Hlavní strana > Zahraničí > Evropa
26.10.2009 15:45
Zatímco prezident Barack Obama vyhlásil v USA kvůli prasečí (mexické) chřipce stav nouze, roste ve Švédsku, a nejen tam, skepse vůči vakcíně proti viru A/H1N1. V této severské zemi zemřeli krátce po imunizaci čtyři lidé – rizikoví pacienti.
Ve Švédsku se nyní vyšetřují čtyři případy úmrtí, které podle oficiálního sdělení můžou souviset s očkováním proti prasečí chřipce.
Vakcinace Pandemrixem tam začala před dvěma týdny a případy vedlejších účinků se zatím drží v obvyklém rámci očkování proti chřipce, uvádí lékařský úřad Läkemedelsverket. Ale právě zmínění čtyři mrtví přispěli k tomu, že skepse vůči očkování roste. Mimo jiné proto, že Švédsko dosud zaznamenalo pouze dvě oběti viru A/H1N1.
- U zkoumaných případů úmrtí jde o dva muže a dvě ženy ve stáří 50 až 90 let, kteří opustili tento svět v časovém rozmezí 12 hodin až čtyři dny po vakcinaci Pandemrixem.
- Läkemedelsverket ale připomíná, že patřili do rizikových skupin pacientů s chorobami srdce, krevního oběhu a svalů.
ČTĚTE TAKÉ: Poprask v Německu. Různé vakcíny pro pány a kmány? Obama vyhlásil stav nouze kvůli prasečí chřipce
Místní nemocnice dosud obdržely půl milionu dávek. Kolik lidí bylo dosud očkováno, o tom ještě neexistují oficiální údaje. Do čtvrtka minulého týdne obdržel úřad Läkemedelsverket hlášení o 200 různých případech vedlejších reakcí. V pěti případech byly alergické reakce tak silné, že vyžadují déle trvající hospitalizaci.
Podle plánu vypracovaného vládou ve Stockholmu byly dosud očkováni jen lidé pracující ve zdravotnictví a osoby, které patří do vybraných kategorií rizikových skupin. Tedy těhotné, diabetici a nemocní se srdcem nebo s krevním oběhem. V příštích týdnech začne všeobecné očkování podle stáří. Lidí nad šedesát let se dostanou na řadu až v prosinci.
Z řad pracovníků ve zdravotnictví odmítá očkování každý čtvrtý, třebaže je na ně vyvíjen velký tlak, aby tak učinili, píše švédský tisk.
Foto: Profimedia
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.
1
Odborníci: Nechte se očkovat proti chřipce!
Jedna třetina nemocných, kolabující průmysl a služby, klesající výkon státní ekonomiky. Tak to může vypadat už letos na podzim, kdy by se prasečí chřipka měla šířit novou silou. Krizový pandemický scénář počítá, že chřipkovým virem v Česku onemocní na tři miliony lidí.
Necháte se letos vy nebo vaši blízcí očkovat proti chřipce? Diskutujte pod článkem!
Česká vláda však po problémech při vyjednávání s farmaceutickými firmami nakoupila vakcíny, které stačí jen pro půl milionu Čechů. Dostane se tak na zdravotníky, hasiče a další lidi potřebné pro zachování alespoň krizového fungování státu. Ostatní mají smůlu. Na volném trhu protipandemická vakcína nebude.
Odborníci proto už delší dobu vyzývají, aby se lidé nechali očkovat proti sezonní chřipce. Právě teď s příchodem babího léta začíná ta nejvhodnější doba.
Lehkomyslní Češi
„Obavy z pandemie jsou jistě na místě. Je ale nutné zmínit, že dopady běžné sezonní chřipky jsou ještě mnohem horší. Vždyť jí každoročně onemocní statisíce lidí a na dva a půl tisíce pacientů následkům nemoci podlehne,“ upozornil epidemiolog Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu.
Chřipka vždy útočí v epidemiích v chladných měsících, v Evropě tedy většinou na přelomu roku. Nemoc pravidelně řádí čtyři až šest týdnů. Její letošní nástup by se tak mohl krýt právě s očekávaným řáděním viru Pandemic (H1N1) 2009.
Podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Prymuly Češi riziko sezonní chřipky stále podceňují. „Jen ve Spojených státech zemře ročně na chřipku takřka 40 tisíc lidí, což je ohromné číslo. Ale ani u nás není nijak zvlášť malé. Nikoho to však příliš netrápí, protože pořád převládá názor, že chřipka tu byla a bude. Že jde o něco běžného,“ postěžoval si Prymula.
Čtěte také: Prasečí chřipka udeří tvrdě na podzim
Cílem jeho vakcinologické společnosti je zvýšit povědomí o chřipce a hlavně její nebezpečnosti. Lékaři také chtějí, aby se zvýšila proočkovanost proti této nemoci, protože vakcíny považují za nejefektivnější obranu.
V Česku se však očkováním chrání pouze sedm až osm procent lidí, zatímco evropský průměr se pohybuje kolem 25 procent. Zaostáváme i za takovými zeměmi, jako je Brazílie nebo Singapur.
V letošním roce odborníci očekávají, že očkovaných Čechů právě kvůli obavám z pandemické chřipky přibude. Praktičtí lékaři zároveň hlásí, že první dávky chřipkové vakcíny právě dorazily.
„Mí pacienti jsou poučení, takže sami volají, jestli už jsou vakcíny a mohou se přijít naočkovat. Očkováním se chrání už takřka 70 procent mých pacientů,“ uvedl pražský praktický lékař Cyril Mucha.
Vakcína je bezpečná
Pokud se chce nechat člověk očkovat, tak musí být zcela zdravý. Vakcínu lékař aplikuje do ramena a doporučuje se, aby dalších 20 až 30 minut setrval v dosahu.
„Je to kvůli možné reakci, aby mohl lékař poskytnout první pomoc. Jedině on totiž v takovém případě ví, co ji způsobilo.
Většinou jsou však reakce minimální, maximálně zarudnutí místa vpichu, malá bolest v ráně nebo mírně zvýšená teplota další dva dny,“ řekl Mucha.
Mucha odmítá pověry, že by člověk po aplikaci vakcíny onemocněl těžší formou chřipky než obvykle. „Tvorba protilátek v těle trvá kolem deseti dnů. Během této doby se člověk může úplně normálně nakazit. Vakcína žádnou nemoc nevyvolává,“ tvrdí lékař.
Čtěte také: Ministryně Jurásková: Na pandemii chřipky jsme připravení
V Česku počet nakažených prasečí chřipkou stoupl tento týden na 277. Nemocní většinou přijeli ze zemí s vyšším výskytem této nemoci, v zemi se však už objevily i případy přenosu na člověka, který za hranicemi nebyl. Příznaky pandemické chřipky se příliš neliší od té sezonní, zatím má ale mírnější průběh a také útočí především na mladé lidi.
Praha – Bývalý ministr zdravotnictví za sociální demokraty a hejtman Středočeského kraje David Rath je přesvědčen, že prasečí chřipka se v podstatě neliší od běžné sezonní chřipky. I vakcín bude podle Ratha pro každého nakonec dost, žádné mimořádné nebezpečí tedy prý nehrozí.
Denně dostáváme zprávy o výskytu nových případů prasečí chřipky. Zároveň dosud není jisté, zda bude dostatek vakcín. Postupuje podle vás ministerstvo zdravotnictví správně?
Riziko prasečí chřipky je srovnatelné s běžnou sezonní chřipkou. Podle mého soudu by se proto mělo uplatnit i stejné schéma očkování. V první řadě by tedy měly být očkovány ohrožené osoby, jako jsou například staří lidé, pacienti s těžkou cukrovkou a srdečními vadami.
Jenže tak tomu zatím být nemá. Jako první mají být očkováni úředníci, politici, pochopitelně i zdravotníci.
To je nesmysl. Ani u běžné chřipky se jako první neočkují politici. Ti si vakcínu mohou koupit, mají peněz dost. Nejde ale jen o peníze, tentokrát běží o počet vakcín a jejich možný nedostatek. Vakcín je vždycky nakonec dost.
Farmaceutické firmy na začátku poněkud plaší, ale ještě jsem se nesetkal s tím, že by například vakcíny na chřipku byl nedostatek. Tady se obchoduje se strachem a v lidech se vyvolává panika.
Trochu mě mrzí, že ministerstvo zdravotnictví nevysvětluje podstatu prasečí chřipky, u níž nehrozí žádné mimořádné nebezpečí, tudíž není důvod k nějaké velké akci. Mělo by se k tomu přistoupit jako k eventuální pandemii běžné chřipky.
Jak budete v případě rozšíření prasečí chřipky postupovat jako hejtman Středočeského kraje?
Byť jsem k přijatému schématu skeptický, budeme respektovat nařízení hygienické služby. (kp)
Praha – Šéf českých vakcinologů Roman Prymula nabádá, aby se lidé nechali včas očkovat proti chřipce. Může je to chránit i proti pandemickému viru, jehož druhou vlnu odborníci očekávají na podzim.
Česká vláda před nedávnem rozhodla, že nakoupí milion vakcín proti takzvané prasečí chřipce. Vy jste členem komise, která rozhoduje, komu se dostane.
Už máte jasno?
Definovali jsme základní rizikové skupiny. Dominantní budou hlavně zdravotníci a hasiči. Policistů tam bude minimum, vojáci takřka vůbec.
Část vakcín dostanou i zástupci energetiky, aby systém nezkolaboval. Teď počítáme přesné procento, kolik lidí to zahrnuje.
Zůstanou nějaké vakcíny i pro běžnou populaci?
Nezůstanou. Bohužel jednotlivec nebude mít šanci pandemickou vakcínu sehnat, protože trh je zcela omezen na státní zakázky.
Co má tedy dělat? Vy doporučujete, aby se nechal naočkovat aspoň proti sezonní chřipce. Ale i těchto vakcín bude jen pár set tisíc.
Neobáváte se, že se na všechny nedostane?
Doufám, že obrovský nárůst prodeje vakcín nenastane. Známe dobře naši populaci, zájem bude omezený. Může ovšem dojít k dočasnému výpadku.
V tu chvíli nám nezbude než čekat, dokud nebude vakcína vyrobena. Odnikud se totiž nedá dovézt.
V Česku je oproti ostatním zemím Evropské unie lidí očkovaných proti sezonní chřipce velmi málo, jen kolem sedmi procent. Stačí to?
Proočkovanost v České republice je žalostná, to se meziročně příliš neliší. Dokonce se stává, že vakcíny nejsou vyčerpány. To vede k tomu, že jich v následující sezoně nedostaneme víc. Přitom letos by to bylo potřeba.
V čem spočívá riziko nízké proočkovanosti?
Ročně u nás evidujeme kolem dvou až dvou a půl tisíce úmrtí na chřipku. Řadě z nich by se dalo předejít právě tím, že bychom očkovali. Nejsem však příznivcem plošného očkování proti chřipce, mělo by se týkat pouze ohrožených skupin.
Ty jsou jaké?
Lidé s chronickými problémy kardiovaskulárního nebo plicního systému, diabetici a osoby starší 65 let.
Proti prasečí chřipce budou první očkováni zdravotníci, ne politici
„Očkováni naopak nebudou poslanci, senátoři, vláda, zaměstnanci ministerstev a ústředních orgánů státní správy. Politik není kategorie, která by měla místo v návrhu našeho vakcinačního programu,“ řekla v úterý Právu ministryně zdravotnictví Dana Jurásková.
Ministerstvo vytipovalo chronicky nemocné pacienty ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami a lékaři. Zdravotní pojišťovny zpracují seznamy chronicky nemocných pacientů a předají je praktickým lékařům.
Ti pak seznamy zkontrolují podle svých kartoték a pacienty vyzvou k očkování. Ten kdo nebude chtít se nechat očkovat, může vakcínu odmítnout.
„Náklady na očkování proti prasečí chřipce hradí stát. Letos vláda vyčlenila na vakcinaci 192 miliónů a příští rok 292 miliónů,“ uvedla ministryně s tím, že vakcinace bude probíhat postupně tak, jak vakcíny budou docházet do České republiky.
Pandemická vakcína proti prasečí chřipce nebude volně k dostání a běžný občan si ji nebude moci koupit. Ministryně všem proto doporučila očkování proti sezónní chřipce. To již začalo a je předpoklad, že člověk který bude očkován vůči sezónní chřipce, pokud prasečí dostane, bude její průběh mírnější.
Vakcína včetně vpichu stojí asi 300 korun a očkují praktičtí lékaři. Vakcín bude k dispozici přibližně 900 tisíc.
Kromě toho má ČR ještě zásoby 2,5 miliónu antivirotik, tedy léku, který se nasazuje v prvních 48 hodinách onemocnění, ať už prasečí nebo i klasickou chřipkou.
Ministryně i její náměstek, hlavní hygienik republiky Michael Vít, uvedli, že průběh onemocnění prasečí chřipkou je v České republice zatím lehký, nikdo z 281 nakažených nezemřel a v rámci Evropské unie je výskyt tohoto onemocnění v ČR nejnižší.
To ale neznamená, že tomu tak bude pořád, i když první vlna prasečí chřipky zřejmě již odeznívá. „Na podzim ale očekáváme souběh sezónní a prasečí chřipky a výrazný nárůst nemocných,“ uvedl Vít.
Podle něho počátek onemocnění se projevuje rychlým nástupem. Pacient má vysokou horečku, zimnici, bolesti hlavy, očí, kloubů a svalů a může mít i bolest na hrudi, průjem nebo zvracení. V takovém případě by měl zůstat doma, a pokud potíže nepoleví, navštívit svého lékaře.
Kraje nyní upřesňují své počty zaměstnanců, kteří by měli být očkováni. Do 30. září budou všechna čísla sladěna s čísly Ministerstva zdravotnictví a schválený návrh vakcinační strategie poté projedná vláda.
| Kdo bude očkován proti prasečí chřipce |
| 1. Rizikové skupiny chronicky nemocných pacientů. Sem patří lidé: – s onemocněním dýchacích cest a plic, například chronickou bronchitidou, plicní fibrózou, chronickou obstrukční plicní nemocí ve 3. a 4. stádiu, astmatem a další – s onemocněním srdce, pacienti s kardiostimulátory, nemocní po implantaci umělých chlopní – těhotné ženy s rizikovým těhotenstvím ve 2. a 3. trisemestru. |
|
|
Hlavní zprávy
Stát nakoupil milion vakcín, které odmítali i politici-lékaři – Rozalio
Někdy si nedáme jedna a jedna dohromady, ani kdyby nám to vysvětloval sám Albert Einstein.
Média a odborníci mají však jasno – za současné epidemie spalniček, černého kašle a příušnic mohou odmítači očkování.
Je třeba přitvrdit, všem rozdat pokuty, nedoočkované děti nepouštět do kolektivu, nežádoucí účinky bagatelizovat, vakcíny vychvalovat… A to všechno, abychom zvýšili proočkovanost a ochránili populaci.
Tohle se však nedělo, když očkování odmítali politici-lékaři v roce 2009. Byli skupinou, která se mohla nechat zdarma očkovat proti viru A/H1N1, tzv. prasečí chřipce. „Pokládám to za naprostou hloupost, strašení lidí. Zásadně to odmítám a budu všemi prostředky bojovat za to, aby očkování proti této banální chorobě bylo dobrovolné,“ řekl Právu jeden z poslanců(1)
Pandemie prasečí chřipky si během přibližně ročního trvání vyžádala na celém světě přes 18 tisíc lidských životů, z toho 102 v České republice. Stát se rozhodl nakoupit milion dávek vakcíny Pandemrix za přibližně 222 milionů korun.(2) Bezplatně očkováni měli být přednostně lidé důležití pro chod státu, např. armáda a zdravotníci.
Očkování? Odmítáme a máme na to právo!
O nařízení nechat se očkovat se sice mluvilo, ale nakonec jej lékaři povinné neměli. Mnozí z nich však preventivně očkování odmítali kvůli obavám z vedlejších reakcí. „U nás se zhruba polovina zdravotníků očkování brání.
Argumentují tím, že to může uškodit jejich imunitě a že by u nich mohla vypuknout autoimunní choroba.
Ale že by vakcína skutečně něco takového mohla způsobit, se prozatím neprokázalo,“ řekla HN Stanislava Šimková, primářka infekční kliniky pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice.(3)
Profesorka trestního práva Dagmar Císařová z Právnické fakulty UK se tehdy vyjádřila, že očkování může každý člověk odmítnout s odvoláním na Listinu základních práv a svobod: „Je to součást lidských práv. Pokud by se jich někdo chtěl domoci, může jít přes správní soudnictví až k Ústavnímu soudu, případně k soudu pro lidská práva ve Štrasburku.“(4)
Lékaři se neočkují. Píchneme to do dětí
Poté, co se lékaři houfně odmítali očkovat a bylo jisté, že stát vyhodil miliony korun, přišla Česká vakcinologická společnost s geniálním řešením – uvolnit vakcíny pro všechny obyvatele! Média prezentovala odmítání očkování ze stran lékařů jako benefit pro děti. Například server ihned.cz ve svém článku z 25. listopadu 2009 uvedl: „Mnoho lékařů se brání očkování proti H1N1, bojí se vedlejších účinků. Vakcíny se tedy dostanou k většímu počtu nemocných a dětí.“
Proti prasečí chřipce se v ČR očkovalo zhruba 66 000 lidí (5) a státu tak stále zbývalo přes 930 tisíc vakcín. Výrobce vzal sice 300 000 dávek zpět, i tak stály vakcíny a jejich likvidace nemalé peníze.
Vakcíně proti prasečí chřipce ve Švédsku podlehlo víc lidí než nemoci samé
Tak zněl titulek článku z 26. října 2009 na serveru novinky.cz.(6) Ve chvíli, kdy u nás lékaři odmítali očkování a stát řešil, kde udat nakoupené vakcíny, ve Švédsku se rozběhlo vyšetřování úmrtí po očkování.
Předseda České vakcinologické společnosti se přesto v lednu 2010 pro server ihned.
cz vyjádřil, že není důvod k obavám (7), a to přesto, že Státní ústav pro kontrolu léčiv obdržel během roku 2009 hlášení o závažných nežádoucích účincích po vakcíně proti prasečí chřipce, které zahrnovaly např. Guillan-Barrého syndrom či ztrátu sluchu.(8)
Ve Finsku zjistili v roce 2010, že po očkování proti prasečí chřipce se až 9x zvyšuje riziko vzniku narkolepsie, onemocnění, při kterém postižený upadá proti své vůli do spánku.
Výrobce se bránil, že po celém světě bylo podáno přes 31 milionů dávek a hlášeno bylo pouze 162 případů tohoto onemocnění.
(9) V roce 2014 byla ovšem v časopise Eurosurveillance publikována klinická studie irských autorů, která potvrdila dřívější závěry finských kolegů.(10) Ty byly stvrzeny také další studií, o které v roce 2017 psal denik.cz.(11)
Za epidemie mohou odmítači
V čem se situace kolem očkování proti prasečí chřipce liší od současné hysterie? Tenkrát se neukazovalo na odmítače očkování jako na původce onemocnění. Lékaři se mohli obávat nežádoucích účinků a očkování nepodstoupit. A to i v případě nařízení.
Přitom Listina základních práv a svobod je stále stejná a platná pro všechny lidi bez rozdílu věku, pohlaví, národnosti a náboženského vyznání dnes jako před léty.
Mají-li se očkovat dospělí, je očkování volitelné a respektuje se názor pacienta i rizika NÚ, ale bavíme-li se o očkování dětí, je povinnost na prvním místě! Komu to dává smysl, ať zvedne ruku.
| Jakoukoliv závažnější změnu zdravotního stavu, ať už fyzického, tak psychického, v časové souvislosti s očkováním je důležité hlásit, evidovat a vyhodnocovat. Hlášení podléhá i pouhé podezření na vedlejší reakci očkování. V ČR provádí evidenci nežádoucích účinků všech léčivých přípravků Státní ústav pro kontrolu léčiv. Ten uvádí, že se hlásí asi jen 2–5 % všech případů. Hlásit může i pacient sám, a to zde: www.olecich.cz/hlaseni-pro-sukl |
(1) https://www.novinky.cz/domaci/191010-poslanci-lekari-ockovani-nechteji-radeji-zaplati-pokutu.html
(2) https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/pandemie-praseci-chripky-skoncila-celkem-na-ni-zemrelo-pres-18-tisic-lidi.A100810_151837_zahranicni_aha
(3) https://archiv.ihned.cz/c1-39190450-cesti-zdravotnici-odmitaji-ockovani
(4) https://www.novinky.cz/domaci/191010-poslanci-lekari-ockovani-nechteji-radeji-zaplati-pokutu.html
(5) https://www.novinky.cz/ekonomika/220698-cesko-ma-stale-pres-pul-milionu-vakcin-proti-praseci-chripce.html
(6) https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/182663-vakcine-proti-praseci-chripce-ve-svedsku-podlehlo-vic-lidi-nez-nemoci-same.html
(7) https://domaci.ihned.cz/-zdravotnictvi/c1-40275590-ockovani-proti-praseci-chripce-v-cr-nezadouci-ucinky-u-152-lidi
(8) http://www.sukl.cz/sukl/informacni-zpravodaj-nezadouci-ucinky-leciv-1-2010
(9) https://www.vakciny.net/AKTUALITY/akt_2011_06.htm
(10) https://www.vitalia.cz/clanky/studie-potvrdila-drivejsi-obavy-nezadouci-ucinky-chripkove-vakciny/
(11) https://www.denik.cz/z_domova/ockovani-proti-chripce-muze-zpusobit-narkolepsii-20170323.html
Mexická chřipka: Vakcína jen pro vyvolené!
Česko dostane vakcíny proti mexické (tzv. prasečí) chřipce jen pro půl milionu lidí. Podle čeho se budou tito vyvolení vybírat?
Kdo je pro chod státu nejdůležitější? Úředníci, politici nebo třeba lékaři a popeláři? Tohle dilema bude muset na podzim řešit hlavní hygienik Michael Vít. Česko totiž dostane vakcínu proti tzv. prasečí chřipce jen pro půl milionu lidí. Měli by ji dostat tedy hlavně ti, kteří jsou nezbytní pro chod státu v případě vypuknutí pandemie mexické chřipky.
Představitelé ministerstev vnitra a zdravotnictví se podle Mladé fronty zatím neshodují, kolik politiků dostane volně neprodejnou vakcínu chřipce.
Zatímco podle ministerstva vnitra a Hasičského záchranného sboru by měli být očkováni všichni vrcholní politici včetně celého parlamentu a vlády, ministerstvo zdravotnictví o tak velkém rozsahu neuvažuje.
„Myslím, že ta idea je, aby byl očkovaný celý parlament a celá vláda, a to i na krajské úrovni a místní úrovni,“ řekl MfD nejmenovaný zdroj z ministerstva vnitra. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň s tím ale nesouhlasí.
„O tom, že dáme vakcínu všem politikům, rozhodně neuvažujeme,“ řekl. „My doporučíme, aby byli očkováni pouze ti, kteří jsou součástí krizového štábu. Tedy jen premiér , ministr obrany, vnitra, zdravotnictví a zahraničí,“ dodal.
Ostatní ministrům a poslancům doporučuje ministryně zdravotnictví Dana Jurásková, aby se nechali očkovat běžně dostupnou vakcínou proti sezonní chřipce.
O tom, kdo dostane vakcínu, bude na podzim rozhodovat hlavní hygienik Michael Vít. Mluvčí Sršeň MfD řekl, že Vít se rozhodne na základě návrhů jednadvacetičlenné epidemiologické komise. Jisté ale je, že na obyčejné občany se nejspíš nedostane.
Vláda nedávno rozhodla, že Česko nakoupí milion dávek vakcíny proti prasečí chřipce. Vakcíny vystačí pro půl milionu lidí, stát chce nechat očkovat především zdravotníky.
Očkovací látky dodá firma GlaxoSmithKline (GSK). Vakcíny stát přijdou na 220 milionů korun. Původním záměrem kabinetu bylo zakoupit očkovací látky pro čtvrtinu obyvatelstva za více než miliardu korun. Nakonec se domluvil milion dávek pro půl milionu občanů, protože by je prý firma nestihla dodat včas. Navíc by hrozilo riziko nežádoucích účinků pro více lidí.
V ČR je hlášeno 237 případů infekce.
Závod s časem, prasečí chřipka přichází
V Česku je už přes 200 lidí nakažených takzvanou prasečí chřipkou. K epidemii má ale u nás šíření nového viru zatím daleko.
Málokdo však dovede předpovědět, jak rychle bude lidi napadat na podzim, v době ideálních podmínek pro přenos chřipky. Existuje také riziko, že virus zmutuje a bude pro jednotlivce nebezpečnější.
Součástí pandemických plánů je proto očkování. Většina lidí u nás na něj přitom nebude mít nárok. Proč?
Jdeme do lékárny zkusit, jestli mají vakcínu proti chřipce. Dozvídáme se, že vakcína na klasickou chřipku je k dispozici, a navíc další dodávky dorazí. „Vakcína na prasečí chřipku je ve stadiu vývoje,“ pokračovala lékárnice.
Ani pak vakcínu proti takzvané prasečí nebo mexické chřipce v lékárně nedostanete. Potvrzuje to i vedoucí lékárny Fakultní nemocnice v Hradci Králové Jiří Kotlář: „Předpokládá se jakýsi centrální systém, který by fungoval z rozhodnutí ministerstva zdravotnictví.“
To plánuje nakoupit vakcínu pro 25 procent populace. Některé země přitom chtějí očkovat proti chřipce H1N1 všechny – například v Británii. Bude u nás čtvrtina obyvatel dost?
„Nemohu na sto procent říci, že to bude dostatečná hladina. Je to věc diskuse a je to někde na dolní hranici dostatečnosti. 35 procent by možná bylo lepší. Ale uvidíme, jakým způsobem bude pandemie probíhat,“ říká epidemiolog a děkan Fakulty vojenského zdravotnictví Roman Prymula. Podle něj je teď obtížné vakcínu koupit, protože její výrobci už prodali většinu kapacity pro její přípravu.
Některé státy dokonce už před několika lety nakoupily a zarezervovaly výrobní kapacity pro jakoukoli pandemickou chřipku, která by mohla přijít. Jednalo o tom i české ministerstvo zdravotnictví za ministra Davida Ratha i Tomáše Julínka. Kontrakty však neuzavřelo.
Není to tedy tak, že Česká republika zaspala a teď bude ráda, když nakoupí vakcínu aspoň pro oněch 25 procent populace? Hlavní hygienik a náměstek ministryně zdravotnictví Michael Vít to odmítá. Znovu stejná otázka: opravdu stačí očkovat čtvrtinu populace?
„Přesně tuto otázku jsme položili na zasedání Světové zdravotnické organizace letos v květnu, kde bylo jasně deklarováno, že nikdy Světová zdravotnická organizace nedoporučovala stoprocentní proočkování populace, protože to je nereálné, nebudou vakcíny,“ odpověděl.
Příprava vakcíny je totiž složitý biologický proces a výrobní kapacity nelze nafouknout.
Jiří Beran z Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové navíc upozorňuje, že ani čtvrtinu populace nepůjde proočkovat jen tak lehce. „Narozdíl od jiných států musíme kalkulovat s efektem odpírání očkování.
V počtu distribuovaných dávek vakcíny proti chřipce patříme na úplné dno v Evropě. Možná i v Maroku se očkuje proti chřipce víc než u nás,“ vysvětlil.
I podle profesora Berana ovšem bude stačit očkovat proti chřipce H1N1 čtvrtina lidí.
Kdo tedy vakcínu dostane? „V první vlně musí být naočkovány ty skupiny, které budou zabezpečovat chod státu, to znamená zdravotníci, potravináři, dopravci, zásobení vodou, zásobení energií.
V druhé fázi pak budou očkovány takzvané citlivé skupiny,“ vysvětluje hlavní hygienik Michael Vít a dodává, že o nich se teprve v rámci Evropské unie rozhodne.
Patřit by mezi ně měli senioři a lidé s nějakou chronickou chorobou. Ti totiž mají slabší imunitu, a pokud jich onemocní hodně, mohli by zaplavit nemocnice.
Příklad od epidemiologa Jiřího Berana: „Diabetikovi, který prodělá chřipku, to rozhodí hladinu cukru v závislosti na tom, kolik si aplikoval jednotek inzulínu.
Pak si bude muset jít na chvíli lehnout do nemocnice, aby se to nastavilo, aby se zjistila přesná hladina, kdy se má aplikovat, kdy zvýšit množství inzulínu a podobně. Jenom diabetiků je v České republice půl miliónu.“
Do nemocnice by tak tyto rizikové osoby musely kvůli tomu, že se zkomplikují jejich jiné zdravotní problémy, ne kvůli samotné prasečí chřipce. Její průběh je zatím lehký. O možném zmutování na nebezpečnější variantu, podobnou španělské chřipce ze začátku 20. století se zatím jen spekuluje.
Pokud byste se však považovali za osobu z rizikové skupiny nebo byste byli třeba obchodník, který často cestuje do Velké Británie a nechce chřipku přivézt do Česka, můžete o očkování proti současnému, byť ne tak nebezpečnému kmenu chřipkového viru požádat?
„Bohužel se zatím všechny vakcíny, které se vyrobí, protože jich bude opravdu nedostatek, budou dostávat jako objednávka státu. A stát rozhoduje na základě evropské strategie o tom, koho bude očkovat,“ říká hlavní hygienik Michael Vít.
Vakcíny by měly být k mání na podzim
Farmaceutické firmy závodí s časem – nemají dost kapacit a snaží se co nejrychleji namnožit virus pro výrobu vakcíny. Státy závodí pro změnu mezi sebou, který dříve dávky očkovací látky nakoupí. I tak vypadají současné přípravy na možnou epidemii nového typu chřipky.
Nejde totiž jen o to, kolik vakcíny nakonec jednotlivé vlády seženou. Důležité je i to, kdy ji budou moci farmaceutické firmy dodat. Přesto je nutné určitou dobu čekat. Čím dřív totiž chcete novou vakcínu použít, tím méně bezpečná může být, a tím víc by vás mohla stát.
Paternosterem do pátého patra Polikliniky II v Hradci Králové jedu v srpnové dopoledne sám. Nikdo kromě personálu tu v Centru očkování a cestovní medicíny není. Ředitel centra profesor Jiří Beran už otestoval na 50 tisících dobrovolníků nejrůznější očkovací látky včetně vakcín proti sezónní chřipce.
Kromě účinnosti očkovací látky se při klinických testech musí sledovat i to, jak je pro lidi bezpečná. Až pak může na trh, až pak může dostat registraci. „Dneska zlatý standard je to, že by člověk měl být sledován minimálně šest měsíců po aplikaci poslední dávky vakcíny. Optimální je, když je člověk sledován po dobu jednoho roku,“ přiblížil profesor.
To je však na vakcínu proti nové chřipce příliš dlouho. První testy začínají teď v srpnu, očkovat by se přitom ideálně mělo na začátku podzimní vlny chřipky. Výrobci proto zkoušejí takzvané modelové vakcíny. V nich pak jen vymění jeden typ chřipkového viru za ten aktuální, tedy H1N1. Ostatní součásti zůstávají stejné.
I proto si Jiří Beran myslí, že by se takto připravenou vakcínou mohlo očkovat už na konci září.
„Každý stát má dostatek odborníků na to, aby si na vyžádání, a ti výrobci to určitě dají k dispozici, mohli prohlédnout bezpečnostní data, data reaktogenity a imunogenity.
Tito lidé pak mohou svému ministerstvu doporučit, jestli vakcína nevybočuje z normálu a v tuto chvíli nevidí žádný problém, aby se to aplikovalo,“ přiblížil Jiří Beran.
Česko si ovšem počká na registraci objednané vakcíny u Evropské lékové agentury. To samé nakonec udělá Velká Británie, která původně chtěla očkovat už dřív neregistrovanou, a tudíž ne tolik prověřenou vakcínou. Jak říká šéf České vakcinologické společnosti Roman Prymula, roli nehraje jen to, kdy bude očkovací látka opravdu bezpečná.
„Proč je tady jistá prodleva, je věc poměrně komplexní. V pozadí bych viděl spíše ekonomické faktory, to znamená třeba vyjednávání ohledně právní zodpovědnosti, kdo bude eventuálně pokrývat nežádoucí reakce,“ vysvětlil.
Čili kdo zaplatí případné odškodné, jestli stát, nebo ten, kdo mu vakcínu prodal. Jak Radiožurnálu potvrdil náměstek ministryně zdravotnictví a hlavní hygienik Michael Vít, právě to je kromě harmonogramu dodání vakcíny největší kámen úrazu při vyjednávání s výrobci vakcín.
Ministerstvo slibuje, že očkovací látky bude mít v listopadu nebo prosinci. Epidemiolog Jiří Beran si myslí, že to bude včas, a to přesto, že virus se už v té době bude díky podzimnímu počasí rychle šířit.
„Podle mě se bude pořád motat ve středním věku a s největší pravděpodobností ještě výrazně nezasáhne vysoce rizikové skupiny.
Pokud vakcína v té době bude, tak je to stále dostatečné pro to, aby se lidé dokázali ochránit,“ dodal.
Vedle prasečí chřipky může řádit i její běžná varianta
Kolem takzvané prasečí nebo mexické chřipky se točí spousta otázek. V Česku je přes 200 nakažených, zatím nikdo na nový virus nezemřel – není to tedy jen nafouknutá bublina?
Epidemiolog Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu si nemyslí, že by se jednalo o nafouknutou bublinu.
Podle něho data získaná za poslední týdny z Mexika, ze Spojených států nebo Velké Británie ukazují, že se jedná o epidemii vyvolanou novou variantou chřipkového viru.
„Naštěstí je relativně mírná, podobná sezónní chřipce. Ale i ve Velké Británii docházelo ke sta tisícům onemocnění za týden,“ uvedl Jan Kynčl.
V běžné sezónní epidemii chřipky, která trvá zhruba dva měsíce, onemocní jeden až dva milióny lidí a ke 2000 úmrtí. Avšak v době pandemie, kdy nikdo z lidí nemá protilátky, je podle epidemiologa pravděpodobné, že lidí onemocní více. „Kolik jich skutečně bude, jsou spekulace, ale troufl bych si říct tři milióny za období dvou, tří měsíců,“ upřesnil.
Přestože vakcína proti prasečí chřipce dosud není k dispozici, Jan Kynčl považuje za dobré nechat se očkovat i proti běžné chřipce. „Je pravděpodobné, že v zimním období budou vedle sebe cirkulovat oba viry. Očkováním proti sezónní chřipce aspoň zabráníme části těchto onemocnění.
Zabráníme tomu, že bychom v krátké době mohli onemocnět oběmi variantami současně.
Jak je známo, chřipka je závažné onemocnění s vysokými horečkami, někdy i komplikace a především u některých skupin lidí by takový náraz mohl vyvolat komplikace, mnohdy i nejzávažnější,“ vysvětlil Jan Kynčl.
V tuto chvíli ovšem nelze odhadnout, jak velká je pravděpodobnost, že virus AH1N zmutuje do nebezpečnější varianty. Nicméně chřipkový virus má schopnosti měnit svou strukturu a vlastnosti. Nelze proto podle Jana Kynčla mutaci vyloučit. „Jde o reálnou obavu. Kdy k tomu dojde, to není schopen nikdo říci, ale je to reálná obava,“ doplnil.
Připomněl, že jako prevence nadále platí důsledné dodržování hygienických opatření. „Mnohdy jde o běžné hygienické návyky, které se snažíme dětem vštípit pod kůži. Mezi to patří důsledné mytí rukou, správné návyky při smrkání, kašlání. Ale jde tady o to snížit počty nemocných v jednu chvíli, aby rodiče, rodiny a zdravotní systém zvládl péči o nemocné,“ dodal epidemiolog.
Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu [email protected].