Novinka v Česku: lékaři léčí děložní myom i bez operace

Děložní myom, označovaný též jako leiomyom či fibrom, je nejvíce známým a nejčastěji se vyskytujícím nádorem v oblasti ženského genitálního traktu.

Myomatosa postihuje 20 až 60% ženské populace, nejčastěji ve věku 25-50 let, existují však i případy výskytu v dětském či postpubertálním věku a výskyt tohoto onemocnění u žen ve fertilním věku rok od roku celosvětově roste.

Vznik myomu souvisí s mutací malého počtu genů. Myom je tvořený „chaoticky“ seskupenými buňkami hladké svaloviny, vazivovou tkání a vyživujícími cévami. Příčinou vzniku myomů jsou genové mutace buněk hladké svaloviny. Jeho povaha je z více jak 90% benigní, tedy nezhoubná.

Myomy zároveň obsahují receptory pro estrogeny a progesteron ve vyšší koncentraci než okolní myometrium, čímž se podílejí na progresivním růstu myomů. Myomy s cytogenetickými abnormitami bývají průměrně třikrát objemnější než jsou myomy s normálním cytogenetickým nálezem.

Maligní leiomyosarkom v některých případech může vykazovat angioinvazi s následným metastatickým postižením nejčastěji plic.

Symptomy: Více jak 50% zvláště menších myomů se vyskytuje zcela asymptomaticky (bezpříznakově). Nejčastěji mohou být, dle své lokalizace a velikosti, příčinou silného nepravidelného krvácení, bolestivých menses s pre či postmenstruačním špiněním, bolestí v podbřišku či zádech, tlaku na močení. Obtíže se mohou stupňovat v souvislosti s růstem myomu.

V neposlední řadě může být taktéž jednou z příčin sterility a infertility(potrácení) u žen ve fertilním věku. Při expanzivním růstu v těhotenství může tlakem na plod způsobit jeho poškození, potracení či předčasný porod.

Diagnosu děložního myomu lze obvykle stanovit na základě gynekologického vyšetření. Diagnosa vychází vedle anamnézy z palpačního a především ultrasonografického vyšetření (vaginální sondou, u větších myomů abdominální sondou).

Transvaginální sonografie je důležitá pro odlišení myomu od patologií ovarií a taktéž dokáže přesně stanovit velikost a lokalizaci (umístění) myomu a jeho cévní zásobení. Při diagnostických nejasnostech může pomoci i magnetická resonance, pro běžnou diagnostiku je však velmi nákladná.

Hysteroskopie jsou užitečné v diagnose a léčbě submucosních myomů.

Klasifikace myomatosy:

Bližší charakteristika myomů významně ovlivňuje jejich příznaky a hlavně léčbu. Myomy klasifikujeme podle následujících kritérií.

  • Podle počtu: solitární a mnohočetné
  • Podle velikosti: drobné – do 2cm až obrovské – 8cm a více
  • Podle lokalizace(umístění) myomu v děloze, hraje z hlediska možných potíží a léčby zásadní roli. Rozdělujeme je na:
  1. subserosní – rostoucí pod povrchovou vrstvou děložní(perimetriem) a často vyrůstající na různě široké stopce do dutiny břišní (pendlující), široce přisedlý nebo ojediněle rostoucí v závěsném děložním aparátu ve vazivové tkáni vedle dělohy(intraligamentosní), vzácně prorůstající až mimo dutinu břišní(retroperitonealně)
  2. intramurální až transmurální/subserosně-submucosní/ – vyrůstají uvnitř stěny děložní a prorůstající stěnou jak do dutiny děložní, tak vně do dutiny břišní
  3. submucosní – rostoucí těsně pod sliznicí děložní a velmi často prominující do dutiny děložní:
  • typ 0 – pendulující v dutině děložní
  • typ I – více než 50% prominuje do dutiny děložní
  • typ II- méně než 50% prominuje do dutiny děložní
  • Terapeutický postup:
  • Cílem je snížení či odstranění příznaků děložních myomů s minimálním poškozením funkce myometria: snížení velikosti myomů, snížení krvácení, odstranění myomů
  • Volba léčby je ovlivněna
  • závažností příznaků
  • vlastnostmi nádoru (např. objem, lokalizace, prokrvení a četnost myomů …)
  • věkem
  • přáním pacientky o zachování dělohy
  • přáním zachovat plodnost

Léčba:

1)      Expektační postup(sledování):

–          Není léčbou v pravém smyslu slova, je založen vedle palpačního vyšetření hlavně na pravidelných ultrazvukových kontrolách v intervalech obvykle 6 měsíců.

Můžeme jej využít u žen s drobnými asymptomatickými myomy do 2 cm nedeformující dutinu děložní, neutlačující tubární ústí, bez známek růstu a s nízkým prokrvením.

Je-li žena symptomatická, přistupujeme k farmakologické či chirurgické léčbě.

2)      Farmakologická léčba (Symptomatická – snižující pouze obtíže pacientky:

–          preparáty snižující krvácivost a látky stahující dělohu, perorální antikoncepce, perorální či injekční gestageny ve vysokých dávkách. Nitroděložní tělísko s levonorgestrelem (Mirena), analoga-GnRH.

Tyto preparáty významně zmírňují krvácení, avšak mají určité nevýhody: Nejsou vhodné pro dlouhodobou léčbu, mají pouze minimální efekt na redukci myomů, příznaky související s děložními myomy se po vysazení léčby velmi často vrací, většina těchto preparátů není vhodná pro ženy plánující graviditu.

–          Ulipristalacetát (UPA)=Esmya

  • je relativně nový preparát ovlivňující apoptozu buněk myomu (devitalizace buněk).
  • Rychle zastavuje nadměrné krvácení (během 1 týdne), normalizuje menstruační krvácení a indukuje amenoreu u většiny pacientek s děložními myomy
  • U většiny uživatelek redukuje objem myomů až o 50% (po 6 měs. léčbě) a efekt terapie po vysazení léčby přetrvává 6-9 měsíců. Menstruace a ovulace začne znovu u většiny pacientek během 1 měsíce po ukončení léčby. Zlepšuje kvalitu života pacientek.

3)      Chirurgická léčba:

  • Je doporučována u žen s obtížemi, kde neměla farmakologická léčba očekávaný efekt, při progresi růstu myomu a u žen s poruchou koncepce. Volba operačního výkonu musí být vždy přísně individuální s ohledem na klinický nález, reprodukční plány a postoje pacientky.
  • Hysterectomie ( odstranění dělohy je definitivní řešení- je možné provést laparotomicky(AHY-břišní řez),vaginálně(VHY) nebo laparoskopicky(LAVH)
  • Hysteroskopická resekce (zevnitř dělohy u submucosních myomů 0-II. typu)
  • Myomectomie (odstranění pouze myomu – laparotomicky(LPTM), laparoskopicky (LSK) nebo kombinovaně (LSK hand as. myomectomie)
  • Devitalizační okluzivní a destrukční výkony:
    1. LSK uzávěr děložních arterií LUAO- negat.ovlivnění i funkčního myometria
    2. laserdestrukce, kryodestrukce,MRgFUS-termická destr.UZ paprskem MRI-
    3. UAE-rtg embolisace děložních arterií.-volné partikule – riziko poškození vaječníků
    4. nevýhody: nevhodné pro ženy plánující těhotenství a pro ženy ve fertilním věku- do 45 let (nekrosy děl. stěny)
  • vysoce selektivní výkony: – LSK-UZ myolysa – cílená devitalizace myomů s minimálním poškozením funkční svaloviny s následnou dlouhodobou redukcí obj. myomů až o 50% do 6 měs. s možností následné gravidity.

Na zvoleném způsobu léčby závisí nejen ústup obtíží, ale i šance pacientky následně otěhotnět a porodit zdravé dítě.

Vzhledem k tomu, že toto téma je nejen předmětem četných obtíží a dotazů pacientek, a ne vždy je v lékařské ordinaci dostatek času vysvětlit ženě srozumitelně její nález a možnosti řešení, byly vytvořeny a schváleny výborem České gynekologicko-porodnické společnosti(ČGPS) doporučené postupy v léčbě děložních myomů a síť specializovaných myomových poraden, kde specialista pacientku podrobně vyšetří, navrhne způsob terapie, eventuelně osobně provede operaci a zaléčenou pacientku navrátí zpět do péče jejího gynekologa.

Velké množství myomatosních onemocnění dělohy se ještě na většině pracovišť u nás řeší sledováním (expectací) nebo odnětím dělohy (hysterectomií). Taková operace je z pohledu reprodukce koncem naděje na další těhotenství a u žen mimo fertilní období velkým zásahem do integrity malé pánve a pánevního dna.

Vzhledem ke zvyšující se četnosti tohoto onemocnění u žen ve stále mladším věku a jejich požadavku na řešení jejich onemocnění nejen s ohledem na zbavení obtíží, ale i na zachování možnosti další koncepce, byly založeny specializované myomové poradny, jejichž lékaři se snaží zvolit individualně nejlepší řešení, jak by ošetřili či odstranili myomy tak, aby zachovali ženě možnost početí, donošení a porození zdravého dítěte nebo zachování dělohy po skončení fertilního období i přes to, že onemocněly myomatosou dělohy.

Závěr: I asymptomatické myomy o velikosti 3 cm a více vyskytující se u žen plánujících graviditu (nulipar, sterilit a infertilních žen) je nutné léčit. Je nutné vyšetřit a edukovat zvláště bezdětné ženy od 30-35 let!!!

Pacientky a jejich gynekologové naleznou informace o současných možnostech léčení děložních myomů na webových stránkách: www.lecbamyomu.cz a www.myomovacentra.cz

ČPZP – Česká průmyslová zdravotní pojišťovna | Gynekologie

Dobrý den,na porhlidce jsem byla v březnu tohoto roku a delali mi aji ultrazvuk a nic mi prave nenašli a nic mi na ten vytok neřekli tak nevim na čem jsem rikali mi ze je vse v poredku tak nechapu proc mam ten vytok dekuji za odpoved

Od března již uplynula řada týdnů. Takže opravdu doporučuji abyste navštívila svého gynekologa s cíleným dotazem ohledně popisovaného výtoku

Dobry den,chtěla bych se zeptat mam porad takovy bílí výtok a když jsem byla na prohlídce bylo vše v pořadku,jelikoz nevim proc ten výtok požad mám dekuji za odpověd

Jde o to, zda bílý výtok je spojen se zánětem sliznice poševní nebo se jedná o větší sekreci čili tvorbu poševního sekretu. Toto ovšem nelze rozlišit na dálku- přes internet. Může to rozlišit gynekolog při vyšetření. Takže doporučuji, abyste navštívila svého gynekologa, přesto, že uvádíte, že jste na prohlídce byla. A jak je to dávno ??

DOBRY DEN CHTELA BYCH SE ZEPTAT,UDELALI SE MI TRI TAKOVE MALE HNEDOCERNE FLICKY NA VNEJSI STRANE PYSKU MAM TO JEN NA JEDNOM CHTELA BYCH SE ZEPTAT O CO JDE ZDA TO JSOU PIGMENTY A ZDA TO NENI NIC VAZNEHO DEKUJI ZA ODPOVED… zda se nejedna o nakou vaznou nepoc jak je aidc dekuji za odpoved

Podle Vašeho popisu by se nemělo jednat o nic závažného. Ale opakuji, přesněji se to dozvíte po vyšetření svým gynekologem

DOBRY DEN CHTELA BYCH SE ZEPTAT,UDELALI SE MI TRI TAKOVE MALE HNEDOCERNE FLICKY NA VNEJSI STRANE PYSKU MAM TO JEN NA JEDNOM CHTELA BYCH SE ZEPTAT O CO JDE ZDA TO JSOU PIGMENTY A ZDA TO NENI NIC VAZNEHO DEKUJI ZA ODPOVED

Bohužel, bez gynekologického vyšetření nelze na dálku- přes internet- na základě Vašeho popisu určit o co se jedná. Takže doporučuji návštěvu Vašeho gynekologa.

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, mám menstruaci po 20 dnech, dostala jsem od své gynekoložky prášky na oddálení menstruace, Utrogestan,který jsem brala 16 den od začátku menstruace, 10 dnů po 2 tabletách.

Po zavádění jsem měla měsíčky za 24 dnů a následující měsic je mám opět po 20 dnech. Nevím zda to má vliv na otěhotnění, měsíčky po 20 dnech? Stále se mi nedaří otěhotnět. Prosím o radu, děkuji Staňková.

Budete mít zájem:  Léky Na Oddálení Menstruace Bez Předpisu?

Ano, menses po 20 dnech by mohlo ( ale nemuselo) mít vliv na otěhotnění. Průměrná ( v dobrém smyslu slova) délka menstruačního cyklu u žen 28 dnů. Při tomto je obvykle ovulace 12.- 14. den- počítáno od 1. dne menses. Jak známo, otěhotnět lze v době ovulace.

Dobrý den, od léta minulého roku trpím opakovanými záněty močového měchýře (asi 7x), v říjnu jsem měla zánět uzlin v tříslech, od té doby mám uzliny zvětšené. Lékař říká, že o nic nejde a vždy mě přeléčí jen antibiotiky. Chtěla jsem se zeptat, zda spolu tyto dva problémy mohou souviset a zda mohou mít gynekologickou příčinu? Děkuji za odpověď

Pokud se skutečně jedná o opakující se záněty močových cest, pak by se o souvislost s vnitřními ženskými orgány nemělo jednat. Poku se jedná o opakované záněty močových cest, tak byste měla být v péči urologa. A gynekologický nález je u Vás jaký ?

Vážený pane doktore, mám dotaz ohledně „genitálních bradavic“. Jsem ve 25. týdnu těhotenství a bradavičky se u mě objevily asi před 3. týdny. Už jsem jednou s tímto měla problém, s paní doktorkou jsme je léčily přípravkem Verrumal, který se ale v těhotenství, podle příbalového letáku, používat nesmí.

Jelikož žiji v zahraničí, kde se tyto problémy až tak neřeší, nevím, zda-li se s tímto dá něco dělat. Četla jsem o výskytu problému s dýchacími cestami u novorozenců po porodu. Chtěla bych se proto zeptat, je-li opravdu miminko ohroženo a zda-li je možná nějaká „samoléčba“.

Předem Vám děkuji za Váš čas a za odpověď. Iva R.

Po dobu průběhu těhotenství se obvykle genitální „bradavice“ neodstraňují. Léky by se měly v těhotenství pokud možno neužívat a ani mechanické čili chirurgické odstanění se nedoporučuje. Pokud by „bradavice“ svým rozsahem a lokalizací čili umístěním v blízkosti poševního vchodu či dokonce na sliznici pochvy měly komplikovat porod, pak se volí ukončení porodu císařským řezem.

Dobrý den pane doktore, po půlroční pauze jsem začala brát novou antikoncepci, Jangee a již během prvního týdne jsem přibrala na objemu, vzhledem k okolnostem se ale domnívám, že to není hřešením ve stravování. Domnívám se tedy, že na vině je zavodňování.

Prosím Vás, je nějaká naděje, že se tohoto přírůstku zbavím?Je možné, že by to byl třeba výkyv než si tělo na tuto HA zvykne a potom se vrátí k normálu?Nebo mám počítat s tím, že to buď nebude lepší, dokud ji budu užívat nebo to bude ještě horší? Předem Vám moc děkuji za odpověď a přeji hezký den..

Je velmi nezvyklé, že při užívání Jangee ( která obsahuje Drospirenon a ten má mít naopak účinek „proti zavodňování“) nastalo to, co popisujete. Jak to bude probíhat dále je jen odhad.

Snížení hmotnosti ( objemu ?) po tak prudkém nárůstu ( v průběhu týdne) by mělo nastat. Jednou z verzí dalšího ostupu je ukončení užívání Jangee ( nejlépe po 1. měsíci a návrat k původní HA.

Ovšem nevíém, proč sjte půvoidní HA přestala užívat a jak jste ji snášela.

Dobrý den, už 2 den beru vaginální tablety Entizol. Ale bohužel jsem zjistila, že se mi nerozpouští, podle příbalového letáčku jsem ji před zavedením namočila trochu do převařené vody, ale to také nic moc nepomáhá. Není něco špatně? Děkuji za odpověď, pěkný den

Vaše zkušenost je nezvyklá. Může se jednat o vadnou serii , neboli šarži léku. Doporučuji projednat v lékárně, kde jste Entizol zakoupila.

Dobrý den, prosím o radu. Mohu užívat tablety Norethisteron společně s léky na hubnutí (LKVB6) bez snížení účinku či jiných problémů? Děkuji za odpověď.

To, co jste napsala jako “ lék na hubnutí “ není lékem. Protože neprošel schvalovacím procesem v Státním ústavu pro kontrolu léčiv. Vzhledem k složení nedojde k snížení účinku Norethisteronu. A proč Norethsiteron máte užívat ?? Ještě dodatek. Pokud chcete hubnout , tak doporučuji, abyste se poradila s lékařem endokrinologem. Ostatní je obvykle jen „vyhazování peněz“.

Myom – nemoc těla i duše

Datum: 17.09.2020

Děložní myom je nezhoubný nádor, který vyrůstá z děložní svaloviny. Myomy můžou být uvnitř děložní dutiny, zvenku dělohy, nebo přímo ve stěně.

Někdy se myom nemusí projevovat několik let, jindy roste velmi rychle, vždy záleží na konkrétní situaci. Nejčastějšími příznaky růstu myomů jsou:

  • časté, nutkavé močení
  • záněty močového měchýře
  • bolesti v podbřišku
  • silné menstruační krvácení
  • bolesti v křížové oblasti

Myom jako nemoc duše

V děloze vzniká nový život. Děloha je symbolem mateřství a všech specifik ženskosti, symbolem plození, symbolem bezpečí pro počaté dítě, symbolem zrození a tvořivosti. Všechny nemoci dělohy souvisí přímo se selháváním ženství, ženského ega.

Myom může symbolizovat na tělesné úrovni nenaplněnou touhu ženského ega po prvním dítěti, nebo ještě po dalších dětech. Tato touha může být podvědomá, často neprojevená na úrovni vědomí.

Myomy také často symbolizují touhu po dalším prodlužování ženskosti nebo po „hraní“ fyziologicky mladších, a tedy vzrušivějších ženských rolí, byť čas těchto rolí objektivně pominul, a vývoj ženskosti by se proto měl ubírat už zcela jiným směrem.

Některé ženy se však odmítají smířit s přirozeným vyhasínáním primárních fyziologických funkcí a snaží se na tomto místě zachránit vše, co se dá užíváním hormonální léčby, která by měla zastavit přirozený vývoj ženského těla a zakonzervovat mládí.

Přirozeným přijetím fází ženského vývoje a zrání může každá žena předejít růstu myomů a cyst.

Myomy poukazují na některý z podvědomých duševních stavů

  • žena směřuje svoji energii do nepodstatných či nevyhovujících aktivit, jakými je třeba nevhodné zaměstnání, kde musí plnit více méně mužské funkce
  • žena zapomíná sama na sebe. Nevěnuje se sobě samé, veškerou péči a starost věnuje dětem (často dospělým), rodině, druhý lidem nebo práci
  • žena žije v nenaplněném vztahu bez lásky a něhy
  • žena má podvědomou touhu po dítěti, často si to však neuvědomuje
  • žena má dlouho potlačované emoce, které nemůže nebo neumí ventilovat. Tyto emoce se většinou týkají mateřství, partnerství a sexuálního života

Myom jako nemoc těla

Vliv zevních faktorů na vznik myomů

Strava je velmi silným zevním faktorem ovlivňujícím vznik myomů. Důležité v tomto ohledu je si uvědomit základní chyby ve stravování:

  • nadměrná konzumace chladných potravin a nápojů (zmrzliny, ledové nápoje, studená jídla)
  •  nadměrná konzumace kuřecího masa z velkochovů. Hormony obsažené v potravě, i v malém množství mají velký vliv na funkci celého hormonálního systému
  • nadměrná konzumace přidaného cukru v potravinách má často za následek celkové překyselení organismu a následný vznik cyst a myomů
  • dlouhodobá konzumace chemikálií v potravě
  • nadměrná konzumace mléka a mléčných výrobků

Další faktory ovlivňující vznik myomů

  • Hormonální antikoncepce
  •  Antikoncepce, která zastavuje menstruační krvácení
  • Časté užívání léků proti bolesti
  • Dlouhodobé užívání hormonálních léků (štítná žláza, kortikoidy)
  • Časté prochladnutí, celkově pocit chladu na oblast pánve, kříže a nohou

Konvenční léčba myomů

Pokud myom nepůsobí potíže, nemá tendenci k rychlému růstu, tak lékař myom pouze pravidelně sleduje. V případě, že myom nějaké potíže způsobuje (velmi silné krvácení, uzávěr děložního hrdla), je často doporučena hysterektomie (úplné odstranění dělohy) U bezdětných žen se lékaři snaží odstranit jen myomy samotné, je-li to možné.

Pokud myomy nezpůsobují potíže a nemají tendenci rychle růst, není důvod na akutní operaci. Myomy jsou nezhoubné!

Pro velkou část žen je ztráta dělohy na emocionální úrovni velmi bolestivá. Mnohé ženy se často po odstranění dělohy cítí, jako by ztratily kus sebe samotné, necítí se jako plnohodnotné ženy, a se ztrátou dělohy se dlouho vyrovnávají.

Po operativním vyjmutí dělohy často dochází k nástupu chronických bolestí páteře a dolních končetin, a také nepříjemným tlakům v oblasti podbřišku způsobeným pooperačními srůsty.

Hysterektomii je možné se v mnoha případech vyhnout. Většinu myomů lze léčit tak, že se myom nechá na místě a pravidelně se sleduje (každých šest měsíců), jestli se nezvětšuje. Jako doplňkovou léčbu může žena zvolit kombinaci správné diety, bylin, cvičení, práce na své psychice a změnách životního postoje.

Jak s myomy pracovat

  • Eliminovat výše uvedené zevní vlivy
  • Upravit stravování
  • Zařadit do svého života cvičení, které harmonizuje proudění ženské energie ( hormonální jóga, břišní tance, tao ženy )
  • Pracovat na emocionálním přijetí sebe jako ženy a ženské energie

Bylinná léčba

Byliná léčba je účinná, ale je nutné ji užívat opravdu dlouhodobě. U žen ve věku 40 let a více se většinou nepodařímyomy úplně vstřebat, ale zastaví se jejich růst, nebo se zmenší.

Zvolte si vhodný preparát sami nebo nás kontaktujte. Rádi vám doporučíme byliny a houby právě pro vás.  [email protected]

Nechcete přijít o další články? Zde vyplňte svůj e-mail

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů

MEDICAL TRIBUNE CZ > Současné možnosti léčby děložních myomů

Minulý měsíc přivítalo brněnské Výstaviště Celostátní konferenci České gynekologické a porodnické společnosti (ČGPS) ČLS JEP a Sdružení soukromých gynekologů (SSG) ČR.

V rámci tohoto setkání proběhlo také odborné symposium společnosti Richter Gedeon, které bylo věnováno problematice moderních léčebných postupů v managementu děložních myomů. Hovořilo se rovněž o novém inovativním přípravku – vůbec prvním p.o.

Budete mít zájem:  Den Zdraví Ministerstva Zdravotnictví?

selektivním modulátoru progesteronových receptorů ulipristal acetátu (Esmya), který je určen ke zmírnění příznaků symptomatických myomů.

Jako první vystoupil MUDr. Robert Hudeček, Ph. D., primář Gynekologicko‑porodnické kliniky LF MU a FN Brno, a hovořil o problematice farmakoterapie děložních myomů. Myom je nezhoubný mezenchymální nádor, který postihuje téměř polovinu žen ve fertilním věku, což mu dodává mimořádný klinický význam. „O terapeutickém přístupu k myomu rozhoduje řada faktorů.

Zajímá nás jeho topograficko‑anatomická lokalizace, věk pacientek a jejich reprodukční plány. Léčbu myomů musíme takříkajíc ušít na míru každé pacientce. Máme‑li před sebou ženu ve fertilním věku, máme na výběr mezi pouhým sledováním, symptomatickou nebo kauzálně‑farmakologickou léčbou či terapií chirurgickou.

Expektovat můžeme pouze pacientky, které mají asymptomatickou myomatózu bez krvácivých či algických projevů. Samozřejmě to má svoje omezení. Pokud víme, že nemocná bude léčbu v budoucnosti potřebovat a plánuje graviditu, pak bychom měli být aktivnější jak v diagnostice, tak v časné terapii, která umožňuje těmto pacientkám případnou laparoskopickou miniinvazivní léčbu,“ říká na úvod R. Hudeček.

Rozhodující je samozřejmě sledovat velikost a lokalizaci myomů a pravidelnými kontrolami monitorovat potenciální růst.

Možnosti farmakoterapie

Konzervativní farmakologické přístupy jsou zaměřeny buď pouze symptomaticky, anebo onemocnění kauzálně léčí. Myomy jsou hormonálně dependentní, což může být s úspěchem využito pro farmakoterapii.

Obtíže, které se zmírňují symptomatickou léčbou, jsou jednak algické projevy, jednak sekundární sideropenická anémie z děložního krvácení. Symptomatická léčba by měla být realizována u těch pacientek, které nemají klinické příznaky natolik vyjádřené, aby musely absolvovat léčbu krevními deriváty.

S výhodou je nasazována u pacientek, které mají interní komorbidity, a operace by tak pro ně byla riskantní. Symptomatická léčba má efekt na úpravu klinických projevů, redukuje dysmenorrhoeu, intenzitu menses a upravuje krevní obraz.

Mezi farmakoterapii krvácivých projevů patří úprava koagulačních faktorů nebo podávání uterotonik a uterokinetik. Objevuje se zde také hormonální terapie. V literatuře jsou známé práce, které využívají gestageny, nebo dokonce intrauterinní tělíska uvolňující levonorgestrel.

V ambulantní praxi je poměrně rozšířená terapie pomocí kombinované perorální kontracepce, studie na toto téma jsou ale velmi rozporuplné. Podle těch optimističtějších antikoncepce nepotencuje růst myomů, může snižovat riziko vzniku myomatózy, a prokazatelně přes úpravu menses upravuje parametry krevního obrazu.

Mezi farmakologické kauzální postupy jsou řazeni agonisté a antagonisté gonadoliberinu (GnRH), případně antigestageny. Zvláštní postavení mají modulátory progesteronových receptorů. Kauzální léčba je zaměřená na zmenšení velikosti myomů a jejich případnou devaskularizaci.

„Nejčastěji využíváme analoga GnRH, které vazbou na receptor v hypofýze navozují hypoestrogenní stav. To vede ke snížení velikosti myomů, podle různých studií o 30 až 60 procent. Dlouhodobá léčba je bohužel provázena projevy hypoestrinismu, včetně úbytku kostní denzity.

Krátkodobá terapie byla hojně využívaná při přípravě pacientek na vlastní myomektomii. Ta má zásadní význam pro zlepšení reprodukčních funkcí.

Je prokázané, že jsou‑li symptomatické myomy odstraněny, zlepšují se reprodukční parametry pacientek a řada z nich následně koncipuje zcela spontánně do jednoho roku,“ upozorňuje R. Hudeček.

Úskalí podávání analog GnRH

A právě tématu podávání analog GnRH při přípravě pacientek na chirurgickou intervenci se R. Hudeček věnoval ve zbývající části svého příspěvku: „V letech 2008 až 2010 jsme na našem pracovišti zařadili do studie přes 200 pacientek, které plánovaly graviditu, 90 jich bylo léčeno laparoskopickou myomektomií, 122 otevřenou.

Nicméně nám nešlo o porovnání operačních přístupů, ale o vyhodnocení efektu aplikace analog GnRH před myomektomií a srovnání jak předoperačních, tak i pooperačních parametrů.“ Pacientky byly randomizovány do dvou skupin. V jedné byly předléčeny tříměsíčním užíváním goserelin acetátu.

Počet myomů byl v obou skupinách identický, zpravidla se jednalo o solitární nádory, ale v některých případech jich bylo i více než tři. Většina myomů do 6 cm byla řešena laparoskopicky, zbytek laparotomicky. Lékaře zajímaly některé peroperační parametry jako krevní ztráty, délka výkonu nebo výskyt komplikací, případně četnost konverze laparoskopického řešení v laparotomické.

Postoperačně byla hodnocena délka hospitalizace, výskyt časných komplikací, v odstupu dvou měsíců i algické a krvácivé projevy a případně poruchy fyziologických funkcí.

Postoperační parametry byly zjišťovány také pomocí „second look“ laparoskopie. Ta vyhodnocovala účinnost primární operace na formaci těla děložního a výskyt adhezí.

„U pacientek řešených laparoskopicky a předléčených analogy GnRH jsme dokumentovali delší operační výkon s většími krevními ztrátami a následně delší hospitalizací oproti kontrolní skupině.

V počtu konverzí na laparotomii, stavu neoformace těla děložního při second look laparoskopii a postoperačních komplikacích nebyl statistický rozdíl,“ uvádí R.

Hudeček a pokračuje: „Pacientky, kterým byla provedena operace laparotomicky (a zároveň byly předléčeny analogy GnRH), měly stejnou ztrátu krve, stejný výskyt komplikací a jejich operace i hospitalizace trvala stejně dlouho jako u kontrolní skupiny.

Jedinou výhodou užívání analog zde byl signifikantně nižší výskyt recidiv myomatózy při second look laparoskopii.“ V návaznosti na provedenou studii by bylo podle něj vhodné reformovat současná doporučení podle následujících tezí:

  • \ U žen ve fertilním věku se zájmem o budoucí graviditu, kde je možné myomy operovat laparoskopicky, nepřináší předléčení analogy GnRH žádný benefit pro pacientku ani pro chirurga.
  • \ Pokud se lékaři rozhodnou u hraničního nálezu aplikovat analoga GnRH, tak by to mělo být z důvodu předpokladu, že se myom zmenší, a umožní se tak laparoskopické, minimálně invazivní řešení.
  • \ Vícečetná myomatóza by měla být zpravidla řešena laparotomicky a v tomto případě aplikace analog GnRH před operací snižuje počet recidiv v postoperačním období.
  • Okluzní terapie myomů

Jako druhý řečník vystoupila MUDr. Kristýna Kubínová z Gynekologicko‑porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, která se věnovala problematice okluzní léčby myomů: „Na našem pracovišti, Centru pro léčbu děložních myomů, provádíme kolem 300 dělohu zachovávajících výkonů ročně. Současným trendem je minimální invazivita.

Myomektomie však stále zůstává zlatým standardem u pacientek plánujících graviditu. Přesto jim už můžeme nabídnout řadu alternativních metod. Patří mezi ně radiologická embolizace a laparoskopická okluze uterinních arterií.

Mezi dalšími metodami bych zmínila radiofrekvenční ablaci či fokusovaný ultrazvuk, se kterými však zatím nemáme na našem pracovišti zkušenosti,“ shrnuje současnou situaci.

Embolizace byla zpočátku využívána v onkologii a posléze také v léčbě postpartálního krvácení. Myomy se s její pomocí začaly léčit v druhé polovině devadesátých let. Jedná se o typický příklad mezioborové spolupráce. Výkon je indikován gynekologem, ale provádí ho radiolog.

Klíčovým se jeví výběr pacientek – stále přetrvává kontroverze, zda je okluzi vhodné provádět jen u pacientek premenopauzálních s dokončenými reprodukčními plány, nebo také u nemocných ve fertilním věku.

Výsledky studií účinků na reprodukci nejsou plně přesvědčivé, takže u pacientek, které plánují otěhotnět, je třeba velké opatrnosti.

Obecně lze konstatovat, že k embolizaci jsou vhodné pacientky, které jsou rizikové pro operační výkon, například pro opakované laparotomie, kvůli obezitě, a to především pacientky se symptomatickými, silně vaskularizovanými myomy, nevhodně lokalizovanými ke standardní myomektomii.

Studie českých autorů

Studie z roku 2004 vykazuje stejný symptomatický efekt obou metod, ale udává, že laparoskopická okluze je méně bolestivá. Studie českých autorů z roku 2007 popisuje vyšší procento abortů po embolizaci, studie z roku 2009 pak podle K. Kubínové popisuje větší redukci objemu myomů po embolizaci.

„Do naší studie jsme zařadili 200 pacientek, 100 na každou metodu. Vstupní kritéria byla v obou skupinách shodná, pouze embolizované pacientky měly myomy o něco větší.

Výsledky půl roku po zákroku ukázaly výraznější objemové zmenšení u embolizovaných, také pacientek s kompletní ischémií myomu bylo v embolizované skupině více.“

Obě metody provází relativně vysoké procento abortů, u obou kolem 30 procent. „Útěchou může být, že pacientky, které překonají první trimestr, mají relativně dobré vyhlídky na úspěšné dokončení gravidity. Vyšší je i zastoupení intrauterinní růstové restrikce u laparoskopické okluze, naštěstí však méně výrazného charakteru.

Komplikace se obecně vyskytovaly málo, rehospitalizace byly častější po embolizaci, ale většinou pro transcervikální expulzi nekrotizovaného myomu. Reintervence se vyskytovaly v obou skupinách shodně kolem 10 %, a to z důvodu selhání léčby nebo rekurence symptomů. Vyšší procento elektivních reintervencí bylo po embolizaci.

Důvodem bylo plánování gravidity, pro které bylo vhodné, převážně laparoskopicky, odstranit nekrotické myomy.

Hysteroskopický nález byl v drtivé většině u pacientek po laparoskopické okluzi normální, u pacientek po embolizaci mělo asi 30 % závažné abnormity, nejčastěji ve smyslu přítomnosti nekrotické tkáně myomu v dutině děložní.

Embolizace tedy přináší výraznější objemovou redukci, za cenu závažnějších intrauterinních abnormalit v hysteroskopickém vyšetření. Je tedy vhodná spíše pro pacientky s dokončenými reprodukčními plány,“ uzavírá K. Kubínová.

Zaměřme se na data o reprodukci

Tématu léčby myomů u graviditu plánujících žen se věnoval doc. MUDr. Michal Mára, CSc., z Gynekologicko‑porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

„Dle mého názoru se vedle údajů o kvalitě života našich pacientek a symptomatickém zlepšení musíme zaměřit zejména na data o reprodukci. Zajímá nás, kolik těch žen otěhotní a potom úspěšně donosí,“ uvažuje v úvodu.

Prevalence děložních myomů u této skupiny žen nepochybně roste. To je dáno jednak vyšším věkem počátku snah o těhotenství, jednak lepší diagnostikou.

U prací, jež se věnují pacientkám s intramurálním myomem, který, jak se zdá dutinu nedeformuje, panuje určitá neshoda. Některé práce u nich popisují výrazně nižší pregnancy rate, na druhou stranu jiné studie, alespoň pro myomy do 4 cm, uvádějí obdobné pregnancy rate jako u zdravých žen bez myomu. Pak se doporučuje neoperovat, ale podpořit ženu v co nejčasnějším otěhotnění.

Budete mít zájem:  Jsem žena a chci nezávislost. Proto podnikám

Důležitá práce byla publikována předloni. Jedná se o metaanalýzu 19 velkých randomizovaných studií z oblasti IVF, kde se hodnotilo přes 6 000 cyklů.

Kupodivu potvrzuje fakt, že i intramurální myomy, které vůbec nedeformovaly dutinu děložní, signifikantně snižovaly jak livebirth rate, tak clinical pregnancy rate, a snižovaly tak šanci ženy na úspěšné donošení a porod živého dítěte.

V současnosti je nejvíce využívána kauzální léčba, která je samozřejmě spojena s jistou invazivitou. „Už máme jasno v tom, jaký operační přístup vybrat. Určitá kontroverze přetrvává snad jen u submukózních myomů prvního typu, které prominují částečně do dutiny děložní.

Zde je možné operovat ve více sezeních hysteroskopicky, nebo provést jednorázovou laparoskopickou či laparotomickou myomektomii. Velký důraz ale musí být vždy kladen na suturu, abychom se vyhnuli ruptuře dělohy v graviditě,“ upozorňuje M.

Mára a dále se zabývá otázkou předoperační léčby: „Zde máme na výběr podání farmak nebo okluzivní zákrok. S podáváním analog GnRH nemáme příliš dobré zkušenosti, ale postembolizační myomektomie nám může přinést určité výhody.

Operace pak probíhá s daleko nižším krvácením, devitalizovaná tkáň má dobře viditelné hranice oproti zdravé tkáni. Pokud dojde k průniku do dutiny děložní, pak samozřejmě musíme, nejen z důvodu plánované gravidity, děložní dutinu a stěnu rekonstruovat.

Při operaci neembolizovaných myomů do dutiny děložní jsou nitroděložní adheze vzácné, ale u myomektomií po embolizaci je riziko těchto srůstů podstatně vyšší. Naštěstí na to včas přicházíme a můžeme řešit pomocí second look hysteroskopie.“

Přichází žhavá novinka

Nově se na trh dostává také selektivní modulátor progesteronového receptoru, ulipristal acetát (Esmya). Také tomuto tématu se M.

Mára věnuje: „Jedná se nepochybně do budoucna o nadějný lék, především proto, že má jen zcela minimální vedlejší účinky a rychle a velmi spolehlivě zastavuje krvácení. Ze studií vyplývá, že má vliv i na objem myomů.

My jsme provedli ve spolupráci s brněnským a motolským pracovištěm studii, která byla zaměřena na histopatologické nálezy a výskyt apoptózy. Právě apoptóza v in vitro studiích vysvětlovala schopnost přípravku ovlivňovat myomy.

Ukázalo se, že ve tkáni myomu po léčbě ulipristal acetátem je výskyt apoptózy signifikantně vyšší oproti ženám bez terapie nebo užívajícím analoga. Je tedy možné, že léčba založená na apoptóze je mnohem šetrnější než léčba vyúsťující v nekrózu myomu, jakou vidíme u embolizace.“

V problematice myomů je rovněž důležitá otázka nerozpoznané malignity. Může se jednat o leiomyosarkom, endometriální stromální sarkom nebo karcinom endometria. „Takové případy jsou naštěstí poměrně vzácné.

Hysterektomie z jiné než onkologické indikace jsme provedli v souboru přibližně 1 000 pacientek pouze dvakrát.

Jednou se jednalo o devastující difuzní infiltrující adenomyom, podruhé přišla pacientka s dělohou dosahující až po bránici, kde přesto, že jsme hlavní masu myomů enukleovali, zůstal zbytek plný myomatózních uzlíků a pro krvácení jsme museli provést hysterektomii,“ vzpomíná M. Mára.

Second look laparoskopie se už téměř neprovádí, přestože u laparotomických pacientek je větší riziko adhezí, což může být nepříjemnou okolností následného císařského řezu. „Nicméně vždy, pokud pronikneme do děložní dutiny, provedeme second look hysteroskopii.

Používáme hojně jak lokální hemostatika, tak lokální antiadhezivní produkty. To má význam zejména pro ženy plánující graviditu. Odstup doporučené koncepce od myomektomie je půl roku, delší, dle mého názoru i v souladu se zahraničními zkušenostmi, nemá smysl,“ komentuje M.

Mára.

Současným trendem je po myomektomii rodit vaginálně, alespoň po nekomplikované enukleaci subserózního či intramurálního myomu bez průniku do děložní dutiny. Podle M. Máry je i při průniku do dutiny indikace k císařskému řezu jen relativní, protože po císařském řezu ženy také v řadě případů rodí spontánně.

Přesto v jím zmíněném souboru rodilo asi 70 % žen sekcí, zejména starší rodičky. Když je elektivně indikován císařský řez, tak už většinou není prováděn v 36. týdnu, jak tomu bylo dříve, lékaři se k němu nebojí přistoupit až v 39. týdnu. K tomuto tématu však zcela chybějí jakékoli randomizované studie.

Adenomyóza je v řadě případů od myomů špatně odlišitelná, byť se většinou jedná o nehomogenní a špatně ohraničený útvar. Drtivá většina myomů je benigních, může se ale vyskytnout i tzv. hladkosvalový tumor nejistého maligního potenciálu. „Je vzácný, ale dosud nevíme, co pacientkám poradit, zejména pokud ještě nerodily.

Nikde neexistuje dostatečně velký soubor těchto žen, nikdo netuší, jak vysoké je riziko maligní recidivy v budoucnu. Možná se jedná jen o planý poplach při nálezu většího počtu mitóz nebo koagulační nekrózy. Pacientky mají standardní onkologický follow‑up a u nás zatím nedošlo k recidivě.

Průměrná hmotnost novorozenců po okluzních metodách je nad tři kilogramy. Ve skupině s laparoskopickou okluzí se nachází o něco vyšší výskyt nitroděložní růstové retardace, ale jedná se většinou o donošené děti s porodní hmotností nad dva kilogramy.

V dopplerovských studiích v průběhu gravidity měly pacientky jak po laparookluzi, tak po embolizaci normální nálezy,“ uzavírá optimisticky M. Mára.

Myomy: Jaké mají příznaky a jak se léčí?

Způsobů, jak se zbavit myomů, je mnoho • Autor: iStock.com

Způsob léčby je samozřejmě vždy závislý na typu vašeho onemocnění. Příznaky děložní fibrózy se obvykle projevují těžkým krvácením, bolestí zad, zácpou či průjmem.

Pro následnou léčbu je také důležité, jak velké myomy jsou, kolik jich je a kde se nacházejí. Podle odborníků je ale výhodou, že nežádoucím důsledkem léčby už dnes v žádném případě nemusí být neplodnost.

I po léčbě děložních fibroidů už dnes ženy běžně rodí zdravé děti.

Fibroidy neboli myomy jsou děložní nádorky, které nemají základ ve vazivu, nýbrž ve vrstvě svalové tkáně, kterou nazýváme myometrium. Myomy tak mohou vzniknout uvnitř stěny či na vnitřní nebo vnější straně dělohy. Nejvíce potíží napáchají právě uvnitř děložní stěny. Myom přitom může být velký jako hrášek, ale dorůst může i do velikosti pomeranče.

Fibroidy bez komplikací

Pokud ve vaší děloze byla zjištěna přítomnost myomů, ale necítíte žádné negativní příznaky, nemusí lékař nutně zasahovat. Pravidelně chodíte na vyšetření, a váš stav je tak pod neustálou kontrolou odborníka. K výrazným změnám pak obvykle dochází před či po menopauze.

Existuje prevence myomů?

V důsledku toho, že vlastně nevíme, co tvorbu myomů způsobuje, je těžké říct, co bychom měli udělat, aby se nám v těle žádný myom neobjevil.

Víme samozřejmě, že fibroidy jsou citlivé na hormony (zejména na již zmiňovaný estrogen) a že k léčbě i ke zmírnění některých příznaků výrazně přispívá pozitivní změna životního stylu. Jednoduše řečeno je tak pro léčbu myomů přínosná vhodná dieta a také pravidelné cvičení.

Zatím sice nemáme žádné rozsáhlé studie o stravě či potravinách, které by mohly fibroidy zmenšit. Obecně lze ale říci, že se vyplatí jíst spíše stravu založenou na ovoci a zelenině.

Hormonální léčba myomů

K léčbě fibroidů se používají i některé hormonální léky. Jedná se například o leuprolid (Lupron), který zabraňuje vzniku příznaků fibroidů, jako jsou krvácení či bolest pánve.

Tyto léky jsou obvykle dostupné ve formě pilulek či nosního spreje. Do těla vám mohou být dodány ale i injekční formou. Tyto léky se ale používají jen po krátkou dobu.

Kromě medikamentů se dají myomy zmenšit i chirurgickým zákrokem.

Hormonální antikoncepce

Další možností léčby symptomů fibrózy dělohy je hormonální antikoncepce. Tyto léky sice myomy nezmenší, ale můžete se díky nim zbavit těžkého krvácení. Někdy se přistoupí i k příjmu mužských hormonů. Například danazol dokáže velmi účinně napodobit mužský testosteron a pomáhá myomy zmenšit. Tato forma léčby může ale u ženy způsobit nadváhu i hrubší hlas.

Nehormonální léky

Užívají se ale i nehormonální léky s obsahem kyseliny tranexamové. Ta může zeslabit krvácení. Bolest a tlak v pánvi mohou snížit analgetika (léky proti bolesti).

Zničení myomů ultrazvukem

Lékaři mohou přistoupit i k chirurgickému zákroku s použitím magnetické rezonance. Odborník myomy vyhledá a následně je „ničí“ vysokofrekvenčním ultrazvukem. Postup je navíc zcela bezbolestný a pacientky se ještě v den zákroku obvykle vrací domů.

Embolizace děložních fibroidů

Mezi další postupy patří i blokování přívodu krve k fibroidům. Ty se díky tomu „smršťují“ a následně umírají.  A jak tato léčba probíhá? Jednoduše, lékař vám dá injekci do tepen, které dodávají do fibroidů krev.

Endometriální ablace

Jedná se o malý chirurgický zákrok, který zničí nejen myom, ale zabrání i těžkému krvácení. Provede se při něm destrukce děložní sliznice. Jedná se ale o metodu, která není vhodná pro ženy, které ještě chtějí v budoucnu otěhotnět.

Myomektomie

Mezi další chirurgickou metodu odstranění fibroidů patří i mymektomenie – odstranění myomů ze sliznice. Lékaři se nejprve pokusí provést ji laparoskopicky, když je nález nevhodný, tak klasickou operační cestou. Její výhodou je, že je i po provedení daného zákroku mohou ženy znovu otěhotnět.

Hysterektomie

Tato metoda byla dlouhá léta jediným způsobem, jak se děložních myomů zbavit. Obvykle se k ní přistupuje u žen s velmi velkými děložními fibroidy, u kterých dochází ke značnému krvácení. Lékaři k této metodě přistupují i v případech, kdy je u pacientky možný například výskyt rakoviny vaječníků. Při vlastním zákroku pak může dojít i k odstranění celé dělohy.

Autor: Daniel Mareš

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector