V čem pomůže homeopatie dětem?

V porovnání cen u tohoto produktu již není zařazen žádný obchod.

Získejte přehled o vývoji ceny ve vámi vybraném období.

Homeopatie pro děti

Aktuálně nejnižší cena: 239 Kč

Od počátku věků 1 rok 6 měsíců

Homeopatie pro děti

Aktuálně nejnižší cena: 239 Kč

Homeopatie pro děti

Aktuálně nejnižší cena: 239 Kč

Klíč k rychlému nalezení léčby. Pokud patříte mezi příznivce homeopatie, a chcete své dítě v případech lehčího onemocnění léčit svépomocí a bez „chemie“, pak tato kniha a její praktický vyhledávací systém s přehlednými tabulkami vám v tom určitě pomůže.

V kapitolách tematicky řazených podle částí lidského těla a podle nemocí dojdete s pomocí pěti otázek k homeopatickému léku vhodnému právě pro léčbu obtíží vašeho dítěte.

Pokud se jedná o závažnější zdravotní stav, pak v knize naleznete upozornění, abyste vyhledali lékaře, nemusíte se tedy obávat, že podceníte závažnost situace. Během… Celý popis

• • Přidáno: 14. listopadu 2017
  • Doporučuje produkt
  • Přehlednost

• Přidáno: 11. září 2017

  Doporučuje produkt

  Kniha není špatná, ale pro nezdravotníka příliš stručná. Daleko lepší je kniha Tomáš Karhan: Homeopatie a děti, kde…

• Přidáno: 15. června 2017

  Doporučuje produkt

  Homeopatika jsou tam vedena v hodnotách které v ČR nekoupime a moc jsem nerozuměla tabulkám. Ale jinak obsáhlá kniha…

Zobrazit všechny recenze (9) Homeopatie pro děti zákazníků doporučuje tento produkt zákazník nedoporučuje tento produkt

• 1. Přidáno: 14. listopadu 2017
  2. Doporučuje produkt
  3. Přehlednost
• Přidáno: 11. září 2017 Doporučuje produkt Kniha není špatná, ale pro nezdravotníka příliš stručná. Daleko lepší je kniha Tomáš Karhan: Homeopatie a děti, kde jsou kapitoly řazeny podle dětského věku, a ne podle oblasti potíží. Jsou tam popsány příznaky i průběh běžných dětských nemocí (spalničky, zarděnky, příušnice, plané neštovice) i různé případy z praxe.
• Přidáno: 15. června 2017 Doporučuje produkt Homeopatika jsou tam vedena v hodnotách které v ČR nekoupime a moc jsem nerozuměla tabulkám. Ale jinak obsáhlá kniha s dobrým výkladem. Za ty peníze splnila co jsem očekávala.
• Přidáno: 12. prosince 2015 Doporučuje produkt
  • rychlá orientace, využít může kdokoli
  • chybí podrobnější popis příznaků a léků, není vhodné pro odborníky a zkušenější uživatele, i když jako nástřel taky dobré

  Přehledně graficky uspořádaná publikace podle osmi oblastí (pohybový aparát, břicho…) určená pro rychlé vyhledání léku podle kritérií „kde nebo proč“ (př.

  u cestovní nevolnosti – emocionální prožitky, přetěžování), „co“ (akutní slabost oběhového systému, bledé návaly studeného potu, sklony k omdlévání), „jak“ (zhoršení námahou, rozčílením, zlepšení pitím studených nápojů), „jak ještě“ (pocit chladu na celém těle, zvracení, vodnaté průjmy, křeče v břiše), „kromě toho“ („homeopatický nouzový lék“ při akutních problémech oběhového systému), „homeopatikum“ (Veratrum album D 6 každé 2-3 minuty 3 globule celkem třikrát). Praktický pomocník pro všechny rodiče i bez předchozí zkušenosti s homeopatií, pro upřesnění je vhodné sáhnout po publikaci s obsáhlejšími popisy, ideálně kombinovat s více zdroji zároveň.

• Přidáno: 20. dubna 2015

  Doporučuje produkt

  Velmi užitečná kniha.

• • Přidáno: 6. dubna 2014
  • Doporučuje produkt
  • Pro začátečníky super

• Přidáno: 23. března 2014

  přehledná kniha

• Přidáno: 25. června 2013

  Doporučuje produkt

  Dobré typy pro domácí léčení. Uvítala bych podrobnější vysvětlení o ředění.

• Přidáno: 5. listopadu 2012

  Nedoporučuje produkt

  • příliš tabulkové, pro neznalého zíkladů homeopatie málo přehledné a matoucí

Brožovaná bez přebalu lesklá

Klíč k rychlému nalezení léčby. Pokud patříte mezi příznivce homeopatie, a chcete své dítě v případech lehčího onemocnění léčit svépomocí a bez „chemie“, pak tato kniha a její praktický vyhledávací systém s přehlednými tabulkami vám v tom určitě pomůže.

V kapitolách tematicky řazených podle částí lidského těla a podle nemocí dojdete s pomocí pěti otázek k homeopatickému léku vhodnému právě pro léčbu obtíží vašeho dítěte.

Pokud se jedná o závažnější zdravotní stav, pak v knize naleznete upozornění, abyste vyhledali lékaře, nemusíte se tedy obávat, že podceníte závažnost situace. Během klasické léčby můžete dítěti podávat homeopatika jako podpůrné prostředky (společně s léky předepsanými lékařem) a urychlit tak jeho uzdravení. V knize dále naleznete popisy více než 140 přípravků a jejich použití při konkrétních obtížích, a základní principy homeopatie – jak působí a proč je účinná.

Autor je lékař, který jíž více než dvacet let léčí své pacienty pomocí homeopatie a fytoterapie. Své zkušenosti předává na přednáškách jak lékařům a lékárníkům, tak laikům.

Chybí či je nepravdivý některý důležitý parametr? Uvedené informace jsou pouze orientační, před zakoupením ve vybraném obchodě doporučujeme ověřit, že prodávaný model má klíčové vlastnosti dle vašich požadavků. I když se snažíme o maximální přesnost informací, bohužel nemůžeme zaručit jeho 100% správnost. Ceny produktů jsou uváděny včetně DPH.

Kontaktujte nás

Arnica Montana – Homeopatie.cz

Převzato z Časopisu British Homeopathic Association

Přeložila a upravila Jana Hollanová

Arnica montana je jedním z nejznámějších homeopatických léků. Její účinky byly opakovaně prokázány při zkouškách léků na pohmoždění a poranění. Mnozí plastičtí chirurgové na ni přísahají a tvrdí, že výrazně redukuje krevní podlitiny při kosmetických chirurgických zákrocích.

Mnoho lidí bylo „obráceno“ na homeopatickou víru poté, co na vlastní oči viděli úžasné účinky této skromné byliny. Arnika patří do čeledi složnokvětých, jinak řečeno je příbuznou staré známé sedmikrásky.

Několik členů této čeledi se užívá v homeopatii a v bylinářství: Callendula (Měsíček), Chamomilla (Heřmánek), Echinacea (Třapatovka), Millefolium (Řebříček), Solidago (Zlatobýl) a Taraxacum (Pampeliška).

Z příslušníků této čeledi asi nejlépe známe hvězdicovité květy sedmikrásky, kopretiny nebo slunečnice, patří sem ale také hlávkový salát, čekanka, artyčok a guayule – zdroj hypoalergenního latexu.

Všechny jmenované rostliny mají vysoký obsah inulinu, složité látky mezi cukrem a škrobem, kterou si rostliny uchovávají v podzemních orgánech jako vydatný zdroj energie. Užívá se jako přírodní sladidlo pro diabetiky. Všechny složnokvěté obsahují také selen a popel arniky je bohatý i na mangan.

Selen i mangan působí v lidském těle jako velmi účinné antioxidanty, mangan je navíc stopový prvek důležitý pro zdravé kosti, hojení ran a metabolismus bílkovin, cholesterolu a uhlovodanů. Možná, že právě mangan způsobuje hojivé účinky Arniky, v kombinaci s dalšími chemickými prvky v rostlině obsaženými. Hladina manganu ovlivňuje hladiny železa, hořčíku a vápníku v těle. S nedostatkem manganu se setkáváme jen zřídka (nebo je jen zřídka diagnostikován), a to především u uměle vyživovaných osob. U těchto jedinců se pak vyskytují abnormality kostí, poruchy růstu a vyrážky na kůži.

Arnika – rostlina

Arnica montana je horská rostlina, které se daří v půdách chudých na živiny. Teoreticky může dorůstat výšky až 60 cm, to je však neobvyklé vzhledem k drsným podmínkám ve vysokohorských polohách. Roste na horských loukách až do výše 1000 metrů nad mořem, kde je vystavena silnému slunečnímu svitu. Čím výše roste, tím aromatičtější je daná rostlina.

Setkáváme se s ní po celé Evropě, dnes se ale častěji vyskytují různé hybridy než divoce rostoucí čistý druh. Její přirozený habitat byl značně zredukován zemědělstvím. Arnika nesnáší umělá hnojiva – práškování z letadel například mělo obrovský negativní dopad na divoce rostoucí populace ve Francouzských Vogézách.

Arnice se nejlépe daří ve vlhkých, rašelinitých, křemičitých půdách, křída je pro ni škodlivá, dokonce i v malých množstvích. Arnika je velmi žádána jako homeopatikum i jako bylina, což vedlo k nadměrnému sběru.

Organizace WWF (World Wildlife Fund) spolu s dalšími ochranářskými institucemi na tento problém upozornila, a naštěstí mnoho zemí na toto upozornění zareagovalo a zavedlo legislativu na ochranu tohoto druhu.

Ve většině evropských zemí je ke sběru zapotřebí povolení, bohužel však účinný dohled na dodržování zákona není možný, a tak pokušení dobrého výdělku často zvítězí nad snahou o zachování genofondu. Zákon na ochranu Arniky nemá pouze Španělsko, přesto bylo podle údajů WWF v letech 1989–1999 do Německa dovezeno z Rumunska 1 000 až 3 000 kg Arniky z volného sběru.

Arnika v bylinářství

Arnika je užívána už po staletí na zhmožděniny a výrony. Celé generace horských vůdců ve Švýcarsku žvýkaly lístky Arniky jako prevenci proti únavě při horských výstupech. Sušené listy byly užívány jako náhražka tabáku, proto se této bylině přezdívalo „horský tabák“. Sušené květy vyvolávají kýchání, odtud také název „šňupavá bylina“.

Další názvy jako „bylina na pády“, „bylina na úrazy“ dokládají její dávno známé účinky při úrazech. Květy e používají na obklady při zhmoždění a výronech. Jasně žluté květy zářící ve slunečním světle mohou připomínat žhnoucí vlčí oči, odtud její lidové jméno v němčině: Wolfesgelega. Jiný lidový název – Leopardí kletba – odkazuje na její divokou krásu, eleganci a nezávislého ducha.

Kořen rostliny obsahuje esenciální oleje, které mají silné protizánětlivé účinky. V lyžařských střediscích jsou dobře známy pozitivní účinky arniky – všude se nabízejí masáže a zábaly s Arnikou. Pobavilo mě, když jsem v italských Dolomitech v Madonna di Campiglio dokonce objevil Hotel Arnica. (Nemusíme chodit ani tak daleko.

V Modravě na Šumavě je také penzión Arnika, ale po opakovaných pokusech o návštěvu restaurace soudím, že jeho účinky nejsou zdaleka tak pozitivní, daly by se shrnout heslem obsluha mírná, ceny vzorné – pozn. překl.) V bylinářství byla Arnika užívána při poraněních a jako tonikum pro slabé a unavené srdce.

Také v homeopatii se používá na podporu srdce, a také se podává při slabosti a ochablosti u starých lidí. Používá se také ke stimulaci ledvin, ale jako bylinný roztok může být značně toxická. Při požití ve velkých množstvích může vyvolat podráždění zažívacího traktu, po fázi stimulace může nastat utlumení krevního oběhu, dýchání a teploty.

Následuje prudká bolest hlavy, zornice se rozšíří a nastává svalová paralýza. Paralyzována je celá nervová soustava, která končí smrtí. Na kůži by se měla používat opatrně, protože může vyvolat nepříjemné vyrážky.

Homeopatické užití

Jako první potencoval Arniku Samuel Hahnemann, který znal její mocné účinky a potenciální toxicitu. K výrobě homeopatických léků e užívá celá rostlina. Dnes se užívá jako bylina v podobě tinktur a krémů, i v podobě potencované. Rostlina bývá často obsypána drobnými parazity, což naznačuje její roli jako oběti. Na listech rostou parazitické plísně.

Před použitím pro přípravu léků je rostlinu nutno pečlivě omýt. Arnika se užívá jako lék při úrazech, především při zhmožděninách, její působení je však mnohem širší. Již americký homeopat J. T. Kent (1849–1916) prohlásil: „je to skvělá rostlina, nepochopená a zneužívaná, protože její používání je omezeno téměř výhradně na pohmožděniny.

“ Mnoho homeopatických zkoušek bylo zaměřeno na schopnost hojit rány a zhmožděniny a zcela ignorovalo širší obraz léku i emoční stav. Homeopatické léky mohou uzdravovat na mnohem hlubší úrovni než jen povrchové vyjádření fyzické nerovnováhy.

Jsou zacíleny na pociťování nemoci na všech úrovních, nikoli na nemoc samu o sobě – to je jen nálepka přiřazovaná poruše na fyzické úrovni. Jejich jemné působení může pacienta dovést k tomu, že si uvědomí své vzorce chování, své bludy a předsudečné nahlížení světa, takže je schopen podniknout opatření k nápravě chybného stavu.

Přestože se Arnika nejčastěji užívá jako akutní lék při první pomoci, při pozornějším zkoumání můžeme zahlédnout i jasný konstituční obraz. Arnika není jen lék na bolavé, zhmožděné tělo, je to také lék na bolavou duši. Jak to přiléhavě vyjádřil Massimo Mangialavore, je to „lék pro toho, kdo nezapomíná na bolest“.

Konstituční typ Arnika je skutečně člověk, který přitahuje bolest na všech úrovních, tak jako žena typu Staphysagria přitahuje násilníky, kteří mlátí ženy, tak jako se dívka typu Natrum muriaticum neustále zamilovává do mužů,kteří nejsou dostupní. V tom všem je jakási zvrácená logika.

Když opakujeme události ze svého života, necháváme život, aby jakoby homeopaticky zahojil naše duše. Otázka „proč se takovéhle věci vždycky stávají zrovna mně?“ je prvním krokem k sebepoznání a tudíž k zásadním změnám v životě. V životě se nám neustále dostává poučení, že „slova jsou jen slova a nikomu nemohou ublížit“.

Právě tato premisa je možná důvodem stavu typu Arnika. Slova samozřejmě velmi hluboce působí na naši psychiku, a pacienti typu Arnika trpí pocitem „zhmožděné“ duše a uražené hrdosti úplně stejně jako fyzickými následky úrazu.

Stejně jako jejich botanický jmenovec Arnika tito pacienti jsou oběťmi větších či menších tyranů, a často se nechají slyšet, že jim „život uštědřil pěkný výprask“.

V zoufalé snaze vyhnout se násilníkům a tyranům, se děti typu Arnika pokoušejí obrnit a zocelit a zamaskovat svá fyzická i emocionální zranění – „to nic není – stejně mě to nebolelo!“ Jako ošlapané sedmikrásky se zase zvednou, a jsou silnější, nebo alespoň zdánlivě silnější než kdy předtím. Řídí se heslem !co mě nezabije, to mě posílí“ až do posledního dechu.

Zdání úspěšného zvládání je postaveno na maskování bolesti a přesvědčování sebe sama i ostatních, že vždyť přece přežili. Že jsou přece silní a drsní. Že si s tyrany poradí. Zde aplikuje homeopatická rubrika „bojí se, že se k němu někdo přiblíží“.

Použijeme-li klasickou školní situaci, pomůže těmto jedincům v situaci zastrašování zásah učitele, anebo se jim oni malí tyrani pomstí za to, že „žalovali“? Přestože všechny školy bojují proti šikanování, většina šikanovaných dětí se bojí postěžovat si dospělým, přiznat, že jsou oběťmi, že se nedokáží vyrovnat s drsnou tváří života. A často také bývá vina připisována právě oběti. Jediný racionální mechanismus, jak se s takovou situací vyrovnat, je předstírat, že jsou silní. Vítězství ducha nad hmotou zde má praktickou podobu „mně je to jedno a na tobě mi nezáleží“. Cokoliv jiného by prozrazovalo jejich slabost, takže by si připadali jako zkrachované existence. Kompenzační mechanismus je u Arniky poháněn právě touto potřebou překonat pocit neúspěšnosti. Tito lidé se naučí žít sami a spoléhat se výhradně na sebe, takže se v dospělosti mohou jevit jako netolerantní a povýšení jedinci.

Dětská žárlivost: 3 různé scénáře a homeopatika, která pomůžou

Žárlivost mezi sourozenci je žhavé téma v mnoha rodinách. A netýká je jen dětského věku. Když své děti nenaučíme, jak se s ní popasovat, může je provázet celý život. Ruku na srdce, často se skrývá i na dně duše mnohého dospěláka. Já, když k sobě budu upřímná, tak bych jí tam také někde kus našla.

Sama jsem mámou dvou dnes už skoro dospělých dětí. A žárlivost se nás rozhodně něco natrápila. To i kvůli ní jsem kdysi dávno začala objevovat taje homeopatie.

Chci vám ukázat, jak různě můžou děti k žárlivosti přistupovat, jaké reakce u nich přítomnost mladšího sourozence může vyvolat, a hlavně vám chci doporučit 3 účinné homeopatické léky, které můžou v takovém případě pomoci. Pojďme se na ně podívat.

Strategie první – budu nejmilejší a nejroztomilejší holčička (nebo kluk)

Tenhle přístup, jak se vypořádat s tím, že v rodině přibylo další dítě a rodiče tu nejsou už jen pro mě, reprezentuje v homeopatii lék Pulsatilla.

Pulsatila je ve zdravé podobě milou, něžnou, příjemnou holčičkou nebo klukem. Je hodně mazlivá, má ráda hlazení, dotek, chce se chovat, sedět vám na klíně. Je hodná, poslušná, milá, sladká, takový mazlíček. Moc se nevzteká.

Před cizími se nejdřív chvíli stydí, ale pak je přátelská a družná.

Jak Pulsatila žárlí?Na rodiče bývá hodně vázaná, brečí, když máma odejde, nebo ji nechá s babičkou, chce být pořád s ní. A tak je pro ni samozřejmě problém, když se narodí bráška nebo ségra.

O to víc se snaží být hodná, poslušná, dělat radost, být roztomilejší než bráška. Bude se mazlit, maminku objímat a ukazovat, jak moc ji má ráda.

Taky si může hrát na miminko, chovat se najednou jako mladší, šišlat, nebo o něj bude s maminkou pečovat, ale trochu násilnicky.

Někdy umí být pěkně manipulativní. Po dobrém způsobu si dokáže vydobýt, to co chce ona, má vás zkrátka na háku. Dlouho si to ani nemusíte uvědomovat, že se vlastně všechno řídí podle ní.

Nemoci a fyzické projevy jsou typické pro děti PulsatillaPulsatillu poznáte podle toho, že má často nudli u nosu. Trpí na rýmy, kašle a nachlazení.

Špatně usíná, protože má večer nos ucpaný, přes den jí z něj spíš teče. Kašel mívá spíš vlhký, produktivní. Můžou ji bolet i ouška, trpívá na záněty středního ucha.

Nebo také na onemocnění spojená s červenými vyrážkami.

Pro Pulsatillu je typické, že se její příznaky různě mění a stěhují. Charakteristickým slovem je pro ni proměnlivost.

Jak jí není dobře, je rozmrzelá, plačtivá a chce se mazlit, nosit a chovat. Utěšování a pozornost jí dělá moc dobře. A konečně má pozornost mámy jen pro sebe!

Strategie druhá – chci být nejlepší, aby si mě všimli a ocenili, jak jsem dobrá

Tady chci mluvit o léku Calcarea sulfurica. Takové dítě opakovaně zažívá konflikty při prosazování své vůle, chtělo by, aby bylo vždy po jeho. Bere to jako automatické, že to tak bude.

A z toho vyplývá, že žárlivost je jeho velkým problémem. Hodně touží po ocenění, aby rodiče viděli a dali najevo, že je dobrá, že se jí něco povedlo. Chce být pochválená.

Taky umí být paličatá, neústupná. Nebo má naopak strategii, že ze sebe dělá chudinku, a pořád si stěžuje. Stěžování je pro ni typické.

Je v ní zároveň trocha nejistoty, ale taky dost egoismu. Protože chce být dobrá, tak se často soustředí na školu, učení, čte, aby dokazovala, že je šikovná, chytrá, ukazuje ráda, co umí a je za to ráda pochválená.

Chce být důležitá a má ráda pozornost.

Kritiku špatně snáší, to se rozčílí a zabejčí, nebo se urazí. Sourozenec jí vadí, překáží a svoji nespokojenost dává okázale najevo. Protože je zároveň pragmatická a praktická, tak jde na to třeba tak, že si pozornost snaží získat, koupit, vydobýt. Má ráda penízky a hmotné výhody, dárky. Anebo dává dárky ostatním a chce si pozornost koupit.

Když je starší, tak je pro ni hodně důležité oblečení a vzhled. Má ráda, když jí rodiče kupují dárky a oblečení. Její žárlivost se projevuje hodně slovně, pořád si na sourozence stěžuje.

Tělesné problémy calcarey sulfuriky:Calcarea sulfurica často trpí na různé vyrážky na kůži, hnisání, pupínky, akné, nebo impetigo.

Když má rýmu, tak už víc zahnisanou, se žlutým či zeleným hnisem. Rýma se může přestěhovat i do očí, může mít zánět spojivek.

Pokud dostane kašel, bude hodně vykašlávat hleny, může mít bronchitidu, až zápal plic.

Konstitučně je spíše robustnější, plnější postavy, ráda jí, hlavně sladká, mléčná nebo tučná jídla. Mívá sklon k tloustnutí, což špatně nese.

Strategie třetí – získám si pozornost po zlém

Tenhle přístup nacházíme u homeopatik s tajemným názvem Hyoscyamus. Je to lék, který je mnohem prudší a agresivnější, než byly předchozí dva. Z žárlivosti umí ublížit.

To proto, že ho to vevnitř v dušičce hrozně bolí, cítí se zrazen, ublížen. A tak tu bolest umí udělat taky. Může praštit sourozence a může ve vzteku praštit mámu. Dělá scény, vzteká se.

Přitahuje si hodně pozornosti, ale na rozdíl od Pulsatilly přesně obráceným, negativním způsobem.

Nevadí mu, že se máma rozčiluje a křičí, i to je nějaká pozornost. Udělá všechno natruc přesně opačně, než by měl. Dokáže křičet zlé věci, mluvit sprostě. Chce šokovat. V tomhle homeopatiku je něco temného, černého, trošku děsivého. Může v sobě ukrývat nějaké trauma, ublížení. Nebo se tak cítit.

Když je v pohodě, vypadá to spíš jako legrace nebo šaškování. Takovým zvláštním znakem je, že někdy se tyhle děti jako malé rády svlékají, běhají nahaté. Anebo rády sahají na maminku, třeba jí najednou sáhnou na prsa. Nevědomky, nebo tím chtějí trochu provokovat. Obecně je pro ně typické, že se rádi všeho dotýkají. A že šaškují a provokují.

Jak žárlí HyoscyamusKdyž žárlí, umí být tak trochu zákeřní. Ublížit skrytě, aby to máma neviděla. Nenápadně. Ale o to víc. Nebo šokovat, překvapit, zranit. Je v nich něco nevyzpytatelného. Jejich touha po lásce je neukojitelná. Pozornosti a lásky od mámy nikdy necítí dost. Vůbec si nevěří. A nevěří ani druhým.

Jak se projevuje Hyoscyamus na zdraví a tělesných příznacíchPro Hyoscyamus je typický silný, spíše suchý dunivý kašel, a to hlavně v noci, večer při usínání, kašel co děti budí ve spaní, záchvatovitý. Obecně mají problém s usínáním, večer jsou totiž plné energie a nechce se jim do postele. V noci se můžou budit, mít noční můry. Ze spaní můžou skřípat zuby. Také si často koušou si nehty.

Hyoscyamus má vliv na nervový systém a proto se může projevovat různými tiky nebo zvláštními gesty. Někdy mají problém s nočním počůráváním, i u starších dětí. Také se může projevit jako šilhavost.

Takže když to na závěr srovnám:

Pulsatilla chce být hlavně milovaná, omotá si maminku láskou, je hodná, všechno splní, ještě víc se chce mazlit, vyleze vám na klín, hraje si taky na miminko.

Calcarea sulfurica chce být pochválená a oceněná. Stále si stěžuje, ona má přece právo na to, aby bylo po jejím. Je praktická, pragmatická a jde na to vědátorsky, výhody si kupuje. Utřela jsem ti nádobí, hraj si se mnou. Nebo taky: já jsem lepší ve čtení, tak si s ní nečti, jen se mnou.

Hyoscyamus jde na to tak trochu zákeřně. Abyste jeho pomstu neviděli. Tajně praští. Tajně bráchovi připlácne polštář na hlavu. Upozorňuje na sebe, klidně negativně, dělá věci, aby vás šokoval, a museli jste se mu věnovat. Nevadí, že mu nařežete. Ale má vaši pozornost. Vevnitř je velký pocit zrady a ukřivdění.

Kdy sourozeneckou žárlivost řešit pomocí homeopatik?

V každém zdravém sourozeneckém vztahu je trochu boje. Vztah mezi sourozenci děti učí, jak to chodí ve společnosti. Se svým sourozencem prožívají a učí se zvládat situace, které pro ně budou vzorem chování k ostatním. Ve škole ke spolužákům, ke kamarádům, později ke kolegům. Učí se, jak se vypořádat s problémy a náročnými situacemi.

Se sourozencem můžou prožít to, co s námi rodiči ne. To sourozenec dá dítěti pravdivé zrcadlo, co si může dovolit a co ne, dokáže se s ním poprat, učí ho stát si za svým, vyjednávat o věcech. Nesnaží se tak jako rodič, chovat se vždy hezky. Když se mu něco nelíbí, klidně ho praští, nebo mu sebere hračku.

Ideální je, když dětem necháte v sourozeneckém vztahu jejich prostor, aby oni si to sami vykomunikovali, a my rodiče jim jdeme příkladem, aby to bylo se vzájemným respektem.

Určitě jsem tímto článkem nechtěla říct, že všechny případy žárlivosti máte řešit homeopatiky. Za mě je dobré vědět, že si tak můžete pomoci, zejména v těchto situacích:

• dítě se náhle chová jinak, uzavírá se, stahuje do sebe
• sklouzlo vývojově zpátky – v řeči, projevech, mluvení (šišlání, počůrávání)
• mezi sourozenci probíhá zjevné nebo skryté ubližování
• objeví se problémy spojené s nějakým tělesným symptomem – jako je třeba počůrávání, noční záchvaty kašle, špatný spánek, problémy s nočním buzením, koktání, nějaký tik, častá nemocnost.

Zde uvedená 3 homeopatika také nejsou zdaleka jedinými homeopatickými léky, které pomáhají na projevy žárlivosti. V homeopatii máme takových pomocníků mnoho. Můžete se těšit, že příště napíšu třeba o některém dalším. Ale tyto 3 patří pro mě k těm nejčastějším, které ve své praxi pro děti používám. A vím, že pomáhají.

Očkování dětí

Každý normální rodič chce pro své miminko jen to nejlepší. Aby se mělo dobře, prospívalo, přibývalo na váze, rostlo, zdravě se vyvíjelo a nebylo nemocné. Nejraději by jej ochránil proti celému světu. Což je jistě chvályhodné.

Jak toho ale dosíci? No především nemocné aby nebylo… tak jej naočkujeme a bude to! Přece když bude naočkováno proti nějaké nemoci, tak tu nemoc nedostane a bude tedy zdravé. Podle rovnice očkování chrání = čím víc očkování tím chráněnější a tudíž zdravější dítě bude.

Tohle je obecný laický postoj k očkování u většiny rodičů, silně podporován mnohými pediatry a nejvíce vyhovující výrobcům očkovacích vakcín.

Jen jedno nám v této rovnici nevychází – a tím je zdraví dětí. Jak je možné, že když je o děti tak dobře postaráno, již od útlého věku jsou pravidelně očkována proti nemocem, nejsou zdravá? Mají pravidelnou lékařskou péči od narození, ale stále stonají. Jak je to možné? Jejich imunita by přeci měla být výborná, když je neustále posilována očkováním, tak proč tedy není?

Zde se dostáváme k jádru problému. Ke střetu toho, o čem jsme jako rodiče přesvědčováni = očkování chrání naše děti, s tím, co vidíme na vlastní oči = proočkované dítě není automaticky zdravé dítě. Jak je to možné? Kde se stala chyba?

Pojďme se na celou problematiku podívat z trochu netradičního úhlu pohledu. Začněme tím, co to vlastně očkování je, jak v organismu působí a proč je většinou lidí vnímáno pouze pozitivně.

Očkování je ve své podstatě hra s imunitou. Snažíme se imunitnímu systému říct, že na nákazu nemá reagovat běžným způsobem tj. nemocí, ale že se má zachovat jinak tj. zůstat zdráv. Tedy v ideálním případě by tomu tak mělo být. Věc má ale háček. Nevíme, kde se to zastaví. Ono to nemusí skončit tím, že dítě nedostane např.

příušnice, ono se může lehce stát, že místo příušnic se u něj rozvine něco mnohem závažnějšího. Že jeho imunitní systém oklameme natolik, že pak začne neadekvátně reagovat na běžné podněty – tomu říkáme alergie, nebo nepozná, že se mu „špatné“ buňky tvoří kde nemají – tomu říkáme rakovina, nebo cokoli jiného.

Právě v té rozmanitosti života, lidí a jejich vrozených vloh a sklonů, se skrývá nemožnost jednoduchého odhalení celého nebezpečí očkovacích vakcín.

Ke každému Paralenu dostaneme dlouhý příbalový leták, plný možných vedlejších účinků, ale očkování žádné nemá? Proč? Jak by mohlo nemít? Vždyť zde si, na rozdíl od obyčejného Paralenu, hrajeme přímo s imunitou. Proč nedostanou maminky u lékaře příbalový leták k příslušnému očkování? Odpověď je prozaická – vyděsilo by je to k smrti.

Ono když přinesete k lékaři zdravého kojence, aby jej naočkoval proti např.

zarděnkám (což je běžné dětské onemocnění, které je nebezpečné pouze těhotným ženám v prvním trimestru těhotenství) a v příbalovém letáku by jste se dočetli, že mezi vedlejší účinky vakcíny patří encefalitické symptomy, artritické symptomy, meningitida a syndrom Guillain-Barre (svalová paralýza a výpadky periferního čití), mohlo by vás to znejistět natolik, že by jste mohli očkování i nechtít.

V ČR je vakcína proti zarděnkám spojená s vakcínami proti příušnicím a spalničkám. Což jsou běžné dětské choroby, které prodělané v raném věku nemají komplikace a doživotně dítě chrání před nákazou. Jinak je tomu u proočkované populace – tam se tato onemocnění objevují až ve starším věku a mívají více komplikací.

Další velkou neznámou celého procesu je účinnost jednotlivých vakcín. Nemnoho studií na toto téma provedených, jasně ukazuje, že žádná vakcína nemá 100% účinnost, většina velmi dobrých vakcín má účinnost okolo 70% (zarděnky), některé ji mají vyloženě diskutabilní (TBC).

Je dobré zvážit i reálný výskyt chorob, proti kterým se očkuje. Mnoho chorob je v dnešní době prakticky vymýceno, nebo nejsou dětem nebezpečné (příušnice, spalničky, zarděnky, plané neštovice).

V neposlední řadě by každého rodiče mělo zajímat, kdy je nejlépe dítě nechat očkovat.

Je docela nesmysl očkovat 3 měsíce staré mimino proti tetanu (což se běžně dělá), když se s touto nemocí nemá v kočárku jak setkat. Úplně by stačilo očkovat až 3 letá batolata. Aspoň by jejich imunita měla více času na vlastní rozvoj, než ji začneme „přetvářet“.

To nejlepší, co můžeme pro své kojence udělat, je kojit je. Pečlivě se o ně starat, kojit a trpělivě počkat až povyrostou, nejlépe do 3 let, aby jejich imunita měla možnost se nerušeně rozvinout.

A pak teprve pečlivě zvážit možná rizika nákazy, vedlejších účinků vakcín, potřebnosti vakcinace proti dané chorobě a svobodně se rozhodnout do jakého rizika jít. To bych považovala za ideální stav.

Bohužel, jsme v České republice chránění zákonem před zbytečným uvažováním a rozhodováním, co je pro naše děti dobré a co ne. Očkování máme povinné ze zákona. Plošně, všichni a basta.

A že může způsobit vážné zdravotní problémy? Že se u mnohých dětí může vyvinout autismus, alergie, ekzémy, poruchy chování, závažné choroby, dokonce i rakovina? S tím si stát hlavu neláme. Na to jsou rodiče, aby stáli u lůžka svých nemocných dětí.

Domnívám se však, že stejně jako mají rodiče povinnost se o své děti postarat, měli by mít i právo o nich rozhodovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, dokud to nemohou za sebe udělat děti sami.

Závěrem bych chtěla povzbudit všechny rodiče, aby se nebáli informovat se o očkování zavčas. Už i v češtině vyšla řada publikací na dané téma. Doporučila bych např. knihu německého lékaře Dr.Gerharda Buchwalda Očkování obchod se strachem nebo brožuru Dr. Randalla Neusteadtera Problémy s očkováním.

Když už dítě očkováno bylo, a problémy se zdravím se objevily, je třeba vyhledat dobrého homeopata.

Jako spousta jiných potíží, je i reakce na očkování či poškození očkováním řešitelné vhodnými homeopatickými léky. Někdy pomůže homeopaticky ředěná očkovací vakcína, jindy je třeba jiného léku.

Vždy to záleží na pacientovi. Homeopatie je vždy záležitostí individuálního přístupu k pacientovi a jeho potížím.

Homeopatika pro děti / Rozhovory, články

Právě homeopatiky se zabývají i někteří pediatři, kteří na ně nedají dopustit. Na rozdíl od bylinek je lze snadněji dávkovat a jsou vyvinuty vždy tak, aby cíleně pomáhaly.

Co je možné léčit homeopatiky?

Homeopatie je určena k léčbě chronických nemocí, tedy těch dlouhodobých.

Patří sem nejčastěji alergie, ekzémy, bolesti hlavy, snížená imunita, nespavost, která se projevuje častým nočním pláčem, bolesti bříška, ale i vleklé bolesti při prořezávání zoubků.

Velkou výhodou je, že jde o příjemnou a bezpečnou léčbu bez vedlejších účinků. Na druhou stranu je nutné vědět, že homeopatie není všemocná a nedokáže vyléčit cokoliv.

Hlavní výhody léčby homeopatiky

Když je dítě nemocné nebo ho něco bolí a pláče, rodiče si nepřejí nic jiného, než mu co nejlépe pomoci. Zároveň malým dětem nechceme podávat „chemii“, která může mít mnoho dalších vedlejších účinků. Homeopatie je velmi šetrná, a právě to je její největší přednost.

Homeopatická léčba není toxická a malí pacienti ji většinou velmi dobře snášejí. Homeopatika se užívají nejčastěji ve formě malých bílých kuliček, které jsou navíc sladké a chutné. Malým dětem se tyto kuličky rozpouštějí ve vodě, protože hrozí riziko vdechnutí.

Homeopatika mají schopnost podpořit tělo, aby si lépe poradilo s infekcí nebo bolestí, jejich úkolem je aktivace obranných sil. Obecně jsou homeopatika vhodná zejména na funkční poruchy.

Malé děti trpí různými neduhy, často jsou to právě již zmíněné alergie, ekzémy, ale také bradavice, chronická rýma nebo úrazy.

Pokud jsou nemoci nebo úrazy závažnější, homeopatika mohou sloužit pouze jako podpůrná léčba, která urychlí a podpoří klasickou medikaci.

Jak se rozdělují homeopatika?

Homeopatika můžeme rozdělit na dvě varianty, takzvanou velkou a malou. Velká varianta je vhodná pro chronické zdravotní problémy, kam patří ekzémy nebo alergie.

Než se začnou homeopatika aplikovat, je potřeba udělat více vyšetření a důkladně prozkoumat pacientovu zdravotní anamnézu.

Výsledky léčby záleží na vhodně zvoleném léku, což dokáže pouze zkušený homeopat, který se homeopatií zabývá mnoho let.

Malá homeopatie se zaměřuje na méně závažné problémy, jde spíše o každodenní obtíže či akutní onemocnění. Vybírá se přibližně z patnácti různých druhů prostředků, které nejsou cílené pouze na jeden konkrétní problém.

Než lékař, zabývající se homeopatickou léčbou, předepíše nebo doporučí dítěti vhodný preparát, musí o něm zjistit co nejvíce informací. Nejde pouze o jeho zdravotní problém, důležité je také zjistit co nejvíce o osobnosti každého malého pacienta. Jedině tak lze ušít homeopatický lék přímo na míru.

Kdy můžeme koupit homeopatika v lékárně?

Existuje mnoho běžných neduhů a onemocnění, jako jsou například rýma, kašel ,nebo bradavice. V takových případech se mohou rodiče obrátit na lékárníka, který doporučí vhodné homeopatikum a není potřeba podstoupit důkladné vyšetření.

Na druhou stranu u malých dětí bychom měli být velmi opatrní, zejména co se dávkování týče. Pokud chcete podávat homeopatika pouze preventivně, např. proti chřipce, není třeba se obávat. Koncentrace látek rostlinného původu je velice nízká.

Nemůže tedy způsobit vedlejší účinky.

Jaká jsou homeopatická léčiva?

Homeopatika mohou mít více podob, nejčastěji jsou k dostání v podobě globulí, granulí či tabletek, ale také mastí, kapek či sirupů. Malé drobné kuličky připomínají „antiperle“ a jsou dobré i chuťově.

Máte-li k homeopatii jako principu léčby nějaké dotazy, nebo chcete odborníkům na homeopatii položit nějakou konkrétní otázku týkající se situace, kterou řešíte, obraťte se na ně v naší Homeopatické poradně.

Doporučujeme shlédnout videorozhovor s homeopatkou Mgr. Janou Ohankovou, která mluví o vlivu antibiotik na organismus, o léčení a vyléčení. Co ji samotnou přivedlo k homeopatii? A bez čeho by homeopatie fungovat nemohla? A velkým tématem rozhovoru je očkování..

7 základních pravidel jak užívat homeopatika. Znáte je?

“Jak mám správně užívat homeopatika?” je jedna z častých otázek, kterou v poradně dostávám. Homeopatika se uchovávají, užívají a dávkují zcela jinak než klasické léky. Pokud má být vaše homeopatická léčba účinná, doporučuji řídit se několika jednoduchými, ale důležitými pravidly jak užívat homeopatika.

Vezměme si modelový případ, když užijete homeopatika stejně tak, jako jste zvyklí brát klasické léky:

• Koupíte homeopatika v lékárně a tubu dáte do kapsy či kabelky blízko mobilu.
• Doma homeopatika postavíte na poličku vedle mikrovlnné trouby nebo televizi.
• Druhý den ráno si vysypete kuličku do ruky.
• Vložíte ji hned po jídle do úst.
• Zapijete ji čajem, kávou nebo ji užijete v průběhu jídla.

Pokud budete homeopatika užívat tímto způsobem, děláte bohužel vše špatně. Proč? Protože tímto způsobem účinek homeopatického léku s velkou pravděpodobností antidotujete.

Tedy jak užívat homeopatika správně?

Správné užívání homeopatik je jednou z podstatných částí efektivní homeopatické léčby. Při tvoření níže uvedených pravidel jsem vycházel z poznatků kolegů a vlastní homeopatické praxe, ve které svým klientům na konci homeopatického pohovoru vysvětluji, jak homeopatika správně brát.

Zde je 7 základních pravidel, jak užívat homeopatika:

Pravidlo 1: Homeopatika je nutné správně přenášet, uchovávat a zacházet s nimi

První okolnost, která může zmařit léčbu je nevhodné přenášení a skladování homeopatik. Při dodržení níže uvedených rad vám homeopatika vydrží po dlouhou dobu.

• Homeopatika neskladujte a nedávejte do těsné blízkosti mikrovlnné trouby, televizorů, mobilů, Wi-Fi zařízení a podobně.
• Tuby s homeopatiky nevystavujte slunečnímu svitu, vlhku, teplým místům.
• Místa se silnými vůněmi a pachy mohou homeopatika také antidotovat – viz pravidlo číslo 4.

„Tip: Při přenášení homeopatik je mějte co nejdále od mobilu. Ideální místo na skladování homeopatik je například polička ve skříni či šatníku, kde je sucho a tma.“

Zajímavost: Dochovaná a vhodně skladovaná homeopatika, která vyrobil před dvěma stoletími zakladatel homeopatie Samuel Hahnemann prý spolehlivě fungují ještě dnes.

Pravidlo 2: Homeopatik se před vložením do úst ničím nedotýkejte

Kuličku či granuli vyklopte z tuby do víčka a z víčka ji rovnou vložte do úst pod jazyk a nechte pomalu rozplynout. Proč? Pokud se dotknete homeopatické kuličky rukama, můžete znehodnotit její účinek díky například agresivnímu potu, různým krémům na zvlčení pokožky a podobně, čímž opět může dojít k antidotování léčby.

„Tip: Pokud vám kulička při manipulaci spadne například na zem, zahoďte ji a použijte novou.“

V případě tub s homeopatiky společnosti Boiron, která jsou v lékárnách běžně k dostání je zhruba 80 kuliček, takže ztráta jedné kuličky prakticky nic neznamená a máte jistotu, že jste homeopatikum vzali správně.

Pravidlo 3: Před a po braní homeopatik nic jiného neberte do úst

Všeobecně se doporučuje 10 – 20 minut před a po braní homeopatika nejíst, nepít, nekouřit, nečistit si zuby pastou obsahující mentol.

Proč toto doporučení? Klasické léky mají speciální povrch upravený tak, aby k jejich rozpuštění došlo až v žaludku nebo dále v trávicím traktu.

Naopak homeopatika předávají tělu informace okamžitě při styku s tělem, a pokud je vložíte do úst, kde bude jakékoliv „nežádoucí prostředí“, můžete homeopatikum antidotovat.

„Tip: Ideální je vzít si homeopatika ihned po probuzení.“

Nebo také kdykoliv během dne mezi jídly, pitím a večer mezi posledním jídlem a ústní hygienou – opět s dodržením 10 – 20 minutového odstupu před a po užitím homeopatik.

Pravidlo 4: Při homeopatické léčbě se vyhněte používání určitých jídel, krémů a kouření

Homeopatická literatura uvádí několik nejčastějších látek, které mohou antidotovat homeopatickou léčbu, takže se jim v maximální míře vyhněte:

• Kafr, Tea Tree olej, mentol – v jakékoliv podobě včetně mastí a jiných kosmetických přípravků.
• Káva, obzvlášť pokud pijete několik káv denně.
• Silné kouření může také antidotovat homeopatika.

Poznámka: Na trhu je také k dostání několik homeopaticky kompatibilních zubních past bez mentolu a dalších látek, jejichž užívání se doporučuje během homeopatické léčby – samozřejmě i zde platí dodržení pravidla odstupu od vzetí homeopatika 10 – 20 minut. Jedná se napříkla o tyto značky: Curaprox Enzycal Zero, Herbadent Homeo, Elmex zubní pasta bez mentolu nebo President Bio.

Pravidlo 5: Kojencům homeopatika zásadně rozpusťte v kojenecké vodě

Při podávání homeopatik kojencům musíte dodržet ještě jedno pravidlo navíc. Nesmíte totiž dopustit, aby kojenec náhodou homeopatickou kuličku vdechl. Postup jak podávat homeopatika kojencům je následující:

• Homeopatikum (kuličku, granuli) rozpusťte na čisté plastové lžičce v malém množství kojenecké vody (ne v jiné tekutině či jídle)
• Nakapejte kojenci pár kapek tekutiny do pusy.
• Poté mu nedávejte pít alespoň několik minut, ideální je i zde dodržet pravidlo číslo 3.

Pravidlo 6: Neberte více druhů homeopatik najednou nebo souběžně

Často mi lidé volají do homeopatické poradny a chtějí rychlou radu na akutní zdravotní problém. První věc, na kterou se ptám, je, zda již nepodstupují konstituční homeopatickou léčbu u jiného homeopata. Pokud ano, doporučím jim, aby se obrátili na svého homeopata.

„Tip: Pokud jste na konstituční homeopatické léčbě, souběžné braní homeopatik na akutní problémy vždy dopředu konzultujte s vaším homeopatem.“

Reakce po kombinaci několika homeopatických léků užívaných v jednom časovém úseku bývá pro doporučení dalšího postupu léčby dosti nečitelná a někdy může přerušit již probíhající konstituční léčbu. Léčba několika homeopatiky zároveň je určena pouze pro vážné nemoci a musí být vedena zkušeným homeopatem.

Pravidlo 7: Jedna dávka = 1 kulička

Ano, skutečně stačí vzít pouze 1 kuličku, a pokud dodržíte všechna ostatní pravidla, není vůbec nutné jich zároveň brát více (přestože vám někdy v lékárnách doporučí brát zároveň 3-5 kuliček).

V homeopatii platí „méně znamená více“. Homeopatikum totiž předává tělu informace, ne fyzický obsah látek, jak je tomu u klasických léků.

Potřebnou informaci předá tělu stejně tak 1 kulička homeopatika jako 5 kuliček podaných v jednu chvíli – tedy v jedné samostatné dávce.

Důvod doporučování užívání například 5 kuliček homeopatika najednou může teoreticky pramenit z obavy, že některá kulikčka v balení není impregnována léčebnou substancí. Pokud používáte homeopatika od společnosti Boiron, která jsou v u nás v lékárnách nejdostupnější, tato provděpodnost je velmi malá díky trojité impregnaci během výrobního procesu homeopatik.

V případě, že si objednáte homeopatika ze zahraničí, například u Remedia homeopathy factory nebo Helios homeopathy a objednáte si lahvičku s 10 g globulí, zjistíte, že kuličky jsou podstatně menší o velikosti cca 1 mm.

v tomto případě si jako jednorázové užití homeopatika vezměte 2-3 kuličky.

To platí i pro homeopatikum OSCILLOCOCCINUM které se prodává ve formě těchto mini-kuliček a nemusíte užívat celou dózu naráz, jak je uvedeno v návodu – ale nic tím ani nepokazíte.

„Tip: 1 kulička homeopatika funguje stejně jako 5 kuliček, více kuliček podaných v jedné dávce nemá žádný vliv ne efekt léčby.“

Jiná věc je opakované podávání homeopatik, ale i v tomto případě stačí brát 1 kuličku několikrát denně nebo týdně tak, jak vám to doporučí váš homeopat.

A jak dlouho užívat homeopatika?

Všeobeně platí, že se homeopatika mají užívat tak dlouho, dokud nenastene podstatné zlepšení nebo zhoršení léčených symptomů. Pokud se zdravotní problémy podstatně zlepší nebo vymizí úplně, přestaňte homeopatika dále užívat.

Při zhoršení zdravotních problémů se poraďte s vaším homeopatem, který dokáže rozpoznat, zda jde o zhoršení dočasné a léčba postupuje správným směrem nebo jde o zhoršení, které naznačuje něco jiného a postup léčby bude potřeba upravit.

Shrnutí:

• Je zřejmé, že existuje několik okolností, které mohou zmařit homeopatickou léčbu. Při dodržení několika výše uvedených rad, které je snadné uvést do praxe se těmto negativním okolnostem můžete vyhnout.
• Podstatné, co si musíte uvědomit je, že se homeopatika berou a uchovávají úplně jinak než klasické léky. Podobným tématem se zabývá například společnost Boiron v článku Jak užívat homeopatické léčivé přípravky.
• Při správném užití homeopatika fungují souběžně s většinou klasických léků.
• Naštěstí, podle mých zkušeností s klienty a zkušeností dalších homeopatů, funguje homeopatická léčba souběžně s většinou klasických léků i při běžném životním stylu (sem tam cigareta, káva, pivo a alkohol) – obvzláště při užívání homeopatik v nízkých potencí (CH 5-15) jednou či dvakrát denně po delší dobu. Samozřejmě čím více negativních okolností během homeopatické léčby omezíte, tím lepších výsledků dosáhnete.

Diskuze pod tímto článkem:

V diskuzi pod tímto článkem se vyjadřuji k tomu, jak homeopatika správně užívat a k homeopatii jako takové. Nemohu bohužel z časových a dalších důvodů doporučovat konkrétní homeopatika na dotazované zdravotní problémy.

Nebylo by to ostatně ani profesionální, protože k nalezení léku na chronické problémy je potřeba nejdříve 1-2 hodinová homeopatická konzultace, kde je nutné probrat množství detailů a poté následuje i několikahodinové hledání toho nejideálnějšího homeopatika, které jediné nastartuje léčebný proces.

V homeopatii se hledají léky jak na základě nemoci, tak hlavně na základě individualit léčené osoby. Děkuji za pochopení a trpělivost.

O autorovi: