Popeleční středa, která je v církevním roku začátkem postní doby, letos připadá na dnešek, 9. března.
Současná postní praxe patří v naší největší církvi k těm nejmírnějším, a ačkoliv značná část křesťanů se prakticky vůbec nepostí, přece dnes spousta lidí nejen praktikuje půst jako součást duchovního rozvoje, ale v naší přejedené kultuře v něm navíc nachází i nepopíratelný přínos pro své zdraví.
Co je to půst?
Autor: SXC
Podle pilota a půstaře Pavla Máchy, který má dostatek zkušeností i s extrémně dlouhými půsty, bychom především neměli zaměňovat půst s dietou. Pro Pavla Máchu znamená půst přijímat pouze destilovanou vodu. „Přijímáte-li v průběhu „půstu“ minerálky nebo nějaké šťávy, je jedno jaké, držíte dietu, a ne půst! Rozdíl je v tom, že při půstu dochází ke zpomalení a pak k zastavení činnosti žaludku. Při dietě nikoliv!“
„Doby půstu jsou: 1, 3, 7, 15, 21, 40 dní. Tyto doby jsou stanoveny na základě znalostí zasvěcenců o proudění energie v energetických centrech lidského těla,“ uvádí na svém webu Pust.cz, z něhož pochází i několik následujících definic půstu.
Definice půstu:
- Náboženské omezení vztahující se na požívání potravy vůbec nebo některých druhů pokrmů. Pokládán za jeden z nejúčinnějších prostředků očištění a obrody lidské duše; často součást pokání.
- Půst nám dává tělesně pocítit naše nejhlubší určení, že jsme totiž na cestě k Bohu a že jen Bůh může ukojit náš nejvnitřnější neklid. V postu se člověk sklání svým tělem, jež je postem stravováno, před nekonečným Bohem, který jediný je s to utišit jeho nejhlubší (a nejvnitřnější) hlad. (z knihy Anselma Grüna Půst)
- Léčebný půst je v podstatě vylučovací kůra, při níž se pročišťují veškeré tělesné tkáně a šťávy. Půstem jsou vylučovány škodlivé látky z těla. Jsou odbourávány přestárlé buňky a tím je povzbuzena tvorba mladistvých buněk. Půst má regenerující účinek na tělo.
Zdravý, nebo nebezpečný? Jak kdy a pro koho
Výzkumy naznačují, že omezení v příjmu kalorií s sebou přináší významné pozitivní účinky na zdraví, k nimž patří snížení rizika rakoviny, kardiovaskulárních nemocí, cukrovky či poruch imunity.
Obecně lze říct, že půst zpomaluje proces stárnutí a má potenciál prodloužit život. Dr. Eric Ravussin uvádí ve své studii: „Střídavý půst obden může být vůči dlouhodobé dietě alternativou k prodloužení délky života.
“ (Wikipedia.org)
Na stránce Fasting.ws na výše zmíněnou otázku odpovídají, že vše má svá rizika, ale půst se šťávami je bezpečnější léčebnou metodou než užívání léků… „Většina lidí s nadváhou má ve svých tukových rezervách dostatek kalorií, aby bez jídla vydrželi celé měsíce, takže obavy z poškození v důsledku hladovění během pětidenního půstu se šťávami vyznívají nemístně.“
Podobnou odpověď lze nalézt i na stránce Fasting.com: „Vědecký půst je zcela bezpečný, třebaže každá uznávaná kniha o půstu doporučuje, abyste déletrvající půst zpočátku nikdy nedrželi bez zkušeného, profesionálního dohledu.“
V mnoha případech se ale půst nedoporučuje. Postit byste se neměli, pokud:
- jste diabetici (týká se určitých typů cukrovky), těhotné nebo kojící ženy, mladší 18 let (tvoří se vám kosti a zuby)
- trpíte pokročilým stadiem alkoholismu, nemocemi z podvýživy nebo nedostatečné výživy, nevyléčitelným chřadnutím apod.
- trpíte vážnými srdečními nebo kardiovaskulárními nemocemi, cirhózou jater, krvácením žaludku a střev, určitými psychiatrickými chorobami, jste hypertyreoidní nebo máte pokročilou poruchu činnosti hormonů štítné žlázy
Nic pro nezkušené půstaře
Ještě varovnějším tónem se o půstu hovoří na stránkách Memorial Hospital: Půst může být nebezpečný pro vaše fyzické zdraví (zvláště pro diabetiky nebo lidi trpící nemocemi ledvin), ale také pro vaši duševní pohodu tím, že vám dává falešný pocit, že si svůj nezdravý jídelníček během týdne můžete vynahradit dnem či delším obdobím půstu.
Autor: Isifa.cz
Vaše tělo potřebuje denní dávku kalorií, vitamínů a minerálů, které pocházejí z jídla a nápojů. Tím, že se tělu během půstu nedostávají kalorie, čerpá energii z určitých svalů. Každá ztráta svalů je pro člověka držícího dietu škodlivá, neboť svaly spalují kalorie. Půst rovněž může zpomalit metabolický proces, což vede k tomu, že tělo začne využívat méně kalorií.
Během půstu tělo nedostává potřebné vitamíny a minerály, a to ani v případě, kdy si vezmete pilulku. Některé kliniky léčící pacienty s poruchami příjmu potravy užívají půstu, ale pouze jako doplňkové součásti svého programu.
Hlavní důraz kladou na to, aby se pacienti naučili zdravému postoji k jídlu, jakmile znovu začnou jíst. Někteří jedinci, kteří podobný půst drželi bez dohledu, náhle umírali kvůli srdečním problémům.
Půst není pro nezkušené, vyžaduje medicínský dohled!
Pavel Mácha upozorňuje ještě na jedno nebezpečí, které číhá na nezkušené půstaře:
„S půstem je potřeba zacházet velmi opatrně, jelikož uvolňuje staré usazeniny koncentrovaných chemikálií v těle.
Energii, kterou ušetří tělo na práci žaludku, použije ke zvýšené činnosti ledvin, jater, střev a dalších orgánů čistících tělo. V některé z těchto částí může být uložena hrudka chemikálie (z konzervovaného jídla, léků apod.
), která se půstem uvolní, ledviny ji pak nezvládnou odfiltrovat a propustí ji do krve. Tím si pak můžete způsobit otravu celého organismu.“
Na jiném místě ale dodává: „…nejhorší překážkou v půstu jsou nejbližší lidé. Jakmile zjistí, že se postíte, hned vám začnou vyprávět, jak je to nebezpečné a jak si tím ublížíte. Ne nadarmo se říká, že postit se je potřeba v poušti, poustevně – v dnešní době třeba na chalupě nebo chatě v horách o samotě. Je to zlatá rada!“
Postící se myši
Existuje přesvědčivý důkaz o prospěšnosti půstu? „Přečetl jsem spoustu knih o půstu,“ uvádí autor knih o seberozvoji Adam Khan v jednom článku (Youmeworks.com), „a téměř všechny zmiňovaly významný prospěch pro zdraví… Snažil jsem se najít studie, které by tato tvrzení podepřely, ale objevil jsem jich velmi málo.“
Adama Khana přesvědčil teprve výzkum na myších provedený Markem Mattsonem a jeho týmem v the National Institute on Aging. Mattson myším každý druhý den nedával nažrat. Ve zbývajících dnech mohly žrát, kolik chtěly, a také toho využívaly a cpaly se, seč mohly. Žraly téměř dvojnásobek toho, co myši s každodenním příjmem potravy.
Přesto díky tomuto půstu obden žily mnohem déle a zdravěji. Výzkumníci tomu zpočátku nerozuměli. Mattson přichází s vysvětlením: „Myslíme, že zde dochází k tomu, že stav bez jídla vytváří mírný tlak na buňky, a buňky reagují tím, že zvyšují svou schopnost poradit si i s větším tlakem.
Jedná se o určitou analogii k fyzickým účinkům cvičení na svalové buňky.“
Mattson sdělil, že již dřívější studie objevily, že myši, které se postily každý druhý den, si prodloužily délku života. Nový experiment došel k závěru, že myši rovněž prokazovaly lepší výsledky ve faktorech, které ovlivňují cukrovku a nervové poškození mozku podobné Alzheimerově chorobě.
Myši, které byly podrobeny každodenní dietě a spotřebovaly o 40 % méně jídla než normálně žeroucí myši, ztratily během experimentu téměř polovinu své tělesné váhy (49 %), zatímco postící se myši vážily jen o něco méně než normálně žeroucí myši.
Na konci experimentu byl všem třem skupinám myší aplikován toxin, který poškozuje buňky v části mozku zvané hippocampus. U lidí dochází k buněčnému poškození mozku při Alzheimerově chorobě.
Při pozdější analýze myších mozků vědci zjistili, že mozky postících se myší byly vůči poškození odolnější než mozky zbývajících dvou skupin.
„Přejídání se je velkým problémem … Obzvláště je znepokojující, že spousta dětí trpí nadváhou. A přitom stále neznáme dobrý způsob, jak přimět lidi, aby jedli méně,“ naznačuje Mattson možné využití výsledků výzkumů, „jednou z možností je být obden bez jídla. Naše studie naznačuje, že vynechávání jídla pro nás vůbec není špatné.“
Více o výzkumu: Intelihealth.com
Půst je přirozený
Důvodem, proč občasný půst je zdravý, a naopak každodenní příjem většího množství potravy zdravý není, mohou být naše zkušenosti, které jsme získali v průběhu věků, domnívá se Adam Khan.
Člověk během svého vývoje nesčetněkrát čelil nedostatku potravy a jeho tělo se tomu muselo přizpůsobit.
Naopak pravidelně přijímat potravu 3× nebo i vícekrát denně se z tohoto pohledu jeví jako něco nepřirozeného.
Začnete-li se postit, vrátíte se tak uvědoměle k něčemu, co bylo všední (a vlastně nijak žádoucí) zkušeností pro naše předky a s čím se i dnes musejí potýkat milióny lidí na celém světě. Půst se pro nás může stát i projevem solidarity se všemi hladovějícími, neboť nám umožní zakusit, jaký je to pocit zůstat byť jen jediný den bez jídla.
Máte zkušenosti s půstem? Napište nám do diskuse!
Celebritám pomáhá zhubnout. Střídavý půst však není vhodný pro každého
S dietami a stravovacími režimy založenými na půstu nebo hladovce se v posledních desetiletích roztrhl pytel. Odborníci si to vysvětlují tím, že jídlo je pro většinu z nás dostupné prakticky neomezeně a my na to hřešíme.
Ve výsledku je nadbytek konzumovaného jídla přímo úměrný nárůstu celé řady civilizačních nemocí. I proto se odborníci stále častěji vrací k vyzkoušeným prvkům lidové medicíny, jako je například půst, s cílem zlepšit některé zdravotní ukazatele nebo omezit nadváhu.
Jak funguje půst
Může omezení jídla pomoci organismu nastartovat léčebné mechanismy? Lékař Michael Mosley, který ve Velké Británii patří mezi známé novináře píšící o zdraví a je zároveň autorem diety zvané 5:2, je přesvědčen, že ano.
Vysvětluje to takto: když tělu dopřejeme kalorie, naše tělo pracuje na jejich spalování a produkci nových buněk, a proto nemá čas, aby se věnovalo buňkám, které jsou nějak poškozené.
Při půstu má tělo čas, aby se „opravou“ poškozených buněk způsobujících nemoci zabývalo.
Něco pravdy na tom asi bude, protože v minulosti lidé půst spojený s odpočinkem využívali k léčbě naprosto běžně. Byl to čas, kdy se tělo zbavovalo infekcí. To mimochodem potvrzují i některé výzkumy.
Ukazuje se, že hladovka skutečně může v těle omezit zánětlivé procesy, snížit množství volných radikálů nebo pomáhat tělu bojovat s choroboplodnými buňkami.
Vědci se také domnívají, že půst snižuje hladinu cholesterolu, reguluje krevní tlak, krevní cukr a zlepšuje imunitu.
Co je vlastně půst?
Základní definice půstu je oproštění se od jídla a pití, s výjimkou vody. Půstem je však i to, když nejíte v pátek maso, hladovka, při které pijete jen vodu a ovocné šťávy, nebo když držíte půst střídavý (z anglického intermittent fasting). Při něm jde o to, že se omezujete v jídle jenom ve zvolené dny nebo části dne. Stravovacích režimů založených na této zásadě existuje hned několik.
Střídání postních dnů
Nejznámější variantou střídavého půstu je ta, při níž jeden den jíme jako obyčejně a další se postíme. Tato dieta má velké množství zastánců, kteří oceňují, že nemusí počítat kalorie, omezovat se v konzumaci oblíbených jídel, plánovat a platit za módní nebo dietetické produkty.
Jak postupovat? Ve dnech půstu můžete přijmout jídlem asi 500 kcal, avšak ani zbylé dny byste se neměli přejídat. Doporučuje se dodržovat pitný režim, pít bylinkové čaje a věnovat se nějaké formě tělesného cvičení, byť nenáročného.
Protože jde o jednoduché a snadno zapamatovatelné zásady, jedinou větší výzvou celé diety je zvládnutí pocitu hladu. Především na začátku jejího dodržování vám dá tělo několikrát najevo, že mu jídlo chybí. To bohužel platí pro všechny diety založené na půstu.
Dieta 5:2
Zvládnutí jisté míry hladu vyžaduje i dieta 5:2. Spočívá v tom, že pět dnů v týdnu se stravujete podle zásad racionální stravy a dva dny se postíte. Tento půst rovněž není typickou hladovkou, protože můžete sníst 500 – 600 kcal.
Obvyklý postní den se podle pravidel diety skládá ze dvou až tří jídel se zhruba 250 až 300 kcal (celkem 500 kcal pro ženy, 600 pro muže). Opět platí, že jde o dietu pohodlnou – v běžných dnech nepočítáte kalorie a nemusíte vynechávat žádné skupiny potravin. Postní dny navíc umožňují tělu si zvykat na menší porce a detoxikovat.
I když dieta 5:2 povoluje jakékoliv jídlo, doporučujeme zaměřit se spíše na zdravější potraviny, zařadit kvalitní maso a minimalizovat přílohy. Dodržujte také pitný režim. Hubnout budete postupně a ve většině případů se budete i mnohem lépe cítit.
Jezte, nejezte, jezte
Tak zní volný překlad názvu knížky Eat Stop Eat od autora Brada Pilona. Ten tvrdí, že ESE (Eat Stop Eat) není dieta, nýbrž způsob stravování, díky němuž je možné dosáhnout skvělých účinků na zdraví a zhubnout. Stačí jednou nebo dvakrát týdně držet čtyřiadvacetihodinovou hladovku.
Není nutné se postit od rána do rána, je jen na nás, v kterou denní hodinu hladovku zahájíme. Jinak lze jíst prakticky všechno, ale aby měla dieta skutečně požadovaný efekt, je lepší dodržovat pravidla zdravé výživy a pravidelně cvičit. Při této dietě vás hlad bude trápit určitě, proto není pro slabší povahy.
Warrior Diet, strava bojovníka
Warrior diet je způsob stravování, který představil Ori Hofmekler ve své stejnojmenné knize. Hlavní princip spočívá ve střídání dvou fází během dne. První fáze (hladovění) nastává po večeři a trvá až do večeře druhého dne. Jde o úsek kolem 18 hodin, který se počítá od doby, kdy jdete spát. Takže pokud půjdete spát v 22 hodin, půst držte do 16 hodin druhého dne.
Pravidla sice dovolují sníst během dne malé množství stravitelných potravin, jako je například čerstvé ovoce nebo zelenina, avšak pokud nemáte problém vydržet bez jídla až do večeře, můžete si udělat úplný půst a dosáhnout tak lepšího výsledku.
Druhá fáze (přejídání) je večerní hostina, při které můžete jíst, co hrdlo ráčí. Trvá asi šest hodin. Jíst byste měli hlavně čerstvé a co nejméně zpracované potraviny, tedy ryby, maso, zeleninu a ovoce. Ve své podstatě jde o spojení střídavého půstu a populární paleodiety.
Deta Leangains, metoda 16:8
Tento styl střídavého stravování vyvinul před pár lety švédský nutriční poradce a trenér Martin Berkhan. Je přednostně určen pro aktivně sportující lidi, kteří chtějí získat svalovou hmotu a zároveň zůstat štíhlí, případně se chtějí přebytečného tuku zbavit.
Pravidla říkají, že můžete jíst po dobu osmi hodin denně, zatímco zbylých 16 nejíte nic. Nejčastěji se nejí od osmi večer do poledne následujícího dne, ale záleží na vás a vašem životním stylu, jak si den rozdělíte.
V době půstu je velmi důležité pít dostatek vody (pro potlačení hladu ji můžete ochutit třeba citronem), smíte žvýkačky a kávu nebo čaj (vše bez cukru). Kromě efektivnějšího spalování tuků (včetně nebezpečného viscerálního) snižuje tato metoda chuť na nezdravé pokrmy, udržuje stabilní hladinu inzulinu, zlepšuje energii, náladu a koncentraci.
Na co si dát pozor
Vědecké studie potvrzují, že krátkodobý půst může pomáhat při hubnutí i při zlepšení zdravotních ukazatelů. Jako negativum vidí vědci skutečnost, že působí mnohem více na muže než na ženy. V některých případech může u žen dokonce vyvolat hormonální nerovnováhu.
Velká část odborníků je i nadále přesvědčena, že správný redukční režim by měl být založen na rovnováze, a proto před hladovkami, které mohou skončit jojo efektem, varují. Také je znepokojuje, že v postních dnech se tělu nemusí dostávat potřebného množství výživových látek.
Než začnete držet některou střídavou dietu, je dobré si uvědomit, že není pro každého. Vyhnout by se jim měly těhotné ženy, děti, dospívající, lidé po operacích, starší lidé a ti, kteří trpí nějakým chronickým onemocněním. Nejdůležitější je řídit se zdravým rozumem – pokud vám tělo vysílá znepokojující signály, je lepší dietu přerušit a vrátit se k normální stravě.
Článek vyšel v březnovém vydání časopisu Zdraví.
Kliknutím na obrázek se vám zobrazí celý článek Euroinstitutu
Hubnutí pomocí půstů se nedoporučuje, zato jsou někdy doporučovány jako očista těla v rámci zdravého životního stylu a zdravé životosprávy. Půstů existuje celá řada a každý může být vhodný na něco jiného, od detoxikace celého organizmu, přes léčebné půsty, náboženské půsty až po krátkodobé půsty k udržení stálé tělesné hmotnosti.
Nevhodné je hladovění s cílem zhubnout. Možná krásně shodíte, ale jakmile začnete po skončení půstu jíst normální stravu, všechna kila přijdou zase zpátky a často s sebou vezmou i pár kamarádů. Dlouhodobé hladovění způsobuje úbytek hlavně svalové hmoty a ne tuku.
Hladovka je ideální jedině pro nastartování redukčního dietního režimu. Před přechodem na dietní stravu jeden den pijte pouze vodu a nic nejezte. Tělo se tak připraví na změnu režimu a nasměruje vaši hmotnost dolů. Taková hladovka trvá jeden den a po ní musí pokračovat dieta.
V rámci redukčního režimu však není třeba držet půsty pravidelně, tělo si na ně časem navykne a již s jejich pomocí hubnout nebude. Je proto dobré si jejich mírně hubnoucí efekt nechat tzv. v záloze pro případ, že se hubnutí během redukčního režimu zastaví. Poté stačí opět jeden den nejíst a znovu tak dietu nastartovat.
Pravidelné dodržování půstů se někdy doporučuje v rámci zdravého životního stylu. Tělo se detoxikuje a regeneruje. Zbaví se škodlivých látek a načerpá novou energii. Někdo si dopřává celodenní půst každý týden, jiní třeba jednou za 14 dní či jednou měsíčně, například o úplňku.
Půst nemusí nutně znamenat, že přijímáte pouze čistou vodu. Někdo se vzdá masa či mléčných výrobků, jiní jedí během půstu jen ovoce a zeleninu. Přísnější je půst, kdy se pijí jen ovocné a zeleninové šťávy, nebo bylinkové čaje. Ti, kteří jsou v postění zběhlí, pijí jen vodu.
To je důležité, bez tekutin by byl každý půst nebezpečný.
Pokud půst chcete zkusit, vyberte si pečlivě, který den se mu věnujete. Někomu vyhovuje spíše den, kdy nic moc nemusí dělat a může odpočívat, jiní volí raději ten, kdy mají spoustu práce a na jídlo si ani nevzpomenou. První půst nemusí trvat celý den, zpočátku stačí půlka.
Ráno si dejte lehkou snídani, k obědu případně salát a po zbytek dne se řiďte pravidly vámi vybraného půstu. Pokud držíte půsty správně a jste zdraví, nemohou vám nijak uškodit. Nehodí se však pro těhotné a kojící ženy ani pro diabetiky a jinak akutně či chronicky nemocné. Problémem u zdravých „půstařů“, kteří jsou zvyklí pít kávu, může být bolest hlavy.
V takovém případě vám pomůže například guarana, která přirozeně obsahuje určité množství kofeinu.
Protože tento článek slouží také žákům praktické školy Euroinstitut k výuce o zdravé životosprávě, zkusme si spolu s nimi odpovědět na otázku ohledně půstu. Který známý český herec doporučuje půsty jako léčebnou proceduru? Tvrdí dokonce, že nahradil prášky právě půstem. To je tedy člověk, který postění doporučuje jako ozdravnou proceduru.
A na závěr možná připomeňme rozumný názor doktorky Kateřiny Cajthamlové: nikdo by neměl zahajovat půst bez předchozí konzultace s lékařem. A ohledně detoxikace? Tělo se čistí samo. Pokud jsme zdraví, tělo všechny toxiny vylučuje samo prostřednictvím jater, plic, ledvin a také pocením.
Určeno pro: střední školu, praktickou školu, odborné učiliště Předmět: péče o zdraví (zdravověda)
Nadváha.cz – vaše snadné hubnutí
Přerušovaný půst (IF)
Co je přerušovaný půst?
Přerušovaný půst nebo přerušované hladovění (intermittent fasting, IF) je způsob stravování, při kterém dochází k plánované konzumaci jídla na celý den pouze ve stanoveném časovém rozmezí, zatímco zbylý časový úsek je věnován půstu. Nejedná se tedy o dietu v pravém slova smyslu jako spíš o stravovací princip, který – v různém měřítku – aplikuje většina z nás. Obzvlášť oblíbený je pak mezi vyznavači crossfitu a palea.
Jak přerušovaný půst funguje?
Intermittent fasting je založen na pravidelném střídání fází, kdy potravu přijímáme ve velkém a kdy ji naopak nepřijímáme vůbec. Fáze půstu může trvat 8 až 36 hodin – konkrétní délka a poměr mezi fázemi je tedy věc osobních preferencí.
Nejčastější metodou IF jsou tzv. lean gains (čisté přírustky), kdy půst trvá 14 (v případě žen) nebo 16 (v případě mužů) hodin a konzumaci potravy je věnováno 10, resp. 8 hodin.
Případnou sportovní aktivitu se doporučuje zařadit mimo “žrací okénko”. Zatímco příjem bílkovin zůstává stejný, poměr sacharidů a tuků se mění dle tréninkových a netréninkových dnů.
Jídlo lze v rámci okna konzumovat najednou, nebo v několika chodech.
Kolik kg lze díky přerušovanému půstu zhubnout?
Jak již bylo řečeno, intermittent fasting není ani tak dieta, jako spíš způsob stravování. Stále však platí, že pokud výdej převyšuje příjem, mělo by docházet k hmotnostním úbytkům. Rychlost hubnutí je individuální a záleží na mnoha faktorech. Zdravé a reálné je shodit 0,5 – 1 kg tuku týdně.
Jak dlouho přerušovaný půst držet?
Intermittent fasting lze pojmout jako krátkodobý experiment, několikatýdenní “redukční dietu” i jako jako dlouhodobý stravovací přístup. Doba, po kterou se přerušovaný půst rozhodnete dodržovat, záleží tedy především na vás.
Na co si dát při půstu pozor?
Přerušovaný půst není pro každého a opatrnost je na místě obzvlášť u začátečníků. Obecně se doporučuje začínat pozvolna, např. zařazováním pouze 1 – 2 částečně postních dnů po dobu několika týdnů.
Je také potřeba si uvědomit, že “žrací okénko” neznamená neřízené obžerství – jídlo by mělo být hodnotné a nutričně vyvážené.
A v neposlední řadě je samozřejmě důležité dbát na dostatečný příjem tekutin, vitamínů a minerálů.
Pro koho je přerušovaný půst vhodný?
Intermittent fasting lze doporučit všem relativně zdravým, zvídavým jedincům. Pokud dlouhodobě užíváte léky nebo máte ohledně IF jakékoli pochybnosti, poraďte se nejdříve svým lékařem.
Výhody:
- časová úspora
- dlouhodobá udržitelnost
- dostatečná pestrost stravy
- zachování svalové hmoty
- zachování sportovní výkonnosti
- nízké riziko jo-jo efektu
- možné zdravotní benefity*
Nevýhody:
- nutnost vážení a počítání kcal
- pomalejší váhové úbytky
- nepochopení okolí
Nejčastější otázky:
Jak vypadá prerušovaný půst v praxi?
Odpověď na tuto otázku společně s vyčerpávajícím popisem IF najdete např. na Naturalmagic.cz.
*Ačkoli názory na zdravotní přínosy IF se různí, obecně bývají uváděny tyto:
- lepší spalování tuku
- pozitivní vliv na mozkovou aktivitu
- vyšší hladina růstového hormonu
- nižší hladina kortizolu
- stabilní hladina inzulinu (a vyšší citlivost na něj)
- stabilní hladina ghrelinu (hormonu hladu)
- vyšší buněčná rezistence
- mírnější dopady volných radikálů
Půst není pro každého. 7 věcí, které byste měli znát | Žena.cz
Půst neboli hladovka je prý zdravá a prospěšná: očistí, omladí, osvěží. Je to pravda?
Po Masopustním úterý přijde příští týden Popeleční středa, kterou začíná 40denní půst před Velikonocemi. V posledních letech se nám „odborníci“ snaží vnutit, že bychom měli půst držet stejně jako naši moudří předkové. Neměli bychom však zaměňovat půst s hladověním a na druhou stranu redukční dietou. Tady je sedm mýtů, které se kolem půstu v posledních letech vyrojily.
1. mýtus: Půst je hladovka
Výzkumy naznačují, že omezení příjmu kalorií přináší významné pozitivní účinky na zdrav – například snížení rizika rakoviny, kardiovaskulárních nemocí, cukrovky či nižší imunity, hovoří se i prodloužení délky života.
„Masopust je období, kdy se před Velikonocemi omezovala na úplné minimum spotřeba masa, což má své pozitivní zdravotní dopady: například odlehčíme ledvinám, játrům, může se nám zlepšit i krevní tlak, zastavíme nástup dny a zlepší se i hladina cholesterolu v krvi, možná oddálíme i nástup rakoviny tlustého střeva,“ říká RNDr. Pavel Suchánek z Institutu dietologie a výživy v Praze.
Doporučujeme: Téma: Hubnutí
Jde tedy o úklid a uzdravení organismu v tom nejlepším slova smyslu. Půst je omezení příjmu energie a přidání vlákniny, vitaminů, minerálních látek do stravy. V prvních dnech se konzumují jen zeleninové a ovocné šťávy, pak následují cereálie, pak bílé rybí maso atd.
Rozhodně si však nepleťme půst se snadnou cestou ke zhubnutí. „Opakované hladovky mohou vést k tloustnutí, osteoporóze, člověku hrozí například i cukrovka, protože následný jo-jo efekt je velmi nebezpečný,“ upozorňuje doktor Suchánek.
2. mýtus: Nejlepší je syrová zelenina
Zelenina se v období půstu konzumuje především v zeleninových polévkách, abychom zahřáli organismus, nikoliv jej ochladili.
Je také známo, že některé druhy zeleniny jsou stravitelnější a získáme z nich více zdraví prospěšných látek právě tepelnou úpravou například lykopen z domácího kečupu, beta karoten z dušené mrkve. Stejně tak konzervovaná zelenina zakysáním např.
kysané zelí a další druhy zeleniny jsou pro naše zdraví přínosnější než jen syrová krouhaná zelenina. Vhodné je tedy střídání vařené, dušené, kysané i krouhané zeleniny.
3. mýtus: Žádné cukry a sladkosti
Předjaří a masopust je období, kdybychom měli udělat pořádek nejen v jídelníčku, ale i v pohybové aktivitě a nastavit její pravidelnost. Měli bychom udržovali vysoký obrat energie, tedy vysokou hladinu metabolismu, který se při nižším příjmu jídla zpomaluje.
„Před každým sportem, nebo i náročnější obtížnější vycházkou je vhodné dodat svalům cukry jako rychlý zdroj energie pro začátek a nastartování se při pohybové aktivitě, tedy lžička medu, sladký čaj, nebo jiný slazený nápoj, kousek müsli tyčinky bez polevy, to jsou ty správné startovací zdroje energie. Na druhou stranu pozor na kombinaci sladkého a tuku, to nejen před sportem není to nejvhodnější, takže máslový dortík například není opravdu vhodný,“ připomíná doktor Suchánek.
4. mýtus: Bez tuků zhubnu
Podle RNDr. Suchánka je opak pravdou. Hladovějící tělo se ihned začne zbavovat svalů a snižuje tak množství energie, které bychom měli každý den sníst. Nedostatek tuků vede k nedostatku nejen v tucích rozpustných vitaminů, ale i k přebytku sacharidů ve stravě a k vysokému glykemickému indexu stravy.
To způsobuje podle odborného dietologa stále větší a větší hlad. Výsledky jsou hned dva.
První: naše tělo vděčné za každou i minimální porci jídla, si začne okamžitě vytvářet zásoby na horší časy a živiny začne ihned ukládat do tuků. Hladověním dokonce dochází k nastartování tzv.
spořícího metabolismu, který dál blokuje hubnutí. Proto bychom měli jíst menší porce ale o to častěji.
Efekt druhý: nedostatek tuků vede k vysokému glykemickému indexu stravy a k velkému riziku vlčího hladu a přejedení a k dalšímu ukládání přebytečné energie do tuků, i když žádné tuky nekonzumujete. Dost paradoxní, že…?
5. mýtus: Hladovkou rychle zhubnu
Bohužel, hladovění nevede ke spalování tuků, ale tělo naopak použije jako zdroj energie svaly a svalový glykogen. Tento tzv. svalový cukr navíc na sebe váže vodu, takže každé hladovění (ale i jen omezení příjmu potravy) sebou nese výrazné odvodnění.
Trochu matematiky: 1 kilogram tuku obsahuje tolik energie, kolik potřebujeme na 4,5 dne.
Je tedy nesmysl zhubnout 2 kila tuku za týden, navíc ještě nastartujete spořící metabolismus a tedy dojde k odvodnění, odbourání svalů a zpomalení metabolismu, což nakonec vede k výraznému jojo efektu.
6. mýtus: Při půstu nemusíme pít
Omezení příjmu stravy vždy vede ke ztrátě tekutin. což je rizikové pro naši pozornost. Dehydratace zvyšuje riziko chyb, nepřesností, nebo zranění. Pitný režim je v období půstu možná ještě důležitější než při běžném režimu. Jestli normálně vypijete 1,5-2 litry tekutin, tak v období očisty by to mělo být cca 2,5 litru tekutin.
7. mýtus: Půst je vhodný pro každého
Právě naopak. Existuje velké množství výjimek. Půst není vhodný pro osoby nemocné zejména cukrovkou, kolísavým krevním tlakem, onemocněním trávicího traktu, u těchto osob by mohlo dojít je zhoršení zdravotního stavu. Nedostatek bílkovin z masa, je také nevhodný pro děti, dospívající, těhotné, kojící.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Jezte tučná jídla. Budete zdravější a zhubnete
Zázračné ovoce: Zábava na večírku i pomoc při cukrovce
22 věcí, které můžete udělat s pivem (kromě pití)
Vstoupit do galerie | 6 Superjídlo: Dejte si každý den, kolik chcete!
Video Mohlo by Vás také zajímat: K testování školáků nemáme žádné informace, velmi se toho obáváme, říká Jirásko | Video: Michael Rozsypal
Co s tělem udělá hladovění? Dva dny pomohou, delší půst je spíše na škodu
Jednou si v šatně posilovny všimnu letáku: Hledáme ženy do metabolické studie, jedná se o mezinárodní výzkum obezity a tukové tkáně. Jste štíhlá žena s BMI do 25 nebo obézní s BMI nad 30? V posilovně se zvážím a hned si spočtu své BMI – Body Mass Index: hmotnost / výška v metrech².
Výsledek mě těší, mám kolem 21, tak proč se nepřihlásit? Má jít o dva a půl dne hladovění pod pečlivým lékařským dohledem. To přece zvládnu! Pro někoho, kdo celý život koketuje s půsty, zdravou stravou a snahou udržet si štíhlou postavu, nemůže být lepší nabídky.
Nakonec to ale nebylo tak jednoduché, jak se zdálo.
Na specializované oddělení klinické fyziologie FN Královské Vinohrady se dostavím v pondělí ráno nalačno spolu s další účastnicí studie a každá z nás dostane na celé dopoledne vlastní lůžko. Důležité je být v klidu a bez pohybu.
Sestřička mi zavede do ruky kanylu a nabere první vzorek krve. Následně mě zváží, změří a speciální přístroj stanoví složení mého těla, kolik mám tuku, svalů a vody.
Stejné vyšetření se bude opakovat po dvou a půl dnech hladovění a nakonec po přesně stanovené dietě.
Přečíst článek ›
Nejméně hodinu mi zabere vyplňování dotazníků o mém stylu života, skladbě jídelníčku a pohybových aktivitách. Následuje glukózový toleranční test (ten se provádí i v těhotenství), kterým se měří hladina krevního cukru.
Následuje ‚nepřímá kalorimetrie‘, při které se z výdechu analyzuje klidový metabolismus pomocí speciálního přístroje. Na hlavu mi vleže umístí průhledný poklop a já si dvacet minut připadám jako ve skafandru. Výsledek? Prý v klidu spaluju relativně hodně, což je dobré.
Výsledky lékaři srovnají s mým jídelníčkem a podle toho stanoví množství stravy na dva dny, které budou následovat po mém hladovění.
Nakonec vyfasuji své poslední jídlo, sendvič, a bandasku na sběr moči a odcházím. Během týdne se také musím zastavit v endokrinologickém ústavu na vyšetření ‚Dexa‘, při kterém je pořízen rentgenový snímek těla, z něhož bude stanoveno nejen množství tělesného tuku v těle, ale také hustota kostí.
Den první: hlad
Večer před nástupem na hospitalizaci začínám do nádoby sbírat moč a kolem 21. hodiny přestávám jíst. V pondělí ráno se nalačno dostavuji k příjmu a po prvních odběrech krve mě i další účastnici studie umisťují na pokoj interní kliniky. Kolem poledního už přichází HLAD. Kručení v břiše. Moje tělo produkuje „ghrelin“, hormon hladu.
Přečíst článek ›
Zakazujeme si debaty o receptech, restauracích a podobných tématech. Nastupuje lehká únava. Během dne nám sestřičky píchnutím do prstu několikrát měří hladinu cukru a ketolátek (ty se tvoří v těle při redukční dietě).
Proléváme se litry minerálek, vědečtí pracovníci obstarali zejména vody s vyšším obsahem sodíku, který u hladovek může chybět.
Spát jdu s počínající bolestí hlavy pozdě v noci, kvůli nulové fyzické aktivitě se mi vůbec nechce spát.
Den druhý: krize
V pět ráno nás budí klasický nemocniční ruch, rádio ze sesterny a první odběry toho dne. Cítím se mizerně, nevyspalá, oslabená a malátná.
Já, zdatná sportovkyně! Během dopoledne krize stoupá, jsem z toho až v šoku, co s člověkem udělá pouhý den a půl bez jídla.
Vlastní slabost zaháním myšlenkami na hladovějící lidi za dob druhé světové války a soucítím s přibližně 25 tisíci lidmi, kteří denně umřou na následky hladu.
Jdu se projít po pavilonu a podlamují se mi nohy. Jsem na sebe tvrdá a pár minut se dokonce trápím na černorůžovém stepperu, který nám do pokoje přinesli. Bolest hlavy zesílila, je podobná jako při nastupující migréně. Odpoledne si vyžádám černou kávu, která je spolu s čajem povolena, a bolest ustupuje. Hlad už tolik nevnímám.
Den třetí: hlad je pryč
Ráno po kontrolním měření krve i tlaku balíme kufříky a jsme přemístěny zpět na oddělení příjmu. Celé dopoledne probíhají stejné testy jako při vstupním vyšetření. Hořím zvědavostí, kolik jsem zhubla za dva a půl dne bez jídla. Cože? Pouhých 0,8 kg za tolik utrpení? Upřímně obdivuji ty, co drží pravidelné půsty.
Přečíst článek ›
Následuje opět glukózový test a pak se celý tým začne chystat na biopsii, což je jehlový odběr podkožní tkáně.
Lékař se obléká do kompletního operačního hábitu a mě zakrývají operačními sterilními rouškami, jako by mi měli přinejmenším něco transplantovat.
Břicho mi umrtví, takže odběr je bezbolestný, avšak pocit, že se člověku někdo hrabe dvacet minut v břiše, byť jen v tuku, není zrovna příjemný. A dokonce ještě po dvou týdnech cítím v místě vpichu bouličku.
Kolem dvanácté je konec hladovění, dostávám sendvič, který do sebe ale cpu dost pracně. Ještě převezmu předepsaný jídelníček a kompletní jídlo na následující dva dny. Lékaři mi stanovili na den 9574 kJ, což se mi zdá překvapivě hodně.
Je to prý tolik, aby mé tělo nepřibíralo ani neubíralo při mém standardním způsobu života. Jídla na dva dny je plná papírová taška.
Během prvního dne do sebe musím dostat hodně sacharidů, tolik bílého pečiva a cukru! Také hotovka – maso s knedlíkem a zelím je pro mě utrpením.
Den čtvrtý: jíst a jíst
Dochází mi, že jídla je víc než normálně i proto, že chybí alkohol, který tvoří část mého energetického příjmu. Večer mám lístky na koncert. Proboha, musím od večera zase sbírat moč, jak nacpu do kabelky 40 cm velkou bandasku? Volím batoh a směju se. Kdyby tak ostatní tušili, co si nesu na zádech!
Den pátý: poslední testy
V pátek ráno se naposledy dostavuji na kliniku, opět probíhají všechna vyšetření včetně biopsie. Má váha stoupla o necelé půl kilo. Po pár dnech mi přijde od lékařů zpráva, že všechny mé výsledky byly v normě.
Přečíst článek ›
Co mi absolvování klinické studie přineslo? Vyzkoušela jsem si, jaké je to více jak dva dny nejíst, a měla jsem dostatek prostoru vnímat, co to s mým tělem dělá. Utvrdila jsem se v tom, že půst delší než jednodenní mi nedělá dobře.
A závěrem jsem za konzultace lékařských kapacit došla k tomu, co velí zdravý selský rozum: Pokud se člověk dlouhodobě stravuje převážně zdravě a pestře, dodržuje zásady zdravého životního stylu a vykonává několikrát týdně přiměřenou fyzickou aktivitu, tělo se samo efektivně a pravidelně čistí pomocí detoxikačních orgánů a není potřeba razantnějších zásahů.
Pokud ale cítíte, že máte za sebou období, kdy vaše strava nebyla ideální, tak vám nějaká forma vhodně zvoleného částečného půstu prospěje. Studie ukazují, že 48hodinový půst může podpořit metabolismus o 3,6–14 procent, při delším půstu se tento efekt může obrátit. Zkrátka a dobře: Všeho s mírou.
Půst. Ano, nebo ne?Na půstu jsou nejhorší první dva tři dny, pak se pocit hladu utlumí, říká spoluautor studie Marek Štěpán, dozorující lékař z Centra pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. LF UK. Kdy má podle něj půst smysl?
- Jak dlouho člověk vydrží hladovět?
- Jak se při půstu mění pocit hladu?
- Potřebujeme půst k detoxikaci?
- MONIKA MILLIANOVÁ
Člověk vydrží hladovět tři, maximálně čtyři měsíce. Tuk tuto dobu prodlužuje. Největší rekordman v půstu vydržel nejíst přes rok. Když člověk začne hladovět, tak v průměru tři dny trvá, než se zdravé tělo adaptuje a začne klesat metabolismus. Nejprve se spaluje energie z jídla. Pak se spaluje glykogen, který je v játrech a ve svalech, což probíhá asi den. Během této doby se nastartuje proces, kdy tělo tvoří glukózu z tuku a částečně z proteinů. Zároveň se utlumí produkce inzulinu až o 80 procent. Díky tomu se nastartuje lipolýza – spalování tukové tkáně.Během prvních tří dní hladovění roste spotřebovávání tuku, v krvi se objevují takzvané ketolátky. Ty se vyrábí z tuků a jsou pro mozek alternativním zdrojem energie. Po druhém třetím dni dosáhnou hodnoty, kdy tlumí pocit hladu. Na hladovkách jsou tedy nejhorší první dva až tři dny. Účastnice naší studie si myslí, že tu třeba budou pracovat, avšak většinou část dne prospí. Je prostě znát, že tělu chybí energie. Po třech dnech začne tělo vyrábět energii z tuku a člověku je lépe.Orgány v těle se snaží cizorodé látky tak jako tak odstranit, především játra. Některé látky, které jsou toxické a mají rády tuky, se mohou do těla ukládat. Když pak začnete hubnout, tak se skutečně začnou uvolňovat. Já ale nejsem přesvědčen, že by hladovky měly nějaký větší efekt. Rozhodně nedoporučuji hladovění u onkologicky nemocných pacientů.