Na snímku z 25. října 2020 je prostranství před vchodem do restaurace Rio’s na Vyšehradě v Praze, kde vzniklo pietní místo v souvislosti s kauzou ministra zdravotnictví. Romana Prymulu zachytil deník Blesk, jak ve středu v noci vychází bez roušky z uzavřené restaurace. ČTK/Říhová Michaela
Praha – Končící ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) se bude dále podílet na boji s epidemií jako člen vládní expertní skupiny. Po prohlídce záložní nemocnice v pražských Letňanech to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Prohlídky s Babišem se účastnil i Prymula.
Ten dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce řekl, že nechce exekutivní angažmá, ale na boji s epidemií se plánuje podílet z pozice experta. Je podle svých slov v kontaktu s mezinárodní skupinou odborníků, kteří se pandemií zabývají.
Prymulu zachytil deník Blesk, jak ve středu v noci vychází bez roušky z uzavřené restaurace. Ty musí být kvůli šíření koronaviru pro hosty mimo provoz, mohou mít do 20:00 otevřené jen výdejové okénko.
Babiš v pátek proto ministra vyzval k rezignaci. Prymula poté uvedl, že nic neporušil a sám rezignovat nehodlá. Předseda vlády pak navrhl Prymulovo odvolání.
Ten dnes řekl, že je připraven rezignovat, jakmile bude znám jeho nástupce.
„Já jsem skutečně v tuto chvíli okamžitě připraven rezignovat, ale musí tady být nástupce, komu to předám,“ řekl ministr v České televizi. Dodal, že jakmile bude kandidát na ministra zdravotnictví, funkci předá.
„Nemůžeme nechat ministerstvo bez hlavy v době, která je velmi krizová,“ dodal. Premiér dnes zopakoval, že slíbil prezidentovi Miloši Zemanovi, že jméno kandidáta na nového ministra nezveřejní, dokud se s ním prezident nesejde.
To se má stát v úterý.
Premiér v pátek řekl, že by nový ministr mohl nastoupit do funkce ve čtvrtek. Pokud by se to skutečně stalo, Prymula by se zařadil mezi nejkratší dobu sloužící ministry v porevoluční historii. Rekord drží Karolína Peake (LIDEM), která byla v roce 2012 v čele ministerstva obrany pouhých osm dní.
ČT: Na schůzce v zavřené restauraci byl i náměstek VZP Šmehlík
Dalším účastníkem středeční noční schůzky v uzavřené restauraci na Vyšehradě, kde se sešli ministr zdravotnictví Roman Prymula a šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek, byl podle informací České televize náměstek Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) David Šmehlík.
Zaznělo to v pořadu Otázky Václava Moravce. Prymula řekl, že se se Šmehlíkem na místě nepotkal. Jeho přítomnost ale nevyloučil. Šmehlík ČTK večer napsal, že se schůzky nezúčastnil. Uvedl, že v tu dobu byl doma s rodinou.
Správní rada VZP bude brzy vybírat nového ředitele pojišťovny.
VZP je největší zdravotní pojišťovna v zemi. Má 5,9 milionu klientů. Podle původního plánu měla letos hospodařit s příjmy 215,6 miliardy korun a s o 30 milionů nižšími výdaji. Řediteli pojišťovny Zdeňku Kabátkovi končí 3. prosince druhé funkční období. Podle médií by jeho nástupcem mohl být právě Šmehlík.
Prymulu zachytil deník Blesk, jak ve středu v noci vychází bez roušky z uzavřené restaurace. Vyfotografoval pak také Faltýnka. Dalším účastníkem noční schůzky byl ředitel ostravské fakultní nemocnice Jiří Havrlant. Podle ČT byl na místě i Šmehlík.
Prymula řekl, že mluvil jen s Faltýnkem a Havrlantem. „Nemůžu vyloučit, že tam probíhala nějaká další schůzka,“ uvedl ministr zdravotnictví. Dodal, že Šmehlíka neviděl. „Určitě tam nebyl (Šmehlík), nebo musel být v prostoru, kde jsem ho neviděl,“ dodal Prymula. Vyloučil, že by na schůzce mluvili o vedení VZP.
Šmehlík odmítl, že by se setkání účastnil. „Jednoznačně odmítám spekulace o mé údajné účasti na této schůzce. Schůzky jsem se nezúčastnil, v době jejího konání jsem byl doma se svojí rodinou,“ napsal dnes večer ČTK náměstek VZP. Podle něj je za šířením „zcela nepravdivých informací“ snaha zpolitizovat volbu ředitele pojišťovny.
Nového šéfa bude vybírat správní rada VZP. Ta má 30 členů. Deset z nich vybírá vláda na návrh ministra zdravotnictví. Prymula navrhl výměnu některých členů. Podle něj o tom kabinet zatím nejednal, protože na obměně není „všeobecný souhlas, primárně premiéra“.
Podle ČT má Šmehlík podporu 16 členů rady i předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) a Faltýnka. Prymula dnes uvedl, že navrhoval výměnu „osob, které byly spjaty s předchozím vedením a v podstatě s panem náměstkem“.
Správní rada VZP má naplánované jednání na pondělí, zda má však na programu i personální otázky, se dnes ČTK nepodařilo zjistit.
Podle Prymuly jsou dvěma „hlavními kandidáty“ na post ředitele VZP Kabátek a Šmehlík. Informaci ČT, že by se ředitelem mohl stát šéf ostravské fakultní nemocnice Havrlant, nepotvrdil. „Tuhle informaci já nemám,“ řekl dnes Prymula.
Dodal, že s Havrlantem mluvil na schůzce o testování. Pokud by se podle ČT stal šéf ostravské nemocnice ředitelem VZP, mohl by Šmehlík zůstat ve vedení pojišťovny jako jeho náměstek.
„Přišel jsem v době, kdy se tohle neřešilo,“ řekl k nočnímu setkání Prymula.
Havrlant je lékař atestovaný v oborech chirurgie a veřejné zdravotní pojištění. Do čela ostravské nemocnice se postavil loni v polovině února poté, co vyhrál výběrové řízení.
Do té doby od roku 2003 působil v RBP zdravotní pojišťovně jako náměstek ředitele pro zdravotnictví, předtím od roku 1996 jako vedoucí odboru revizních lékařů.
V letech 1988 až 2004 pracoval jako lékař na chirurgickém oddělení Vítkovické nemocnice.
Aktivisté, některé organizace a média poukazují na případný střet zájmů ve zdravotnictví. Podniká v něm například Babišův svěřenský fond i firma Prymulovy dcery. Týdeník Euro.
cz v sobotu napsal, že firma Medimun, kterou ovládá dcera Prymuly, získala letos v srpnu dotaci víc než 650.000 Kč z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Peníze mají být na nákup technologií k výrobě dezinfekce.
Podle týdeníku byla firma dosud většinou ztrátová a vykazovala minimální činnost.
vláda personální Prymula koronavirus
- Autor: ČTK
Ministr Němeček: Českou republiku bude střežit před šířením infekcí expertní tým
„Po jednání s ministry zdravotnictví členských států Evropské unie v Lucemburku, kde rezonovalo především téma uprchlické krize a s ním spojeného rizika šíření závažných nakažlivých chorob, jsem rozhodl o okamžitém sestavení speciálního týmu pro ochranu obyvatelstva naší země proti přenosu infekčních nemocí. V tuto chvíli je naší prioritou prevence. V týmu budou experti na infekční nemoci, bezpečnostní otázky i na problematiku migrace,“ vysvětlil své rozhodnutí ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.
Foto: Hans Štembera Popisek: Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček
Mezi infekčními chorobami z oblastí, odkud migranti přicházejí, se jako primární riziko u uprchlíků jeví tuberkulóza. Dále hovoříme například o možnosti importu poliomyelitidy ze zemí výskytu této infekce (Nigerie, Pákistán a Afganistán).
Migranti mohou být i přenašeči infekcí, které se již běžně vyskytují v Evropě, jako například meningokoková meningitida.
Při kumulaci běženců s nízkou úrovní osobní hygieny může pak hrozit epidemický výskyt u lidí umístěných v uprchlických zařízeních.
„Občanům České republiky aktuálně nehrozí žádné zdravotní nebezpečí a naším jednoznačným cílem je, abychom tento stav zachovali! Cestou je právě včasná prevence. Jsme si vědomi všech popsaných rizik a na potřebných opatřeních budeme samozřejmě intenzivně spolupracovat s ministerstvem vnitra, v jehož správě jsou zařízení dočasného pobytu uprchlíků,“ zdůraznil ministr zdravotnictví.
Již několik týdnů pracuje na monitoringu situace také tým Hlavního hygienika České republiky, který je denně v kontaktu s orgány Světové zdravotnické organizace a Evropské komise a zajišťuje tak přísun zcela aktuálních informací o případných rizicích, která by byla zaznamenána v okolních státech a naznačovala možnost podobného rizika na našem území. Na základě tohoto monitoringu již také fungují preventivní opatření při vstupním vyšetřování migrantů.
„Prvním úkolem nového týmu bude vytvořit z již nastavených opatření trvalý systém a dále tuto ochranu doplňovat a rozvíjet podle aktuálních potřeb vyplývajících z denního monitoringu situace,“ uzavřel ministr Němeček.
Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE. Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
reklama
EU , migrace , Němeček , zdravotnictví , epidemie , uprchlíci
autor: PV
Ministerstvo zdravotnictví spustí centrální rezervační systém
Ministerstvo zdravotnictví v pátek 15. ledna v 8:00 spustí pro vybranou skupinu populace nový centrální rezervační systém pro očkování proti COVID-19. Hlásit se mohou lidé starší 80 let přes web registrace.mzcr.cz, crs.uzis.cz nebo telefonní linku 1221. S přihlašováním jim mohou pomoci další osoby, například příbuzní, ale také jejich praktičtí lékaři.
Centrální rezervační systém poskytuje zájemcům možnost registrace a rezervace k provedení očkování. Registrace je online registrační formulář pro osoby indikující jejich zájem a souhlas s očkováním, s nutným vyplněním údajů pro prioritizaci.
Z registrace je vypočteno bodové skóre, které spolu s plánem dodávek vakcín určuje, kdy je osoba vyzvána k rezervaci na konkrétní termín.
„Rezervační systém poskytne rezervaci prvního i druhého termínu současně, a to včetně možnosti změny data i připomínek na jednotlivé návštěvy. To vše na jednom místě. Systém pracuje s dalšími informačními systémy resortu, např. ISIN, který je využíván k zaznamenání provedeného očkování a zároveň k vystavení certifikátu o provedeném očkování.
Celkové řešení přináší lepší koordinaci a logistiku očkování na celostátní i krajské úrovni. Při přípravě nového systému tým využil zkušenosti s objednávkovým systémem pro testování obyvatel na koronavirus,“ řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný.
Rezervace termínů bude možná přímo na portálu Centrálního rezervačního systému, případně na telefonní lince 1221.
Zdravotníci se budou hlásit dál přes zdravotnická zařízení, registrace pro ně začne 18. ledna, nejpozději však 22. ledna. „Během víkendu bude systém provázaný s databází zdravotníků v ČR. Důvodem je to, aby se někdo nepokoušel podvádět,“ doplnil ministr Blatný.
Zájemce o očkování nejprve na webu při vstupu do formuláře zadá telefonní číslo, na které mu přijde PIN kód pro potvrzení, což je bezpečnostní opatření proti neoprávněnému přihlašování ze strany robotických počítačových programů. Přihlášený bude poté zadávat jméno, trvalé bydliště, rodné číslo a číslo a název své zdravotní pojišťovny. Vybere také preferované místo, kde se chce nechat očkovat.
