9 způsobů, jak zlepšit optimistické myšlení – jak být optimistou?

Ilustrační foto: ingimage.com

27. 5. 2017

Psychologové se rozdělili do dvou táborů. Jedni tvrdí, že dobrou náladu a pozitivní pohled na život mají někteří lidé vrozené, jiní jsou zastánci teorie, že optimismus se dá naučit.

Paní Jana se kamarádí s paní Eliškou. Oběma dámám je šedesát, obě jsou vdovy, obě mají dcery. Jana nedávno zahájila jejich schůzku slovy: „Viděla jsi ve zprávách tu dopravní nehodu? Celou noc jsem z toho nespala. Jo, a víš o tom, že dcera odjíždí na měsíc pracovně do Rakouska? Klidně mě tu nechá a vykašle se na mě, co kdybych něco potřebovala?“

Eliška na to: „Tak to je super, že má Klára práci v zahraničí, pojedeš tam za ní? Kdy jsi naposledy viděla Vídeň? To bych byla ráda, kdyby moje Petra měla tak dobré místo jako tvoje Klárka.

A jestli ti můžu něco poradit, nedívej se v televizi na zprávy. Já vím, že člověk má být v obraze, ale já pak byla vždycky nervózní ze zpráv o tom, co zase zdraží a co kdo zase ukradl, tak jsem se na ně prostě přestala dívat.

Místo toho jsem začala číst více knížek a je mi lépe.“

Podobné příklady zná ze svého okolí snad každý. Má Jana prostě smůlu, protože se narodila s vlastností zvanou pesimismus? Nebo si smutný pohled na svět sama vytváří? Anebo je prostě jen realistka a upřímně říká, co si myslí, zatímco Eliška předstírá bezstarostnost?

Pohádejte se s pesimistou v sobě

Americký psycholog Martin Seligman je zakladatelem pozitivní psychologie. Její součástí je teorie, že optimismus se dá naučit. Není vrozený, jak většina psychologů dosud tvrdila. Seligmanovi se říká otec teorie naučeného optimismu.

Na své pražské přednášce před časem prohlásil toto: „Pesimisty formuje jejich přemýšlení o budoucnosti, kterou vidí v těch nejčernějších barvách. Samozřejmě, že musíme být realističtí. Některé zlé situace opravdu nelze změnit. Ale i na většině z těch špatných se dá najít něco nadějného.

Něco, na čem můžeme zapracovat, aby se naše situace opět zlepšila.“

Jeho metoda spočívá v tom, že si na každé věci, která v nás vyvolává špatnou náladu, máme hledat jednu pozitivní stránku. Zjednodušeně řečeno, když slyšíme o dopravní nehodě, máme si říct: To mám ale štěstí, že nepotkala mě ani nikoho z mých blízkých. Jiný příklad: Když se nám něco nepovede, získali jsme cennou životní zkušenost a možnost poučit se z chyb.

Pokud to nepomáhá, Selinger své klienty učí diskutovat sami se sebou. Podle něj je cestou, když se sami sobě snažíme své pesimistické myšlenky vyvracet, polemizovat s nimi, stejně jako bychom diskutovali s jinou osobou.

„Když máme před sebou člověka, s jehož názory nesouhlasíme, obvykle vytasíme argumenty. Máme od něj odstup, zachováváme si vlastní názor a sebevědomí. Zkusme stejným způsobem polemizovat s tím pesimistou v nás,“ vysvětlil.

Zbavte se negativních frází

V první řadě je tedy třeba udělat si jasno, do které skupiny lidí vlastně patříme. Je to poměrně snadné. Špatné životní situace potkávají každého z nás, bez ohledu na to, jakého jsme založení. Pesimista si v takovém případě řekne, že je to nezvratný stav, v lepším případě bude trvat dlouho. Optimista je přesvědčen, že se špatné období brzy změní, že se prostě něco stalo, ale zase to odezní.

Pesimisté mají pocit, že na špatných událostech ve svém životě mají nějakou vinu, podíl. Optimisté mají tendenci zodpovědnost za ně svalovat na někoho jiného.

„Stát se optimistou znamená naučit se několik dovedností, týkajících se toho, jak budeme sami k sobě hovořit v situacích, kdy budeme trpět a bude nám zle,“ shrnuje celé toto učení psycholog Seligman.

Takže, tady je několik zásad, kterými se při vytváření optimisty uvnitř nás můžeme zkusit řídit. Přestaňme používat negativní fráze typu: „To nemůže dopadnout dobře, příští rok to bude jedině ještě horší“. Proč to říkáme? Kde bereme tu jistotu? Co když naopak bude všechno lepší?

Nezdůrazňujme své chyby. Nikdy nikomu nevyprávějme, co se nám nepodařilo, co jsme se nenaučili, co nám nejde. Nikomu do toho nic není. O svých neúspěších ani nevtipkujme.

Může být sice zábavné vyprávět ve společnosti, že jsme se za celý život pořádně nenaučili anglicky a vůbec nám to nechybí, ale mnozí lidé si z toho mohou odnést dojem, že se tím ve skutečnosti trápíme a proto svůj mindrák zlehčujeme. A ruku na srdce, není to tak doopravdy?

Když se nám něco podaří, není to dílo náhody. Máme na tom svou zásluhu, protože jsme šikovní, chytří, dobří. A takovým lidem se v životě daří.

Špatné zprávy, například ty o zhoršující se ekonomické situaci jsou sice nepříjemné, ale naše babičky a dědečkové by se jim smáli. Jsme generace, která žije v nejklidnější době. Neznáme válku, hlad a to, co my považujeme za bídu, považovali naši předci za blahobyt.

Hodnocení: (5 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Zpět na homepage

Jak se stát optimistou: nenechte se brzdit a plánujte dopředu

Podle odborníků je optimista člověk, který má tendenci vidět a posuzovat věci z té lepší stránky. Optimisté jsou tak vnímáni jako vyrovnané a veselé bytosti, které umějí i v těch nejhorších životních situacích najít výhody a dobrou zkušenost.

Jestliže máte to štěstí, že takoví jste, nemusíte číst dál. Pokud ale stejně jako já patříte spíše mezi pesimisty, pak si přečtěte návod, jak se stát optimistou jednou provždy. Nebo se o to alespoň můžete pokusit.

Určitě takové lidi znáte a denně se s nimi potkáváte. Z rozlité kávy na bílé košili si nic nedělají a stále se jim daří udržet úsměv na tváři. Jsou to ti spolupracovníci, kterým se povede na ranní poradě velké faux pas, ale přesto na obědě srší vtipy a dobrou náladou. Na svět se dívají svrchu, ale stále žijí v realitě.

„Tito lidé nemají žádné zázračné schopnosti, jak by se na první pohled mohlo zdát. Optimismus má určitý genetický základ a výzkumy ukázaly, že optimismus a pesimismus jsou sice dědičné zhruba z 25 %, ale dokážou je ovlivnit také zkušenosti. Lidé, kteří jsou optimističtí, tedy jen dodržují určité vzorce chování, díky nimž si udržují dobrou náladu,“ vysvětluje psycholožka Helena Dlouhá.

K tomu dodává, že míra optimismu roste s věkem, liší se u pohlaví (ženy bývají obecně optimističtější než muži), a dokonce tvrdí, že ačkoli se pesimismus s optimismem vzájemně vylučují, výzkumy dokládají, že tomu tak není. Alespoň ne ve všech oblastech života.

Optimista není realista

Optimista je člověk, který mnohdy podléhá pozitivním iluzím. Šťastní lidé tak většinou nejsou realisté, ale skutečnost vnímají zkresleně, nahlížejí na svou budoucnost až příliš nereálně a nadhodnocují své schopnosti.

„Z toho vlastně vyplývá, že jde o subjektivní spokojenost,“ dodává odbornice. Ale to není špatná vlastnost. Optimismus se vyznačuje absencí špatné nálady a díky tomu vlastně vede k dobrému zdraví, protože může potlačit počátek onemocnění, zmírnit jeho průběh nebo urychlit zotavení.

„Působí totiž skrze imunitní systém a naše emoce. Vždyť se také říká: věř a víra tvá tě uzdraví. A smích a dobrá nálada jsou velcí posilovači imunity.

Každopádně to má i své stinné stránky, protože optimista může mít přehnané iluze o své odolnosti a svém zdraví, což pak vede k zanedbávání zdravotní péče,“ varuje psycholožka.

Ale jinak jsou například matky-optimistky mnohem odolnější proti rozvoji poporodní deprese a optimisté obecně lépe zvládají problémy, jsou adaptivní a žijí lepším životním stylem.

Osvojte si rituály

Život je série stresových událostí a je jen na nás, jak na ně budeme reagovat a jestli se jimi necháme srazit na kolena. Pozitivní lidé se umějí s takovými úzkostmi vyrovnat zdravým způsobem. Existují totiž techniky, jak zmírnit stres a podpořit pozitivní emoce. Studie ukázaly, že mezi takové techniky patří fyzická aktivita a meditace.

„Aktivity ze skupiny body & mind (tělo a mysl) jsou klidná tělesná cvičení, která mají primárně za úkol zklidnit právě naši mysl a zlepšit kondici. Patří mezi ně různé druhy jógy, pilates, body balance, port de bras, chi-toning a další,“ říká Markéta Brožová, hlavní trenérka fitness center pro ženy Contours.

„Cvičení totiž v těle rozbouří doslova chemický koktejl zlepšující naši náladu. V mozku se začnou vyplavovat chemické látky serotonin a dopamin, které jsou zodpovědné za radostnou náladu.

A s tím souvisí i zvýšení hladiny látek, jež způsobují štěstí a dobrou náladu, endorfinů.

Jejich hladina roste už zhruba 10 minut po zahájení cvičení a zvýšená zůstává zhruba půl hodiny po skončení fyzické zátěže,“ dodává ještě.

Právě tyto návyky zabraňují člověku, aby se utápěl v detailech, a díky meditaci a relaxaci lze pak snáze najít cestou každodenní frustrací života. Jakmile se naučíte tohle, snadno se přiblížíte k dalšímu kroku, který z vás udělá věčného optimistu.

„Jakmile se nám v životě začne dařit, posilujeme tím pozitivní myšlení a máme pozitivní zkušenosti. K těm se můžeme při dalších životních výzvách obracet a čerpat z nich další energii,“ vysvětluje psycholožka a dodává, že čím více se nám bude dařit obracet se k pozitivnímu myšlení v těch horších časech, tím rychleji se nám dostane pod kůži dobrá nálada.

Nešikanujte sami sebe

I když by se na první pohled mohlo zdát, že špatným zkušenostem optimisté vlastně dokážou uniknout, vůči tvrdým životním zkušenostem není nikdo imunní. Dokonce ani optimisté.

Pozitivně naladění lidé se ke špatným zprávám ale staví čelem a odtud pramení posilující myšlenka – procházejí výzvami a následně z nich čerpají.

Mnozí z nás mají právě v takových situacích potřebu být svými nejhoršími kritiky.

Studie ukazují, že právě sebepřijetí je pro šťastnější život zásadní. Je tedy důležité naučit se hodnotit sebe sama pozitivně, přijmout všechny své pozitivní, ale i negativní myšlenky a přestat se kritizovat. Jednoduše: základem pro pozitivní život je mít rád sám sebe.

Jste tím, s kým se stýkáte

Kdo jste, je částečně odrazem toho, jakými lidmi se obklopujete. „Emoce jako je stres nebo štěstí jsou vysoce nakažlivé. Pokud se tedy budete pohybovat v blízkosti optimistů, je velká pravděpodobnost, že se jejich přístup k životu promítne i do vašeho soukromí,“ radí Helena Dlouhá.

Vyzbrojeni těmito znalostmi si pozitivní lidé budují kolem sebe silný sociální kruh, který pomáhá posilovat jejich radostný charakter. V takové společnosti se pak snadno dodržuje i další pravidlo, které spočívá ve stavění malých i velkých úspěchů na stejnou úroveň.

„Optimisté se prostě radují i z maličkostí,“ říká psycholožka a dodává, že vděčnost může vést ke zvýšenému optimismu. Vděčnost za drobné radosti – jako třeba doběhnutí tramvaje nebo pochvalný e-mail od šéfa – poskytuje více možností, jak být pozitivní, protože své dny začnete vidět jako zalité sluncem.

Nenechají se brzdit

Mnozí lidé se na cestě za úspěchem nechají zastrašit, takže mají problém dosáhnout stanovených cílů. Tato problematika se nevyhýbá ani optimistům – jejich až příliš pohádkové a radostné myšlení jim může v dosažení cílů také bránit.

„Každá cesta k úspěchu je dlážděna drobnými neúspěchy. Pozitivní lidé mají tu schopnost, že poznají tzv. zpomalovací prahy, a problém, který jim stojí v cestě, začnou za účelem dosažení cílů řešit,“ říká odbornice. Tento druh přístupu je stejnou měrou optimistický i realistický, což vede k uspokojivým výsledkům.

Plánujte dopředu

Optimisté kromě jiného mají větší kontrolu nad svými vztahy a dalšími životními okolnostmi. Vyznačují se schopností kreativně čelit výzvám nebo problémům. „Naučte se stejně jako optimisté zapomenout na slova nemám na výběr, ale místo toho zkuste vymyslet několik cest, jak se se životním stresem poprat,“ radí psycholožka.

Optimisté doslova každý den dopředu plánují, nic nenechávají náhodě – a to je možná i trochu kouzlo toho jejich úspěchu. „Pozitivní myšlení se nejlépe plánuje s čistou a uvolněnou hlavou.

Je-li vaše současná situace nepříznivá a pro plánování neperspektivní, pak si dejte pauzu a postupujte po malých krůčcích k vysněnému cíli stát se doživotně spokojeným optimistou,“ dodává závěrem Helena Dlouhá.

Článek vyšel v dubnovém vydání časopisu Zdraví.

Jana Kantorová, časopis Zdraví

7 způsobů, jak se naplnit optimismem

‚Všichni bychom byli optimisté, kdybychom více mysleli na to, jak svůj život naplnit, a ne jenom prodloužit.‘ Miroslav Horníček

Jak snášíte nouzový stav? Vyčerpává Vás ta „nekonečná“ nezměna? Nevidíte světlo na konci tunelu? Nebo se naopak usmíváte tím víc, čím jste si vědomější, že s každým dnem se přece musí o den blížit konec toho všeho šílenství?

Jak být právě teď optimistou? zní většina dotazů v FC Klubu.

Dovolte, abych začal malým příběhem, který jsem slyšel už jako kluk.

Co je dobré, a co špatné?

Byl jeden rolník, který se na stará kolena zmohl na koně. Když si ho koupil, sousedé mu blahopřáli. On jen pokýval hlavou: „Je to dobré, špatné? Kdo ví, co z toho bude.“

Jak rolník stárnul, jeho ruce ztrácely cit. Jednou špatně uzavřel ohradu a kůň utekl. Sousedé přiběhli: „To je neštěstí!“ On pokýval hlavou: „Je to dobré, špatné? Kdo ví, co z toho bude.“

Nazítří se kůň vrátil. A přivedl s sebou sedm hříbat. Sousedé přispěchali opět s gratulací. Ale starý rolník opět jen pokýval hlavou: „Je to dobré, špatné? Kdo ví, co z toho bude.“

Jeho dvacetiletý syn se snažil osedlat jedno z divokých hříbat. Koník ho shodil a chlapec si polámal snad všechny kosti. „To je ale neštěstí!“ bědovali sousedé. Ale starý pán znovu jen pokýval hlavou: „Je to dobré, špatné? Kdo ví, co z toho bude.“

Vypukla válka. Všichni mladí měli narukovat. Když přišli vojenští verbíři do rolníkova domu, aby odvedli jeho syna, a spatřili jeho polámané kosti, na vojnu ho nevzali. „To je ale štěstím,“ volali sousedé. Jenže starý moudrý muž opět jen pokýval hlavou: „Je to dobré, špatné? Kdo ví, co z toho bude.“

Mám pokračovat?

Všechno je jako mince. Má to dvě strany, rub i líc. Optimismus není vlastnost, ale volba, kterou můžeme učinit v každém okamžiku. Optimismus není idealismus, abychom předstírali, že mince má jen dobrou stranu. Optimismus je schopnost v těžkých chvílích si připomenout, že všechno má také dobrou stranu. A volba optimisty znamená rozhodnutí tu světlou stranu hledat.

Jen ten, kdo hledá, může najít. Zatímco kdo nehledá, nenajde. Hledat se vyplatí. Když ne pro nic jiného, tak pro své vlastní zdraví. Optimisté lépe zvládají stres i nemoci, déle žijí, a navíc se v těch delších životech cítí šťastnější a úspěšnější. Ne proto, že by se jim dělo více krásného, ale oni si to krásné víc uvědomují.

Chcete také? Chcete začít dnes?

Pokud máte k ruce Speciál pro rok 2020, můžete pracovat i s ním. Pokud ho ještě nemáte, získat ho můžete ZDE>>>. Základních pilířů optimismu je sedm. Popíšu je alespoň stručně:

1. V každé těžkosti vidět klad

„Duhy vznikají z bouřek. Potřebují jen úzký paprsek slunce.“ Erich Maria Remarque

Za první světové války práskl ruční granát. V zákopu právě byli dva muži. Oběma výbuch utrhl končetinu. Zatímco jeden se v polní nemocnici týral, že přišel o ruku a již nikdy ji nezíská zpět, druhý byl vděčný za to, že přežil a stále má jednu nohu, se kterou se může naučit žít. První se utrápil k smrti, druhý o tom napsal knihu. Stal se velkým spisovatelem.

Optimista neignoruje problém, který vznikl nebo trvá. Ale uvědomuje si, že má dost vnitřních schopností nebo sil, aby se nevzdal naděje a věřil v obrat, v lepší stranu mince.

Optimismus je základem sebevědomí a sebedůvěry, tolik důležité pro výdrž a dosažení pozitivních změn v životě.

(Pro rozvíjení optimismu v člověku je určeno i toto vydání koučovacího magazínu Jak zvedat sebevědomí, jehož zasílání získáte automaticky spolu s programem FC Premium).

2. Očekávat nejen vzestupy, ale i pády, a naopak nejen pády, ale i vzestupy

„Buď připraven na nejhorší, ale mysli na nejlepší. To první vytváří pokoru, to druhé trpělivost. Dohromady se tomu říká optimismus.“ František Drtikol

Optimista nemusí mít objektivně lepší dny než pesimista. Mohou zažívat i úplně stejné věci, ale přesto mají subjektivně odlišné pocity. Ty vytváří jejich odlišný přístup, úhel pohledu.

Oba mají pravdu. Pesimista nelže, když říká: Tato mince má špatnou stranu. Nedodává však, že má i dobrou.

Moje základní kniha o sebelásce 100 nejkratších cest k Tobě, bestseller roku 2017 (více o něm najdete ZDE>>>), vysvětluje, jak důležité je pro vesmír, přírodu i člověka střídání cyklů. Proč změna je život. Proč v pravidelném rytmu dýchá moře (příliv a odliv), svět (den a noc), zeleň (vadnutí, kvetení) – CO vlastně vytváří život.

Pesimista ví, že po dni přijde noc. Ano, je to realista. Ale stejně tak i optimista, který ví, že noc není navždy, že zase vyjde slunce. Každá situace se změní. Musí. To je život.

František Drtikol, český klasik fotografie aktu, jednou nádherně řekl: „Optimismus je vlastně smíření se se životem z té lepší stránky.“

3. Infikovat se od jiných

„Všichni bychom byli optimisté, kdybychom více mysleli na to, jak svůj život naplnit, a ne jenom prodloužit.“ Miroslav Horníček

Nemyslím infikovat se virem. Myslím infikovat se správným prostředím.

Z mých knih víte o psychologickém průzkumu, podle kterého je člověk průměrem přibližně pěti osob, s nimiž tráví nejvíce času. V prostředí humoru a usměvavých přátel mnohem lépe chápe, že optimismus je zvyk, naučený či převzatý.

Pokud jiní mohou udělat něco pozitivního pro nás, můžeme i my udělat něco pozitivního pro ně. Pro to se pojednou rozlila taková vlna solidarity po celé zemi.

Protože jedna jediná svíčka má moc zapálit tisíce druhých, aniž by tím poklesla intenzita jejího plamene (více o tom v Jak zvedat sebevědomí i nové knize Čtyři prány štěstí).

4. Infikovat sám sebe

„Optimista dokáže cestovat ODNIKUD na NIČEM ke ŠTĚSTÍ.“ Mark Twain

Ve svém nedávném článku Na co myslíš, to se uskutečňuje aneb Jak funguje vizualizace jsem popisoval, proč se stane průšvih, jestliže ho očekáváme. Proč to není smůla ani jasnovidectví. Jakou roli v tom hraje naše vlastní myšlení, soustředění, zaměření.

Vytvářet svůj osud můžeme do značné míry ve zlém i dobrém. Není to náhoda, že úsměv v nás spustí biochemické reakce, které uvolní ty hormony, jež nás zalijí spokojeností, a že se aktivuje právě ta část mozku, která je pružná a kreativní.

Někdy stačí začít tím úsměvem, který projasní slzy. Nadějí, která zahubí zmar. Láskou, která nahradí mrzutost, hněv nebo nenávist.

I když si myslíme opak, vždy máme na výběr. A i když nemůžeme ovlivnit všechny okolnosti a události, svůj postoj vždycky. Jak uvedl Platon: „Co se stalo, často neovlivníme. Náš pohled na to ale ano.“

5. Dělat na tom, co můžeme ovlivnit

„Nestojím o pesimismus. Krade mi čas. Každou vteřinu mohu naplnit buď strachem, nebo nadějí. Ale nikdy ne obojím.“ Ernest Hemingway

Optimismus i pesimismus vycházejí z toho, co je, a konstruují budoucnost. Hemingway napsal: „Pesimismus je nepraktický. Nutí nás lpět na neúspěších, k nimž jsme ještě nedokráčeli, a snižovat úspěchy, kterých jsme již dosáhli. Proto v nás probouzí nerozhodnost, která vede k tomu, že od úspěchů dokráčíme k neúspěchům.“

Mnoho lidí nevěří v lepší budoucnost vinou špatného pohledu na přítomnost nebo minulost. Změnit ten pohled a uvědomit si poklady přítomnosti i minulosti učí toto vydání koučovacího magazínu Jak postavit most přes minulost.

Soustřeďme se na to, co je v našich silách ovlivnit, potažmo zvětšujme tyto síly. Ovlivníme toho pak mnohem víc. Naopak, budeme-li se soustředit na to, co v našich silách není, naše síly se vinou strachu a pocitů bezmoci postupně vytratí, protože nepoužité začíná zakrňovat.

Nedopusťme to (více v programu FC Premium, ve kterém automaticky získáte magazín Jak postavit most přes minulost zdarma a následně další návazná vydání včetně Jak zvedat sebevědomí).

6. Počítat své úspěchy

„S každým zaměřením na neúspěch ztrácíš odvahu pro další pokus o úspěch. A naopak, s každým zaměřením na úspěch získáváš odvahu znovu uspět.“ Elon Musk

Miroslav Horníček jednou řekl: „Pesimista je slepý na jedno oko.“ Optimista používá obě.

Samozřejmě vidí, že se v našem životě děje mnoho špatného, ale také je schopen nadhledu, aby ocenil to dobré – to, co ze současného negativního výhledu zdánlivě vidět není.

Optimista je schopen vyčistit si vlastní mysl od skepse a zlepšit své naladění prostě způsobem svého myšlení (více o různých technikách ve Speciálu pro rok 2020).

Pesimista vidí v životním pádu negaci. Optimista si ale uvědomuje, že člověk, který po pádu vstane, je silnější než člověk, který nikdy nepadl. Proto vidí v problému příležitost.

7. Zaměřit se na příležitost

• „Pesimista vidí v každé příležitost těžkost, optimista v každé těžkosti příležitost.“ Winston Churchill
• Když člověk onemocní, dostává příležitost začít pečovat o zdraví a víc si ho vážit.
• Když člověk přijde o někoho, kdo ho miloval, dostává příležitost hledat nové takové lidi a víc oceňovat každý okamžik s nimi.

Když je člověk opuštěn někým, kdo ho nikdy nemiloval a koho sám miloval, dostává příležitost potkat opačného člověka, který ho milovat bude.

Jestliže dokážeme milovat lidi, kteří nám lásku nevracejí, představme si, o kolik šťastnější budeme s člověkem, který nám lásku vrátí.

Každá mince má zkrátka dvě strany. A optimismus znamená uvědomovat si obě, protože změna je život. Chceme-li však změnu vidět kolem sebe, musí začít nejprve v nás.

Doporučení další čtení (proklikněte):

© Petr Casanova

Jak být optimističtější

1. 1

   Uvědomte si, jak jste propojeni se světem okolo vás. Optimismus není něco, co se zkrátka zrodí ve vaší hlavě a vyzáří na povrch – roste mezi vámi a světem, ve kterém žijete. Naučte se uvědomovat si ty aspekty prostředí, se kterými nejste spokojeni a investujte svůj čas a energii do jejich změny.

   • Snažte se změnit okolní svět k lepšímu konkrétními způsoby, vždy jednu věc po druhé. Můžete se třeba zapojit do nějakého společenského hnutí nebo politického uskupení, které je pro vás důležité.
   • Pamatujte nicméně, že ve světe je obrovská spousta různých kultur a vy jste součástí jen jedné z nich. Neupínejte se k myšlence, že vaše kultura nebo váš způsob vidění světa je nadřazený jiným, nebo ten jediný správný. Přijměte různorodost světa a pracujte na tom, abyste pomohli ostatním lidem, aby po svém dokázali vidět ve svém okolí to dobré a krásné.[32]
   • Začněte drobnostmi. I přesunutí konkrétních věcí, jako je váš nábytek, může prolomit staré, neužitečné zvyky a umožnit vám vybudovat si nové. Průzkumy ukazují, že zbavit se starých zvyků je snazší, když změníte svou zaběhlou rutinu, protože se tak aktivují jiná centra ve vašem mozku.[33][34]
   • To jde ruku v ruce s nutností naučit se přijmout širokou škálu emocí a pracovat s nimi, protože je nemožné experimentovat s tím, co jste nikdy neměli možnost zažít. Místo toho, abyste se snažili zvládat každou jednotlivou emoci tak, že se budete zuby nehty držet svých návyků, experimentujte s nimi a pokoušejte se najít cesty, jak zlepšit prostředí, které sdílíte s druhými.
   • Budujte si cíle a očekávání do budoucna, založené na konkrétních interakcích s ostatními lidmi a prostředím. Díky tomu se vyhnete vytváření nerealistických očekávání od sebe i od druhých.[35]

2. 2

   Zkuste si představit, jaký by byl váš život bez všech pozitiv. Toto cvičení vymysleli vědci na univerzitě v Berkeley, kteří doporučují, abyste jej prováděli každý týden po dobu 15 minut.

   Představte si, jak by byl váš život jiný bez něčeho, co milujete nebo za co jste vděční – pomůže vám to rozvíjet optimismus, protože si uvědomíte důležitost věcí, které v běžném životě považujeme často za samozřejmé.

   Uvědomte si, že máme štěstí, a můžeme být vděční za všechno dobré, co se nám přihodilo, a že se tyto věci nemusely stát. Posílí to váš pocit vděčnosti.[36][37]

   • Začněte tím, že se soustředíte na jednu pozitivní událost, která se vám v životě stala, například dosažení nějakého úspěchu, báječný výlet, cokoli, co má pro vás zvláštní význam.
   • Vzpomeňte si na tu událost a na okolnosti, díky kterým se vlastně stala.
   • Zvažte to, jak mohly být tyto okolnosti jiné. Například kdybyste se nenaučili jazyk, díky kterým jste se vydali na tu cestu, nebo kdybyste si nepřečetli v novinách ten inzerát na práci, kterou dnes máte velmi rádi.
   • Napište si všechny možné události a rozhodnutí, která mohla dopadnout úplně jinak a zabránit tomu, aby se tahle pozitivní událost stala.
   • Představte si, jak by váš život vypadal, kdyby se to dobré nestalo. Představte si, co by vám scházelo, kdybyste neměli všechny ty dobré věci, které díky té jedné události postupně přišly.
   • Znovu si uvědomte, že se ta dobrá věc ve skutečnosti stala. Vybavte si, čím vším obohatila váš život. Vyjádřete vděčnost za všechno, co se nemuselo stát, ale stalo a díky tomu máte váš báječný život.[38]

3. 3

   Podívejte se na to, co se nachází pod povrchem. Lidé mají přirozenou tendenci vnímat více to, co se v životě pokazilo, než to, co se povedlo. Bojujte proti této tendenci tím, že se nad špatnou událostí zamyslíte, a pokusíte se na ní vidět i světlou stránku.

   Průzkumy ukazují, že tato schopnost je klíčem k optimismu a pomáhá také odbourávat stres, depresi a zlepšuje vztahy s ostatními. Zkuste tohle cvičení praktikovat po dobu tří týdnů vždy deset minut denně a budete sami překvapeni, jak moc optimističtější se stanete.

   [39]

   • Začněte tím, že si napíšete pět věcí, díky kterým dnes máte pocit, že život je přece jen dobrý.[40]
   • Pak si vzpomeňte na něco, co se nepovedlo úplně podle vašich představ, nebo vám způsobilo frustraci a zklamání. Napište si o té situaci krátký odstavec.
   • Zkuste teď najít na celé záležitosti tři věci, které vám pomohou vidět i její světlou stránku.
   • Například se vám porouchalo auto a protože jste museli chytit autobus, přišli jste pozdě do práce. Není to příjemná situace, ale můžete na ní vidět například tyto světlé stránky:
     • V autobuse jste potkali nové lidi, se kterými byste se jinak neseznámili
     • Stihli jste autobus, který je mnohem levnější, než kdybyste si do práce museli vzít taxík
     • Vaše auto se dá opravit
   • I kdyby to byly drobnosti, najděte alespoň tři. Pomůže vám to procvičit si jinou interpretaci událostí a vaše reakce na ně.

4. 4

   Travte čas aktivitami, které vás rozesmějí, nebo vám na tváři vykouzlí úsměv. Dovolte si smát se.

   Svět je plný humoru: ponořte se do něj! Dívejte se na komedie v televizi, zajděte si na veselé představení, kupte si humornou knížku.

   Každý člověk má jiný smysl pro humor, takže se soustřeďte na věci, které připadají vtipné vám. Najděte si důvod ke smíchu alespoň jednou za den. Pamatujte na to, že smích je přirozeným lékem proti stresu.[41]

5. 5

   Osvojte si zdravý životní styl. Optimismus a pozitivní myšlení jsou úzce spojeny s cvičením a fyzickou pohodou. Je prokázáno, že cvičení přirozeně zlepšuje náladu, protože když vyvíjíme fyzickou aktivitu, naše tělo vylučuje endorfiny.[42]

   • Věnujte se nějaké fyzické aktivitě alespoň třikrát týdně. Fyzická aktivita nemusí být nutně jen cvičení v posilovně. Jděte na procházku se psem. V práci choďte po schodech místo ježdění výtahem. Jakákoliv tělesná aktivita vám pomůže zlepšit náladu.
   • Omezte užívání omamných a návykových látek, jako jsou drogy a alkohol. Výzkumy odhalily prokazatelnou souvislost mezi pesimismem a nadužíváním drog a/nebo alkoholu.[43]

6. 6

   Obklopujte se přáteli a příbuznými, kteří vám zlepší náladu. Hrajte si s dětmi nebo běžte se spolu se sestrou na koncert. Trávení společného času s lidmi je často skvělý způsob, jak zmírnit pocit izolace a osamělosti, které právě často vedou k pesimismu a skepsi.[44]

   • Lidé, kteří hrají roli ve vašem životě, by měli být pozitivní a podporující. Ne každý, koho v životě potkáte, bude naladěný na stejnou vlnu a očekávat totéž, co vy, a tak je to úplně v pořádku. Pokud nicméně zjistíte, že něčí postoje a chování negativně ovlivňují vaše vlastní, zvažte omezení kontaktu s tou osobou. Lidé jsou extrémně náchylní k „emocionální nákaze“, při které postoje a pocity lidí okolo nás snadno ovlivňují jak se cítíme my sami.[45] Negativní lidé mohou zvyšovat vaši hladinu stresu a vytvářet ve vás pochybnosti a vašich schopnostech zvládat těžké situace zdravým způsobem. [46]
   • Nebojte se se svými vztahy experimentovat. Nikdy nevíte, zda i člověk, který je úplně jiný, než vy, nemůže do vašeho života přinést něco hodnotného. Dívejte se na vztahy jako na chemickou reakci. Je důležité najít tu správnou kombinaci lidí, abyste kultivovali svůj pozitivní pohled do budoucnosti.[47]
   • Změna nálady neznamená změnu osobnosti. Být optimista není totéž jako být extrovert. Nemusíte být extrovert, abyste byli optimistou. Ve skutečnosti platí, že když se budete snažit být někým, kým nejste, budete se spíše cítit smutní a prázdní, ne optimističtí.

7. 7

   Chovejte se hezky k druhým lidem. Optimismus je nakažlivý.

   Když ukážete ostatním, že se chováte pozitivně a s chápavě, nejen že se zlepší vaše vztahy, ale můžete dokonce spustit „dominový efekt“, kdy se i druzí začnou chovat pozitivněji a ohleduplněji.

   [48] Proto je často dobrovolnictví a práce v charitě spojována s lepší náladou.[49] Ať už koupíte šálek kávy cizímu člověku nebo jedete pomáhat obětem zemětřesení do jiného státu, pozitivní chování vůči druhým se vám vyplatí ve zvýšeném optimismu.

   • Práce pro charitu je považována za přirozený zdroj většího sebevědomí a sebejistoty, což vám může pomoci v boji s pocity pesimismu a bezmoci.
   • Když pomáháte druhým lidem, cítíte, že jste udělali něco dobrého pro celý svět. Dvojnásob to platí, pokud opravdu osobně něco uděláte a ne jenom pošlete peníze přes internet.[50]
   • Díky dobrovolnictví můžete navíc získat nové přátele a kontakty a obklopit se pozitivní společností lidí, kteří vás naplní optimismem.[51]
   • Usmívání na neznámé lidi je kulturní záležitostí. Například v americké kultuře se považuje za přátelské, v Rusku se na vás budou dívat s podezřením.[52] Nebojte se na veřejnosti usmívat na ostatní, ale uvědomte si, že jiní lidé mohou pocházet z jiného kulturního prostředí a a neurážejte se, když vaše gesto nebude opětováno (nebo se bude zdát, že někoho popudilo).[53]

8. 8

   Uvědomte si, že optimismus je cyklus. Čím více budete sami pozitivně myslet a jednat, tím snazší pro vás bude si v každodenním životě optimismus uchovat.[54]

Z pesimisty optimistou – je to snazší, než se zdá

Je pondělí ráno a vy jako obvykle spěcháte na poslední chvíli do práce. Budík jste totiž odkládali, jak jen to šlo.

Když už ale zazvonil popáté, nedalo se dělat nic jiného, než ospale vstát a s myšlenkou, že začíná další dlouhý pracovní týden, se obléknout do toho prvního co vám padne pod ruce.

Po obvyklé úpravě zevnějšku a rychlé snídani jste konečně vyběhli z bytu, když v tom vám před očima ujel ranní spoj. Nezbývá tedy nic jiného než vyrazit pěšky. Jako na potvoru ale začalo pršet a vy nemáte tu správnou obuv ani deštník.

V duchu proklínáte všechny svaté za to, co se vám zase přihodilo.

Když nakonec dorazíte se zpožděním do práce, šéf už na vás čeká s naštvaným výrazem a hromadou úkolů. To ten den pěkně začal. A aby toho nebylo málo, počasí se za okny kanceláře změnilo k nepoznání – je krásně slunečno. V hlavě vám víří myšlenky, že musíte tvrdnout v práci a zaručeně až půjdete odpoledne domů, bude zase pršet.

Negativní scénáře se vám v mysli střídají jako útržky z katastrofických filmů.

O pracovní pauze vaše kolegyně nešetří zlostnými slovy na šéfa a vy se k ní po krátké úvaze nad svým nevydařeným pracovním ránem, za které může zpropadené počasí, přidáváte. Následující hodiny se pak odvíjí v duchu negativních myšlenek, únavy a nechuti k práci.

Možná se v tom poznáváte. Jen si v duchu přiznejte, kolikrát jste zanadávali nad nepřízní počasí, osudem nebo svým nadřízeným. Jenže přináší vám to radost? Žije se vám dobře? Nebyli byste raději strůjcem svého štěstí? Pokud už máte dost negativ, které slýcháte všude kolem sebe a rádi byste opět viděli svět v pestrých barvách, je pro vás ten správný čas poznat sílu pozitivního myšlení.

Mnoho lidí se mylně domnívá, že pesimismus a optimismus jsou trvalé a neměnné vlastnosti. Řada vědeckých výzkumů však dokazuje, že optimismu se lze naučit. Na každý problém či překážku se totiž můžete podívat ze dvou úhlů – pozitivního a negativního.

Optimista si vybírá směr pozitivní, avšak překážku vnímá a nepopírá ji. Jen ji přijímá jako výzvu nebo jakousi zkoušku, která povede k dalšímu seberozvoji. A právě to byste měli udělat i vy, pokud chcete změnit své myšlení.

Pozitivním naladěním do svého života přivítáte změny, které povedou k tomu, že se budete cítit šťastnější a zdravější.

Optimista není ani naivní, ani slepý. Moc dobře si je vědom problémů a překážek. Vnímá je ale jako příležitost projevit se pozitivně.

Uvědomit si je potřeba také to, že pozitivní přístup není o skrývání svých skutečných pocitů, i když mohou být negativní. Smutek, hněv i bolest jsou přirozenou součástí každého člověka a je třeba se s nimi naučit pracovat.

Nejlepším způsobem je prozkoumat, z jakého koutu duše pramení, prožít je a nechat je odeznít. Být optimista zkrátka neznamená neustále se na vše usmívat. Předstírání nebo popírání nikdy nevede k ničemu dobrému.

Kromě toho z negativních pocitů a myšlenek můžete vytěžit cenné informace o své osobnosti.

Stejně jako máte na výběr, z jakého hlediska budete pohlížet na problémy, tak si můžete vybrat i roli ve svém životě. Nutno ale podotknout, že jen jedna z nich vede k vašemu lepšímu já. Pomoci uvědomit si, kterou zvolit, vám mohou následující příklady:

• Život není růžový, především pak s vámi se vůbec nemazlil. Přichystal vám nudnou práci, náročného šéfa a nepříjemné kolegy. Když venku leje jako z konve, obvykle vám končí pracovní doba. Lidé vás štvou svými tlačenicemi v supermarketech, tramvajích a čekárnách. Také určitě není žádná náhoda, že právě vy bydlíte v bytovce, ve které věčně nefunguje výtah. Okolnosti vám zkrátka nehrají do karet, a tak jste nuceni žít tak, jak se vám nelíbí. Opravdu to tak je? Ujmout se role oběti, je snadné. Stačí tvrdit, že za vše nepříjemné, co se vám děje, mohou ostatní. Bohužel ale to vy žijete svůj život, ne nikdo jiný. Čas vám utíká mezi prsty a jen se trápíte. Být tomu tak ale nemusí.
• Chystáte se do práce a venku prší. Při pohledu z okna krčíte rameny a v duchu si myslíte: „Co se dá dělat. Vždyť mě přece žádný déšť nerozhází.“ Nepříznivé počasí berete to jako ideální příležitost obléct si teplejší kabát. A ačkoliv je vaše práce náročná a možná i nudná, snažíte si ji co nejvíce zpříjemnit a dělat z dobrého přesvědčení. Nikdo vás do ní nenutí a kdyby ano, najdete si jinou. Po práci vyrážíte na nákupy místo do přeplněného supermarketu do menšího obchůdku, který máte nedaleko. A když po příchodu domů, nejede výtah, myslíte jen na to, že alespoň budete mít dávku pohybu. Role tvůrce vás činí šťastnějším. Svůj život máte pod kontrolou a tvoříte si ho tak, jak chcete.

Mezi oběma rolemi je obrovský rozdíl. Zatímco oběť svůj život přežívá, tvůrce ho prožívá.

Důležité je uvědomit si, že ať už se vám děje cokoliv, vždy máte možnost vědomě se rozhodnout a zvolit si pozitivní postoj. A právě v tom tkví vaše svoboda.

Jestliže je však váš problém složitější, zeptejte se sami sebe, jakou chcete mít budoucnost. Podle toho si vyberte buď pozitivní, anebo negativní směr a roli tvůrce nebo oběti.

Možná vás teď ale napadá, jak se vypořádat s negativními emocemi, když vás potká něco nepříjemného nebo vás něco naštve. Negativní emoce k nám patří stejně jako ty pozitivní a nikdy se jim nelze zcela vyhnout. To nejhorší, co ale můžete udělat, je neustále je v sobě ukládat a potlačovat.

Nahromaděná negativní energie v těle totiž vytváří přetlak, který se může zformovat ve zdravotní problém nebo psychosomatické onemocnění. Pokud tedy chcete žít pozitivněji, je potřeba se umět s negativními myšlenkami vypořádat. A půjde vám to lépe, když budete vědět, jak emoce fungují.

Emoce rodí náš limbický systém, který funguje rychleji než prefrontální kortex neboli ta část mozku, která je odpovědná za naše vědomé chápání a rozhodování.

To znamená, že se emoce v našem mozku objeví již o několik sekund dříve, než si vlastně uvědomíme situaci, ve které se právě nacházíme. To mnohdy způsobuje afektované chování.

Pokud vás tedy například něco naštve, nejdříve chvíli vyčkejte, zhluboka se nadýchněte a celou situaci s rozumem v hrsti zhodnoťte. Možná nakonec zjistíte, že problém není tak veliký, jak vám v první chvíli napovídal limbický systém.

• Setkávejte se s inspirativními lidmi. Říká se, že naše priority, chování a myšlení jsou průměrem životů pěti lidí, se kterými trávíme nejvíce času. Proto se snažte obklopovat jen těmi, kteří vás inspirují, motivují a budou vám oporou na cestě za pozitivním myšlením.
• Představte si, že vše dopadlo dobře. Ať už máte před sebou nelehký úkol, anebo jdete za svým cílem, vidina toho, že vše dopadne tak, jak si přejete, vás posílí a dodá vám vnitřní sebedůvěru.
• Zaveďte si deník vděčnosti. Každý večer před spaním si zapište do notýsku alespoň tři pozitivní věci, které se vám v uplynulém dni staly. Díky tomu postupně obrátíte svoji pozornost na pozitivní věci a dost možná zjistíte, že žijete spokojený život plný radostí, které jste dříve považovali za samozřejmé.
• Mějte se rádi i se svými nedokonalostmi. Jak byste mohli být šťastní, kdybyste se neměli rádi? To přece nelze. Sebeláska je klíčem k pozitivnímu myšlení. Jen musíte přijmout, že ne vždy a vše na vás je dokonalé. Mějte se rádi se vším všudy a nebojte se pochválit – klidně i nahlas, když se vám něco povede.
• Meditujte. Díky meditacím se naučíte mít svou mysl pod kontrolou a emoce na uzdě. Pomohou vám také dostat se do stavu zklidnění, během kterého budete mít čas konstruktivně přemýšlet. K jakémukoliv zdánlivě nevyřešitelnému problému se tak najednou objeví hned několik možností, jak jej můžete vyřešit.