Řadu let nazpět, v rámci celoevropského tažení proti kuřákům a kouření na veřejnosti, se objevilo heslo či spíše slogan: Vraťme tabák Americe! Nejsem si jistý jak bylo toto tažení úspěšné, ale jeho nositelé byli stále méně a méně slyšet. Nicméně za desítky let společenských protikuřáckých nálad bylo docíleno toho, že tabákové výrobky zaznamenaly raketový nárůst cen.
Když jsem se v šedesátých letech kradmo pokoušel vylepšit chlapácké chování a zakoupil si za tím účelem krabičku cigaret Lípa, stála mě celé dvě koruny české. Později jsem odzkoušel Astry, ty byly s filtrem a za dvě koruny dvacet haléřů. Otec si v té době pochutnával na albánských cigárech Drina, starší bratr kouřil Marsky a nebo Startky. Jiná doba, jiné ceny. Nikdo tehdy nepátral, kolik z této všeobecné neřesti má státní pokladna, tabákový průmysl se těšil ze zisků a erární kasa bobtnala. Časem se ke slovu dostávali stále častěji lékaři s různými varováními před nebezpečím nikotinu. Ale je to težké, když pak lidé v časopisech, ale i v televizi viděli známé osobnosti s cigaretou v ruce. A to nemluvím o české filmové produkci, kde se to kouřením jen hemžilo a zdálo se, že kinematografie je plně v rukách tabákového monopolu. To bylo slovo, které jsme jinak slýchavali jen v souvislosti s finančními praktikami a machinacemi dravců z „volstrýtu”. Hle a tady jsme měli přímo na svých cigaretových miláčcích nápis, že vyrobil tabákový monopol národní podnik Kutná Hora. Stát musel na spotřebě tabáku a na kouření vydělávat dost peněz. Uvážíme-li kolik stála výroba krabičky cigaret včetně ceny tabáku a jaký byl rozdíl s prodejní cenou, tak údajně devadesát procent ceny šlo do státní pokladny.
Český monopol padesátých let na americký tabák …
Tabáková rostlina (Nikotiana) se průmyslově zpracovává celá, listy, stvoly i semena. Představte si, že z listů se kromě tabáku vyrábí i komponenty pro anabasin, kyselinu jablečnou, citronovou a chlorofyl.
Z tabákových semen se lisuje olej pro výrobu laků a fermeží, tabákové stvoly se mohou využít jako krmivo pro dobytek a nebo jako surovina na výrobu celulózy nebo komponent pro lisování peletek na topení. Ty jsou navíc ekologickým topivem.
Je však nutné konstatovat, že pěstování tabáku bylo v Česku ukončeno v roce 1994 a od té doby se tabák dováží z různých destinací celého světa. Ale naštěstí není nutno jezdit daleko, tabák se dál pěstuje na Slovensku, v Polsku a Německu.
Nechci v žádném případě dělat tabáku a kouření advokáta nebo být arbitrem v kauze Tabák. Sám jsem kouřil a jsem tzv. polepšený kuřák a ti jsou, jak známo, militantnější než ti, kteří nikdy nekouřili a nechtějí začínat. Přestat s touto neřestí, používáni státem tolerované drogy, je hodně složité.
Nepomáhají dostupné metody, pastilky, náplasti, lektvary, hypnóza a podobně. Pokud se normálně a racionálně uvažující kuřák rozhodne přestat, musí to udělat tak, že típne poslední cigaretu a od té doby si nezapálí. Je to „jen” otázka vůle a ta musí být setsakra pevná. Je-li vůle podpořena lékařským varováním či doporučením je velká naděje, že si už nezapálíte.
To lékařské varování ale nemůže být formou příšerných hesel a podivných obrázků na krabičkách cigaret, varovat vás musí individuálně konkrétní lékař a nemusí to být kdovíjaké litanie doplněné o hrůzostrašné případy. Pouze pevná vůle je řešením problému.
Vrátit tabák Americe se zjevně zatím nepodařilo, dýmkaři si dál užívají svých vonných směsí, dědkové na lavičkách bafají spokojeně ze svých fajek nebo pokuřují viržínka, selfmademani si posílají sekretářky do tabákových speciálek pro krabice kubánských doutníků, aby se s nimi pak vytahovali před obchodními partnery ze Států. Tam je stále ještě embargo na kubánské zboží.
Ale jednou i u nás nastane den, kdy potichu vrátíme tabák do země původu. Zaniknou i elektronické cigarety, které se stejně nijak zvlášť neujaly, protože náhražky nefungují tady ani jinde.
Já se jen obávám toho, že tabák bude plíživě nahrazen chemií, ano mám na mysli náhradu tabáku drogami a to by bylo ze všeho nejhorší, co by naši společnost mohlo potkat. To není otázka roku nebo pěti let, to bude generační změna dvaceti či čtyřiceti let. O tom, jaký to bude mít vliv na společnost nemáme dnes nikdo tušení, prognostici se věnují jiným problémům světa. Tušit a predikovat mohou jen statistikové některých lékařských odvětví…
Objevil jsem zajímavý text sepsaný lékařkou, která se zmiňuje o kouření a porovnává tuto neřest s aktuálním výskytem koronavirové pandemie. Dovolím si jemně s paní doktorkou nesouhlasit v tom, že ona klasifikuje kouření jako nemoc a odvolává se stanovisko WHO.
Kouření není nemoc v pravém slova smyslu, nedá se vyléčit standardními léčebnými postupy, kouření je psychosomatická závislost. Pojem psychosomatika lze vysvětlit tak, že psychické faktory mají významný podíl na vzniku a přetrvávání problému v tělesné oblasti.
Co jsou to ti psychičtí činitelé? Například traumatický zážitek, konflikt, frustrace, stres, citové strádání, strach a úzkost. Abychom mohli označit nemoc jako psychosomatickou, musí splnit alespoň jednu z těchto podmínek:
- – vznik nemoci musí přímo souviset s psychikou (osobnost, stresová událost),
- – průběh nemoci významně ovlivňují psychologické faktory,
- – hlavní příznak nemoci přímo souvisí s psychikou,
- – příznaky jsou nadmíru silné nebo dlouhotrvající.
Člověk jako osobnost řeší své problémy sám, nechce se dát do rukou zdravotnického molochu a tak je iniciátorem samoléčby. V případě psychosomatóz jsou únikovou „léčbou” alkohol, kouření a drogy.
První dvě jsou společensky tolerovány, třetí kontrolovány. Produkty společenských měkkých drog najdete na každém rohu, zvyšuje se jen jejich prodejní cena a výtěžek putuje do státní pokladny.
Autor -ač
Cigarety v ČR zabijí týdně tolik lidí, co COVID-19 od svého vzniku
Podle lékařky Evy Králíkové kouření není zlozvyk ani nešvar, ale nemoc.
„Je to skutečně nemoc podle mezinárodní klasifikace nemocí Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 1992,“ uvedla v pořadu Interview s tím, že odvykací léčbu pacientům má hradit zdravotní pojišťovna.
„Tři sta úmrtí zvládnou cigarety u nás asi za týden,“ dodala s odkazem na počet obětí, které v České republice zemřely na koronavirus.
MUDr. Eva Králíková
„Léky nejsou a ani nebudou proti kouření, ale jsou proti abstinenčním příznakům. To hlavní je přístup pacienta,“ dodala Králíková, která je vedoucí Centra léčby závislosti na tabáku III. interní kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.
Jaký je její pohled na ukončení prodeje mentolových cigaret u nás? „Mentol potlačuje dráždivost kouře, tím pádem ho vdechnete hlouběji, více, větší dávku. Kuřáci mentolových cigaret bývají víc závislí.
Mají větší problém přestat a mimo jiné je to chuť, kterou mají rády děti. No a děti musíte získat.
Když vyrábíte něco, co ročně zabije osm milionů lidí, tak potřebujete ty zákazníky někde doplnit,“ řekla v pořadu Interview lékařka.
Cigarety by měly být dražší
Dospělí lidé podle Králíkové prakticky kouřit nezačínají. Pouze jeden z deseti kuřáků si zapálí první cigaretu až v dospělosti. Mentolové cigarety podle jejích informací kouří asi třetina všech kuřáků, kterých je v České republice celkem asi 2 000 000.
Aby kouřilo méně dětí, jsou podle lékařky třeba komplexní opatření. Například, že by prodej cigaret byl možný pouze v trafice, že by cigarety stály mnohem více peněz, nebo že by se nikde nekouřilo.
„Pokud by dítě žilo ve společnosti, kde by stály cigarety tři sta, čtyři sta korun, nikde by je nevidělo prodávat, protože by v trafice byly zavřené ve skříni, nikde by nikoho nevidělo kouřit a když už se k tomu dostanu, tak je ta krabička ošklivá, tak v zásadě nemusíte dělat nic dalšího,“ dodala s tím, že konec mentolek k tomu pomůže, ale není to spása sama o sobě. Současné zdražení cigaret pak dle ní není dostatečné.
Život kuřáků
Zákon o omezení kouření zavedený téměř před třemi lety měl podle lékařky smysl: „Určitě to pomohlo řadě lidí přestat, to je bez debaty… Odpadá to pokušení, ta chvíle, kdy člověk snadno po cigaretě sáhne.“
Podle lékařky si méně než polovina kuřáků život nezkrátí, protože jsou na látky tabákového kouře rezistentní. Druhá polovina pak zemře asi o 15 let dříve. Rozdíl v délce života kuřáka a nekuřáka činí tedy zhruba 7,5 roku.
Ročně zemře na následky kouření asi 8 milionů lidí, v ČR pak asi 16 tisíc z celkových 112 tisíc zemřelých. „Tři sta úmrtí zvládnou cigarety u nás asi za týden,“ uvedla Králíková s odkazem na počet obětí, které u nás zemřely na koronavirus, aniž by dle svých slov chtěla pandemii jakkoliv podceňovat.
Na nemoc COVID-19, kterou nový typ koronaviru způsobuje, zatím v České republice zemřelo 317 lidí.
„Kouř čehokoliv, i když by to bylo jahodové listí, je směsí řádově tisíců látek, které jsou v řadě případů toxické, takže kouření nemůže být zdravé,“ reagovala lékařka na dotaz, zda existuje něco jako zdravé kouření.
Jak funguje odvykací procedura? Jak škodlivá je klasická cigareta, IQOS a elektronická cigareta? Změnil se zákazem kouření počet akutních srdečních příhod a hospitalizací s nimi? A funguje cigareta proti stresu, nebo je to naopak? Odpovědi se dozvíte v přiloženém pořadu Interview.
Konec mentolových cigaret: Zákaz prodeje začal platit v celé EU
Kuřáci si od dnešního dne v Česku ani jinde v Evropské unii nekoupí mentolové cigarety. Ty byly podle odborníků oblíbené hlavně mezi mladistvými a ženami ve věku 25–45 let. Podle odhadů tabákových firem „mentolky“ kouřilo v tuzemsku až 400 000 lidí.
Poté, co poslanci na začátku března schválili vyšší spotřební daň na cigarety, přišla pro kuřáky další rána, a sice zákaz prodeje mentolových cigaret. Ten od dnešního dne platí v celé EU. Směrnice má pomoci tomu, aby mladí lidé nezačínali s kouřením.
Podle Adama Kulhánka, vedoucího Centra pro výzkum a prevenci užívání tabáku, je kouř z mentolových cigaret pro kuřáka méně dráždivý, proto ho může vdechovat do plic intenzivněji a ve větším množství.
„Mentol dělá z kouření zdánlivě příjemnější zážitek, neboť vyvolává chladivý pocit při kontaktu se sliznicemi,“ tvrdí Kulhánek.
Kuřáci o příchuť máty nepřijdou
Z kuřáků mentolových cigaret se podle dubnového průzkumu pro tabákovou společnost Philip Morris skoro polovina vrátí ke klasickým cigaretám bez příchuti, 37 procent si plánovalo „mentolky“ nakoupit do zásoby před jejich zákazem.
O přechodu na zahřívaný tabák, také známý jako IQOS, přemýšlelo 27 procent kuřáků mentolových cigaret. Podle ředitele komunikace Tomáše Tesaře společnosti British American Tobacco je konec mentolových cigaret příležitostí pro ty elektronické.
„Nechybí nám příchutě vanilky, tropického manga, lesních plodů či již zmiňované máty. Čeští zákazníci tak o svou oblíbenou mentolovou chuť nepřijdou,“ sdělil ČTK Tesař.
Tabákové výrobky s příchutěmi zmizely z obchodů v roce 2016, kdy se na krabičkách také začala objevovat obrázková varování, která měla kuřáky od kouření odradit. Podle posledních údajů Českého statistického úřadu se předloni meziročně zvýšila spotřeba cigaret o 0,7 procenta na každého obyvatele včetně novorozeňat.
Připravil -ač, pramen CNN Prima TV
Měli bychom zakázat cigarety? | by Peter Singer
PRINCETON – Lékař amerického prezidenta Baracka Obamy v říjnu potvrdil, že prezident už nekouří.
Na naléhání manželky Michelle Obamové se prezident poprvé rozhodl přestat kouřit v roce 2006 a pomáhal si přitom nikotinovými náhražkami.
A pokud trvalo Obamovi – muži s natolik silnou vůlí, že se dokázal ucházet o funkci amerického prezidenta a získat ji – pět let, než se tohoto zlozvyku zbavil, není žádné překvapení, že se stamilionům kuřáků nedaří přestat.
Ačkoliv se podíl kuřáků v USA prudce snížil přibližně ze 40% populace v roce 1970 na pouhých 20% dnes, kolem roku 2004 přestal tento podíl klesat. Ve Spojených státech stále kouří 46 milionů dospělých lidí a kouření ročně zabije asi 443 000 Američanů.
Počet cigaret prodaných po celém světě – ročně je to šest bilionů kusů, jejichž celková délka by pokryla vzdálenost ze Země ke Slunci a zpět – je na historickém maximu. Na následky kouření zemře každý rok šest milionů lidí – to je více než na AIDS, malárii a dopravní nehody dohromady.
Více než desetina z 1,3 miliardy Číňanů jednou zemře na následky kouření.
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) počátkem listopadu oznámil, že během pěti let utratí 600 milionů dolarů za veřejnou osvětu o rizicích spojených s kouřením tabáku.
Robert Proctor, historik vědy ze Stanfordovy univerzity a autor chystaného trháku s názvem Zlatý holocaust: Původ cigaretové katastrofy a argumenty pro zrušení, ovšem tvrdí, že použití osvěty jako jediné zbraně proti vysoce návykové a často smrtelné droze je neomluvitelně nedostatečné.
„Politika omezování tabáku,“ tvrdí Proctor, „se příliš často zaměřuje na veřejnou osvětu, přestože by se měla zaměřovat spíše na úpravu či eliminaci produktu samotného.
“ Poukazuje přitom na skutečnost, že v případě hraček natřených barvami na bázi olova také rodiče pomocí osvěty nenabádáme, aby dětem bránili strkat si takové hračky do úst; místo toho zakážeme používání barev na bázi olova.
Nebo když se zjistilo, že thalidomid způsobuje vážná poškození plodu, také jsme ženy pouze nenabádali, aby tento lék neužívaly v těhotenství.
Proctor vyzývá FDA, aby využila své nově získané pravomoci regulovat složení cigaretového kouře ke dvěma věcem: jelikož se cigarety vyrábějí tak, aby vytvářely a udržovaly závislost, měla by FDA za prvé omezit množství obsaženého nikotinu na úroveň, při níž by cigarety přestaly být návykové. Kuřákům, kteří chtějí s kouřením přestat, by se pak přestávalo snáze.
A za druhé by měla mít FDA na paměti historii. První kuřáci nevdechovali tabákový kouř; to začalo být možné až v devatenáctém století, kdy nová metoda konzervace tabáku učinila kouř méně zásaditým.
Tento tragický objev je už dnes zodpovědný za zhruba 150 milionů úmrtí, přičemž mnohonásobně větší počet lidí ještě zemře, neučiníme-li drastické kroky.
FDA by proto měla vyžadovat, aby byl cigaretový kouř zásaditější, takže by se hůře vdechoval a měl by složitější cestu do plic.
Subscribe to Project Syndicate 
Enjoy unlimited access to the ideas and opinions of the world's leading thinkers, including weekly long reads, book reviews, topical collections, and interviews; The Year Ahead annual print magazine; the complete PS archive; and more. All for less than $5 a month.
Subscribe Now
Velká část Proctorovy knihy, která vyjde v lednu, je založena na obrovském archivu dokumentů tabákového průmyslu, zveřejněných v rámci soudních sporů. Více než 70 milionů stran oborových dokumentů je dnes k dispozici na internetu.
Z dokumentů vyplývá, že již ve 40. letech měl tabákový průmysl důkazy, které naznačovaly, že kouření způsobuje rakovinu. V roce 1953 však šéfové hlavních amerických tabákových koncernů dospěli na schůzce ke společnému rozhodnutí popírat, že cigarety škodí zdraví.
Jakmile navíc vyšly na veřejnost vědecké důkazy, že kouření způsobuje rakovinu, pokusil se tabákový průmysl vytvořit dojem, že vědecké poznatky jsou neprůkazné – podobně jako dnes záměrně překrucují vědecká zjištění ti, kdo popírají, že klimatické změny způsobuje lidská činnost.
Jak říká Proctor, nejsmrtelnějšími artefakty v dějinách civilizace nejsou zbraně ani bomby, nýbrž cigarety.
Chceme-li zachránit životy a zlepšit zdraví lidstva, žádná jiná okamžitě dostupná metoda by nebyla tak účinná jako mezinárodní zákaz prodeje cigaret.
(Eliminace extrémní chudoby po celém světě je v podstatě jedinou strategií, která by mohla zachránit více životů, ale dosahovalo by se jí neskonale obtížněji.)
Pro ty, kdo uznávají právo státu zakázat rekreační drogy, jako jsou marihuana nebo extáze, by měl být zákaz cigaret snadno akceptovatelný. Tabák totiž zabíjí mnohem více lidí než tyto drogy.
Někteří lidé tvrdí, že pokud droga poškozuje pouze ty, kdo se ji dobrovolně rozhodnou užívat, měl by stát ponechat jednotlivcům rozhodovací právo a omezit svou roli na zajištění, aby byli uživatelé informováni o rizicích, která jim hrozí. Tabák však takovou drogou není vzhledem k rizikům, která představuje pasivní kouření, a to zejména v případech, kdy dospělí kouří v domácnosti s malými dětmi.
I když ponecháme stranou škody způsobené nekuřákům kuřáky, je argument o svobodném rozhodnutí jednotlivce u tak silně návykové drogy, jako je tabák, nepřesvědčivý a ještě pochybněji vyznívá, vezmeme-li v úvahu, že většina kuřáků si tento zlozvyk osvojí v dospívání a později chce přestat. Snížení množství nikotinu v cigaretovém kouři na úroveň, která není návyková, by mohlo tuto námitku rozptýlit.
Další argument pro zachování současného stavu zní tak, že zákaz tabáku by mohl skončit stejným fiaskem, jakým skončila prohibice v USA. Tedy že zákaz prodeje tabáku by stejně jako úsilí o zákaz alkoholu přesměroval miliardy dolarů do organizovaného zločinu a podnítil korupci v policejních složkách, přičemž kouření by omezil jen v malé míře.
Takové srovnání však může být falešné. I mnoho kuřáků by totiž zákaz cigaret přivítalo, protože stejně jako Obama chtějí s kouřením přestat.
Peter Singer je profesorem bioetiky na Princetonské univerzitě a vyznamenaným profesorem Melbourneské univerzity. Napsal mimo jiné knihy Animal Liberation (Osvobození zvířat), Practical Ethics (Praktická etika) a The Life You Can Save (Život, který můžete zachránit).
Kouření zabije každou hodinu dva lidi. VZP přidá na odvykání až 2,5 tisíce – VZP ČR
10. 9. 2015
Každou hodinu zemřou v Česku dva lidé kvůli nemocem způsobeným kouřením. Celkem je kouření v tuzemsku příčinou každého pátého úmrtí.
Průzkumy ukazují, že z úhrnného počtu více než dvou milionů českých a moravských kuřáků by jich 1,7 milionu raději nekouřilo a 1 milion se každý rok pokouší přestat. VZP se teď rozhodla jim v jejich odvykacích snahách pomoci.
Od září proto nově nabízí příspěvek až 2,5 tisíce korun na náhradní nikotinovou léčbu nebo na nehrazený lék na odvykání kouření, předepsaný lékařem.
VZP na projektu nazvaném „Cesta k nekuřáctví“ spolupracuje se Společností pro léčbu závislosti na tabáku a s Českou lékárnickou komorou. Společná aktivita potrvá do konce roku 2016, do kdy je také možné čerpat uvedený příspěvek.
Částku až 2,5 tisíce korun mohou klienti VZP získat na léčivý přípravek, který jim předepíše lékař z Centra pro závislé na tabáku (seznam pracovišť najdete zde), nebo na volně prodejné léčivé přípravky, jejich výdej potvrdí lékárník – odborný konzultant (seznam zde nebo zde). Jedná se o přípravky k náhradní léčbě nikotinem, jako jsou např. náplasti, pastilky, ústní spreje či žvýkačky. Podrobnosti najdete zde.
„Účinek léčby závislosti na tabáku závisí na délce a míře odborné intervence. Bez ní je úspěšnost kolem 5 %, s intenzivní dlouhou intervencí to může být až 40 %,“ upozornila Eva Králíková, vedoucí centra pro závislé na tabáku II. interní kliniky VFN v Praze na Karlově náměstí.
Farmakoterapie závislosti na tabáku je vhodnější pro více závislé kuřáky a měla by trvat nejméně 3 až 6 měsíců. S užíváním volně prodejných léčiv poradí i lékárníci. „Ve vybraných lékárnách nabízejí speciálně proškolení lékárníci odborné konzultace,“ připomněl prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba.
Kouření významně negativně ovlivňuje kvalitu i délku života.
Kromě toho, že má zásadní vliv na vznik rakoviny plic a různá respirační onemocnění, zvyšuje také riziko vysokého krevního tlaku, řídnutí kostí, roztroušené sklerózy, cukrovky, psychiatrických onemocnění včetně deprese a úzkostí, zhoršuje hojení ran, bolesti svalů a kloubů, poruchy spánku. Odhadem 10 % výdajů na zdravotní péči souvisí s nemocemi způsobenými kouřením.
Některé následky kouření v číslech
- 30 % kuřáků trpí depresemi – nutno léčit – dodatečné náklady.
- Kuřák s psychiatrickou nemocí umírá o 10–25 let dříve oproti běžné populaci.
- Mladý kuřák, který vykouří více než 20 cigaret denně, má riziko vzniku infarktu 5,6x vyšší než stejně starý nekuřák.
- U celé populace platí, že kuřák má 3x vyšší riziko fatálního infarktu, riziko náhlé srdeční smrti je 2,3x vyšší a postižení tepen dolních končetin je u kuřáků 7x vyšší, amputace dolních končetin je 2x častější.
- Kouření zvyšuje pravděpodobnost výskytu nádoru plic, bronchogenních nádorů, nádorů hlavy a krku, jícnu, žaludku, ledvin, gynekologických nádorů atd.
- Kuřák má 2–4x větší pravděpodobnost vzniku nádoru močového měchýře.
- Riziko vzniku leukémie je u kuřáků o 30–50 % vyšší.
- Dvakrát větší je u kuřáků riziko vzniku roztroušené sklerózy.
- Pasivní kouření má v ČR ročně na svědomí zhruba 1 500–3 000 úmrtí.
Mgr. Oldřich Tichývedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí
Pasivní kouření zabije ročně 600 tisíc lidí, z toho třetina jsou děti
„Význam této studie je, že k těm víc než pěti milionům úmrtí, která způsobuje aktivní kouření, musíme teď přidat 600 tisíc dalších kvůli pasivnímu kouření.
Takže tabák, ať už ho kouříme aktivně nebo vdechujeme pasivně, zabije až 6 milionů lidí,“ říká Armando Peruga, programový manažer protikuřácké iniciativy Světové zdravotnické organizace. Třetina obětí jsou děti, ty jsou přitom oběťmi kuřácké vášně členů rodiny.
Samy děti se zlozvyku zbavit nemohou, důsledky pasivního kouření jsou pro ně ale téměř stejné, jaké hrozí kuřákům.
Pasivnímu kouření je přitom podle studie vystaveno až 40 procent dětí, 33 procent mužů a 35 procent žen. Kvůli pasivnímu kouření zemřelo 379 tisíc lidí na infarkt, 165 tisíc osob na infekce dolních cest dýchacích, téměř 37 tisíc pasivních kuřáků zemřelo při astmatickém záchvatu, přes 21 tisíc lidí pak dostalo rakovinu plic.
video
Pasivní kouření zabije ročně 600 tisíc lidí
Zprávy 12:00 – 26. 11. 2010
Reportáž Davida Miřejovského
I krátkodobé vystavení pasivnímu kouření má velký vliv na ischemickou chorobu srdeční. Pasivní kuřáci mají o 23 % zvýšené riziko tohoto onemocnění, které se může projevit jako infarkt myokardu, angina pectoris nebo náhlé úmrtí.
Riziko infarktu myokardu je téměř dvakrát vyšší u lidí, jejichž partner kouří, nebo kteří musí pracovat v zakouřeném prostředí. Pasivní kouření také zvyšuje riziko mozkové mrtvice až o 82 %.
Riziko onemocnět rakovinou plic při vystavení pasivnímu kouření vzrůstá průměrně o 20 %.
Zdroj: kurakovaplice.cz
Pasivní kouření zabíjí děti především v Africe a jižní Asii. V Evropě zemřelo v roce 2004 na následky pasivního kouření 74 dětí ve srovnání s 35 388 dospělými. Ve sledovaných afrických zemích zemřelo 43 375 dětí a 9 514 dospělých.
Na výzkumu důsledků pasivního kouření se podíleli výzkumníci ze stockholmského ústavu Karolinska a Světová zdravotnická organizace (WHO). Vycházeli přitom z nejnovějších dostupných údajů z roku 2004 ze 192 zemí světa.
Autoři studie po zveřejnění výsledků vyzvali, aby více zemí regulovalo kouření a aby se zpřísnily podmínky pro prodej tabákových výrobků.
„Hlavní doporučení je, aby vlády vytvořily stoprocentně nekuřácká prostředí v uzavřených prostorách. A to jak na veřejných místech, tak na pracovištích,“ říká Peruga.
„Je nepřípustné, aby 1,2 miliardy kuřáků ve světě vystavovalo miliardy nekuřáků pasivnímu kouření,“ soudí také odborníci.
Pro nekuřáky mluví i ekonomický zájem
Bojovníci proti tabáku přidávají také ekonomické argumenty. Tvrdí, že kvůli tabákovým výrobkům státy více peněz utratí, než vydělají. Jen Česká republika podle studií přichází ročně asi o 15 miliard. Sice hodně vydělá na daních a ušetří na důchodech, které nemusí zemřelým vyplácet, na druhé straně má ale obrovské výdaje – hlavně s léčbou vážných onemocnění.
Česká republika navíc nepřijala mezinárodní úmluvu o kontrole tabáku, proto není nucena prosazovat zákony na ochranu nekuřáků. „V české populaci kouří 29 procent populace.
Nicméně dochází k nárůstu kuřáků v mladších věkových kategoriích. Hlavně adolescenti začínají kouřit kolem 10. až 12. roku.
Tam kouří 40, někdy i více procent populace,“ dodala Alexandra Kmeťová z Centra pro závislé na tabáku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Podle statistik v Česku ročně zemře na nemoci spojené s kouřením 18 000 lidí. Aby jich ubylo, museli by politici podle lékařů výrazně zdražit tabákové výrobky, podpořit prevenci a zakázat kouření na většině veřejných míst.
Statistiky kouření
Na celém světě kouří až 1,3 miliardy lidí. Zároveň každoročně umírá 4 800 000 na následky kouření.
V praxi to znamená, že každou hodinu zemře kvůli své závislosti na nikotinu 560 lidí, za den pak 13 400 lidí, ale jejich počet se neustále zvyšuje. Více než tři čtvrtiny kuřáků navíc žijí v zemích s nižším či středním HDP.
Lidé s nízkými příjmy si rovněž rizika kouření uvědomují méně. Naopak počty kuřáků v bohatých zemích za posledních 20 let klesají.
Úmrtí na následky kouření
Je prokázáno, že každou cigaretou si zkracujeme život až o 5 minut. Ročně umírá kvůli svému kuřáctví až 4 800 00 lidí, přičemž za celé 20. století umřela na následky kouření celá miliarda lidí, což je v porovnání s 2. světovou válkou několikanásobek. Na následky své závislosti zemře každý druhý kuřák.
Prognóza
Pokud bude počet kuřáků konstantně narůstat jako v poslední době, zemře na kuřáctví v roce 2020 10 milionů lidí.
Kuřáctví v ČR
V ČR kouří zhruba 2 300 000 lidí, z hlediska populace starší 18 let to je 26 %. Zbylé kuřáky tvoří děti a mladiství. Tito lidé vykouří ročně 21 miliard cigaret, za což obdrží stát spotřební daň ve výši 45 miliard a DPH 4−5 miliard. Daň z jedné cigarety byla v roce 2012 2, 1 Kč.
Úmrtí v ČR
Každý rok umírá v ČR zhruba 100 000 lidí, z čehož 18 000 lidí zemře na následky kouření, což je jako vymření jednoho okresního města. V průměru tak na kuřáctví umírá 350 lidí týdně. Svou závislostí se kuřák připraví v průměru o 15−18 let svého života.
V České republice zemře na kuřáctví 18 tisíc lidí, z toho za 8 tisíc úmrtí mohou kardiovaskulární choroby (nemoci srdce a cév), 7 tisíc nádorová onemocnění a 2 tisíce respirační choroby.
Celé 2 třetiny úmrtí tvoří lidé pod 65 let a za 20 % všech úmrtí v ČR může nikotin. Tabákový kouř obsahuje radioaktivní látky (Polonium 210, Olovo 210), za což každý 7. kuřák zaplatí životem. Na ozáření umírá 138 kuřáků z tisíce za 25 let.
Silní kuřáci, kteří spotřebují za den 2 krabičky cigaret, dostanou za 6 dní tolik ozáření jako při rentgenu plic.
53 % všech úmrtí v ČR je způsobeno kardiovaskulárními onemocnění. Za 15 % z nich může kouření.
Děti a kouření
Drtivá většina kuřáků (90 %) začíná kouřit před dosažením plnoletosti. Ne nadarmo se kuřáctví nazývá dětskou nemocí. Kouření u dětí mladších 18 let je ilegální. Věk, kdy děti poprvé ochutnají cigaretu, je dokonce 10 let (v Praze 9,5).
Z celkového počtu 2 300 000 kuřáků v ČR tvoří 250 000 děti a mladiství. Zajímavý je ukazatel, že mezi dětmi kouří více dívek. Kuřáctví lze přirovnat k drogové závislosti, celých 80 % pak začíná s cigaretami či drogami v partě. Na kouření u dětí mají také vliv rodiče.
Pokud jsou oba kuřáci, jejich dítě je k závislosti na nikotinu až 4x náchylnější.
Těhotenství
Alarmující je také to, že 9−13 % všech těhotných žen jsou kuřačky. Celých 36 % žen v naději navíc vdechují tabákový kouř jako pasivní kuřáci.
Ženy by si měly uvědomit, že děti kuřaček, a to i těch pasivních, mají porodní váhu nižší zhruba o 150 g. Riziko potratu se navíc zvyšuje až o 50 %. Stejně o tolik se zvyšuje úmrtnost od 20. týdne těhotenství po 28. den po porodu.
U matek-kuřaček či u dítěte vystavenému tabákovému kouři se zvyšuje riziko náhlého úmrtí kojence 2,5−3,5krát.
Nemoci z pasivního kouření
Aktivní kuřáci navíc vystavují své okolí pasivnímu vdechování cigaretového kouře, na což umírá až 3 tisíce lidí ročně. Problém představuje i krátkodobé vdechování kouře, neboť již po půlhodině jsou patrné změny v průtoku krve cévami. Až o 23 % se zvyšuje se také riziko srdečních onemocnění, jako infarkt myokardu či angina pectoris.
U lidí, již pracují v kuřáckém prostředí či jejichž partner kouří, se dvakrát zvyšuje riziko infarktu, riziko cévních mozkových mrtvicí až o 82 % a o 20 % vzrůstá riziko nádorových onemocnění plic. Stejně tak se rakovina nosních dutin a sliznice objevuje 3krát častěji u lidí pasivně vdechující tabákový kouř.
Mezi nejčastější dětské onemocnění patří infekce dýchacích cest, u dětských pasivních kuřáků se riziko zvyšuje 15−20krát. Tyto děti mají navíc snížené plicní funkce, jako je objem. Pasivní a aktivní kuřáctví navíc zhoršuje alergie jako atopický ekzém, alergická rýma či astma.
Pokud bude kouření v restauracích a dalších prostorech zakázané, klesne počet infarktů (a s tím výdaje za zdravotní pojištění) o 17 %. Pro cévy navíc není mezi aktivním a pasivním kouřením přílišný rozdíl (pasivní kouření je pouze o 10 % méně rizikové než aktivní).
U dětí-pasivních kuřáků se více vyskytují záněty středního ucha, které mohou vést až ke ztrátě sluchu, či chronické dýchací obtíže, kašel, sípot a zvýšená tvorba hlenu, a to až 1,2−1,4krát častěji.
Nemoci způsobené kouřením
Kuřáky nejčastěji trápí kardiovaskulární choroby, tedy nemoci srdce a cév jako infarkt či mrtvice. Za většinu (75 %) chronických plicních onemocnění můžou v populaci cigarety. Kuřákům navíc až dvojnásobně hrozí cukrovka, šedý zákal a hůře se jim hojí rány. Proto tráví v nemocnici v průměru až o 3 dny déle než nekuřáci.
Riziko vzniku rakoviny je dokonce až 25krát vyšší. Kouření navíc zapříčiňuje 15−30 % všech nádorových onemocnění v České republice. Pokud jde o rakovinu močového měchýře, 3 pětiny pacientů jsou kuřáci. U rakoviny slinivky břišní je to necelá třetina.
Ještě větší riziko způsobuje u rakoviny dutiny ústní, hltanu, hrtanu a jícnu cigarety v kombinaci s alkoholem.
Rakovina plic
Celých 90 % pacientů s diagnózou plicní rakoviny jsou kuřáci. Toto nádorové onemocnění se vyskytuje u každého čtvrtého kuřáka.
Vzniká nejčastěji po 20−30 letech kouření, i když záleží na počtu cigaret – po 150 000 cigaret riziko vzniku rakoviny prudce stoupá. U nekuřáků, již onemocněli rakovinou plic, za to může ve třetině případů pasivní kouření.
Kuřáci jsou pak riziku vzniku rakoviny vystaveni 13krát více, přičemž úspěšně se vyléčí pouze 12 % pacientů. Více než polovina se ke kouření vrátí.
Neplodnost u mužů
U kuřáků se počet spermií snižuje cca o 22 %, maximálně o 57 %. Rovněž se snižuje jejich hustota, a to až o pětinu. Klesá i výskyt normálně vyvinutých spermií. Kouření může také za 20 % všech poruch erekce.
Neplodnost u žen
Po vysazení antikoncepce mohou mít ženy s otěhotněním problémy. Zatímco z nekuřaček jich hned po 1. menstruačním cyklu otěhotní 38 %, u kuřaček je to o 10 % méně.
I po pěti letech po vysazení antikoncepce nemůže otěhotnět 20 % silných kuřaček, jež kouří denně více jak 20 cigaret, u středně těžkých kuřaček s 10−20 cigaretami za den to je 11 %, u nekuřaček jen 5 %.
Neplodnost hrozí kuřačkám až o 60 % více.
Odvykání kouření
85 % všech kuřáků je závislých na nikotinu. Zároveň chce s cigaretami skoncovat celých 70 % a zkusí jich to 40 % ročně.
Většina z nich to zkouší sama a bez odborné pomoci, ale šanci uspět mají jen 3 % z nich.
S náhradní nikotinovou terapií je to už 10 % a při vyhledání odborné pomoci se podaří přestat s cigaretami 4 z 10 kuřáků. Než se odvykání povede, předchází tomu v průměru 4 nepovedené pokusy.
Lékaři
Své zdraví si vědomě ničí 20 % mediků, 16 % lékařů a až 40 % zdravotních sester.
Léky při odvykání
Látky jako bupropion či nikotinové substituce zvyšují šanci přestat kouřit o 25 %, vareniklin šanci dokonce ztrojnásobuje, a pokud ho kuřáci užívají déle než půl roku, je jejich úspěšnost 44 %.
Psychiatrické léčebny
Většina pacientů (80−88 %) v psychiatrických léčebných kouří, byť jen ve 2 % případů je o tom zmiňováno ve zdravotnické dokumentaci.
Detoxikace
Je důležité si uvědomit, že pokud se kuřák rozhodne po 50 letech skoncovat se svou závislostí, riziko vzniku rakoviny u něj klesne na úroveň nekuřáka až za 10−15 let.
Organismus kuřáka
V těle kuřáka se obsaženo 5x více kadmia, což je těžký a jedovatý kov, než je tomu v organismu nekuřáka.
Ekonomické statistiky
Každý rok vydá Česká republika 80 miliard na léčbu kuřáků. Na daních z prodeje tabákových výrobků přitom stát vydělá jen 35 miliard ročně. Každý nekuřák tedy doplácí na své spoluobčany-kuřáky.
Vodní dýmka
Téměř 90 % mediků žijících v Praze alespoň jednou vyzkoušelo vodní dýmku. Přitom jedna vodní dýmka je jako 30−300 cigaret, neboť kouř je u vodní dýmky chladnější, a tak obsahuje více škodlivin. Navíc hrozí přiotrávení oxidem uhelnatým, protože jedna dávka znamená 20 % CO v krvi.