Na severu Kanady, v Grónsku a na Aljašce žijí Eskymáci – Inuité. Zdraví se tak, že se dotknou jeden druhého nosem. A nejen dotknou, jejich nosy se o sebe pěkně otřou. Zdraví se tak v rodině, ale pozdravit se takhle můžou i cizí lidé.
Jak si davaji pusu Eskymaci?
Z oblečení mu čouhal jen nos. A tak využil eskymáského polibku, kterým se běžně zdravili. Místo toho, aby se nosem otřel o Miin nos z obou stran, pohladil Miu nosem dvakrát po stejné straně jejího nosu v severním směru.
Čím se živí Eskymák?
Přirozeným zdrojem potravy Inuitů bylo a je především maso (většinou tuleni či velryby, které uvízly na mělčině, nebo sob či pižmoň. Maso se jí často syrové a zmražené. Kromě masa jedí často zvířecí vnitřnosti, krev, morek a tuk. Důležitou složkou potravy jsou také ryby a sezónně i ptačí vejce).
Kde jsou Inuité?
Inuité jsou skupinou obyvatel nejsevernější části Ameriky, kteří jsou kulturně podobní ostatním domorodým obyvatelům. Obývají arktické regiony Grónska, Kanady a Aljašky.
Jak mluví Inuité?
Inuitština je skupina jazyků Inuitů tradičně používaná v arktických oblastech Severní Ameriky a částečně v subarktických oblastech na poloostrově Labrador. Okrajově byla rozšířena také v dálnovýchodním Rusku a na Diomedových ostrovech, ale dnes se zde již téměř nevyskytuje.
Jak dlouho žijí Eskymáci?
Eskymáci či Inuité žijí v mrazivých oblastech Arktidy tisíce let.
Co je to gronsko?
Grónsko je se svou rozlohou 2 166 086 km² největším ostrovem na světě. Grónsku dominuje masivní Grónský ledovcový přikrov, který pokrývá zhruba 85 % povrchu a představuje druhou největší souvislou ledovou plochu na světě. V některých místech dosahuje tloušťka ledu až 3,5 km.
Kdo žije v Gronsku?
V lednu 2016 zde žilo 55 847 obyvatel, z toho 88 % Inuité a dánsko-inuitští míšenci a 12 % Evropané, většinou Dánové.
Kdo byli původní obyvatelé Kanady?
Mezi původní obyvatele Kanady se řadí První národy, Inuité a Métisové. Označení Indián či Eskymák se v Kanadě z důvodů jejich negativních konotací už nepoužívají.
Který národ vynalezl iglú?
Iglú je kopulovitý přístřešek vyrobený ze sněhových bloků. Užívají ho především kanadští Eskymáci jako provizorní domov v době arktické zimy. Nežili v něm trvale, ale přespávali v něm během dlouhých výprav za lovem.
Jak se žije v iglú?
Díky teplu v příbytcích roztéká vnitřní vrstva sněhu. A ta se mění v led. Iglú je tak dále chráněno před průnikem chladu. Teplotu v obydlí je možné zvýšit i dalšími způsoby, třeba pomocí svíček nebo přizváním sousedů na čaj – více lidí vyzařuje více tepla.