Vliv počítačové techniky na rozvoj a vývoj dítěte

Je to tak snadné. „Odevzdat“ dítě k počítači či televizi a na pár okamžiků se zbavit rodičovských povinností. Čím častěji ale dítě před obrazovkou sedí, tím větší následky si odnáší. Problémy pak dítě provázejí celý život. 

„Děti, které používají počítač více než pár hodin denně, mají nedostatky ve slovníku, ve schopnosti analyzovat a v řešení problémů, hůře snášejí kritiku. Všechny tyto negativní rysy je doprovází do dospělosti,“ vysvětluje česko-americký neurolog Martin Jan Stránský. 

Vliv počítačové techniky na rozvoj a vývoj dítěte

Dopady jsou mnohem hlubší, než se na první pohled může zdát. Vliv počítače na lidský mozek zaujal i Americkou pediatrickou společnost, která vydala doporučení, aby děti do dvou let vůbec do styku s počítačem nepřicházely. Děti do pěti let maximálně hodinu denně, a to s dohledem. Ve věku, kdy již chodí do školy, odborníci doporučují maximálně dvě hodiny denně.

Počítače utlumí analýzu

Lidská paměť je velice komplexní systém. Říká se o ní, že je nejlepším počítačem světa, který je schopný přehrát až padesát tisíc nezávislých myšlenek za den. 

„Paměť je rozdělena do dvou částí: krátkodobá a hluboká. Když se tolik nepoužívá, vznikne doslova plevel. Paměť potřebuje údržbu, přes opakování a napojování na další související informace,“ popisuje stručně fungování paměti Stránský, který se o vliv počítačů na lidský intelekt dlouhodobě zajímá. 

Nejvíce se paměť rozvíjí v dětství, zhruba do sedmi let. Dětský mozek je jak houba, saje jednu informaci za druhou a učí se vším, co se kolem děje. Oblékáním, hrou, objevováním přírody i úklidem. 

„Aby mozek, jak říkáme, uměl dobře myslet a přemýšlet, potřebuje dvě věci. První je schopnost rychlého nalezení a třídění informací. K tomu jsou počítače výborné.

  A pak také jejich postupnou integraci do hluboké paměti a tvorbu takzvaných hlubších schopností. A právě toto počítačový svět nenabízí.

K tomu je potřebný přímý dialog, emoce, debata, porovnání a další procesy, které společně informace integrují a rozhodnou, jaké z nich jsou skutečně relevantní a jaké nikoliv,“ dodává Stránský.

Nedílnou součástí takového procesu je soustředění, právě při něm se ukládají informace do hlubší paměti.

Čtení z papíru je lepší než z obrazovky, protože si člověk pamatuje o 30 procent víc – je to přímá neurologická spjatost.

Někteří rodiče se v touze ulevit alespoň trochu svému černému svědomí snaží hledat programy, které tvrdí, že dětské myšlené rozvíjejí. Jenže ani tudy podle neurologa cesta nevede. „I to nabízí přístup k plochému způsobu myšlení, které je pro rozvoj dítěte nepřirozené,“ říká ještě Stránský.

Průměrný Čech sleduje obrazovku sedm hodin denně

Češi patří ve sledování monitorů doslova k rekordmanům. Průměrně na ni každý z nás kouká sedm hodin denně. To nás řadí k první desetině národů, které na obrazovky koukají vůbec nejčastěji. 

Na televizi koukáme až čtyři hodiny denně, rádiu věnujeme hodinu a půl, stejně tak internetu. Velká část lidí se zároveň kouká na televizi a surfuje po internetu. 

„Tak se člověk nemůže učit nic, jen může filtrovat informace z jednoho ucha do druhého. Průměrný člověk kontroluje také svůj mobil 50x denně, kouká do něj dvě hodiny za 24 hodin,“ popisuje Stránský. 

Proč právě Češi obrazovkám všeho druhu tak podléhají? Podle Stránského za tím stojí naše povaha. 

„Vyhýbáme se konfliktům, rádi vytvoříme vlastní svět. Lidé mají rádi vlastní anonymitu spojenou s pocitem nadřazenosti, takže sledovat pořad, ve kterém jsou lidé, u kterých je co kritizovat, nám dělá dobře.

Stejně tak ze všech občanů v EU posíláme nejvíce SMS – je totiž mnohem lehčí a hlavně pohodlnější poslat zprávu „nedorazím v čas, mám zpoždění“ než zavolat, vysvětlit a krátce s omluvit,“ popisuje Stránský.

Nejen paměť, člověk trpí i sociálně

Paměť není to jediné, co hodiny strávené u počítače mění a ovlivňuje. Kromě toho se podepisují i na sociálním vývoji člověka. Ukazuje se, že čím více hodin stráví u počítače, tím méně přátel má.

„Hodiny strávené u počítače jsou vždy na úkor něčeho jiného – povinností, zábavy, ale především osobního setkávání (reálné komunikace). V důsledku toho dochází ke zhoršení komunikačních dovedností – schopnosti navazovat a rozvíjet vztahy, řešit konflikty, překonávat překážky a také posilovat svou psychickou odolnost,“ vysvětluje psycholožka Lenka Svobodová ze vzdělávací agentury Dialog. 

  • Podle mnohých odborníků k těm hlavním důvodům, proč dospívající tráví čas ve virtuálním světě, patří:
  • – hledání identity
  • – pocit začlenění
  • – separace od rodičů
  • – odreagování frustrace

Informační technologie v mateřské škole – úvod

Série článků je věnována problematice využívání informačních technologií v mateřských školách.

Problematika využívání informačních technologií (IT) v mateřských školách (MŠ) je velmi složitá. Neexistuje žádný zaručený návod jak a zda vůbec IT využívat. Názory laiků i odborníků jsou rozporuplné, od absolutního odmítání po maximální využívání.

Není možné předstírat, že IT neexistují. Určitě mají nezastupitelnou úlohu v mnoha oblastech naší činnosti. S ohledem na předškolní vzdělávání je nutné sledovat několik důležitých souvisejících aspektů.

Vybavení mateřských škol

V České republice je přes pět tisíc mateřských škol, zapsaných v rejstříku škol. Jen některé z nich mají dostatečné vybavení IT pro potřeby učitelek.

V mnohých mateřských školách je jen jeden počítač, který slouží ke zpracování běžné agendy ředitelce školy. Učitelky nemají pro svou práci k dispozici přístup k počítači, internetu nebo dalším technologiím.

Prvním krokem k využívání IT v mateřských školách je tedy vybavit učitelky IT, aby se stalo běžným standardem každé MŠ.

Využívání IT učitelkami

V mateřských školách pracují učitelky, které mají různou úroveň vlastních znalostí a dovedností spojených s využíváním IT. Některé učitelky běžně s IT pracují, umí si vyhledávat materiály na internetu, chystají si pomůcky, hledají inspiraci pro práci s dětmi, využívají IT k dalšímu vzdělávání.

Naproti tomu jsou učitelky, které mají s IT minimální nebo žádnou zkušenost. Příčiny těchto rozdílů jsou jednak ve výše zmíněném vybavení. Záleží na podmínkách v MŠ, zda mají učitelky k IT přístup stále, omezeně nebo vůbec. Další příčinou jsou vlastní postoje učitelky.

Některé budou aktivně vyhledávat příležitosti k novým věcem, jiné je budou pasivně přijímat, některé budou změny odmítat. To se samozřejmě netýká jen IT a jen učitelek MŠ. Je to platné všeobecně a přímo souvisí s osobnostním nastavením člověka. S IT je často navíc spojený ostych a obava z neúspěchu, případně strach z poškození cenného vybavení.

Druhým krokem k využívání IT v mateřských školách je správná motivace učitelek k práci s IT, podpora dalšího vzdělávání, pomoc s překonáváním překážek, sledování a vzájemné sdílení pokroků v rámci mateřské školy.

Psychomotorický vývoj dítěte

Třetím, nejdůležitějším hlediskem pro využívání IT v mateřských školách je velmi dobrá znalost vývojových zákonitostí předškolního dítěte v oblastech psychického i fyzického rozvoje.

Pokud se učitelka rozhodne využívat IT, musí nejen sama dobře umět IT ovládat, ale musí umět vhodně a přiměřeně volit způsob zařazování IT do vzdělávání, využívat IT cíleně, s pevně stanoveným vzdělávacím cílem. Důležitým aspektem je také čas strávený dítětem u IT.

Musí být učitelkou přesně vymezen. Volba vhodných programů je nesmírně těžká. Bezcílné užívání IT mají děti zpravidla doma, učitelka by měla umět i poradit rodičům.

Musí si být vědoma všech možností pozitivního vlivu i všech rizik spojených s používáním IT, mluvit o nich s dětmi i rodiči. Podporovat zdravý úsudek a přemýšlení při pořizování IT a příslušných programů a aplikací.

Budete mít zájem:  10 tipů pro léčbu zánětu průdušek

Pozitivní vliv na vzdělávání dítěte

Děti, na rozdíl od dospělých, nemají zpravidla obavy z používání IT. Veškerá zařízení, ke kterým mají přístup, jsou schopny se velmi rychle naučit zapínat, vypínat, ovládat. Vhodně zvolené využití IT poskytne učitelce inspiraci pro práci s dětmi, obohatí vzdělávací proces.

Děti se mohou učit respektovat nastavená pravidla pro používání IT (čas na hru, střídání a pořadí dětí, denní doba). Nesporně výborným pomocníkem jsou IT při vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. IT se mohou stát dobrým odrazovým můstkem k zahájení pravidelné a účelné spolupráce mateřské školy s rodiči.

Učitelka tím získá příležitost seznamovat s přínosy i riziky IT nejen rodiče, ale i děti. Může naučit děti využívat IT uváženě, zodpovědně, cíleně a smysluplně.

Rizika

Dítě v předškolním období nemá rozvinuté abstraktní myšlení. Potřebuje se seznamovat přímým kontaktem – vidět, osahat, manipulovat.

Pokud je dítěti předložen dříve model nebo obraz, hrozí deformace pohledu na realitu, která může dítěti zásadně ublížit. Dítě pak není schopné oddělit fikci a realitu.

Například nabourání do auta nebolí, auto je v nové hře zase nepoškozené, člověk znovu žije.

Dítě řeší problémy na základě předchozí zkušenosti. Nejprve způsobem pokus/omyl, později experimentováním. Hledá nové možnosti, varianty řešení. IT jsou přednastaveny na určité konkrétní řešení, často dokonce samy upozorní na špatný postup nebo dokonce navedou k jedinému správnému řešení. Tím se velmi omezuje představivost a vlastní fantazie dítěte.

Dítě se aktivní hrou a manipulativními činnostmi rozvíjí v oblasti hrubé a jemné motoriky. Ovládání IT nepodporuje přirozený psychomotorický vývoj. Ovládání obrazovky jedním prstem nepodporuje správnou práci ruky pro rozvoj jemné motoriky. Dítě má přirozenou potřebu aktivního pohybu, nevydrží sedět, nehýbat se.

IT tuto potřebu smazávají, dítě je mnohdy hrou s IT fascinováno tak, že vydrží dlouho v jedné, často nepřirozené poloze. To má dopad na rozvoj pohybové soustavy. Zdánlivý přínos schopnosti soustředění a výdrže u jedné činnosti je velkým rizikem pro svou nepřirozenost a nepřiměřenost věku.

Následkem je špatné držení těla, další zdravotní potíže, následná pasivita a nechuť k pohybu, špatný životní styl.

Hrou se rozvíjí také komunikační dovednosti dítěte. Učí se klást otázky, rozvíjí aktivní i pasivní slovní zásobu. Zapojuje do hry celé tělo. Ke hře potřebuje dítě partnera, učí se spolupracovat, domlouvat na dalším postupu. Společně pak také prožívají radost ze hry. Hrou se rozvíjí prostorová orientace. Jen málo z toho je možné rozvíjet prostřednictvím IT.

Dalším velkým rizikem je omezování aktivní komunikace. Děti potřebují správný mluvní vzor, interakci s řečníkem. Musí vidět mluvčího (mimiku, gesta, pohyb úst), slyšet (tón, síla hlasu, dýchání). Děti musí mít možnost ihned reagovat, doptat se, ujasnit si čemu nerozuměly. Čtení, vyprávění nebo zpěv nikdy nenahradí žádný zvukový záznam, video nebo jiné IT.

Nadměrným užíváním IT bude chybět dětem čas pro jiné činnosti, pokud děti v předškolním věku tráví čas s IT, hrozí později snížení potřeby aktivního pohybu, jiných zájmových činností, potřeby a schopnosti komunikace, zapojování do společnosti. Může zde být položen základní kámen budoucím závislostem.

Určitě existuje mnoho dalších přínosů i rizik využívání IT v předškolním období. Nutno říci, že rizika převažují. Existují studie, které potvrdily nepříznivý vliv IT na psychomotorický vývoj dítěte. V žádném případě se nepotvrdilo, že by IT byly v předškolním zdělávání zásadním přínosem. Předškolní vzdělávání zahrnuje mnoho oblastí, které je nutné dětem přiblížit.

Nejpřirozenější a nejefektivnější cestou poznávání je vlastní prožitek, radost ze hry, tvoření, experimentování, možnost vyzkoušet a zažít „na vlastní kůži“. Mateřská škola je ideálním místem k takovému poznávání.

IT by měly být v mateřské škole využívány dětmi jen výjimečně, vždy s jasně formulovaným edukačním záměrem učitelky, doplňovat nebo jinak obohacovat vzdělávací proces.

Samotná volba, zda a jak IT do mateřské školy začlenit, je plně v kompetenci pedagogických pracovníků. Ať se ve vaší mateřské škole rozhodnete jakkoliv, je nutné, abyste si své stanovisko uměli dobře obhájit.

V dalších článcích najdete inspiraci pro obě varianty. Jeden příspěvek se staví proti využívání IT v mateřské škole. Uvedené argumenty jsou podloženy poznatky vývojové psychologie i pedagogickou praxí. V dalších dvou příspěvcích popisují autorky možnosti využití IT v mateřské škole, konkrétně interaktivní tabule.

V prvním z nich je věnován prostor možnostem využití interaktivní tabule s ukázkou tematického celku. Druhý je zaměřen na vybavenost škol a vlastní praktické zkušenosti. Z obou příspěvků je patrné, že jsou si autorky dobře vědomy možností IT, umí je dobře využívat.

Zároveň obě shodně uvádějí, že využití interaktivní tabule je doplňkem předškolního vzdělávání, nikoliv hlavním prostředkem činnosti mateřské školy. Nezamýšlejí se nad přínosy a riziky pro dítě a jeho vývoj.

IT se mohou rozhodně stát velkým pomocníkem pro pedagogy. Umožňují zefektivnit přípravu, vyhledávat inspiraci a sdílet zkušenosti. Aktivní využívání IT dětmi v mateřské škole by nemělo být samozřejmostí. Určitě zde platí známá zásada, že méně je někdy více. Přeji všem dětem, abyste se ve Vaší mateřské škole rozhodli správně.

Negativní vlivy ICT ve vzdělávání

Dnes, když rodiče vyprávějí svým náctiletým dětem, jaké bylo jejich dětství bez vymožeností dnešního moderního světa, tak si to jejich potomci ani neumějí představit. Všechno se jim zdá směšné a diví se, jak vůbec mohli přežít. Na druhé straně jim děti závidí „neexistenci“ mobilů, jelikož je jejich rodiče neměli pod takovou kontrolou.

Vstup informačně-komunikačních technologií (dále ICT) přinesl s sebou nejen nové rozměry v získávání informací a zvětšení obzorů, ale také i nástrahy, které číhají. Je velice těžké říci, jestli používaní ICT ve vyučování a běžném životě má více pozitiv nebo negativ.

Záleží na tom, z jakého úhlu pohledu se na problematiku podíváme, v jakém prostředí dítě vyrůstá, jak o něj rodiče pečují a jak se mu věnují, jaké má dítě zájmy, vlastnosti a podobně.

Určitě je dobré, že mladí na základních školách rozumí počítačům, mobilům a jiným elektronickým zařízením a technologiím, jenže, kde je ta hranice, která určuje, co je ještě pro dítě prospěšné a co už ne? Lze to vůbec přesně určit a nadefinovat?

Tento článek bude věnován negativním vlivům používání informačně komunikačních technologií. 

nahoru

Charakteristika – ICT pozitivní a negativní vlivy

Určitě existuje celá řada definic o informačně-komunikační technologii. Jak však definovat pozitivní a negativní vlivy? Myslím, že v dnešní době si téměř každý dovede představit, co se pod označením ICT skrývá.

Označil bych to jako soubor technických a programových prostředků utvářejících celek – technologie, které přispívají k získávání, rozvoji a použití informací a jejich aplikaci v běžném životě.

Zjednodušeně by se dalo říci, že to jsou celky, pomocí kterých je možné komunikovat, sdílet, vytvářet a přijímat informace.

„Pozitivní vlivy“ pak jsou takové stavy, které pomáhají člověku k rozvoji osobnosti, jeho vzdělávání a jsou běžným doplňkem zdrojů informací a snadnější komunikace.

„Negativní vlivy“ jsou naopak takové aspekty, které ohrožují a ovlivňují člověka na jeho bio-psycho-sociálním zdraví. Z fyzického hlediska se jedná především o vliv na jeho přímé tělesné zdraví, vývoj a možné následky, které se mohou projevit u takového jedince zhoršeným zdravotním stavem.

Z psychického hlediska můžeme dále hovořit o vlivech na emoce jedince, vlivy na jeho výkonnost nejen ve škole či v zaměstnání, ale i v běžném životě. Společně s tím jdou ruku v ruce i neurologické nebo psychické onemocnění či stavy.

V sociální interakci pak na dopady v komunikaci, přijímání a uvědomování si hodnot, vztahů a společenského kontextu, vztahy mezi lidmi, v postojích při konkrétních sociálních situací, názorech na ně a vlastního citu a projevů emocí.

Budete mít zájem:  Co hrozí a nehrozí při hubení hrabošů jedem

nahoru

Vztahy negativ ICT v jednotlivých sférách

Informační a komunikační technologie jsou tedy nezbytné pro fungování jedince i celé společnosti.

Pomáhají v různých sférách a celá společnost i jednotlivci v ní si ani neuvědomují, že se na technologiích stávají závislými.

Zvyšují efektivitu práce, zrychlují komunikaci a umožňují využívat celou škálu možností. Je ale skutečně pouze prospěšná? Uvědomujeme si vůbec, jakým způsobem nás ovlivňuje?

Milióny lidí na světě využívají dennodenně počítače, mobilní telefony, internet.

Využívají prostředků internetu nejen pro získávání informací, ale i například pro vzdělávání V tomto světě však existuje jakási anonymita umožňující vytvářet imaginární představy, životy.

Umožňuje svobodně a bez zábran ztrácet vlastní identitu. Oblast působení těchto vlivů přispívá v utváření osobnosti, s nimiž se setkáváme ve škole a později i v dospělosti.

nahoru

Práce s počítačem přináší řadu zdravotních problémů, jak fyzických, tak psychických, které si dítě neuvědomuje, a bohužel často ani rodiče ne. Jde především o špatnou ergonomii při sezení u počítače způsobující křivení páteře, přemáhání krčních svalů, křečové žíly, nedokrevnost apod.

Dále díky škodlivému záření obrazovky dochází k oslabení imunitního systému a hlavně ničení zraku, k čemuž často napomáhá i špatné osvětlení při práci s počítačem. V neposlední řadě hojné vysedávání u PC velmi často zapříčiňuje špatné návyky v životosprávě.

Používání virtuálních světů ovlivňuje především oblast emočně psychickou, což může mít negativní následek na osobnost jako takovou.

nahoru

Sezením u počítače na nevhodných židlích, či přímo v posteli, nejen že u dětí ničí páteř, a tím i správné držení těla, ale nedostatek pohybu přispívá i k rozvinutí civilizačních nemocí, jako je tou například obezita. „Lidské tělo je stvořeno k pohybu.

V dětském věku (a nejen v něm) se pohyb významnou měrou podílí i na rozvoji psychických schopností každého z nás.“ [1 – Zemanová, Ručková a kol., 2001] Na nedostatek pohybu zareagoval i Microsoft (a nejen on) tím, že začal produkovat hry, které se ovládají pomocí pohybů vlastního těla.

Před obrazovkou si tak hráči mohou zahrát různé hry a nemusí ani na hřiště. Microsoft investoval půl miliardy dolarů na marketing pohybového ovládání Kinect. Je samozřejmě lepší představa, když uživatelé her aktivně pohybují tělem a tím ovládají interaktivní prostředí her, než když by jen nečinně seděli u stolu.

Tyto hry jsou vhodné pro všechny věkové kategorie, dokážou „rozpohybovat“ větší procento lidi sedících za počítači. Je však toto řešení přínosem? To je velice sporná otázka. Nehledě i k finanční náročnosti těchto her. Zájmem rodičů by mělo být opatření, aby jejich dítě mělo ergonomickou židli a ergonomicky položené součásti počítače.

(Zemanová, Ručková a kol. 2001) A hlavně to, aby jejich dítě umělo „vypnout počítač“ a šlo si hrát reálné hry do reálného světa s reálnými kamarády. Sportovat a tím udržovat fyziologii celého těla v dobré kondici.

nahoru

V poslední době se objevují výroky vědců tvrdících, že častá práce s počítačem neovlivňuje zrak. Ačkoli nejsem vědec ani lékař, s tímto názorem nesouhlasím.

Lékař, který naopak potvrzuje názor, že počítač negativně ovlivňuje zrak, je MUDr. Břetislav Brožek CSc..

Sám říká: „Zrakový orgán je při práci na počítači namáhán mnohem více, než při jakékoliv aktivitě „.[2 – Zemanová, Ručková a kol., 2001]

Oku, díku strnulému pohledu na jedno místo, ochabují oční svaly ovládající ostrost vidu, dochází tak k deformaci oční bulvy, a tím ke slabozrakosti nebo dalekozrakosti či jiným očním poruchám, včetně následných projevů vysychání oční sliznice či bolestem hlavy.

V dnešní době se již užívá pojmu tzv. počítačový zrakový syndrom, který představuje napětí očí, slzení, únavu, potíže s ostřením, až po dvojité vidění a další negativní vlivy.

K eliminaci těchto vlivů jistě přispěje „oční gymnastika“, o které mimo jiné píše i Zemanová  (Zemanová, Ručková a kol. 2001), při nichž dochází k procvičení a prokrvení všech očních svalů, které tak zůstávají pružné a nepřispívají k deformaci oční bulvy.

nahoru

Mezi výrazná negativa působení ICT bychom měli zařadit vlivy na psychiku, duševní stavy a emoce. Jsou to především imaginární světy a virtuální prostředí nahrazující reálný svět v představách. Přispívají k tomu především hry, a to nejen z kategorie akčních.

Dochází zde k uvolnění sebekontroly a zábran přenášející se pak do každodenního života, ale i u her tzv. RPG (her na hrdiny) typu „Dračí doupě“ nebo „Pán jeskyně“, kdy se hráč zidentifikuje k dané postavě a následné konstrukci a jakoby se stává onou postavou.

Tyto aspekty mají za následek podporu agresivity, špatný odhad důsledků při přebírání podnětů z virtuálního světa do reálného a mnoho dalšího.

Po určité době může dojít u takovýchto jedinců k psychickým a neurologickým potížím, které mohou mít vliv na jejich osobnost. Mají pak předpoklady stát se např. neurotiky, trpět fobickými stavy, tiky, poruchami spánku či např.

psychotickými stavy jako jsou bipolární afektivní poruchy (mánie – deprese), apod.[10 – Rogge, 1999]. Takovýto jedinci neví co se sebou, neumí se jinak „zabavit“ a stále myslí na hru.

Spousta her je už tak sofistikovaná, že dítě se ponoří do děje hry, odtrhne se od reality a ve své fantazii se stává součástí děje hry a vytváří si tak falešné kontakty a vztahy. Toto má i přímý vliv na dětský nervový systém.

Při hraní akčních her stoupá v těle adrenalin, což je nevhodné zejména před usnutím, neboť takto „rozbouřené“ hormonální hladiny mohou spánek značně narušit. Přičemž, jak známo, zdravý a plnohodnotný spánek je jednou z nejdůležitějších fází dne člověka, zejména pak u dětí ve vývoji.

Působení různých faktorů na psychiku vytváří i somatické potíže. Mohou se objevovat i kožní alergické reakce, úrazy z nepozornosti nebo z napodobování při prožívání virtuálních scén.

nahoru

Digitální mládež používá emotikony, zkrácený jazyk, např. jj, mmt atp. a počítačovou mluvu např. „vymazal se mi harddisk“, „po ránu mi trvá, než mi naběhne systém“ apod. Mladí si často ani neuvědomují, že tímto jazykem se můžou bavit pouze se svými vrstevníky, protože jejich rodiče a starší lidé jim prostě nemusí rozumět.

Časté chatování, kde si mohou vymýšlet různé identity a žití v nereálném čase způsobuje to, že časem se děti stále hůř a hůř vyjadřují.

Tím, že neustále komunikují se strojem, hůře zvládají komunikaci mezi vrstevníky, chybí jim i dostatečná slovní zásoba, rozhovor je ochuzený a vázne.

Nebo naopak, mohou to být i děti, které mají nějakou vývojovou poruchu komunikace (z důvodů různých tělesných, mentálních aj. deficitů) a tyto technologické prostředky ještě podpoří následnou neschopnost se vyjádřit.

Tím, že jsou děti více u počítačů, i když tam „hledají informace“, které sice čtou, ale není to srovnatelné jako převážně souvislé čtení textu u knih. Na internetu nalezneme většinou zkrácené texty, na které se člověk nemusí soustředit delší dobu a sledovat tak obsah.

Způsobuje to nejen horší vnímání textu a jeho pochopení, ale také ukotvení v paměti. Tudíž i to může přispět ke špatnému návyku ve způsobu vyjadřování. Smutným faktem je, že děti nejsou schopné pak pochopit jednoduchý souvislý text z knížky, z něhož mají udělat rozbor textu (tj. selhávají v tzv.

čtení s porozuměním).

Budete mít zájem:  Nejčastější onemocnění očí

Ztrácí se též bohatost ve vyjadřování, v používání jednoduchých frází. Následkem může být i to, že si v běžných situacích tito lidé nemají o čem povídat, ale přijdou-li k elektronickým komunikačním prostředkům, stráví „diskuzí“ hodiny. Ať se jedná o emaily, sociální sítě, či například mobilní telefony a SMS služby. Smutné na tom je, že dítě ani nenapadne hledat chybu v sobě.

Dalším problémem této komunikační nevyzrálosti je i to, že lidé pak nedokáží řešit reálné konflikty, které jim přináší život. A to díky nízkým sociálním dovednostem. Tak se může stát, že se následně mohou rozvíjet neurologické potíže či psychické poruchy – depresivní stavy atp. Nežádoucí vlivy jsou tak úzce propojeny do jednoho celku. Do vnímání každého člověka okolním světem a sebe samého

Ztráta komunikačních schopností se samozřejmě projevuje nejen mezi vrstevníky, ale i ve škole při interakcí s učiteli, a především též doma s rodiči. Rodiče by si měli všímat změn v chování a hledat signály, které ukazují na změnu v osobnosti, neboť tyto změny mohou souviset i s používáním technologii.

nahoru

Problematika negativního vlivu informačních technologií se nevyhýbá ani školám. Přímé negativní vlivy s používáním technologii asi nehrozí. Každá škola jistě dodržuje bezpečnost u počítačů a hygienické předpisy.

Hlavním rizikem, pokud se to tak dá napsat, je především přirozená zvědavost dětí, možnosti současných technologií a především volný přístupu k nepřebernému množství informací a technologických nástrojů. Nekontrolované a časté používání technologií má přímý vliv na psychickou osobnost člověka.

U dětí to je znásobeno jejich vývojem a mentální nezralostí. Hry jsou pro děti vstupní branou do světa využívání technologií. Pomocí her se děti seznamují s počítači a postupně s jejich možnostmi. Začínají už v předškolním věku, kdy ještě nemají plně vyvinutá kritická měřítka pro posouzení dobrého a špatného.

V tomto období hodně záleží na přístupu rodičů, do jaké míry umožní dětem používat počítače a další technologie.

Tablety a počítače: Brzdí vývoj dítěte, nebo pomáhají? | Žena.cz

Můžete věřit, že počítače spasí svět. Můžete být přesvědčeni, že vám vymažou mozek. Jedno je ale jisté. Ať se vám to líbí nebo ne, vaše dítě se bez nich v životě neobejde.

Měli byste tedy znát plusy a minusy, které moderní technika nabízí, naučit sebe i potomka využívat její výhody ke svému prospěchu, varovat ho před on-line nebezpečími, které ve virtuálním světě číhají a pozorně dohlížet na to, jestli vaše výhrady respektuje.

Kdy nastal čas na počítač: Nikdy?

Psycholožka Vlasta Svobodová se domnívá, že nejdříve ve třetí třídě. Předškolák u něj nemá co dělat.

Čtěte také: Pořídit dítěti počítač? Psycholožka to nedoporučuje

„Soustřeďte se raději na hračky, které rozvíjejí dovednosti potřebné k nácviku psaní, čtení a počítání, jako jsou třeba puzzle. Učte děti samostatně se oblékat, věnujte čas nácviku zapínání knoflíků, zipů, smyček, oček, zavazování tkaniček.

Vhodné jsou také stavebnice z kostek, jednoduché hudební nástroje, koloběžky a kola, které rozvíjejí jemnou a hrubou motoriku. Hrajte s dětmi napodobovací hry: na prodavačku, maminku, lékařku, řidičku, učitele, strojvedoucího, herce. Čtěte jim a prohlížejte si s nimi knížky.

Elektronické hračky, ani ty výukové, jim v předškolním věku do ruky nepatří,“ radí.

„Později je třeba vzít v potaz vyzrálost dítěte. Pro někoho je v osmi letech akorát, pro druhého nastane pravý čas třeba až ve dvanácti,“ dodává.

Jak radí Petr Popov, primář kliniky adiktologie pražské fakultní nemocnice UK, s počítačovou benevolencí byste měli být velmi obezřetní také u starších dětí.

„Už hodina denně na počítači může být problém,“ varuje s tím, že delší hraní může vést k závislosti, která se projevuje klasickými abstinenčními příznaky jako u drog či alkoholu.

Jak poznáte, že je zle? „Pokud školák reaguje nepřiměřeně a velmi negativně na jakékoli omezení, je to příznak závislosti,“ varuje primář.

Počítač? Díky za něj!

Naprosto opačnou zkušenost má Ivona z Prahy, maminka devatenáctiletého syna. Počítač si nemůže vynachválit.

„Syn mě vždycky i jiné aktivity, hlavně sportovní, tak jsme věřili, že není důvod ho od počítače zrazovat. Jiřík na něm hrál už od tří let naučné hry: doplňování tvarů, barev, jednoduché počty. Později se vyřádil na výukovém programu Gordi a nechávali jsme ho hrát i nějaké hry,“ říká Ivona, maminka devatenáctiletého syna.

Čtěte také: Závislost dětí na mobilu: Už hodina denně škodí!

Do patnácti let bylo všechno v pohodě. Jiří se dobře učil, sportoval, hrál si s počítačem. Jenže pak nastaly problémy. Skončil v badmintonem, výsledky ve škole se zhoršily a na počítači seděl od rána do večera.

Následovaly tři roky dohadů, hádek, výchovných omezení – nic z toho příliš nezabralo. Poslední dva roky na gymnáziu syn prolezl s odřenýma ušima.

Nakonec ale k překvapení všech výborně odmaturoval a o prázdninách už si vydělával vlastním počítačovým projektem, který mezitím stihl úspěšně rozjet. Potají, jako překvapení pro mámu…

„Manžel v tu dobu těžce onemocněl a byl půl roku doma. Jiří za něj převzal úlohu spoluživitele rodiny. Odložil nástup na vysokou školu a díky počítači nás držel nad vodou. Teď úspěšně uzavřel první semestr na matfyzu, jeho firmě se daří a já jsem na něj moc pyšná. Obhájil si počítač proti nám všem – a dobře udělal,“ dodává Ivona.

Šikovný sluha, ale velmi zlý pán…

Je tedy počítač úžasná vymoženost, nebo nutné zlo? To záleží hlavně na vás, rodičích.

Jako výuková pomůcka, nástroj na kreslení, zdroj informací či chvilkové odreagování je počítač prostě báječný. Strategické hry rozvíjejí logické myšlení. Hraní her zrychuje reflexy a rozvíjí prostorovou představivost. A obor IT má bezesporu budoucnost. Ale…

Rodiče by měli kontrolovat varovné signály upozorňující na závislost a jednoznačně vymezit používání. Předškoláky raději k monitoru nepouštějte a u mladších školáků hlídejte čas. Hodina denně je až dost! Krvavé střílečky rozhodně omezte a pokud se jim nedokážete vyhnout úplně, důrazně vysvětlete dětem hranici mezi virtuální realitou a skutečností.

Dbejte také na to, aby měli dostatek jiných podnětů – sportovní, výtvarné a hudební kroužky. A hlavně jim věnujte svůj vlastní čas. Příklad rodičů, kteří počítač používají rozumně a přitom žijí plný a bohatý život se spoustou jiných aktivit, je pro děti tím nejlepším vzorem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

  • Od jakého věku dát dítěti vlastní počítač?
  • Je o 20 let starší. Žiju s ní, abych měl kde bydlet
  • Sněží vám za límec? Jak se zbavit lupů natrvalo

  Video Mohlo by Vás také zajímat: Kontra: Neumíme sdílet veřejný prostor. Řidiči často netuší, jak nebezpečná je to hra | Video: Michael Rozsypal, Daniela Drtinová

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector