Méně antibiotik a chemie v jídle

Datum: 17.09.2020

Rezistentní bakterie, na které nezabírají antibiotika, představují pro lidstvo v současné chvíli poměrně akutní hrozbu.

Světová zdravotnická organizace tvrdí, že pokud se rychle nezmění přístup k léčbě, brzy se vrátíme do dob, kdy lidé běžně umírali na zápal plic a další doposud snadno léčitelné infekce.

Podle BBC rezistentní bakterie každý rok zabijí 25 tisíc obyvatel Evropské unie. Tito lidé umírají, přestože jsou léčeni nejnovějšími medikamenty.

Bakterie se už bohužel antibiotikům naprosto přizpůsobily a jediným možným řešením, jak nemoci účinně léčit, je vyvinout zcela nové léky.

Antibiotika všude a na léčbu čehokoli

Vytváření odolnosti vůči lékům je přirozený biologický proces, kterým se mikroorganismy brání proti látkám, které je zabíjejí. Tomu lidé zabránit nemohou. Tento proces odolnosti však urychlujeme svým nesprávným chováním.

Dnes je již pravidlem, že mi chodí do poradny mnoho klientů, kteří jsou více či méně celoročně na antibiotikách. Léčba jim sice moc nezabírá, ale pan doktor je píše, tak je užívají. Na rýmu, na kašel, na kožní problémy, na gynekologické potíže, prostě na všechno.

Léčebný úspěch téměř není, ale užíváme a užíváme.

Je důležité si uvědomit, že více než polovina světové produkce antibiotik putuje do zemědělství. To znamená, že jsou jimi léčena zvířata. Když pak bakterie zmutují a začnou se přenášet na člověka, mohou být už od začátku imunní vůči našim lékům.

Řešení

Přirozenému biologickému procesu bakterií nezabráníme, můžeme však posílit svůj imunitní systém natolik, aby si s nimi poradil.

Náš imunitní systém je velmi silný a dokáže si poradit téměř se vším, ale jen za předpokladu, že jej trvale neoslabujeme chronickým stresem, chemickými látkami z jídla, léků a dalších látek, dále nedostatkem pohybu a nedostatkem čerstvého vzduchu.

Neužívejte zbytečně antibiotika, analgetika ani jiné chemické léky. Jezte co nejvíce přirozenou stravu, otužujte se, pohybujte se co nejvíce venku v přírodě, uvolňujte psychické napětí přirozeným pohybem.

Protiargumentem bývá, že se lidé těžko vyhnou vlivům stresu, špatného jídla a nezdravého životního prostředí. Proto je velmi důležité, pokud jste stále vystaveni působení některého z výše uvedených faktorů, stabilně užívat různé  přírodní preparáty na podporu imunitního systému.

Bylinné směsi či tinktury užívejte preventivně, ale také především v případě počáteční fáze nemoci. Zkuste ji vždy nejdříve řešit přírodní cestou. Existuje celá řada bylin, které podporují imunitu a také mají antibiotické účinky.

Přírodní přípravky podporující přirozenou imunitu

Echinacea – známá léčivka, která přirozeně podporuje imunitu těla. Je vhodná na dlouhodobé užívání zejména v ředění D3, což je ředění dle receptur Ing. J. Janči. Jeho účinky jsou téměř homeopatické.

Rudé Lapacho – tato cizokrajná bylina nejenom přirozeně podporuje imunitu těla, ale také napomáhá vylučování toxických látek z něj. Je vhodná na dlouhodobé užívání zejména v ředění D3, což je ředění dle receptur Ing. J. Janči, čímž je opět zajištěný homeopatický účinek.

Ořešák královský – tinktura z pupenů tohoto statného stromu je silným bojovníkem proti chronickým infekcím – zejména stafylokokovým a streptokokovým. Je důležité ji užívat dlouhodobě.

Rakytník řešetlákový – tinktura z pupenů silně podporuje imunitní systém, zejména pokud dochází k jeho oslabování vlivem stresu a nekvalitní stravy. Je vhodné ji užívat dlouhodobě.

Přírodní přípravky s antibiotickým působením

Lichořeřišnice– je léčivka, která velmi rychle působí při virových infekcích, je přirozeným antibiotikem. Působí velmi dobře i proti streptokokům a stafylokokům. Tinktura z pupenů lichořeřišnice má velmi silné působení a nasazuje se při akutním problému. Tinktura z bylin ředěná D3 je vhodná na doléčení a dlouhodobé užívání.

Grepová jadérka – výluh z grepových jadérek působí velmi silně na viry, bakterie, streptokoky, stafylokoky, ale i helikobakterie.

Vilcacora – amazonská pralesní bylina známá také jako kočičí dráp. Kúra z této byliny má mimo jiné silné antibiotické účinky, působí proti virům i plísním a vstřebává novotvary.

