Zboží zaplatíte, i když jste ho neodebrali

Domů » Marketing » Nový občanský zákoník: Změny, které se dotknou i vašeho e-shopu

Zboží zaplatíte, i když jste ho neodebraliJiž jen několik týdnů nás dělí od revoluce. Právní revoluce. S novým rokem začíná platit nový občanský zákoník. Dokument, který ovlivňuje každodenní život všech v naší zemi, přináší řadu změn i pro provozovatele e-shopů. Přečtěte si, na co byste se měli připravit.

Na novém občanském zákoníku pracoval tým právníků více než deset let. Pracovaly na něm levicové i pravicové vlády a výsledkem je zákon s více než třemi tisíci paragrafů. Upravuje spoustu nejasností, zavádí některé novinky a mění některé termíny. Provozovatelů e-shopu se týká několik více či méně zásadních změn.

Kdy jste se vlastně dohodli?

Začněme novinkou, která na první pohled vypadá jako formalita. Od Nového roku se kupní smlouva při nákupu v e-shopu uzavírá okamžikem odeslání objednávky.

Dosud byla situace nejasná (někdo tvrdil, že smlouva vzniká už odesláním objednávky, někdo, že až potvrzením).

I přesto, že smlouva vzniká už odesláním objednávky, musíte její obdržení potvrdit!

V praxi to znamená, že zboží, které si u vás zákazník objedná, mu musíte dodat. Výjimkou je samozřejmě vyprodání zásob.

Musíte vyhovět přání zákazníka

Výraznou změnou prošly situace, kdy je objednávka odeslána s dodatkem nebo odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky (například žádost o úpravu zboží připsaná do poznámky).

Tento dodatek musí být podle nového zákoníku vyslyšen, pokud objednávku bez zbytečného odkladu neodmítnete. Pokud tedy například prodáváte pouze černé iPhony a zákazník do poznámky napíše, že chce bílý, máte povinnost dodat mu bílý.

Chcete-li, je ale možné dodatek předem vyloučit. Doporučujeme přímo upravit obchodní podmínky.

Obchodních podmínek se týká i další novinka – možnost sjednání smluvní pokuty. Její zaplacení můžete požadovat například, odmítne-li zákazník převzít zboží.

Od Nového roku je sice možné ji domluvit i ústně (například po telefonu), na základě nálezu Ústavního soudu však nesmí být uvedena v obchodních podmínkách. V reálném životě to tedy bude fungovat tak, že máte-li smluvní pokutu zanesenou ve smluvních podmínkách, nemůžete ji vymáhat.

Můžete ji však sjednat telefonicky (při uzavírání objednávky) nebo písemně, například v posledním kroku před odesláním objednávky.

Odstoupení od smlouvy? Změny termínů i bič na podvodníky

Nový občanský zákoník mění i možnost odstoupení od smlouvy. Zákazník může odstoupit od smlouvy do 14 dní od převzetí zboží. Tuto možnost mu musíte sdělit.

Pokud mu ji nesdělíte, prodlužuje se lhůta pro odstoupení na 1 rok a 14 dní. Zákazníka je však možné o možnosti odstoupení od smlouvy informovat i dodatečně. Od této dodatečné informace má na odstoupení 14 dní.

Novinkou spíše formální je fakt, že odstoupení od smlouvy platí, je-li odesláno do 14 dní od převzetí zboží (ne doručeno jako dnes).

Po odstoupení od smlouvy musí:

  • Zákazník vrátit zakoupené zboží do 14 dní.
  • Prodávající vrátit peníze do 14 dní. Není však povinen vrátit peníze dříve, než mu zákazník zboží předá nebo prokáže, že zboží odeslal.

Zákazník dostane zpět peníze v hodnotě kupní ceny zboží a nákladů na nejlevnější dopravu k němu. Náklady na vrácení zboží (poštovné) platí kupující. O tom však musíte zákazníka informovat, jinak náklady na vrácení zboží hradíte vy.

Cenu můžete snížit o hodnotu, kterou zboží ztratilo jinak než běžným používáním, pokud jste jako prodávající poučil zákazníka o možnosti odstoupení od smlouvy. Tato možnost se dostala do zákona kvůli podvodníkům, kteří e-shopy využívali jako půjčovny.

Stále platí, že není možné odstoupit od kupní smlouvy u věcí, které se rychle kazí nebo zastarávají. Nově nemůže zákazník vrátit ani zboží, u kterého porušil hygienický obal (například rozbalil koupený obvaz apod.).

To nejlepší na konec: Reklamace

Výraznou změnou prošel proces reklamace. Prodáváte-li zboží, zavazujete se, že bude při dobrém používání fungovat minimálně 2 roky. Jako prodejce ale můžete poskytnout i delší záruku. Pokud zboží neplní svůj účel, může jej zákazník reklamovat. Zákon, stejně jako nyní, definuje dvě situace:

  • První se týká jakosti při převzetí. Zde se jedná o situaci, kdy prodávající odpovídá kupujícímu za to, že věc při převzetí nemá vady. Zákazník může žádat výměnu nebo opravu. Na výměnu má nárok, pokud nejde o nepřiměřený požadavek (to znamená, že závadu nelze odstranit nějakým jednoduchým úkonem, jakým je například utažení šroubku). Není-li oprava či výměna možná, může zákazník od smlouvy odstoupit. Nově je také možné hned při výskytu vady žádat poskytnutí slevy z kupní ceny.
  • Druhá jsou takzvaná práva z vadného plnění – tedy to, že se u zakoupeného zboží v záruční době vyskytla vada. Tato změna je patrně nejkomplikovanější. Nově totiž posuzujeme, zda je vada, která se na koupeném výrobku do dvou let vyskytne, podstatným nebo nepodstatným porušením kupní smlouvy. O pomyslné hranici budou patrně muset rozhodovat soudy. Co vám můžeme říci už teď?
    • U podstatného porušení smlouvy si zákazník může vybrat, zda chce zboží vyměnit, opravit, úplně odstoupit od smlouvy nebo mu stačí jenom sleva.
    • U nepodstatného porušení smlouvy je možné žádat odstranění vady nebo slevu. Odstoupit zákazník může, pokud vy závadu odmítnete odstranit, nebo to nestihnete včas.
      • Dokud zákazník nepožádá o slevu nebo nebude chtít odstoupit, můžete slovy občanského zákoníku dodat pouze to, co chybí (typicky například těsnění).

Navigace pro příspěvek

Prodávající Vám nedodal zaplacené zboží? Nenechte to plavat!

  • Facebook
  • LinkedIn
  • Twitter
  • WhatsApp

Jestliže jste si v internetovém obchodě objednali zboží, zaplatili za něj a zboží Vám nebylo doručeno, dostává se prodejce do prodlení a Vám nezbývá nic jiného, než se právně bránit. Máte dvě základní možnosti. Právní cestou se pak buď můžete domáhat zaslání Vámi zakoupeného zboží, nebo vrácení kupní ceny.

Podání žaloby nebo mimosoudní řešení?

Pokud již od objednání uplynula delší doba a zboží stále nedorazilo a Vy si přesto přejete zboží obdržet, nezbývá, než se svého práva soudně domoci.

Soudní spor je nutné nejprve zahájit zasláním předžalobní výzvy, ve které je obchodníkovi dána dodatečná lhůta ke splnění povinnosti s tím, že pokud tak neučiní, bude na něj podána žaloba. Žalobou se budete domáhat splnění povinnosti.

Nevýhodou soudního sporu je délka jeho trvání, která pak závisí na vytíženosti místně příslušného soudu. Efektivnější může být pro spotřebitele vyřešení sporu mimosoudním způsobem. Tuto možnost řešení dává spotřebiteli zákon o ochraně spotřebitele.

Mimosoudní řízení se zahájí vyplněním návrhu na zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu na internetových stránkách České obchodní inspekce (ČOI). Ta také o celém sporu rozhodne, a pokud ve sporu budete úspěšní, uloží prodejci splnění povinnosti autoritativním výrokem.

Odstupujeme od kupní smlouvy

Varianta vrácení kupní ceny bude pravděpodobně v mnoha případech praktičtější. Zboží si nejspíš koupíte jinde a nyní bude Vaším cílem získat zpět peníze. Nejprve je nutné odstoupit od smlouvy. Jako spotřebitel tak lze učinit pouhým oznámením o odstoupení od kupní smlouvy v zákonné lhůtě.

Tato lhůta končí čtrnáct dní po dodání zboží, takže v případě nedodání zboží její běh nekončí. Jako podnikatel dáte prodejci dodatečnou přiměřenou lhůtu pro plnění a zároveň ve výzvě uvedete, že lhůta již nebude prodloužena, platí, že marným uplynutím této lhůty jste od smlouvy odstoupili.

Jak na vymožení dlužné částky pro prodávajícím

Po odstoupení je opět možné zvolit si způsob vymožení dlužné částky. Buď na základě mimosoudního řízení vedeném ČOI, nebo soudní cestou.

Jelikož v tomto případě se domáháte vrácení peněžních prostředků, není spor tak zdlouhavý, namísto klasické žaloby na vydání bezdůvodného obohacení je totiž možné podat návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Tento způsob je rychlejší a rovněž levnější.

Když soud vydá elektronický platební rozkaz, kterým uloží obchodníkovi zaplatit dlužnou částku, může se proti němu obchodník bránit podáním odporu. Tím by bylo zahájeno standardní soudní řízení. Pokud by ani poté nedošlo k dobrovolnému splnění povinnosti, je možné zahájit exekuční řízení.

Prodávající mohl klidně spáchat i trestný čin…

Pokud byl Váš nákup v eshopu v hodnotě alespoň 5 tisíc korun, je možné podat trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu krádeže. V každém případě by bylo vhodné upozornit ČOI na jednání takového eshopu.

ČOI na základě takového podnětu a po jeho prošetření zařadí internetový obchod na seznam rizikových eshopů, který vede na svých internetových stránkách.

Díky tomu můžete zabránit dalším lidem, aby v eshopu nakoupili a dostali se do stejně nepříjemné situace, jako Vy.

Postaráme se o to, abyste dostali zboží nebo peníze zpět! Kontaktujte nás!

Jsme k dispozici Po – Pá (9 – 18).

Neodebrali jste objednané zboží? Zaplatíte nám!

Objednáte si v zboží z e-shopu a svůj nákup si rozmyslíte? Chcete objednávku změnit nebo zrušit? Nemělo by být, pokud nebylo zboží ještě expedováno, nic jednoduššího – napíšete nebo zavoláte prodejci a vysvětlíte mu situaci.

On ale zareaguje naprosto jinak, než čekáte – namísto aby vám vyšel vstříc, vás odkáže na příslušná ustanovení svých obchodních podmínek, v nichž je kdesi ve spleti složitých vět uvedeno, že zrušit objednávku nelze, stejně jako nelze odmítnout samotnou zásilku, která vám bude i přes váš projevený nezájem vyexpedována.

Když ji nevyzvednete, bude vám naúčtována smluvní pokuta (většinou v řádu stokorun), která po vás bude v případě neuhrazení vymáhána všemi dostupnými právními prostředky.

Připadáte si jako ve zlém snu? Vaše chyba, potvrzením nákupu, tedy uzavřením kupní smlouvy (byť na dálku), jste souhlas s takto nastavenými obchodními podmínkami potvrdili. Že jste je ale vlastně nečetli? A že prodejce nemá právo po vás uhrazení smluvní pokuty žádat? Budete asi překvapeni. Má.

Co říká Občanský zákoník?

Řečeno literou zákona (zde příslušných paragrafů Občanského zákoníku) e-shop má právo vás jako zákazníka pokutovat v případě neodebrání objednaného zboží či zrušení objednávky po termínu, který e-shop ve svých obchodních podmínkách určil.

Záleží přitom samozřejmě na přesné formulaci obchodních podmínek, ale tohle mají čeští prodejci zvládnuto velice dobře. Smluvní pokutu mají ve svých obchodních podmínkách ošetřenu nejčastěji takto:
Každá objednávka je závazná (Občanský zákoník § 544–545, zákon č. 40/1964 Sb.) dle našich obchodních podmínek.

Pokud nebude expedovaná objednávka zaslaná na dobírku zákazníkem vyzvednuta, bude v každém případě požadováno uhrazení vzniklých nákladů na odeslání zboží a manipulační poplatek (smluvní pokuta) ve výši xxx,– Kč. Odesláním objednávky souhlasíte s našimi obchodními podmínkami a smluvní pokutou v této výši.

Upozorňujeme, že veškeré nesplacené pohledávky (neuhrazená smluvní pokuta) budou postoupeny specializované společnosti k vy­máhání včetně všech nákladů s tím spojených.

Které paragrafy Občanského zákoníku problematiku řeší? Především § 614, který hovoří v odstavci 1 o tom, že je-li prodávající podle dohody s kupujícím nebo podle povahy věci povinen dodat věc na místo určené kupujícím, kupující je povinen převzít věc při dodání. V ostatních případech je kupující povinen převzít věc při prodeji, nedohodne-li se s prodávajícím ji­nak.

Budete mít zájem:  Výměnou za vaše osobní údaje vám hypermarkety dají slevu

V návaznosti pak e-shopy, které mají do svých obchodních podmínek zakomponovánu smluvní pokutu, využívají § 544–545, které říkají, že Sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.

V § 545 se ale objevuje i zmínka o tom, že nevyplývá-li z dohody něco jiného, není dlužník povinen smluvní pokutu zaplatit, jestliže porušení povinnosti nezavinil,, z čehož se dá dovodit, že pokud například neodeberete objednané zboží proto, že vám je pošta nedoručila, žádná pokuta se na vás nevztahuje. Ale prokazujte to, že. Důkazní břemeno je na vás.

Je třeba si ale také připomenout, že stále hovoříme o situaci, kdy nepřevezmete zboží, které jste si objednali v e-shopu na dobírku. Pokud si zboží převezmete (tj.

Slovy Občanského zákoníku dojde k „převzetí plnění“, zaplatíte a využijete poté svého práva na odstoupení od smlouvy do 14 dnů bez udání důvodu podle § 53 odst.

7 Občanského zákoníku, žádnou smluvní pokutu po vás nikdo vyžadovat nemůže, protože k žádnému porušení kupní smlouvy nedošlo.

Jak se k této problematice staví SOS?

Sdružení na ochranu spotřebitelů říká v zásadě to samé, co jsme si zatím řekli my – kupní smlouva je vztah mezi prodávajícím a kupujícím a pro obě strany je závazná, pokud neobsahuje tvrzení, která by šla nad rámec obecně platné právní normy (zde Občanského zákoníku), což se v tomto případě neděje. Na samotných stránkách sdružení je mnoho podobných případů popsáno, za všechny si představme například tento.

Co e-shopy podobnou strategií sledují?

Co jiného než snižování vlastních nákladů – samotné vyexpedování zboží něco stojí, poštovné obchodníkovi nikdo nevrátí, stejně tak mu nikdo nezaplatí uskladnění nevyzvednutého zboží, použitý obalový materiál apod.

Dalo by se říct, že chování obchodníka je do jisté míry pochopitelné. Chrání sám sebe, svůj zisk. Omluvitelné ale není. A rozumné už vůbec ne.

Obchodník přesunuje zcela cíleně zodpovědnost za svoje podnikání na bedra zákazníka.

Riziko nevyzvednutí odeslaného zboží bylo, je a bude pro provozovatele e-shopů noční můrou, která je budí ze sna, v některých komoditách se běžně vrací i 10 % vyexpedovaných zásilek.

Slušný obchodník však nevyhrožuje zákazníkovi, ale s náklady na nevyzvednuté a zrušené objednávky ve své obchodní strategii počítá.

Pokud ale obchodník namísto nápravy na své straně (zlepšení logistických procesů) již dopředu hrozí „zlému“ zákazníkovi pokutou, je něco opravdu špatně a zákazník by to dotyčnému obchodníkovi měl dát znát.

Přinejmenším tím, že nakoupí jinde. Tam, kde mu obchodník nevyhrožuje.

Smejkal: Jsme o dva tři měsíce pozadu za Západem. Zaplatíme životy i penězi

Markéta Bidrmanová, Seznam Zprávy

Opatření přišla sice razantní, ale pozdě. Počty lidí v nemocnicích budou klesat pomalu, tvrdí epidemiolog Petr Smejkal (ilustrační foto).

Po třech týdnech zůstává v Česku omezení pohybu. Vláda chce o měsíc delší nouzový stav. I přes přísný lockdown epidemie brzdí jen pomalu. Proč? Unikají nám nakažení přes testování ve firmách?

Ve Výzvě odpovídal epidemiolog IKEM Petr Smejkal, člen Rady vlády pro zdravotní rizika a také vedoucí expertního týmu Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES).

Na začátek malá anketa. Poprosím vás o váš osobní názor a pokud možno jednovětné odpovědi. Kdy budeme smět do jiného okresu?

Já myslím, že po Velikonocích. Možná i před nimi.

Kdy se vrátí děti do škol?

Myslím, že v polovině dubna.

A kdy se otevřou obchody?

A kdy půjdeme na fotbal nebo do divadla?

Divadla v létě nehrají, tak řekněme, že třeba na hudební festivaly v létě. Do divadla ještě na konci června, možná i dřív.

Vy jste u nás diváky v lednové Výzvě vyzval, ať nepolevují v opatřeních, že ten cíl je blízko: „Kdybychom běželi maraton, teď jsme na nějakém 38. nebo 40. kilometru a teď jsme si řekli, že se už na to vykašleme. A přitom nejsme daleko od cíle.“ Na kolikátém kilometru jsme teď? Nevzdaluje se ten cíl?

My jsme trošku zpomalili, trošku jsme se zastavili. Myslím, že to nebyla úplně naše vina. My jsme podcenili, že máme co do činění s úplně jinou variantou viru B117, s tou tzv.

britskou mutací, o které jsme tušili, ale nevěděli jsme, že je tu v podstatě daleko víc, než jsme si mysleli. A proto se nám najednou to reprodukční číslo začalo zvedat.

Někteří z nás křičeli víc, někteří méně, ale pořád jsme si mysleli, že víme o všech těch variantách, o všech lidech, kteří tu mutaci mají. A to jsme podcenili.

Vy jste řekl, že doufáte, že toto je opravdu ten poslední lockdown, několikrát jste to opakoval. Když ho vláda koncem února vyhlašovala, tak ho obhajovala tím, že pomůže nemocnicím dostat se z krize. Když se podíváme na počty pacientů na akutních lůžkách, tak vidíme, že 20. března došlo dokonce k nárůstu oproti prvnímu březnu. Takže ten lockdown nemocnicím moc neulevil?

Ta obsazenost nemocnic v tuto chvíli bude klesat pomaleji, protože britská mutace napadá často mladší populaci. My máme tu starší proočkovanou, už tomu uniká. To číslo by ale bylo daleko vyšší, kdyby nebyl ten lockdown.

Hostem Výzvy byl epidemiolog IKEM Petr Smejkal. (Video: Seznam Zprávy)

To nevím, ale ten systém by se přelil tak, že bychom skutečně pacienty museli masivně transportovat do jiných zemí. Nicméně experti varovali, že ty tři týdny rozhodně stačit nebudou.

Jeden den lockdownu stojí 1,5 miliardy korun. Uvidíme nějaký důkaz toho, že oběť drahého lockdownu nebyla nadarmo?

Země, které udělaly včas ta opatření, které testovaly a trasovaly a dělaly všechno chytřeji, to bude stát méně. Zdraví a peníze jdou ruku v ruce. Když uděláte přísnější opatření, opravdu třeba dramatická, rychleji, včas a na kratší dobu. Navíc testujete a trasujete, tak nejenže ušetříte lidské životy, ale ušetříte i hodně peněz.

My jsme to tedy udělali pozdě a ne moc razantně?

My jsme to udělali pozdě. Razantně jsme to udělali, ale až pozdě. My jsme opravdu zpomaleni v průměru o dva až tři měsíce za všemi západoevropskými zeměmi. A proto nás to bude stát víc lidských životů a bude nás to stát i víc peněz.

Takže ten relativně malý pokles nakažených a lidí na akutních lůžkách je tedy způsoben čím?

Ta opatření fungují. Ten lockdown efekt má. Neříkám, že bych z toho úplně jásal, ale ten pokles je jednoznačně vidět. Ten pokles na JIP bude pomalejší, protože pacienti stonají déle a vyplní vám tu JIP déle. Zatížení nemocnic se bude snižovat pozvolněji než bude klesat počet nakažených. Ale obojí, zdá se, už klesá.

Když se podíváme na to, co všechno je zavřené, nefungují restaurace, školy, řada obchodů, nesmí se z okresu do okresu, tak jediné, co zůstalo téměř otevřené, jsou tedy firmy. Testuje se tam samozřejmě povinně jednou týdně, ale jsou firmy teď ten největší problém?

Největší riziko nakažení bylo vždycky v práci nebo doma. Ano, přišli jsme s testováním ve firmách hrozně pozdě. Nechci firmy rozdráždit, ale zavřeli jsme školy, kulturu, ale firmy jsou v provozu pořád. Některé testují už dlouho, třeba Škodovka nebo Linet. Ale přesto v tuhle chvíli firmy, které netestují, jak by měly, a nedodržují opatření, jsou největší problém…

Co to znamená, že netestují, jak by měly?

To znamená dvakrát týdně antigenem nebo jednou týdně PCR. To je ideál.

Intenzivně se diskutuje o tom, jestli by se přes Velikonoce a pár dní okolo měly firmy na několik dní uzavřít. Jak jste jako expertní skupina v této věci v diskusích s vládou daleko?

Tohle bude velká debata. Přes všechno, co zaznělo, jsme se na tom ještě ani mezi sebou a s nikým jiným úplně nedohodli. Když už bychom to navrhovali, tak to budou provozy, které nějak neohrozí zásadní infrastrukturu státu. Mělo by se to týkat také firem, které prostě netestují tím způsobem, jak by měly.

A ví stát, které firmy netestují, jak by měly?

To vlastně nikdo nekontroluje. My víme, že firmy testují, ale nevíme, kterými testy. Nevíme, jak často, jen víme, že mají tu povinnost s nějakou frekvencí testovat.

A vy osobně doporučíte vládě zavřít přes Velikonoce firmy?

Já na to v tuto chvíli nemám názor.

Podle čeho se budete rozhodovat?

Máme v týmu experty, kteří to dokážou spočítat, nemá to být pocitová záležitost. Obecně vám mohu říct, že jeden den zavření by byl o den míň lockdownu. Ale to se samozřejmě musí kvantifikovat, protože by se strašně lidí urazilo, že jsme nějací kluci, kteří nevědí, jak důležitý je průmysl.

Jak dlouho by takový potenciální lockdown firem musel trvat, aby to mělo efekt?

Když bude trvat 7 dní, tak můžeme otevřít třeba školy o 7 dní dříve.

Pojďme ještě k tomu testování. Vy jste byl pro častější testování ve firmách antigenními testy, zato podle molekulárního biologa Omara Šerého nejde o frekvenci, ale o metodu.

Skupina kolem vědce Jana Konvalinky antigenní testy srovnala a přišla na to, že rozdíly v citlivosti jsou až stonásobné.

Z vaší zkušenosti antigenní testy stačí, jsou dost spolehlivé na to, aby nákazu podchytily?

Boje mezi příznivci antigenních testů a PCR metody celé té věci také trochu ublížily. Třeba ve skupině Sníh jsou lidé, kteří od začátku říkali, že jediný dobrý test je PCR test. Ale já vím i z vlastní zkušenosti z IKEM, že antigenní testy jsou dobré i k odhalování asymptomatických přenašečů. Ale musíte k tomu mít dobrý odběr. Musí to být trošku nepříjemné.

Nemohou to být testy ze slin, nemohou to být kloktací testy, musí to být buď stěr z hloubky toho nosu, z nosohltanu, anebo ze sliznice nosu. Měl by to navíc dělat někdo jiný, protože vy se sám nikdy tou štětičkou neodeberete tak dobře, abyste měla validní výsledek. Musí to být také s určitou frekvencí a musí to být test, jehož výrobce udává aspoň 92% senzitivitu a 98% specificitu.

Prostě má to být citlivý a přesný test.

U těch PCR testů nemusíte dělat ten odběr tak invazivní, ale nevýhoda PCR testu je, že ho musíte odvézt do laboratoře, nemůžete ho udělat na místě.

Pan Hamáček říkal, že to je logistická noční můra.

Budete mít zájem:  Problémy u zápisu ještě neznamenají odklad

Je to logistická noční můra.

Zkušenost divačky Aleny: V pátek jsem byla podepsat hypotéku, v místnosti bylo asi 10 lidí, včetně návštěv, nikdo z nich neměl roušku ani respirátor. Obavy se snažili rozptýlit tím, že u nich ve firmě se přece všichni testují jednou týdně na covid. Není tohle úplně špatně?

Máme tendenci se vždycky upínat k jednomu řešení. To, že ve firmě budete testovat, neznamená, že zapomenete na všechno ostatní. Neznamená to, že ve chvíli, kdy máte negativní test, si sundáte respirátor a půjdete se do jídelny se všemi ostatními najíst, protože se budete cítit naprosto bezpečně.

Pan ministr vnitra, vicepremiér Jan Hamáček, řekl na Primě: Rozvolňování bude možné v situaci, až se nám vyprázdní špitály. Navážu dotazem od Maxmiliána Pláničky: Která čísla by podle vás mohla vést k rozvolnění? Co je bod zlomu?

Měli bychom mít kolem 1 500 nových případů za den. Další důležité číslo je procento záchytů ze všech PCR testů. To by mělo být pod 10 procent.

Pan náměstek na ministerstvu zdravotnictví Vladimír Černý byl proponentem cesty, že se má sledovat hlavně obsazenost nemocnic. Tzv. česká cesta byla tedy chyba?

Člen naší skupiny Štěpán Jurajda (ekonom CERGE-EI, pozn. red.) říká, že jsme na to taky doplatili. My máme lůžkových kapacit hodně, ale my nemáme personál v nemocnicích. Nám chybějí doktoři a sestry a my jsme si pořád říkali, že máme hodně lůžek, tak na tu brzdu můžeme šlápnout později. Ale to není dobrým vodítkem.

Až ten moment, kdy budou splněna kritéria, o kterých jste mluvil, nastane a budeme moci konečně rozvolňovat, jaký způsob rozvolnění vaše expertní skupina vládě navrhne? Jak na to, abychom nepochybili jako minule?

Musíme ta čísla srazit na minimum. Je třeba, abychom otestovali a otrasovali všechny nakažené. Jakmile budeme rozvolňovat, musíme vědět o všech kontaktech každého pozitivního. Navrhujeme, aby se jako první rozvolnily školy, protože na to dlouhou dobu čekáme.

Čili teď budeme řešit velkou otázku, jak zabránit tomu, aby se nám epidemie opět nerozjela ve školách. Pozitivní zpráva ale je, že my už budeme mít na konci dubna velkou část populace proočkovanou a bohužel – nebo bohudík – spousta lidí covid také prodělala, takže hráz proti tomu bude už velká.

Proto si myslím, že i čísla budou klesat rychleji, než si myslíme.

Takže nejdříve školy a co bude dál?

Když třeba za 14 dní uvidíme, že s tím ty školy nezahýbají, tak můžeme otevřít malé obchody, ty nejsou už tak zatěžující. Třeba restaurace bychom asi uspěchat nemuseli.

Vy jste před několika týdny uvedl, že vás požádali, abyste se stal ministrem místo Jana Blatného. Odmítl jste. Je to definitivní?

Člověk má dělat to, co může v danou situaci dělat nejlépe. Já myslím, že daleko lépe pomohu pandemii, když shromáždím skupinu lidí a budeme komunikovat s ministrem, což se teď daří v posledních dvou týdnech fakt dobře. A tím to posuneme rychleji, než kdyby se zase změnil ministr, který si musí přinést celý tým lidí a než se tam rozkouká, tak ztratíme čas.

Za jiné vlády byste nabídku přijal?

Asi před rokem jsem měl skupinu přátel, kdy jsme chtěli reformovat některé věci v českém zdravotnictví.

Kdyby mi někdo za dva tři roky řekl „pojďme zreformovat věci v českém zdravotnictví, na které mimochodem ta pandemie dost ukázala, protože my jsme tady v tom zdravotnictví na spoustu věcí zapomněli a spoustu věcí jsme nereformovali“, tak bych se v nějaké formě rád zapojil. Ale tohle přesně není ta chvíle, kdy budeme reformovat zdravotnictví.

Někteří členové vaší poradní skupiny MeSES, například Rastislav Maďar nebo René Levínský, naznačili na Seznam Zprávách, že dávali vládě rady a bylo to s ní složité. Říkali, že je nikdo neposlouchal nebo je poslouchal a ve finále nic neudělal. Proč si myslíte, že vy se svými radami uspějete?

Já tuhle špatnou zkušenost nemám.

Jak ta spolupráce funguje v praxi?

Každý týden panu ministrovi pošleme naše návrhy, tentokrát jsme třeba poslali naše návrhy k testování. Pošleme to i do Rady vlády pro zdravotní rizika, kde to já komunikuji. Teď se chceme i scházet na nějaké pravidelné bázi. I na ministerstvu se najdou lidé, kteří se na nás tváří trošku kysele, ale já si myslím, že se tyhle hrany otupí…

Kdo se na vás tváří kysele?

Nebudu to do televize říkat, to jsou třeba jen moje domněnky. Třeba jsem moc citlivý.

Pojďme k jedné z oblastí, se kterou chcete vládě pomáhat. V posledních dnech se očkuje nějakých 30 nebo 40 tisíc dávek denně. Tempo očkování stoupá, ale nijak závratně. Ohledně očkování jste už doporučení vydali – chcete odložit druhou dávku vakcín a soustředit se na mutace. Máte na to už nějakou zpětnou vazbu?

Strach. To je vždycky zpětná vazba. Lidé se bojí, že když se odloží ta druhá dávka, že se třeba mohou nakazit.

Tam ještě nevíme. Má se o tom teprve rozhodovat. Já bych se za to přimlouval, protože každý den je důležitý.

Je podstatné, že 14 dní po první dávce máte dostatečnou imunitu, v naprosté většině případů nebudete mít těžký průběh nemoci, neskončíte na JIP.

Proto chceme, aby se druhá dávka prodloužila a použila se k očkování někoho jiného, kdo by pak mohl dopadnout špatně. V dubnu tady už třeba těch vakcín bude víc a vypadá to, že tady bude jednodávková vakcína Johnson & Johnson.

Jak obnovit důvěru ve vakcínu AstraZeneca, kterou někteří lidé odmítají?

Veškerá důvěra souvisí s komunikací. To vidíme na té pandemii u nás dost dlouho. Je třeba vysvětlovat to, že tromboembolické příhody neboli sraženiny krve se dějí z mnoha jiných příčin.

Třeba že sedíte dlouho v letadle, berete hormonální antikoncepci, navíc trombotická choroba je vlastně symptomem nemoci covid-19. Takže to není kauzalita spojená s vakcínou, to je třeba pořád vysvětlovat. A věřme evropským institucím.

Když se Evropská léková agentura za něco postaví, neznamená to, že je to nějaký pocit několika lidí.

Dotaz od divačky Hany Vodolánové: „Proč se očkují učitelé, když nechodí do zaměstnání a kdoví, jestli vůbec v tomto roce půjdou? Tyto vakcíny by si spíše zasloužily prodavačky v supermarketech. Hodláte na tom něco změnit?“

Ti učitelé, to byl trošku bolehlav. Měli by se očkovat podle věku, nemělo by se stávat, že mladší učitel předběhne někoho staršího. Ti učitelé se dostali do očkování, protože se uvažovalo o otevření škol, zpětně to ale vyvolalo daleko víc problémů, protože se školy neotevřely. Když se ale budou učitelé očkovat podle věku, tak myslím, že to není zas tak nefér.

Vaše skupina doporučila, aby se člověk k očkování mohl registrovat i jinde, když je tam, kam patří, plno. Je to pravda? A jak by to fungovalo?

Musím se přiznat, logistice moc nerozumím, v tom vždycky trošku plavu. Ale je špatně, když prostě čeká někdo ve frontě na vakcínu a někde jinde je volno. Ten systém by měl umožňovat, aby se vědělo, kam se můžete rychle přeregistrovat. Chceme, aby vláda tohle zohledňovala, aby se nevytvářely fronty na očkování.

A rýsuje se nějaké řešení?

Už se to do jisté míry zohledňuje. Když se člověk registruje, tak vidí, kolik a kde čeká lidí, a podle toho se může rozhodnout. Tu možnost má.

Jak Češi prožijí Velikonoce, to jsme nastínili. Je skoro jasné, že žádné velké oslavy to nebudou, ale když se podíváte do budoucnosti, co vidíte dál? Je nějaká strategie, která říká, jak to bude dál?

Možná jsem věčný optimista, ale já jsem teď opravdu velký optimista, pokud sem nepřijde mutace úplně z jiného konce světa, která bude rezistentní na všechny vakcíny. Na ty všechny dosavadní varianty toho viru vakcíny fungují.

Třeba AstraZeneca při jihoafrické mutaci nezabrání onemocnění, ale zabrání těžkému průběhu. My teď nemáme důvod si myslet, že při tom tempu očkování a při tom, jak nám klesají čísla, by se stalo něco strašně závratného, co by nás zase vrhlo zpátky. Já tomu už nevěřím.

Teď jde jenom o to, abychom to všechno urychlili, abychom byli trpěliví do těch Velikonoc.

Takže vzkaz za vás je opět: vydržme?

Prosím vás, vydržme. Teď už fakt.

Loňský rok byl katastrofa, ale nebyl nejhorší. Přežijeme, říká výrobce českých lyží Lusti

Loňský rok byl pro hodně lidí v byznysu špatný. Jaký byl rok 2020 pro vás?

Zimní sezona 2019/2020 byla vcelku dobrá až do jara, kdy se všechno zavřelo. Lyže si lidi nekoupí, když nemohou jet lyžovat. Začátek roku dobrý, ale v březnu všechno skončilo.

Zbytek roku jste pociťovali jak? Koronavirus tu je stále a nikdo neví, kdy se otevřou vleky, ubytování…

Pro nás jako výrobce lyží je to katastrofa. Obchodníci si udělají na jaře objednávky a na podzim je odeberou a zaplatí. My na základě těchto objednávek vyrábíme lyže.

Takže jsme je loni vyrobili a v říjnu, kdy je termín odebírání, zavřely všechny obchody. Zimní sezona je nejistá, takže si obchodníci lyže neodebrali. Máme je na skladě.

Prodeje lyží pro ty, kdo věří, že se otevře, jsou žalostné. Ten rok je odepsaný, jako kdyby neexistoval.

Když dávali na jaře obchodníci objednávky, tak už byly nižší?

Už tam byl vidět pokles, nikdo nevěděl, co bude, všude bylo hlavně strašení. Objednávky tak byly logicky nižší.

O kolik poklesly objednávky a výroba?

Loni nám jaro sebralo takových deset procent. A objednávky na nové lyže byly nižší zhruba o třicet procent. Nicméně tím, že si je prodejci neodebrali, tak de facto šlo o pokles o devadesát procent.

Neodebrali a nezaplatili. Věříte, že až to půjde, tak zboží odeberou a zaplatí?

Přesně tak, je to na gentlemanské dohodě. My se s hodně obchodníky známe. Chápu, že když vláda zavře obchody, tak oni s tím nemohou nic dělat. Možná to ustojíme lépe než oni.

Nemusíte platit nájmy jako obchodníci. Ale zase máte jiné náklady…

Já platím hodně lidí ve výrobě, které teď vlastně nepotřebuji. Tím, že máme v podstatě vyrobeno na příští rok, tak bych mohl zaměstnance propustit. Je to složitá doba, částečně zbytečně, mohlo to vypadat jinak.

Výroba vám jela i přesto, že máte plné sklady?

Do konce roku jsme vyráběli, děláme nejen lyže Lusti, ale i pro jiné zákazníky. Vyrábíme také pro ty, kteří chtějí lyže s vlastním designem. Na tom jsme nyní přežívali.

Pochází ze Žacléře, pracoval v dolech. Po jejich zavření začal v roce 1993 podnikat. Dnes je polovičním vlastníkem společnosti Galus Industries, která vyrábí lyže a snowboardy. Ve firmě působí i jeho dvě dcery. Mezi koníčky Milana Luštince patří vedle lyžování také motokros.

Budete mít zájem:  Jak se dnes moderně léčí cukrovka a hypoglykémie

To jsou někteří lyžaři tak velcí fajnšmekři, že chtějí vlastní design?

Často to bývají třeba dárky k Vánocům. Nebo lyže k narozeninám, výročím, firemní lyže. Zájem o takové lyže docela trvá a doufám, že na této výrobě sezonu nějak přežijeme. Ale spíše jde o to, co dál se zaměstnanci.

Já je propustit nechci, naše výroba je tak specifická, že pak nevezmu lidi z ulice. Nikdo není vyučený ve výrobě lyží, takže se to musí naučit během let. Mám obavu, že jestli nebudou nějaké programy na podporu postižených firem, tak to bude těžké.

Jestli budou, tak snad nějak přežijeme.

Dosud jste na nějakou státní podporu dosáhli?

Do konce roku byl v běhu program Antivirus. Když nějaký den neměli zaměstnanci co dělat a zůstali doma, tak jsme ho využili. Ale v hodně omezené míře, nějakou práci jsme měli. Tento program skončil v prosinci a nevím, co bude dál. (Rozhovor proběhl v posledním prosincovém týdnu – pozn. red.)

Dříve jste zhruba třicet procent produkce vyváželi. To teď také padlo?

Zahraničí se skoro zastavilo, z regionů jako Španělsko nebo Itálie žádné objednávky ani nepřišly.

Nemůže mít lyžování i trochu pošramocenou pověst? Ještě si pamatujeme na jaro, kdy se říkalo, že „covid přivezli lyžaři…“.

Možná ano, ale spíše byla tehdy špatná informovanost, lidi si nedávali pozor. Nemyslím, že by zrovna lyžování bylo to nejnebezpečnější – když jste se zahalenou tváří a k nikomu se nepřiblížíte, maximálně ve frontě na vlek. Ale to je v obchodu nebo v tramvaji horší.

Z hlediska nákazy jde spíše o aktivity po lyžování, restaurace, bary a další kontakty…

To je pravda, ve čtyři skončí vleky, všichni se napijí a zábrany jdou stranou. Lyžování ale není horší než jakákoli jiná aktivita.

Vy už podnikáte od roku 1993, byl loňský rok z vašeho pohledu ten nejhorší?

Rozhodně to nebyl nejhorší rok, to ani zdaleka ne. Nebojujeme o přežití, spíše o to, jestli dovedu udržet zaměstnance na další rok. Nejde o to, jestli firma přežije, ta přežije, ale otázkou je, v jaké kondici. Byly i horší roky.

Kdy to bylo nejtěžší, na začátku podnikání?

Začátek byl těžký, jak jsem do toho skočil. Dělal jsem na šachtě, pár let jsem fáral, pak důl zavřeli, tak jsem začal dělat snowboardy. A neuměl jsem vůbec nic. Když na dolech něco chcete, tak řeknete a oni to zajistí.

Ale v podnikání vám nikdo nic nedá. Na všechno je člověk sám, o všechno se musí postarat. Co je dnes běžné, bylo tenkrát katastrofální. Ovšem nejhorší období po ekonomické stránce bylo po krizi v letech 2008 a 2009.

V čem byl tehdy hlavní problém?

Byli jsme hodně závislí na rakouském partnerovi, který od nás bral spoustu lyží a z roku na rok skončil. Šlo sice o lyže za nízké ceny, ale o podstatný objem. Dělali jsme pro partnera, naše vlastní značka byla ještě v plenkách. Museli jsme se hodně rychle přeorientovat. Ale všechno zlé je pro něco dobré.

Říká se, že z každé krize vždy něco vykvasí. Ale ne všichni to přežijí…

Ne všichni to ustojí. Zrovna přemýšlím, že bychom se měli více zaměřit na letní sortiment, máme v nabídce nějaké kiteboardy, longboardy a wakeboardy, ale byly dosud potlačené. Neměli jsme na to čas a kapacity. Jedna z variant je upřednostnit tento sortiment.

Výroba je u letního sortimentu podobná výroba jako u lyží?

To, co my děláme, je stále stejná výroba. Neděláme surfy, to je technologicky jinde. Kite je stále nějaké dřevo, zespodu obalené lamináty, nemá to hrany jako snowboard, ale je to podobné.

Ale musíte do toho segmentu proniknout, není to tak, že všichni čekají, až to začneme dělat zrovna my. Tím, že bojuji o zachování zaměstnanců, tak by každá práce byla dobrá.

Ale doba je tak nejistá, že sám nevím.

Zatím jste zaměstnance udrželi?

Zatím ano. Ale když budete platit rok zaměstnance a nevyrábět a neprodávat, tak zkrachujete. Musí být nějaká podpora státu. Tohle není naše chyba, co se děje.

Jste rodinná firma, dělají s vámi vaše dcery. Je to v této době spíše výhoda, nebo naopak větší strach mít zodpovědnost za širší rodinu?

Beru to jednoznačně jako výhodu. To, že mám dvě dcery a obě dělají ve firmě na výrobu lyží, to je jako dárek. Já myslel, že se mnou firma skončí, že holky vystudují a zůstanou jinde. Najednou jsou obě ve firmě a hrozně ji pozvedly.

Já jsem vyučený opravář důlních strojů a zařízení, fáral jsem na šachtě. Skočil jsem do podnikání, rád vymýšlím, jsem na tom dobře technicky, umím výrobu. Ale marketing, propagace, sociální sítě, to je mimo moje chápání.

Když přišly holky, začali jsme třeba jezdit na veletrhy, vývoz přišel také až s dcerami.

Co očekáváte od roku 2021?

Tuhle sezonu jsem sice ještě úplně neodepsal, ale i kdyby se vleky rozjely, je to, asi jako kdyby vám v září otevřeli koupaliště. Když v únoru otevřou sjezdovky, tak lidé půjdou lyžovat na tom, co už mají. Letošní zimu musíme nějak přežít.

Vadí mi, že není žádný rozvoj, nejde realizovat plány na nové stroje, technologie, všechno se odkládá. Další roky budou taky otázka. Zastaví se spousta oblastí ekonomiky, lidé budou mít méně peněz a nákup lyží nemusí být priorita.

Doufám ale, že až bude vakcína a co nejvíce lidí proočkovaných, tak covid přestane být téma. Podobně jako dnes není tématem chřipka nebo angína.

Vyberte si knihu zdarma.

K předplatnému KOMPLET.

Objednat

Změny pro eshopy od 1.1.2014 – kompletní změny z nového občanského zákoníku! (2.díl)

V minulém díle seriálu o změnách podle nového občanského zákoníku jsem napsal o změnách, které se týkají informačních povinností, procesu uzavírání kupní smlouvy a obchodních podmínek. Dnes se podíváme na další změny, které od 1. ledna vstupují v platnost.

Odstoupení od kupní smlouvy

Odstoupení od kupní smlouvy zůstává jako takové bez zásadních změn. V zákoně se tato možnost objevuje pouze velmi stručně a to v § 1829 odst. 1, kde se píše

…spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů.

Toto doplňuje § 1818, kde se píše

…má-li spotřebitel právo odstoupit od smlouvy …, nevyžaduje se, aby uvedl důvod, a s právem odstoupit od smlouvy nelze spojit postih.

Důvody a druhy zboží, kdy nelze odstoupit od kupní smlouvy jsou pak uvedeny v § 1837 a prakticky je takové ustanovení bez faktických změn.

Důležité je říci, že se mění lhůty pro odstoupení od kupní smlouvy ve lhůtě 14 dnů. Termín 14 dnů sice zůstává, ale mění se plnění lhůty.

Podle §1818 nyní není nutné ve 14-ti denní lhůtě oznámení o odstoupení od kupní smlouvy doručit, ale stačí ho v tomto termínu obchodníkovi pouze odeslat.

Stále zůstává stejné, že lhůta 14 dnů začíná běžet dnem doručení zboží zákazníkovi. Obchodní podmínky je v tomto směru od ledna vhodné upravit.

Zajímavá změna je uvedena v § 1829 odst. 2.

…nebyl-li spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy … může spotřebitel od smlouvy odstoupit do jednoho roku a čtrnácti dnů ode dne počátku běhu lhůty pro odstoupení19 … Jestliže však byl spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy v této lhůtě, běží čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení ode dne, kdy spotřebitel poučení obdržel.

V praxi to znamená, že pokud nepoučíte zákazníka o právu odstoupit od kupní smlouvy, mění se současný termín (nyní jsou 3 měsíce) na 1 rok a 14 dnů.

Dále § 1831 uvádí

…odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, zašle nebo předá podnikateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, zboží, které od něho obdržel.

To je zásadní úprava, která je důležitá pro všechny obchodníky. Do teď zákazník neměl nikde povinnost zboží vrátit, na rozdíl od obchodníka, který měl povinnost vrátit peníze při odstoupení do 30 dnů. U této lhůty je důležité, že je tzv. procesní – postačí odeslání zboží zmíněný čtrnáctý den od odstoupení od kupní smlouvy.

Problematiku vrácení peněz upravují pak §1832, kde se píše

…odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, vrátí mu podnikatel bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, všechny peněžní prostředky…

a dále pak § 1832 odst. 4 uvádí, že

…dříve, než mu spotřebitel zboží předá nebo prokáže, že zboží podnikateli odeslal.

Znamená to, že se lhůta pro vrácení peněz zkracuje z 30 na 14 dnů, avšak je zavedena podstata bez zbytečného odkladu. Zároveň je zavedeno, že dokud není zboží vráceno, není povinen obchodník vracet peníze.

V návaznosti na rozhodnutí Soudního dvora EU je v zákoně nově také zaveden § 1832, kde se v odst. 2 uvádí

…jestliže spotřebitel zvolil jiný, než nejlevnější způsob dodání zboží, který podnikatel nabízí, vrátí podnikatel spotřebiteli náklady na dodání zboží ve výši odpovídající nejlevnějšímu nabízenému způsobu dodání zboží.

Prodejci je tedy dána povinnost vracet poštovné (což už je delší dobu), avšak nyní je stanoveno, že pouze ve výši nejnižšího nabízeného poštovného. Zde ovšem pozor – pokud nabízíte osobní odběry, tak ty se za způsob dodání nepovažují, tedy se na ně toto nevztahuje.

Odpovědnost za vady

Odpovědnost prodávajícího za vady se nově označují jako práva z vadného plnění. Pro elektronický obchod je vše z této oblasti upraveno v § 1914 až 1925, § 2099 až 2117 a § 2161 až 2174. Výrazně se úprava proti původní verzi nemění.

Další povinnosti po uzavření kupní smlouvy

Upozorním ještě na § 1822 odst. 2, kde se píše

…podnikatel vydá spotřebiteli bezprostředně po uzavření smlouvy alespoň jedno její vyhotovení.

Tento § nedává z pohledu provozovatele internetového obchodu moc smysl, ale je potřeba na toto upozornit. V tomto případě je aplikovatelnější § 1827 odst. 2

…uzavírá-li se smlouva za použití elektronických prostředků, poskytne podnikatel spotřebiteli v textové podobě kromě znění smlouvy i znění všeobecných obchodních podmínek.

Textová podoba je míněna ve smyslu, jsou-li obchodní podmínky poskytnuty takovým způsobem, že je lze uchovat a opakovaně zobrazovat.

V této věci rozhodoval i Soudní dvůr EU ve věci Content Services Ltd v. Bundesarbeitskammer (C-49/11). Dané rozhodnutí se zabývalo otázkou, jakým způsobem mají být tyto povinnosti prodejcem vůči spotřebiteli plněny.

V rámci tohoto rozhodnutí dospěl Soudní dvůr EU k závěru, že tyto povinnosti nelze ze strany podnikatele plnit pouhým umístěním (zveřejněním) informací na webové stránce.

Díky tomu je doporučeno obchodní podmínky nově přikládat přímo do e-mailu s potvrzením objednávky.

Tolik základní změny nového občanského zákoníku, která začíná platit 1.1.2014, ve vztahu k internetovým obchodům. Pokud vyplynou nějaké další změny z daného zákona, budu o nich dále informovat. Přihlaste se níže k odběru novinek z mého webu – budete tak stále v obraze.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector