Nový způsob operace páteře je méně bolestivý

„Nejúspěšnější cestou k zabránění vzniku bolesti zad je být aktivní“, radí Helga Freyer, rehabilitační sestra z Wittelsbergu. „Více se pohybovat v běžném všedním dni není tak těžké. Musí se to jen udělat.“  Jako strategii doporučuje fyzioterapeutka prověřit celodenní maraton v sezení, abychom zjistili, kdy se vyhýbáme pohybu z důvodu pohodlnosti.

Ten, kdo nebyl dlouho aktivní, musí se sportovními aktivitami zajisté začít rozumně. U mnoha lidí zaniklo v průběhu let vnímání tělesných pocitů a často se řídí špatnými pohybovými vzory“. Z tohoto důvodu musí být pohybový a svalový trénink zpočátku veden odborně vyškolenými lidmi. Vaše záda vám za to budou děkovat.

• Dbejte při sedavých činnostech na to, aby vaše židle, na které sedíte, měla správnou výšku. Nohy mají být pevně na podlaze a kotníky stát v pravém úhlu.
• Přímé držení těla při sezení, chůzi a stání snižuje tlakové zatížení páteře.
• Také ve spánku se musí o páteř dobře pečovat. Pevná podložka s poddajnou matrací pomáhá předejít bolestem zad.
• U zvedání těžkých břemen jít do kolen a z kolen zvedat nahoru. Nezvedat tak, že při tom ohýbáte záda!
• Pravidelné cvičení zad trénuje vaše svalstvo a odlehčuje páteři.  Navíc sport pomáhá odstranit napětí a stres.
• Pomocí koupelí a mastí, které působí tak, že prohřívají, upravují krevní oběh a tiší bolest, můžete zase rychle uvolnit napjaté zádové svalstvo. Krátkodobě mohou být také nasazeny prostředky tlumící lehké bolesti a záněty. Tyto prostředky pomáhají zejména uvolnit křeče a napětí svalů.

Člověk není stvořen k sezení

To, co kdysi bylo privilegiem králů a knížat, to se vyvinulo v nemoc lidu dnešních dnů: sezení. Člověk není stvořen k sezení. Podle své vývojové historie je vlastně čtyřnožec.

Jediný, kdo se časem vývoje narovnal a svou páteř drží spíše špatně než správně v rovnováze. Tím to nekončí. Čím méně se člověk pohybuje, tím slabší je svalstvo trupu, které záda drží.

Místo toho se při sezení napíná svalstvo permanentně chybným způsobem.

„Nejhloupějším vynálezem naší západní kultury je židle“, říká Dr. Günter Vogel, antropolog a odborník na chování při sezení.

Přesto má každý západoevropan, z hlediska statistiky, k dispozici ne méně než 50 příležitosti k sezení – včetně parkové lavičky, židlí na úřadě, v kostele, divadle a vězení. A tyto jsou využívány pilně.

Průměrně 14 hodin denně stráví člověk sezením. Sezení se mezi tím stalo dle názoru lékařů kolektivním trestem civilizovaného lidstva.

Následky? Až 80% z nás bude někdy trpět bolestmi zad.

To všechno by nemuselo být, kdyby se lidé více pohybovali a naučili se správně sedět. Neboť sezení je podle nejnovějších poznatků věda sama o sobě. “Již od dětského věku se mnohé dělá špatně“, vysvětluje prof. Eduard Schmitt, primář ortopedie univerzitní kliniky Homburg/Saar.

„Jen malé procento školáků sedí správně a na vhodném školním nábytku.“ Také vývoj dětské páteře se často narušuje nedostatečným množstvím pohybu a přílišným sezením. „Místo aby si ve volném čase hrály a řádily, sedí často kromě vyučování ještě 4 až 5 hodin u počítače nebo u televize“, říká prof. Schmitt.

„To je osudové pro pohybový aparát.“

Pohybem proti bolestem zad

Ale pomoc existuje.  U dětí to znamená zásadu: Děti musí dovádět, houpat se na židli a moci se uvolnit a uskutečnit jejich touhu po pohybu. Dospělí v sedavých zaměstnáních si mají, dle názoru lékařů, zvyknout na „dynamické“ nebo „pohybové sezení“.

To znamená stálou změnu mezi prací v sedě, ve stoje a dokonce i při chůzi. Hlavní věc: Nezůstávat sedět dlouhé hodiny ve stejné pozici. Meziobratlová ploténka, tedy náš tlumič nárazů mezi obratli páteře, se může stát rosolovitou vycpávkou.

Také svaly podpůrného a přidržovacího aparátu, které se při pohybu používají, se uvolňují a vyživují prostřednictvím pohyblivého sezení.

Důležité je také ještě mimo to vyvíjet sportovní aktivity ve volném čase, které by měly obsahovat vytrvalostní sporty, jako jsou chůze, jogging, tenis nebo plavání, stejně jako posilování ve fitness studiu, aerobik nebo gymnastika.

Lidé, kteří trpí bolestmi zad, mohou něco pro svá záda udělat a tím výrazně zlepšit kvalitu svého života.

Málokdo si uvědomuje, že většina všech bolestí zad jsou neškodné a po několika dnech sama ustoupí. S pomocí nebo bez pomoci lékaře. Krátkodobě se vyskytující bolesti můžeme často velmi rychle utlumit vlastní iniciativou. Pro zklidnění náhlé akutní bolesti je obvykle nejúčinnější klid a vhodná poloha na lůžku spojená s aplikací suchého tepla.