Výrazné antibiotické účinky vykazují také různé druhy medicinálních hub

Zamyslete se nad vaším zdravím již dnes. Začněte užívat nějaké preventivní přípravky a omezte tak výskyt vašich nemocí. V případě, že vás nějaká nemoc přeci jen přepadne, snažte se s ní nejdříve vypořádat přírodní cestou, za což vám vaše tělo rozhodně v budoucnu poděkuje.

Nechcete přijít o další články? Zde vyplňte svůj e-mail

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů

Zodpovědný přístup k antibiotikům

Státní veterinární správa (SVS) si v rámci „Antibiotického týdne“ připomíná nutnost zodpovědného přístupu k používání antibiotik, respektive všem antimikrobikům. Nevhodné nebo nadměrné užívání antibiotik může vést k větší odolnosti baktérií, což je nebezpečné pro zdraví zvířat i lidi.

SVS proto dlouhodobě šíří informace nabádající k odpovědnému používání veterinárních antibiotik, provádí kontrolu jejich používání a to včetně sledování případných zbytků (reziduí) v potravinách živočišného původu po podání antimikrobik zvířatům.

Pro konzumenta to znamená, že tuzemská produkce masa, mléka, vajec a medu je monitorována s využitím moderních a velmi citlivých laboratorních technik dle pečlivě nastavených pravidel.

O tom, že si zainteresované subjekty začaly uvědomovat důležitost zodpovědnějšího přístupu k antibiotikům, svědčí klesající spotřeba antibiotik v chovech, která se dle dostupných údajů v posledních pěti letech snížila téměř o polovinu (46% pokud vztáhneme na populaci chovaných hospodářských zvířat). V mezinárodním srovnání v rámci třicítky států Evropy se spotřeby antimikrobik v českých chovech pohybují okolo průměru. Zacházení s antimikrobiky ve veterinární oblasti tedy zaznamenalo významný posun směrem k výraznému snížení a racionalizaci podání.  

V posledních letech se nejen poukazuje na rizika pro lidské zdraví plynoucí jak z možného přenosu přímo rezistentních bakterií, tak i „přenosu rezistencí“ mezi jednotlivými mikroorganismy, tak z případných zbytků antibiotik v potravinách živočišného původu, ale i zátěže pro životní prostředí ve spojení s výrobou a používáním antimikrobik.

Veterinární dozor si je vědom rizik plynoucích z nesprávného a nadměrného použití veterinárních léčiv obecně. V rámci národního monitoringu reziduí a kontaminatů (tzv. cizorodých látek) proto mimo jiné sleduje výskyt nadlimitních hodnot antibiotik u všech kategorií potravin živočišného původu.

Monitorováno je rovněž užívání antimikrobiálních látek v chovech.

Celý systém má směřovat k tomu, aby byla veterinární antibiotika používána s plnou odpovědností a pouze v případech indikovaných na základě přesné diagnózy stanovené veterinárním lékařem a vždy, když je to možné při laboratorně potvrzené citlivosti původce onemocnění k příslušnému antimikrobiku.

V roce 2017 bylo v rámci národního monitoringu vyšetřeno celkem 2193 vzorků živočišných komodit (masa a vnitřností jatečných zvířat, ryb, mléka, medu, vajec, zvěřiny a ryb) na rezidua antimikrobik.

Maximální limit reziduí (maximální přípustné množství) byl překročen pouze ve čtyřech případech. Šlo o tři prasnice a jedno tele. Naopak, v žádném ze vzorků syrového mléka, ryb, vajec ani medu od českých chovatelů nebylo překročení limitu zjištěno.

Státní veterinární správa kontroluje také chovatele a soukromé veterinární lékaře z hlediska používání léčiv, vedení evidence léčby a dodržování ochranných lhůt u léčiv.

V letošním roce bylo dosud překročení maximálního limitu zjištěno v šesti případech (býk, dojnice, 3x prasnice, tele). Vždy se jednalo o individuálně léčená zvířata. Z dlouhodobého hlediska se v této oblasti situace zlepšuje.

Další, řádově stovky vzorků, jsou vyšetřovány na jatkách při každém sebemenším podezření na nedodržení ochranné lhůty nebo na předchozí léčbu zvířat. Také zde výsledky vyšetření antimikrobik vykazují jen ojedinělé nadlimitní nálezy.

Ve všech případech zjištění nevyhovujícího nálezu jsou nařízena opatření k zabránění uvádění kontaminované potraviny ke spotřebiteli a jsou zpřísněna kritéria dozoru na farmě s cílem zabránit většinou nesprávnému použití léčiva nebo nedodržení ochranné lhůty.

