Porodní asistentka je před soudem kvůli domácímu porodu

28. 8. 2013 08:01, autor: raš aktualizováno 28. 8. 2013 18:07

Brno – Ústavní soud zrušil rozsudek v kauze prezidentky Unie porodních asistentek Ivany Königsmarkové. Obvodní soud ji potrestal dvěma lety vězení s podmíněným odkladem na pět let za údajné chyby při vedení porodu, který se zkomplikoval. Kauza se tak vrací na začátek. Königsmarková chybu od počátku odmítala.

Ivana Königsmarková se po vyhlášení nálezu Ústavního soudu usmívala

„Ústavní soud jednoznačně došel k závěru, že stěžovatelka neměla spravedlivý proces, v žádném případě nešlo o to, že by se nedopustila žádných pochybení.

Při hodnocení důkazů byly důvodné pochybnosti o vině stěžovatelky, které nebyly důkazně odstraněny.

Proto na základě principu presumpce neviny a dle zásady „v pochybnostech ve prospěch viníka“ bylo nutno rozhodnout ve prospěch stěžovatelky,“ zdůvodnila nález Ústavního soudu soudkyně zpravodajka Ivana Janů.

Soudy totiž vycházely z jediného znaleckého posudku, podle něhož Königsmarková chybovala. Obhajoba nicméně expertízu označovala za zaujatou. „Soud vědomě založil rozhodnutí výhradně na posudku, o kterém věděl, ze není vyhodnocen nestranným znalcem,“ řekla Janů s tím, že ani závěry znalce nelze přijímat zcela nekriticky.

Posudek prý navíc klade na asistentku značné nároky při rozeznání relativně vzácného poškození plodu. „Ani znalecký posudek nedošel jednoznačně k závěru, jestli odkysličení plodu nastalo před porodem, při nebo po něm. Proto závěry soudů, že k odkysličení došlo v poslední hodině porodu, nepovažuje Ústavní soud za relevantní,“ dodala Janů.

• Ivana Königsmarková krátce po vyhlášení nálezu Ústavního soudu
  zdroj: ČTK

• Ústavní soud zrušil rozsudek nad Ivanou Königsmarkovou
  zdroj: ČTK

Nález naznačuje, že obvodní soud měl k posudku buď obstarat další důkazy, a rozptýlit tak pochybnosti, nebo rozhodnout ve prospěch porodní asistentky. Názor ÚS je pro obvodní soud při novém projednání kauzy závazný. „ÚS řekl velice jasně, že obě strany musí dostat stejný prostor pro vyjádření svých názorů a předložení svých důkazů,“ řekl advokát Königsmarkové Richard Hořejší.

Je to jeden z nejkrásnějších dárků k narozeninám, reagovala Königsmarková

„Je to asi jeden z nejkrásnějších dárků, který jsem dostala k narozeninám,“ řekla novinářům Königsmarková.

Reakce Ivany Königsmarkové na nález Ústavního soudu

Podle výkonné ředitelky Unie porodních asistentek Kateřiny Hájkové Klíčové je dnešní nález satisfakcí pro Königsmarkovou, ale i dobrou zprávou pro porodní asistentky a studentky oboru, které se dosud mohly obávat kriminalizace. „Většina asistentek kvůli tomu od domácích porodů upustila,“ podotkla Hájková Klíčová.

Nález přivítala také Liga lidských práv, jejíž právní ředitelka Zuzana Candigliota označila dosavadní přístup státu k domácím porodům za systematickou represi a snahu o likvidaci profese porodních asistentek.

• Jihomoravský kraj – 9 (1 nabízí péči při domácím porodu)
• Zlínský kraj – 2 (žádná nenabízí péči při domácím porodu)
• Praha – 6
• Střední Čechy – 2
• Ústecký kraj – 1
• Karlovarský kraj – 1
• Plzeňský – 1
• Jihočeský – 1
• Liberecký – 1
• Královéhradecký – 4
• Pardubický – 0
• Vysočina – 2
• Olomoucký – 2
• Moravskoslezský – 3

Celkem je v Česku registrovaných 35 porodních asistentek

(zdroj: Unie porodních asistentek)

Königsmarková podle soudů v červenci 2009 v Praze 3 neoprávněně vedla komplikovaný domácí porod. Dostatečně se neinformovala o předchozích porodech rodičky, při kterých se objevily komplikace.

Sama pak podle obžaloby přehlížela problémy, které žena před porodem i při něm měla, a neposlala ji do nemocnice.

Zároveň podle verdiktu neměla dostatečné zázemí na to, aby sama komplikovaný porod provedla.

Dítě se při porodu začalo dusit a vdechlo zkalenou plodovou vodu. Königsmarková poté podle soudů neprovedla řádnou resuscitaci. Novorozenec skončil s těžce poškozeným mozkem, po 20 měsících zemřel. Klíčovým důkazem v kauze byl znalecký posudek. Königsmarková podle expertizy při porodu nepoznala, že ho už dál nemůže vést porodní asistentka, ale je nutný zásah lékaře.

Porodní asistentka je průvodkyní těhotenstvím

• Porodní asistentka potvrdí nebo diagnostikuje těhotenství
• Provázíženu a její blízké v průběhu celého těhotenství (poskytuje informace, upozorňuje na možná rizika, připravuje ženy k porodu)
• Provádí, doporučuje a předepisuje vyšetření nutná ke sledování fyziologického těhotenství
• Sleduje stav plodu v děloze, rozpoznává možná rizika
• V případě zjištění rizika předává ženu do péče lékaře gynekologa – porodníka

Porodní asistentka vede normální (fyziologický porod)

• Má oprávnění vést samostatně fyziologické porody
• Pečuje o ženu ve všech dobách porodních
• V případě identifikace komplikací přivolá lékaře nebo doprovází  ženu do zdravotnického zařízení

Porodní asistentka pečuje o matku a dítě po porodu

• Ošetřuje porodní a poporodní poranění, pečuje o ženu bezprostředně po porodu
• Poskytuje fyziologickou péči dítěti bezprostředně po porodu včetně prvního ošetření
• Provádí návštěvy v rodinách po porodu

(zdroj: Unie porodních asistentek)

Za nedbalostní ublížení na zdraví s následkem smrti Obvodní soud pro Prahu 3 uložil Königsmarkové dva roky vězení s podmíněným odkladem na pět let a zákaz výkonu povolání porodní asistentky na stejně dlouhou dobu.

Navíc má zdravotní pojišťovně zaplatit 2,7 milionu korun. Městský soud v Praze odvolání Königsmarkové zamítl, Nejvyšší soud pak její dovolání hodnotil jako zjevně neopodstatněné.

Ústavní soud teď rozsudek nad Königsmarkovou zrušil a kauzu vrátil na začátek.

Königsmarková při procesu opakovaně uvedla, že podle svého úsudku nechybovala. Do chvíle, kdy se dítě narodilo, prý nic nenasvědčovalo tomu, že nastanou komplikace. V ústavní stížnosti obhajoba poukazuje na údajné porušení základních práv, zejména práva na spravedlivý proces, a požaduje zrušení rozhodnutí soudů všech stupňů.

Porod doma má tradici. Asistentky ale musí postupovat opatrně, naznačila Janů

Soud se zároveň k domácím porodům nevyjádřil v obecné rovině. Soudkyně zpravodajka Janů ale uvedla, že nastavení mantinelů pro domácí porody je věc zákonodárců, ne soudu. Zdůraznila, že je při tom nutné hledat rovnováhu mezi právem matky na volbu místa porodu a ochranou zdraví dítěte. Právo ženy zvolit místo porodu podle soudkyně není absolutní, na druhou stranu je nelze zcela potlačit.

Janů připomněla, že v Česku se v minulosti tradičně rodilo doma, tradice však byla zcela přerušená. „Všechno chce čas a rozumnost v přístupu. I porodní asistentky by měly ze svého sebevědomí trochu slevit a podřídit se doporučovaným postupům a včas reagovat na známky, že se něco vyvíjí špatně,“ uvedla Janů.

Podle Unie porodních asistentek a Ligy lidských práv stát dělá vše pro to, aby domácí porody znemožnil. Domácí porody jsou u nás sice povolené, prakticky je ale nemá kdo legálně provést. Podle unie porodních asistentek nemá žádná z nich od státu potřebné povolení a pokud přesto porod jinde než v nemocnici vědomě vedou, tak se vystavují riziku pokuty za překročení svých kompetencí.

Největší problém prý spočívá v chybějících pravidlech a standardech pro práci porodních asistentek. „Ministerstvo zdravotnictví podobný dokument odmítá vydat,“ uvedla výkonná ředitelka unie Kateřina Hájková Klíčová.

Ve většině evropských zemí mají ženy možnost zvolit si místo porodu. V Německu se doma rodí necelá dvě procenta dětí, ve Velké Británii jsou to čtyři procenta. V Nizozemí, kde je velká tradice domácích porodů, je to dokonce třetina dětí. Rodičky ale mají zajištěné to, že při náznacích hrozících komplikací jsou okamžitě převezeny do nemocnice.

Podle lékařů jsou domácí porody příliš velkým rizikem pro rodičku i dítě. „Porod doma je potřeba v našich podmínkách označit za extrémně rizikový. Já říkám, že matky, které chtějí za každou cenu rodit doma, preferují svoje vlastní pocity a pohodlí nad bezpečím dítěte,“ myslí si Vít Unzeitig z České gynekologické a porodnické společnosti. 

Podle Unzeitiga jsou porodní asistentky nepostradatelné, porody by ale měly vést v nemocnicích. „Já můžu za sebe říct zkušenost z ostravské fakultní nemocnice, kde pracuji jako přednosta.

Všude tam, kde jde o fyziologické těhotenství, udělá lékař pouze vstupní vyšetření a v případě, že je vše v pořádku, těhotnou předá porodní asistentce. Ona porod vede až do konce.

Lékař by měl skutečně k porodu nastoupit až ve chvíli, kdy se nějak komplikuje,“ popsal praxi z Ostravy Unzeitig. Doma tuto možnost porodní asistentky nemají.

Hovoří Vít Unzeitig z České gynekologické a porodnické společnosti

Kromě Ústavního soudu se situací kolem domácích porodů bude zabývat také Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku – 10. září bude projednávat stížnost dvou Češek, které viní stát z porušení práva na respektování soukromého a rodinného života. Přály si rodit doma s porodní asistentkou, ale nebylo jim to umožněno. Jedna rodila v domácím prostředí bez pomoci, druhá musela do porodnice.

Téma domácích porodů v Událostech v regionech

Ústavní soud řekl: Máme právo rodit doma

Porodní asistentka Ivana Königsmarková dostala ke středečním šedesátinám parádní dar. Ústavní soud zrušil rozsudek – dvouletou podmínku, pětiletý zákaz činnosti a povinnost uhradit zdravotní pojišťovně 2,7 milionu korun – za údajné chyby při vedení domácího porodu, při kterém přišlo na svět těžce poškozené dítě.

Kauza se sice vrací znovu na začátek, k obvodnímu soudu pro Prahu 3. Nicméně spolu s Königsmarkovou se mohou radovat také matky, které chtějí prožít porod podle svých představ, a nikoliv v režii lékařů.

České prostředí se totiž na poli porodnictví zásadně liší od toho, co je v západní Evropě běžné.

Zatímco třeba v Německu si matka svobodně vybírá z celého vějíře možností – od medicínsky vedeného monitorovaného porodu přes přirozený porod s asistentkou v porodním domě až po porod doma – české rodičky nemají na výběr.

K dispozici jsou jim jen nemocniční oddělení, s lékaři musí často vyjednávat, aby do porodu zbytečně nezasahovali; pracovišť, kam si s sebou matka může přivést porodní bábu je jako šafránu.

Není divu, že porod doma pak volí i ženy, které by za normálních okolností daly přednost porodnímu domu kombinujícímu intimitu a bezpečí nemocničního zázemí.

Čeští porodníci, přinejmenším vedení jejich odborné společnosti, ale o svébytných matkách a o spolupráci s porodními asistentkami nechtějí ani slyšet.

Proces s Königsmarkovou se od začátku jevil jako „konečné zúčtování“ lékařů s „protivnou zastánkyní“ přirozených porodů a sebevědomých matek. Před čtyřmi lety asistovala Königsmarková při porodu doma a na svět přišlo dítě, které nedýchalo.

Nedostatek kyslíku jeho mozek nenávratně poškodil, žilo dvacet měsíců připojené na přístrojích. Byli to však lékaři, nikoli rodiče, kdo podal na Königsmarkovou trestní oznámení.

Soudci měli zkoumat, zda asistentka stav dítěte zavinila nějakou chybou.

Königsmarková se hájila tím, že postupovala podle zahraničních standardů pro domácí porody (české neexistují).

Úkolem asistentky je mimo jiné rozpoznat, zda porod probíhá normálně, a v případě komplikací včas zajistit pomoc lékaře. V tomto případě ale nic nenasvědčovalo tomu, že je nějaký problém.

Soudci si vyslechli i svědectví lékaře z pražské Bulovky, který přiznával, že podobně fatální konec může mít porod i v nemocnici.

Popsal případ podobný tomu, za který je asistentka souzena: rodička byla připojena na monitor, ale nic nenasvědčovalo tomu, že je něco v nepořádku, novorozeně přesto nedýchalo, a než se podařilo zalarmovat specialisty, bylo pozdě. Kvůli nedostatku kyslíku krátce po porodu zemřelo, aniž byl někdo hnán před soud. Místo kritického zkoumání situace se však soudci přiklonili k lékařům – za bernou minci vzali jejich znalecký posudek.

Právě to je jedna z věcí, které jim teď Ústavní soud vyčetl – posudek znalců je jen jeden z důkazů, nikoliv něco, co rozhoduje o vině a nevině. Navíc znalci tvrdili, že Königsmarková se provinila hlavně tím, že nepostupovala podle standardů České gynekologicko porodnické společnosti.

Ivana Königsmarková • Autor: Respekt

Jenže jak by mohla, když je podle nich jiný než nemocniční porod nepřípustný? A právě na tuhle absurditu Ústavní soud upozornil: „Nelze zajisté vyloučit, že i klidně probíhající fyziologický porod se může rychle změnit; předpokládat všechny možnosti a reagovat na ně v poměrně značném předstihu by de facto muselo vést k naprostému vyloučení možnosti domácích porodů.“

Ústavní soud šel ještě dál a jasně řekl, že ženy mají právo rodit doma: „Moderní demokratický a právní stát je založen na ochraně individuální a nedotknutelné svobody.

Tato svoboda je doprovázena určitou mírou přijatelného rizika. Právo na svobodnou volbu místa a způsobu porodu je limitováno jen zájmem na bezpečném porodu a zdraví dítěte.

Tento zájem však nelze vykládat jako jednoznačnou preferenci porodů ve zdravotnických zařízeních.“

Nález Ústavního soudu je pozoruhodný ještě jednou věcí. Soudcům se nelíbil ani trest, který byl Königsmarkové uložen – a to proto, že je „likvidační“. Vzhledem k jejímu věku jak pětiletým zákazem činnosti, tak vzhledem k jejím majetkovým poměrům skoro třímilionovou částkou, kterou měla zaplatit pojišťovně.

„Zejména v případech, kdy je pachatel odsuzován za nedbalostní trestný čin, je při stanovení výše náhrady škody třeba dbát na to, aby uložená povinnost nahradit způsobenou škodu neměla pro pachatele doživotní likvidační následky,“ míní ústavní soudci. „Tedy aby mu znemožňovala vést snesitelný a lidsky důstojný život.“

Právo ženy na domácí porod řeší soud ve Štrasburku

Podpořte finančně naši kampaň k tomuto případu

Před prvním porodem si žena do nemocnice připravila porodní plán, ve kterém vyjádřila přání rodit přirozeně bez zásahů a chtěla s dítětem odejít po porodu domů.

Při porodu probíhalo vše v pořádku, přesto ji personál nutil do rutinních zákroků a do nepříjemné polohy vleže.

I když se dítě narodilo naprosto zdravé, lékaři odmítali matku s dítětem propustit do domácí péče, takže musela nedobrovolně zůstat v nemocnici.

V roce 2010 otěhotněla žena podruhé, byla zcela zdravá a všechna těhotenská vyšetření byla v pořádku. Po negativních zkušenostech z předchozího porodu v nemocnici se po zvážení všech pro a proti rozhodla společně s otcem dítěte pro porod v domácím prostředí s porodní asistentkou, protože se doma cítila bezpečně a nejlépe.

Neochota úřadů vedla k porodu bez zdravotní péče

Začala tedy aktivně hledat informace a porodní asistentku. Vzhledem k tomu, že se jí nepodařilo v Libereckém kraji najít vhodnou porodní asistentku, obrátila se na svou zdravotní pojišťovnu a Krajský úřad s žádostí o radu a pomoc.

Všeobecná zdravotní pojišťovna jí odpověděla, že legislativa nedovoluje hradit z veřejného zdravotního pojištění činnosti spojené s prováděním porodů v domácnostech.

Krajský úřad jí sdělil, že v celém kraji není registrována žádná soukromá porodní asistentka a také, že porodní asistentky mohou vést porod pouze ve vybaveném zdravotnickém zařízení.

Vzhledem k tomu, že žena neměla možnost porodu v domácím prostředí s porodní asistentkou, porodila nakonec v květnu 2011 doma sama, bez zdravotní péče. Nedostatečná právní úprava domácích porodů a neochota českých úřadů bránila její svobodné volně místa porodu. Proto se žena obrátila se stížností na Ústavní soud a zároveň i na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Štrasburský soud vyzývá k uznání domácích porodů

Evropský soud pro lidská práva se k podobné situaci vyjádřil ve věci Ternovszky proti Maďarsku (stížnost č. 67545/09, rozsudek ze dne 14. 12. 2010).

Soud zde dospěl k závěru, že volba okolností porodu tvoří součást práva na ochranu soukromého života. Stát nesmí odrazovat porodní asistentky od poskytování péče u porodů doma a měl by porody doma předvídatelně upravit.

Soud vycházel i z názoru Světové zdravotnické organizace, podle které je porod doma bezpečnou volbou, která má být respektována.

Podniknuté kroky:

červenec 2011 > Podali jsme stížnost k Ústavnímu soudu a také k Evropskému soudu pro lidská práva.

únor 2012 > Ústavní soud stížnost odmítl pro nevyčerpání opravných prostředků. Soudkyně zpravodajka však v odůvodnění naznačila, že právo ženy bylo porušeno, na což reagovalo 9 soudců odlišnými stanovisky.

září 2013 > Evropský soud pro lidská práva nařídil ústní jednání.

prosinec 2014 > Evropský soud pro lidská práva stížnost zamítnul.

červen 2015 > Evropský soud pro lidská právy vyhověl naší žádosti o postoupení stížnosti před Velký senát a nařídil na 2. prosince 2015 ústní jednání.

Tiskové zprávy k případu:

• březen 2012 > Ústavní soud vyzval stát k seriózní diskusi o domácích porodech
• srpen 2013 > České domácí porody míří ke Štrasburskému soudu
• prosinec 2014 > S domácími porody se obrátíme k velkému senátu Evropského soudu
• Předchozí tiskové zprávy Ligy lidských práv k otázkám přístupu žen k péči během porodu doma:
• leden 2012 > Soud rozhodl: Nemocnice musí ženám zajistit porodní asistentku i u porodu doma
• březen 2013 > Ústavní soud vyzval stát k seriózní diskusi o domácích porodech
• duben 2013 > Ministerstvo zdravotnictví nečekaně vyloučilo z diskuze o koncepci porodnictví zástupkyně rodiček a porodních asistentek
• prosinec 2013 > Reakce Ligy lidských práv na tiskovou zprávu Ministerstva zdravotnictví ke změnám v porodnictví

Ke stažení:

1. > Finální vyjádření Ligy lidských práv před jednáním Velkého senátu
2. > Vyjádření kanadské expertky na bezpečnost domácích porodů Patricii Jannsen.
3. > Amicus curiae k tomuto případu od organizací Royal College od Midwives, Weill Cornell Medical College, Ministerstva spravedlnosti Slovenské repoubliky, Chorvatské vlády, Unie porodních asistentek a veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové.
4. > Nejnovější studie, podle které je pro vícerodičky s nízkým rizikem asistovaný porod doma nejbezpečnější variantou.
5. > Překlad stěžejní částí rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který naši stížnost v prosinci 2014 zamítnul najdete zde (za přeložení děkujeme Tereze Foukalové a Petře Ali Dolákové).
6. > Šest otázek, které Evropský soud pro lidská práva položil ČR v rámci ústního projednání tohoto případu v září 2013, naleznete zde.
7. > Rozhodnutí případu Ternovszky proti Maďarsku naleznete zde, v angličtině zde.

Porodní asistentka, která byla neoprávněně stíhána za smrt dítěte, vysoudila 720 tisíc za ušlý zisk

Soud přiznal porodní asistentce Ivaně Königsmarkové náhradu za ušlý zisk ve výši 720 tisíc korun, požadované odškodné pět milionů ale zamítl. Porodní asistentka byla původně odsouzena k podmínce kvůli domácímu porodu, při kterém v roce 2009 zemřelo dítě. Po zásahu ústavních soudců byla před třemi lety zproštěna viny.

Praha – Soud opět zamítl část žaloby porodní asistentky Ivany Königsmarkové z Unie porodních asistentek týkající se náhrady pěti milionů korun za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním.

Nárok je podle verdiktu Obvodního soudu pro Prahu 2 promlčený. Naopak jí přiznal 720 tisíc korun za ušlý zisk od listopadu 2011 do prosince 2013.

Rozsudek není pravomocný, zástupkyně Königsmarkové avizovala, že se proti němu odvolá k pražskému městskému soudu.

Porodní asistentka čelila obvinění kvůli domácímu porodu, při kterém v roce 2009 zemřelo dítě. Obžaloba tvrdila, že se žena dostatečně neinformovala o předchozích porodech rodičky a poté přehlížela problémy, jež matka měla, a neposlala ji do nemocnice. Když se dítě začalo dusit, neprovedla podle obžaloby řádnou resuscitaci.

Soudy nejprve Königsmarkovou pravomocně potrestaly podmínkou a zákazem činnosti, po zásahu ústavních soudců byla před třemi lety zproštěna viny. V prosinci 2014 Nejvyšší soud zamítl dovolání nejvyššího státního zástupce proti osvobození.

Soudkyně Šárka Henzlová trvá na tom, že je nárok na nemajetkovou újmu promlčený. Stejně rozhodla i loni na podzim, rozsudek ale zrušil odvolací pražský městský soud, který nařídil, aby se soudkyně nárokem znovu zabývala a posoudila soulad námitky promlčení s dobrými mravy. O majetkové újmě rozhodoval soud poprvé.

„Žalobě bylo vyhověno v případě škody, která prokazatelně vznikla a která byla v přímé souvislosti s nesprávným úředním postupem (trestním stíháním),“ řekla dnes Henzlová. Náhradu ušlého zisku uznala podle znaleckého posudku, který si soud nechal k případu zpracovat.

Mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkový Radek Ležatka řekl, že s případným odvoláním vyčká stát do doby, než obdrží písemné odůvodnění rozsudku. Další postup dohodne s ministerstvem spravedlnosti, které porodní asistentka žaluje.

Zástupkyně Königsmarkové Adéla Hořejší novinářům po skončení jednání řekla, že se proti rozsudku odvolá. Nesouhlasí s dobou, za kterou byl Königsmarkové ušlý zisk přiznán a s tím, že další nároky za majetkovou újmu soud zamítl. Požadavek na nemajetkovou újmu podle ní promlčený není.

Šestiměsíční promlčecí doba podle Hořejší neběžela po dobu, kdy po pravomocném osvobození rozhodoval Nejvyšší soud o dovolání podaném nejvyšším státním zástupcem v neprospěch obžalované. Podle soudkyně se ale počátek lhůty počítá od pravomocného rozhodnutí, tedy od dubna 2014. Nejvyšší soud o dovolání rozhodl na konci roku, žalobu Königsmarková podala v květnu 2015.

„Stát ve věci promlčení opakovaně rozhoduje a je zjevné, že běh promlčecí doby není zcela jasný.

My vycházíme z toho, že každý jednotlivec by měl být odškodněn za komplexní protiprávní zásah státu, to znamená i za období, kdy bylo podáno dovolání.

Pokud by tato část nebyla odškodnitelná, pak by stát mohl tvrdit, že je část trestního řízení, kdy může zasahovat do lidských práv libovolně a svévolně,“ řekla dnes Hořejší.

Právníci Königsmarkové v minulosti upozorňovali i na případ bývalého ministra dopravy Víta Bárty, u kterého soudci rozhodli, že lhůta neběžela a on tak svou žalobu kvůli zadostiučinění za svou korupční kauzu podal včas.

„Chtěla bych podotknout, že nad rámec toho, zda nárok je či není formálně promlčen, je základ slušnosti, aby stát převzal zodpovědnost za své nezákonné a protiústavní jednání a minimálně udělal ten bazální krok, aby se omluvil, protože omluva a promlčení spolu nesouvisí. Tím, že stát odmítá převzít zodpovědnost za své protiprávní jednání, dává svým občanům informace, že může dělat cokoliv,“ dodala Hořejší.

3:16

To, jak přicházíme na svět, ovlivní celý náš další život, říká Ivana Königsmarková, prezidentka Unie porodních asistentek. | Video: DVTV

Propagátorka domácích porodů stanula před soudem

Za domácí porod stanula porodní asistentka před soudem
Foto: Profimedia.cz

Obžalobě z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti tu čelí přímo prezidentka Unie porodních asistentek Ivana Königsmarková. Zkušené „porodní bábě“, která má za sebou i dvacetileté působení na porodnických odděleních, včetně vyhlášené pražské porodnice U Apolináře, hrozí za domácí porod s fatálními následky až čtyři roky vězení.

Dítě, které loni v červenci přiváděla na svět v jednom pražském bytě, při porodu málem zemřelo a kvůli přidušení skončilo s trvalým neurologickým postižením, takže se pohybově a mentálně nevyvíjí.

Ivana Königsmarková

Foto: ČTK

Soudkyně Helena Kutzlerová navíc včera státní zástupkyni navrhla, aby zvážila rozšíření obžaloby také na neoprávněné podnikání, protože dnes již soukromá porodní asistentka Königsmarková nemá od roku 2007 ve své registraci povolení k vedení porodu.

„To dítě bylo v podstatě mrtvé, když jsme přijeli,“ prohlásila u soudu lékařka záchranné služby Eva Herzová. Ta v noci na 23. července 2009 k dramatickému porodu vyjížděla a novorozenému chlapci zřejmě zachránila život včasnou intubací a dodáním kyslíku.

Lékařka záchranky u soudu neskrývala své pohoršení nad podmínkami, které na místě nalezla. „Na sedačce pod otevřeným oknem seděla nahá rodička, u ní novorozenec.

Navíc tam byla strašná tma, svítila jenom lampička,“ uvedla lékařka s tím, že podchlazení bylo kromě přidušení pro dítě dalším velkým rizikem.

Zatímco Königsmarková tvrdí, že se snažila novorozence až do příjezdu záchranky oživovat, Herzová prý svědkyní žádných resuscitačních pokusů nebyla.

„Ptala jsem se jí, proč neresuscituje. Řekla, že dítě má (srdeční) akci a jenom nedýchá,“ uvedla lékařka s tím, že dítě musela dvakrát intubovat, protože první trubička zavedená do plic se ucpala smolkou (novorozenecká stolice, pozn.), kterou novorozenec údajně vdechl.

Podle Königsmarkové se dítě narodilo růžové, srdce mu pracovalo, ale nezačalo dýchat. Proto nechala otce přivolat záchranku. „Nejdřív jsem dítě stimulovala, dráždila na zádech a ploskách nohou, pak jsme použili studenou vodu,“ popsala své oživovací pokusy obžalovaná.

Ústy prý odsála dítěti hleny z nosu a úst a poté zahájila umělé dýchání z úst do úst. „Do poslední chvíle jsem resuscitovala,“ odmítla nařčení, že oživovací pokusy zanedbala.

Rodiče novorozeného chlapečka figurují u soudu jako vedlejší účastníci na straně obžaloby. Finanční satisfakci po porodní asistentce ale nepožadují. Spolu s ní navíc v prvních výpovědích u policie záměrně tvrdili, že plodová voda matce odtekla o 24 hodin později než ve skutečnosti.

Báli se totiž přiznat, že porod s jejich souhlasem probíhal až od podvečera 22. července, přestože plodová voda ženě odtekla už 21. července kolem šesté hodiny ráno.

Podle odborníků přitom po odtoku plodové vody v děloze každou hodinou roste riziko vzniku infekce a po 12 hodinách se běžně nasazují antibiotika.

Samotná matka musela svůj blahovolný přístup k domácímu porodu bez lékařů složitě vysvětlovat. I její předchozí dva porody, jeden v nemocnici, druhý s jinou asistentkou, se neobešly bez komplikací, oba musely být nakonec vyvolány medikamenty a žena navíc měla trvale vyšší tlak.

„Já bych ji zařadil mezi rizikové rodičky, i když s nižší mírou rizika,“ konstatoval včera gynekolog Martin Dvořák z pražské Bulovky, kterého žena z kraje těhotenství třikrát vyhledala, než se svěřila zcela do péče porodní asistentky.

Matka se hájí tím, že Königsmarkové bezmezně věřila. „Pořád nás ujišťovala, že je všechno v pohodě,“ uvedla rodička. Tu navíc ani drastický zážitek a trvalé následky pro narozené dítě od sympatií k alternativnímu porodnictví neodradily. „Kdybych měla znovu rodit, tak se zodpovědnou porodní asistentkou klidně zase doma,“ shrnula svou zkušenost.

Hlavní zprávy

„O legalizaci neuvažujeme.“ Porodní asistentka dostala kvůli vedení domácích porodů pokutu sto tisíc

V dosud nepravomocném rozhodnutí, jehož část má Deník N k dispozici, krajský úřad zdůvodnil udělení stotisícové pokuty tím, že Kašová spáchala přestupek proti zákonu o zdravotních službách.

A to proto, že loni poskytovala pěti rodičkám v rámci porodu zdravotní služby neuvedené v oprávnění pro obor porodní asistentka – zdravotní péče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta, které jí vydal v roce 2014.

Kašová s výkladem krajského úřadu nesouhlasí. „Když jsem žádala o registraci, dostala jsem ji bez jakýchkoliv výjimek. Z čehož jsem usoudila, že je jasné, že můžu pečovat o nízkorizikové ženy v domácím prostředí i během porodu. Tento výklad navíc podporuje i právní rozbor profesora práva, který Unie porodních asistentek sdílela na svých stránkách,“ argumentuje.

Podle ministerstva zdravotnictví současná legislativa neumožňuje porodním asistentkám vedení domácího porodu. „Porod v domácím prostředí za přítomnosti gynekologa nebo porodní asistentky české zákony neumožňují.

Nicméně se snažíme najít kompromis mezi komfortem rodičky a bezpečnosti jí samotné a dítěte, proto podporujeme budování center porodní asistence v rámci porodnic.

V nich je možné, aby porod proběhl pouze pod vedením asistentky, ale zároveň aby v případě komplikací byl lékař nablízku,“ vysvětlil David Šíma z tiskového odboru ministerstva.

Vyšetřování krajských úředníků spustil skoro přesně před rokem porod Kateřiny S. z Plzeňska (Deník N celé jméno ženy nezveřejňuje kvůli zachování soukromí rodiny). Vysokoškolačka, která pracuje jako marketingová manažerka, se rozhodla svoje druhé dítě porodit doma.

„Mám syndrom bílého pláště, nedokážu se před lékaři uvolnit, mám z nich strach od dětství. Prvního syna jsem rodila ve 22 letech v porodnici.

Nedali mi najíst, napít, ležela jsem na přístrojích, nikdo se mnou nemluvil, ale vyhrožovali mi císařským řezem. Do toho vystresovaný manžel, který se ptal, co se děje.

Přitom všechno šlo dobře, dítě jen bylo větší,“ popsala žena, která žije s rodinou v jedné vesnici na Plzeňsku, důvody, proč se rozhodla porodit svého druhého syna doma.

Především kvůli špatným zážitkům z porodnice si proto ve druhém těhotenství vybrala porodní asistentku Lucii Kašovou, aby ji doprovázela. Porod doma v obýváku proběhl loni v únoru bez nejmenších problémů. Kateřina S. absolvovala všechna předepsaná předporodní vyšetření, poslední týden na ně chodila do porodnice.

Potíže nastaly ve chvíli, kdy chtěla rodina po třech dnech zaregistrovat novorozence u pediatra. První lékařka odmítla dítě přijmout do péče. „Strašně na manžela v čekárně křičela, jak si to představujeme, rodit doma, a že určitě nebudeme chtít spolupracovat ani v dalších věcech,“ popisuje Kateřina S.

Druhý pediatr měl podmínku, že miminko musí nejdřív absolvovat základní vyšetření na neonatologii plzeňské fakultní nemocnice. Její primář Jiří Dort se k případu vyjádřil až po vydání textu.

„Zaměstnanci neonatologického oddělení nepodávají informace o domácím porodu na krajský úřad.

Porod mimo zdravotnické zařízení neovlivňuje komunikaci zdravotníků s rodiči,“ odpověděl Dort stručně na dotazy Deníku N.

Kdo může být u porodu?

Loni v květnu zahájili krajští úředníci ze zdravotního odboru vyšetřování kvůli tomu, že Kašová asistovala u domácích porodů. Kateřina S. se domnívá, že podnět nejspíš přišel právě od lékařů, kteří vyšetřovali její dítě.

„Dostala jsem

Přidejte se k předplatitelům

Domácí porod je okrajová záležitost, uvažuje o něm maximálně dvě stě žen, říká porodník Jaroslav Feyereisl

Prezidentka Unie porodních asistentek Ivana Königsmarková jde ve čtvrtek opět k soudu. Ten bude řešit její žalobu na stát, ve které požaduje odškodné šest a půl milionu korun za neoprávněné trestní stíhání kvůli úmrtí novorozence při domácím porodu.

Podle obžaloby Königsmarková přehlížela problémy, které matka měla. Když se pak dítě začalo dusit, neprovedla prý ani resuscitaci. Soudy asistentku potrestaly podmínkou a zákazem činnosti. Ústavní soud ale nařídil případ znovu projednat.

Následně ji soudy trestu zprostily. Lékaři ale stále varují, že porod doma je rizikový. Už dřív to tvrdil třeba Petr Janků z gynekologicko-porodnického oddělení Fakultní nemocnice Brno.

„Může být doprovázen komplikacemi, se kterými se setkáváme i v nemocnici. Rozdíl je v tom, že v nemocnici máme k dispozici operační sál,” řekl.

Domácí porod může být doprovázen komplikacemi, se kterými se setkáváme i v nemocnici. Rozdíl je v tom, že v nemocnici máme k dispozici operační sál.LÉKAŘ PETR JANKŮ

V celé kauze přitom nejde jen o možné odškodnění pro Königsmarkovou. Žaloba kromě toho vrací pozornost k otázce domácích porodů a k tomu, jak legislativa řeší, aby se podobné případy už neopakovaly.

U porodu se vždy může objevit komplikace

Problematika domácích porodů se loni dostala až k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Dvě Češky si tam stěžovaly, že jim stát přísnými zákony upírá možnost rodit doma. Sice neuspěly, ale rozvířilo to diskuzi o domácích porodech.

„Celému jednání u Evropského soudu jsem byl osobně přítomný. Domnívám se, že se jedná o nesmírně nebezpečnou část poskytování zdravotní péče tam, kde by poskytována být neměla – tedy mimo vybavené lůžkové zařízení,” říká porodník a ředitel Ústavu pro péči o matku a dítě Jaroslav Feyereisl.

„Doma není možné monitorovat stav plodu, dotyčný člověk, v tomto případě porodní asistentka, se ani nemohla dozvědět, jak stav plodu vypadá. Proto porod bohužel skončil, jak skončil,” připomíná případ Königsmarkové.

Jak dodává, na nebezpečnost domácích porodů upozorňují on a jeho kolegové už několik let. „Jde o velmi okrajový problém, mluví se o něm ale velice hlasitě,” dodává Jaroslav Feyereisl.

Porodní asistentky už mohou vést porod samostatně poměrně dlouhou dobu, musí to podle něj ale být v nemocnici, kde je přítomnost lékaře bezprostřední. „U fyziogických porodů se vždy může objevit komplikace,” varuje.

Domácí porody jsou okrajová záležitost

Poslední zpráva o úmrtí při domácím porodu je z letošního září, kdy takto zahynulo novorozeně na jihu Moravy.

„Domácí porody hrozí velmi nepříjemným rizikem s neřešitelnými dopady pro dítě. Dítě přitom také má nárok na péči a na to, aby mělo nepostižený život,” vzkazuje lékař ženám, které o domácím porodu uvažují.

Přestože 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy otevřela už před dvěma roky bakalářský obor pro porodní asistentky, Jaroslav Feyereisl se domnívá, že jde o ryze okrajovou záležitost. „Podle odhadů o domácím porodu uvažuje 20 až 200 žen, jde spíš o předmět velkého boje malé, ale hlasité skupinky porodních asistentek.”

Související příspěvky

Pro domácí porody chybí jasná pravidla, shodují se lékaři i záchranáři

Ivana Königsmarková: Lékař léčí. A u normálního porodu nemá co léčit

Nepovedený domácí porod míří před soud

Sama Königsmarková letos v červnu v rozhovoru pro Českou televizi tvrdila, že nenadálé komplikace se obvykle u porodu doma nedějí. Čeští lékaři podle ní netuší, o čem porod doma je.

Přitom ona sama loni v létě vedla domácí porod, při němž komplikace nastaly a nebyly zrovna zanedbatelné. Byli to právě lékaři, ke kterým se pak novorozenec narychlo dostal. „Chlapec přijel v bezvědomí na umělé plicní ventilaci ve velmi závažném stavu.

Museli jsme u něj zahájit intenzivní péči,“ popisuje událost Petra Šaňáková, lékařka z Ústavu pro péči o matku a dítě.

Novorozeně se podařilo zachránit, ale s trvalými následky. Kvůli neurologickému postižení se od porodu nevyvíjí, a to jak po stránce pohybové, tak i mentální. Žaloba viní porodní asistentku z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti.

Úkolem soudu bude nyní zjistit, jestli trvalé postižení zavinila, nebo ne. Lékaři ale mají ve věci jasno. Je to kvůli porodu? „Zcela jistě,“ tvrdí Šaňáková.

Ivana Königsmarková je však přesvědčená o tom, že při vedení tohoto porodu neudělala žádnou chybu.

video

Reportáž Edity Horákové

„O žádném porodu nemůžete na začátku říct, byť by vše probíhalo fyziologicky, že všechno dopadne bez komplikací.“

Domácí porody se v Česku dějí víceméně pololegálně. Povolení je vést má totiž asi jen pět porodních asistentek, zájem je ale vyšší, a tak se zbytek porodů děje na hranici zákona. Ministerstvo zdravotnictví navíc vyhláškou zpřísňuje podmínky pro domácí porody – asistentka bude muset mít u sebe lékaře a rovněž prakticky stejné vybavení jako porodnice.

Porodní asistentka Marie Vnoučková se ale brání, tvrdí, že takové vybavení porodní asistentka ve své praxi vůbec nepoužívá. „To jsou zařízení, která ani nejsou třeba součástí všech porodnic,“ dodává. Ministerstvo naopak tvrdí, že kritéria jsou velmi přísná s ohledem na bezpečnost dítěte a matky.

Podle mluvčího ministerstva jsou kritéria jasná, platí pro všechny a lze je splnit.

Lékaři přísnější pravidla vítají. Riziko, že se porod zvrtne, je podle nich totiž příliš velké. Náhlé komplikace, kvůli kterým musejí udělat neplánovaný císařský řez, zaznamenají v nemocnicích až u patnácti žen ze sta. Podle informací porodních asistentek má zájem o porody doma asi 1 procento těhotných žen – tedy asi tisícovka ročně.

• Novorozeně autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140×78/article/22/2170/216970.jpg
• Dítě v inkubátoru autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140×78/article/13/1262/126147.jpg

První pokuta za domácí porody, asistentka má platit 120 tisíc. Při komplikacích ani tým lékařů v obýváku nic nezmůže, tvrdí odborník

Ve sporu, zda v Česku umožnit vedení plánovaných domácích porodů vyškoleným porodním asistentkám, padla první pokuta pro jednu z nich. Hana Johanka Kubaňová má podle rozhodnutí Středočeského kraje platit 120 tisíc korun za několik porodů, u kterých od roku 2016 asistovala. K jednomu nechala přivolat záchranku, novorozence sama úspěšně resuscitovala.

Asistentky smí v Česku rodičkám poskytovat poměrně hodně služeb, vedení plánovaných domácích porodů mezi nimi ale není.

Kubaňová s pokutou nesouhlasí. „Hodlám se proti ní odvolat,“ řekla HN s tím, že se obrátí na ministerstvo zdravotnictví, a pokud neuspěje, k Městskému soudu v Praze.

V listopadu 2016 Kubaňová asistovala u porodu, k němuž nechala přivolat záchrannou službu kvůli poklesu srdečních ozev novorozence.

Rodička později uvedla, že miminko bylo po porodu fialové a „vypadalo špatně“, Kubaňová ho ale už za přítomnosti záchranářů prodýchla a zdravotníci odsáli jeho dýchací cesty.

Rodička i její partner popsali činnost Kubaňové během porodu jako odbornou a důležitou. Záchranáři podle nich tolik práce neměli, i jejich chování ale označil partner rodičky za profesionální.

Středočeský kraj v únoru 2017 zkontroloval, čím se Kubaňová zabývá. Přestože asistentka trvala na tom, že přijížděla k už běžícím porodům a svou činnost označila za neodkladnou péči, úředníci jsou přesvědčení, že nejméně tři porody byly plánované jako domácí a Kubaňová je vedla.

Právnička Zuzana Candigliota, která ji zastupuje, pokládá výši pokuty za likvidační. Odmítá i kriminalizaci pomoci rodičce u porodu. „Porodní asistentka je kvalifikovaná, aby rozpoznala, zda porod je v pořádku, či nikoliv, a případně včas doporučila přesun do nemocnice.

Pokud i stát uznává, že žena má právo rodit doma, je absurdní, že není přijatelné, aby u toho měla asistentku, která nepopiratelně rizikovost domácího porodu snižuje,“ řekla HN Candigliota.

Argumentace, že porodní asistentky svým jednáním ohrožují zranitelné ženy a děti, je podle ní ideologická: „Neslyšela jsem, že by někdo někomu domácí porod vnucoval.“

Článek pro předplatitele

Ještě na vás čeká 30 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

• Mobilní aplikaci HN
• Web bez reklam
• Odemykání obsahu pro přátele
• On-line archiv od roku 1995
• a mnoho dalšího…