Jako podpůrný prostředek se místně aplikují speciální gely či masti, které prokrvují tkáň popř. obsahují i utišující složky (Diclofenac emulgel Galmed, Voltaren Emulgel). Lze použít látky, které podporují prokrvení a uvolňují bolestivé křeče svalů“, říká lékárník Dr. Peter Stein z Kolína.

Rostlinné účinné látky jako Capsaicin nebo výtažky z vrbové kůry zmenšují potíže a lékárníci je doporučují (náplasti Capsicolle, masážní hřejivé krémy a gely). Masáže a koupele nabízejí příjemné a blahodárně působící vnitřní a tělesné uvolnění.

Podporují prokrvení svalstva a uvolňují tím stávající napětí.

Nezlepšují-li se bolesti zad po několika dnech, cítíte-li se dokonce hůře nebo se přidá teplota, neotálejte s návštěvou lékaře.

„Kdo dlouho čeká a ignoruje varovné signály, riskuje poškození zdraví“, dává na zváženou Dr. Jan-Peter Jansen z Centra bolesti v Berlíně. Varovnými signály jsou např.

příznaky ochrnutí na močovém měchýři, konečníku nebo nohách. Pak musí dle názoru mnoha ortopedů nastoupit operace.

Operace nebo rehabilitační cvičení proti bolestem zad

„Díky vývoji minimálně invazivní techniky není již v dnešní době operace příliš nebezpečný zásah. Přesto operace zůstává operací a její nutnost má být dobře zvážena“, říká Dr. Mathias Psczolla, odborný ředitel klinik Loreley v St. Goaru. I přes „techniku klíčové dírky“ vznikají v místě operace jizvy.

Ty mohou být okolní tkání zalepeny a způsobovat tlak nebo tah na nervy. To může konečně vést i k obnovení bolestí. Z toho důvodu musí být vždy nejprve využity všechny možnosti konzervativní terapie, požaduje ortoped. V popředí při tom stojí léčebný tělocvik. Fyzioterapie se pokouší zlepšit pohyblivost, zpevnit svalstvo těla a stabilizovat páteř.

Použití konkrétních technik se řídí danými symptomy a přesnou diagnózou.

Skončením bolestí ztrácí, až do příštích problémů, pro většinu lidí smysl dále o záda pečovat. Pomocí cíleného, pravidelně prováděného cvičení byste však mohli mnoho udělat a minimálně podstatně prodloužit dobu do nástupu příštích bolestí zad.

Předpokladem pro aktivní pohybovou terapii či spíše denní aktivity je efektivní ošetření bolesti. „Kdo má bolesti zad, nepohybuje se rád“, tvrdí Dr. Dietmar Krause z DGK. Mnoho lidí s akutními bolestmi má strach z každého pohybu a zkouší se vyvarovat bolestí tělesnou strnulostí. Tímto chováním ale právě začíná začarovaný kruh:

• Strach z pohybu může vést k nesprávným polohám.
• Svalstvo je oslabeno a funkčnost pohybového aparátu se zmenšuje. Následují další bolesti.
• Zatížení postižených se zvyšuje.

Důležité proto je, prostřednictvím ošetření bolesti včas mírnit potíže. Kdo je bez bolesti, nemusí mít strach z pohybu. Cíleným pohybovým programem může posílit svalstvo zad a stabilizovat páteř.

Dlouhodobé užívání léků proti bolesti, ale není možné doporučit. Léčba bolesti neřeší podstatu onemocnění a každé užívání léků je spojeno s možným výskytem nežádoucích účinků. Ošetření má redukovat potíže na akceptovatelnou míru.

Proto se musí nasazení léků řídit podle intenzity bolesti, tvrdí Krause.

Dobrým základem pro to jsou doporučení světové zdravotnické organizace (WHO). Podle nich mají být lehké potíže ošetřovány nesteroidními antirevmatiky (účinná látka diclofenac nebo ibuprofen), které jsou dostány i jako volně prodejné preparáty v lékárně (např. Ibuprofen Galmed 400mg, Diclofenac AL 25mg).

V případě, že vyhledáte lékařské ošetření, může být léčba různá. Někdy lékař aplikuje tzv. obstřik (injekci v blízkosti postiženého místa) nebo předepíše léky, které uvolňují svaly. Z léků proti bolesti Vám může lékař předepsat již zmiňovaný diclofenac a ibuprofen (ve vyšší dávce) a třeba i opiáty, podle intenzity bolesti a důvodu onemocnění.

Po zlepšení stavu je vhodná rehabilitace, kde dojde k dokončení ozdravného procesu. Může jít o masáže, nahřívání (parafínem, bahnem či umělým sluncem), cvičení, koupání ve speciálních vanách nebo bazéncích, elektro či magneto léčbu.

Uvolněním proti bolestem zad

Při chronických bolestech zad se doporučuje cílené a pravidelné cvičení (např. jóga, strečink). Naučit se techniku uvolnění pomáhá postiženému poznat včas vnitřní napětí a pomocí cíleného cvičení stav řešit. S pomocí stres-management-tréninku se mohou postižení naučit, se svým stresem žít tak, aby tělesné i duševní následky mohli udržet na minimu.

Související články a odkazy:

• Moje lékárna pečuje o seniory
• Informační leták pro seniory o problematice zdravého životního stylu (PDF soubor, 94 kB)
• Informační leták o nebezpečí pádů ve stáří a bezpečí domova seniora (PDF soubor, 87 kB)

Spinální chirurgie

Spinální chirurgie se zabývá chirurgickou léčbou onemocnění
páteře a nervových struktur, které s páteří souvisejí. Jedná se především o
degenerativní postižení páteře, ale i o nádorová onemocnění, úrazy a infekce.

Potíže plynoucí z degenerativního postižení páteře jsou
jedním z nejčastějších onemocnění, které řeší praktičtí lékaři a jednou z
nejčastějších příčin pracovní neschopnosti pacientů v produktivním věku. Tyto problémy
většinou dobře reagují na konzervativní léčbu – analgetika, protizánětlivé
léky, fyzikální terapii a fyzioterapii – rehabilitaci.  

Páteřní chirurgie je metodou další volby v případě, že
konzervativní léčba bolestí nepřináší významný efekt či se potíže nemocného
ještě dále zhoršují, případně již dochází k poruše citlivosti či hybnosti
končetin. Tyto příznaky mohou být způsobeny útlakem nervových struktur. K tomu
dochází u degenerativního onemocnění páteře z různých důvodů, především:

• Výhřezem meziobratlové ploténky (hernie disku) – ten vzniká
  vytlačením střední rosolovité části disku trhlinou ve vazivovém prstenci a jeho
  následným tlakem na míchu či míšní nerv v páteřním kanále, s negativním
  ovlivněním nervových funkcí.
• Zbytněním kostních struktur a vazů  – osteochondróza, kdy kostěné výrůstky a
  zbytnělé vazy zúží páteřní kanál (tzv. spinální stenóza) či výstupní otvory
  míšních nervů (tzv. foraminostenóza). Může nastat i vzájemný patologický posun
  obratlů vůči sobě (tzv. spondylolistéza) – tyto změny rovněž vedou k útlaku
  nervových struktur.
• Nestabilitou páteře a patologickým posunem obratlů – jedná
  se o vzájemný patologický posun obratlů vůči sobě (tzv. spondylolistéza) – tyto
  změny rovněž vedou k útlaku nervových struktur, který se může zvětšovat při
  zatížení ale i v klidu.

Proč k degeneraci páteře dochází?

Degenerativní postižení páteře je výsledkem postupného
opotřebení páteře jako jakéhokoliv jiného orgánu, souvisejícího se stárnutím.

Kostní struktury a vazy věkem zbytňují, obratle se vůči sobě posouvají a disky
se časem stávají méně pružnými a jsou náchylnější k poškození i při relativně
malé fyzické zátěži.

Zvednutí těžšího břemene či podklouznutí může být přímou
příčinou výhřezu v terénu degenerativně změněné ploténky. Faktory mající vliv
na degeneraci jsou zejména: nadměrná tělesná hmotnost, fyzicky náročná práce,
dědičná predispozice a kouření.

Degenerativní postižení páteře se týká především dvou
nejvíce přetěžovaných úseků páteře:

• Dolní krční páteř  
• Dolní bederní páteř a její přechod do křížové oblasti

Jak se degenerativní postižení páteře projevuje?

Příznaky závisí na tom, kde se degenerativní proces nachází
a zda tlačí na nervové struktury. Velmi časté jsou bolesti zad s různým
způsobem propagace bolestí do horních či dolních končetin. Častěji se potíže
projevují více intenzivně na jedné straně než do obou končetin symetricky.

• Bolest postižené části páteře
• Bolesti horní nebo dolní končetiny – onemocnění v bederní
  oblasti páteře se projevuje bolestí v hýždi, stehně, lýtku či chodidle.
  Postižení v krční oblasti páteře se obvykle projeví bolestí v rameni či paži.
  Tato bolest se zvětšuje kašlem, kýcháním nebo změnou pozice.
• Necitlivost nebo brnění – kromě bolesti mají lidé často
  necitlivost nebo brnění v horních či dolních končetinách.
• Svalová slabost – svaly, které jsou inervované postiženými
  nervy, mají tendenci oslabovat. To může způsobit pády či omezení funkce
  končetin a dlouhodobě pak vést ke svalové atrofii a následnému nezvratnému
  poškození hybnosti příslušné končetiny.
• Poruchy chůze a potíže s rovnováhou
• Syndrom kaudy – při velkém výhřezu ploténky v bederní
  oblasti dochází k útlaku všech nervových kořenů v páteřním kanále s ochrnutím
  dolních končetin, neschopností se vymočit a necitlivostí intimních partií.
  Pozor! Tento stav vyžaduje neodkladnou operaci!

Jak se degenerativní postižení páteře vyšetřuje?

K stanovení správné diagnózy slouží soubor následujících
vyšetření:

• Klinické vyšetření – 
  cíleně se vyšetřuje svalová síla, citlivost, reflexy a chůze. Důležitá
  je i anamnéza, jak dlouho potíže trvají, zda závisí na fyzické zátěži, různé
  typy úlevových poloh od bolestí, apod.
• Zobrazovací vyšetření:
• RTG vyšetření s funkčními snímky (předklon, záklon)
  zobrazuje postavení páteře, posun obratlů a nestabilitu. Může odhalit i další
  příčiny potíží, jako je infekce, nádor či zlomeniny obratlů. I tzv. obyčejný
  RTG snímek je pro stanovení diagnózy důležitý a nezbytný!

• Magnetická rezonance (MRI) je dnes ideálním vyšetřením k
  určení typu onemocnění páteře. Zobrazí vyhřezlé ploténky, zúžení páteřního
  kanálu i to které nervy jsou postiženy. Nezatěžuje radiačním zářením. Dnes (až
  na výjimky) standardní předoperační vyšetření.

• Počítačová tomografie (CT) je přínosem v posouzení kostních
  změn a tím procesů, které kostní struktury nejvíce postihují – zlomeniny a
  nádory. Je rychleji dostupná a je použitelná u naprosté většiny pacientů.

• RTG a CT myelogram se používá jen v případě, že pacient
  nemůže podstoupit MRI vyšetření. Do páteřního kanálu se aplikuje kontrastní
  látka, následným zobrazením lze pak lépe odhalit případné patologie. Dnes v
  podstatě plně nahrazeno MRI vyšetřením.
• Elektrofyziologické vyšetřeníK vyšetření funkčnosti nervových struktur slouží různé
  elektrofyziologické metodyKondukční studie – vyšetření nervového vedení (NCS) měří
  elektrické nervové impulsy prostřednictvím elektrod umístěných na pokožce.
  • Elektromyografie (EMG) – prostřednictvím elektrod umístěných
    v různých svalech se hodnotí jejich elektrická aktivita.
  • Motorické evokované potenciály (MEP) – pomocí magnetické
    stimulace v oblastí hlavy se snímáním aktivity ve svalech končetin monitoruje
    integrita pyramidové dráhy (dráha pro pohyblivost končetin). V případě jejího
    poškození pak lze určit, kde k poškození došlo.
  • Somatosenzorické evokované potenciály (SSEP) – pomocí
    stimulace v oblasti končetin snímáním aktivity v oblasti hlavy monitorujeme
    integritu somatosenzorické dráhy (dráhy vedoucí čití z končetin).

Jak se degenerativní postižení páteře léčí?

Podle závažnosti potíží a délce jejich trvání se uplatňují
různé postupy. Ná léčbě se podílí řada specialistů, především praktičtí lékaři,
neurologové, fyzioterapeuti, intervenční radiologové a páteřní chirurgové.

• Konzervativní léčba:
  • režimová opatření s vyvarováním se činností, které způsobují
    bolest, redukce tělesné hmotnosti
  • léky proti bolesti, zánětu (paracetamol, ibuprofen,
    diclofenac,…), léky na uvolnění svalů (myorelaxantia), léky ovlivňující
    neuropatickou bolest (pregabalin, gabapentin) či antidepresiva (tricyklická
    antidepresiva)
  • fyzikální terapie a fyzioterapie – rehabilitace
  • kortikoidy, opioidy a infuzní terapie
• Semiinvazivní terapie:
  • CT vedená periradikulární terapie (CT PRT) je postup, při
    kterém je pod CT kontrolou zavedená jehla k bolestivému nervovému kořenu s
    následnou aplikací lokálního anestestika a kortikoidu.
  • kaudální blok (KB) je postup, při kterém je pod zobrazovací
    kontrolou, či bez ní aplikováno do páteřního kanálu v oblasti kostrče lokální
    anestetikum a kortikoid.
  • sakroiliakální blokáda (SIB) je postup, při kterém je pod
    zobrazovací kontrolou, či bez ní aplikováno lokální anestetikum a kortikoid do
    SI skloubení, nebo do jeho okolí.
  • CT vedená blokáda facety je postup, při kterém je pod CT
    kontrolou zavedená jehla k postiženému zadnímu kloubu páteře, v případě, že ten
    je zdrojem bolestí.
• Chirurgická léčbaJen malá část pacientů s degenerativním postižením páteře je
  nakonec indikována k neurochirurgickému výkonu. Např. u pacientů s diagnózou
  výhřezu meziobratlové ploténky je to asi 10%. Je tomu tak v případě, že po 6
  týdnech až 3 měsících adekvátní konzervativní léčby nedojde k ústupu potíží,
  vznikne náhle těžké oslabení svalové síly, nebo se rozvinou příznaky kaudy (viz
  výše). Operace páteře jsou považovány za plně zavedenou a bezpečnou proceduru.
  Jako každá jiná operace sebou ale nesou riziko komplikací, jako krvácení,
  infekce, prosak mozkomíšního moku, poranění cév, nervů či jiných struktur v
  páteři a jejim okolí.

Různé typy operací páteře zahrnují:

• Dekompresní (útlak uvolňující) operace:
  • Diskektomie je odstranění vyhřezlé části meziobratlové
    ploténky s cílem uvolnění míšního nervu. Nejčastěji používaný operační přístup
    je zezadu u bederní páteře a zepředu u krční páteře.
  • Laminektomie je odstranění zadních obratlových oblouků.
    Rozšířením páteřního kanálu pak dochází k uvolnění nervových struktur (míchy a
    nervových kořenů).
  • Foraminotomie je cílené uvolnění míšního kořene v místě jeho
    odstupu z páteřního kanálu. 

• Instrumentované výkony:
  • Fúze a vnitřní fixace je trvalé spojení dvou nebo více
    obratlů. Tento typ tzv. stabilizační operace se používá k eliminaci bolestivých
    pohybů mezi obratli, které vznikají v důsledku degenerace nebo poranění disku.
    Během výkonu je též provedeno uvolnění nervových struktur.Náhrada poškozené meziobratlové ploténky umělým diskem
    (artroplastika) je méně
    častěji prováděný typ operace, vhodný jen u malé skupiny pacientů za
    splnění přísných indikačních kritérií. Výhodou této metody je zachování
    hybnosti v operovaném segmentu. 

Při operacích páteře můžeme zvolit různé způsoby operačního
řešení. Každý přístup sebou přináší určité výhody i nevýhody a v případě, že
tento přístup zvolíme, jej považujeme pro daného pacienta za nejlepší.
Dlouhodobé výsledky jsou, bez ohledu na přístup, stejné:

• Otevřený přístup je způsob, kterým dosáhneme vynikající
  přehlednost anatomických poměrů za cenu vyšší traumatizace měkkých tkání. Jedná
  se o standardní operační postup. 

• Minimálně invazivní chirurgie páteře (MISS) je soubor
  postupů, jejichž cílem je minimalizovat postižení okolní zdravé tkáně použitým
  chirurgickým přístupem. Samotný cíl operačních výkonů, t.j. uvolnění útlaku
  nervových struktur či zavedení instrumentária (klecí, šroubů, tyčí) a provedení
  páteřní fúze, je stejný jako u otevřených operací. Pacienti po těchto operacích
  mívají ale menší pooperační bolesti a rychlejší hojení operační rány a tím
  rychlejší rekonvalescenci a návrat k běžným životním aktivitám. Tyto přístupy
  však jednak kladou větší nároky na zkušenost chirurga a vyžadují i zvláštní
  přístrojové vybavení pracoviště. K přesnému zacílení operačního výkonu se
  užívají kvalitní rentgenové zesilovače, peroperační CT či spinální navigace,
  dále je potřebný kvalitní přehled vlastního operačního pole pomocí mikroskopu,
  exoskopu či endoskopu a pro vlastní operaci pak i speciální trubicová či
  perkutánní instrumentária. Rozvojem minimálně invazivních technik operativy
  páteře (MISS) se naše pracoviště zabývá jako jedno z prvních v České republice
  od roku 2004. 

Jak hospitalizace standardně probíhá? 

Pacienty indikujeme nejčastěji z naší Neurochirurgické
ambulance ve FN Motol (uzel “A”, 3. patro), část pacientů je indikována ze
speciálních multioborových seminářů či po domluvě přímo překladem ze
spolupracujících oddělení jiných nemocnic.

U pacientů indikovaných k
plánovanému operačnímu výkonu vyžadujeme kompletní interní předoperační
vyšetření, které většinou provádí praktický lékař u kterého je pacient
registrován. Pacienty přijímáme k hospitalizaci den před plánovanou operací.

V
den příjmu zkontrolujeme interní předoperační vyšetření a proběhne předoperační
anestesteziologické konzilium. Následný den po příjmu provádíme plánovaný
operační výkon v celkové anestezii, nejčastěji v poloze pacienta na břiše u
operace bederní páteře a v poloze pacienta na zádech u operace krční páteře.

První pooperační den bývá pacient standardně již mobilizován z lůžka a
podstupuje specifickou pooperační rehabilitaci. Po některých typech operací je
nutné nosit bederní korzet nebo krční límec (4-6 týdnů). Dle rozsahu operace a
klinického stavu je pacient následně 3. – 5.

pooperační den propuštěn do domácí
péče s přesným rehabilitačním plánem a po základním zacvičení fyzioterapeutem.

Po 4-6 týdnech od operace proběhne ambulantní kontrola, dle potřeby s doplněním
kontrolního zobrazovacího vyšetření (RTG) a s následným doporučením k
rehabilitaci ve spádu pod vedením fyzioterapeutem, případně s doporučením k
lázeňskému pobytu. U pacientů s dobrým pooperačním klinickým průběhem je možné
i rychlé navrácení zpět k běžným životním aktivitám, včetně návratu k pracovním
činnostem pacienta – toto závisí především na prováděné profesi.

Co lze od operace očekávat? 

Správně indikovaná a včas provedená operace pro
degenerativní onemocnění páteře vede u naprosté většiny pacientů k výraznému
ústupu původních potíží. Především úleva od bolesti vyřazujících do končetin je
výrazná, bolesti v zádech bývají ovlivněné méně.

Důležitou podmínkou dobrého
výsledku je ale i správná spolupráce pacienta po operaci, je třeba upravit
životní styl, životosprávu, cvičit, dle doporučení absolvovat rehabilitace,
vyvarovat se rizikových aktivit, extrémních fyzických zátěží, atd.

Operace není
sama o sobě absolutní léčbou, nejdůležitější je odstranit nebo alespoň omezit
příčiny, které vedly ke vzniku potíží.

Při dodržování příslušných doporučení má
pacient po operaci páteře vysokou pravděpodobnost udržení svého dobrého
fyzického stavu, včetně běžných zátěží, sportování a pokračování v předešlé
pracovní činnosti.

Vědci v Brně vyvíjí implantát pro operace bederní páteře. Materiál podobný kosti je v těle rozložitelný

Nový typ implantátu pro operace v oblasti bederní páteře vyvíjejí brněnští vědci.

Unikátní štěp z dílny výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického by měl nahrazovat poškozené meziobratlové ploténky.

Svou strukturou se náhrada podobná lidské kosti, v těle je navíc plně rozložitelná. Ve srovnání s běžně používanými implantáty by tak měla nabídnout rychlejší a méně bolestivé hojení.

„Před námi tu leží dva v současné době používané implantáty pro fúzi obratlů. Jedná se o takový eliptický tvar,“ říká Přemysl Šťastný a otáčí v rukou dva velmi odlišné plíšky. Běžně používaný implantát připomíná s trochou fantazie kovovou matici od šroubu. Ten nově vyvíjený se podobá spíš úlomku lidské kosti.

„Ve chvíli kdy se ten titanový implantát jednou dostane do těla, tak už tam zůstane navždy. Výhodou toho našeho implantátu by mělo být to, že ten střed už je vyplněný vstřebatelným keramickým materiálem. A tento materiál by měl být našimi kolegy z Masarykovy univerzity kolonizován buňkami, které pomůžou rychlejšímu srůstu obratlů.“

Rychlejší doba hojení

Implantát chtějí vědci osídlit kmenovými buňkami pacientů. Ty by prorůstaly štěrbinami ve vnitřní části náhrady a vytvářely ideální podmínky pro spojení obratlů. Díky využití buněk, které jsou tělu vlastní, by se mohla urychlit celková doba hojení po operaci.

„Léčba nějakého poškození té meziobratlové ploténky probíhá tak, že se poškozená ploténka vyjme, mezi obratle se vloží náhrada a obratle se zafixují, aby došlo k jejich srůstu a ten pohyb byl bezproblémový,“ vysvětluje vedoucí výzkumu Klára Částková.

Meziobratlovou ploténku si člověk může poškodit celkem snadno. Stačí například jeden prudký, nekoordinovaný pohyb. „Asi to známe sami z praxe, kdy se člověk příliš rychle pohne, poskočí a podobně. Kdy jednoduše řečeno dostane takový ten hexenšus.“

„Když si představíte ty dva obratle nad sebou, tak na sebe přiléhají těmi ploténkami. Je to taková rosolovitá hmota, která začne utlačovat buď nervy, které vychází z míchy, nebo tu míchu samotnou. A to způsobuje bolest,“ dodává Šťastný. Vědci teď v laboratoři hledají způsob, jak pórovitý materiál pro vnitřní část náhrady vyrábět.

„Jedna metoda je ta, kterou vidíte, kdy to vypadá jako pěna a opravdu se to připravuje stejným způsobem, jako se šlehá sníh na buchty. Druhá možnost je využití 3D tisku. Na tom se dá potom krásně studovat, jak veliké a jak orientované póry těm buňkám vlastně nejvíc chutnají a nejlíp jim vyhovují k životu a k tomu jejich růstu a vytváření nové kostní tkáně,“ říká akademik Šťastný.

I když už mají vědci v rukou první prototypy, výzkum je teprve na začátku. Pokud vše půjde podle plánu, do tří let by implantát mohli otestovat na zvířatech.

MUDr. Dušan Matejička: Unikátní operace bederní páteře metodou OLIF

Po odstranění postižené a vyhřezlé meziobratlové ploténky je prostor mezi bederními obratli vyplněn speciálním implantátem, k jehož zajištění je následně užita stabilizace dlažkou se šrouby.

Ortopedická klinika dlouhodobě zaujímá přední místo v oblasti operací páteře v České republice a v moderních operačních metodách drží krok se světovými trendy.

Od této metody si lékaři kliniky slibují zvýšení bezpečnosti samotné operace a zkrácení nezbytné doby rekonvalescence pacientů. Operaci provedl MUDr. Dušan Matejička, kterého jsme se zeptali na několik otázek.

V čem je tato operace unikátní?

Operace OLIF je unikátní v tom, že se jedná o tzv. méně invazivní přístup k páteři, což šetří  tkáně a hlavně svaly, které páteř obklopují. K páteři se dostáváme z tzv. šikmého přístupu přes retroperitoneum, na rozdíl od jiných přístupů z boku však není nutné přistupovat přes m. iliopsoas, kde vedou důležité nervové struktury.

  Jedná se o modifikaci předního přístupu k páteři, kdy naproti zadnímu přístupu se k ploténce dostáváme mimo míšní kanál.  Za tímto účelem je použitý speciální rozvěrač, který nám chrání okolité tkáně a umožňuje nám tento výkon udělat z kožního řezu dlouhého jenom 4 cm.

  Plotýnka je nahrazena speciálním implantátem (klecí), který je vyplněn kostními štěpy (na našem pracovišti z tkáňového centra) a následně jsou obratle k sobě fixovány dlahou a šrouby.

Pro jaký typ pacientů je tento zákrok vhodný?

Zákrok je vhodný pro pacienty s degenerativním onemocněním plotének v oblasti bederní páteře v rozsahu od druhého bederního obratle až po pátý bederní obratel. Tento typ výkonu má své kontraindikace, kterými jsou např. obezita, jizevnaté změny po předchozích operacích v oblasti břicha nebo abnormální uložení velkých cév v dutině břišní.

Jak dlouho trvá zákrok a jaká jsou jeho rizika?

Tento typ operace trvá za ideálních podmínek cca 1,5 hodiny. Snižuje se poté, až odpadá riziko poranění nervových struktur v kanále míšním i v průběhu musculus iliopsoas (tzv. lumbálního plexu). Tím, že není nutné otevřít spinální kanál, nám odpadá riziko budoucích jizevnatých změn v této oblasti a následných komplikací. Krevní ztráty u tohoto typu výkonu jsou zpravidla minimální.

Pacienti po operaci mohou na druhý den sedět resp. chodit, je doporučeno chození s bederním pásem cca na 2 až 3 měsíce. Tím, že se jedná o šetrný a méně invazivní přístup, je pooperační bolestivost výrazně nižší a rekonvalescence rychlejší.

Kde jste čerpali informace k této operaci?

Tento typ operace byl poprvé ve světě vykonán v r. 2012. Informace o tomto typu výkonu  a praktické zkušenosti jsem získal na odborných konferencích resp. kongresech a studiem zahraniční literatury.

Jaká by podle Vás měla být prevence, než dojde k této operaci?

Prevence je velmi důležitá právě kvůli degenerativnímu onemocnění páteře. Mám na mysli zejména dostatek vhodného pohybu, cvičení a v neposlední řadě méně stresu, na který páteř velmi špatně reaguje. Splnění posledního bodu je však v dnešní době velmi těžko ovlivnitelné.

Fotogalerie

Ve FN Brno proběhla celosvětově první operace dětské skoliózy s novým páteřním systémem

„Systém Ennovate splňuje nejmodernější požadavky dnešní doby.

Čím modernější totiž instrumentárium je, tím lepší, trojdimenzionálně kvalitnější a bezpečnější je i korekce páteře,“ vysvětluje světový specialista na deformity páteře u dětí a přednosta Ortopedické kliniky a děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity prof. MUDr.

Martin Repko, který operaci provedl. Systém Ennovate byl ve spolupráci s českou ortopedickou klinikou vyvinut pro operace páteří po celém světě a právě FN Brno jako první s tímto systémem i operovala.

Jak operace probíhalaNejprve lékaři odhalili jednotlivé zadní části obratlů a postupně zavedli šrouby do obratlů po obou stranách páteře. Následně připevnili do šroubů tyče a pomocí těchto tyčí zakřivení páteře narovnali.

Všechny části systému Ennovate jsou z titanu a chromkobaltu, jsou velmi lehké a uvnitř těla nedráždí tkáně. Na konci operace obložili ty úseky páteře, kam zavedli šrouby a tyče, kostěnými štěpy, které získali během operace z uvolněných částí operovaných obratlů. To způsobí, že operovaný úsek páteře sroste a nebude v budoucnu pohyblivý.

„Pacient tuto nepohyblivost při běžném pohybu nepozná. Právě díky Ennovate bylo možné operovat pouze minimální úsek páteře. Operace je s ním pro operatéry pohodlnější a pro pacienta je bezpečnější,“ vysvětluje MUDr. Alan Munteanu, člen vedení Skupiny B. Braun CZ/SK. Lékaři jsou spokojeni také s kratším časem operace.

Od úplného uspání pacientky až do probuzení trvala operace 4,5 hodiny. „Díky Ennovate jsme dokázali pomocí skvěle efektivní korekce zkrátit rozsah instrumentace. Abych to vysvětlil. My musíme operovat mnoho obratlů, aby se páteř narovnala. Čím je instrumentárium sofistikovanější nebo dokonalejší, tím méně obratlů musíme k sobě spojit.

Což je výborné. Protože čím více zůstane neoperovaných obratlů, tím lépe se dítě po operaci pohybuje,“ vysvětluje výhodu systému Ennovate přednosta Ortopedické kliniky a hlavní operatér prof. MUDr. Martin Repko. Deformita se zhoršuje právě v období puberty, kdy děti začnou rychle růst.

Rostou nejen nahoru, ale i do stran a tehdy se deformity nejvíce zhoršují. „Naším úkolem je vybalancovat tuto nerovnováhu páteře zpět a vrátit děti do normálního života,“ dodává profesor Repko.

Diagnóza skoliózaSkolióza neboli trojdimenzionální deformita páteře, je onemocnění, které se vyskytuje u 2% dětí v Česku. Každé sté dítě z postižených dětí pak trpí tak závažnou formou deformity páteře, že musí podstoupit operaci.

Ročně tu s touto diagnózou odoperují na ortopedické klinice FN Brno zhruba 130 dětí. Příčinu vzniku skoliózy ve většině případů lékaři neznají. Některé děti se se skoliózou dokonce narodí, těch je ale málo. Skolióza se nejčastěji objevuje u dětí ve věku 10 až 12 let.

Většinu dětí lékaři pouze sledují, deformitu dokáží zabrzdit například korzetem nebo jinou konzervativní terapií. „I když̌ někdy máme u některých neoperačních oborů pověst „krvelačných ortopedů“, k operaci přistupujeme jen u těch nejzávažnějších deformit.

Většinu lehkých deformit páteře řešíme konzervativně,“ doplňuje profesor Repko. Operují se i malé děti v předškolním věku a operace nikterak nenaruší zdravý růst a vývoj dítěte.

Rekonvalescence operovaných dětí je poměrně rychlá́, zpravidla není́ potřeba další fixace korzetem a návrat do školního procesu je zhruba po měsíci od operace. Po 3–4 měsících se děti navrací k základním rekreačním sportovním aktivitám.

Ennovate – novinka na trhu přináší řadu výhodSystém Ennovate, který vyvinula německá společnost B. Braun ve spolupráci s českými i zahraničními odborníky, má několik výjimečných vlastností.

Celý systém je přizpůsobitelný různým typům operačních výkonů a zahrnuje jednoduché možnosti kombinace implantátů a operačních nástrojů. Na operačním sále je tak potřeba méně nástrojů, což je efektivní jak pro samotné operatéry, tak pro celý nemocniční proces. „Nový páteřní systém splňuje nejpokrokovější požadavky 3D korekce páteře.

Systémem Ennovate jsme se vyrovnali nejmodernějšímu způsobu, jak řešit skoliózu u dětí, přičemž obsahuje další vlastnosti, které ho povyšují na systém unikátní,“ vysvětluje za B. Braun Alan Munteanu. Další věcí, díky které je Ennovate unikátní, je typ „šroubu“, který umožňuje lepší korekci páteře.

„Můžeme zafixovat hlavu šroubu přesně v tom postavení, které potřebujeme, což doteď nebylo možné,“ dodává profesor Repko, který první operaci pomocí Ennovate provedl. Obě tyto věci podle něj velmi racionálně pomáhají operatérům k dokonalé korekci páteře.

Šroub se závitem PentaCore nabízí vynikající biomechanický výkon a přesné ukotvení do obratle. Operatér rovněž využije u Ennovate funkci šroubu PolyLock, která mu umožní přeměnu jednoho typu šroubu na více typů a tím zajistí zjednodušení operačních kroků a usnadní práci na sále.

Mechanismus PolyLock a intuitivně navržené nástroje dávají operatérovi v každém kroku operace možnost všestrannosti a intraoperační flexibility. Šrouby jsou vyrobeny z titanu a k dispozici jsou v průměru od 4,5 mm po 10,5 mm. Tím, že je celý systém kompatibilní, usnadňuje nejen práci lékařům na sále.

Česká stopa ve vývoji implantátu EnnovateOrtopedická klinika ve Fakultní nemocnici v Brně je elitní klinikou, která se specializuje právě na operace deformit dětských páteří. Její přednosta profesor Martin Repko byl právě proto před několika lety osloven německou společností B.

Braun, aby se podílel na designu a návrhu nového implantátu. Nový systém Ennovate je určený pro celosvětový trh. „Probíhal několikaletý proces, kdy jsme společně s kolegy z B.

Braun a s dalšími odborníky, především s německými profesory, profesory z Malajsie, Japonska a Spojených států vytvářeli produkt, který by odpovídal nejmodernějším požadavkům na korekci deformity páteře. Technologický proces trval, museli jsme zjistit, jak korigovat páteř ve 3D, protože to bylo přesně to, co jsme chtěli.

Pak se to začalo řešit technologicky, a nakonec vzniknul systém Ennovate,“ upřesňuje přední český ortoped. Systémem Ennovate však podle Repka vše nekončí. Jeho vizí je, aby se brněnská špičková klinika stala do budoucna nejen pracovištěm medicínským, ale i vzdělávacím.

„Rádi bychom na naší klinice do budoucna v tomto případě fungovali tak, jako fungujeme nyní. To znamená, že vzděláváme odborníky v dané problematice dál. Tak, aby nové a moderní instrumentária dokázali efektivně využívat,“ uzavírá Repko.

Skolióza v číslechStudie Státního zdravotního ústavu provedená v roce 2016 potvrdila vadné držení těla u 42 procent českých dětí, ve věku 5 až 17 let. Vadné držení těla se častěji vyskytuje u chlapců, a to ve 46,2 %. Z toho u 13 procent dětí se jedná o nejvážnější vadu, o skoliózu.

Ta se častěji vyskytuje u dívek, v poměru jedna ku deseti. „V době koronaviru se mírně zvyšuje procento dětí s vadným držením těla, což je způsobeno jejich nadměrným sezením u počítače a nedostatkem pohybu.

Nicméně procento dětí se skoliózou se nijak dramaticky nezvyšuje ani nesnižuje,“ uzavírá přednosta Ortopedické kliniky Fakultní nemocnice v Brně prof. MUDr. Martin Repko.

Skolióza: mýty a fakta„Ze skoliózy dítě vyroste.“

Nevyroste. Onemocnění se mění s tím, jak dítě roste. Deformita se přitom zhoršuje v období, kdy dítě začne rychle růst. Obecně̌ se lékaři snaží deformitu vyřešit hned v dětství́, aby předešli nepříznivým následkům v dospělosti.

Skolióza je způsobená tím, že například nosíme batoh na jednom rameni.“Nikoliv. V 80 % případů se jedná o deformitu idiopatickou, tzn., že příčinu onemocnění bohužel doposud stále neznáme. U 20 % pacientů můžeme nalézt jasnou příčinu deformity spočívající ve vrozeném defektu páteře nebo v neuromuskulárním postižení dítěte.

„Skolióze lze předejít.“Bohužel nelze. Neexistuje žádná dieta, typ cvičení nebo životní styl, který by tento typ onemocnění odvrátil. Přirozený vývoj deformity lze pomocí fyzioterapie či korzetů zmírnit či pozastavit, ale bohužel ne navrátit zpět.

„Děti, které mají skoliózu, nemohou sportovat.“Děti se skoliózou normálně sportují. Musí se vyhýbat určitým prvkům, například gymnastickým, ale v zásadě jsou to děti sportovně aktivní. Rekreační sporty se přímo doporučují, vrcholové sporty spíše nedoporučují.

„Skolióza může způsobit poruchu orgánů.“Skolióza zmenšuje vnitřní dutiny. Může tedy utlačovat například srdce, plíce, zažívací orgány. V případě, že se onemocnění neřeší, vznikají v dospělosti degenerativní změny doprovázené bolestmi a neurologickými příznaky.

Zdroj: FN Brno