V případě nedodržení pravidel správného používání antimikrobik následují sankce a vyloučení potraviny z oběhu.

Budete mít zájem:  Průkazy pojištěnce VZP se od září 2021 mění

Vzorky na stanovení reziduí antibiotik jsou odebírány rovněž při kontrolách v místech určení potravin z jiných členských států.

V roce 2017 bylo odebráno a vyšetřeno celkem 1462 vzorků živočišných komodit (masa a masných výrobků, mléka a mléčných výrobků, vajec a vaječných výrobků, produktů rybolovu a medu) na rezidua antimikrobik. Maximální limit reziduí byl překročen v šesti případech.

Šlo o jednu dojnici (nadlimitní vzorek svaloviny, jater i ledvin), jedno tele (nadlimitní vzorek svalu a ledviny) a jedno prase (nevyhovující výsledek v ledvině).

Maximální povolené limity pro antibiotika (pro jejich rezidua v potravinách) jsou nastaveny tak, aby nevyvolaly nežádoucí účinky na lidské zdraví po celý život. Na jejich stanovení se podílí Evropská léková agentura (EMA).

Stanovení ochranné lhůty pro každý veterinární léčivý přípravek má pak v rukou EMA pro centralizovaně registrované přípravky s platnou registrací v rámci celé EU, či národní lékové agentury, u nás je to Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv v Brně (ÚSKVBL) pro veterinární léčivé přípravky registrované dalšími mezinárodními postupy nebo národně.

Antibiotika se v chovech hospodářských zvířat používají v medicínsky odůvodněných indikacích s cílem zachování dobrého zdravotního stavu a užitkovosti a jejich odpovědné používání přináší řadu pozitiv.

Minimalizují například četnost, závažnost a zdravotní dopady výskytu infekčních onemocnění zvířat a s tím spojené i nepříznivé ekonomické dopady.

Proto, že používání antibiotik přináší také řadu rizik, je v celé Evropské unii od roku 2006 zakázáno používat antibiotika coby stimulátorů růstu a produkce u potravinových zvířat, k čemuž do té doby mohlo legálně docházet.

V České republice se díky opatřením na úrovni Ministerstva zemědělství, chovatelů a veterinárních lékařů zlepšuje zdravotní stav zvířat a některá ekonomicky i medicínsky závažná onemocnění zvířat se daří z chovů postupně „vymýtit“.

Petr Vorlíček

tiskový mluvčí SVS

Probiotika zmírní spoušť po antibiotikách

Dnes lékaři doporučují jogurty a vůbec probiotika proto, že antibiotika zničí spolu s nebezpečnými bakteriemi i spoustu těch, které nám prospívají. Narušují správné složení střevní mikroflóry. Probiotika pomáhají jejich obnově. Proto bychom je měli jíst nebo užívat po kúře antibiotik. Anebo, a to je ještě lepší, zároveň s nimi.

„Pokud antibiotika bereme po 12 hodinách, bývá optimální, abychom jogurt nebo kapsli s probiotiky užili přibližně po osmi hodinách od požití antibiotik,“ říká MUDr. Pavel Kohout, vedoucí Centra výživy Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. „Tedy vždy ve dvou třetinách intervalu užívání antibiotik, aby antibiotika zničila co nejméně probiotických bakterií.“

Podle něj stačí při užívání běžných antibiotik jíst pravidelně jogurty. U silných, širokospektrálních, jako je Augmentin, Klacid nebo Azithromycin, je lepší sáhnout po silnějším kalibru. Po dobrých potravinových doplňcích s probiotiky (množství bakterií v nich bývá v koncentraci 108 až 109), případně po lécích s nimi.

Probiotiky nejsou jen populární laktobacily, ale také bifidobakterie, enterokoky, nepatogenní E. coli, Streptococcus a další užitečné bakterie. Užíváním probiotik nesnižujeme jen případné potíže s trávením, nadýmáním, průjmy a jinými podobnými problémy. Děláme pro sebe víc. Pokusím se vysvětlit, proč.

Vnitřní plocha trávicího traktu má ohromující velikost jednoho až dvou tenisových kurtů, podle velikosti člověka. Šokující je i počet nejrůznějších organismů, které v něm žijí. Podle některých odhadů jich může být i desetkrát víc, než máme buněk v těle.

Výmluvný je také údaj, že na zpracování potravy a látkovou výměnu spotřebujeme vůbec nejvíc energie. Ve svém součtu dokonce daleko víc než na namáhavé fyzické výkony. Náhodou není zřejmě ani to, že dlouhověcí lidé byli většinou střídmí v jídle a určitou dobu měli dokonce hlad. Jako by ušetřili dost životní energie.

Z těchto údajů je zjevné, jak klíčový význam má pro nás dobrý stav trávicího a vylučovacího traktu i střevní mikroflóry. Vědci však udělali ještě jeden důležitý objev.

Dětem, které se narodily pomocí císařského řezu nebo musely být krmeny umělou výživou, hrozí vyšší riziko alergií a nejrůznějších infekcí. Lékaři zkoumali proč. Zjistili, že pro správný rozvoj zažívání a imunity je důležitý způsob porodu i výživy kojence.

„Přišli na to, že k prvnímu kontaktu s laktobacily dochází už při průchodu hlavičky dítěte pochvou, kde laktobacily vytvářejí přirozenou ochrannou bariéru,“ říká doktor Kohout. „Dalším místem, kde dochází k požití těchto probiotických bakterií, jsou prsní bradavky. Tyto bakterie pak osidlují střevo kojence.“

Ale náhodou není ani to, že z prsou neteče jako první mateřské mléko, nýbrž mlezivo, které obsahuje probiotika, což jsou nestravitelné cukry vytvářející příznivé prostředí pro rozvoj a uplatnění probiotik.

V mateřském mléku je pak vedle probiotik spousta dalších důležitých látek. Pokud jde o imunitu, ukazuje se, že trávicí systém můžeme považovat za místo, kde se začínají vytvářet správné imunitní reakce.

Je s naší imunitou těsně propojený.

Probiotika podporují růst prospěšných bakterií a brání přemnožení škodlivých. Ale jen do té míry, aby se mezi nimi vytvořila přirozená rovnováha. V trávicím traktu tak vznikne důmyslné společenství bakterií, jakýsi ekosystém připomínající ekosystémy v přírodě.

„Když jsou bakterie střevního ekosystému v rovnováze, bývá odolný,“ říká doktor Kohout. „Jakmile se rovnováha naruší, stává se zranitelným, což může vést k infekcím, zánětům nebo alergickým projevům.“

Probiotika pomáhají u řady chorob i zdravotních potíží:

  • jsou prevencí proti zácpám
  • snižují riziko opakovaných infekcí močových cest a pohlavního ústrojí
  • zmírňují problémy, které doprovázejí dráždivý tračník, ale často i nespecifické střevní záněty včetně Crohnovy choroby nebo zánětu tlustého střeva
  • mírní zažívací potíže chemoterapií a radioterapií atd.

Velký význam mají pro starší lidi, u kterých se s věkem snáz objeví nepříznivě působící bakterie. Jejich střevní flóru může navíc narušovat užívání různých léků.

Slibně vypadají výsledky studií, podle nichž určitá probiotika zvyšují odolnost dětí vůči infekcím dýchacích cest a zároveň snižují riziko rozvinutí alergií, včetně atopického ekzému, nebo zlepšují stav těchto onemocnění. Správné složení střevní mikroflóry nenarušují jen antibiotika. Dokáže to také jednostranná a nevyvážená strava, fyzický a psychický stres, věk i průjmy nebo různá onemocnění zažívacího traktu.

Hlavní zprávy

Poradna

Položit dotaz

Dobrý den, prosím o vysvětlení, jak je možné, že u léku Summamed s léčivou látkou azithromycinem je uvedeno, že je třeba lék užívat dvě hodiny po jídle a nejméně hodinu před jídlem, když u generika Azitroxu, které má stejnou léčivou látku azythromycin je v příbalovém letáku z roku 2011 uvedena stejná informace jako u léku Summamed a v příbalovém letáku z r. 2013 je již uvedeno, že lze užívat s jídlem i bez jídla. Myslím, že je to zásadní věc a pokud jde o stejnou účinnou látku, měl by se shodovat i pokyn k užívání.

Dobrý den, Státní úřad pro kontrolu léčiv definuje přijetí nového léčivého přípravku takto: Každý hromadně vyráběný léčivý přípravek, podléhá před uvedením na trh v České republice registraci. V rámci registračního procesu se posuzuje dokumentace, ve které budoucí držitel registračního rozhodnutí prokazuje bezpečnost, účinnost a kvalitu přípravku.

Posuzují se také indikace, kontraindikace, dávkování přípravku, klasifikace pro výdej, ale i příbalová informace pro pacienta a návrh textů na obal léčivého přípravku. Souhrn údajů o přípravku (SmPC), který se společně s rozhodnutím o registraci zasílá, slouží lékařům a zdravotnickým odborníkům jako klíčový zdroj informací o léčivém přípravku.

Na základě této informace si každý žadatel (výrobce) léčivého přípravku připravuje i příbalovou informaci pro pacienty. Posuzuje se srozumitelnost, obsah informací apod.

Pokud výrobce (jak originálního léku, tak generika) udělal v průběhu let, co je přípravek na trhu, další klinické studie, může se při prodloužení nebo změně registrace příbalová informace změnit na základě této studie či dostupnosti nových informací. Je důležitá i léková forma, která může být u stejných léčivých látek různá.

Budete mít zájem:  Homeopatie a lidská psychika

Proto bych doporučil se vždy řídit informací, kterou Vám podává lékárník nebo informací uvedou v příbalovém letáku i přesto, že jste užívala lék se stejnou účinnou látkou od jiného výrobce jinak. Děkuji.
S pozdravem
PharmDr. Novosád Aleš

Dobrý večer, mám dotaz na užívání antibiotik Zinnat 500 mg. V příbalovém letáku je uvedeno, že se mají užívat po jídle.

Tento pojem znamená to, že tabletu spolknu téměř s posledním soustem, například po snídani nebo po večeři ? Chápu to správně ? A jak lék užívat, aby měl ten správný účinek a zdali záleží i na druhu jídla.

Dále by mě zajímalo, zda užívání probiotik současně s antibiotiky, samozřejmě s například 5 hodinovým časovým odstupem, nemůže nějak ovlivnit účinnost antibiotik. Děkuji za odpověď, s pozdravem Radka.

Dobrý den. Léčivý přípravek Zinnat 500 se doporučuje užívat 10-15 minut po jídle z důvodu optimalizace absorpce. Téměř s posledním soustem není třeba. Léčivý přípravek užívejte tak, že spolknete (ne drtit, ani lámat) celou tabletu zapitím množstvím cca 150-250ml vody.

Na druhu jídla u tohoto přípravku nezáleží. Užívání probiotik je u tohoto přípravku možné, ale musíte použít probiotika, u kterých výrobce deklaruje možnost užívání současně s antibiotiky.

Probiotika účinnost antibiotik neovlivňují, naopak antibiotika výrazně dokážou eliminovat účinek probiotik. Antibiotika působí po celou dobu 12 hodin, proto je jedno, jestli si je vezmete současně s tabletou antibiotika nebo s odstupem 5 hodin.

Pokud použijete kmeny probiotik na antibiotika odolné, můžete probiotikum použít kdykoliv v průběhu dne. S pozdravem PharmDr. Aleš Novosád

Dobrý den, dnes jsem dostala na svoji diagnozu léky Zinnat 500 mg. Jelikož léčba bude trvat 6 týdnů, obdržela jsem asi šest krabiček léků. V příbalovém letáku je uvedena teplota uskladnění léku do 30 stupňů. Nyní v létě však dosahuje teplota v našem bytě teploty i vyšší než je 30 stupňů.

Průměrně pod 30 stupňů. Někde jsem si přečetla, že penicilinová antibiotika jsou citlivá na dodržení teploty skladování.

Znamená to, že by mohla být ohrožena kvalita léku ? Bylo by možné je tedy uložit i do chladničky, nedošlo by naopak v chladničce k jejich znehodnocení ? Děkuji za odpověď, s pozdravem Radka

Dobrý den, dlouhodobé skladování léčivých přípravků nad doporučenou hodnotou teploty by skutečně mohlo vést k modifikaci účinku.

Šestitýdenní lhůta ani občasné mírné překročení teploty ovšem neznamená prakticky žádnou změnu. Můžete je bez obav užívat.

Pokud chcete absolutní jistotu, můžete samozřejmě uložit i do chladničky, ovšem do míst s vyššími teplotami (spodní patro, dveře). S pozdravem
PharmDr. Stanislav Havlíček

Dobrý den, jelikož se blíží období koupání na koupalištích, měla bych dotaz. Trpím opravdu hodně na kvasinky v pochvě, nyní mám autovakcínu a pomalu se to začíná zlepšovat. Vím, že chlor mi spíš přihorší, ale chci se chodit alespoň občas koupat.

Chtěla bych se zeptat na nějaký přípravek, který bych si třeba večer po návštěvě aquaparku mohla zavést (přírodní koupaliště neplánuji vůbec). Něco jako prevenci a spíš přírodního charakteru.

Už jsem měla opravdu hodně silnějších chemických přípravků za celou dobu mojí léčby a nakonec to bylo spíše na škodu. Děkuji moc za odpověď.

Dobrý den, existují speciální ochranné tampony, které jsou napuštěny vodoodpudivou látkou, která ztěžuje pronikání vody a případné infekce. Je možné tampony samozřejmě dále kombinovat s vaginálními tabletami s obsahem laktoflory. Ve Vaší lékárně Vám určitě pomohou s výběrem.

K Vaší poznámce o vyhýbání se přírodním koupalištím si dovoluji poznamenat, že i přes nižší chemickou expozici bývají pro vaše problémy méně riziková než chemií ošetřené nádrže. Desinfekce, zejména chlorem má samozřejmě eliminační efekt i na přirozenou mikroflóru nejenom sliznic, ale i kůže.

