Špatné nebo chaotické rozvržení směn, tedy nerespektování rytmů našeho těla, dokáže s našimi biologickými hodinami výrazně zamávat.
Narušený biorytmus je často příčinou problémů se spánkem nebo jeho kvalitou, ale ohrozit může také jiné sféry našeho zdraví.
Navíc hrozí i narušení soukromého a společenského života, když kvůli nepromyšlenému střídání směn ztrácíme kontakt s přáteli a trávíme málo času s rodinou.
Biorytmus lidského těla je nastavený tak, že ve dne jsme aktivnější a v noci se nám chce spát
Největší zátěží jsou proto pro lidský organismus noční směny. Práce v noci představuje pro člověka nesoulad s jeho přirozeným biorytmem, tedy časem vyhrazeným pro spánek, stravování a sociální aktivity.
Práce na směny, a mnohdy i chaotické střídání směn, tento přirozený biorytmus narušují a lidské tělo pak prochází podobným procesem jako při pásmové nemoci, tzv. jet lagu. Významnou roli hrají přestávky a množství odpočinku pro regeneraci.
Výzkumy například prokázaly, že bdění po dobu 17 po sobě jdoucích hodin odpovídá fyzickému a psychickému stavu po požití 2 piv, tedy cca 0,5 promile alkoholu v krvi.
Ze studií dále vyplývá, že špatně nastavené směny mohou způsobit zdravotní potíže spojené s nevolností, nechutenstvím, zácpou nebo bolením hlavy. Lidé s narušeným biorytmem také častěji trpí úzkostmi a depresemi.
Z dlouhodobého hlediska pak mohou být nesprávně naplánované směny důvodem poruch trávení, obezity, cukrovky typu 2, vysokého krevního tlaku i cholesterolu. U všech zmíněných zdravotních potíží však hraje významnou roli také životní styl.
Problémům se vystavují hlavně lidé, kteří holdují nezdravému stravování, alkoholu, cigaretám a vyhýbají se sportu. Dostupné studie poukazují i na stoupající riziko onemocnění střev a žaludečních vředů, což opět souvisí se způsoby stravování a kvalitou spánku.
Naznačují také, že dlouhodobý, a navíc špatně nastavený, směnný režim práce by mohl být jedním z mnoha faktorů přispívajících i ke vzniku rakoviny.
Nejpřirozenější pro lidské tělo je střídání směn ranní – odpolední – noční. Tělo se rychleji a lépe vypořádává s tzv. rychlou rotací, kdy se počet směn v řadě za sebou pohybuje podle namáhavosti práce v rozsahu 2 až 4 směny. Takové střídání pomáhá předcházet hromadění nedostatku spánku během nočních a ranních směn.
Naopak 5 nebo více stejných směn v řadě vede k vysokému pracovnímu vytížení, únavě a zvyšuje riziko zdravotních potíží. Délka směn by neměla překročit 9 hodin a podceňovat bychom neměli ani řazení směn za sebou. Riziko poranění je v průměru o 6 % vyšší při druhé noční směně, o 17 % při třetí noční směně a při čtvrté je to už o 36 %.
U tří po sobě jdoucích denních směn se riziko úrazu sice také zvyšuje, ale podstatně méně.
Psali jsme
Směnný provoz tak není pro každého. Zvládají ho lépe mladší lidé a ti, kteří jsou více nezávislí a nemají rodinu. Biorytmus každého člověka je nastavený jinak a někteří lidé mohou mít dispozice k tomu, aby časté, a hlavně dlouhodobé střídání směn snášeli lépe než jiní. Schopnost zvládat práci na směny se mění i s přibývajícím věkem. Čím je člověk starší, tím potřebuje více času na to, aby se z náročných směn zotavil. Ale jsou lidé, kteří bez významných zdravotních problémů pracují ve směnném režimu až do důchodového věku, zatímco u jiných se postupně rozvíjejí zdravotní potíže již od věku kolem 45 let.
Jak plánovat pracovní dobu a směny s ohledem na zdraví a výkon, a jak se směnným provozem skloubit lidský biorytmus i osobní život zaměstnanců, radí firmám poradenská společnost Déhora. Nastavení směn by mělo sledovat určitá pravidla.
V první řadě by mělo co nejvíce zohlednit účinky pracovní doby na zdraví, výkonnost a bezpečnost zaměstnanců a současně naslouchat jejich přáním. Jen tak se dá minimalizovat negativní vliv na jejich biorytmus. S tím může firmám pomoct i koncept tzv. samoplánování.
To je možné aplikovat s využitím speciální SW aplikace, kde si mohou zaměstnanci na základě předem stanovených pravidel vytvořit svůj vlastní rozvrh práce a trávit tak více času se svou rodinou, nebo se věnovat koníčkům.
To navíc přináší výhody i samotným firmám, které na současném trhu práce hledají nástroje, jak si udržet, nebo získat zaměstnance, a zmírnit jejich fluktuaci.
Dlouhé směny škodí zdraví. Důležitá je délka, ale i řazení směn
Práce na směny u nás není výjimkou a firmy často preferují směny v délce dvanácti hodin namísto osmihodinových. Výrobní závody hledají způsob, jak optimalizovat svůj provoz a efektivně využít stroje i zaměstnance.
Ve službách se přizpůsobují dlouhým otevíracím dobám a podobně.
„Zaměstnavatelé si však mnohdy neuvědomují, že pokud budou brát při plánování směn ohled pouze na své zájmy, nemusí se jim to vyplatit,“ upozorňuje v tiskové zprávě společnost Déhora, která se zabývá správným plánováním směn.
Někdy jsou to i samotní zaměstnanci, kteří například kvůli méně častému dojíždění a delšímu volnu vyžadují dvanáctihodinové směny.
„Česká republika v práci na směny zaujímá mezi zeměmi EU jedno z předních míst, avšak oproti jiným evropským státům u nás stále přetrvává zastaralý a neefektivní dvanáctihodinový směnný provoz.
Nejen takové pracovní nasazení, ale i nevhodný směnový model způsobuje u zaměstnanců narušení biorytmu, stres, nemoci a trvalou nespokojenost a společnosti se pak potýkají s vysokou fluktuací, zbytečnými náklady a sníženou produktivitou,“ říká Roman Urban ze společnosti Déhora.
Dvanáctihodinové směny jsou riziko pro zdraví
Delší směny nejsou z dlouhodobého hlediska výhodné pro zaměstnance ani pro zaměstnavatele.
I když vidina dlouhého volna, které po dvanáctihodinových směnách následuje, může být lákavá, tyto směny výrazně narušují fyzické i psychické zdraví a rodinný život zaměstnanců.
Lidé i firmy podceňují vliv dlouhých směn na zdravotní stav i výkonnost. Přitom nedostatek spánku a únava způsobené dvanáctihodinovými směnami mohou vést k chybám nebo úrazům a snižují kvalitu provedené práce.
„Práce na směny škodí zdraví. Měla by být jen tam, kde je to nezbytné,“ varuje v rozhovoru specialista na pracovní lékařství, profesor Milan Tuček.
- Práce v nepravidelných směnách je od roku 2010 považována Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny v Lyonu (IARC, součást WHO) za pravděpodobný lidský karcinogen. Epidemiologické studie prokazují zvýšené riziko vzniku některých druhů rakoviny za těchto podmínek při dlouhodobé expozici, zejména rakoviny prsu (o více než 20 %).
- Porušeny jsou biologické rytmy významných životních funkcí a produkce hormonů (například melatoninu).
- Jde také o zvýšené riziko metabolických a kardiovaskulárních onemocnění, mimo jiné ze zvýšeného příjmu potravy a slazených nápojů.
- Směnné či nepravidelné režimy jsou velkým rizikem pro osoby s některými, například záchvatovitými onemocněními (epilepsie, migrény) a neměly by být zaváděny v provozech, kde to není nezbytné (například proto, že je nedostatek pracovní síly).
Z rozhovoru s prof. Tučkem, více v článku.
Podle Déhory největším problémem, se kterým se pracovníci na dvanáctihodinových směnách potýkají, je nedostatek spánku a zvýšená únava. To negativně ovlivňuje jejich výkon, produktivitu i bezpečnost, a to nejen v práci, ale i doma.
Absence kvalitního spánku může mít za následek sníženou pozornost, zpomalené reakce a neuvážená rozhodování, která mohou mít v některých odvětvích fatální následky. Lidé pracující ve dvanáctihodinových provozech mohou být častěji podráždění, mít potíže s komunikací a trpět depresemi.
Důležité je i řazení směn
Důležitá není jen délka směn, ale i jejich řazení před následným volnem. Podle průzkumu, který pro společnost Déhora provedl IPSOS mezi 1049 zaměstnanci pracujícími ve směnném provozu, jsou u nás nejoblíbenější osmihodinové směny řazené 5 dní za sebou, ve kterých pracuje více než třetina (37 %) zaměstnanců.
Nejméně časté jsou pak osmihodinové směny jdoucí 3 dny za sebou, ve kterých pracují pouhá 3 % zaměstnanců. Přitom tělo se rychleji a lépe vypořádává s tzv. rychlou rotací, kdy se počet směn v řadě za sebou pohybuje podle namáhavosti práce v rozsahu dvě až čtyři směny. Takové střídání pomáhá předcházet hromadění nedostatku spánku během nočních a ranních směn.
Naopak pět nebo více stejných směn v řadě vede k vysokému pracovnímu vytížení, únavě a zvyšuje riziko zdravotních potíží.
Výsledky průzkumu tak ukazují, že plánování směn zaměstnanců v tuzemských firmách není zrovna ideální a zaměstnavatelé, ale i sami zaměstnanci, vliv špatně nastavených směn na zdraví i produktivitu moc neřeší.
Přitom délky směn, jejich druh i řazení za sebou, mají nezanedbatelný vliv na úrazovost i zmetkovost, zvláště pak u nočních směn. Je prokázáno, že riziko poranění je v průměru o 6 % vyšší při druhé noční směně, o 17 % při třetí noční směně a při čtvrté je to už o 36 %.
Osmihodinové, nebo dvanáctihodinové směny?
Podle odborníků ze společnosti Déhora nelze jednoznačně a obecně určit, jaká délka směny je výhodnější.
Vždy záleží na druhu činnosti, kterou se daná společnost zabývá, i na individuálních potřebách zaměstnanců.
Při plánování směn by měl ale zaměstnavatel vždy zvážit, zda svým rozhodnutím neohrozí jejich zdraví a bezpečnost, a v případě dvanáctihodinových směn minimalizovat negativní dopad.
V konečném důsledku by měly být směny v souladu s celkovými provozními a pracovními cíli společnosti.
Například pokud se jedná o fyzicky náročnou práci, kde je nutná kvůli bezpečnosti zvýšená pozornost, jsou ideální osmihodinové směny.
Pro mladší zaměstnance v nenáročném provozu, kteří preferují prodloužené volné víkendy, mohou být dvanáctihodinové směny lákavou motivací, ale i oni by měli myslet na své zdraví.
„Benevolence schvalujících úřadů v hodnocení rizik zaměstnavateli může být značná. Velké jsou rezervy v hodnocení zdravotních rizik například v agenturním zaměstnávání. Ani OSVČ si často neuvědomují rizika a pracují za podmínek, kdy si závažně poškodí zdraví,“ říká prof. Tuček.
Dvanáctky nebo osmičky? Společnosti by měly zvážit, zda délka směny neohrožuje jejich zaměstnance
Při hledání nových způsobů, jak zvýšit produktivitu, zvažují společnosti fungující ve směnném režimu změny v plánování délky směn z 8 na 12 hodin.
Snaží se najít vhodnou kombinaci, která by jim zajistila efektivní využití strojů, výkonnost zaměstnanců a komplikovala chod firmy co nejméně.
Zaměstnavatelé si však mnohdy neuvědomují, že pokud budou brát při plánování směn ohled pouze na své zájmy, nemusí se jim to vyplatit.
Někdy jsou to však i samotní zaměstnanci, kteří kvůli méně častému dojíždění a delšímu volnu vyžadují 12hodinové směny a jejich vliv na zdraví přehlíží.
Přitom nedostatek spánku a únava způsobené 12hodinovými směnami mohou vést k chybám nebo úrazům a snižují kvalitu provedené práce.
Při rozhodování, zda je pro společnost správný krok vyměnit 8hodinové směny za 12hodinové, je třeba vzít v úvahu mnoho faktorů.
„Česká republika v práci na směny zaujímá mezi zeměmi EU jedno z předních míst, avšak oproti jiným evropským státům u nás stále přetrvává zastaralý a neefektivní 12hodinový směnný provoz.
Nejen takové pracovní nasazení, ale i nevhodný směnový model způsobuje u zaměstnanců narušení biorytmu, stres, nemoci a trvalou nespokojenost a společnosti se pak potýkají s vysokou fluktuací, zbytečnými náklady a sníženou produktivitou.
Právě těmto firmám můžeme díky našim poznatkům dokázat, že lze najít řadu flexibilních řešení,“ říká Roman Urban, Senior konzultant společnosti Déhora, která se správným plánováním směn ve společnostech zabývá.
V případě 12hodinových směn dochází k výměně zaměstnanců méně často a v tom vidí zaměstnavatelé i někteří zaměstnanci určitou výhodu.
Méně směn znamená méně příležitostí pro chyby způsobené špatným předáním informací během střídání a samozřejmě nedochází tak často ke zpomalení provozu, kterému se firma při výměně pracovníků na směně nevyhne.
I co se týče administrativy je plánování 12hodinových směn méně komplikované. Z dlouhodobého hlediska však delší směny nejsou výhodné pro zaměstnance, ani pro zaměstnavatele.
I když vidina dlouhého volna, které po 12hodinových směnách následuje, může být lákavá, tyto směny výrazně narušují fyzické i psychické zdraví a rodinný život zaměstnanců. Největším problémem, se kterým se pracovníci na 12hodinových směnách potýkají, je nedostatek spánku a zvýšená únava.
To negativně ovlivňuje jejich výkon, produktivitu i bezpečnost, a to nejen v práci, ale i doma. Absence kvalitního spánku může mít za následek sníženou pozornost, zpomalené reakce a neuvážená rozhodování, která mohou mít v některých odvětvích fatální následky.
Lidé pracující ve 12hodinových provozech mohou být častěji podráždění, mít potíže s komunikací a trpět depresemi.
Důležitá není jen délka směn, ale i jejich řazení před následným volnem. Podle průzkumu, který nedávno provedla společnost Déhora, jsou u nás nejoblíbenější 8hodinové směny řazené 5 dní za sebou, ve kterých pracuje více než třetina (37 %)zaměstnanců.
Nejméně časté jsou pak 8hodinové směny jdoucí 3 dny za sebou, ve kterých pracují pouhá 3 %. Přitom tělo se rychleji a lépe vypořádává s tzv. rychlou rotací, kdy se počet směn v řadě za sebou pohybuje podle namáhavosti práce v rozsahu 2 až 4 směny.
Takové střídání pomáhá předcházet hromadění nedostatku spánku během nočních a ranních směn.
Naopak 5 nebo více stejných směn v řadě vede k vysokému pracovnímu vytížení, únavě a zvyšuje riziko zdravotních potíží.
Výsledky průzkumu tak ukazují, že plánování směn zaměstnanců v tuzemských firmách není zrovna ideální a zaměstnavatelé, ale i sami zaměstnanci, vliv špatně nastavených směn na zdraví i produktivitu moc neřeší.
Přitom délky směn, jejich druh i řazení za sebou, mají nezanedbatelný vliv na úrazovost i zmetkovost, zvláště pak u nočních směn. Je prokázáno, že riziko poranění je v průměru o 6 % vyšší při druhé noční směně, o 17 % při třetí noční směně a při čtvrté je to už o 36 %.
Nelze jednoznačně určit, jaká délka směny je výhodnější. Vždy záleží na druhu činnosti, kterou se daná společnost zabývá, i individuálních potřebách zaměstnanců. Při plánování směn by měl ale zaměstnavatel vždy zvážit, zda svým rozhodnutím neohrozí jejich zdraví a bezpečnost a v případě 12hodinových směn minimalizovat negativní dopad.
V konečném důsledku by měly být směny v souladu s celkovými provozními a pracovními cíli společnosti. Například pokud se jedná o fyzicky náročnou práci, kde je nutná kvůli bezpečnosti zvýšená pozornost, jsou ideální 8hodinové směny.
Pro mladší zaměstnance v nenáročném provozu, kteří preferují prodloužené volné víkendy, mohou být 12hodinové směny lákavou motivací.
Venku se setmělo a šichta začíná. Jak ve zdraví přežít noční směny? – iDNES.cz
Skladníci, obsluha v nonstopech, dělníci na montážních linkách, pomocní pekaři, vrátní, recepční, barmani, uklízečky… Lidí, kteří pracují po nocích, přibývá. Zvlášť o prázdninách. Přivydělávat si chtějí studenti, senioři i pracující rodiče, kteří v létě nemusí ráno vypravovat děti do školy.
„Každý rok si týden z dovolené beru o prázdninách noční směny. Za šest směn vydělám tolik co za 14 dní v práci, takže ušetřím na letní dovolenou pro rodinu,“ pochvaluje si řidič Petr, který po nocích rozváží hosty z restaurací.
Brigádníků, kteří chtějí pracovat v době, kdy většina lidí spí, je letos více i kvůli pandemii koronaviru. „V období, kdy se v Česku uzavřely restaurace a různé výrobní společnosti omezovaly provoz, jsme měli zhruba pětinásobek uchazečů o zaměstnání.
Nicméně šlo o pracovníky, kteří chtěli pouze nějak překlenout období, kdy přišli o své stálé zaměstnání.
Hledali spíše jen přivýdělek do doby, než se vrátí do své původní práce,“ říká Michaela Svobodová z úklidové společnosti Úklid? Klidně!, kde mají i noční směny.
Směny se mají točit jako hodinové ručičky
V těchto dnech, kdy je světla více než tmy, noční práce přitahuje tím více. Nastupuje se ještě za světla a za pár hodin už zase svítá. „Nejvhodnější je model, kdy se směny posouvají dopředu. To znamená, že zaměstnanec pracuje například první den ráno, pak v poledne a pak má večerní směnu.
Takovému způsobu řazení směn říkáme zdravý plán, protože pomáhá předcházet hromadění nedostatku spánku a tělo se při něm zotavuje snadněji, než když se směny točí ‚proti směru hodinových ručiček‘,“ říká Roman Urban ze společnosti Déhora, která se zabývá plánováním směnného režimu ve firmách.
Tento systém je podle něj dlouhodobě udržitelný a firma to pozná i na výkonnosti lidí. A má to ještě jednu výhodu – odborníci zjistili, že už po několika nočních směnách za sebou stoupá šance úrazu.
„Riziko poranění je v průměru o 6 % vyšší při druhé noční směně, o 17 % při třetí noční směně a při čtvrté je to už o 36 %.
U tří po sobě jdoucích denních směn se riziko úrazu sice také zvyšuje, ale podstatně méně,“ popisuje zajímavé výsledky Urban.
Noční práce je zkrátka nezdravá. Narušuje přirozený biorytmus a dlouhodobě se může podepisovat i na celkovém zdraví člověka.
I proto jsou noční šichty mnohem lépe placené. Za práci mezi desátou večerní a šestou ranní dostávají lidé příplatky. V soukromé sféře je to minimálně 10 procent jejich průměrné hodinové mzdy, ve státní 20. Dostat ale mohou samozřejmě víc, záleží na smlouvě se zaměstnavatelem.
Po svačině cítím, jak to na mě jde..
A jak noční směnu co nejlépe zvládnout? Zkušení matadoři mají celou řadu dobrých rad. Třeba méně jíst. „Vždycky když se najím, někdy kolem jedné druhé, tak cítím, jak to na mě jde,“ říká slévač Jaromír Hron z Kovolitu Modřice. Ale za dlouhá léta už si zvykl, na noční směně méně jí a hlavně si dopředu odpočine: „Důležité je se před první noční pořádně vyspat, to je naprosto klíčové.“
Těsně před začátkem noční nikdy nejí Jaroslava Kočová, která pracuje v Amazonu. „Mně stačí být pokud možno stále v pohybu, a to v mé práci není žádný problém. A pokud mám chvíle, kdy se cítím unavená, pomáhají banány. V krizi, pokud se například před směnou málo vyspím, mě vzpruží energetický nápoj,“ má vyzkoušeno Jaroslava Kočová.
Její kolega z Amazonu sází také na pohyb. „Pokud přichází únava, dělám malou rozcvičku, protažení těla, využívám i nově instalovaný automat, kde je možno si zakoupit čerstvý džus. No a pokud je únava opravdu silná, zazpívám si – třeba Čechomor, ovšem tak, abych nerušil kolegy,“ směje se Jiří Mikl.
Pár rad, jak noční přežít ve zdraví, přináší společnost Déhora.
1.Jezte s mírou
Jídlo na noční směně by mělo být lehké a zdravé. Vyvarujte se kofeinu a sladkostí. Skvělými pomocníky jsou v tomto případě proteiny, které vás nabudí. Najdete je například v oříšcích.
2.Buďte v pohybu
Snažte se být v neustálém pohybu, i když je velmi lákavé si sednout. Zůstanete-li fyzicky čilí, nepodlehnete únavě tak rychle. Jestli jste pro nepřetržitý pohyb příliš unavení, mluvte. Mluvení vám pomůže zůstat aktivní. Trávíte-li čas na noční směně sami, zapněte si rádio.
3.Zapněte světla
Dobře osvětlené pracoviště zabrání narůstající únavě. V tmavém prostoru vytváří mozek hormon melatonin, který lidský organismus uspává. Přítomnost modravého světla produkci melatoninu zabraňuje. Ale pozor, pokud se expozice světla sníží, přirozená produkce melatoninu začne znovu.
4.Schrupněte si
Pokud to vaše profese umožňuje, snažte se využít volné chvilky na směně ke krátkému zdřímnutí. Průzkum prokázal, že i krátký půlhodinový odpočinek může zabránit hormonálnímu narušení způsobenému nedostatkem spánku a povzbudí vaši imunitu. Mějte však na paměti, že po probuzení trvá až 15 minut, než budete opět v plné pohotovosti.
Milan Tuček
| Češi se v souvislosti s pandemií obávají zhoršení ekonomické situace. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). O své zdraví se lidé bojí čím dál méně, naopak k vládní komunikaci jsou mnohem více kritičtí. Přes změnu na post…Pokud nedojde k zásadnímu zlepšení epidemiologické situace, musí přísná opatření vydržet i během vánočních svátků, uvedla pro iDNES.cz většina oslovených odborníků z řad epidemiologů, vědců i lékařů. Vláda by podle nich neměla podlehnout tlaku veř…Fronty před IKEA se daly čekat, mnozí si myslí, že jim nic nehrozí, budou se pak divit, pokud by se některá opatření musela vrátit, říká Milan Tuček, přednosta Ústavu hygieny a epidemiologie 1. LF UK a VFN. Uvolňování restrikcí může být podle něj…Češi nechtějí bydlet hlavně vedle drogově závislých, lidí závislých na alkoholu a také lidí s kriminální minulostí. Naopak sousedství s mladými, chudými nebo křesťany nám podle březnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění nevadí.Oslovení epidemiologové se shodují, že nyní se bude všechno odvíjet od individuální zodpovědnosti lidí. Na rozvolňování opatření je podle nich sice vhodná doba, podivují se však nad jeho rychlostí.Za chaotické považují někteří odborníci i zástupci podnikatelů kroky vlády, které mají vést k postupnému otevírání obchodů a zprovozňování služeb. Z epidemiologického hlediska jsou nejasná vyjádření nebezpečná a mohla by vést ke zhoršení situace, …V českých nemocnicích aktuálně leží 427 lidí s onemocněním covid-19, který způsobuje koronavirus. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví. Hned 84 z nich je ve vážném stavu a vyžaduje intenzivní péči. V posledních dnech sice pravidelně klesa…Milan Tuček je přednostou Ústavu hygieny a epidemiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Praha. Má za sebou bohatou praxi v hygienické službě, kde působil více než dvacet let.Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) uvedl, že jeden ze zákazů, který by se mohl brzy uvolnit, je nařízené uzavření kadeřnictví či kosmetických salonů. Ženy by to podle něj ocenily. Epidemiolog Milan Tuček ale tvrdí, že by bylo zapotřebí přísných opa…CVVM se loni v prosinci dotazovalo více než tisícovky repondentů na zavedení případných změn v přístupu ke zdravotní péči. Otázky mířily zejména na opatření navýšit spoluúčast na zdravotní péči z privátních zdrojů. Výsledky ukazují, že lidé si v t…Ve dnech 24.–25. září se v Mariánských Lázních, v kulturním a konferenčním centru Casino uskuteční 34. kongres pracovního lékařství s mezinárodní účastí, jehož součástmi jsou 34. Teisingerův den průmyslové toxikologie a 43. Benův den fyziologie a …[4 minuty čtení] Práce na směny přináší výhody firmám, ale z různých důvodů ji vyhledávají i někteří zaměstnanci. Podle odborníků jsou zejména dvanáctihodinové směny rizikem pro zdraví. Nedávný průzkum také ukázal, že důležitá není jen délka směn … | Stanislav Gross – Český právník Vlasta Parkanová – Politik za TOP09 Vladimír Špidla – Český politik ČSSD – Přední levicová politická strana TOP 09 – Pravicová politická strana Miroslav Kalousek – Politik za TOP 09 Václav Klaus – 2. prezident ČR Korupce – Zneužití postavení nebo funkce v politice KSČM – Levicová politická strana Miloš Zeman – Prezident ČR |