Centrální rezervační systém vychází ze zkušeností z plošného antigenního testování, jehož cílem je nabídnout zájemcům pohodlnou rezervaci termínů očkování a zároveň zpřístupnit rezervaci očkování v rámci jednotlivých krajů z jednoho místa.
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví
Aktuality | Zpravodajství | FLORENCE – Odborný časopis pro ošetřovatelství a ostatní zdravotnické profese
- V říjnu budou odborníci upozorňovat na riziko zneužívání alkoholu. Kampaň, jejíž součástí budou například přednášky na školách či dopravní kontroly, bude stát miliony korun, které zaplatí producenti alkoholu, potravinářská komora i oddělení bezpečnosti silničního provozu ministerstva dopravy (BESIP).
- Snadnější detekci škodlivých látek mají umožnit modely lidských buněk, které vyvinuli toxikologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Modely lidských buněk dokážou odhalit nebezpečné látky v životním prostředí či potravinách a lze je využít i při testování vedlejších účinků nových léčiv.
- Nemocnice dostanou za akutní péči příští rok o tři procenta víc než letos, mělo by to stačit na pětiprocentní růst tarifních platů, řekl novinářům po dnešním jednání se zástupci nemocnic ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD).
- Dnešní Národní den epilepsie připomíná, že neurologické onemocnění, kterým trpí šest milionů Evropanů, nemusí uzavírat cestu k plnohodnotnému životu. Epileptici narážejí kvůli neznalosti a obavám okolí spíše na společenská omezení než na zdravotní limity, sdělila ČTK předsedkyně Společnosti „E“ Alena Červenková.
- Přes sto kilometrů našlapali lékaři, účastníci mezinárodního hemofilického summitu, který se konal v Praze. Díky jejich sportovnímu výkonu dostal Český svaz hemofiliků od organizátorů summitu dar ve výši 100 000 korun.
- Tisíc srdcí za 31 let transplantovali pacientům v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). První transplantaci tam provedli lékaři 31. ledna 1984 Josefu Divinovi, kterému náročný zákrok prodloužil život o 13 let.
- Slovenská policie podezírá šestačtyřicetiletého muže z Popradu na východě země, že v sobotu odpojil od přístrojů svého čtyřiadvacetiletého syna s poškozeným mozkem. „Policie už muže obvinila z vraždy,“ uvedl server Pravda.sk. Eutanazie není na Slovensku povolena.
- Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-CRC) jedná s Čínou omožnostech spolupráce při výzkumech a studiích nových možností diagnostiky a léčby kardiovaskulárních a neurologických onemocnění.
- „Po jednání s ministry zdravotnictví členských států Evropské unie v Lucemburku, kde rezonovalo především téma uprchlické krize a s ním spojeného rizika šíření závažných nakažlivých chorob, jsem rozhodl o okamžitém sestavení speciálního týmu pro ochranu obyvatelstva naší země proti přenosu infekčních nemocí.
- Hodonínská nemocnice opravila za více než 14 milionů korun prostory v hlavní budově, kde začne v říjnu nově fungovat hemodialýza pro léčbu pacientů s onemocněním ledvin. Dosavadních 25 let nemocnice prováděla hemodialýzu v objektu, který byl původně jen dočasnou stavbou na deset let a nyní je v nevyhovujícím stavu.
Komentář: Kdo bude ministr zdravotnictví? A není to jedno?
Orloj politicky nepolíbených lékařů se jako strategie vedení ministerstva neosvědčil.
Jestli premiér nemá odvahu svěřit politickou funkci politicky zkušenému člověku, ať se na výměnu ministra zdravotnictví raději vykašle.
Jestli si dvaadvacátý český ministr zdravotnictví už už balí fidlátka a na jeho místo se chystá ministr třiadvacátý, v tuto chvíli najisto nevíme.
Jisté je, že židle se pod Janem Blatným očividně houpe, úvahy a spekulace o jeho odvolání ovládají veřejný prostor a premiér Babiš neudělal vůbec nic, aby je rázně utnul. Pod tlakem otázek zajistil Blatnému funkci do konce března s tím, že „v dubnu se uvidí“.
Zároveň nepromešká žádnou příležitost ke kritice svého ministra, tu za formulaci mimořádných opatření, tady zase za špatnou komunikaci. Dokonce mu poslal několik nevlídných dopisů, z nichž tři se dostaly i do médií. V jednom z nich stála i věta: „Jeví se mi, že Ministerstvo zdravotnictví pod vaším vedením rezignovalo na řádný výkon funkce tohoto resortu.“
Můžeme se tedy všemu mlžení navzdory shodnout na tom, že takhle by se s ministrem, který by představoval pevný a nosný pilíř vládního týmu, nejspíš nezacházelo. Ze všech Babišových veřejných vystoupení je naopak patrné, že by se Blatného docela rád zbavil. Je proto namístě se ptát, proč to ještě neudělal a co by Blatného konec znamenal pro český boj s epidemií.
Na první otázku existuje více odpovědí. Tou první je paradoxně bezohledný tlak Pražského hradu, který už zcela bez servítek lobbuje za Blatného konec, viní jej z nekompetentnosti, a dokonce z odpovědnosti za smrt stovek lidí.
To kvůli odmítavému přístupu ministerstva k očkování Čechů neregistrovanou vakcínou Sputnik V. Právě neomalený hradní přístup Blatnému možná prodloužil ministerskou kariéru.
Mezi Babišem a Blatným to jiskří delší dobu, ale pokud by premiér ministra vyhodil nyní, bude to zase jednou – pokolikáté už? – vypadat, že namísto premiéra vládu řídí a její personální složení diktuje Miloš Zeman.
Druhým důvodem, proč je Blatný stále na ministerstvu navzdory špatným vztahům s premiérem, je personální nouze. Babišova personální politika je dlouhodobě naprosto tragická, stačí si připomenout právem zapomenutá jména jako Vladimír Kremlík, Taťána Malá nebo Marta Nováková.
Konec Jana Blatného by byl dalším přiznáním fatálního selhání při výběru ministrů.
Nedá moc práce dohledat říjnové Babišovy chvástavé výroky o tom, že nástupce Romana Prymuly sehnal během několika minut, že jde o nezpochybnitelného odborníka s bohatými zahraničními zkušenostmi a vůbec že klíčový rezort pro zvládání epidemie nemohlo potkat nic lepšího.
Byly to samozřejmě prázdné řeči, je celkem obecně známo, jak zoufale a marně Babišovi lidé obvolávali ředitele fakultních nemocnic jednoho po druhém a jak bylo nakonec nutné sáhnout po neznámém náměstkovi z té brněnské.
Všeobecná ochota usednout na vratkou a nepohodlnou židli po Blatném nedosahuje z pochopitelných důvodů ani dnes žádných závratných hodnot. A protože Babiš nechce riskovat delší období, v němž by musel ministerstvo řídit sám nebo ho svěřit Karlu Havlíčkovi, zůstává Blatný tam, kde je.
Nenechme se mýlit – důvodů pro odvolání Blatného by se našlo bezmála nepočítaně.
Od zmatené komunikace skoro všech opatření přes utracení protiepidemického systému PES, přes usilovné alibistické hledání statistik, v nichž Česko není nejhorší na světě, přes přihrávku dezinformátorům blábolením o dopravních nehodách, přes želatinový postoj k premiérovu nákupu ivermektinu až po malicherné schovávání relevantních dat o účinnosti opatření. Ta sice Blatný pro účely jednání o nouzovém stavu poskytl opozičním politikům, ale s veřejností se o ně podělit odmítl.
Přes to všechno ale platí, že měnit ministra v nejhlubší fázi epidemické krize je hloupost, zvláště když se o jeho místo hlásí v podstatě jen šéf vinohradské fakultky a dermatolog Petr Arenberger.
Ten je sice o něco šarmantnějším řečníkem než Blatný, ale jinak je to z hlediska vyhlídek na politické působení úplně stejný králík z klobouku jako Blatný – může mile překvapit, ale taky nemusí.
Tyhle experimenty snad už stačily s Blatným a Prymulou. Nepřekvapil ani jeden.
Jestliže nemá Babiš odvahu svěřit výsostně politickou funkci politicky zkušenému člověku, ať se na výměnu ministra zdravotnictví vykašle. Orloj politicky nepolíbených doktorů, jinak jistě úctyhodných docentů a profesorů, chod ministerstva opravdu nezachrání.
Mnohem více by mu pomohlo, kdyby Babiš přestal dělat vlastní pokoutní zdravotní politiku a přestal svému ministrovi házet klacky pod nohy.
Kdyby se netvářil, že bez premiérského dohledu se lékaři netrefí pacientům vakcínou do ramene, že bez jeho zásahu nebude v mrazáku na vakcínu správná teplota, že bez jeho expertízy nepozná lékový ústav ani ministr zdravotnictví, které léky na covid-19 zabírají.
Babiš nedokáže odolat politickému potenciálu, který nyní ze zdravotnictví vyplývá. Bez ohledu na to, kdo zrovna sedí na ministerstvu, vytváří paralelní expertní a politické struktury, v nichž prosazuje vlastní postoje a dbá o sebeprezentaci.
Nebetyčně hloupý a nekompetentní Babišův mikromanagement ve vysoce odborných otázkách je největším problémem dnešního zdravotnictví a boje s pandemií. Pokud s ním premiér nepřestane, bude vlastně úplně jedno, kdo bude sedět na Ministerstvu zdravotnictví.
Osoba ministra se projeví v některých dílčích věcech. Blatnému například patří uznání za to, jak se postavil proti hradní sputnikové ofenzivě, zkraje podporované i Babišem.
Ta by například pod patronací Petra Arenbergera mohla slavit (a možná bude slavit) mnohem větší úspěch.
Jako celek ale boj s pandemií nyní trpí pod Babišovým mesianismem a jeho snahou nahňácat si pod sebe maximum kompetencí a činností, při nichž se dá vyfotit. Na tom osoba starého či nového ministra zdravotnictví nic moc nezmění.
Ministr zdravotnictví: Českou republiku bude střežit před šířením infekcí expertní tým
Vytvořeno: 25. 9. 2015 Poslední aktualizace: 25. 9. 2015
„Po jednání s ministry zdravotnictví členských států Evropské unie v Lucemburku, kde rezonovalo především téma uprchlické krize a s ním spojeného rizika šíření závažných nakažlivých chorob, jsem rozhodl o okamžitém sestavení speciálního týmu pro ochranu obyvatelstva naší země proti přenosu infekčních nemocí. V tuto chvíli je naší prioritou prevence. V týmu budou experti na infekční nemoci, bezpečnostní otázky i na problematiku migrace,“ vysvětlil své rozhodnutí ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.
Mezi infekčními chorobami z oblastí, odkud migranti přicházejí, se jako primární riziko u uprchlíků jeví tuberkulóza. Dále hovoříme například o možnosti importu poliomyelitidy ze zemí výskytu této infekce (Nigerie, Pákistán a Afganistán).
Migranti mohou být i přenašeči infekcí, které se již běžně vyskytují v Evropě, jako například meningokoková meningitida.
Při kumulaci běženců s nízkou úrovní osobní hygieny může pak hrozit epidemický výskyt u lidí umístěných v uprchlických zařízeních.
„Občanům České republiky aktuálně nehrozí žádné zdravotní nebezpečí a naším jednoznačným cílem je, abychom tento stav zachovali! Cestou je právě včasná prevence.
Jsme si vědomi všech popsaných rizik a na potřebných opatřeních budeme samozřejmě intenzivně spolupracovat s ministerstvem vnitra, v jehož správě jsou zařízení dočasného pobytu uprchlíků,“ zdůraznil ministr zdravotnictví.
