji stárne a gumovatí. Je určeno spíše k rychlé spotřebě a nelze ho doporučit k uchovávání do druhého dne.

Ani rozpékané pečivo ale nemusí být nutně nekvalitní. Jeho úroveň vždy závisí na výrobci, na tom jaké vstupní suroviny a technologie využívá.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce se na označování pekařských výrobků, konkrétně uvádění údajů vztahujících se k čerstvosti, zaměřuje po celý rok. Dosud provedla 735 specificky zaměřených kontrol. Prodejci jsou ale v drtivé většině informováni a vyhlášku nijak neporušují.

Zaměření kontroly Počet kontrol Počet zjištěných pochybení
Označování nebalených pekařských výrobků v maloobchodní síti 570 27
Označování nebalených cukrářských výrobků v maloobchodní síti 74 1
Kontrola u výrobců nebalených pekařských výrobků 91

Nejčastěji zjištěným pochybením byl chybějící viditelně umístěný povinný údaj v místě prodeje. V menší míře pak bylo zjištěno nesplnění podmínek pro označení názvu druhu „čerstvý chléb“, „čerstvé běžné pečivo“ a „čerstvé jemné pečivo“.

V rámci kontrol označování nebalených pekařských výrobků v maloobchodní síti byly zjištěny i nedostatky u dobrovolných doprovodných údajů.

U nebaleného pečiva ze zmrazeného polotovaru byly umístěny dobrovolné údaje vztahující se k čerstvosti pečiva, například výrazy „Vždy čerstvé a křupavé“ nebo „Čerstvé pečivo“.

Umístění těchto nepovinných údajů mohlo v některých případech uvést spotřebitele v omyl, říká Pavel Kopřiva, mluvší Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Dalším problémem na některých prodejnách bylo označení rozpeků jen grafickým symbolem a vysvětlivky těchto symbolů byly v prodejně uvedeny na zvláštní ceduli. Toto ovšem zákon nepovoluje.

Inspekce dosud zahájila nebo v brzké době kvůli uvedeným porušení právních předpisů zahájí desítky správních řízení.

Celkovou výši pokut nelze adekvátně vyjádřit, protože správní řízení jsou v drtivé většině případů zahajována pro více porušení právních předpisů a navržená sankce reflektuje souhrn všech zjištěných pochybení, uvádí Pavel Kopřiva.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce navíc nemusí v každém případě přistupovat k uložení sankce. Záleží na rozsahu přestupků. Chyby jsou odhalovány téměř vyrovnaně u velkých obchodních řetězců i menších subjektů.

Producenti navrhují další změny

Schvalovacím procesem právě prochází novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, která umožní lepší orientaci spotřebitelů v kvalitě a složení potravin a bude v souladu s platnou legislativou EU. Podle některých by ale zasloužila novelizaci i loni přijatá vyhláška o označování rozpékaného pečiva.

Dnes například nepodchycuje všechny způsoby prodloužení trvanlivosti, které výrobci praktikují. Není v rozporu s vyhláškou výroba pekařských polotovarů, které nemusí být mražené ani chlazené, mohou se dopékat i několik dní a nemusí se nijak označovat.

Vyhláška se vůbec nezaměřila na výrobce, kteří část týdne výrobky dodávají čerstvé a část týdne je sami dopékají ze zmražených polotovarů, říká Milan Mrázek ze společnosti Ahold Czech Republic.

A Daniela Čaplovičová ze společnosti PROFROST dodává: Někteří pekaři zamrazování pečiva také využívají, bohužel, ani ne šokově, například v rámci snižování mzdových nákladů. Takto upravené výrobky pak neoznačují jako polotovar, čímž podle nás klamou spotřebitele.

Vyhláška by se také měla zabývat definicí slova „pekárna“. Označit slovem pekárna místo, kde jsou pouze rozpékací pece, je zavádějící a zákazník tak může získat mylný dojem, že se jedná o skutečnou výrobu. Význam slova pekárna symbolizuje tradiční výrobu, což je proces, který v sobě zahrnuje přípravu surovin, vymíchání těsta, vytvarování výrobků, kynutí a následné pečení.

Štítíte se rozmrazovaného pečiva? Není důvod

O kvalitě totiž vypovídá hlavně doba kynutí, doba pečení a složení pekárenské hmoty. Dalším důležitým aspektem, který ovlivňuje zejména dobu trvanlivosti, je obsah tuku. A to, jestli prošlo pečivo ve svém výrobním procesu zmrazením, není podstatné.

Zmrazené polotovary (dovážejí se z Polska nebo Francie) nebo již hotové výrobky projdou šokovým zmrazením na hodnotu −40 °C a nadále se skladují při teplotě −18 °C. V tomto stavu mohou vydržet až devět měsíců, ale v praxi zůstávají zmrazené po dobu několika týdnů. Výrobcům by se totiž nevyplatilo, aby si drželi velké zásoby.

Čerstvé, nebo rozmrazené pečivo?

Označení potravin v obchodech

  • Rozmrazeno – musí být uvedeno u nebaleného pekařského výrobku, který byl v hotovém stavu zmrazen a na pultech je nabízen po opětovném rozmrazení.
  • Z rozmrazeného polotovaru – nebyl zmrazen celý výrobek, jen jeho polotovar, se kterým se pracuje po jeho opětovném rozmrazení.
  • Čerstvé pečivo – je nabízeno k prodeji nejpozději do 24 hodin od upečení, je nebalené a neprošlo jinou technologickou úpravou vedoucí k prodloužení trvanlivosti.

Největším rozdílem mezi čerstvým pečivem a tím rozmrazeným je doba trvanlivosti.

Zatímco čerstvé pečivo je vhodné kupovat do zásoby, rozmrazené je určeno k okamžitému spotřebování.

Může za to škrob ve střídě, který se při zmrazení poškodí a při následném rozmrazení na sebe nenaváže dostatek vody. Pečivo tak rychleji ztrácí na původní kvalitě – střída tuhne rychleji a ztrácí vláčnost. Únava pečiva se dá zmírnit množstvím přidávaného tuku – v pečivu by ho měla být nejméně 3 %.

Pečivo zabalte do utěrky

Pokud si nakoupíte větší množství kvalitního čerstvého pečiva, zmrazit ho samozřejmě lze. Ideální je teplota nižší než −10 °C a mělo by být zabaleno ideálně v utěrce. Použít se dá také papírový pytlík. Naopak naprosto nevyhovující je igelitová taška.

Zatímco způsob technologie při přípravě pečiva nehraje velkou roli, potíž je v posledních letech s jeho nedostatečnou kvalitou. „V minulosti jsem strávil 17 let v pekárnách.

Budete mít zájem:  Jak si udržet zdravou vaginu

I proto vím, že se do ‚čerstvého‘ pečiva zlepšovací přípravky (např. VX2) přidávaly dříve stejně jako nyní.

Teze o tom, že plné ‚éček‘ jsou pouze zamrazené výrobky, je tak zcela zcestná,“ píše Pavel Havel, agrární analytik.

Pečivo z průmyslových pekáren obsahuje urychlovací enzymy a aditiva, která pomáhají vylepšit hospodaření firmy tím, že umožňují zkracovat dobu pečení. Výsledkem je však pečivo, které postrádá chuť a vůni vznikající při kynutí. Chléb je navíc mnohdy záměrně nedopékán, protože zůstává měkký a je proto pro zákazníka lákavější.

Poctiví, většinou lokální pekaři věnují přípravě chleba delší čas, vzrůstají tím náklady na jeho přípravu a v obchodech je pak tento chléb třeba až dvakrát dražší než průmyslově vyráběný.

Důležitá je však také mouka, se kterou se v pekárnách pracuje. Některá totiž může obsahovat L-cystein vyrobený v Číně. „Výrobce se ani netají tím, že k jeho výrobě používá čínské vlasy z kadeřnictví,“ říká Rudolf Náprstek, předseda sdružení Zdravá potravina.

Největším paradoxem však je, že původní obilovina cystein obsahuje. Vyskytuje se ve slupce zrna, jenomže slupka je odstraňována při tvorbě bílé mouky. A proto se cystein nakonec do mouky musí přidávat uměle, protože jinak by těsto nezískalo požadovaný objem.

Horšího než zmraženého pečiva není?

A je to tu. Rozpečené pečivo se musí nově označovat a prostý člověk najednou neví, kde mu hlava stojí. To překvapení, když zjistím, že dražší „lepší“ rohlík je starší než čerstvý rohlík!

Chtěla jsem někdy rozepsat podrobněji, co se děje v průběhu pečení, jak škroby mazovatí a jak jim moc nepomůže, když je donutíte nabobtnat ještě jednou, ale v rozhovoru pro Lidovky.cz už to celkem podrobně popsal Doc. Ing. Josef Příhoda, CSc., a ten toho má k tématu nastudováno přeci jen drobet víc. A kdybyste chtěli vědět ještě něco, třeba v této práci najdete na straně 3 víc.

Tak jen několik poznámek k současné situaci – pevně doufám, že vámi informace o tom, které druhy pečiva jsou z polotovaru, příliš neotřásla.

Pravděpodobně jste tušili, že pokud mají všechny supermarkety v republice identické bagety, dýňové bulky i pekanové pletence, asi je nešoulá armáda vyškolených pekařů někde pod pokladnami.

Každopádně ale pro některé mohl být velmi rozčilující fakt, že Paul a podobní se s opravdovým řemeslem také vůbec nezaobírají – většina pečiva sice není předpečená, pouze ve formě těsta, ale zas taková výhra to není, obzvlášť, když stojí bochníček chleba ke stovce.

Co mě ale trápí nejvíc, je, že pokud nemáte v okolí pekárnu, prakticky se k jinému druhu čerstvého pečiva než je chléb a housky nemůžete dostat.

Rozmražené pečivo vydávané za čerstvé je totiž jedna věc, ale o tom, že ani ty naše posvátné české výrobky často nestojí za moc, se pan Dřízal zase zapomněl zmínit.

PSCP mi připadá v jistých jistých ohledech schizofrenní – na jednu stranu to vypadá, že pekaři obhajují své tradiční výrobky proti nekvalitním sto let starým rohlíkům, na druhou stranu mám pocit, že kdyby naši pekaři měli kvalitnější mrazírenské technologie a na trh by mražené pečivo z většiny dodávali sami, rozpečené pečivo by je tolik netrápilo. „Kdybychom teď nezasáhli, tak za pár let může být trh zaplaven z 90 procent mraženými polotovary a nastala by pak taková „mcdonaldizace“ pekařského průmyslu v Česku.“

„Pokud sem budou nadále proudit mražené polotovary ze zahraničí, budou se zavírat pekárny a zákazník to pozná na tom, že sortiment bude chudší a bude takový unifikovaný. A pak budeme jíst pouze zmražené polotovary.

Už i teď můžete v supermarketech vidět rozmrazené chleby. A co to znamená? Do pěti let budou válcovat české chleby.“ Určitě ráda podpořím lokální producenty.

Ale není tady něco špatně, pokud zákazník sáhne v obchodě po „horším“ produktu za vyšší cenu? Nebo je jen blbej a chce si připadat nóbl?

Teď několik oblíbených otázek: Kde začíná „mcdonaldizace“ podle vás? Co naše oblíbené téma, chléb? Jaký je rozdíl mezi „čerstvým“ chlebem/dalamánkem/kaiserkou z premixu (muhehe, mc…) a rozpečeným polotovarem (Z Polska? Z Francie? Z másla?) Víte, kolik „malých“ pekáren odebírá „moderní praktické“ technologické zlepšováky?  Abychom pekařům jen nekřivdili, že se málo snaží, kolik dáte nebo dali byste za kilový bochník opravdu čerstvého, co nejpřirozenějším způsobem připraveného chleba? Za „tukový“ rohlík, v němž se o podíl tuku stará máslo, sádlo nebo olivový olej? Pokud jsme ochotni dát za blbou kaiserku sypanou sezamem 5 korun, proč se rozčilovat nad zdražením mákem sypané housky? Není v tom ten mrazák celkem nevinně?

Rozhodně nechci kamenovat české pekaře, mají to tu těžké. Na druhou stranu, jejich profesní svaz mě občas fascinuje – ti lidé toho tolik o pečivu ví a na druhou stranu pak vyplodí maximálně skvosty typu „co je české, to je hezké“, případně „doba pokročila a dnešní technologie nám poskytují takové výhody, že je zbytné se ke starému rizikovému řemeslu vracet“.

Já vím, zamýšlení se, to není moje parketa, měla bych zas přihodit nějaký ten receptík, ale při aktuální grilovací situaci pracuji jako stroj na hamburgerové housky pro všechny blízké i vzdálené (tipy, kde se dají dobré briošky koupit, máte?) a to je velmi stereotypní a neobjevné, tak ještě chvíli počkejte;)

Obchodům vládne zmražené pečivo, čerstvého je málo | Aktuálně.cz

V obchodech zůstaly čerstvé jenom rohlíky a chleba, zbytek je rozpečený

Uherské Hradiště – Rozmražené pečivo vládne velkým českým obchodům. Čerstvých rohlíků a chleba je na pultech výrazně méně.

Podle oficiálních statistik zhruba čtvrtina pekárenských výrobků v Česku pochází z mrazáku, ve velkých hypermarketech i diskontních prodejnách, které ovládají trh v Česku, je zmraženého a rozpečeného pečiva ale více.

Čerstvé jsou tak jenom rohlíky a chleba, zbytek pečiva (odhadem až dvě třetiny) zdobí cedulka potvrzující, že bylo vyrobeno ze zmražených polotovarů.

Moc čerstvého v obchodech není

Ukázalo to šetření online deníku Aktuálně.cz v hypermarketech a diskontních prodejnách v Uherském Brodě a Uherském Hradišti (prodejny Tesco, Kaufland, Lidl, Penny Market, Billa a Albert).

Od středy musí obchodníci povinně označovat pečivo vyrobené ze zmražených polotovarů. V platnost totiž vstoupila vyhláška ministerstva zemědělství, která to nařizuje. Pečivo vyrobené ze zmražených polotovarů se od toho čerstvého totiž liší v řadě podstatných bodů.

Není sice kvalitativně nijak horší než čerstvé pečivo, ale mnohem rychleji se kazí a tvrdne, není vhodné ke skladování. A aby se rozmražené pečivo co nejvíc podobalo tomu čerstvému, musí obsahovat různé látky, jako jsou enzymy, emulgátory a stabilizátory.

Vyhláška tak nyní zákazníkům umožňuje zvolit si, zda chtějí pečivo čerstvé, nebo rozmražené, nabídka v obchodech ale lidem zas tak moc na výběr nedává. Čerstvé si bez rozdílu, zda nakupují v hypermarketu, nebo diskontní prodejně, mohou koupit většinou jenom klasické rohlíky a chleba.

Zbytek je už označený (často velmi malým písmem) slovy rozpečeno nebo čerstvě dopečeno. Jde přitom o velmi širokou nabídku, rozpečené se prodávají bagety, různé typy housek, koblihy, koláče nebo buchty.

Lidi to překvapuje

Lidé v obchodech přiznávají, že je překvapilo, co všechno je z rozmraženého pečiva.

„Třeba u baget nebo housek jsem to fakt nečekala, myslela jsem si, že jde o čerstvé pečivo přímo z pekárny,“ uvedla Hana Soukupová. „Koblihy už nakupuju fakt jenom v pekárně, ty z obchodu byly do večera tvrdé.

A nové označování jenom potvrdilo, že i když se tváří jako čerstvé, tak prostě čerstvé nejsou,“ uvedl Milan Mertlík.

Novou vyhlášku ostře kritizují obchodníci ze Svazu obchodu a cestovního ruchu. Podle obchodníků rozhodnutí ministerstva nepředcházela žádná analýza srovnávající kvalitu rozpékaného a čerstvého pečiva.

O kvalitě pečiva podle obchodníků rozhodují parametry, jako například doba kynutí, pečení a složení výrobku. „Zjednodušit proto kvalitu na čerstvost pečiva a nabádat spotřebitele k názoru, že by předpečené, následně hluboce zmražené a nakonec v maloobchodu dopečené pečivo bylo méně kvalitní, je matoucí,“ tvrdí svaz.

Jedním z hlavních argumentů iniciátorů vyhlášky byly také obavy z rostoucích dovozů pečiva k rozpékání ze zahraničí, hlavně z Polska a Francie.

Obchodníci ale tvrdí, že tento stav se v posledních letech změnil a zhruba 75 procent polotovarů nyní dodávají maloobchodu domácí výrobci, například firmy ProFrost, Nowaco, Vamix či United Bakeries.

Zmrazování čerstvého pečiva – Vareni.cz

Ale víte jak pečivo zamrazit, aby nenasáklo všehochuť mrazáku plného masa, zeleniny, hub, či jakýchkoli jiných potravin, které mají silnější aroma? Že nevíte? Tak se na zmrazování podíváme blíže.

Balení mražených potravin

Má-li pečivo či chléb po rozmrazení chutnat a vonět jako čerstvě upečené, je nutné zabalit je co nejdříve do alobalu. Alobal se pro tento účel hodí nejlépe, jelikož pečivo těsně obepíná a tím zabraňuje přístupu kyslíku.

Má také tu výhodu, že pečivo které chceme rozmrazit, dáme v něm do studené trouby, kde rozmrazování začíná od okamžiku, kdy se začne trouba zahřívat. Díky tomu nespotřebováváme zbytečnou energii.

Alobal kromě toho chrání před vysycháním a odstraňujeme ho až těsně před koncem rozmrazování. Tím docílíme skvěle křupavého pečiva.

Pečivo obsahující kypřící prášek

Takové pečivo lze zamrazit až po dobu 4 – 6 měsíců. Pokud toto pečivo zamrazíme v alobalu, či v hliníkových formách, můžeme je po rozmrazení dát péct přímo – bez čekání na rozmrazení na vzduchu.

Tím ušetříme velkou spoustu času. Toto pečivo (např. koláče) rozpékáme při 175 °C (plyn stupeň č.2 – 3) asi 1 hodinu.

Lze takto rozpékat i jednotlivé kousky pečiva, ale zde musíme myslet na to, že doba rozpékání bude rozhodně kratší.

Zamrazování piškotových korpusů

Pro zmrazení použijeme také alobal, zamrazit je lze na dobu až 6 měsíců. Rozmrazujeme je při pokojové teplotě asi 2 hodiny, nebo je pečeme na 200 °C (plyn 3 – 4), podle tloušťky 5 – 8 minut. Po rozpečení s rozříznutím počkáme ještě hodinu. Protože by se korpus mohl drolit.

Pečivo z listového těsta a zmrazování

Upečené necháme vychladnout a zmrazíme. Zamrazené je můžeme skladovat přibližně 1 měsíc. Těsto rozpékáme na plechu v horké troubě při 200 °C (plyn 3 – 4) asi 6 – 10 minut.

Čerstvý chléb

Nakrájíme na krajíce a ty všechny společně zabalíme do alobalu. A zamrazíme. Chléb můžeme skladovat až 6 měsíců. Rozmrazujeme buď volně nebo v opékači topinek. Pak jej ale spotřebujeme co nejdříve.

Zamrazené kynuté koláče 

Koláče s ovocem i bez něj nakrájíme podle toho, jak jsme zvyklí je servírovat. Zabalíme společně do alobalu. Zamrazené nám vydrží přibližně 6 měsíců. Zmrazené kynuté koláče vložíme do trouby a při 200 °C (plyn 3 – 4) rozpékáme 5 – 10 minut. Na ploché kousky lze pro rozpékání použít i toastovač, v tom případě nejdříve rozpékáme spodní stranu.

Zmrazení potravin

Tomuto způsobu uchovávání čerstvých potravin dává přednost většina domácností. Jeho hlavní výhodou je zachování čerstvosti potravin, skutečně na co nejdelší období.

Pokud se však jedná o potraviny, které lze uchovávat sušením, pak je lépe dát předost tomuto způsobu, například houby, mražené vydrží asi 6 měsíců, zatím co sušené nám mohou při správném nasušení, uzavření a správných celkových podmínkách vydržet třeba i dva roky.

Foto: Profimedia

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *