Selhání ledvin

Onemocnění ledvin čili nefritida dokáže každého pěkně potrápit. Odborně jde o infekční zánětlivé onemocnění ledvin, postižena je ledvinová pánvička a ledviny. Ve většině případů má toto onemocnění ledvin bakteriální původ. Pyelonefritida může být akutní nebo chronická.

Příčin vzniku je více, nemocné ledviny mají značné množství rizikových faktorů. Pokud by bolest ledvin nebyla léčena, mohla by vést k závažnému stavu a až k selhání ledvin. Obsah: K zánětu ledvin dochází tehdy, když se bakterie z okolí konečníku přenesou prostřednictvím močových cest do ledvin. Takto nemocné ledviny jsou typické hlavně pro ženy. Příčinou je kratší močová trubice a její vyústění v těsné blízkosti pochvy a konečníku, kde se vyskytuje velké množství těchto bakterií.

Jak se pozná akutní zánět ledvin?

Příznaky jsou velmi nepříjemné, ostrá bolest zad a břicha, bolesti v oblasti ledvin nebo přímo ledvinová kolika se nedají přehlédnout, navíc nastupují velmi rychle. Záludnější je chronický zánět ledvin. Ledvina nemusí bolet, ledvinová kolika nenastane. Protože pacienta neupozorní bolest ledviny, nemusí si ničeho ani všimnout. Pokud by pacient ignoroval bolest ledvin a nafouklé břicho, mohlo by dojít až k selhání ledvin. Příznaky je nutno zkoumat a musí nastoupit léčba. Nemoci ledvin mohu vést k ledvinové nedostatečnosti. Když ledviny funkce neplní tak, jak by měly, musí být často nasazena dialýza. Jak se pozná špatná funkce ledvin? Příznaky jsou jasné, v oblasti ledviny bolest působí velmi silně a přenáší se i do okolí. Funkce ledvin je pak narušena, kromě bolesti se objevuje tmavá moč, zapáchající moč, některé příznaky jsou podobné jako nastydlé ledviny nebo zánět močového ústrojí, například močové kameny a další. Jaké jsou však samotné příčiny onemocnění? Ledviny mají očišťovat krev. Vytváří se v nich moč, která odvádí metabolity a zplodiny přes ledvinnou pánvičku a močovody do močového měchýře. Tam se moč shromažďuje a močovou trubicí odchází z těla. Pokud se bakterie dostanou do močového měchýře, putují opačnou cestou až do ledvin.

K tomu napomáhají určité faktory, které jsou považovány za rizikové:

močové kameny v močových cestách bránící odtoku moči

nádorová onemocnění gynekologická, prostaty nebo močového měchýře
neopatrnost při hygieně, zvláště u žen
těhotenství – bolest ledvin v těhotenství může způsobit zvýšený tlak plodu na močový měchýř a obtížnější odchod moči

jiné základní onemocnění, které je příčinou přenosu infekce krví
reflux, při kterém se část moči vrací do močovodů, místo aby odešla
ochrnutí dolní poloviny těla

oslabení imunity
dlouhodobě zavedená cévka
infekce dolních močových cest

Rizikových faktorů je mnoho, proto je důležité dbát na preventivní opatření a nečekat, až se objeví zánět ledvin. Léčba je zdlouhavá a složitá, proto je důležité dodržovat některé zásady, aby se člověk nemusel seznámit s tím, jak bolí ledviny. Preventivní opatření dokáží zánětu ledvin účinně předcházet. K těm nejúčinnějším se řadí dostatečný a pravidelný pitný režim. Příjem tekutin musí být takový, aby jedinec močil pravidelně a čistil tak své močové cesty. K zanesení bakterií do močových cest dochází u žen často při pohlavním styku, proto je vhodné vymočit se co nejdříve po tomto aktu. Protizánětlivé účinky nabízí brusinky, ty jsou účinné i při nachlazení ledvin. Vhodnou volbou je například brusinkový džus. Jeho konzumaci by se měli vyhnout ti lidé, kteří užívají léky na snížení srážlivosti krve. Samozřejmostí by měla být osobní hygiena, zvláště u žen. Obecně je nutné dbát na to, aby člověk neprochladl, nachlazené ledviny mohou způsobit mnoho problémů. Pociťujete, že máte oslabené ledviny? Příznaky jako bolest při močení, pálení nebo řezání by pro vás měly být signálem k návštěvě lékaře. K prevenci patří i posilování imunity a zdravý životní styl s dostatkem pohybu.

Jak poznat onemocnění ledvin – příznaky

Příznaky zánětu ledvin se projevují v celém těle, a zvláště v oblasti močových cest. Příznaků je mnoho, někdy se objeví jen část, u někoho se může projevit více signálů nemoci najednou.

K nejfrekventovanějším patří časté močení a potřeba močení, nutkání, které přichází i v noci. Močení je bolestivé, řeže a pálí, moč páchne a je zakalená. Často lze v moči pozorovat i krev nebo dokonce hnis.

Někteří pacienti se ani nedokážou vymočit. Tyto příznaky vypovídají o onemocnění močových cest. Mohou se však objevit i další, které potvrdí zánět ledvin.

Většinou jde o silnou bolest, pocity tlaku v oblasti beder a břicha, teplotu, horečku, třas a celkovou malátnost. Doprovodným jevem může být také zvracení.

V souhrnu se tedy jedná o tyto příznaky:

časté močení a nutkání na močení, noční močení, pomočování
zvýšená teplota nebo horečka
obtížné močení s řezavou bolestí a pálením

páchnoucí a zakalená moč
krev v moči, malý počet červených krvinek
bolesti břicha, zvracení, hubnutí

bledá kůže, svědění
vysoký krevní tlak
třas a schvácenost, zmatené jednání

řídnutí kostí
snížená imunita

Pokud by zánět postihl obě ledviny, byl by pacient silně ohrožen chronickým selháním ledvin, které by ztratily svou funkci, a nastoupila by dialýza. Pokud zánět ledvin nedospěl do závažného stádia, lze ho léčit pomocí antibiotik, protizánětlivých léků a dostatečného příjmu tekutin. Pokud je podezření na zánět ledvin, provede se rozbor moči a následuje ultrazvuk močových cest. Vyhodnotí se postižení ledviny a léčba dále pokračuje. Těžší případy a ledvinové koliky se léčí v nemocnici, kde následují další vyšetření. Antibiotika se podávají nitrožilně. Jestliže zánět způsobily ledvinové kameny, které blokují vstup z močových cest do ledviny, je nutno uvolnit moči cestu. Pomůže stent v ledvině, který uvolní blok do konečného řešení, tedy chirurgické vyjmutí nebo rozbití ledvinových kamenů ultrazvukovými vlnami. Může však dojít ke komplikacím, hnisavému zánětu, který se šíří do celého těla, nebo akutnímu selhání ledvin, kdy je zastaven odtok moči a organizmus je ohrožen otravou. Při chronickém zánětu ledvin je pak nutná dialýza. Samozřejmostí by měl být klid na lůžku a ledvinová dieta. Vhodné je také pití bylinkového čaje, například kopřivového, nebo speciálních směsí. Pokud by zánět ledvin nebyl léčen včas a správně, mohlo by dojít až na transplantaci ledvin.

Přečtěte si i další články:

Inkontinence
Hyperaktivní močový měchýř

Jak posílit pánevní dno

Předchozí Další

Onemocnění ledvin a jejich příčiny | BENU.cz

Hned na první pohled lékaři rozdělují problémy s ledvinami na akutní a chronické. Akutní přicházejí náhle, jsou intenzivnější než chronické a po léčbě zase odezní. Oproti tomu chronické problémy v případě absence léčby mohou skončit až transplantací ledvin a pravidelným docházením na dialýzu.

Zánět ledvin – nejčastější akutní stav

K akutním stavům patří především zánět ledvin. Jak jej poznáte? Snadno – nejprve pocítíte bolest v zádech a břiše.

Následně se dostaví nevolnost a zvracení, které může doprovodit i horečka a zimnice. Kvůli zánětu v ledvinách a přítomnosti bakterií dochází k častému nutkání na močení, které je bolestivé a pálí.

I barva moče není normální, při zánětu ledvin je tmavá až zakalená, může obsahovat krev a dokonce i hnis.

Léčba zánětu ledvin patří do rukou lékaře a někdy je potřeba i hospitalizace. Během ní lékaři podávají pacientům antibiotika. Ulevit od bolesti pomohou analgetika, ne všechny jsou ale vhodné, proto se vždy poraďte s lékařem.

Chcete svým ledvinám pomoci? Dopřejte jim hodně tekutin – ledviny je potřebují na vyčištění. Ideální je příjem menšího množství v častějších intervalech.

V těchto případech však vynechejte kávu a alkohol – ty paradoxně odvodňují. Dopřejte si čistou vodu, třeba v kombinaci s čajem z kopřivy.

Při čištění ledvin umí pomoci i vybrané volně prodejné léky – jedním z nich je například Rowatinex.

Ledvinové kameny

Dalším akutním stavem je vznik ledvinových kamenů. Ty sice vznikají postupně, proto i příznaky, které můžete pociťovat, přicházejí pozvolna, určitě ale nejde o situaci, kterou byste měli podcenit.

Bohužel však existují i případy, kdy ledvinové kameny přicházejí bez předchozích příznaků a mohou vás tak pěkně zaskočit – stává se tak tehdy, když kameny nemají vliv na tvorbu moči. Když se ale kámen dostane do prostoru, ve kterém brání odtoku moči, poznáte to.

Projevuje se bolestí v boku, která vystřeluje do třísla. Říkáme, že jde o koliku a nebo kolikovitou bolest.

Léčba kamenů patří do rukou lékaře, který se pomocí léků pokusí kameny rozpustit anebo provede chirurgický zákrok, kdy kámen rozdrtí a odstraní.

K rozpouštění kamenů můžete pomoci bylinkami, a to čajem z přesličky rolní nebo kopřivy. Stejně jako při zánětu i v případě kamenů proplachujte ledviny pořádným množstvím vody a použijte lék Rowatinex.

Zmírňuje křeče a umožňuje rozpad a vyloučení ledvinových/močových kamenů.

Chronické onemocnění ledvin

Mnohem závažnější je chronické selhání ledvin. Jde o důsledek dlouhotrvajících a neléčených onemocnění. Nejčastěji selhání ledvin způsobuje neléčený diabetes mellitus 2.

typu a dlouhodobě zvýšená hladina cukru v krvi (Nechte si zkontrolovat hladinu cukru v krvi na našich lékárnách).

Dále je rizikový i zvýšený krevní tlak, poškození cév v oblasti ledvin, metabolický syndrom, obezita a v neposlední řadě i záněty ledvin.

Příznaky, které napovídají selhávání ledvin, jsou ze začátku nespecifické. Vyskytuje se časté močení, otoky, zvýšený krevní tlak a nepohodlí v oblasti beder. Později se může projevit únava a bolesti.

S léčbou selhávání ledvin vám pomůže specialista – nefrolog.

Pokud máte podezření, že ledviny nefungují správně a léčíte se na diabetes nebo vysoký krevní tlak, je možné si pro kontrolu bílkovin v moči zakoupit testovací proužky DP TriPhan, které vám poslouží i jako dobrý ukazatel při výkyvu glukózy a pH v moči.

Budete mít zájem: Léky Na Zvýšení Libida?

Vše pro zdravé ledviny

Onemocnění ledvin a jak je léčit

Ledviny jsou párovým pro život zcela nezbytným orgánem. Ač v organismu vykonávají celou řadu funkcí, i jedna ledvina na všechny z nich stačí.

Co je to nefron?

Základní stavební a funkční jednotkou ledviny je nefron. Zdravá ledvina jich obsahuje asi milion. Každý nefron je tvořen Bowmanovým pouzdrem obalujícím klubíčko kapilár (glomerulus), v němž se filtruje krev za vzniku tzv. primární moči. Té denně vznikne asi 170 litrů.

Na glomerulus navazuje systém ledvinných kanálků (tubulů), v němž se z primární moči vstřebává zpět do krve převážná část vody, minerálů a dalších látek, jež nemají být z organismu vyloučeny. Definitivní moč je tak mnohonásobně zahuštěna na denní množství asi 1,7 litru.

Z tubulů moč odchází ledvinnou pánvičkou a močovody do močového měchýře.

Funkce ledvin v organismu

Ledviny vylučují z organismu odpadní látky – zplodiny metabolismu (např. ureu – močovinu, kreatinin), cizorodé látky (např. léky) a přebytečnou vodu a minerály (např.

sodík, draslík), čímž se významně podílí na udržování stálosti vnitřního prostředí.

Méně známé je, že ledviny produkují hormony renin (účastní se regulace krevního tlaku) a erytropoetin (stimuluje tvorbu červených krvinek v kostní dřeni) a účastní se aktivace vitaminu D. Ledviny mají zásadní význam pro regulaci tlaku krve (TK).

Projevy onemocnění ledvin

Z výše uvedeného lze částečně odvodit obecné projevy ledvinných onemocnění, i když samozřejmě v závislosti na příčině a tíži konkrétního postižení je jejich obraz značně variabilní.

Pacient s onemocněním ledvin může pozorovat změny v množství a charakteru moči (např. změna barvy, pěnění), bolesti v oblasti beder (často zaměňováno s bolestí zad!), přibírání na hmotnosti a otoky (např. dolních končetin, obličeje).

V těžších stadiích onemocnění, kdy již dochází k významnému hromadění odpadních produktů, které jsou normálně ledvinami vylučovány, trpí pacient únavou, nechutenstvím, zažívacími potížemi (např.

zvracení, průjem), svalovými křečemi, poruchami srdečního rytmu a dýchání a dochází u něj ke změnám barvy kůže či svědění. Nárůst TK a chudokrevnost bývají u chronických ledvinných onemocnění pravidlem.

Někdy však ani u pokročilého onemocnění ledvin nemusí pacient žádné potíže pozorovat a přítomný problém odhalí např. vyšetření krve provedené původně z jiného důvodu. I proto jsou zcela na místě pravidelné preventivní prohlídky zahrnující také kontrolu ledvinných funkcí.

Ledvinná onemocnění

Nejzávažnějším patologickým stavem souvisejícím s ledvinami je jejich selhání. To může vzniknout náhle (akutní selhání ledvin) jako následek např.

sníženého prokrvení ledvin především při šokových stavech spojených s významnými ztrátami krve a tekutin nebo při obstrukci některé z částí nefronu či odvodných močových cest.

Chronické selhání ledvin se naopak rozvíjí postupně na základě dlouhodobě snížené funkce ledvin (chronická ledvinná nedostatečnost) vyvolané vleklým postižením ledvin (např.

záněty ledvin, dědičné choroby ledvin) nebo celkovým onemocněním, které kromě ledvin postihuje i další struktury organismu (např. vysoký TK, cukrovka). Selhání ledvin mohou vyvolat i některé toxické látky (např. těžké kovy) nebo léky (např. některá antibiotika, analgetika).

Z výše zmíněných zánětů ledvin se může jednat o záněty infekční, vyvolané např. bakteriemi, a neinfekční, vznikající nejčastěji vlivem nesprávného fungování imunitního systému. Zánětem mohou být postiženy různé části ledviny – glomeruly (zánětlivé postižení je označováno jako glomerulonefritida) nebo zbylá tkáň ledviny (zánětlivé postižení je označováno jako tubulointersticiální nefritida).

Při nadbytku látek schopných krystalizovat v moči (např. šťavelany, vápník, kyselina močová) vznikají ledvinné kameny (nefrolitiáza). Ty mohou spontánně odcházet vývodnými močovými cestami nebo se v jejich průběhu či ještě v ledvinné pánvičce zaklínit a způsobit závažné komplikace.

Nejčastější dědičnou chorobu ledvin v dospělém věku je polycystóza ledvin charakterizovaná tvorbou četných cyst v ledvinách, které jsou jimi deformovány a zvětšovány, čímž je významně narušována jejich funkce. Ledviny a vývodné močové cesty mohou být postiženy také nádory.

Léčba onemocnění ledvin

Při léčbě ledvinných chorob je snahou ovlivnit vyvolávající příčinu. Záněty ledvin se tak podle původu léčí např. antibiotiky či imunosupresivy (léky potlačující funkci imunitního systému). U pacientů např.

s vysokým TK nebo cukrovkou je nezbytné dosáhnout co nejlepší kontroly primárního onemocnění pomocí příslušných léčiv a úpravy životního stylu. Větší ledvinné kameny mohou být odstraněny operativně nebo tzv. litotripsí (drcením), např. rázovou vlnou nebo laserem.

V jejich prevenci se podle převažující složky kamene uplatňuje vhodná dieta nebo ovlivnění složení moči podáváním některých léčiv, důležitý je také dostatečný příjem tekutin.

Při nižších stadiích nedostatečnosti ledvin je třeba medikamentózně a režimovými opatřeními (např. dieta s omezením soli a bílkovin) řešit doprovodné komplikace (např. nedostatek aktivní formy vitaminu D, zvýšené odbourávání vápníku z kostí, chudokrevnost).

Poškození ledvin při jejich akutním selhání může být v některých případech přechodné. Jindy je třeba, podobně jako v konečném stadiu chronické ledvinné nedostatečnosti, zahájit dialyzační léčbu nebo, je-li to možné, ledvinu transplantovat. I potom je však třeba užívat léky a dodržovat vhodnou životosprávu, protože jedině zdravá ledvina je schopná plnit veškeré své funkce na 100 %.

Zánět ledvin: příznaky, léčba (nefritida)

Pyelonefritida je infekční zánětlivé onemocnění
ledvin, většinou bakteriálního původu (doslova se jedná
o zánět pánvičky ledvinné a ledviny).

Může se vyskytovat ve formě akutní (rychle
nastupující, probíhající s výraznějšími příznaky) nebo
chronické (dlouho trvající, s vleklými, méně
specifickými příznaky, případně bez příznaků). K onemocnění
dochází nejčastěji tak, že infekce vystoupá do ledviny
z močových cest.

V případě nedostatečného nebo žádného léčení může vést
k selhání ledvin. Pyelonefritida je jednou z hlavních
příčin chronické renální insuficience (ledvinové nedostatečnosti),
která vede při postižení obou ledvin k nutnosti náhrady funkce ledvin
dialýzou.

Příčiny vzniku zánětu ledvin

Ledviny slouží v těle především k očišťování
krve od splodin a metabolitů tak, aby v krvi zůstalo jen to, co má.
Tvoří se v nich moč, ve které tyto splodiny putují do
pánvičky ledvinné a z ní do močovodů. Močovody odvádějí moč do
močového měchýře, kde dochází k jejímu sběru a odkud je poté
odváděna močovou trubicí ven z těla.

Onemocnění většinou nevzniká jen tak, nýbrž na podkladě přítomnosti
nějakého rizikového faktoru. Nejčastěji jde o infekci
vzestupnou, kdy dojde k vystoupání bakterií močovodem
z měchýře, případně z močové trubice až do ledviny
(ascendentní šíření infekce). K tomu disponují určité
rizikové faktory, zmíněné níže.

V některých, méně častých případech může dojít k tomu, že se
infekce do ledviny dostane krví. V těchto případech bývá
pyelonefritida komplikací základního onemocnění, jakými jsou např.
hnisavý zánět kloubu nebo bakteriální endokarditida. Infekce se pak po
těle roznáší krví a může se uchytit právě třeba v ledvině
(hematogenní šíření infekce).

Rizikové faktory zánětu ledvin

K rizikovým faktorům patří především zhoršení
(znemožnění) odtoku moči, ke kterému dochází v následujících
případech.

Jedná se o přítomnost močových kamenů v průběhu
močových cest (urolithiasa), které mohou zamezovat normálnímu odtoku moči,
nezbytnému pro očišťování močových cest od bakterií.
Dále mohou být překážkou v odtoku nádorová
onemocnění prostaty, močového měchýře, gynekologické tumory
nebo benigní hyperplazie prostaty.

Většímu riziku jsou dále vystaveny ženy. U nich je
zvýšené riziko vzniku infekce dáno jejich anatomií močových cest.

Ženy
mají velmi krátkou močovou trubici, takže je pro bakterie jednodušší
dostat se do vyšších oddílů močových cest.

Dále je to dáno tím, že vyústění močové trubice se u žen nachází
v těsné blízkosti pochvy a análního otvoru, které bývají běžně
osídleny bakteriemi.

Samostatnou kapitolou je těhotenství, při kterém se
k těmto rizikovým faktorům někdy přidává obtížnější
vyprazdňování močového měchýře, kdy dochází z tlaku plodu na
měchýř k městnání moči.

Dalším faktorem zvyšujícím riziko je tzv. vezikoureterální
reflux. Normálně jsou močovody při vyústění do močového
měchýře uzavřené a otevírají se jen v případě, když jimi teče moč
směrem do měchýře.

U lidí s vezikoureterálním refluxem dochází
k tomu, že určitá část moči, která je přítomna v měchýři se občas
vrací zpět do močovodů. Tato porucha se vyskytuje častěji u dětí,
které pak trpí opakovanými záněty ledvin.

Může se vyskytovat ale
i v dospělém věku.

Ve zvýšeném riziku jsou lidé, kteří mají ochrnutu dolní
polovinu těla. Jednak jim chybí citlivost, takže nevnímají
případné známky zánětu močových cest, za kterých se pak může
rozvinout pyelonefritida a jednak mají poruchy vyprazdňování měchýře kdy
dochází k dlouhodobému městnání moči v měchýři.

Rizikovým faktorem je dále oslabení imunity, jaké bývá
u lidí s HIV, onkologickými onemocněními, osob trpících cukrovkou
(diabetes mellitus) nebo u pacientů na imunosupresivní terapii (lidé po
transplantacích, lidé trpící autoimunitním onemocněním).
Patří sem i dlouhodobé zavedení cévky, které je
nutné u některých ležících pacientů v nemocnicích.
Z rizikových onemocnění, které hrozí vznikem pyelonefritidy jsou to
především výše zmíněná infekční endokarditida a hnisavé záněty
kloubů.

A samozřejmě je rizikovým faktorem infekce dolních močových
cest.

Prevence zánětu ledvin

K preventivním opatřením patří především pravidelný
příjem tekutin, kvůli tomu, aby docházelo k pravidelnému
močení a tím k očišťování močových cest. U žen se doporučuje
dojít si na toaletu co nejdříve po pohlavním styku, při kterém může
dojít k zanesení bakterií do močové trubice.

Budete mít zájem: Mykózy, plísně nebo zápach? TOP 10 produktů na nohy

Dále má prospěšné působení brusinkový džus, který
do jisté míry působí v močových cestách protizánětlivě. Pít by ho
neměli pouze lidé, užívající
warfarinové preparáty (léky na snížení srážlivosti
krve), jelikož díky interakcím s warfarinem zvyšuje náchylnost ke
krvácení.

Osobní hygiena v intimních partiích by měla být
zvláště u žen pravidelná a poctivá.
V prevenci zánětu močových cest obecně platí vyvarovat se
prochladnutí (záda v teple, nesedět na studené podložce) a
v případě výskytu obtíží při močení (bolestivé močení
doprovázené pálením, řezáním) vyhledat lékaře, aby mohla být
případná infekce ihned zaléčena.
Z dalších preventivních opatření je dobré posilovat
imunitu, tedy přijímat dostatek vitamínů (ovoce, zelenina),
pravidelně odpočívat a spát a dopřávat tělu dostatek přiměřeného
pohybu.

Zvlášť velký důraz na prevenci (ale také léčbu) je třeba klást
u lidí trpících cukrovkou, u kterých jsou pyelonefritidy poměrně
častým onemocněním.

Příznaky a projevy zánětu ledvin

Příznaky se vyskytují jednak na močových cestách a jednak mimo ně,
podle závažnosti postižení.

Z následujících příznaků se mohou vyskytovat jen některé, ale též
všechny najednou. Jedná se především o časté močení a
výrazné, leckdy trvalé nutkání na močení a to
i v průběhu noci ve spánku (nykturie).

Při močení se vyskytují bolesti charakteru řezání nebo
pálení a moč mívá zakalený vzhled, často
nepříjemně zapáchající. V moči se též může vyskytnout přímo
hnis a vzácností není ani krev. Někdy
též dochází k nemožnosti vymočit se při veškeré snaze.

K těmto projevům, vypovídajícím o onemocnění močových cest se
přidávají další, které už nemusí být tak specifické, ale
k onemocnění patří a potvrzují diagnózu.

Bývá bolest nebo pocit tlaku v břiše a také v bedrech,
zvýšená teplota.

Při závažnějším postižení teplota stoupá až
k horečce (teplota nad 38˚C), objevuje se
třesavka a celková schvácenost. K tomu se
může přidat zvracení a zmatenost.

U dětí může být nerozpoznaná pyelonefritida jednou z příčin
nočního pomočování. Zvlášť varovné je to
v případech, kdy se dítě v noci již normálně nepomočuje a najednou
opět začne.

U chronické formy bývají obtíže nespecifické, mohou převládat
příznaky „chřipkové“, ale výjimkou není ani zcela asymptomatický
průběh. U těchto pacientů, pokud jsou pyelonefritidou postiženy obě
ledviny, hrozí vysoké riziko chronického selhání ledvin,
končící často bohužel ztrátou funkce ledvin s nutností náhrady
ledvinných funkcí dialýzou.

Pak se mohou objevit až příznaky, které má na svědomí chronické
selhávání ledvin. V tom případě se může vyskytnout vysoký
krevní tlak, anemie (chudokrevnost),
osteoporóza a často též trvalé svědění
kůže.

Při těžkém neléčeném selhávání vzniká tzv. uremický
syndrom, z důvodu nedostatečného očišťování krve od močoviny.
Ten se projevuje výrazným úbytkem na váze, častým nutkáním na zvracení
až zvracením, a někdy též krvavými průjmy.

Dále se vyskytují opakované infekce z důvodu snížené
imunity a sklonům ke krvácení.
Lidé s chronickou pyelonefritidou mohou mít také opakované ataky akutní
pyelonefritidy.

Léčba zánětu ledvin

Pokud je průběh nekomplikovaný, jsou na prvním místě v léčbě
pyelonefritidy antibiotika. Také se používají léky na
zmírnění průvodních obtíží, především nesteroidní
antiflogistika (protizánětlivé léky). Je doporučován vysoký
příjem tekutin.

U těžších případů a případů opakovaných infekcí bývá nutná
hospitalizace, kdy se antibiotika podávají nitrožilně a
dochází k řadě dalších vyšetření, která mají za úkol rozpoznat
příčinu onemocnění.

Pokud se jako příčina opakovaných infekcí zjistí urolitiáza nebo
vezikoureterální reflux, řeší se tyto příčiny na urologickém
oddělení. U urolitiázy je nutno kameny odstranit, což se provádí
nejčastěji tzv. lithotripsí, kdy se kameny rozbíjejí
pomocí ultrazvukových vln z venčí těla. V případě vezikoureterálního
refluxu je na místě chirurgická korekce této abnormality.

Komplikace zánětu ledvin

V případě neléčení vážné infekce je nebezpečnou komplikací vznik
sepse, při které jsou celé ledviny (nebo jedna) postiženy
hnisavým zánětem, který se odsud šíří do celého těla.
Dále může dojít k akutnímu selhání ledvin (při
postižení obou ledvin) se zástavou odtoku moči, kdy se odpadové produkty
hromadí v organismu a otravují ho, což může mít velice vážné
následky.
U chronických pyelonefritid pak při nerozpoznání dochází
k chronickému selhání ledvin, které vede k postupné
ztrátě funkce ledvin a nutnosti dotyčného pravidelně
dialyzovat.

Diskuse

Zánět ledvin
– projevy
Zánět
ledvin u batolete

Další názvy: nefritida, pyelonefritida, hnisavý zánět ledvin, pyelonefritis, akutní zánět ledvin, chronický zánět ledvin,

Ledviny slouží člověku jako filtr krve. Odpovědnost za čištění krve mají zhruba 2 miliony stavebních jednotek ledvin – nefronů. Očišťují krev od jedovatých látek, které musí být tělem vyloučeny: odpadní produkty látkové výměny jako je močovina, kreatinin a kyselina močová, jedovaté látky a léky.

Vyloučené látky nakonec odcházejí močovodem do močového měchýře, kudy poté opustí cestou močové trubice (uretry) lidské tělo. Filtrační funkce ledvin je ovšem při akutním nebo chronickém selhání ledvin značně porušena a omezena. Odpadní látky jsou pak odstraňovány z krve jen zčásti, což má za následek jejich zadržování a zvyšování jejich obsahu v orgánech.

Akutní výpadek funkcí ledvin může být následkem zranění nebo špatného prokrvování. Chronická porucha má pomalý průběh a může mít různé příčiny (ucpání vývodných močových cest, zánět ledvin atp.).

Zatímco akutnímu selhání se dá relitivně úspěšně čelit léky, chronické selhání ledvin končí většinou dialýzou, při níž je krev filtrována pomocí přístrojů. Vedle filtrování krve mají ledviny i další funkce. Produkují např.

řadu důležitých hormonů: renin řídí krevní tlak, erytropoetin je zodpovědný za tvorbu červených krvinek. Mimoto hrají ledviny důležitou úlohu při obměně kostní dřeně.

Příčiny selhávání ledvin jsou různé. K akutnímu selhání může dojít, když:

-ledviny nejsou dostatečně zásobovány krví. K tomuto typu akutního selhání většinou vedou extrémní situace. Pokles krevního tlaku může být například způsoben šokem, při němž nejde do ledvin dost krve.

Příčinou může být i vysoká ztráta krve při úrazu nebo zranění ledvinových artérií, stejně tak jako silný nedostatek vody. Jejich funkce je poté značně omezena, případně může dojít až k obávanému selhání činnosti.

Další příčinou může být i selhání srdce nebo jater.

-je přerušen odvod moče. K tomu může např. dojít, má-li muž zvětšenou prostatu, je-li močovod ucpán kamínkem, nebo tlačí-li na močovod nějaký nádor.

-ledviny jsou vnitřně poškozeny, například chorobnou imunitní reakcí nebo jedovatými látkami. Také dlouhodobé užívání léků, například proti bolestem, může ledviny velice poškodit. I zde může poté přejít zánět ledviny do chronického. Dědičnost se podílí na vzniku takzvaných cystických ledvin.

Mnoho malých cyst (váčků obsahujících tekutinu) nemá v ledvině místo a stlačuje zdravou tkáň. Následkem toho jsou ledviny ve svých funkcích stále více a více omezovány – většina postižených ve věku přes 40 let trpí chronickým selháváním ledvin, a většina starších postižených je plně odkázána na dialýzu.

Občas je chronické selhávání ledvin způsobeno více či méně vážnými nemocemi. Patří sem např. cukrovka (diabetes mellitus) či různé autoimunitní nemoci.

Selhávání ledvin může mít různé příznaky. Ve chvíli, kdy ledviny nepracují správně, vyvstává nebezpečí i pro jiné vnitřní orgány těla – například pro srdce nebo játra. Obecně se dají pozorovat následující příznaky:

Protože z krve nejsou řádně odstraňovány odpadní produkty látkové výměny (kreatinin, močovina, kyselina močová), je tělo permanentně přesyceno škodlivými látkami. Následkem je únava, bolesti hlavy, zvracení a průjem až poruchy vědomí. Také soli a voda jsou vylučovány jen v omezeném množství. Tvoří se podstatně méně moči než bývá zvykem.
Zadržená voda se shromažďuje v tkáních – v obličeji, nohou nebo plicích. Následkem je vysoký krevní tlak a nadměrná zátěž srdce.

Je porušena vyváženost výměny minerálních látek. Následkem je porucha srdeční činnosti na základě sníženého vylučování draslíku (kália) nebo poškození kostí kvůli poruchám v hospodaření vápníkem a fosforem.
Hormon erytropoetin, který podporuje tvorbu červených krvinek, je tvořen jen v omezeném množství. Následkem je chudokrevnost (anémie). Dnes je možné tento hormon pomocí biotechnologických postupů vyrábět. Vedle cílené léčby poruch krvetvorby je již mnoho let zneužíván sportovci jako zakázaný doping k podpoře výkonu. Enzym renin je naopak aktivnější než normálně. Stoupne-li tlak krve, omezí ledviny za normálních okolností tvorbu reninu a začnou vylučovat mnoho vody a soli, je-li tlak příliš nízký, produkují ledviny více reninu.
Voda a soli jsou pak vylučovány ve velice malém množství, čímž ještě stoupá působení reninu. Následkem je zvýšený krevní tlak.

Léky nejsou z těla vylučovány ve fyziologickém množství a mohou vzniknout nebezpečné, tělu škodlivé koncentrace.

Následky

Správná a plnohodnotná činnost ledvin může být v případě nerozpoznání nemoci nebo špatné léčby postupně čím dál více omezována. Zpočátku se neprojeví žádné příznaky, možná snad je poněkud zvýšen krevní tlak. Vylučování močoviny a kreatininu je zatím téměř normální. V tomto 1.

stádiu je takzvaná clearance kreatininu (očišťování krve od kreatininu), měřící funkčnost vylučování ledvin, jen mírně snížena. Ve 2. stádiu klesne clearance kreatininu pod 50 procent normální hodnoty a dostaví se první příznaky onemocnění: celkový neklid a zvýšený krevní tlak. Ve 3. stádiu je funkčnost ledvin značně zhoršena.

Budete mít zájem: V čem pomůže homeopatie dětem?

Selhání se plně projeví příznaky jako je svědění, nespavost, hromadění tekutin v tkáních (například v plicích nebo nohou – otok plic, otoky dolních končetin), občas dojde k dušnosti. Těžké selhání většinou donutí pacienta nastoupit do dialyzačního programu.

Při dialýze je krev odvedena z těla ven do dialyzačního přístroje, jehož tenké polopropustné trubičky vypouštějí do okolní tekutiny jedovaté látky a odpadní produkty látkové výměny. Jako 4. stádium se označuje konečné nebo terminální stádium. V té chvíli je již tělo otráveno močovinou a ostatními metabolickými jedy.

Jedinou možností záchrany je v tom případě okamžitá dialýza nebo transplantace ledviny.

Jsou-li ledviny citlivé na tlak, ukazuje to na nějaké jejich akutní onemocnění. Důležitý důkaz akutní nemoci dostane lékař z laboratoře. Nápadné je snížené množství vylučované moči a zvýšení krevních a močových amyláz.

V krvi se hromadí odpadní produkty (močovina, kreatinin a kyseliny), podíl draslíku je zvýšen, vzniká nedostatek sodíku (nátria). Moč obsahuje bílkoviny a červené, případně bílé krvinky.

Je-li příčinou akutního selhání ledvin nedostatečné zásobení ledvin krví, je i následný diagnostický a léčebný postup jiný. Pomocí stetoskopu si může lékař ledviny poslechnout.

Je-li hlavní tepna vedoucí do ledvin zúžena, slyší lékař šelest. Diagnóza může být potvrzena pomocí ultrazvuku nebo rentgenu ledvinových cév (angiografie).

Velké zúžení a ucpání ledvinové tepny vyžaduje chirurgický zásah.

Chronické selhávání ledvin se nejprve neprojevuje snížením množství moči. Konečná diagnóza je proto určena až po vyšetření krve a moči. V krvi se – stejně jako u akutní formy – nacházejí ve větším množství odpadní produkty buněk (kreatinin a močovina), znatelná je i přítomnost většího množství kyselin.

Dále jsou zjištěny některé nápadné změny v obsahu minerálních látek v krvi. Koncentrace kália v krvi je normální nebo mírně zvýšená, koncentrace kalcia je naproti tomu nízká. To vede příštítná tělíska (parathyreoideu) ke zvýšené tvorbě a vylučování jejich hormonu (parathormonu).

Tím je aktivován vitamín D, který začne zažívacímu traktu dávat podnět k vyššímu příjmu kalcia. Mimoto začnou kosti odevzdávat kalcium do krve (což může při delším trvání nemoci vyvolat osteoporózu). Přítomnost vitamínu D je v těle pacienta s chronickou poruchou ledvin mírně snížena.

Pacient má málo červených krvinek a trpí chudokrevností.

Při akutním selhání ledvin je cílem léčby podporovat ztracenou filtrační schopnost ledvin. Pacient pije pouze tolik tekutin, kolik tělo ztratilo. V některých případech je dokonce omezen pitný režim, aby došlo k udržení rezerv nátria.

Pro udržení správné hladiny bílkovin v krvi dostává pacient cukr (glukózu) a další sacharidy. Do žil jsou vstřikovány směsi aminokyselin, které jsou stavebními kameny bílkovin. Léky jsou v tomto stavu pro ledviny jedovaté.

Význam mají pouze léky (obvykle obsahující sloučeniny hliníku), které ve střevě váží fosfor, čímž zamezují zvýšení jeho koncentrace v krvi. Tato metoda ovšem pomáhá jen v případě, že ledviny či jiné orgány – např.

srdce nebo játra – nejsou ještě příliš poškozeny a jsou alespoň částečně funkční. Jinak zbývá už jen možnost dialýzy, filtrování krve pomocí mimotělní umělé ledviny.

Chronické selhávání ledvin se většinou vyvíjí mnoho let. Pacienti by se sice měli snažit podporovat i poslední zbytky funkční tkáně a zdravě se stravovat, dodržovat pitný režim a užívat léky, nemoc bohužel i přes to ve většině případů končí dialýzou nebo transplantací ledviny.

Pacienti by se měli držet následujících rad při stravování a užívání léků:

přísná dieta k udržení hladiny kyselin v krvi a k udržení nízké koncentrace kália a fosfátů
potraviny chudé na bílkoviny
pomocí vhodných léků by měla být v krvi neustále snižována koncentrace triglyceridů (vedle cholesterolu nejdůležitějších tuků), které při vysokých koncentracích v krvi ohrožují nemocné infarktem nebo mozkovou mrtvicí.

Nátrium a voda jsou při chronickém selhávání ledvin ve velkých množstvích zadržovány v těle, čímž je velice zatěžováno srdce a hrozí srdeční selhání. Protiopatření se opírá o prostředky, které snižují obsah nátria v krvi – například diurektika.

Musí se dávat pozor i na množství vyloučených tekutin a podle toho podat odpovídající dávku léků. Pacienti by se měli snažit co nejvíce se vyvarovat kália a fosfátů.

Aby bylo docíleno vyššího vyvázání fosfátů, mohou být podány prostředky jako je kalciumkarbonát, kalciumacetát nebo aluminiumhydroxyd.

Chudokrevnost může být velice dobře upravována pomocí erytropoetinu, který podporuje tvorbu krvinek. V extrémních případech jsou nutné krevní transfúze. Tato metoda je ovšem účinná jen do doby, dokud je funkčnost ledvin, měřená clearancí kreatininu, vyšší než 20%.

Při ještě menší funkčnosti je již nutná opakovaná dialýza, protože riziko pro ostatní orgány je již příliš vysoké. Srdeční slabost, nedostatečné močení a projevy selhávání ledvin – jen malý zlomek problémů, od kterých je pacient pomocí dialýzy alespoň částečně ochráněn.

Existují dva použitelné způsoby dialýzy: hemodialýza a peritoneální dialýza. Při hemodialýze je krev filtrována mimo tělo, v takzvaném dialyzátoru. Škodlivé a odpadní látky jsou zde odfiltrovány přes umělou membránu a nedostávají se tak krví zpět do těla.

Při peritoneální dialýze je jako membrána využita pobřišnice. Do břišní dutiny je pumpován dialyzát, čistící kapalina. Jedovaté látky poté putují z míst s vysokou koncentrací (z krve) póry a kanálky pobřišnice do dialyzátu, který je následně vypuštěn. Procedura se obvykle několikrát denně opakuje.

Tento typ dialýzy může pacient provádět i sám doma.

Poslední možností pro nemocné je transplantace ledviny. Po 40 letech vývoje transplantací jsou dnes ohlašovány velice dobré výsledky: pět let po transplantaci funguje ještě více než 70% transplantátů.

Prevence

Obecně platí, že by ledviny neměly být zbytečně přetěžovány. Čím více jedů pozříváte, tím větší práci ledvinám přiděláváte.

Bylo u mě diagnostikováno chronické selhání ledvin. Musím z toho důvodu zcela zapomenout na sport? V žádném případě.

Měl byste navštívit sportovně-terapeutickou skupinu. Tam vás naučí cviky, které jsou právě ve vašem případě vhodné.

V lékařských studiích bylo dokázáno, že pomocí sportovní terapie dochází ke snižování hladiny krevního tuku v těle, čímž se dosáhne vyšší kvality života a snížení krevního tlaku.

Existují nějaké dietní rady, kterými bych se mohl řídit? Obecně platí: Přijměte denně jen asi o 500 – 800 ml tekutin více než vymočíte.

Mimoto: Omezte suché a nebo sušené ovoce a oříšky, brambory před požitím namáčejte, dávejte přednost zelenině s nízkým obsahem kália (mrkev, okurka, hlávkový salát aj.).

V každém případě by vám měl váš lékař nasadit dietu odpovídající typu vašeho onemocnění.

Kolik času mi zabere dialýza? To záleží na rozsahu poškození ledvin. Zpravidle chodí pacienti třikrát týdně do nemocnice na ambulantní hemodialýzu. V posledních letech se stále častěji přistupuje k peritoneální dialýze. Výhoda: Pacient může dialýzu provádět doma, dokonce i na dovolené, zcela sám, bez pomoci zdravotnického personálu.

3 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

[email protected] Zz Zz4. 6. 2013 11:32:03

Mam zvyseny kreatinin,189,mocovinu a kyselinu mocovou,487,dostala jsem antibiotika s doporuceni,ze mam vice pit,kreatinin mam zvyseny bezne tak kplem 140,muzu byt nachlazena?teplotu nemam,co bych mela delat pro snizeni techto latek?dekuji 15 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

3Iveta19. 1. 2014 7:36:51

Dobry den! Asi pred 5 mesici na prave strane mezi pateri a lopatkou me zacalo silene svedit,porad jsem se musela skrabat.To asi po mesici prestalo a v tom samem miste zacaly bolesti. Jednu chvili bolesti byly tak silne,ze jsem nemohla ani chodit,pri predklonu se bolesti zmirnily.Po nejake dobe silne bolesti ustoupily,jsou slabsi,ale bolesti prechazi do prsa a boli me prava strana ,jak jsou zebra.Nejvice jsou bolesti pri kychnuti. Tet asi po 5 mesicich ty same bolesti zacinaji na leve strane u leve lopatky.Dekuji za odpoved. 4 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

4adela29. 11. 2017 19:41:48

dobry den mam bratra ktery je uz jednou po transplantaci ledvin ma alpoltruv syndrom , ted uz mu selhala i ta darovana a uz dva roky dochazi na dyalizy kde ceka na novou ledvinu. dyalizy snasi velmi spatne ted nedavno nam skolaboval . chtela jsem se zeptat jestli muzeme predejit tomuto stavu a co mame delat kdyby se to opakovalo jako prvni pomoc nez dorazi zachranka dekuji predem za odpoved 0 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

5Petr15. 1. 2018 18:33:01

Dobrý den.Dotaz na Adélu,mám 3 syny s Alportem, mohla by jste mi prosím poslat kontakt [email protected]

Díky

0 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

7Marika7. 9. 2020 21:21:17

Zdravim sem matka dvou deti vychovala sem je sama bohuzel ale jsem se snazila aby mnely vse zazila sem hodne bolesti co se tice take zdravi cera je po transplantaci ledvin syn ji daroval bylo to moc teske rozhodnuti jsem vdecna za moje deti za syna ze se objetoval sam se nabydl jen mam furt strach i oneho i o ceru snazim se nemislet us je to pet let chci se zeptat jestly sem udelala spravnou vec ze sem nechala syna darovat ledvinu synovi bylo tet 25 cera ma 27 dekuji za odpoved