Velmi rozšířené a nakažlivé opary postihují zejména jedince s narušenou imunitou, oslabenou nemocí, stresem nebo jenom obyčejným podzimním nachlazením. Prevence oparů spočívá především ve správné životosprávě, bohatém přísunu vitaminů v čerstvé zelenině a ovoci, ale i celkové psychické pohodě a harmonii.
Průběh infekce
Začátek onemocnění připomíná svými příznaky klasickou chřipku. Když virus pronikne do organismu, ne vždy se musí infekce rozvinout – někdy tedy vlastně vyústí v kratší chřipku a puchýřek se ani neobjeví.
Virus ovšem tělo neopouští, zůstává v něm a projevuje se zejména v případech, kdy dojde k oslabení organizmu jinou nemocí nebo třeba stresem. Tehdy se může znovu aktivovat a projevit v podobě puchýřku. První typ oparu se začíná vyskytovat u dětí již v batolecím věku a provází člověka přes dospělost až do stáří.
U druhého typu se setkáváme zejména s výskytem mezi čtrnáctým a dvacátým devátým rokem, kdy začíná sexuální aktivita, až do dospělosti.
Upraveno dle, autor: BruceBlaus, CC BY-SA 4.0
Nakažlivé puchýřkaté onemocnění zvané Herpes neboli opar si drží první příčku v rozšíření mezi infekcemi. Nejčastěji se setkáváme se dvěma typy – první (HSV 1) je odpovědný za vytvoření oparů v oblasti tváře, tedy za typické nevzhledné opary na rtech.
První typ oparu se přenáší zejména slinami při líbání. Druhý typ (HSV 2) je přenosný sexuálně a je zodpovědný za vznik genitálních oparů. V některých případech pak může infekce HSV 1 vyvolat opar na genitáliích, zatímco HSV 2 zase opar na rtech.
Prevence
K základním preventivním opatřením patří pečlivá hygiena – umývání rukou, používání čistých ručníků a příborů a především sdílení těchto věcí jenom se zdravými lidmi. Pokud trpíte oparem, měli byste mít stále čisté ruce a dbát na čistotu při dotýkání se jiných lidí nebo jiných částí svého těla. Opar se totiž šíří poměrně rychle a může v těle setrvávat dlouho, než se projeví.
Opary mohou vyvolávat nejrůznější stresory – od opalovacího krému a vystavování přímému slunci po nezdravou stravu, alkohol, nedostatek tekutin či spánku a celkově špatnou životosprávu.
Základním preventivním opatřením je komzumace stravy bohaté na čerstvé ovoce, zeleninu, libové maso a celozrnné pečivo. Neplatí to jen v době nemoci, ale během celého roku.
Doporučuje se vyhnout se cukru a sladkostem, rychlému občerstvení i umělým sladidlům, barvivům a dochucovadlům.
Jako bonus můžete do jídelníčku zařadit potraviny s antivirálním účinkem, tedy například česnek, kokosový olej, skořici nebo zázvor.
U druhého typu oparu je základní ochranou používání kondomu.
Léčba oparů
Lehký a nekomplikovaný opar se zahojí přibližně do deseti dnů. Léčbu můžete urychlit nejrůznějšími antivirovými přípravky, které zároveň zmírní bolest. Pomoci vám mohou volně prodejné mastičky s obsahem acyclovirů, které dokážou ulevit i v případě, kdy se ještě opar plně nerozvinul a je v počáteční fázi.
Důležité je, aby se mohl opar hojit v klidu a bez dalších poranění – postižené místo byste tedy neměli škrábat a drbat se v něm. Pokud byste ho rozškrábali, může dokonce dojít k rozšíření infekce na větší plochu – tedy delší bolesti i náročnějšímu hojení.
Když opar nezmizí do dvou týdnů, vyhledejte lékaře a poraďte se s ním o dalších krocích léčby.
Přírodní léčba oparů
Jestliže při prvním výskytu oparu nechcete hned utíkat do lékárny pro mastičku, vyzkoušejte některý z účinných přírodních obkladů nebo bylinkových čajů určených na ozdravení a zahojení oparů. Léčbu můžete vzít z gruntu a konzumovat také potraviny zabraňující virovým onemocněním, mezi které patří česnek, kokosový olej nebo třeba zázvor.
Léčivá meduňková síla
Připravte si: 10 g meduňky lékařské, 10 g kořene lopuchu plstnatého, 10 g kořene pýru plazivého, 10 g listu kopřivy dvoudomé a 5 g listu ořešáku královského
Všechny bylinky smíchejte a 1 čajovou lžičku připravené směsi přelijte 200 ml studené vody. Nechte dvě hodiny odstát a louhovat, potom ohřejte do bodu varu a vařte jednu minutu. Znovu alespoň 15 minut vyluhujte a sceďte. Denní doporučená dávka jsou 3 šálky. Směs má hluboce uklidňující účinek.
Macerovaný kostival a proskurníkem
Připravte si: 30 g kořene proskurníku lékařského s 30 g kořene kostivalu lékařského
Večer zalijte 2 čajové lžičky vzniklé bylinné směsi 3 šálky studené vody. Přes noc nechte macerovat a ráno přiveďte k varu, ale nevařte. Nechte 30 minut luhovat a poté sceďte. Pijte rovnoměrně během celého dne vždy s každým jídlem přibližně půl šálku.
Obklady a první přírodní pomoc
Na opary můžete vyzkoušet některý z účinných obkladů:
- Nejoblíbenější je obklad z mírně rozředěného droždí. Stačí droždí lehce naředit vodou a opar mazlavou směsí pokrýt. Opar velmi rychle vyschne společně s droždím a doba jeho hojení se výrazně zkracuje. Tento přírodní lék funguje překvapivě dobře zejména díky vitaminům skupiny B, které jsou v droždí obsaženy.
- Přiložit můžete i ledový obklad ze zeleného čaje. Použitý sáček zeleného čaje nechte zmrazit v mrazáku, vytáhněte a přikládejte na opar. U pásových oparů se používá silný nálev ze zeleného čaje.
- Postižené místo můžete léčit i plátky česneku působícího proti virům. Česnek je i obecně stejně jako zázvor nebo kokosový olej dobrá prevence proti onemocněním virového původu. Příjemnou zprávou je i fakt, že stejný účinek bude mít i jeho vnitřní podávání.
- Pokud máte v oblibě léčbu bylinkami, posypte opar práškem z kořene lékořice lysé. Hubí totiž virus způsobující opar, proto by měla dobu hojení výrazně urychlit.
- Obklad si můžete vyrobit také z yzopu lékařského – 30 g sušeného yzopu zalijete 0,5 litrem vroucí vody, alespoň čtvrt hodinou louhujete a necháte zcela vychladnout. Poté do nápoje namáčejte kapesník nebo čistou látku a přikládejte na opar.
- Na jaře můžete vyzkoušet i obklady z listů podbělu lékařského. Nasbírejte listy, naklepejte je nožem tak, aby se uvolnila šťáva a přikládejte na opar. Jeden list můžete používat přibližně hodinu, poté ho vyměňte.
- Ze zkušeností našich zákazníků:
„Díky za Vaši mast s propolisem. Měla jsem nad horním rtem velký opar. Celý týden ho mažu touto mastí a je téměř pryč. Nezůstala ani suchá kůže, prostě super. V sobotu jdu na svatbu, takže díky Vaší masti budu bez této ozdoby.“
Irena
„Propolisové kapky – na opary bezkonkurenční ;-)“
Jitka
„Medová mast s propolisem je výborná na rozpraskané rty, ekzém a opary.“
Petra
„Mast s propolisem používám několik let a jakýkoliv opar nebo koutek je do druhého dne pryč.“
John
„Mám Propolisovou tinkturu stále doma, super na opary a afty.“
Miroslava
„Na opary a afty jedině propolisová tinktura. Jak cítím, že se klube opar, hned potírám a ani pořádně nevykvete. Mohu jen doporučit.“
Miroslava
Přejeme vám, aby vám příroda pomohla a ulevila od bolesti!
Získejte ebook o energii + novinky na e-mail, maximálně jednou týdně
- Jaké vitamíny doplní energii
- Proč je důležitá detoxikace organizmu
- Tipy pro dobrý spánek
- Okamžitý zdroj energie
Opar – Herpes – Neviditelný útočník, který napadá ze zálohy | ČeskéNoviny.cz
Pacienti v čekárně u doktora. Ilustrační foto. /Krzywoň Dan
Jako herpes – opar označujeme tři typy převážně kožního virového onemocnění. Opar rtu (herpes labialis) je nejznámější a nejviditelnější. Osob, které se s virem setkali, přibývá a v dospělosti je jich více jak 90 %. Opar na genitálu (herpes genitalis) je řazen mezi pohlavně přenášené nemoci. V 60.
letech minulého století se díky němu zastavila sexuální revoluce. Jde o celosvětový problém s narůstající frekvencí výskytu. Jenom v USA je nakaženo virem přes 30 milionů lidí. Ročně pak přibývá mezi 200-500 tisíci nových případů. Pásový opar (herpes zoster) je vyvolán jiným virem než dva předchozí. Může vzniknout téměř kdekoliv na těle.
Postihuje větší okrsky kůže a má často bouřlivější a závažnější průběh.
Jaká je příčina?
Opar rtu a genitálu je vyvolán lidským herpesvirem 1 (HSV 1 – orální) a 2 (HSV 2 – genitální). Číslem je označen typ viru. HSV 1 vyvolává nejčastěji opar rtu a HSV 2 opar lokalizovaný na genitálu. Zdrojem infekce může být osoba, která vylučuje virus slinami (opar rtu) nebo jinými výměšky (opar genitálu).
Existují i nosiči viru, kteří sami opar nemají. K přenosu může dojít i potřísněnými prsty nebo předměty. K nákaze HSV 1 dochází již v raném dětství a k nákaze HSV 2 v období pohlavní aktivity.
Při prvotní nákaze se virus nejprve množí v místě kontaktu a za 6 až 10 dnů může dojít ke kožnímu nebo slizničnímu postižení.
Virus se šíří nervovými vlákny do nervového ganglia (uzlík v průběhu nervu), kde přetrvává a odkud se může kdykoliv vrátit.
Pásový opar(zoster) je způsoben stejným virem jako neštovice (varicella). Odtud i jeho název VZV (varicella – zoster – virus). Prvním kontaktem s virem vznikají v dětství neštovice.
Po jejich prodělání virus z organizmu nevymizí, ale zůstává v nervových gangliích. V budoucnu může dojít k jeho aktivaci. Virus se začne šířit podél nervu a postihne okrsek kůže, který je tímto nervem zásoben.
Nervy zásobují kůži převážně v pásech a odtud plyne označení tohoto onemocnění.
Co se stane při setkání s virem
HSV 1
Při první infekci virem HSV 1 u více než 90 % infikovaných osob nedojde k žádným projevům onemocnění.
Virus se pouze usídlí v nervových gangliích, kde vyčkává na oslabení imunitního systému, aby se mohl aktivovat.
U ostatních, a to nejčastěji u dětí ve věku 1 až 3 roků, může dojít k výskytu silně bolestivých aftů v ústech, slinění, teplotě a zduření uzlin. U dospívajících tato infekce napodobuje angínu.
Při aktivaci viru z nervových ganglií a jeho vcestování zpět do kůže vznikne klasický opar, který může být na rtu, tváři nebo v nose. Jde o bolestivé ložisko, lehce zduřelé, které má na povrchu drobné puchýřky. Postupně praskají, zasychají a ložisko se pokryje krustou (strupem), která se postupně odloučí.
HSV 2
Při první infekci HSV 2 dochází k výsevu puchýřků s následným vznikem vřídků na genitálu, u konečníku a v blízkém okolí. Vřídky jsou velmi bolestivé, doprovázené teplotou, slabostí i nevolností.
Při aktivaci viru z nervových gangliích jsou příznaky podobné, ale méně závažné a trvají kratší dobu.
VZV
Při první infekci VZV vzniknou nejčastěji u dětí neštovice. Při aktivaci viru se onemocnění ohlašuje bolestmi a pálením určité oblasti kůže a následně za dva dny až dva týdny dojde k výsevu drobných, ve skupinkách a v pásu uspořádaných puchýřků.
Puchýřky zasychají ve strupy, které po odloučení mohou zanechat jizvy. Tvorba krust a jejich odlučování trvá 2 až 4 týdny. Postižení je nejčastěji jednostranné. Podle výskytu rozlišujeme pásový opar hrudní, krční, křížový, oční nebo ušní.
Může být doprovázen i teplotou.
První pomoc
Pokud pocítíte svědění a palčivost na rtu nebo na genitálu a zejména pokud již jste opary na těchto místech měli, nejlépe pomůže některá z volně prodejných mastí, která obsahuje virostatikum. Pokud se již vytvoří puchýřky, jsou tyto léky méně účinné a projevy je lépe vysušovat a chránit před bakteriální infekcí.
Sušení lze provést antiseptickým roztokem nebo pastou. Pozor, nejedná se o zubní pastu, ale o pastu s ichtamolem, endiaronem nebo s některým jiným antiseptikem.
Protože však většinou tyto prostředky doma běžně člověk nemá, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.
Při rozsáhlejším postižení vyhledejte lékaře a nezapomeňte, že čím dříve se nasadí vhodná léčba, tím je výsledný efekt lepší. Pokud máte projevy oparu na těle nebo máte podezření na pásový opar, vyhledejte lékaře určitě. Pokud se léčba nasadí včas, může zamezit výskytu nepříjemných postherpetických neuralgií (bolestí, které přetrvávají i po zhojení kožních projevů).
Nikdy se nesnažte léčit sami opary, které jsou lokalizovány v blízkosti oka!
Puchýřky i každý vřídek na genitálu musí být vyšetřen dermatovenerologem!
Do žádných puchýřků na genitálu nepíchejte ani je nemačkejte. Puchýře oparu obsahují aktivní virus a jejich obsah je vysoce infekční.
V ordinaci lékaře
Při typickém postižení většinou postačí lékaři podrobná anamnéza, kterou získá rozhovorem s vámi a pohled na ložisko. K potvrzení diagnózy může provést stěr vatovou štětičkou z ložiska a odběry krve na vyšetření protilátek proti viru.
K vyloučení možných komplikací vás může odeslat na neurologické vyšetření, oční vyšetření nebo provede celkové vyšetření z krve. Zejména při postižení genitálu vás lékař pravděpodobně pošle na venerologické vyšetření.
Při tomto vyšetření se pomocí úzkých štětiček provede stěr z močové trubice a u žen ještě z děložního čípku. Vyšetření není bolestivé, je však trochu nepříjemné.
Proti virům existují léky nazývané virostatika. Je to obdoba antibiotik, které jsou účinné v boji proti bakteriím. Virostatika bojují proti virům a omezují jejich množení.
Existují jak v podobě mastí pro místní použití, tak v podobě tablet i infuzí. Nevýhodou je poměrně vysoká cena. Efekt léčby je příznivý pouze je-li zahájena včas.
Léčba tabletami a infuzemi je vyhrazena na komplikované a rozsáhlé postižení, případně postižení u osob se sníženou imunitou.
Pro zlepšení hojení a k ochraně před infekcí bakteriemi můžete dostat masti nebo roztoky. K urychlení hojení poškozené kůže se na mnoha pracovištích využívá biostimulační laser.
Na bolest nebo jsou účinná analgetika (léky proti bolesti) nebo při výraznější bolestivosti se může provést opich bolestivého nervu anestetikem. Existuje vakcína posilující imunitní systém k obraně proti opakujícím se oparům.
Při bakteriálních komplikacích většinou pomohou antibiotika, a to ve formě mastí nebo tablet. Vhodná je aplikace vitaminu B12 a E.
Co se všechno může stát
Komplikací může být celá řada: od drobných až po život ohrožujících. Závažné komplikace a těžké průběhy onemocnění jsou naštěstí vzácné a týkají se zejména lidí, kteří mají z nějakého důvodu sníženou přirozenou obranyschopnost nebo lidí, kteří mají poškozenou kůži (ekzémy nebo poranění kůže). U těžkých průběhů jsou popisovány velmi závažné záněty mozkových blan a mozku.
U všech oparů se může ložisko infikovat bakteriemi, puchýřky se zkalí a místo se pokryje běložlutavými mokvajícími nánosy, okolí je oteklé a mohou být přítomny teploty. Je-li opar v blízkosti močové trubice nebo konečníku, může dojít k bolestivosti při močení a k zácpě.
Problém je postižení genitálním oparem před porodem. Při porodu hrozí infikování a následné těžké onemocnění novorozence. Z tohoto důvodu se při aktivní herpetické infekci matky volí porod císařským řezem.
U infekce virem HSV 1 i VZV může dojít k postižení oka, jde o postižení závažné a může vést až k oslepnutí, jeho léčba patří do rukou odborníka. Po těžkém průběhu mohou zůstat na kůži jizvy a změny zbarvení.
Týdny i měsíce po zhojení pásového oparu mohou přetrvávat v místě předchozího postižení bolesti šlehavého charakteru – tzv. postherpetické neuralgie.
Nejběžnější komplikací HSV 1 i HSV 2 jsou častá opakování onemocnění.
Pozor! Opar lokalizovaný na genitálu zvyšuje riziko přenosu HIV infekce!
Co neovlivníte
O závažnosti postižení rozhoduje věk, místo postižení a stav imunity.
Všeobecně vysokou úmrtnost mají novorozenci, kteří se infikovali od matky při porodu, pacienti s herpetickým zánětem mozkových blan a pacienti s těžkými poruchami imunity (HIV pozitivní, pacienti po transplantaci, po chemoterapii…), a to i přes antivirotickou léčbu.
Postižení oka může vést až ke slepotě, postižení ucha k nedoslýchavosti a dlouhotrvající postherpetické neuralgie mohou vést až k závislosti na lécích. Po vyléčení pásového oparu je extrémně nízké riziko jeho recidivy na rozdíl od oparů na rtu a genitálu.
Co ovlivnit můžete
Před herpetickou nemocí se musí chránit především nemocní s poruchami imunity, ekzémy, jinými kožnímu defekty a novorozenci. Nemocné s pásovým oparem je nutno izolovat, onemocnění je nakažlivé. Děti, které se tímto virem nakazí, mohou onemocnět planými neštovicemi.
Vyvolávající faktory, které mohou spustit aktivaci viru „spícího“ v gangliích jsou stresy, velká fyzická zátěž, ultrafialové záření (slunce i solária) a poranění. Pokud lze, snažte se jim proto vyhnout a při slunění používejte krémy s vysokým UV faktorem. K dalším vyvolávajícím příčinám patří operační zákroky, menstruační cyklus, teploty apod.
- K ochraně před infekcí genitálním oparem nejlépe chrání kondom.
- Časté otázky
- Co jsou to postherpetické neuralgie?
Jde o bolesti v postižené části těla přetrvávající i několik měsíců po odeznění kožního postižení pásovým oparem. Léčí se na neurologiích nebo ve specializovaných centrech pro léčbu bolesti.
Mohou se opary přenést pohlavním stykem?
Herpes genitalis je pohlavně přenosná choroba. Přenést však lze opar nejen z pohlavního ústrojí na pohlavní, ale i z úst, i na ústa, případně z jiných částí těla postiženích oparem. Infekce téměř vždy nastává od partnera, který má viditelné puchýřky. Nejlepší prevencí je proto opatrnost a zejména nového partnera je dobře si před pohlavním stykem dobře prohlédnout a používat kondom.
Mám pásový opar a dcera chce pohlídat vnouče, mohu?
Pokud vnouče neprodělalo neštovice tak ne! Hrozí vysoké riziko jeho onemocnění. Pokud prodělalo, domluvte se s vaším ošetřujícím lékařem.
Kde se mohu nechat vyšetřit na pohlavní nemoci?
Lékař, který se specializuje na pohlavní choroby je dermatovenerolog. K vyšetření není potřeba žádné doporučení.
Mám opar na genitálu. Jak dlouho jsem infekční?
Pokud je to první nákaza, tak se doba, po kterou jste infekční, pohybuje okolo 12-ti dnů, pokud je to již opakovaná infekce, tak zhruba týden. Pozor, používání kondomu při sexuálních praktikách snižuje riziko infekce, avšak pokud se projevy nalézají mimo oblast krytou kondomem, pak kondom nechrání.
V létě se mi často na rtu vytvoří opar. Co můžu proti tomu dělat?
Vzhledem k výskytu obtíží zejména v létě, bude nejspíše spouštěcím faktorem ultrafialové záření. Snažte se příliš neopalovat a hlavně několikrát denně natírejte rty krémem s UV faktorem nebo tyčinkou na rty s vysokým UV faktorem, domluvte se s dermatologem nebo lékárníkem.
Mám pásový opar na břiše, zůstanou mi po něm jizvy?
Jizvy po pásovém oparu opravdu mohou zůstat, záleží, jak těžce je postižen kožní kryt. Chraňte ložisko před další infekcí, nestrhávejte násilím strupy, nechte je až se odloučí sami. Promazávejte pak ložisko mastnějším krémem, nejlépe s vitamíny a chraňte ho před sluncem krémem v UV faktorem.
Lze odstranit opar na rtu laserem?
Ne. Tzv. biostimulační laser pouze urychluje hojení oparu. Pro dobrý efekt je nutná opakovaná aplikace.
Mohu dostat pásový opar vícekrát za život?
Po vyléčení pásového oparu je extrémně nízké riziko jeho opakování. Pouze velmi výjimečně při výrazném snížení celkové imunity je to možné (př. chemoterapie, HIV infekce, ozařování, TBC apod.).
Autor: www.ordinace.cz
Opar: příznaky, léčba (herpes) – Vitalion.cz
Herpes patří mezi celosvětově nejrozšířenější infekce. Je to
nakažlivé puchýřnaté onemocnění vyvolané virem jménem Herpes
simplex virus. Patří do skupiny lidských herpetických virů
(čeleď herpesviridae) s osmi zástupci vyvolávajícími různá
onemocnění.
Herpes simplex virus (HSV) má dva typy, 1a 2. Typ HSV
1 je prvotně odpovědný za vznik oparů v oblasti tváře,
nejčastěji na rtech.
Přenáší se hlavně slinami při
líbání, zatímco HSV 2 je původcem
genitálních oparů. Patří mezi sexuálně přenosné
infekce.
Avšak v některých případech může HSV 1 vyvolat herpes na
genitálu a HSV 2 opar na rtech.
Do skupiny lidských herpetických virů patří také tzv.
Varicella-zoster virus. Způsobuje pásový opar
(herpes zoster).
Herpetické infekce probíhají ve dvou fázích. Při prvotním průniku
viru do organizmu se může nebo nemusí rozvinout tzv.
primoinfekce připomínající chřipkové
onemocnění, někdy s výsevem puchýřků nebo jiných útvarů.
U HSV 1 k ní dochází již v batolecím věku, u HSV 2 v době
začátku sexuální aktivity tj.
mezi 14. a 29. rokem. Při výskytu HSV
2 u dětí je třeba dát pozor na možnost sexuálního zneužívání.
Po vyléčení primoinfekce mizí sice příznaky, ale virus tělo
neopouští. Má vysokou náklonnost k nervovému systému a
přetrvává v tzv.
gangliích periferních nervů, což jsou vlastně shluky
nervových buněk. Nijak se neprojevuje. Je v tzv. latentní fázi a
v případě, že dojde k oslabení organizmu nějakou nemocí, velkým
stresem atd.
, se může znovu aktivovat a ukázat již v podobě dobře
známého puchýřku.
Rizikové faktory oparu
Onemocnění se přenáší kontaktem. Nebezpečný z hlediska nákazy je
proto jakýkoliv kontakt s nemocným, který oparem trpí
(přímo líbáním, pohlavním stykem, nepřímo společným používáním
osušek, ručníků, příboru).
Velice infekční je herpes v době mezi objevením se a vznikem krusty. Po
jeho vysušení již riziko nákazy klesá, ale může se v ojedinělých
případech stát, že stále obsahuje nějaké množství virů.
Rizikovým faktorem je dále jakékoliv oslabení obranyschopnosti
jedince. Může vzniknout při velké zátěži fyzickým nebo
psychickým stresem, při vysokých teplotách, slunění, jiném onemocnění,
v období menstruace.
Prevence oparu
Je velice těžké zabránit vzniku primoinfekce. Prevence se proto opírá
především o zabránění vzniku oparů jako sekundárních infekcí,
o zabránění jejímu přenosu na jiné části těla, nebo přenesení na
jiné lidi.
Patří sem vyhýbání se přímému kontaktu s člověkem
s oparem, společné používání ručníků, příboru, balzámů na rty.
Měli byste mít stále čisté ruce, pokud zrovna oparem trpíte a dotýkáte
se jiných osob, nebo jiných částí svého těla.
V neposlední řadě, pokud to ovšem jde, vyhýbat se
stresorům, které by mohly infekci vyvolat.
Sem patří používání
opalovacích krému a nevystavování se přímému slunci, zabránění vzniku
různých onemocnění povzbuzováním svého imunitního systému zdravou
životosprávou (zdravá strava zahrnující hodně zeleniny, vitaminů a
stopových prvků, dostatek tekutin, vyhýbání se alkoholickým nápojům.
Také nekouřit, otužovat se, pravidelně cvičit, a mít denně dostatek
spánku).
Velmi důležitá je prevence vzniku oparu u osob s atopickým
ekzémem a vůbec atopiků, také u nemocných s poruchami imunity
následkem nádorových onemocnění, u nemocných čekajících na
transplantaci, atd.
Protože je nákaza virem HSV2 sexuálně přenosná infekce, prevencí
nákazy je v některých případech používání bariérové antikoncepce-
kondomu. Když však se opar nachází mimo oblast krytou kondomem,
prevence selže.
Může dojít i k přenosu infekce na dítě od infikované matky při
porodu. V takovém případě se preventivně provádí porod
císařským řezem.
Příznaky a projevy oparu
Primární infekce Herpes simplex virem 1
Vyskytuje se u malých dětí a batolat, vzácně později. Příznaky velice
často nebývají vůbec vyjádřeny, a pokud ano, vysvětlují se jako jiné
onemocnění (díky nespecifickým příznakům).
Začínají
zvýšenými teplotami a bolestmi v krku, později se
v oblasti krku objevuje zarudnutí a za několik dnů se
objevují v ústní dutině na sliznici bolestivé bílé flíčky
podobné aftám.
Bývá přítomné také zduření krčních uzlin. Potíže
obvykle ustávají do dvou týdnů.
Onemocnění se může projevit i zánětem spojivek. Bývá doprovázen
zduřením uzlin. Oko je velmi citlivé na světlo, slzí a víčka jsou rudá a
nateklá.
Primoinfekce u Herpes simplex viru 2
Objevuje se v pozdějším věku. Zpravidla v období začátku sexuální
aktivity. Projeví se výsevem puchýřků na pohlavních
orgánech. Puchýřky jsou velice bolestivé a bývají
provázené celkovými příznaky. Je zvýšená teplota, únava, nechutenství
a zduřené lymfatické uzliny.
Sekundární infekce u HSV1
Projeví se nejčastěji na rtu (herpes labialis), někdy na
nosu (h. nasalis), vzácně na bradě či prstech. Může
vzniknout také na oku, na rohovce.
Ještě před jeho výsevem se objevují nepříjemné pocity
svědění či dráždění. Cítíme už
zduření, ale ještě není nic vidět.
Pak většinou do jednoho dne od těchto tzv. prodromů se na rtu objeví
malý, průhlednou tekutinou naplněný puchýřek. Většinou
svědí, pálí a bolí. Po několika dnech se jeho obsah zakalí, puchýřek
praskne. Postupně začne vysychat a vznikne na něm stroupek,
který časem odpadne. Trvá to 7 až 10 dnů.
Herpes genitalis– vypadá a projevuje se stejně jako opar
na rtu. Může být přítomná bolestivost a pálení při
močení. U mužů se objevuje na žaludu, u žen nejčastěji na
vulvě, ve vagíně a na děložním čípku. Při provozování análního sexu
se puchýřky objevují v oblasti análního otvoru.
Léčba oparu
Nekomplikovaný opar se zahojí do deseti dnů. Pro urychlení léčby oparu
a zmírnění bolestí lze užít antivirové přípravky-
acyclovir. Jsou podávané ve formě tablet, infuzí,… dle
závažnosti postižení. Je zapotřebí ale s léčbou začít včas.
U oparu rtu se doporučuje použití volně prodejných acyclovirů
v mastičce (Herpesin, Zovirax). Mastička se ale musí
aplikovat na začátku (v prodromální fázi), kdy cítíme nepříjemné
pocity na rtu, nejlépe ještě před vznikem puchýřku. Pokud opar praskl,
doba léčby se už neurychlí.
Když opar nezmizí ani přes léčbu (domácí) po dvou týdnech, je
potřebné navštívit lékaře.
Také u genitálního oparu by se měl navštívit
dermatovenerolog. Hlavně proto, aby se potvrdilo, zda jde
o herpes, nebo jinou sexuálně přenosnou infekci.
Když jsou bolesti velké, je možno použít prášky proti bolesti (např.
Ibuprofen).
Jak si mohu pomoci sám
Je důležité, aby se opar hojil v klidu, to znamená, že se nesmí
rozškrábat či utrhnout. Hrozí pak riziko, že se roznese na větší plochu.
Můžete vyzkoušet přikládat teplé nebo studené
obklady.
Doporučuje se potírat si opar propolisovou tinkturou,
vyplachovat ústa heřmánkem nebo
šalvějí.
Komplikace oparu
Velmi komplikovaný průběh se závažným stavem může mít opar
u nemocných se sníženou imunitou, například u onkologicky nemocných,
u nemocných s HIV/AIDS, nebo u pacientů s transplantovanými orgány.
Také opar u jedinců s atopickým ekzémem představuje závažnou
komplikaci.
Komplikací oparu oka je vznik zánětu se zjizvením rohovky i spojivky
vedoucí až ke slepotě.
Málo častou, ale velice závažnou komplikací je herpetická
meningoencefalitida. Je to zánět mozku a mozkových blan.
Projevuje
se horečkou, světloplachostí, někdy zvracením a různými neurologickými
příznaky dle postiženého laloku.
Dochází např. ke změnám osobnosti, halucinacím, poruchám schopnosti
rozumět řeči nebo mluvit.
Může dojít k poruchám hybnosti či výpadkům
ve zrakovém poli. V nejtěžších případech může dojít ke komatu
až smrti.
U genitálního oparu se infekce může rozšířit z genitálu na další
místa pohlavního ústrojí se vznikem například zánětu pochvy
(vulvovaginitida).
Když dojde k nákaze dítěte před nebo během porodu, mohou se rozvinout
různé formy infekce, přes meningoencefalitidu až k velmi nebezpečné,
život ohrožující novorozenecké sepsi.
Je to závažný
stav daný celotělovou odpovědí organizmu na přítomnost virů v krvi.
Proto, když má matka při porodu genitální opar, porod se provádí
císařským řezem. Herpes viry jsou nebezpečné i pro plod
v časných fázích gravidity.
Může dojít k potratům a různým
vrozeným vadám.
Diskuse
- Opar
na rtech v těhotenství - Opar –
očkování
Další názvy: herpes, herpes simplex, herpes labialis, herpes nasalis, herpes genitalis
Opar
Vyskytuje se nejčastěji na okraji rtu jako svědící skvrnka, která se záhy mění v bolestivé puchýřky naplněné tekutinou. Puchýřky praskají a vzniká stroupek, který se po čase odhojí. Opar rtu (herpes labialis) zná téměř každý z vlastní nepříjemné zkušenosti. U mnoha jedinců vzniká opakovaně, zpravidla na stejném místě.
Kromě rtu může být někdy postižen nos nebo oko, vzácně i jiná místa. Původcem je virus herpes simplex 1. Infekce se šíří slinami a přímým kontaktem. Úzce příbuzný virus herpes simplex 2 častěji vyvolává opary v oblasti pohlavních orgánů (herpes genitalis). Nákaza se přenáší pohlavním stykem a při porodu může být infikováno novorozeně.
Opary jsou virová onemocnění, která jsou vyvolávána herpesviry. Za opary na rtech je zodpovědný především virus herpes simplex 1 (HSV 1), za opary pohlavních oblastí převážně virus herpes simplex 2 (HSV 2). Oba typy však mohou výjimečně napadnout i jiná místa na těle. Většina lidí se setká s infekcí již v dětství.
První infekce proběhne někdy nepozorovaně, jindy ji provází zánět ústní sliznice s afty (gingivostomatitis aphtosa). Po prvotní nákaze virus přetrvává latentně v organismu po zbytek života, aniž způsobuje potíže. Při oslabení imunitní obrany se však infekce aktivuje a způsobuje opar.
K infekci HSV 2 dochází zpravidla až v období sexuální aktivity. Asi 15 – 25% mladých lidí je nosičem viru herpes simplex 2. První infekce proběhne buď nepozorovaně, nebo velice bolestivě. Asi u poloviny infikovaných se onemocnění vyskytuje opakovaně znovu a znovu. Herpes genitalis (pohlavní opar) se přenáší pohlavním stykem.
Původce choroby je i v bezpříznakovém období vylučován pohlavními sekrety a slinami nemocného. Postižení často vůbec nevědí o své infekci ani o nebezpečí nákazy. Mimo tělo herpesviry rychle odumírají. Proto je velmi malé nebezpečí, že se nakazíte např. v plaveckém bazénu, toaletními potřebami nebo ručníkem.
K infekci dochází vždy pouze bezprostředním stykem s infikovanou tkání nakaženého člověka.
Přestože labiální i genitální herpes jsou velmi nepříjemná onemocnění, nejsou dospělým, jinak zdravým osobám nebezpečná. U ekzematiků, zejména u dětí, hrozí rozšíření infekce do ekzému. U pacientů s oslabeným imunitním systémem, např. u lidí s AIDS, u leukemiků, osob po transplantaci nebo u dětí po infekčních dětských chorobách, jako jsou spalničky, zarděnky nebo plané neštovice, se poškození kůže hojí velmi špatně. Oparová infekce se může rozšířit na veliké plochy kůže a také na vnitřní orgány, jako např. na plíce a játra. Velice vážné důsledky má lokalizace oparu na oku. Po opakovaných výsevech, kdy se tvoří vřed na rohovce, dochází k zajizvení, které může snížit schopnost vidění.
Velice vzácně vyvolává virus herpes simplex zánět mozku (encefalitidu) dospělých. Není-li okamžitě léčena, je smrtelná nebo zanechává trvalé následky.
Pohlavní opar může u mužů někdy způsobit problémy s vylučováním, zácpy a poruchy erekce. Vážné komplikace ovšem mohou nastat u těhotných žen. Virus způsobující genitální herpes může být při porodu přenesen na novorozence.
Infekce může napadnout celé dětské tělo včetně mozku, a bývá smrtelná.
K léčbě herpetických infekcí dnes již existují účinné chemoterapeutické prostředky (virostatika). Patří k nim zejména acyklovir, který se u prostého oparu ve formě krému nanáší na postižené místo. Krém lze v lékárnách pod různými názvy zakoupit bez receptu.
U oparu rtu se též používá celá řada „domácích prostředků“: Ledové obklady nebo kostky ledu pomohou v boji proti svědění, bolesti a otoku. K vysušení puchýřků přispěje potírání alkoholem nebo zinkovou, event. i zubní pastou, a vazelína napomůže změkčení strupu.
Léčení jiných, závažnějších projevů herpetických infekcí a jejich komplikací je náročné a vyžaduje odbornou lékařskou péči.
Prvotní infekci virem herpes simplex se člověk těžko vyhne. Může však omezit rizikové faktory, které vedou k opakované aktivaci latentní infekce a vzniku oparu. K tomu se doporučuje:
- Chránit se před intenzivním slunečním zářením a při opalování užívat krémy s ochranným faktorem vyšším než 10.
- Posilovat imunitní systém vyváženou stravou, bohatou na vitamíny.
- Vyhýbat se nadměrnému tělesnému a duševnímu zatížení.
- Při pocitu počínajícího oparu je dobře použít krém s acyklovirem co nejdříve (při prvním svědění). To může zmírnit průběh onemocnění.
- Pokud se rozvine opar a puchýřky silně svědí, neměly by se škrábat, aby nedošlo k sekundární infekci bakteriemi s povrchu kůže, která by prodloužila proces hojení.
- Těhotné ženy a novorozenci by se měli vyvarovat styku s osobami postiženými oparem.
- Používání kondomů při pohlavním styku chrání nejen před genitálním oparem, ale také před jinými pohlavními chorobami jako je např. AIDS, hepatitida B a hepatitida C.
Nakazil mne někdo, když mám opar rtu poprvé? Asi ne. Pravděpodobnější je, že jste v minulosti prodělala prvotní infekci virem herpes simplex 1, která proběhla – podobně jako u většiny lidí – bez příznaků. Od té doby jste nosičem viru a nyní došlo k aktivaci infekce a vzniku oparu.
Jak dochází k recidivitě? Původce choroby zůstává ukryt v některých buňkách nervové tkáně. Tam může po léta přetrvávat, ale obranné mechanismy organismu ho udržují v neaktivní formě.
Je-li imunitní systém oslaben, může dojít k aktivaci množení viru a vzniku oparu. K rizikovým faktorům patří např.
přehnané slunění (herpes solaris), horečnaté infekce, stres, extrémní tělesná zátěž, úrazy, hormonální kolísání během menstruace (herpes menstrualis) nebo v době těhotenství.
Mohu oparem nakazit někoho ve svém okolí? Pokud jde o dospělé, je to nepravděpodobné.Téměř všichni dospělí ve vašem okolí asi již mají protilátky a jsou před novou infekcí chráněni. Je však třeba izolovat se od novorozenců, kojenců a malých dětí, kteří se dosud s nákazou nesetkali.
Může se člověk oparem nakazit v bazénu? Ne, toto nebezpečí neexistuje a stejně tak málo pravděpodobné je, že se nakazíte ručníkem, skleničkou nebo hrnkem. Viry herpes-simplex se přenášejí pouze bezprostředním kontaktem s kožní nebo slizniční lezí. Mimo tělo viry rychle hynou.
Mohu se před novou recidivou chránit dietou? V zásadě nemá stravování s oparovou infekcí mnoho společného, ale vyváženou stravou, bohatou na vitamíny, posílíte svou obranyschopnost a snížíte tak pravděpodobnost recidivy oparů.
Jak mám zacházet s oparem na rtu? Nejúčinnějším soudobým léčebným prostředkem je acyklovir v masti nebo tabletách (mast je volně prodejná, tablety jsou na předpis).
Existují ovšem také některé „domácí prostředky“, které mohou ulehčit a zkrátit trvání oparu.
Studené obklady potlačí svědění, bolest a zduření, potírání oparu alkoholem, zinkovou pastou nebo i zubní pastou pomůže puchýřky rychleji vysušit, vazelína změkčí strupy.
Život s pohlavní nemocí
Genitální opar, genitální herpes, herpes genitalis nebo herpes simplex. Co je na něm nejhorší? Tabu, které ho obklopuje, a zakalené informace, co šíří internet.
V pohledu na pohlavní choroby jsem relativně pozitivní, otevřená a hlavně nekritická. Věřím v dobro v lidech (i když někdy se může skrývat docela hluboko) a jsem si jistá, že nikdo nešíří pohlavní ani jiné neduhy naschvál. Pokud se stalo, dotyčná osoba o tom nejspíš neměla ani zdání.
I když ledacos můžeme přičítat zodpovědnosti a nezodpovědnosti, všechno má své limity a musíme pamatovat hlavně na moment vlastní volby. Zvolím‑li si mít sexuální život, volím zároveň riziko pohlavních nemocí. Ať chceme nebo ne, pohlavní nemoci jdou se sexuálním životem ruku v ruce i při nejvyšší opatrnosti.
Promiskuita a jí podobné
Sama jsem nebyla vždycky příkladem opatrnosti nejvyšší a přiznávám se bez mučení, protože tajnosti schované pod povrchem mají tendenci shnít, stejně jako pečlivě schovaný herpes: prošla jsem si promiskuitním obdobím.
Promiskuita může být filozofie i životní styl – pro mě za mě, ať si každý dělá, co dělá. Já tu svou řadím do kategorie méně příznivé, a to jako další krok mých projekcí něčeho někam, následující po letech s poruchami příjmu potravy.
O bulimii je docela známé, že doprovází širší tendence k impulzivnímu či sebepoškozujícímu chování. Takové chování přináší krátkou potěchu, ale dlouhodobou bolest a graduální pokles sebeceny. V závěru taková slečna skončí se sebecenou „zadarmo“ a může se stát čím? Promiskuitní.
Do stejného pytle v tomto směru patří přejídání, alkohol, drogy, krádeže a fyzické sebepoškozování. Zůstaňme ale u mého dnešního tématu, kterým je sex. Sex jako impulzivní rozptýlení hluboce nešťastné holky, která marně a na špatných místech hledá milující náruč.
Ve svém talentu na sebeobviňování jsem považovala herpes za trest za promiskuitu, stejně jako žaludeční potíže a prořídlé vlasy za trest za bulimii.
Ať je příběh takový nebo makový, domnívám se, že je třeba se sebou mít soucit a odpustit si, neobviňovat se, a nepokračovat v trestání sebe sama jako přídavek ke všemu, co už se nám děje tak jako tak.
Od špatných zážitků je třeba vzít si jen tolik, aby to bylo dost na poučení a posun vpřed.
Dneska, po letech v psychoterapii, vidím‑li bulimii, vidím svoji sílu, se kterou jsem ji překonala, a vidím‑li promiskuitu, vidím rozvoj, jenž mě přivedl až k tomu cenit si sebe sama.
Zažívací potíže nemusí být vůbec spojené s bulimií, se kterou jsem se rozloučila už několik let nazpět.
Přesto jsem si tím jistá méně, než jsem si jistá tím, že jsem měla velké štěstí, protože promiskuita mi nezpůsobila žádné pohlavní nemoci, co by mě trápily dodnes.
Proč tedy vykládám o promiskuitě, která s tím nemá nic společného?
Protože nikoho neviním. Neviním ani sebe.
Láska jako ze žurnálu
Bylo mi 21, když jsem od všech svých problémů rozhodla odstěhovat na druhou stranu planety, majíc za to, že hořlaviny a impluzivní poruchy nejsou na palubě letadla povoleny. Naivní a otevřená šťastným zítřkům jsem se, jak to tak bývá, nastěhovala k problémům novým.
Ze začátku vypadalo všechno jako v pohádce, dokonce jsem se seznámila s místním klukem a šťastně se zamilovala. Všechno šlo hladce, dokud… no, dokud šlo všechno hladce.
Je jeden důvod, proč mám v životě ráda překážky. V životě bez překážek je jednoduché být spokojený, zamilovaný a podobně, ale teprve s překážkami se ukáže, co jsme zač a za kolik si stojíme.
A protože jednoho dne překážky v životě přijdou, ať chceme nebo ne, je možná dobré vrazit do zdi hned na začátku a zeptat se jeden druhého: skočíš se mnou, nebo utečeš k někomu, kdo kráčí uhlazenou cestou?
Sám se netestoval nikdy, zato kondom používá nerad, závazky vytváří ještě více nerad a ženy přirovnává k cukrátkům v bonboniéře.
Steven se rozhodl neskočit – v době, kdy se mé vízum blížilo ke konci, a řešení, které by zahrnovalo nás oba, by vyžadovalo moc velkou námahu a závazek. Pamatuji si ten večer, kdy jsme měli (nebo spíš neměli) finální rozmluvu, docela jasně.
Ráno si pamatuju ještě jasněji. Protože bolest z večerního rozchodu mě držela jenom několik měsíců, zato bolest z ranního objevu mě bolí dodnes. Ráno jsem totiž mezi nohama našla několik bolestivých puchýřků.
Ty mi byly diagnostikovány jako genitální herpes a není náhodou, že se objevily právě ten den. Herpes má neblahý zvyk všemu špatnému nasadit korunu a rád se objevuje v době zvýšeného stresu a psychického vyčerpání anebo oslabené imunity.
Pár následujících let bylo, co se vztahů týče, peklo. Moje už tak nalomené komunikační schopnosti s muži odešly kamsi do kytek a fakt, že mám herpes, je tam spolehlivě držel.
Zdálo se pohodlnější a bezpečnější nezačít si s nikým dlouhodobě a nevystavovat se citlivým promluvám.
Každý muž byl potenciální hrozba pro moji křehkou sebecenu, a tak mojí důvěry nedostal nikdo víc než jen na ochutnávku.
První a poslední coming out
Trvalo mi asi tak dva roky, než jsem dospěla k tomu, že bych se mohla s někým znovu sblížit. Tehdy jsem se potkala s jedním člověkem – byli jsme dobří přátelé, v ledasčem otevření, a jiskřilo to mezi námi jako o život. A tak jsem to na něj jeden den vybalila. Mám genitální opary.
Do té doby jsem žila v přesvědčení, že herpes není taková tragédie a dá se s ním žít, stejně jako mi to popsala doktorka. Nicméně po svém prvním svěření jsem byla vržena do přesvědčení, že mám možnosti dvě: dožít zbytek života sama, anebo žít ve lži.
Můj kamarád, jak se později ukázalo, nevěděl o genitálním oparu vůbec nic. Na to, aby mě zavrhl, stačilo vědomí, že genitální opar patří do skupiny pohlavních nemocí. Informace, co jsem mu o nemoci řekla, považoval za zkreslené (měl za to, že se chci ukázat v lepším světle), a dokonce mě obvinil z toho, že mi doktor lhal a měla bych si to ověřit.
Ve skutečnosti neměl ani snahu najít si nějaké informace na internetu. Zkrátka fakt, že mám pohlavní nemoc, a to je přece hrůza a tabu, mu stačil k rychlému a definitivnímu rozhodnutí.
Později, když se vody ustálily a já si skutečně došla k lékaři ověřit všechny informace, se mezi námi téma pohlavních nemocí otevřelo znovu.
Ukázalo se, že skutečně neví ani zbla, v životě slyšel jen o AIDS a chlamydii a tušil, že je to všechno jedno a to samé.
Sám se netestoval nikdy, zato kondom používá nerad, závazky vytváří ještě více nerad a ženy přirovnává k cukrátkům v bonboniéře: je zábava ochutnat je všechny a čím víc, tím líp….
Mnozí lidé o sobě rádi říkají, že mají otevřenou mysl, soucit, pochopení a vůbec sociální schopnosti. Zkuste jim říct, že máte pohlavní nemoc. Pak se ukáže, jestli mají otevřenou mysl, anebo jenom zatracené štěstí v ruské ruletě.
Život ve lži, nebo v samotě?
Nechat vymizet jednu osobu z mého života bylo jednodušší než nechat vymizet ránu a šok, kterou mi způsobilo moje první svěření. Dneska jsem pevně přesvědčená, že i já si zasloužím štěstí.
Hluboce respektuji rozhodnutí lidí, kteří se nechtějí vystavovat riziku a raději se zamilují jinde, ale nemám v plánu se nad nimi ani mrzet. Pokud se mnou muž nezvládne přejít relativně neškodný genitální opar, jak se mnou zvládne přejít život a smrtelné nemoci, které můžou jednou přijít? Přeji si, aby lidé soudili na základě objektivních znalostí a citu.
Protože…. Mysleli jste si, že s kondomem jste v bezpečí? Nejste. Mysleli jste, že v harmonickém vztahu jste v bezpečí? Nejste. Pohlavní nemoci nejsou pouze příběhem sukničkářů. Jsou příběhem lidí kolem vás, jen to nikdo neví.
Naštěstí, většina pohlavních nemocí je relativně neškodná a léčitelná, pokud se zajistí brzo. Genitální opar léčitelný není. Nebezpečný ale je. Nezabije vás ani vás nebude bolet víc než běžný opar na rtu. A nebude vás obtěžovat častěji než jednou do roka. Jeho nebezpečí spočívá ve všech lidech tam venku, lidech s předsudky a hlavně těch, co si myslí, že žijí ve stínu anděla strážného.
Fakta o genitálním oparu
- Postihuje přibližně 1 z 6 lidí.
- Je způsobený podobným virem jako opar na rtu. Podobně se i projevuje.
- Z počátku infekce se objevuje častěji, frekvence a doba trvání se s časem snižuje. Běžně se pupínky objeví přibližně jednou za rok a přetrvají 3–7 dní.
- Pupínky se často objeví při oslabené imunitě nebo při zvýšené stresové zátěži. Někdy bývají doprovázené slabou horečkou, bolestí hlavy a u žen i vaginálním výtokem.
- V případě, že se pupínky objevují často (více než jednou za 3 měsíce), je možno užívat antivirotika, která výskyt oddálí a zkrátí dobu trvání. Virus v těle ale zůstává trvale.
- Antivirotika a různé masti lze používat i při akutním výskytu. Zkrátí dobu trvání a uleví případnému svědění.
- Genitální opar se přenáší pohlavním stykem. Je vysoce infekční v období, kdy má jedinec viditelné pupínky. V tomto období by se člověk měl vyvarovat styku, včetně styku s ochranou, protože virus se může přenést i přes kondom.
- Risk přenosu viru v období, kdy virus „spí“ a nezpůsobuje pupínky, je malý, ale existuje. Jeden zdroj uvádí, že pouze jeden den v roce se virus může přenést i bez viditelných symptomů. Druhý lékař mi uvedl pravděpodobnost přenosu 0,5 procenta v období bez symptomů.
- Přenos viru při orálním sexu na ústa druhé osoby, kde by způsobil opary na rtech, je vysoce nepravděpodobný. Lékaři ale, jak mají ve zvyku, takovou možnost nepopírají úplně.
- Někteří lidé mohou mít virus v těle, aniž by kdy měli viditelné symptomy. Můžou pak nevědomě fungovat jako přenašeči.
- Na herpes simplex virus neexistuje test. Že ho máte, zjistíte pouze tehdy, pokud se objeví symptomy. Ty se nemusí objevit vůbec, nebo se mohou objevit až dlouhou dobu po nákaze při nějaké zátěži organismu, často třeba v těhotenství.
- Stejně jako opar na rtu (způsobený stejným druhem viru) ani genitální opar není zdraví nebezpečný. Kvalitu života omezuje hlavně v sociální sféře.
- Laickým příspěvkům na internetu obecně nevěřím a všechny zde uvedené informace jsem získala od lékařů a odborníků na sexuální zdraví, a to ze zdrojů několika a ve třech odlišných zemích.
- Jednu humornou radu z internetu tu přece uvedu: „Jediný způsob, jak se vyhnout infekci, je nemít vaginální, anální nebo orální sex.“
- Monika, čtenářka Psychologie.cz
Chcete se i vy podělit o své myšlenky nebo příběh formou článku? Napište nám na mail [email protected]