Obojí, sliznice i kůže je kvůli tomu náchylnější pro případné infekce odolnějšími bakteriemi. S pozdravem PharmDr. Stanislav Havlíček.

Je chemie v potravinách nebezpečná? 2

Novým trendem je stravovat se bez chemie

2. díl – V prvním díle jsme si vysvětlily, že chemické látky jsou nutnou součástí přírody a tedy i lidské potravy. V tom dnešním se podíváme na konkrétní chemické látky, které v potravinách najdeme. A jak je to s „éčky“?!

Pojďme se s odborníky trochu zorientovat ve světě chemických přísad, které v potravě běžně konzumujeme.

Nezbytná součást některých dochucovadel, která se používají při výrobě instantních polévek a omáček. Má nezadatelné využití v čínské kuchyni. „Vlastně vešel v nemilost kvůli vysokému obsahu sodíku,“ vysvětlil ing.

Jaroslav Klonný DrSc., analytik potravin. „Sodíku je v glutamátu opravdu hodně, ale pořád obsahuje méně sodíku než běžná kuchyňská sůl. Takže rodiny, které se chtějí tomuto prvku vyhýbat, by neměly ani solit,“ dodává.

Glutamát ale v rozumné míře rozhodně neubližuje. „Fakt je, že u malé skupiny jedinců může způsobit pálení žáhy, bolesti hlavy a podrážděný žaludek, takže ani s ,čínou' to nepřehánějte,“ radí MUDr. Petra Strupková, odbornice na výživu.

Z encyklopedie: Glutaman či glutamát sodný: Monohydrát – krystalická forma sodné soli kyseliny L-glutamové, jedné z přirozených aminokyselin obsažených v živých organismech. Je to bezbarvý krystalický prášek bez vůně a mírné masové chuti. Používá se v potravinářském průmyslu jako přídatná látka pro zvýšení intenzity chuti pokrmu.

Používá se k udržení barvy, vůně a chuti – přispívá k lákavosti pokrmů. Jeho plus je, že zamezuje růstu nebezpečných bakterií, čímž nám prospívá. U jednoho procenta strávníků ale může vyvolat i alergické reakce.

„Je to tedy konzervační látka, po které se pár lidem může udělat špatně, ostatní ale chrání před daleko nebezpečnějšími bakteriemi, které mohou způsobit velmi vážné zdravotní potíže,“ vysvětluje MUDr. Strupková.

Umělým sladidlům se vyhněte

Používá se jako konzervační látka do uzenin, podobně jako další dusičnany a dusitany. Zabraňuje se tím vzniku života nebezpečnému botulismu (otravě prudkým jedem, který produkují bakterie a který způsobuje blokaci nervů – ochrnutí svalstva).

Současně však dusitany zvyšují riziko vzniku rakoviny – například při vysokých teplotách úpravy potravin – smažení slaniny či „slavné“ buřty rakoviňáky. Výrobce už s tímto rizikem ale počítá, a tak tam, kde přidá dusitany, přisype i kyselinu citronovou, která riziko vyrovnává.

„Tu a tam nějaká ta uzenina v malém množství určitě neškodí. Pokud si ji máte odepřít, pak spíše kvůli obsahu tuku a soli,“ dodává MUDr. Strupková.

To už zní hodně nebezpečně. Jedná se o látku, která zabraňuje žluknutí tuků a olejů. Karcinogenní účinky této látky nebyly prokázány, zato rizika žluklého tuku jsou jasná a právě těm hydroxytoluen brání. Chemickou konzervaci tuků tedy rozhodně nemůžeme vynechat – vyhneme se tím mnohem většímu nebezpečí.

Obecně vzato bychom to s nimi neměly přehánět, pokud je nemusíme konzumovat z konkrétního zdravotního důvodu. „Pokud držíte redukční dietu, vynechejte je a raději si zvykněte na čaj neslazený,“ doporučuje MUDr. Strupková. „Právě u umělých sladidel, která bývají obsažena i v různých light nápojích, je dost velké riziko alergické reakce, mohou přivodit bolest hlavy či podrážděný žaludek.“

Mnoho látek dává potravinám zářivé barvy

Na barevně lákavou stravu už jsme si dávno tak zvykly, že bychom si dnes asi těžko koupily blátivě hnědý margarín – tak by vypadal bez barviv, našedlou šunku nebo zelenkavou zmrzlinu.

Nic se ale nemá přehánět a některé plody jsou až nápadně lákavé (vstřikují se do nich barviva, aby byly přitažlivější pro oko, třeba pomeranče). Všímejte si při výběru ovoce i toho, jestli jejich sytá barva odpovídá struktuře slupky.

 Pravidlo, že jíme i očima, je sice pravda, ale používat se dají i přírodní, ovocná barviva. „Ovšem i ta mohou u někoho vyvolat alergickou reakci,“ varuje MUDr. Strupková.

Budete mít zájem:  My-Chilli: mistři světa v pálivosti

Čili nepravý tuk se používá do různých křupek, krekrů, lupínků… Tedy do potravin, které jsou chuťově velmi jedlé,obsahují ale velké množství škodlivin.

„Umělý tuk může působit trávicí potíže jako plynatost, nadýmání a průjem. Navíc na sebe v těle nabaluje nutričně hodnotné látky, o které nás ochuzuje,“ doplňuje MUDr. Strupková.

 Trocha mlsání nám sice neublíží, nic se ale nestane, když tyto pochutiny ze svého jídelníčku vyřadíme úplně.

Velké množství potravinových přísad má svůj smysl a v rozumné míře nejsou pro většinu strávníků škodlivé.

Pokud jsme na některou látku alergičtí, čtěme podrobně označení použitých látek na obalu zboží a konkrétnímu nebezpečí se vyhněme. Schválené látky jsou podrobně a dlouhodobě testovány, než jsou povoleny.

Mýty o jídle

Deset tradičních mýtů o jídle

Kupujete výhradně nízkotučné výrobky, protože po nich jdou kila dolů jedna báseň? Vyhýbáte se mléku, protože obsahuje antibiotika a nekupujete nic, co má v sobě éčka?

Pak se držíte mýtů, které ovšem nemají se skutečností mnoho společného. Pojďme se na některé z těch nejrozšířenějších podívat blíže. Radí Tamara Starnovská, vedoucí nutriční terapeutka Thomayerovy nemocnice v Praze

Mýtus číslo 1: Špenát je plný železa

Jeden z nejčastějších mýtů se týká špenátu. Hojně rozšířeným názorem je, že špenát obsahuje velké množství železa. K rozšíření tohoto mýtu přispěli vědci, když v analýze o obsahu železa ve špenátu posunuli desetinnou čárku o jedno místo doprava. Špenát však ve skutečnosti není obsahem železa nijak výjimečný. Daleko více ho obsahují třeba vepřová játra.

Mýtus číslo 2: Tuk škodí tělu

V tomto případě platí rčení, že všeho moc škodí. Přiměřené množství tuku, respektive nenasycených mastných kyselin (najdeme je např. v rybách, oříšcích, slunečnicových a dýňových semínkách atd.…), je pro lidské tělo stejně důležité, jako příjem bílkovin nebo vitamínů.

Preference nenasycených mastných  kyselin oproti nasyceným je důležitým faktorem v prevenci cévních a srdečních onemocnění. Výživový odborníci doporučují v závislosti na tělesné hmotnosti denní příjem tuků (zejména nenasycených)  v rozmezí 80 až 120 gramů.

120 už je příliš, správně je 30-35% energie z celku hrazeno tuky (všechny dohromady) = cca 75-90g a z tohoto množství je cca 68-80 g třeba pokrýt tuky s nenasycenými mastnými kyselinami.

Pozor! Uvedené množství je celkové množství tuku včetně tuku obsaženého v potravinách (v libovém mase, pečivu,…)

Mýtus číslo 3 a 4: Mléko zahleňuje a obsahuje hormony a antibiotika

Také tvrzení, že mléko zahleňuje, patří do kategorie pověr. Vědecké studie dokazují, že mléko nezvyšuje sekreci hlenu, pokud dotyčná osoba netrpí alergií na mléčné produkty.

Neopodstatněná ji i obava z přítomnosti hormonů a antibiotik v mléce. Hovězí dobytek je pod neustálou veterinární kontrolou, a pokud je léčen pomocí antibiotik, tak veterinární dozor dbá na to, aby mléko těchto kusů bylo automaticky vyřazeno z dodávek a prodeje.

Obava z hormonů pramení z tradovaného mýtu, že dobytku jsou aplikovány růstové hormony pro zvýšení produkce mléka. Tento postup však není v České republice povolen a stejně tak je tomu i v evropské legislativě. Proto je obava z přítomnosti hormonů v mléce zbytečná.

 

Mýtus číslo 5: Paštiky se vyrábějí z „odpadu“

Mnozí mají zažitou představu, že se paštiky vyrábějí z podezřelých surovin. I toto je omyl. U paštik je to úplně stejné, jako u ostatních potravin – záleží na výrobci. Renomovaní producenti působící v Česku dlouhá léta kladou na kvalitu surovin velký důraz, protože ví, jak významný dopad má použitá surovina na výslednou chuť.

Paštiky navzdory často šířenému mýtu obsahují velmi kvalitní maso a další chutné ingredience. K základním složkám patří také v mnoha případech játra, která jsou důležitým zdrojem železa a dalších pro život cenných látek.

Výrobní proces je od začátku až do konce pod bedlivým dohledem a pracovníci musí po celou dobu dodržovat přísná pravidla hygieny a správnou výrobní praxi.

Mýtus číslo 6: Přídatné látky neboli éčka škodí zdraví.

Přehnané a často zbytečné obavy panují i ohledně přídatných látek neboli „éček“. Přídatné látky jsou pro spoustu zákazníků strašákem a koluje kolem nich řada mýtů, polopravd nebo vysloveně zavádějících informací. Někteří lidé by nejraději nakupovali jen potraviny bez těchto látek, avšak v určitých kategoriích takové výrobky hledají marně.

Přídatné látky vždy byly a jsou i v současné chvíli nedílnou součástí moderní technologie výroby potravin a výrobky bez přídatných látek by běžný spotřebitel z důvodu vzhledu, chuti nebo konzistence jednoduše nepřijal.

Do potravin jsou aditiva přidávána právě z důvodu zachování nebo vylepšení jejich trvanlivosti, vzhledu, konzistence, chuti, vůně atd.

Je třeba mí na paměti, že pouhé uvedení E čísla neznamená, že potravina je šizená nebo dokonce zdraví škodlivá – například pod označením  E160 se skrývá obyčejný beta-karoten, který jindy jdeme koupit do lékárny, jako E 300 se zase označuje vitamín C, který všichni potřebujeme.

Mýtus číslo 7: Konzerva rovná se konzervant

Mezi Čechy je často tradovaný mýtus, že konzervy obsahují množství konzervantů a proto je lepší kupovat chlazené a čerstvé výrobky. Konzervy ale konzervanty nepotřebují (pro někoho možná paradoxně). Jejich trvanlivost je totiž dána tepelnou úpravou nikoli přidáváním chemických látek.

Toto tepelné ošetření odstraní veškeré formy mikroorganizmů a jeho podstatou je působení dostatečně vysoké teploty po dostatečně dlouhou dobu. Při splnění těchto podmínek nepodléhá neprodyšně uzavřená potravina mikrobiologické zkáze a zůstává tak zcela bezpečná po velmi dlouhou dobu.

Mýtus číslo 8: Po nízkotučných potravinách se hubne

Ani tento mýtus není úplně pravdivý. Nízkotučné potraviny sice mají málo nebo v podstatě žádný tuk, na druhou stranu ale mohou obsahovat vysoké množství cukru a nemají vyvážené složení. Při nákupu takových potravin je proto důležité kontrolovat nejen množství tuku, ale i vše ostatní. Jinak kila dolů nepůjdou.

Mýtus číslo 9: Ovoce můžeme sníst, kolik chceme, je přece zdravé

Říká se, jezte hodně ovoce, po něm přibrat nemůžete. Omyl! Ovoce sice obsahuje spoustu vitamínů, ale také mnoho cukrů. Pochopitelně hodně záleží na druhu ovoce a jeho zpracování, je velký rozdíl mezi obsahem energie ve 100 g vodního melounu a 100 g sušených datlí.

Záleží i na konzumovaném množství, zmíněného melounu není problém sníst půl kila, u sušených datlí to pro většinu lidí problém bude. Obecně lze říci, že čím je ovoce méně zralé, tím obsahuje více glukózy a to je nevýhodné. Čím je zralejší, tím více obsahuje fruktózy, což je výhodnější.

Specifické jsou banány, které i v době plné zralosti obsahují škroby, lze je tedy chápat stejně jako pečivo či přílohy.

Z těchto důvodů (vyšší podíl energie ve formě snadno vstřebatelných jednoduchých cukrů) je doporučováno  ovoce konzumovat hlavně dopoledne nebo před sportovním výkonem, kdy je předpoklad, že takto získanou energii ještě využijete, večer už určitě ne. Pamatujte, že spoustu cukru najdete i v ovocných džusech. Pokud už se bez nich neobejdete, zkuste je alespoň ředit s vodou v poměru 1:1.

Mýtu číslo 10: Jezte naposledy v pět večer

Tento výrok by platil v případě, že chodíte spát v sedm hodin. Aby byla tělu potřebná energie doplňována průběžně, mělo by se poslední jídlo jíst dvě hodiny před spaním. Od pěti hodin do rána je dlouhá doba a tělo má pak větší potřebu rychle si doplnit chybějící energii a uložit ji do zásoby.

Tamara Starnovská, vedoucí nutriční terapeutka Thomayerovy nemocnice v Praze

Text  vznikl ve spolupráci s Hamé

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *