Škrty se dotknou jak lidí, kteří dostanou výpověď, tak i těch, kteří odejdou sami
Praha – Pravidla pro podporu v nezaměstnanosti od 1. ledna 2011 budou přísnější. Novinky se dotknou téměř každého, komu končí pracovní poměr na dobu neurčitou – nezávisle na tom, zda s výpovědí nebo návrhem na dohodu přišel zaměstnanec či zaměstnavatel.
Samotná výše podpory a délka čerpání se sice v základní variantě nezmění, rozšíří se však okruh případů, kdy uchazeč o práci získá menší nebo dokonce nulovou podporu.
Škrtům se zcela vyhne jen ten, kdo už podporu čerpá. Nebo ten, kdo o ni požádá ještě do konce roku 2010 – pracovní poměr mu ale musí skončit dříve než 31. prosince, aby stihl osobní návštěvu úřadu. Přísnější pravidla totiž platí jen pro žádosti podané po 1. lednu 2011.
Nižší podpora tomu, kdo dá výpověď nebo odejde dohodou
První novinka je zřejmě nejkontroverznější: Kdo sám podá výpověď nebo odejde dohodou, dostane nižší podporu. Ve standardní výši mu podpora zůstane jen tehdy, jestliže šlo o „vážné důvody“.
Právě v jejich definici je první z možných problémů, jimž jsme se už věnovali v tomto článku. Vážné důvody sice definuje zákon, ale poměrně volně. Posouzení v konkrétním případě přitom bude záviset na „řadovém pracovníkovi“ úřadu práce, případně na jeho nadřízených. Nebude-li s ními uchazeč o zaměstnání souhlasit, nezbude mu než se obrátit na soud.
Lidé by si ale měli dát pozor nejen tehdy, když sami podají výpověď. Nižší podpora totiž hrozí i těm, které chce propustit zaměstnavatel. Podpora jim neklesne jen tehdy, pokud od něj dostanou výpověď. Jestliže (bez „vážných důvodů“) přistoupí na dohodu, riskují opět snížení podpory.
- Člověk, který bez vážných důvodů sám podá výpověď nebo odejde dohodou, dostane na podpoře jen 45 procent předchozího průměrného výdělku, zatímco ostatní začínají na 65 procentech.
- Uchazeč s předchozím průměrným výdělkem 15 tisíc korun by tak (oproti standardní podpoře) přišel celkově o 7500 korun, uchazeč s průměrným výdělkem 20 tisíc by (oproti standardní podpoře) přišel celkově o 10 tisíc.
- Ministerstvo zatím nedokáže odhadnout, kolika lidí se nové pravidlo dotkne a jak díky němu stát ušetří.
Pro úplnost dodejme, že už nyní nemá podle platných pravidel nárok na podporu ten, kdo v posledních šesti měsících před (opětovným) zařazením do evidence uchazečů bez vážného důvodu opakovaně sám ukončil vhodné zaměstnání, zprostředkované úřadem práce. Podpora se mu tedy nesnižuje, ale rovnou odmítá.
Kdo dostal odstupné, zatím pomoc nepotřebuje
Přinjemenším dočasně bez podpory v nezaměstnanosti se bude muset od ledna obejít i ten, kdo při odchodu z předchozí práce dostal od zaměstnavatele odstupné. Podpora se mu však nezruší úplně, ale jen na odpovídající počet měsíců odloží.
Když tedy někdo dostane jako odstupné tři měsíční platy, nezíská po tyto tři měsíce současně podporu v nezaměstnanosti. Nehraje přitom roli, zda bylo odstupné povinně stanoveno zákonem (například při výpovědi z organizačních důvodů), nebo zda šlo o zcela dobrovolné rozhodnutí zaměstnavatele.
„Přijde mi to logické. Je přece nepřijatelné, když někdo dostane odstupné a hned se přihlásí na úřad práce a chce podporu v nezaměstnanosti. Vždyť potom má vlastně větší příjem, než měl předtím, navíc z peněz ostatních spoluobčanů,“ vysvětluje ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).
Pokud uchazeč nenajde během doby, kterou mu „pokrývá“ odstupné, nové zaměstnání nebo nezačne podnikat, začne po skončení této doby pobírat podporu v normální výši a délce. Prakticky se mu tak jen odloží o pár měsíců, ale nezkrátí.
Přísnější pravidlo lze přitom na první pohled snadno obejít. Zákon totiž hovoří o „odstupném z posledního zaměstnání“.
Zdánlivě se tedy (po skončení předchozího pracovního poměru) stačí dohodnout s dalším zaměstnavatelem a nastoupit k němu třeba jen na jediný den, načež si nechat dát výpověď ve zkušební době. I takové jednodenní zaměstnání je pak považováno za „poslední“, takže předchozí poměr se tak stane „předposledním“ a pravidlo o odstupném (odkladu podpory) se už na něj přestane vztahovat.
V praxi to ale zdaleka není tak jednoduché. Pro většinu zájemců bude velice složité najít nového zaměstnavatele, který na takové obcházení zákona přistoupí. Aby takový pracovní poměr vůbec vznikl, musela by firma nejdříve vyřídit všechny formality spojené s přijetím nového zaměstnance a vzápětí (po výpovědi ve zkušební době) je zase „rušit“.
Nepomůže si ani ten, kdo by takto nastoupil k nic netušícímu novému zaměstnavateli a vzápětí sám podal výpověď ve zkušební době. Přinejmenším by se na něj totiž začalo vztahovat jiné ze zmíněných zpřísnění – snížení podpory tomu, kdo sám podal výpověď.
Kdo si přivydělává, nedostane podporu
Od ledna si už lidé nebudou moci k podpoře v nezaměstnanosti přivydělat polovinu minimální mzdy jako dosud, tedy 4000 korun. Nově bude platit: Jestliže si přivydělávají, na podporu ztratí nárok.
Podle dosavadní úpravy je možné, aby uchazeč o zaměstnání pobíral podporu a současně s tím vykonával takzvané nekolidující zaměstnání, tedy práci na částečný úvazek s výdělkem nepřesahujícím polovinu minimální mzdy.
„Současná pravidla jsou ovšem v některých případech zneužívána. Pokud zaměstnavatelé nemohou přidělovat zaměstnancům práci v rozsahu stanovené týdenní doby, dohodnou se s nimi na ukončení pracovního poměru a většinou s nimi zároveň uzavírají dohody o provedení práce na stejný druh práce,“ vysvětluje Drábek. Stát tak přichází o daně i sociální či zdravotní pojištění.
Ministerstvo práce a sociálních věcí odhaduje, že státní rozpočet touto změnou ušetří 820 milionů korun. Současně však připouští, že zpřísnění může odradit i poctivé uchazeče, kteří před nízkým přivýdělkem dají přednost vyšší podpoře. Tito uchazeči pak zcela ukončí svou aktivitu na trhu práce. Rizikem je také růst přivýdělků „na černo“.
Málo známou hrozbou je také provoz vlastní fotovoltaické elektrárny, i když jde třeba jen o pár panelů na střeše rodinného domu nebo chaty, určených primárně pro pokrytí vlastní spotřeby.
Taková činnost je totiž považována za podnikání, přičemž „aktivní“ podnikatelé nemají na podporu v nezaměstnanosti nárok (ani kdyby byli momentálně ve ztrátě).
O přísnějších kontrolách v této oblasti jsme psali v samostatném článku.
Speciální příspěvek pro začínající podnikatele
Díky novým pravidlům si naopak polepší uchazeč o práci, který se rozhodne podnikat. Od státu dostane speciální příspěvek, a to jednorázově na dobu až pěti měsíců. Zjednodušeně řečeno tak nepřijde o část podpory v nezaměstnanosti, přestože začne podnikat.
Má jít o čtvrtinu průměrné mzdy v národním hospodářství za první tři čtvrtletí předchozího roku. Začínající podnikatel tak může získat až 30 tisíc korun, společně s dotací za vytvoření nového pracovního místa (pro sebe sama) teoreticky až téměř 170 tísíc.
Překlenovací příspěvek je určen na úhradu provozních nákladů, vzniklých a zaplacených během období, na které byl poskytnut. Jde například o nájemné nebytových prostor nebo dopravu materiálu či výrobků.
Ve skutečnosti ale na příspěvek zdaleka nedosáhne každý uchazeč o práci, který se pro podnikání rozhodne. Přiznání „dotace“ i její výše bude záviset na rozhodnutí úředníků.
Zatím málo známé podrobnosti o novém příspěvku jsme přinesli v tomto článku.
Podle odhadů ministerstva přijde zmíněná novinka na 100 milionů korun ze státního rozpočtu. Státu by se ale měly postupně vrátit díky tomu, že ušetří za další druhy podpor pro dlouhodobě nezaměstnané.
volná pracovní místa, aktuální nabídka práce v ČR i v zahraničí
ÚvodemDalší zpřísnění pravidel pro podporu v nezaměstnanosti chce od roku 2012 prosadit ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09.Návrhy už schválila vláda, nyní je projednávají poslanci.Standardní délka ani výše podpory od roku 2012 klesnout nemají, zájemci ji ale získají doslova pracněji než dosud.
Chystaná omezení mají podle Drábka vést k větší aktivitě nezaměstnaných (včetně těch, kteří se mezi nezaměstnanými ocitli čerstvě, třeba i po třicetileté předchozí práci), k potlačení práce na černo a k tomu, aby si lidé více vážili státem zprostředkovaného zaměstnání či podpory, kterou od něj dostávají.
Délka předchozí práce O jeden rok se má zkrátit takzvané rozhodné období, důležité pro nárok na podporu.Podporu má dostávat jen uchazeč o zaměstnání, který pracoval v součtu alespoň 12 měsíců během posledních dvou let (před zařazením do evidence úřadu práce). Dosud stačí, když dvanáctiměsíční minimum splní během předchozích tří let.
Povinná veřejná služba
Od třetího měsíce pobírání podpory by uchazeči o zaměstnání měli nově vykonávat veřejnou službu, pokud jim to úřad práce „nabídne“, a to v rozsahu až poloviny týdenní pracovní doby – tedy až 20 hodin týdně.Veřejnou službou se rozumí pomoc obci, zejména při „zlepšování životního prostředí v obci, udržování čistoty veřejných prostranství či pomoci v oblasti kulturního rozvoje a sociální péče“ – vedle úklidu tedy třeba i činnosti dřívějších „civilkářů“. Za výkon veřejné služby nenáleží odměna.
Kdo bez vážného důvodu tuto činnost odmítne, přijde o podporu v nezaměstnanosti. Nedostane přitom od státu ani dávky v hmotné nouzi, tedy pomoc pro nejchudší. Také na ně totiž nebude mít nárok člověk, který odmítne veřejnou službu..
Veřejně prospěšné práceI lidé, kteří jsou nezaměstnaní jen krátce, budou muset nově přijmout nabídku veřejně prospěšné práce. Za ně sice – oproti veřejné službě – náleží mzda, ta je ale vzhledem k rozsahu a charakteru práce nepatrná.Dosud bylo potřeba, aby tyto práce odpovídaly nejen zdravotnímu stavu uchazeče, ale také jeho kvalifikaci.
Od roku 2012 má právě druhá z podmínek – kvalifikace – odpadnout.Nová pravidla přitom přinesou následující „past“:Pokud uchazeč takovou práci přijme, přijde o podporu v nezaměstnanosti. Už od letošního roku totiž vláda zrušila možnost alespoň malého přivýdělku k podpoře.
Člověk, který za veřejně prospěšné práce (v rozsahu jen pár hodin měsíčně) dostane paradoxně třeba i mnohem méně peněz, než by dostal jako podporu v nezaměstnanosti. Podle Drábka nicméně může požádat ještě o dávky v hmotné nouzi, tedy pomoc pro nejchudší.
Jestliže uchazeč takovou práci bez vážných důvodů odmítne, bude na tom ale ještě hůře: Nejenže přijde o podporu v nezaměstnanosti, ale nedostane přitom ani minimální odměnu (za veřejně prospěšnou práci) a zanikne mu i nárok na dávky hmotné nouze.
- Odchod ze zaměstnání
- Hlášení se na poště
- Zprostředkování přes agentury
- Dohoda mezi úřadem práce a agenturou práce má obsahovat i účinné nástroje pro kontrolu takto prováděného zprostředkování zaměstnání.
Přísnější budou úřady práce i k lidem, kteří si „neváží“ jimi zprostředkovaného zaměstnání.Dosud přijde o podporu jen ten, kdo takto zprostředkovanou práci předem odmítne. Nově hrozí sankce i tomu, kdo do ní sice nastoupí, ale do půl roku dobrovolně skončí (podá výpověď nebo odejde dohodou). A také tomu, kdo z takového zaměstnání dostane výpověď kvůli porušení pracovních povinnosti zvlášť hrubým způsobem.Vláda tím chce omezit zneužívání systému. Někteří uchazeči totiž sice do zprostředkovaného zaměstnání nastoupí, ale jen proto, aby krátce poté skončili a mohli znovu čerpat podporu.O opětovné zařazení do evidence úřadu práce, a tedy i podporu v nezaměstnanosti budou tito lidé moci požádat až po uplynutí šesti měsíců. ¨Lhůta se nicméně začne počítat ode dne nástupu do takto ukončeného zaměstnání, nikoliv až ode dne jeho ukončení.Výjimkou jsou opět „vážné důvody“ – pokud je úřad práce uzná, uchazeč o podporu nepřijde. Někteří nezaměstnaní se budou muset hlásit v předem určených termínech na Czech Pointech.Ministr Drábek tím chce zamezit nelegálnímu zaměstnávání – lidé by se totiž museli osobně dostavit v termínech odpovídajících standardní pracovní době.Nezaměstnaní by se měli chodit hlásit na Czech Pointy na poště nejblíže místu trvalého bydliště. V případě, že se v něm nezdržují, mohou se domluvit a bude vybrán Czech Point na základě místa pobytu. Návštěvy zde budou častější než na úřadech práce. Jestliže se lidé nedostaví, budou muset doložit například potvrzení, že byli u lékaře. Pokud to nesplní, budou moci být vyřazeni z evidence úřadů práce. Mohli by tak například přijít o podporu, navíc by si museli za sebe platit sociální pojištění.Do systému Czech Point bude moci být zařazen v zásadě jakýkoli uchazeč o zaměstnání evidovaný na úřadu práce. Konkrétně však budou vytipováni na základě několika kritérií. Mohlo by jít například o nezaměstnané, kteří jsou úřadem práce evidováni opakovaně, uchazeče, kteří měli v posledních šesti měsících zaměstnání kratší než deset dní, mladistvé do 26 let věku či absolventy.Další změnou je možnost převést zprostředkování zaměstnání z úřadů práce na pracovní agentury. Ty za to budou dostávat za každého uchazeče 5000 korun, za jeho umístění 1250 korun a za jeho setrvání v pracovním poměru na dobu neurčitou po dobu nejméně šesti měsíců dalších 500 korun.Ministerstvo odhaduje, že náklady spojené s tímto sdíleným zprostředkováním dosáhnou 180 milionů korun za zhruba 90 tisíc lidí. Novinka se má týkat především obtížně umístitelných uchazečů o práci, převedeni na pracovní agenturu by měli být jen se svým souhlasem.
Konec diskriminace studentůZlepšení čeká na studenty denního studia. Od příštího roku zřejmě získají nárok na výplatu podpor v nezaměstnanosti. Podmínkou bude, že předtím pracovali a přispívali na sociální pojištění.
Vláda tím chce odstranit nerovný stav, kdy studenti sice platí příspěvky státu podobně jako jiní zaměstnanci, ale po ztrátě práce nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti ani na úhradu rekvalifikace. Pokud jsou navíc starší 26 let, musí si také sami platit zdravotní pojištění.
Výběr při rekvalifikaciUchazeč o zaměstnání dostane nově možnost vybrat si poskytovatele rekvalifikace. Pro tento případ bude stanoven maximální limit úhrady ceny (úřad zaplatí maximálně 50 tisíc korun za tři kalendářní roky).
Zájemce navrhne takový kurz úřadu práce a ten zvolenou rekvalifikaci posoudí s ohledem na jeho zdravotní stav a uplatnitelnost na pracovním trhu. Musí jít o akreditované vzdělávací programy.
Nelegální práceVláda chce omezit nelegální práci, kvůli níž státu unikají peníze z daní i pojistného. Zákon má proto upravit definici nelegální práce tak, aby její prokazování bylo snazší. Kontrola se sjednotí pod Státní úřad inspekce práce. Maximální částka pokuty za výkon nelegální práce má stoupnout desetinásobně na
100 tisíc korun.
Firmy, které nelegálně zaměstnávají cizince, mají přijít také o veřejné zakázky či státní dotace. Hrozit jim bude i pokuta do pěti milionů korun.
Hlášení volných místZaměstnavatelé už nebudou muset hlásit volná místa na Úřad práce, nově to bude jen dobrovolné.
Podle ministra Drábka to v praxi povede ke snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů, ale i ke zvýšené aktivitě úřadů práce při vyhledávání volných pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání a při jednání se zaměstnavateli o možnostech vytváření nových pracovních míst.
Naopak podle kritiků povede tato změna jen k tomu, že úřady práce budou mít ještě méně informací a možností (domluvit zaměstnání) než dosud.Firmy už nebudou muset prokazovat bezdlužnost, úřad si ji zjistí sám z jiných dostupných zdrojů.Na pětinu, tedy na 100 tisíc korun, klesne maximální výše pokuty za neplnění oznamovací povinnosti nebo nevedení evidence podle zákona o zaměstnanosti.
Odklad kvůli odstupnému
Další tři změny platí už od roku 2011, prosadil je také ministr Drábek.
První z nich je odklad podpory lidem, kterým v předchozí práci vznikl nárok na odstupné (nezávisle na tom, zda jej skutečně dostali).Po dobu, pokrytou právě odstupným, nemají na podporu nárok. Tu mohou začít čerpat až po uplynutí doby, kterou pokrývá odstupné.
Podpora se jim nicméně jen odloží na další měsíce, nekrátí se – pokud ovšem zájemci do vyčerpání takto posunuté podpory nenajdou novou
Zákaz přivýdělku Od roku 2011 si k podpoře nelze jakkoliv přivydělávat, i kdyby mělo jít o drobný příjem v řádu stovek korun.Dříve bylo možné přivydělávat si do výše poloviny minimální mzdy měsíčně, tedy do 4000 korun, aniž by nezaměstnaný přišel v daném měsíci o podporu.
Tímto zpřísněním chtěl ministr Drábek omezit zneužívání dřívější možnosti přivýdělku – plošným zákazem tak fakticky přiznal, že úřady nejsou schopné toto ustanovení v praxi kontrolovat.
Dobrovolný odchod z práce Od roku 2011 dostane nižší podporu v nezaměstnanosti ten, kdo z předchozí práce odejde „dobrovolně“, tedy sám podá výpověď nebo ukončí pracovní poměr dohodou.Výjimkou jsou takzvané vážné důvody, například zdravotní, rodinné nebo jiné, definované zákonem a schválené úřadem práce.
Zákoník práce
Vedle změn podpory v nezaměstnanosti má od roku 2012 platit také novela zákoníku práce. Ta mimo jiné mění systém odstupného, rozšiřuje výpovědní důvody a zavádí volnější pravidla pro odměňování přesčasů –podrobný přehled najdete zde.
Kalkulačka podpora v nezaměstnanosti 2021
Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá každý nezaměstnaný člověk. Podpora v nezaměstnanosti má svá pravidla. Kdy chodí podpora v nezaměstnanosti, kde o ni žádat a kdo na ni má nárok?
Podpora v nezaměstnanosti – nárok
Získat podporu v nezaměstnanosti není složité, pokud splňujete dané podmínky. Kromě toho, že musíte být bez práce, se také musíte registrovat na úřadě práce do evidence uchazečů o práci. Dále se musíte prostřednictvím úřadu ucházet o novou práci. Není to tedy tak, že by podporu dostal každý nezaměstnaný, aniž by pro to nic neudělal.
Další podmínkou pro nárok na podporu v nezaměstnanosti 2021 je to, abyste byli účastníky sociálního pojištění, a to nejméně rok z poslední dvou let.
To znamená, že abyste měli nárok na podporu v nezaměstnanosti, musíte být 12 měsíců ze dvou předchozích let, než jste byli zařazeni do evidence uchazečů o práci, zaměstnanci, pracovat na dohodu nebo podnikat či si platit důchodové pojištění.
Náhradní doba zaměstnání
Do zmíněného období, během něhož musíte být pojištění, se počítá i náhradní doba zaměstnání. Za tu se považuje:
- Příprava osoby se zdravotním pojištěním k práci
- Pobírání invalidního důchodu ve 3. stupni invalidity
- Péče o dítě do 4 let
- Péče o fyzickou osobu závislou na pomoci jiné osoby
- Výkon dlouhodobé dobrovolnické služby a výkon veřejné služby
- Péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby
Kdy nárok na podporu v nezaměstnanosti 2021 nemáte?
Jsou i případy, kdy podporu nedostanete, a to například:
- Pobíráte starobní důchod, nemocenskou, ošetřovné nebo mateřskou
- Dostali jste výpověď kvůli hrubému porušení pracovního pořádku a povinností zaměstnance
- Byl vám přiznán nárok na výsluhový příspěvek, který je vyšší než případná podpora v nezaměstnanosti
- Jste zaměstnán/a
- Pobíráte podporu při rekvalifikaci
- Byl jste odsouzen/a a jste ve vazbě
Výpověď a podpora v nezaměstnanosti jdou ruku v ruce. Je však potřeba dbát na to, jakým způsobem jste pracovní poměr ukončili.
Jak na výpočet podpory v nezaměstnanosti 2021?
Výše podpory v nezaměstnanosti je stanovena jako procentuální část z Vašeho čistého průměrného výdělku v posledním zaměstnání. První dva měsíce to činí 65 % z této částky, další dva 50 % a poté do konce podpůrčí doby 40 %. Měsíční maximální výše podpory v nezaměstnanosti 2021 je 20 075 Kč.
Kolik činí podpora v nezaměstnanosti 2021, to Vám spočítá naše kalkulačka podpory v nezaměstnanosti. Vyplácí se po dobu:
- 5 měsíců osobě do 50 let
- 8 měsíců osobě 50-55 let
- 11 měsíců osobě nad 55 let
Podpora v nezaměstnanosti 2021
I v roce 2021 je nutné pro výpočet částky, kterou žadatel dostane v případě nezaměstnanosti, vyplnit věk, výši odstupného z posledního zaměstnání a čistou mzdu. Doba, po kterou je možné podporu pobírat, je i nadále závislá na věku žadatele a splnění dalších podmínek, jako je pravidelný kontakt s úřadem práce.
Co se tedy v roce 2021 změnilo? Zjednodušeně řečeno to nejdůležitější: výše dávky.
Podpora v nezaměstnanosti se stejně jako mnoho jiných sociálních dávek odvíjí od státem určené hranice životního minima.
Úměrně jeho zvýšení se zvýšila i podpora v nezaměstnanosti, a sice na maximální částku 20 075 Kč, respektive při rekvalifikaci 22 498 Kč za kalendářní měsíc.
- Výši podpory si spočítejte s naší kalkulačkou podpory v nezaměstnanosti.
- Kalkulačku podpory v nezaměstnanosti 2021 poskytuje peníze.cz
- Kdy chodí podpora v nezaměstnanosti?
Kdy se vyplácí podpora v nezaměstnanosti? Pokud Vám byl přiznán nárok na podporu v nezaměstnanosti, bude Vám vyplácena pravidelně každý měsíc zpětně, tedy za každý předchozí měsíc. Přesný termín ale záleží na úřadu práce. Podpora se může vyplácet na účet nebo poštovním poukazem.
Žádost o podporu v nezaměstnanosti – formulář
Pro získání podpory v nezaměstnanosti je nutné podat žádost o podporu v nezaměstnanosti. Formulář najdete na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ke stažení online nebo na kterémkoliv úřadu práce. Vyplněný jej pak na příslušném úřadě odevzdáte, a poté se bude posuzovat Váš nárok na získání podpory.
Podpora v nezaměstnanosti – DPČ, DPP a studenti
Dohodáři mají nárok na podporu v nezaměstnanosti ve chvíli, kdy mají vyšší než stanovené výdělky a začnou odvádět pojištění. Podpora v nezaměstnanosti z „brigády“ je možná jen ve chvíli, kdy začnete z výdělku odvádět sociální pojištění. To se odvádí při vyšších výdělcích než 10 000 Kč u DPP a 3 000 Kč u DPČ.
Studenti vysoké školy, kteří při studiu i pracovali, přičemž jim ze zaměstnání nebo dohody plynuly odvody na sociální pojištění, mohou získat podporu v nezaměstnanosti.
Podmínkou však je, že student studoval školu kombinovanou formou nebo dálkově a přitom pracoval. V takovém případě by na podporu měl nárok, pokud splní další výše zmíněné podmínky.
V opačném případě, pokud soustavně studuje do věku 26 let, se považuje za nezaopatřené dítě, které do nároku na podporu v nezaměstnanosti nespadají.
Podpora v nezaměstnanosti pro OSVČ
Nárok na podporu mají i OSVČ a podnikatelé. Platí to ovšem pouze pro ty, kteří si platili dobrovolné důchodové pojištění. V takovém případě platí stejné podmínky, tedy účast na pojištění alespoň 12 měsíců z posledních dvou let.
Podpora v nezaměstnanosti a nemocenská
Podpora v nezaměstnanosti a nemoc se občas můžou sejít. V prvních dnech po ukončení zaměstnání jste v ochranné lhůtě, která je 7 dnů. Pokud máte plánovanou operaci a nastoupíte během této doby, budete mít nárok na nemocenskou od 15. dne. V tomto čase ale nebudete dostávat podporu.