Již několik týdnů pracuje na monitoringu situace také tým Hlavního hygienika České republiky, který je denně v kontaktu s orgány Světové zdravotnické organizace a Evropské komise a zajišťuje tak přísun zcela aktuálních informací o případných rizicích, která by byla zaznamenána v okolních státech a naznačovala možnost podobného rizika na našem území. Na základě tohoto monitoringu již také fungují preventivní opatření při vstupním vyšetřování migrantů.
„Prvním úkolem nového týmu bude vytvořit z již nastavených opatření trvalý systém a dále tuto ochranu doplňovat a rozvíjet podle aktuálních potřeb vyplývajících z denního monitoringu situace,“ uzavřel ministr Němeček.
Pro více informací kontaktujte Ministerstvo zdravotnictví ČR, tel.: 224 972 604
Odbor komunikace s veřejností, e-mail: [email protected]
Jste spokojeni s obsahem této stránky?
Děkujeme! Máte nějaký nápad, jak stránku vylepšit?
Co zde chybí nebo byste vylepšili?
Děkujeme vám za zpětnou vazbu!
Prymula: Nakažení budou přibývat nejméně dva týdny, Česko se blíží 10 tisícům denně
Nakažení covidem-19 budou podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) přibývat ještě deset dní až dva týdny. Kapacity v nemocnicích se už podařilo zdvojnásobit.
Kolaps zdravotnictví kvůli epidemii covidu-19 podle koordinátora intenzivní péče Vladimíra Černého nehrozí. Nejbližší týdny ale budou velmi těžké.
Události kolem pandemie v Česku i ve světě sledujeme v on-line reportáži.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Nakažení covidem-19 budou podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) přibývat ještě deset dní až dva týdny.
- Kolaps zdravotnictví kvůli epidemii covidu-19 podle koordinátora intenzivní péče Vladimíra Černého nehrozí. Nejbližší týdny budou podle něj ale velmi těžké, zejména pro personál.
- Ve čtvrtek testy v Česku potvrdily nákazu novým koronavirem u 9721 lidí.
12:39
Vážení čtenáři, dosavadní on-line přenos tímto končí. Aktuální dění okolo šíření koronaviru v Česku i ve světě sledujeme v nové on-line reportáži.
12:21
Chorvatsko za posledních 24 hodin zaznamenalo 1131 případů nákazy koronavirem, čímž poprvé od začátku epidemie překonalo hranici 1000 nových infekcí za den. V zemi panují obavy, zda místní zdravotnictví vydrží nápor pacientů.
12:16
Devět krajů je v nejhorším červeném stupni rizika nákazy koronavirem. Ve druhém jsou Plzeňský, Ústecký, Liberecký, Olomoucký kraj a Vysočina.
12:00
Knihkupcům pomáhá internetový obchod, který zaznamenal výrazný růst, není však tak velký, aby uživil celý velkoobchod.
11:50
Během dvou měsíců, kdy preventivně testuje své zaměstnance na covid-19, provedla těžební společnost OKD 21 211 PCR testů. Mezi vzorky bylo za tu dobu 113 pozitivních. Řekla to v pátek mluvčí OKD Naďa Chattová. Na dolech společnosti OKD na Karvinsku byla v květnu největší ohniska nákazy v Moravskoslezském kraji.
11:47
Podle vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) je koronavirová epidemie největší hrozbou pro Evropu od 2. světové války. EU proto kvůli jejímu zvládnutí zintenzivní komunikaci, každý týden budou probíhat na úrovni Rady EU videokonference, kterých se Česko bude účastnit.
Ke konci roku budeme mít pravděpodobně okolo 10 tisíc nakažených denně, prohlásil Blatný | Domov
Praha Expertní skupina ministerstva zdravotnictví bude muset řešit, zda resort při setrvale vysokém skóre protiepidemického systému PES vládě navrhne přesun do pátého stupně pohotovosti. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) to uvedl v tiskové zprávě, kterou rozeslalo ministerstvo zdravotnictví.
„Cílem testování je, abychom z dané populace identifikovali zejména osoby, které nemají příznaky, a tudíž nevědomě rozšiřují infekci mezi ostatní,“ uvedl ministr zdravotnictví Jan Blatný k významu antigenních testů s tím, že je potřeba v případě pozitivity jít ihned do izolace, v případě zhoršení stavu pak za doktorem.
Rizikové skóre PES v pátek stouplo na 76 bodů ze sta a odpovídá pátému stupni rizika. Česko se ale teprve v pátek z rozhodnutí vlády přesunulo ze třetího do čtvrtého stupně přísnosti opatření.
Nových případů covidu-19 bude tento týden průměrně kolem 6000. Za týden se průměrný počet zvýšil o 30 procent, příští týden budou počty ještě vyšší, uvedl na tiskové konferenci Ladislav Dušek z Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
Nových případů covidu-19 bude tento týden podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška průměrně kolem 6000. Za týden průměrný počet vzrostl o 30 procent, příští týden budou ještě vyšší. Reprodukční číslo je 1,2, roste i podíl pozitivních ze všech testů.
Ministerstvo chce posoudit i rizikovost aktivit
Spolu s metodikou započítávání antigenních testů bude podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) ke konci roku posouzeno i riziko jednotlivých aktivit. Mohlo by to vést i ke změně tabulek PES, řekl novinářům.
Rizikové skóre protiepidemického systému PES je číslo, které hodnotí vývoj epidemie za poslední dva týdny. Odpovídá mu pět stupňů přísnosti opatření, do nichž jsou zařazené ekonomické, kulturní, sportovní, vzdělávací a další aktivity.
Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška plošné testování antigenními testy nevyhnutelně změní statistiku a ta se jim bude muset přizpůsobit.
„Budeme dělat všechno pro to, abychom byli schopni kvalifikovat riziko jednotlivých aktivit. To by mohlo vést i ke změnám v tabulkách. Méně rizikové aktivity by tak mohly být umožněny,“ uvedl Blatný. Současně ale také upozornil na to, že není nakloněn dalším výjimkám.
Protiepidemické skóre má fungovat tak, že pokud je překročena hranice pro vyšší stupeň, zvažuje ministerstvo zpřísnění po třech dnech, u nižšího stupně po sedmi dnech. Do třetího stupně, který umožnil například otevření obchodů, hotelů či restaurací, se Česko posunulo 3. prosince. Už po několika dnech ale skóre stouplo do čtvrtého stupně. Opatření, která mu odpovídají platí až od pátku.
Skóre se vypočítává ze čtrnáctidenního počtu nakažených na 100 000 obyvatel, stejného parametru vztaženého na populaci seniorů, reprodukčního čísla a podílu pozitivních ze všech provedených testů.
Kvůli antigenním testům ale bude nutné tuto metodiku podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky upravit, protože se jich díky plošnému testování provádí velké množství, a pro jejich potvrzení se dělají další, většinou pozitivní, testy i původní metodou PCR.
„Antigenní testy vytáhnou z té populace část lidí, kteří by jinak šli na test PCR. A tím se mění skupiny lidí, které jsou testovány PCR. Pozorujeme, že nám narůstá podíl indikovaných praktickými lékaři, nemocnicemi a mimo jiné je to i jeden z důvodů, proč roste pozitivita záchytu, protože tam je větší pravděpodobnost pozitivity,“ vysvětlil Dušek.
Se startem plošného testování podle něj za chvíli budou antigenní testy dominantním testem, který bude prováděn. Za čtvrtek bylo asi devět procent nových případů odhaleno při antigenním testování, očekává se do budoucna až pětina. Změní se kvůli nim relativní pozitivita. „Pracujeme na změně metodiky v hodnocení indexu rizika,“ uvedl. Dodal, že změna nastane nejspíš kolem konce roku.