Chřipkou se může nakazit každý. Výskyt komplikací
i jejich závažnost se však mohou individuálně velmi lišit. Pro některé pacienty představuje chřipka
obzvláště velké riziko. Patří mezi ně například lidé s různými chronickými onemocněními
, starší lidé nebo lidé, kteří jsou vystaveni zvýšenému riziku infekce
v důsledku nějaké méně obvyklé životní situace (např. po operaci).
Nejúčinnějším preventivním opatřením je očkování proti chřipce. Pravděpodobnost nákazy chřipkou je možné snížit také dodržováním hygienických opatření.
Každý z nás může také přispět k celkovému posílení svého imunitního systému
, například vyváženou stravou bohatou na vitamíny, dostatkem pohybu na čerstvém vzduchu, dostatkem spánku a vyhýbáním se alkoholu a nikotinu
. K posílení obranyschopnosti organismu však může přispět i pravidelné střídání sprchování studenou a teplou vodou či návštěvy sauny.
Pro koho je vhodné očkování proti chřipce?
Chřipkové viry velmi snadno mutují. Z tohoto důvodu je vakcína každoročně upravována tak, aby chránila proti aktuálně cirkulujícím kmenům. Očkování proti chřipce je tedy nutné opakovat každý rok.
Vakcína proti chřipce pro každou sezónu je složena z antigenů
z variant virů, které v dané době kolují po celém světě. Nejvhodnější doba pro očkování proti chřipce je od konce října do poloviny listopadu.
Očkování však může být provedeno i později (dokonce i v době, kdy již epidemie
chřipky probíhá). S výběrem vakcíny
vám poradí váš lékař.
Podle ministerstva zdravotnictví se očkování proti chřipce doporučuje všem osobám, které se chtějí chránit. Důrazně se doporučuje zejména osobám se zdravotním rizikem závažného průběhu (viz níže).
Osoby s rizikem závažného průběhu chřipky
- všechny osoby, u nichž riziko zvyšují chronická onemocnění
(chronická plicní, srdeční, oběhová, ledvinová, neurologická
či metabolická
onemocnění, včetně dobře kontrolovaného diabetu mellitu
a imunodeficitů), - osoby s infekcí HIV
nebo jinými nemocemi, které oslabují imunitní systém, - osoby podstupující léčbu, která potlačuje imunitní systém (imunosupresivní
léčba), - osoby léčené v nemocničním zařízení, u nichž je zvýšené riziko komplikací
chřipkového onemocnění, - osoby s výraznou nadváhou
(BMI
≥ 40), - těhotné ženy a ženy, které plánují otěhotnět během chřipkové sezóny,
- kojenci od věku 6 měsíců a malé děti,
- děti/dospívající od ukončeného 6. měsíce života do 18 let věku, které dlouhodobě užívají aspirin (prevence tzv. Reyeova syndromu). Je třeba poznamenat, že v tomto případě je bez ohledu na věk kontraindikováno použití živé vakcíny,
- kojící ženy a osoby v blízkosti novorozenců,
- osoby od ukončeného 60. roku života, doporučení je ještě důraznější od 65. roku života.
Poznámka: Očkování se doporučuje také osobám, které přicházejí do kontaktu s lidmi, pro něž je chřipka
zvýšeným rizikem.
Osoby s rizikem infekce
vzhledem k životním okolnostem nebo povolání
- osoby, o které je pečováno v komunitním prostředí (např. zařízení péče o děti, školy, sociální služby/sociální práce atd.),
- zdravotnický a pečovatelský personál,
- osoby, které přicházejí často do styku s veřejností (např. pracovníci v cestovním ruchu, gastronomii, kadeřnických a kosmetických salonech, obchodě atd.),
- lidé, kteří cestují: pro ochranu během cesty (např. na letišti, v letadle) a v cílové destinaci se doporučuje očkování nejpozději dva týdny před cestou; chřipková sezóna na jižní polokouli nastává přibližně o půl roku později než u nás, tedy od dubna do září.
Jakou poskytuje očkování proti chřipce ochranu?
To, jak očkování na jednotlivce působí, závisí na různých individuálních faktorech, mezi které se řadí např.:
- fungování imunitního systému,
- dříve prodělaná chřipková onemocnění a očkování,
- správnost výběru kmenů chřipky v době přípravy vakcíny (tedy to, jestli chřipkové kmeny, před kterými vakcína chrání, jsou skutečně ty, které jsou ve chřipkové sezóně nejzastoupenější; vzhledem k tomu, že není možné předpovědět, které typy virů budou v České republice v dané sezóně skutečně převažovat a jak přesně budou vakcínou pokryty, není možné před sezónou ochranný účinek očkování proti chřipce s jistotou předpovědět.
Očkovaní jedinci však mají oproti neočkovaným výhodu i v případě, že očkování se „netrefí“ přesně na typ chřipkového viru, který se nakonec v populaci rozšíří. Pokud jste očkováni a přesto onemocníte:
- onemocnění je obvykle mírnější a kratší,
- menší je i počet případných komplikací chřipky, které jsou navíc mírnější,
- je nižší pravděpodobnost hospitalizace
.
Očkování navíc nepřímo chrání i osoby, které očkovány být nemohly.
Očkování proti chřipce snáší pacienti obvykle velmi dobře. Stejně jako u jiných léků a očkování se však mohou vyskytnout i nežádoucí účinky
, které obvykle během několika dní zmizí. O rizicích vás lékař bude informovat před očkováním
.
Jak se chránit před chřipkou pomocí hygienických opatření?
Základním ochranným opatřením proti infekci je obecně co nejvíce se vyhýbat kontaktu s patogeny
, které onemocnění způsobují.
K tomu patří dodržování odstupu od nemocných osob, vyhýbání se davům a větším skupinám lidí v období nachlazení
, a samozřejmě dodržování obecných hygienických zásad.
Chřipkové viry se mohou šířit vzduchem při kašli a kýchání, a mohou rovněž ulpívat na předmětech, odkud se mohou dotykem přenést na dalšího člověka.
Mezi obecná hygienická opatření patří především:
- v chřipkové sezóně se vyhýbat potřásání rukama, a obecně lidem, kteří kašlou nebo kýchají;
- nedotýkat se očí
, nosu nebo úst; - důkladné mytí rukou (několikrát denně po dobu 20–30 sekund mýdlem), zvláště pak po kontaktu s jinými osobami, po použití sanitárních zařízení (toalet) a před jídlem, a také po kontaktu s předměty nebo materiály, které by mohly být kontaminovány
sekrety nemocných osob (například při péči o příbuzné – ložní prádlo, nádobí atd.); - používání jednorázových papírových kapesníků a jejich správná likvidace;
- pravidelné větrání místností (třikrát až čtyřikrát denně po deseti minutách), aby se snížilo množství virových
částic ve vzduchu a zabránilo se vysychání sliznic
úst a nosu; - vyhýbání se přímému kontaktu (ve vzdálenosti menší než dva metry) s osobami, které mohou být nakažené; pokud je to možné, nemocný by měl spát v odděleném pokoji;
- nakažení by měli zůstat doma, aby onemocnění nešířili dál.
Poznámka: Příznaky chřipce podobného onemocnění
, ale i samotné chřipky, mohou být podobné příznakům COVID-19
. Bližší informace najdete v samostatné kategorii COVID-19.
Očkování proti chřipce v našich centrech – podzim 2021
Vyčkejte prosím. Objednávka se zpracovává
Zájemci o očkování proti chřipce si mohou rezervovat termín v našich centrech,a to telefonicky na zákaznické lince 545 123 321.
Vakcíny proti chřipce jsou bezpečné, ověřené a velmi dobře snášené. Pro letošní sezónu budou v ČR k dispozici tyto vakcíny:
- Vaxigrip Tetra
- Influvac Tetra
Cena je 570 Kč včetně aplikace vakcíny.Obě vakcíny poskytují ochranu proti čtyřem cirkulujícím kmenům chřipky.*
*Složení odpovídá doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) a Evropské unie pro sezónu 2021/2022.
Každoroční přeočkování proti chřipce doporučuje nejen Česká vakcinologická společnost, ale i Evropské centrum pro kontrolu nemocí a Světová zdravotnická organizace. Očkování je určeno všem, nejen osobám s rizikovými faktory.
Zvláště po roční „covidové“ pauze ve výskytu chřipky lze očekávat zvýšenou vnímavost populace k těmto virům, což se může projevit na zvýšené nemocnosti ve všech věkových skupinách.
Vloni nás ochránily lockdowny, respirátory, zavřené školy a další omezení, která šíření viru chřipky velmi omezila. V letošním roce už se na toto nelze spoléhat.
CHŘIPKA JE VYSOCE NAKAŽLIVÉ ONEMOCNĚNÍ
Virem chřipky se může nakazit každý, i úplně zdravý jedinec. Nejrizikovější je pobyt v prostorech s velkou kumulací osob, a to především pro děti, seniory a chronicky nemocné.
Chřipka není běžné nachlazení. Virus chřipky spouští v organismu intenzivní zánětlivou reakci, což může mít za následek vážné zdravotní komplikace především u chronicky nemocných osob, gravidních žen a seniorů. Mezi takové komplikace se řadí akutní zhoršení stávajícího chronického onemocnění (např.
chronického zánětu průdušek, astmatu, diabetu, cévních chorob aj.) nebo bakteriální zánět plic (např. pneumokokový). V těchto případech je nutná léčba za hospitalizace, takové komplikace mohou být smrtelné. Virus chřipky je velmi odolný a na pevném povrchu, např.
na klice, madlu v MHD nebo klávesnici vydrží až 8 hodin.
Nejúčinnější prevencí je:
- Hygiena rukou
- Hygiena při kašlání a kýchání
- Očkování
- Vyhýbat se prostorům s velkým počtem osob, jako je např. MHD, obchody, čekárny apod.
PROČ SE OČKOVAT
Očkováním proti chřipce chráníte nejen sebe, ale i své příbuzné a osoby, jež nemohou být očkovány (např. ze závažných zdravotních důvodů).
První ataky chřipkové epidemie přichází do republiky okolo vánočních svátků. Neočkovaní jedinci tak často tráví Vánoce v posteli, namísto toho, aby si užívali tyto dny s rodinou.
Pracovní neschopnost znamená pro každého poměrně velké finanční ztráty. Ekonomové spočítali, že průměrně vydělávající člověk, s platem 25 000 Kč, přijde při 10ti-denní pracovní neschopnosti o 9 188 Kč.
Chřipkové onemocnění si většinou vyžádá alespoň 21 dní klidového režimu a rekonvalescence. Díky prevenci snížíte toto riziko na minimum.
Nejohroženější osoby, tedy senioři nad 65 let a chronicky nemocní lidé, mají toto očkování hrazeno zdravotní pojišťovnou. Očkování je vhodné také pro těhotné ženy, nebo ženy, které plánují otěhotnět v období epidemie, pro obézní lidi nebo kuřáky.
Souhlasím Více informací
Tento web ke své funkčnosti používá cookies. Pokračováním v prohlížení vyjadřujete souhlas s jejich používáním.
Dětská vakcína proti chřipce FluenzTetra s unikátní pohodlnou aplikací dostala od Ministerstva zdravotnictví zelenou
Společnost AstraZeneca získala od Ministerstva zdravotnictví schválení pro vakcinaci dětskou očkovací látkou FluenzTetra. Ta účinně snižuje riziko virového onemocnění a onemocnění sezónní chřipkou a s ní spojených zdravotních komplikací.
Lety prověřená a fungující vakcína FluenzTetra je navíc jediná svého druhu na trhu, která se aplikuje střikem do nosních dírek, podobně jako běžné kapky do nosu, a ne injekcí.
Díky tomu z ní děti nemusí mít obavy a navíc tak odpadají i obvyklé nežádoucí účinky v podobě bolesti či zarudnutí v místě vpichu.
Kromě toho, že očkování proti chřipce je nejúčinnější prevencí pro ty skupiny dětí, které jsou náchylné k těžkému průběhu nemoci, je to i spolehlivý způsob, jak zabránit šíření viru z dětských kolektivů mezi další populaci, například do rodiny.
Právě dětské skupiny jsou nejčastějším zdrojem vzniku chřipkových epidemií. Nejen že mezi dětmi dochází k největšímu přenosu chřipky, ale malí pacienti jsou mnohem více a déle nakažliví než dospělí.
Děti mohou být totiž infekční i více než deset dní a virus chřipky typu A dokáží šířit až osm dní před nástupem příznaků. Zatímco na obyčejné nachlazení stačí horký čaj a pár dní v posteli, chřipka by se za žádnou cenu neměla podceňovat, protože může být v krajním případě i život ohrožující.
Z hlediska chřipkové infekce jsou zvláště malé děti jednou z nejohroženějších skupin, protože si teprve budují imunitu.
Česká vakcinologická společnost očkování proti chřipce doporučuje dětem s chronickým onemocněním plic a dýchacích cest, srdce a cév, ledvin, jater, ale také neurologickými onemocněními a poruchami imunity, u kterých hrozí komplikovaný průběh nemoci.
Na základě mezinárodních doporučení se však za rizikovou skupinu, která by měla být očkována, považují i děti do pěti let. Ideální doba pro očkování proti chřipce je před začátkem chřipkové sezóny, tedy v září až listopadu.
Vakcína FluenzTetra je vhodná pro děti a mladistvé ve věku od dvou do osmnácti let a stačí jedna dávka. Dvě dávky jsou nutné pouze u dětí, které nebyly v minulosti proti chřipce očkované.
Imunita po očkování přetrvává šest měsíců až rok a protože se virus chřipky neustále mění, je vhodné očkování každý rok opakovat. Vakcínu může zajistit buď pediatr, kterého dítě navštěvuje, nebo ji lze na lékařský předpis zakoupit v lékárně a u lékaře si ji nechat aplikovat.
„Vzhledem k opatřením, která proběhla v České republice v souvislosti s pandemií COVID-19, se nám chřipka v loňském roce vyhnula. To však může způsobit mnohem závažnější problémy v nadcházejí chřipkové sezóně.
Pokud se na podzim zruší protiepidemická opatření, může letos chřipka na naši společnost udeřit mnohem silněji. Právě proto je očkování tento rok ještě důležitější. Bohužel je však u nás oproti jiným státům Evropy proočkovanost stále velmi nízká a zájem rodičů o očkování dětí mizivý.
Přitom by právě změna přístupu k očkování mohla zachránit mnoho životů,“
říká MUDr. Hana Cabrnochová, dětská lékařka.—————-
AstraZeneca
Nejúčinnější prevence infekčních chorob? Očkování
22.03.2021: Očkování, nejúčinnější metoda prevence infekčních chorob, patří k nejvýznamnějším objevům v historii medicíny. Za dobu své existence pomohlo zachránit stamiliony lidských životů. Díky očkování se v minulosti podařilo vymýtit některé infekční nemoci (např.
celosvětově pravé neštovice, v Evropě dětskou obrnu), některé infekce se podařily utlumit na jednotky případů (záškrt nebo invazivní Hib infekce), výskyt dalších se podařilo výrazně snížit. „Vakcíny se ale staly obětí svého vlastního úspěchu. Lidé se běžně nesetkávají s infekcemi, proti nimž se dnes očkuje, proto mají tendenci význam očkování podceňovat,“ říká Mgr.
Jakub Dvořáček, MHA, LL.M., výkonný ředitel Asociace inovativního průmyslu (AIFP). „Třeba v případě onemocnění COVID-19 pro rizikové skupiny obyvatel stále nemáme k dispozici uspokojivou léčbu, očkování tak zůstává jedinou možností, jak je ochránit,“ zdůraznila ředitelka SÚKL Mgr. Irena Storová, MHA.
Níže přinášíme přehled tří velmi odlišných onemocnění, na kterých lze přínos vakcinace demonstrovat. Doplňujeme také základní informace týkající se vývoje nových očkovacích látek.
„Naštěstí dnes známe tuto nemoc jen z literatury. Pravé neštovice patřily mezi nejzávažnější infekce nejen svou vysokou smrtností (10 až 30 procent), ale i trvalým postižením, například slepotou.
Onemocnění se projevovalo horečkami a výrazným postižením kůže, s možností krvácení do kůže, jejím následkem bylo jizvení kůže. Často se také objevovalo oběhové selhání,“ uvádí MUDr.
Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost České republiky (SPLDD).
Eradikace (vymýcení) varioly, zejména díky účinnému očkování, je obrovským úspěchem medicíny a všech, kteří se na ní podíleli. Pravé neštovice byly 8. května 1980 na 33.
valném shromáždění Světové zdravotnické organizace (WHO) oficiálně vyhlášeny za vymýcené. Češi historicky patřili nejen k průkopníkům, ale také k šiřitelům vakcinačních programů. Prof. MUDr. Karel Raška, DrSc.
, (1909-1987) byl jako zaměstnanec WHO jednou z klíčových osobností eradikačního programu.
Konec pravým neštovicím
Dne 8. 5. 1980 vyhlásila WHO eradikace pravých lidských neštovic. Vakcinace proti variole byla celosvětově ukončena 31. prosince 1980.
Očkování proti spalničkám pomohlo odvrátit 25,5 milionů úmrtí
Spalničky jsou vysoce nakažlivým onemocněním, které se šíří vzdušnou cestou – kapénkami. Projevují se horečkou, rýmou, kašlem, vyrážkou na kůži, svalovou bolestí a zánětem spojivek.
Větší problém jsou spalničky u dospělých, nemusí se totiž jednoznačně vyvinout všechny příznaky. Onemocnění může zdánlivě vypadat jako viróza. Pokud se včas neléčí, může postihnout další systémy, například kardiovaskulární systém.
Mohou tak vznikat i doživotní nebo fatální komplikace.
Odhaduje se, že 90 % neimunních lidí vystavených infekci touto chorobou onemocní (základní reprodukční číslo se pohybuje mezi 12–18). „Očkování zásadně snížilo výskyt spalniček v Evropě, v důsledku zmenšující se proočkovanosti v posledních letech se však znovu celosvětově rozmáhá. V uplynulých letech jsme byli svědky propuknutí epidemií v lokálních ohniscích,“ vysvětluje Jakub Dvořáček.
Roční hlášený výskyt spalniček se ve 194 sledovaných státech v letech 2000–2016 snížil o 88 %, ze 145 na 18 případů na 1 milion obyvatel. Přičemž nejnižší výskyt byl zaznamenán v roce 2016.
Díky očkování se v letech 2000–2019 roční počet odhadovaných úmrtí na spalničky snížil o 62 %, z 539 000 na 207 500; to znamená, že se zabránilo 25,5 milionu úmrtí na spalničky.
Spalničky ale i nadále zůstávají hlavní příčinou úmrtí v dětství a odhaduje se, že každý rok na komplikace nemoci zemře 160 000 dětí[1].
Očkování je u spalniček jediným účinným preventivním opatřením. „U spalniček většina zdrojů uvádí nutnou proočkovanost 95 %.
Obecně lze říci, že proočkovanost musí být stejně jako u jiných onemocnění vysoká,“ říká o kolektivní imunitě a procentu proočkovanosti, při němž nehrozí nebezpečí návratu dříve vymýcených chorob, MUDr.
Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů (OSPDL ČLS JEP).
Češi v očkování proti chřipce za Evropou zaostávají
Chřipka je závažnou, ale podceňovanou chorobou. Počty nemocných jen v ČR každoročně šplhají do stovek tisíc. Chřipkou totiž u nás onemocní 5–10 % dospělé populace a 20–30 % dětí.
Z údajů Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) byla v chřipkové sezóně 2016–2017 proočkovanost české populace 4,7 % a ve skupině chronicky nemocných pak 24,8 %.
[2] Podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) byla proočkovanost proti chřipce v roce 2018 u lidí starších 65 let v ČR jen 21,5%.[3]
Viry chřipky
Typ A způsobuje epidemie a pandemie nejčastěji, zatímco typ B vyvolává pandemie vzácněji, způsobuje spíše lokální epidemie. Typ C nevyvolává epidemie, způsobuje většinou jen lehké infekce horních cest dýchacích, nejčastěji u dětí.
„Je ale třeba rozlišovat proočkovanost u pravidelného a doporučeného očkování. U pravidelného si stále udržujeme relativně vysokou proočkovanost. Nízká proočkovanost u ostatního očkování je nevysvětlitelná. Je pravdou, že např.
proti chřipce se u nás očkuje téměř nejméně v Evropě,“ uvádí prof. MUDr. Petr Pazdiora, CSc., přednosta Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty v Plzni. Chřipka je přitom onemocněním, kterému lze očkováním předcházet.
Ochrana se obnovuje každým rokem vakcínou s novým složením, která reflektuje aktuálně rozšířené chřipkové typy[4].
„Mnoho lidí si plete běžnou virózu s chřipkou. Chřipka je závažným onemocněním s vysokými teplotami a celkovými příznaky, které člověka vyřadí z běžného ‚provozu', na chřipku se ale také umírá.
Nebezpečné jsou možné komplikace, které mohou postihnout jedince bez ohledu na jeho věk a zdravotní stav. Myslím si, že strašení bylo dost, ale větší podpora prevence a dobrého zdraví by byla na místě,“ uvádí MUDr.
Hülleová.
Vakcíny jsou bezpečné a účinné
Každá nová vakcína prochází několika etapami vývoje. V předklinickém testování se zjišťují nežádoucí účinky a vhodnost potenciální vakcíny v laboratorním prostředí.
Kromě případné toxicity a závažných negativních vedlejších vlivů, se v předklinické fázi testuje i vhodné dávkovací schéma.
Pokud je předklinické testování úspěšné, nastupuje očkovací látka do samotného klinického hodnocení.
„Pokyny Mezinárodní konference o harmonizaci technických požadavků na registrace humánních léčivých přípravků vytvořily obecné podmínky pro vzájemně srovnatelný vývoj humánních léčivých přípravků.
Pokrývají všechny aspekty výroby, preklinického a klinického vývoje vakcín. Klinický vývoj vakcín dále specifikuje pokyn správné klinické praxe (E6 ICH GCP 1996),“ uvádí Mgr. Dvořáček.
Celý proces vývoje vakcín je pod kontrolou odborníků a všechna zjištění jsou pečlivě monitorována a zaznamenávána[5].
Ve fázi I je nová látka testována na několika desítkách, většinou zdravých, dobrovolníků. Zjišťuje se bezpečnost a nežádoucí účinky léku, jeho vliv na orgány člověka a toleranční dávky.
Ve fázi II jde zejména o potvrzení bezpečnosti a snášenlivosti, zjištění nejvhodnějšího očkovacího schématu a množství antigenu, imunitního profilu a účinnosti na základě definovaných a předem stanovených parametrů. Tyto klinické studie jsou již randomizované a kontrolované.
Provádějí se ve spolupráci s 80–800 zdravými dobrovolníky. Fáze III klinického testování ověřuje na vzorku několika tisíc lidí dlouhodobou účinnost a bezpečnost očkovací látky, zkoumá se, zda daná vakcína skutečně chrání před příslušnou infekcí.
Zároveň se prověřují výsledky předchozích testů a odhalují se případné nežádoucí účinky. Studie probíhají často mezinárodně, aby mohla být látka zkoumána v co nejkratší době a na co největším počtu vhodných pacientů.
„Vakcíny jsou zkoušeny laboratorně i klinicky, aby byla jasná dostatečná účinnost a měly naprosté minimum nežádoucích účinků. Dostupné vakcíny tomu odpovídají – závažné nežádoucí účinky jsou velmi výjimečné.
Na druhé straně je třeba si uvědomit, že nic není 100% bezpečné. Proto jsou nastavené důvody, tzv. kontraindikace očkování, kdy neočkujeme, či očkování oddalujeme.
Tyto důvody jsou ale zdravotní, založené na odborných podkladech, nikoli ‚dojmologiích',“ uvádí MUDr. Šebková.
Proces schvalování, včetně indikátorů bezpečnosti a imunogenity všech očkovacích látek, je hodnocen Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (European Medicines Agency, EMA) při schvalovacím procesu. „Není to ale ´o nás bez nás´. Zástupci SÚKL jsou ve výborech i pracovních skupinách a přímo se podílejí na procesu centralizované registrace.
Vznášíme připomínky, hlasujeme a máme k dispozici všechny informace. Díky tomu víme, že vakcíny, které přijdou do České republiky jsou bezpečné, účinné a kvalitní,“ říká závěrem ředitelka SÚKL Mgr. Irena Storová, MHA.
Po zahájení vakcinace jednotlivé země sbírají zavedeným způsobem údaje o nežádoucích účincích, které analyzují a hodnotí jejich případnou souvislost s vakcinací.
Tisková zpráva
Očkování proti sezónní chřipce – Otázky a odpovědi, SZÚ
Co je chřipka. Jak se chřipka šíří. Kdo je chřipkou nejvíce ohrožen. Jak se chřipka léčí. Jak se proti chřipce bránit. Co je to chřipková vakcína. Kdy je nejvhodnější doba pro očkování.
Jak dlouho po očkování jsem chráněn proti chřipce. Má očkování nějaké nežádoucí účinky. Kde se mohu nechat očkovat proti chřipce. Kdo nemůže být očkován. Kdo má nárok na bezplatné očkování.
Aktualizováno září 2021
Chřipka je virové onemocnění vyvolané viry chřipky A, B a C. Ty napadají horní i dolní cesty dýchací. Onemocnění začíná náhle, je provázeno horečkou (často i nad 39°C), schváceností, bolestmi hlavy, svalů, dýchacími obtížemi (nejčastěji kašel bez vykašlávání).
Méně obvyklé jsou bolesti v krku, rýma a kašel s vykašláváním hlenu. U dětí se může objevit zánět středního ucha. Nekomplikovaná forma odezni sama zhruba do 1 —2 týdnů. K nejzávažnějším komplikacím patří zápal plic (vyvolaný chřipkovým virem nebo nasedající bakteriální infekcí) a postižení srdce.
Komplikované onemocnění může mít i smrtelný průběh.
Chřipka se šíří především kapénkovou infekcí. Inkubační doba je několik hodin až 5 dní, nejčastěji však 1- 2 dny. Bránou vstupu infekce do organismu je výstelka nosohltanu a oční spojivky. Nejrizikovější je úzký kontakt s kašlajícím nemocným (cca do 1 metru).
Virus přežívá v prostředí až 14 dní, je možné nakazit se i z kontaminovaných předmětů (podání ruky, telefonní sluchátka, držadla v MHD, hračky, použité kapesníky…).
Proto je v období zvýšeného výskytu respiračních onemocnění důležité zvýšeně dbát na hygienu, zejména mýt si ruce mýdlem před jídlem, nemnout si oči a obličej.
Nutná je i ohleduplnost nemocných — kašlat a kýchat do kapesníku, použité kapesníky ihned likvidovat, zůstat izolován doma a nešířit tak dále onemocnění. Rouška přes obličej nemocného snižuje riziko nakažení okolí.
- Kdo je chřipkou nejvíce ohrožen?
Chřipka představuje významnou zátěž i pro zcela zdravé dospělé jedince, průměrná doba pracovní neschopnosti trvá 14 dní. Nejčastěji chřipkou onemocní děti v kolektivních zařízeních, které ji pak šíří na dospělou populaci.
Závažný průběh onemocnění a komplikace hrozí zejména dospělým nad 65 let, osobám s chronickým onemocněním plic, srdce, ledvin, metabolickými poruchami (např.
diabetes mellitus, onemocnění jater), neurologickými či svalovými poruchami zhoršujícími dýchání či se sníženou imunitou.
Vhodné je i očkování osob, které by mohli chřipku na rizikové pacienty přenést (rodinní příslušníci, ošetřující personál).
U nekomplikovaného onemocnění stačí pouze symptomatická terapie — klid na lůžku, dostatek tekutin, volně dostupná antipyretika (paracetamol, ibuprofen…). Vždy je nezbytné pečlivě přečíst příbalový leták.
aby nedošlo k překročení maximální denní dávky, zejména u kombinovaných přípravků !!! Dětem do 16 let věku nesmí být podávány přípravky obsahující kyselinu acetylsalicylovou (Aspirin, Acylpyrin, Anopyrin,…) pro riziko vzniku Reyova syndromu.
Pokud je onemocnění komplikováno bakteriální superinfekcí, zahajuje se léčba antibiotiky. Existují i léky cílené přímo proti viru chřipky, které je možno použít k léčbě a profylaxi — adamantany (an-iantadin, rimantadin) a inhibitory neuraminidádazy (oseltamivir, zanamivir).
Mají však řadu nevýhod: starší generace preparátů (adamantany) má řadu nežádoucích účinků a preparáty nové generace (inhibitory neuraminidázy) jsou relativně drahé. Má-li být léčba efektivní je nezbytně zahájit medikaci maximálně do 48 hod od prvních projevů infekce, jinak již průběh onemocnění neovlivní.
Aby se zabránilo rozvoji rezistence viru chřipky na tyto léky, je důležité jejich uvážlivé používání a preferovat jejich použití zejména u vysoce rizikových pacientů, kteří nebyli proti chřipce očkováni.
- Jak se proti chřipce chránit?
Nejlepší ochranou je očkování proti chřipce. Očkování vede ve všech věkových skupinách k výraznému snížení výskytu onemocnění chřipkou a ke snížení počtu návštěv lékaře. Dále snižuje potřebu hospitalizace a možnost úmrtí ve skupině rizikových osob, výskyt zánětu středního ucha u dětí a pracovní neschopnosti u dospělých.
- Co je to chřipková vakcína?
Chřipkové vakcíny obsahují obvykle 4 druhy usmrcených chřipkových virů (2xA a 2xB), jejich složení je každoročně upravováno dle doporučení Světové zdravotnická organizace, aby co nejvíce odpovídalo cirkulujícím kmenům chřipky.
V České republice jsou nabízeny pouze vakcíny štěpené nebo subjednotkové, které se proti původním celovirionovým chřipkovým vakcínám odlišují nižším výskytem nežádoucích účinků.
V některých evropských zemích je též k dispozici intranazální vakcína obsahující živé oslabené viry chřipky (taktéž 2xA a 2xB); lze ji podávat dětem od 2 do 18 let.
- Kdy je nejvhodnější doba pro očkování?
Nejvhodnější je doba před začátkem chřipkové sezóny. Chřipkové epidemie postihují Českou republiku v chladných měsících roku, nejčastěji mezi prosincem a březnem. Nové vakcíny pro danou sezónu se na trhu obvykle objevují v září.
Ideálním termínem pro očkování je proto říjen až prosinec. Cílem je zachovat optimální účinnost vakcíny proti chřipce po celou dobu trvání chřipkové epidemie.
Očkovat lze i na začátku chřipkové epidemie, je však nutné vzít v úvahu, že ochrana nastoupí až za cca 14 dní.
- Jak dlouho po očkování jsem chráněn proti chřipce?
Dospělí a děti nad 6 let věku jsou chráněni cca za 14 dní od podání 1 dávky vakcíny. Děti od 6 měsíců do cca 6 let, pokud jsou očkovány proti chřipce poprvé, je nutno po 4 týdnech přeočkovat 2. dávkou vakcíny. Imunita po očkování přetrvává 6 měsíců až I rok. Protože virus chřipky se neustále mění, je vhodné očkování každý rok opakovat.
- Má očkování nějaké nežádoucí účinky?
Chřipkové vakcíny jsou dlouhodobě považovány za jedny z nejbezpečnějších, lze jimi očkovat děti od 6ti měsíců věku i těhotné ženy v kterékoliv fázi těhotenství. Nežádoucí účinky jsou poměrně vzácné, nejčastěji se jedná o krátkodobé zarudnutí a otok v místě vpichu.
Může se objevit únava, bolesti svalů a kloubů, zvýšená teplota, které rychle bez další léčby odezní. Závažné alergické reakce hrozí u pacientů s alergiemi na vaječnou bílkovinu (u vakcín připravovaných na kuřecích vejcích) a antibiotikum neomycin.
Pro pacienty alergické na vaječnou bílkovinu jsou vhodné vakcíny připravované na tkáňových kulturách. Reakce na očkování je třeba hlásit svému praktickému lékaři.
- Kde se mohu nechat očkovat proti chřipce?
Očkování zajišt‘uje nejčastěji praktický lékař, Zdravotní ústavy a očkovací centra. Pokud se u Vás při jakémkoli předchozím očkování vyskytly nežádoucí reakce, je vhodné se obrátit na očkovací centra nebo infekční oddělení nemocnic.
Očkování je kontraindikováno u dětí do 6 měsíců věku, pacientů alergických na vaječnou bílkovinu (neplatí pro vakcíny pěstované na tkáňových kulturách) a antibiotikum neomycin a pacientům, kteří prodělali syndrom Gullian-Barré (vzácné zánětlivé onemocnění míšních nervů).
Očkování je nutné odložit u pacientů s akutním horečnatým onemocněním.
- Kdo má nárok na bezplatné očkování?
Vakcína je hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění = zdravotní pojišťovna uhradí stanovenou výši dle vyhlášky, pacient hradí případný doplatek (dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR Č. 63/2007 Sb., o úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely, v platném znění)
- pacientům nad 65 let věku
- pacientům po splenektomii
- pacientům po transplantaci krvetvorných buněk
- pacientům, kteří trpí závažným chronickým farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév, nebo dýchacích cest, nebo ledvin nebo diabetem
Pro řadu osob je vhodné se očkovat za plnou úhradu (cena vakcíny + aplikace). Tito pacienti mohou využít z celé řady nabídek zdravotních pojišťoven a zaměstnavatelů, které přispívají
v rámci preventivních balíčků na očkování proti chřipce. Informujte se proto u svého zaměstnavatele a zdravotní pojišťovny.
Autorka: MUDr. Klára Labská
Recenze: MUDr. Jitka Částková, CSc.
MUDr. Martina Havlíčková, CSc.
MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.
Aktualizováno září 2021: MUDr. Jan Kynčl, PhD.
Očkování proti chřipce nebylo nikdy důležitější než v době pandemie
Zatímco celý svět netrpělivě vyhlíží vývoj a následné schválení bezpečné a účinné vakcíny proti onemocnění covid-19, existuje další druh očkování s potenciálem zachraňovat životy. Je dostupné pro téměř každého s výjimkou dětí mladších 6 měsíců. A podle lékařů teď hraje větší roli než obvykle.
Řeč je o očkování proti chřipce. Podle projektu Evropa v datech se v Česku nechá z rizikové skupiny (nad 65 let) očkovat kolem 20 procent lidí a celkově pouhých 5 %.
Nejméně naočkovaných seniorů je v Estonsku (5 %), nejvíce ve Velké Británii (73 %). V USA se nechalo v chřipkové sezoně 2017-2018 naočkovat 45,3 % dospělých.
Vyplývá to z dat národního Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).
Chřipkou se v Česku obvykle nakazí zhruba 850 tisíc až 1,2 milionu lidí, nemoci podlehnou 2000 až 3000 lidí ročně. V Evropě je chřipka ročně zodpovědná za 22 milionů závažných onemocnění a až 70 tisíc úmrtí. V USA bylo v chřipkové sezoně 2018-2019 hospitalizováno půl milionu nemocných a na nemoc zemřelo 34 000 lidí. O rok dříve to bylo dvakrát tolik, píše zpravodajský server Vox.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) způsobí chřipka nejméně půl milionu úmrtí ročně po celém světě.
Neočkovat se lidé po celém světě rozhodují z podobných důvodů. Argumentů je mnoho. Od „Nikdy jsem nedostal chřipku“ až po „Nechal jsem se očkovat, ale přesto jsem se chřipkou nakazil“. Zvláště druhý zmíněný přitom ukazuje na neznalost povahy a účinnosti vakcín proti chřipce, jimž by mohlo být budoucí očkování proti covidu-19 překvapivě podobné.
Obecně jsou vakcíny proti chřipce účinné při prevenci infekce hlavními kmeny chřipky, u nichž se předpokládá, že budou cirkulovat v nadcházející chřipkové sezoně (obvykle zhruba od listopadu do dubna) zhruba v 50 procentech případů.
Vakcinace probíhá každoročně, a to ze dvou hlavních důvodů. Chřipkový vir každoročně mutuje, a tak se musí měnit i složení vakcíny. Imunita po očkování přetrvává 6 měsíců až jeden rok. Imunita po prodělání nemoci je taktéž krátkodobá a může chránit jen před určitými kmeny.
Jelikož protilátky po prodělání nemoci covid-19 postupem času ubývají, je dost možné, že očkování proti nemoci bude probíhat opakovaně jako u chřipky.
„Pokud by byla vyvinuta vakcína proti covidu-19, která je účinná jen z 50 %, stále by obdržela licenci,“ uvedl pro deník The New York Times (NYT) Michael T. Osterholm, specialista na infekční choroby z University of Minnesota. „Dosažení vyššího stupně účinnosti je samozřejmě žádoucí, ale padesátiprocentní ochrana je pořád lepší než nulová,“ vysvětlil Osterholm.
Severní hemisféru čeká zima a období chřipek.
Díky koronavirovým opatřením, jako je dodržování sociálních rozestupů, hygiena rukou či nošení ochranných roušek, je docela dobře možné, že se chřipkou nenakazí tolik lidí jako v minulých letech.
Například v Austrálii zaznamenali letos v zimě nejlehčí chřipkovou sezonu za několik let. Není ale jisté, že se podobný scénář bude opakovat i na severní polokouli.
„Toto je nejdůležitější chřipková sezona, které budeme čelit,“ poznamenal k důležitosti letošního očkování šéf americké zdravotnické služby Jerome Adams.
Souběh obou nemocí by mohl znatelně zatížit zdravotnický systém. Chyběly by ochranné prostředky i nemocniční lůžka. Zatím také nejsou podrobně zmapované případy, kdy člověk prodělává obě nemoci naráz.
Lidé, kteří dostanou chřipku, by také mohli být vzhledem k oslabenému imunitnímu systému náchylnější k nákaze koronavirem a rozvoji závažného průběhu onemocnění, píše server Vox. Očkování proti chřipce by mohlo pomoci katastrofickému scénáři předejít.
Podle analýzy CDC zabránila v sezoně 2018-2019 vakcinace proti chřipce v USA asi 4,4 milionu případů chřipky, 58 000 hospitalizací a 3500 úmrtí.
S vakcinací se pojí některé mýty. Očkování proti chřipce například nezpůsobuje ani nemůže chřipku způsobit. Někteří lidé mohou pociťovat bolest paží, únavu a bolest hlavy, oboje do několika dní samo od sebe odezní.
„Ti, kteří dostanou chřipku do několika dní po očkování, v sobě měli vir už před vakcinací nebo měli nejčastěji nějaký jiný respirační infekt,“ zdůrazňuje pro NYT specialista na infekční choroby.
Inkubační doba chřipkových virů je obvykle 1-4 dny. Plné účinnosti vakcína dosáhne až 2–3 týdny po očkování. Ideální období na očkování je říjen a listopad, tedy než naplno vypukne chřipková sezona.
Pokud se někdo nakazí chřipkou, i přestože byl očkován, je velmi pravděpodobné, že průběh onemocnění bude lehčí, včetně snížení rizika pobytu na JIP. Komplikace chřipky mohou být vážné, zahrnují bakteriální pneumonii, infekci uší a dutin, zhoršení chronických zdravotních stavů, jako je astma či cukrovka. Nejvíc ohrožené jsou osoby starší 65 let, těhotné ženy a děti mladší 5 let.
Vakcína je vyráběná jen z několika proteinů usmrcených chřipkových virů, injekce kompletního viru se nepodává.
V ČR budou letos k dispozici dvě vakcíny – Vaxigrip tetra a Influvac tetra, poskytující ochranu proti čtyřem cirkulujícím kmenům chřipky.
Klienti ve věku 65+ mají očkování proti chřipce zdarma – hradí ho zdravotní pojišťovna. Mladším ročníkům na očkování zase přispívá, cena se obvykle pohybuje kolem 400 korun.
Očkování
Vakcíny proti chřipce 2021–2022 jsou již dostupné
Společnost Viatris, jejímž dlouhodobým cílem je prevence chřipky a podpora zdraví veřejnosti, oznámila, že během srpna 2021 uvedla na český trh první dodávku své sezónní kvadrivalentní vakcíny proti chřipce, která bude v nejbližší době dostupná u distributorů. V letošním roce se mohou proti chřipce vakcínou Influvac Tetra® poprvé očkovat i děti starší 6 měsíců.
Pomalé tempo očkování nahrává mutacím COVIDu-19
Ordinace se rozhodně neplní lidmi se zánětem srdečního svalu po očkování, říkají čeští kardiologové v reakci na snad nejrozšířenější zprávu o možném nežádoucím účinku tzv. mRNA vakcín proti COVIDU-19.
Staví se proti fámám a zveličování, které podle nich brání proočkování a nahrává tak vzniku dalších mutací světově rozšířeného viru.
Očkování či dopad COVIDU-19 na kardiaky byla témata Evropského kardiologického kongresu (ESC), který byl uskutečněn v online podobě koncem srpna 2021 a účastnilo se ho desítky tisíc specialistů.
Dětská vakcína proti chřipce bez injekční aplikace
Společnost AstraZeneca získala od Ministerstva zdravotnictví schválení pro vakcinaci dětskou očkovací látkou FluenzTetra, která účinně snižuje riziko virového onemocnění a onemocnění sezónní chřipkou a s ní spojených zdravotních komplikací.
Lety prověřená a fungující vakcína FluenzTetra je navíc jediná svého druhu na trhu, která se aplikuje střikem do nosních dírek, podobně jako běžné kapky do nosu, a ne injekcí. Díky tomu z ní děti nemusí mít obavy a navíc tak odpadají i obvyklé nežádoucí účinky v podobě bolesti či zarudnutí v místě vpichu.
Kromě toho, že očkování proti chřipce je nejúčinnější prevencí pro ty skupiny dětí, které jsou náchylné k těžkému průběhu nemoci, je to i spolehlivý způsob, jak zabránit šíření viru z dětských kolektivů mezi další populaci, včetně rodiny.
Zájem Čechů o očkování vzrostl
Před poslední chřipkovou sezónou zaznamenali praktičtí lékaři i očkovací centra nebývalý zájem o očkování proti chřipce. Poptávka byla velká, ale proočkovanost proti chřipce v ČR přesto zůstává ve srovnání s vyspělými zeměmi velmi nízká. A to přesto, že vybrané skupiny obyvatel mají toto očkování zdarma a ostatním na něj přispívají zdravotní pojišťovny či zaměstnavatelé.
Pneumokokové infekce bývají vždy zákeřné
Zkušenosti z pandemie potvrzují, že onemocnění COVID-19 může mít škodlivé účinky na zdraví u kohokoli v jakémkoli věku.
Přesto by se kvůli současné situaci nemělo zapomínat na prevenci dalších onemocnění a očkování proti nim odsouvat na vedlejší kolej. Jedněmi z nich jsou spojená s pneumokokem.
Právě ta často komplikují akutní respirační infekce. Rizikovými faktory jsou věk do 2 let a nad 65 let, chronická onemocnění i kouření.
Vakcína proti COVID-19 a vakcina proti encefalitidě
Stejně jako loni bude v tuzemsku trávit volné dny více Čechů. Doma na zahradě, v parcích i na výletech v přírodě se vystavují riziku kontaktu s klíšťaty. Místní podnebí poskytuje klíšťatům ideální podmínky. Proto je v ČR dlouhodobě nejvíce případů klíšťové encefalitidy z celé Evropské unie. Jediná obrana je očkování.
Vakcína proti chřipce pro děti ve věku od 6 měsíců do 3 let Společnost Viatris oznámila 1. června 2021, že její vakcína proti chřipce Influvac® Tetra, dříve registrovaná pro dospělé a děti od 3 let, byla schválena i pro děti ve věku od 6 měsíců. Pro nadcházející chřipkovou sezonu bude vakcína proti chřipce společnosti Viatris obsahovat nové složení kmenů viru chřipky doporučené Světovou zdravotnickou organizací na sezonu 2021/2022 pro severní polokouli. Kvadrivalentní vakcína proti chřipce Influvac® Tetra od společnosti Viatris opět pomůže během příští chřipkové sezony chránit populaci před chřipkou, poprvé i včetně dětí ve věku od 6 měsíců VoZP připomíná důležitost vakcinace a kolektivní imunity
Během posledního roku se očkování dostalo mezi hlavní celospolečenská témata v souvislosti s šířením pandemie COVIDu-19. Očkování proti tomuto virovému onemocnění patří do celé řady dostupných vakcín, které dnes a denně zachraňují lidské životy. Vojenská zdravotní pojišťovna připomíná v rámci Evropského týdne očkování jejich důležitost.
Kdo je náchylnější k zápalu plic
Nejen kardiaci, ale také diabetici, astmatici, kuřáci a osoby nad 50 let čelí zvýšenému riziku nákazy pneumokoky, které způsobují zápal plic, zánět průdušek nebo mozkových blan.
Kromě toho, že se infekcí mohou častěji nakazit, mívají také horší průběh nemoci. Nejúčinnější ochranou je vakcinace. Proočkovanost je ale přesto v Česku oproti západním zemím stále velmi nízká.
U seniorů starších 65 let je to pouze 13,7 %.
Evropský a Světový týden očkování
Šestnáctý ročník Evropského týdne očkování pod záštitou WHO má za cíl zvýšit povědomí o důležitosti imunizace při prevenci nemocí a ochraně života. Letošní týden, od 26. dubna do 2.
května 2021, bude zaměřený na očkování proti COVID-19. Jak vyplynulo z březnového průzkumu agentury STEM pro Ministerstvo zdravotnictví, zájem Čechů o očkování proti COVID-19 stoupl z 39 % na 69 %.
COVID-19 je ale pouze jedno z infekčních onemocnění, proti kterému se můžete nyní bránit.