20. 3. 2021
VÁŽENÍ PŘÁTELÉ,
PŮVODNÍ PŘEDPOKLAD, ŽE NAŠE TRHY ZAČNOU KOLEM NÁSTUPU JARNÍ ROVNODENNOSTI, PADL DÍKY NAŘÍZENÍ VLÁDY ČR, NA ZÁKLADĚ KTERÉHO SICE MŮŽETE NAKUPOVAT POTRAVINY V MALÝCH I VELKÝCH OBCHODECH, ALE NIKOLI NA FARMÁŘSKÝCH TRZÍCH.
MŮŽEME JEN DOUFAT, ŽE SITUACE SE V DOHLEDNÉ ZMĚNÍ. NEODVAŽUJEME SE ODHADOVAT ZDA A KDY SE TAK STANE.
PROSÍME ABYSTE SLEDOVALI POZORNĚ VÝVOJ PROSTŘEDNICTVÍM MEDIÍ, IHNED JAK TO BUDE MOŽNÉ TRHY ZAČNOU TAK JAK JSTE NA NĚ ZVYKLÍ A JAK JE MÁTE RÁDI.
SRDEČNĚ
PhDr. Karel Czaban
předseda spolku POD PLATANY z.s.
18. 2. 2021
Dámy a pánové, milí návštěvníci a prodejci našich trhů,
i když to tak zrovna momentálně nevypadá a na obvyklých místech našich trhů na Praze 4 a Praze 14 je hnusná zima, prázdno a opuštěno, vítr duje, vrány smutně skřehotají a viry tančí vítězný tanec, pracujeme přesto na nové sezóně, která, budou-li při nás stát všichni svatí, by měla začít v polovině března.
Dokonce jsme si spočítali, že na Spořilově, na Roztylském náměstí, bychom měli v sobotu 20. března dopoledne společně oslavit astronomické jaro neboli první jarní den.
Pevně věříme, že se tak stane a že pandemie na chvilku ustoupí do pozadí, příslušné správní orgány povolí zahájit novou sezónu, a my se budeme tiše radovat, že se to povedlo.
DRŽME SI PALCE AŤ TO VŠECHNO KLAPNE.
20. 4. 2020
- VÁŽENÍ NÁVŠTĚVNÍCI,
- MÁME RADOST, ŽE SE OPĚT ROZBÍHAJÍ NAŠE FARMÁŘSKÉ TRHY A ŽE SI MŮŽETE SVŮJ NÁKUP ČERSTVÝCH A ZDRAVÝCH POTRAVIN DOPŘÁT POD OTEVŘENOU OBLOHOU .
- DĚKUJEME VÁM, ŽE DODRŽUJETE ROZESTUP METRY A POUŽÍVÁTE ROUŠKU NEBO RESPIRÁTOR.
NA TRHU PLATÍ ZÁKAZ KONZUMACE JÍDLA A PITÍ. Z TOHO DŮVODU ZATÍM NEBUDE NA TRHU VAŠE OBLÍBENÁ KAVÁRNA ANI ŽÁDNÁ JINÁ NABÍDKA HOTOVÉHO JÍDLA.
POKUD SI NA TRHU KOUPÍTE JAKÉKOLIV UZENINY, SÝRY, PEČIVO, NÁPOJE APOD., MUSÍ SE TAK DÍT FORMOU „TAKE AWAY“ (ODNES SI DOMŮ ČI MIMO TRH A KONZUMUJ AŽ PO OSOBNÍ HYGIENĚ, PO OMYTÍ POTRAVIN ČI PO JEJICH TEPELNÉ ÚPRAVĚ).
- NEZLOBTE SE NA PRODEJCE, NESMÍ VÁM DÁVAT OCHUTNÁVKY.
- ZBOŽÍ PROSÍM VYBÍREJTE S JEDNORÁZOVÝMI RUKAVICEMI NA RUKOU (STAČÍ I IGELITOVÉ SÁČKY) A NEBO POŽÁDEJTE PRODEJCE, RÁDI VÁM ZBOŽÍ NASÁČKUJÍ A ZVÁŽÍ.
- NA KAŽDÉM STÁNKU MÁTE K DISPOZICI DEZINFEKCI K OCHRANĚ RUKOU.
- DĚKUJEME ZA VAŠI NÁVŠTĚVU A PŘEJEME VÁM SPOKOJENÝ NÁKUP.
31. 3. 2020
DOBRÝ DEN. Dali jsme naším prodejcům čas, aby zauvažovali o možnosti rozvážet své zboží po vašich domovech a aby si promysleli svou individuální logistiku a způsob prodeje. Někteří ještě váhají a pro některé je ještě příliš brzy (ZELENINA). Někteří ale nasadili respirátory, roušky, rukavice, osedlali svá auta, a vyrážejí za vámi.
Tady je tedy první várka statečných, kteří vám po domluvě přivezou či jinak dopraví své zboží a za přísných hygienických opatření vám svým zbožím připomenou časy, kdy jste si jen tak chodívali nakupovat na farmářské trhy :-). Když se s nimi spojíte řeknou vám nebo napíší jaký je minimální odběr jejich zboží, jaké mají ceny, jak budete platit, rozvozové dny a hodiny, apod.
VEJCE (Ladislav Lachman 723292556). Vejce v biokvalitě z volného chovu. Cena 5,-Kč/1 ks. V pondělí a pátek v prodejním mikrobusu na konečné metra Černý Most (u Bryksovy ulice), závoz jen Praha 9 a 14 po telefonické dohodě
MLÉČNÉ VÝROBKY A MASO (Dana a Jahir Bafti 605445592, www.kralikiris.cz) Znáte je z trhu na Spořilově, nabízejí sýry, kefír, zakysanou smetanu, máslo, mléko, krůtí a kuřecí maso, bio hovězí vyzrálé, kachny, slepice, králičí a jehněčí maso, vejce. Minimální odběr 600,-Kč, úhrada za dovoz 30,-Kč. Za zboží se platí v hotovosti, zavážejí 1x za 14 dní (nutno se domluvit)
31. 3. 2020
KÁVA (Jiří Klíner: [email protected]) Od letoška počítali na všech našich trzích též s prodejem vážené kávy – z jejich nabídky 250g balení robusty v zrnu – India sherry a Vietnam (300,-Kč/kg) a India kappy royal nebo Uganda (500,-Kč/kg). Též mátový sirup (250,-Kč/1 l nebo limo ZON (25 Kč/ks)
31. 3. 2020
MOPSY – POCHOUTKY PRO VAŠE PEJSKY (Petr Pros, 778057778, www.mopsy.cz, [email protected]) Pojízdnou boudu s lahůdkami pro pejsky znáte z našich trhů. Vše hygienicky zabaleno
BYLINKY, KOLAGEN, OSTROPESTŘEC ap. (Ludmila Chytilová 778204208, [email protected], www.shop-shop.cz) Na trzích prodává v sudé pátky na Černém Mostě. Nabízí bylinky, čajové směsi, doplňky stravy a produkty maďarských lázní. Výběr na e-shopu, po zavolání poradí a doporučí kudy na váš problém. Zboží posílá v balíčcích via PPL
Pokračování za týden ?
Některé farmářské trhy po vládním omezení končí
Prodavačka zeleniny v ochranné roušce proti šíření koronaviru na farmářských trzích na Tylově náměstí v Praze na snímku z 27. října 2020. ČTK/Šimánek Vít
Praha – Některá města a další organizátoři se rozhodli farmářské trhy zrušit, protože nedokážou dodržet nové koronavirové vládní omezení. Asociace farmářských tržišť ČR ale zkouší vyjednat výjimku s ministerstvem zemědělství.
Jinde plánují pořádání trhů upravit, aby novému opatření platnému od středy vyhovovaly. Sníží počet stánků, omezí sortiment a zvýší dohled nad dodržováním pravidel.
Mnohde se farmářské trhy s ohledem na sílící epidemii koronaviru už nekonají, zjistila ČTK.
Vláda zakázala od středy prodej na trzích s výjimkou farmářských trhů, kde se ale mohou nabízet jen potraviny původem z ČR. Dovolen bude i prodej z pojízdných prodejen. Vládní opatření ale na trzích zakázalo konzumaci, stánky by měly být nejméně dva metry od sebe a na 400 metrech čtverečních tržiště by mělo být maximálně 20 lidí.
Podle pořadatele farmářských trhů v Ústí nad Labem, Děčíně a Teplicích Adama Webera je třeba nařízení vyjasnit. „Nikdo neví úplně, co to znamená,“ řekl ČTK. Čeká na pokyny, jež má na webu zveřejnit ministerstvo zdravotnictví. Mimo jiné na kompletní seznam sortimentu, který budou moci trhovci prodávat. Weber proto zatím neví, jak budou trhy vypadat.
Pořadatelé se pozastavují zejména nad omezením počtu lidí na plochu tržiště. Podle Jaroslavy Fojtíkové, která pořádá Havířovské farmářské a rukodělné trhy na náměstí Republiky, pravidla prakticky nelze dodržet.
„Většinou mám 40 nebo 45 stánků, některé zboží tam být nesmí, stánky bych mohla dát klidně i deset metrů od sebe, ale i když to zmenším na 15 nebo 18 stánků a lidé se postaví do fronty k řezníkovi, řezník má pořád frontu a bývají tam tři, tak je kapacita okamžitě vyčerpaná,“ řekla Fojtíková. Trhy proto zruší.
O víkendu zřejmě nebudou ani plzeňské farmářské trhy na centrálním náměstí Republiky. Pravidla pro počet lidí na ploše považuje koordinátor trhů a místopředseda Asociace farmářských tržišť ČR Tomáš Popp za likvidační.
„I kdybychom to roztáhli na 1200 metrů čtverečních a bylo by to po celé ploše, tak když tam přijde 100 lidí, tak to můžeme zavřít,“ uvedl s poukazem na to, že jen obsluha stánků je asi 60 lidí.
Asociace proto podle Poppa jedná o výjimce s ministerstvem zemědělství.
Trhy zrušila Chrudim, stejně postupuje obchodní centrum Futurum, které pořádá největší pravidelné farmářské trhy v Ostravě. Jako důvod uvedlo obtíže při zajištění opatření.
Na vládní opatření reagují uzavřením farmářských tržišť i Zlín a Uherské Hradiště. Pokračovat naopak budou například v Opavě.
„Bude to trošku omezené a nebudou tam všechny druhy zboží, které by se na trzích normálně prodávaly,“ řekla Monika Štěpánková z kanceláře opavského primátora.
S pokračováním zatím počítají v Karlových Varech. O udržení trhů mají zájem hlavně prodejci, uvedla ředitelka pořádající městské společnosti KV City Centrum Simona Vránová. Dodržovat opatření ale vidí jako obtížné.
Farmářské trhy s menším množstvím obsazených stánků a omezeným sortimentem chtějí dál pořádat i v Liberci, Pardubicích nebo Hradci Králové. „Stánků by mělo být nejvýše 20, tedy asi polovina obvyklého počtu,“ řekla mluvčí hradeckého magistrátu Kateřina Šmídová.
V Brně na Zelném trhu bude od čtvrtečního rána méně stánků s ovocem a zeleninou, než jsou zákazníci zvyklí.
Obvykle je zde v průměru 30 prodejců s vlastní zemědělskou produkcí a 15 obchodníků, kteří prodávají i zboží zahraniční. Ti se ve čtvrtek ráno na trh už nevrátí.
Aby trh splňoval nařízené rozestupy mezi stánky, rozprostřou se prodejní místa po celé ploše náměstí, uvedla mluvčí městské části Brno-střed Kateřina Dobešová.
Brno bude dodržování nových opatření důsledněji kontrolovat stejně jako třeba Jičín, Písek nebo České Budějovice. „Požádal jsem městskou policii, aby situaci na Piaristickém náměstí při farmářských trzích více monitorovala a případně upozornila na nějaké nedostatky,“ řekl šéf odboru správy veřejných statků českobudějovického magistrátu Tomáš Kubeš.
Už dřív farmářské trhy preventivně zrušili v Táboře, Frýdku-Místku, Novém Jičíně, Bohumíně, Chomutově nebo Žatci na Lounsku. Podobně na Vysočině zrušili už dřív kvůli koronaviru pořádání trhů pro říjen, o listopadu se rozhodnou podle aktuální epidemické situace.
potraviny trh koronavirus
- Autor: ČTK
O farmářské trhy se v Brodě nikdo nepřihlásil. Budou, věří pořadatelka
„V prvním kole se neobjevil žádný zájemce o pořádání trhů. Vyhlásíme kolo druhé, a když i to dopadne stejně, zvážíme, zda trhy vůbec budou, nebo zda se je pokusí uspořádat město,“ informoval havlíčkobrodský místostarosta Vladimír Slávka.
„Zájemci zřejmě váhají s přihláškami kvůli současné situaci ohledně koronaviru. Neví se, co bude za pár dní a jaká opatření se budou muset splnit, natož pak po několik měsíců v roce. Je to logické a naprosto to chápu,“ doplnil ho starosta Jan Tecl.
Podle něj by v nejhorším případě dokázalo farmářské trhy uspořádat samo město. Jeho odbor pro životní prostředí už mnoho let organizuje jarní i podzimní Trh řemesel. Přidat si další podobnou a rozsahem mnohem menší akci, která se koná sedmkrát do roka, by zvládl.
Bez krizových scénářů
Krizové scénáře však nakonec zřejmě nebudou potřeba. Pořadatelka farmářských trhů pouze nestihla podat žádost do grantového programu včas. S pokračováním trhů počítá.
„Protože v loňském roce se počet trhů zvýšil a poslední se konaly na konci října, déle trvalo vyúčtování. A po Novém roce jsme s kolegyní onemocněly, tak se to ještě víc zdrželo. Jednoduše jsme termín prvního kola nestihli,“ vysvětluje pořadatelka Alena Čechová.
Jak ujistila, do druhého kola výzvy se určitě přihlásí. Ta má uzávěrku 19. března.
Radnice letos farmářské trhy podpoří celkovou částkou 175 tisíc korun. Za tento příspěvek chce, aby se během sezony konalo minimálně sedm trhů na Havlíčkově náměstí. Mělo by tak být od května vždy každou první sobotu v měsíci od osmi do 12 hodin. V říjnu pak program počítá ještě se závěrečnými trhy na konci měsíce.
Počítají opět i s několika řemeslníky
Alena Čechová farmářské trhy v Havlíčkově Brodě pořádá už několik let a i letos je chce mít v obdobném formátu. U stánků mají prodávat své produkty především lokální farmáři. Většinu zboží má i nadále tvořit ovoce, zelenina a další produkty farem.
Nově mohou deset procent prodejců tvořit rukodělní řemeslníci prodávající například keramiku, proutěné zboží či šperky. Radnice to po dohodě s pořadatelkou umožnila výjimečně i loni, letos už je to pravidlem. Tito prodejci se ale musí obměňovat.
„Kvůli covidové situaci se loni nekonal ani jeden Trh řemesel, a tak se tito prodejci hlásili i na farmářské trhy. Po dohodě s představiteli města jsme několika umožnili prodávat na farmářských trzích a letos to bude pokračovat,“ vzkázala Čechová. I v tomto roce může pandemická situace velký městský Trh řemesel, jehož se pravidelně účastní tisíce lidí, překazit.
Jedna z mála akcí, kde udat zboží
Zvýšená hygienická opatření se loni dotkla i brodských farmářských trhů. Stánky musely být dál od sebe, povinností prodejců bylo zajistit dezinfekce i to, aby měli nakupující roušky. A doprovodný program se musel úplně zrušit.
„V určité míře proběhl jen třikrát ze sedmi trhů, čtyřikrát jsme ho museli zcela vypustit. Trochu tím vyprchala taková ta pěkná rodinná atmosféra, přišli jsme i o benefici ve spolupráci se svatebním salonem. Ale museli jsme to oželet,“ říká Alena Čechová. „Zůstal jen ten základ, prodej zdravých věcí na čerstvém vzduchu,“ podotkla.
V letošním roce by se model trhů neměl od toho loňského příliš lišit. „Loni jsme to vyzkoušeli, osahali jsme si to a zjistili jsme, že to jde. Prodejci i nakupující opatření dodržovali, chovali se ukázněně. V to samé doufáme i letos,“ dodala pořadatelka.
Teprve se uvidí, zda i letos bude muset řešit specifikum, které se projevilo loni. Tehdy, zvláště pak na jaře, mělo zájem o účast enormní množství farmářů a prodejců. Trh v Havlíčkově Brodě patřil totiž mezi těch několik, které se podařilo uspořádat. Mnoho jiných bylo kvůli protikoronavirovým opatřením zrušeno. Farmáři tak měli v Brodě jednu z mála šancí, kde udat své zboží.
Štvalo je, že v Praze není žádný farmářský trh. Tak to zkusili
Oba trhy má na svědomí jeden muž: bývalý herec, zakladatel občanského sdružení Archetyp a Asociace farmářských tržišť Jiří Sedláček.
Co člověka, který má vystudovanou konzervatoř a hraje divadlo, přivede k tomu pořádat farmářské trhy?
V rodině nás dlouhodobě zajímaly věci jako čerstvé potraviny a zdravá výživa. Moje žena napsala o těchto tématech dvě knihy… Tržiště, na kterém by se daly takové potraviny koupit, u nás však vůbec nebyla.
Snad až na pankráckou tržnici… Ta ale ustoupila developerskému projektu Arkády Pankrác a definitivně se tak zavřely dveře za nákupem zboží mimo řetězce. Což nás štvalo.
Viděli jsme přitom na západ od nás, v Německu, Rakousku nebo Švýcarsku, jak to tam i v různých malých městech funguje. A říkali jsme si, že to musíme přivézt i k nám.
Prý jste to rovnou navrhli na magistrátu…
Ano. Zašli jsme na odbor životního prostředí a řekli, že máme takový záměr, kterým bychom rádi radnici oslovili. Oni ho přijali a vyzvali nás k vypracování studie, kde by farmářská tržiště v Praze mohla vzniknout. To bylo v roce 2007. Pak se nějakou dobu nic nedělo.
Magistrát naši studii rozeslal městským částem, které nějaký čas nereagovaly… Až se ozvala první vlaštovka – v roce 2009 Klánovice. Rok nato pak Kulaťák a Kubáň. Trhy mezitím začínaly i jinde, třeba v Tišnově, kde funguje sdružení Za sebevědomé Tišnovsko.
Nebyla to samozřejmě zdaleka jen naše aktivita, společnost celkově cítila, že se něco musí změnit. Po roce 2010 pak začala tržiště vyrůstat jako houby po dešti.
Ještě předtím, než jste našli svoje dvě stálá místa – na Náplavce a náměstí Jiřího z Poděbrad – jste provozovali už zmíněnou Kubáň.
Kubáň se otevírala 23. května 2010 a provozovali jsme ji do konce roku 2011. Poté ji převzala akciová společnost zřízená Prahou 10, a popravdě, je mi docela líto, když vidím, jak trhy na Kubáni vypadají dnes.
Řada lidí má k farmářským trhům stále nedůvěru. Jak si hlídáte, aby vám na nich zboží neprodávali kupříkladu překupníci, co nakoupí v hypermarketu česnek, a pak ho prezentují jako ten jejich?
Od počátku ve smlouvách, které s farmáři a autorizovanými prodejci uzavíráme, trváme na tom, aby nám deklarovali původ prodávaného zboží.
Slovo autorizovaný je docela důležité, protože podmínkou účasti na našich tržištích je, že zboží může prodávat buď prvovýrobce, nebo jím pověřený autorizovaný prodejce. Což neznamená jenom to, že by se dva lidé domluvili: „Franto, tohle mi budeš prodávat na trhu.
“ Farmář musí prodejce do svého sortimentu a výroby řádně zasvětit, aby na něho nevrhal špatné světlo. I přesto se samozřejmě objevovaly různé pochybnosti, proto jsme přistoupili ještě k vlastní certifikaci.
Co to znamená?
Řekli jsme si, že jednoduše budeme farmáře kontrolovat sami. Ustanovili jsme tým, který navštěvoval a navštěvuje farmy. Jezdíme po nich, fotíme, necháváme si předkládat dokumentace, kde farmáři dokládají rozsah svých pozemků… zkrátka fyzicky kontrolujeme, jestli nám někdo nelže.
Fungujete jako občanské sdružení, takže se nemůžu nezeptat, kde na tohle všechno berete peníze?
U zmíněných kontrol nám hodně pomáhá, že jsme začali před rokem spolupracovat s Českou zemědělskou univerzitou. Uzavřeli jsme memorandum, v rámci něhož nám někteří studenti ČZU pomáhají. Výhodou je, že na rozdíl od nás mají i kamerovou techniku, díky čemuž vznikla i první kolekce šesti krátkometrážních dokumentů, které byly s velkým úspěchem na zemědělské univerzitě prezentovány.
Jinak s penězi se to má tak, že jediným naším zdrojem příjmů jsou vybrané nájmy od prodejců na tržištích. Ještě musím zmínit, že v roce 2011 tehdejší ministerstvo životního prostředí vymyslelo grantové schéma, v rámci něhož byla podporována nově vznikající farmářská tržiště. Tehdy jsme čerpali na rozjezd trhu Na Františku. Ale to bylo jedinkrát.
Nejsme příjemci žádných dalších dotací nebo grantů.
Zmínil jste trh Na Františku, ten se však neuchytil. Proč?
I přes veškerou snahu se nám tam bohužel v tamní tržní den – čtvrtek – nepodařilo přilákat zákazníky tak, aby byli prodejci spokojeni. Možná je to i místem, náplavka je tam dost úzká a trošku nepřehledná, i když jste šli kolem, mohli jste trh přehlédnout.
Naopak náplavka na Rašínově nábřeží, která je hodně široká, se ukázala být výborným místem.
Nejen, že si tam lidé našli cestu, ale optimální je i z technického hlediska, možností odebírání elektrické energie, parkování… Třeba zelináři nutně potřebují stánky doplňovat co nejrychleji a bylo by pro ně velmi komplikované, kdyby měli mít sklad v autě zaparkovaném někde na druhé straně ulice.
A pořádáte ještě tržiště na náměstí Jiřího z Poděbrad (jeho provozovatelem je Praha 3). Tam začínáte už tuto sobotu a na rozdíl od Náplavky trhy na Jiřáku jsou i během všedních dní ve středu a v pátek. Co podle vás zafungovalo tam?
Je to pěkné místo s výbornou dostupností, i díky stanici metra. Lidé se tam často zastaví, protože si zkrátka chtějí nakoupit.
Pozorujeme trochu rozdíl v tom, že zatímco Náplavka je výletní zóna, kam se chodí posedět, Jiřák je v pravém smyslu trh.
Což neznamená, že by ani tam lidé nechodili posedět, ale je jich o něco méně a pravda je, že si tam často na místo počkáte, protože bývají všechny židličky obsazené.
Co nového od vás můžeme očekávat ve farmářské sezoně 2014?
Díky velkému zájmu bychom chtěli přidat na Jiřáku nový tržní den: v nejvyšší sezóně, kdy mají farmáři nejvíce výrobků, tedy zhruba od dubna do října, by měly být trhy i ve čtvrtek. A jinak, plánujeme představit veřejnosti nové tváře z řad výrobců a farmářů, kteří se nám zaplaťpánbůh stále hlásí, a stále potřebujeme mezi nimi vybírat. Někdy je to docela oříšek.
Jak vybíráte, když se vám přihlásí dejme tomu čtyři výrobci medu?
To je zrovna ten složitý příklad. V první řadě preferujeme spíš výrobce než prodejce, protože je vždycky příjemné, když jako zákazník můžete přímo mluvit s člověkem, který dané zboží vyrábí.
A dál musíme vybírat, aby nebyla zbytečně velká konkurence v rámci jednoho dne.
Takže třeba prodejci medu mohou na jeden tržní den, pokud samozřejmě nejde o specializovanou akci typu medobraní, maximálně dva.
Co si sám na farmářském trhu obvykle neopomenete koupit?
Manželka mě vždy vybaví dlouhým seznamem zeleniny a ovoce. Osobně si pak téměř pravidelně kupuji kvalitní žitný nebo pšenično-žitný chléb. Dva litry čerstvého kozího mléka. Semtam nějaký sýr a kvalitní uzeninu bez dusitanů. A samozřejmě, když u stánku zavoní polévka nebo jiná dobrota, taky občas neodolám.
| Narozen v srpnu, rok před vpádem vojsk Varšavské smlouvy, v Praze. Absolvent Státní konzervatoře, oboru herectví. Zahrál si s Divadlem Járy Cimrmana nebo ABC, ve stálém angažmá byl v Městském divadle v Kolíně, v Příbrami nebo v Klicperově divadle v Hradci Králové. Objevil se v několika televizních seriálech (Synové a dcery Jakuba skláře, Dobrodružství kriminalistiky, Arabela se vrací…) Postupně ale „přeběhl“ k jiné svojí vášni – dobrému jídlu. Je spoluzakladatelem občanského sdružení Archetyp pořádajícího farmářské trhy na náměstí Jiřího z Poděbrad a na náplavce pod Palackého náměstím. Též je předsedou Asociace farmářských trhů ČR. |
Od pěstitelů k zákazníkům. Farmářské trhy obnovují slávu středověkých tržišť
Trhy a tržiště existují odnepaměti. Představují místo, kde se nejen prodává a kupuje, ale také dochází k setkáním. Kde jinde se ostatně mohou dát do řeči nakupující přímo s farmáři. Jak se důležitá společenská událost vyvíjela v čase?
Trhy vznikaly ve středověké Praze v centrech jednotlivých historických měst – na Staroměstském, Karlově nebo Václavskému náměstí. Postupem času se přesunuly do vedlejších ulic a prostor. Na Starém Městě pražském vznikla enkláva, do které patřil Zelný trh (dnešní Havelský), Uhelný, Ovocný nebo Vaječný trh.
Uzavřená tržiště se začala objevovat na konci 19. a začátku 20. století. První byla v Praze Staroměstská tržnice, následoval Smíchov a Vinohrady nebo jatka v Holešovicích. Prodávalo se tam v podstatě to samé, co na otevřených tržištích, ale také potraviny, které potřebovaly být „u ledu“. V podzemních prostorách se totiž zřizovaly chladírny.
Se zbožím na trh přijížděli lidé z venkova. Na hranicích Prahy platili potravní daň. Na tržišti si zaplatili místo podle velikosti stánku. Někdo prodával jen z nůše nebo vozíku. Prodejci dodržovali přísná pravidla a museli mít živnost nebo koncesi.
Obchod, zábava i místo pro živly
Za Josefa II. vznikaly nové tržní řády. V té době se všemu dával nějaký řád. Nejstarší dochované pocházejí v Praze z roku 1791. Modernější verze byly sepsány v roce 1905 a 1928.
„Existuje třeba seznam hub, které se směly prodávat na Uhelném trhu. Těch druhů bylo přes 20. Bylo předepsáno, jak se houby mají uchovávat, aby se nezapařily. Celkově, pravidla v tržních řádech byla pro mě s podivem velmi striktní. Bylo jasně dáno, co se smí a co se nesmí.
Kdy trhovec nastupuje, kdy končí, že má uklízet. Že se to pak ve skutečnosti tolik nedělo, se dočteme v dobovém tisku. Stížnosti na to, že tržiště jsou po opuštění neuklizená, špinavá, se vyskytují.
Ale řády to ošetřovaly,“ říká historička Pavla Státníková, autorka knihy Trhy a tržiště.
Novodobé trhy
O novodobých, takzvaných farmářských trzích, se začalo mluvit v roce 2006. První se podařilo zrealizovat až v roce 2010 v hlavním městě. Rychlostí blesku se pak rozšířily po celé republice. V současnosti se konají snad v každé větší obci.
Existuje Asociace farmářských tržišť ČR. Sepsala, co by se při provozování farmářských trhů mělo dodržovat:
- důsledný výběr prodejců
- kvalita a tuzemský původ potravin
- vysoká kultura prodeje
- férový přístup k prodejcům
- rozumně nastavené poplatky za prodejní místa
- oživování městských prostor
- podpora malého a středního zemědělského sektoru
- výběr lokálních potravin