Co lze vyčíst z názvů chleba?

Z archivu Co lze vyčíst z názvů chleba?

Finové dělají božský chleba! Nečekal jsem to, ale byl to jeden
z nejsilnějších zážitků, který jsem si odnesl. Čas od mého nedělního
příletu neúprosně pelášil, proto jsem se rozhodl zpracovat tenhle
nádherný a voňavý matroš jako první! 😉

Co lze vyčíst z názvů chleba?

Finský chléb

Čekal jsem nedobré, kyselé a černé kvádry, dostalo se mi ale naprostého
opaku! Finský chleba je naprosto fantastický a bude mi moc a moc chybět!
Skoro ve všech restauracích, ve kterých jsme byli, podávali vždy výběr
minimálně z pěti druhů. Spektrum chleba je široké – od bílého, skoro
amerického toastového, přes středně nahnědlý, až po úplně černý.

Chuťově jsou taky velice rozmanité – kyselé, příjemně neutrální
i úplně sladké. Skoro vždy jsou ale celozrnné, protože Fini jsou
„zdravým“ životním stylem doslova posedlí (nepočítáme samozřejmě to
jejich šílené chlastání)!

Jako první vidíte moc pěkný celozrnný bochánek, který trošku
připomíná český chleba. Název z obalu vám sem raději nepíšu.

Mohlo by
se dost dobře stát, že bych místo názvu přepsal třeba nápis „Složení
výrobku“. 😉

Co lze vyčíst z názvů chleba?

Tenhle chlapík patří do těch méně uživatelsky přívětivých. Je
o něco kyselejší a docela rychle mi ztvrdnul. Pokud ale máte rádi třeba
kváskový chléb, jehož popularita v Česku roste, byli byste s ním více
než spokojeni!

Co lze vyčíst z názvů chleba?

Teď následuje srandovní placatý záchranný kruh s dírkama, který
vidíte i kousek výše. Zariskuju a zkusím sem opsat název na obalu –
Ruisleipä! Je sice hodně tmavý, ale chuťově lahodný a hodně sladký.
V restauraci jsem ochutnal a v obchodě i viděl jeho krekerovou grahamovou
variantu. Ta je, na rozdíl od této měkké verze, tenoulinká a úplně
křupavá!

Co lze vyčíst z názvů chleba?

Fascinuje mě jeho promyšlená konstrukce, chcete-li, design. Chléb je
hodně tenký – asi jen jeden a půl centimetru. Kromě toho, že je celý
naříznutý na polovinu, je ještě celé kolo rozděleno na šest dílků.
Nepočítám dírkované průduchy neznámé funkce! Když je z něj
u vytržení pan Cuketka, co teprve nebohá dítka?!

Co lze vyčíst z názvů chleba?

Následuje obdobná placatice, tentokrát obdélníkovitého tvaru (cca 8×15
cm). Je ještě o kousek sladší než předchozí kousek a stal se mým
jasným favoritem. Ať už k uzenému lososu, nebo k sladké marmeládě, či
máslu s medem, je fantastický!

Co lze vyčíst z názvů chleba?

Opět stejné praktické napůlení bochníčku, aby se nám všechny ty
sendviče dělaly snáze. Nic nemusíte krájet a složitě vyměřovat. Za
pozornost taky stojí to, že jíte v podstatě pořád jen dobroučkou kůrku!
Finové si mě svou vysokou chlebotechnickou důmyslností naprosto
získali. .)

Co lze vyčíst z názvů chleba?

Celou sérii ukončí tenhle placatý bobeček (průměr cca 8 cm). I když
vypadá hodně podobně dvěma předchozím, chuťově se blíží spíše
prvnímu bochníku – kyselejší, žitný, s dochutí po kvásku.

Co lze vyčíst z názvů chleba?

V univerzitní jídelně jsem si s tímto modelem koupil sendvič a bylo to
opravdu roztomilé. Je kulatý, takže do něj bezvadně pasujou všechny
kulaté věci – kolečka salámu, plátky zeleniny, policejní plácačky,
balónky atp. – fantazii se meze nekladou!

Docela mě mrzí, že jsem těch chlebů nepobral víc – snad příště!
Několik druhů ale ještě popíšu v článku o návštěvách
restaurací.

Smetana

Co lze vyčíst z názvů chleba?

Tohle rozesměje asi každého Čecha, který smetanu zahlédne v obchodě.
Já z ní byl úplně nadšený – bylo to totiž jediné slovo, kterému
jsem z finštiny porozuměl! 😉 Smetanu dováželi Finové dlouhou dobu
z Ruska, nebo ji dělali sami doma. Teprve od šedesátých let ji začala
vyrábět finská firma Valio.

Název smetana je matoucí, protože s dostupnými druhy smetany v Česku
to nemá skoro vůbec nic společného. Není to ani sladká smetana na
šlehání, ani zakysaná smetana. Je to hutně bílo-žlutá hmota, v chuti
smetanová s jemně zakysaným podtónem. Něco jako mascarpone jemně
říznuté zakysanou smetanou. Obsah tuku je 42%, textura je tedy
velejemně hutná.

Smetana je výborná do omáček i na studenou kuchyni, plácnout se dá
v podstatě na cokoliv. Já ji ochutnal na husté polévce s červenou řepou
podobné boršči a s uzeným lososem – obojí je zabijácká kombinace.
Doporučuje se i s blinami a kaviárem. Škoda, že jsem přivezl jen dvě
malé butelky!!! Cena v předraženém gurmet shopu na letišti byla cca
1,5 euro.

Orgasmus!

Skoro bych to poslední foto nechal i bez komentáře, ale nedá mi to!
Přesně tahle božská trojkombinace, kterou vidíte, mě bude ještě
pořádně dlouho pronásledovat – finský chléb, jemně uzený losos a
smetana.

Jau, jau! Ta kombinace je natolik božsky rafinovaná, že já se jen
znovu podívám na tuhle fotku a dostávám gastronomický záchvat první
kategorie!!! Tohle jsem připravil z ještě čerstvých finských surovin a
ihned mi bylo jasné, že toto se s improvizovanými surovinami bohužel nedá
zopakovat. Zbývá jediná možnost – vrátit se co nejdřív do Finska!

Tak co, líbily se vám chlebíky a smetana? Ještě pro vás mám
marmelády z polárního ovoce, nějaký ten ovocný alkohol, sýry, sobí maso
a kupu fotek z obchodů a restaurací v Helsinkách. Natěšit se, tři, dva,
jedna, start! 😉

Z chlebů doslova slintám.

Bylo by možno poodhalit roušku tajemství – mouka, kvásek, dlouhé hnětení pouze levou rukou 12ti panami s příjmením na F v sudé dny, jak se to peče?
Ne, že bych si to chtěl duplikovat, táži se jen ze zájmu.

Velevazeny Cuketka ma v clanku chybicku, nebo spise preklep 🙂
„Doporučuje se i s blinami a kaviárem.“ Predpokladam, ze tam ma byt „bylinami“ a tedy ze vypadlo tvrde „y“ :). Kazdopadne diky za skvelou recenzi – na chleba a pecivo si moc moc potrpim.

Hezky den…

My co jsme jeste zazili na skole rustinu vime, ze bliny jsou livance a ze pan Cuketka se nikdy nemyli:)

Agarwaen: bliny můžeš ochutnat: Blinisbar, Maiselova ul., Praha 1 U modré růže, Rytířská 16, Praha 1

nebo více info: http://jidlo0.tripod.com/Ruzne/mix05.htm

nebo: http://dadala.hyperlinx.cz/slamo/slamor0040.html

  • Cuketka: Ta smetana je popsaná tak, že asi brzo pojedu do Finska…ach, ach

Presne tak!! Souhlasim s Pavlem. Agarwaene, opravovat gramaticke preklapy lze dle libosti i na jinych serverech. Treba centrum.cz je k tomu jako stvorene a vyradite se tam do uplneho vnitrniho naplneni 😉

Panu Cuketkovi velmi dekujeme za bajecnou ranni chvilku slintani si do klavesnice 😉

Jednorožec:

těch 12 panen určitě, zbytek zkusim zjistit! možná budu mít i jedne receptík na finský chleb v domácích podmínkách. Ta hmota je ale úplně makroskopická oslava celozrnosti 🙂

Agarwen:

měl jsem tam dát do závorky vysvětlení. bliny to jsou takové malé placičky, nebo spíš lívance, které milujou nejvíc rusové ke kaviáru. dají se ale i k ostatním rybím specialitám, nebo i na sladko 🙂

  1. pavel:
  2. jo a jo! :))) nene, překlepů tady občas mívám, ažaž…
  3. Romana:

díky za doplnění, ten recept u Dadaly vypadá dost jednoduše! připojenée postřehy J. Seiferta o b linách a o vodce rovněž stojí za to 🙂

  • Luca:
  • :)))
  • ale tak chybička se vždycky najde a za každý podnět jsem moc rád!

Ups 🙂 priznam se, ze mne neco podobneho napadlo, zvlaste kdyz se vetsinou v kulinareni pise „bylinkami“ a ne „bylinami“ a tak jsem to vyguglil, ale ted koukam, ze jsem se proste ve vysledcich vyhledavani spatne podival ;).

Omlouvam se, chtel jsem upozornit pana Cuketku, ten komentar potom mohl klidne smazat. Kazdopadne dekuju za vysvetleni, urcite to i pripadne dalsi neznalce nakopne, ale nekdo musel byt prvni zejo :).

Rustinu jsem jeste malou chvilicku mel, ale i tak si sypu popel na hlavu, nejlepe popel, ve kterem je zabaleny dobry kozi syr ;).

Hezky den vsem…

proc??? proc!!!
ted tu taky slintam do klavestnice… ty bliny s kaviarem bych si taky dala, o dobrem chlebu s maslem a cibulkou nemluve…

ooops 😉 samozrejme je to klavesnice…

LOL drunka 😀

klavestnice to je neco jako ty bliny tady, napsal sem je napoprve jako blbiny :))

jinak musím se rovnou přiznat že ochutnat všech asi šest druhů kaviáru s blinama jsem nestihl. mlátím hlavou do zdi, ale nestihl…. o důvod víc se tam někddy vrátit!

Pane Cuketko, přesně takovéhle chleby miluju. V našich podmínkách se dá něco velmi vzdáleně podobného koupit v Globusu pod názvem Kozácký chléb (pečou ho tam sami a je opravdu dobrý). Nicméně fiňáckým fajnovostem se to asi nevyrovná. Dávám si závazek, že po něčem podobném musím pátrat. Co takhle ty různé paneríe a culinarie a francouzské prodejny v Jindřišské?

cuketko, ona totiz takova klavestnice, je dost dobra blbina 😉

jeste slovo o blinech a kaviarech a zacnu byt agresivni!!! hodne!!!! 🙂

K pátrání o účelnosti popisované dírky uprostřed placatého chleba. Podobný kulatý tvar dírku uprostřed má i švédský chlebový suchar, který se prodává v miniobchůdku se švédskými potravinami v obchodech IKEA.

Na jedné z ilustračních fotek interiéru kuchyně z nějakého skanzenu, která kdysi visela v oddělení kuchyňského nábytku jsem viděl, proč tam ta dírka je . Suchary byly navlečeny tou dírkou na na tenké bidlo zavěšené od vodorovně od stropu.

Předpokládám, že to sloužilo jako ochrana chleba proti hlodavcům, kteří se v zimě stahovali k teplu do chalup. Škoda, že nám to nemůže potvrdit nějaký Olaf Johansson nebo Tapio Wirkalla

Ahoj pane Cee, jak to vidim, asi ti jeste nejake privezu. Z Ostoskeskusu:-)

Pane Cuketko, ve Finsku jsem ctyri roky zil a velice mi jejich uzasne uchylne gastronomicke zazraky chybi… prave proto je tu http://www.finnishfood.net! 🙂 Ted zrovna je stranka v technicke rekonstrukci, ale da se od nich objednat alespon to nejnutnejsi, jako salmiakkikossu nebo ruzne druhy chleba, pripadne dokonce nejvetsi lifesaver na svete – hernekeitto.

Budete mít zájem:  Máte sucho v ústech?

Skoda, ze nemaji v nabidce naprosto excelentni finske cidery… 🙁

Ten kulatý crisp bread v IKEA je z Finska (alespoň ten můj byl).

pane cuketka, pohled na chlebik s lososem a smetanou mi zpusobil famozni zaludecni orgasmus. nemate doma jeste jeden podobny v zasobe? 🙂

Dufíku, my těmhle šťavnatým fotkám jídla říkáme pornografické :-).

duf & Major:

dík, přesně tohle to mělo u čtenářů způsobovat 🙂 když zavřete obě oči. mlžete udělat něco podobného. dobrý černý chlebik, losos, zakysaná smetana (třeba vylepšená o šlehačku) a troška pažitky nebo kopru…. 🙂

Uaaaaa…. slintam … zvlast pri pohledu na zminenou pornografickou fotku… a dvojnasobne pri vedomi, ze uzeneho lososa si jeste nejakou dobu jako tehotna nedam (bylo mi receno, ze z duvodu listeriozniho mam smulu). Tohle to mi delat je krute..

o tom lososiku budu premyslet, ale preci jen … sehnat tady v praze dobreho lososika za prijatelnou cenu, to neni tak uplne legrace. supermarkety maji jakesi podivne mrazene cosi, rybarnu tu zadnou nemam 🙁 ale jinak famozni clanecek, mnam.

Chleby jsou úžasné, zkouším doma kváskové chleby. Už jsem objevila i tajemství koření Brotklee, které se používá v jihotyrolských chlebech. Také báječné, jen ta moje plynová trouba si s chleby rozumí jen málo…Díky pane Cuketko, článek je krásný, jdu snídat…

Finský chleba myslím v našich podmínkach napodobit nelze – kdoví proč? Nikdy nic není takové jako tam, kam to patří!!! Ale musíme zkoušez a zkoušet a vařit…jo, a ten losos na chlebu mi evokoval vzpomínku na jiný chuťový orgasmus – až zase budete někdy na severu, zkuste si někdy dát jejich nejběžnější a všude dostupný sendvič – bílý chléb s máslem,trochou majonezy a SILNĚ obložený čerstvými krevetami + lístek salátu…Jak prosté – u nás chuťově neopakovatelné, ač se snažím…Jo, teď to po sobě čtu, omlouvám se,tím severem v tomto případě myslím Norsko.Věřte mi, tam je taky co objevovat! Ale je to drahý…

Butterfly:

na ten krevetový sendvič jsem měl tip na podnik i v Helsinkách, ale byl zavřený. rozhodně to mám v záloze! díky 🙂

Jsem rada, ze preci jen existuji lide, kteri dokazi ocenit uzasnou finskou kuchyni.

Myslim, ze v lokalnich podminkach, kde se predvadi kulinarie typu – smichej kecup s worcesterem a chili, vraz do toho pul kila nastrouhaneho eidamu a zapec atp zacina byt problem vychutnat si potraviny v „ciste“ a kvalitni verzi.
Finsko miluji a pokazde tam hoduji co hrdlo da. Tesim se na pane Cuketkovo pokracovani. A samozrejme slintam… 🙂

Lanka:

už se to šrotuje, bohužel tento týden, je jeden z nejabitější za poslední dobu, takže krutě nestíhám. myslím ale, že čekání a další finské poklady se vyplatí! .)

Finsko… tak tak… je to uzasna zeme s vybornym jidlem… chvalim tento
clanek i krasne fotky… 😉

black.heart:

teď na to kukam, je to fajne, i když jsem to dělal sám, uplně se mi
vše znovu vybavilo a úpěnlivě slintám. musim se tam vrátit 🙂

Zijeme ted treti rok ve Finsku a chleba a ryby jsou to nejlepsi z finske
kuchyne.
Ruisleipä znamena zitny chleba. V obchodech je k dostani spousta druhu mouky
na ruzne druhy chleba…chystam se nekdy vyzkouset.

Ad 13 – ten kruhovy chleba se zavesovat pod strop kdysi proto, ze se pekl jen
2× rocne a byl to jediny zpusob, jak ho uskladnit. Ztvrdly chleba se pak macel
v kave, mleku, polevce a pod.

V obchodech je k dostani i suseny/ztvrdly
zitny chleba…bud se dava do polevek, nebo z toho delaji chutovky. A finsky
chleba je slany, na rozdil od svedskeho.

Ten je vzdy sladky a take se hojne
prodava ve Finsku.

Finský chléb, lehce nahřátý, s máslem (ideálně solené Oivariini) je
ňamka první třídy. O lososové polévce, která je zmíněná v druhém
díle ani nemluvit.

I sladké pečivo je lahůdka, třeba vánočce podobná
pulla, která je jako většina finských „dortíků“ plná kardamomu.
Nebo mléčný výrobek viili, o kterém nemám ponětí, jak by se mohl říct
česky, nebo k čemu ho přirovnat.

Finská kuchyně a Finsko vůbec je celé tak nějak upřímnější. Díky
díky za tento článek.

Omlouvám se za překlepy, po druhé sklence portského za sebe neručím.

V Kauflandu mají finský chleba – vyrobený v Německu. Ještě jsem
nekoupil, ale vizuálně vypadá správně.

Komentáře jsou uzavřeny.

Jak si upéct výborný domácí chléb – Cestakbydlení

Domácí chléb? Už jste se někdy zabývali touto myšlenkou? Možná to zní pro někoho odstrašujícím, ale upéct chléb doma vůbec není tak složité, jak si možná myslíte. Ve skutečnosti to je velmi jednoduché. Chléb, který koupíme v obchodě je často „obohacen” přídavnými látkami, je houbovitý a často nesplňuje žádnou z požadavek.

A právě proto, i když jste v kuchyni možná ještě nováčkem, věřte, že připravit zdravý a chutný domácí chléb není žádná věda. My to už dnes máme mnohem jednodušší než naše prababičky. V jejich dobách se chléb připravoval i 15 hodin.

Totiž kdysi, když ještě potravinářský průmysl nevyráběl droždí, naše babičky pekli chléb s domácím kváskem. Na jeho přípravu byla nutná jen mouka a voda a pro kvašení potřebné „kvazi” droždí z mletých obilovin. Příprava kvásku byla tedy jednoduchá, ale časově náročný úkol.

Takový chléb však vydržel bez problémů v igelitových sáčků i týden. A co je důležité, neobsahoval žádné E – čka. Pojďme tedy na to a zkusme spolu upéct ten nejlepší domácí chléb.

2 základní recepty na domácí chléb, které zvládnou i začínající „pekaři”

Klíčem k získání sebedůvěry a jistoty je začít s úplně základním receptem. Tyto recepty vůbec nejsou komplikované a výsledkem je v každém případě vážně dobrý, nadýchaný bochník chleba, který může konkurovat vaší místní pekárně.

Co lze vyčíst z názvů chleba?

1. Recept na celozrnný domácí chléb

Bochník celozrnného chleba je úžasná věc. Plátky mají žvýkací texturu s výraznou oříškovou chutí, ideálně na tuňákové sendviče nebo odpolední občerstvení s máslem. Celozrnné chleby mají pověst, že se složitě připravují. Je pravda, že některé zaslouženě.

Celozrnná mouka obsahuje velmi málo lepku, takže recepty z ní mají tendenci být husté a drobivé. Samotná mouka má však mikroskopicky ostré hrany, které dokáží skutečně protnout stávající lepek vlákna během hnětení. Nenechte se vystrašit. Použití porce všestranné mouky v receptu pomáhá dát chlebem strukturu, kterou potřebují.

Ideální je směs obou muk 50:50. Nechat těsto odpočívat několik minut před hnětením také dává mouce čas absorbovat kapalinu a usnadní zpracování těsta. Přidání mléka a trochu oleje udržuje těsto pružné a měkké, zatímco několik lžiček medu doplňuje zemitou chuť celozrnné mouky.

 Pokud byste chtěli bochník s vyšším podílem celozrnné mouky, uberte ze všestranné mouky a přidávejte celozrnnou, dokud nedosáhnete rovnováhu chuti, textury a výživné hodnoty, kterou upřednostňujete.

Co budete potřebovat:

  • Co lze vyčíst z názvů chleba?Ingredience:
  • 1 1/4 šálku teplé (ne horké) vody 2 čajové lžičky aktivních suchých kvasnic 1 šálek mléka – 3,5% nebo sušené 1/4 šálku medu 2 lžíce řepkového oleje 2 3/4 šálku všestranná mouka plus extra na hnětení 2 3 / 4 šálky celozrnné pšeničné mouky
  • 1 lžíce soli

Postup:

  • Nalijte vodu do misky mixéru a přidejte kvasnice. Nechte stát několik minut, dokud se kvasnice nerozpustí. Vmíchejte mléko, med a olej.
  • Přidejte dva šálky všestranné mouky a sůl, promíchejte, aby se směs spojila. Přidejte zbytek univerzální a celozrnné mouky. Míchejte až dokud se vytvoří těsto. Nechte ho stát po dobu 20 minut, aby mouka absorbovala tekutiny.
  • Místě těsto hákem na hnětení po dobu 8-9 minut. Alternativně můžete těsto mísit i ručně na pracovní desce. Pokud se těsto jako žvýkačka lepí na boky misky nebo na desku, přidávejte další mouku po polévkových lžících, dokud již není lepkavé. Cesto je hotové, když je hladké, mírně lepkavé, vytvoří kouli bez přepadávání se a vrátí se do tvaru, kdy proti němu zatlačíte.
  • Umyjte míchací misku a nastříkejte ji trochou oleje. Vytvarujte těsto do koule a otočte ho do mísy, aby se pokrylo olejem. Zakryjte misku a nechte těsto kynout na teplém místě, až se téměř zdvojnásobí, přibližně 1 až 1/2 hodiny. Toto těsto nebude růst tak dramaticky jako jiné recepty, ale by mělo vypadat viditelně nafouknuté.
  • Plochu posypte moukou a vyklopte těsto. Rozdělte ho na dvě části a vytvarujte každou polovinu do volné koule. Nechte 10 minut odpočívat.
  • Vymažte dvě formy na bochníky o rozměrech cca 20 x 10 cm nebo jejich nastříkejte nelepivým olejem ve spreji. Vytvaruje těsto do bochníků a přesuňte do forem. Je důležité, aby byl povrch bochníku napnutý; to zabraňuje příliš husté střídce. Nechte bochníky kynout podruhé, dokud nezačnou kynout přes okraj formy, 30-40 minut.
  • Přibližně v polovině druhého kynutí zahřejte troubu na 220 stupňů. Pomocí zoubkovaného nože udělejte zářezy na vrchu bochníků a vložte je do trouby. Okamžitě stáhněte teplotu na 190 stupňů a pečte 30 – 35 minut. Hotové bochníky budou tmavě zlatohnědé a při poklepání na dno budou znít dutě. Vyjměte je z formy a nechte vychladnout.

Poznámka: Bochníky vydrží při pokojové teplotě několik dní, nebo je můžete vložit do plastového sáčku a zamrazit až na 3 měsíce.

2. Recept na domácí chléb bez hnětení

Možná si myslíte, že povedený, rustikální bochník chleba s křupavou tenkou kůrkou a jemnou střídou vyžaduje speciální vybavení nebo dovednosti. Nejjednodušší chléb, který víme upéct doma nevyžaduje žádný mixér, žádné speciální znalosti a žádné hnětení.

Budete mít zájem:  Soutěž o kuchařku – TOP TEN nejhorších jídel

Co je to chléb bez mísení?

Chléb bez hnětení byl poprvé upečený pekařem Jimem Lahe a před cca 10 lety se stal virálním, když Mark Bittman publikoval recept v New York Times. Toto je ten nejjednodušší druh chleba, který můžete udělat.

 V podstatě hodíte vše do mísy a zamícháte, pak se posadíte a necháte kvasnice dělat svou práci a nakonec ho upečete. Ale není to jen chléb pro začátečníky – i ti, kteří pečou často, milují tento chléb. Pomalé kynutí mu dává skvělou chuť a metoda pečení mu dává úžasnou křehkou kůrku.

 Je to řemeslná kvalita s velmi malým úsilím – proto je tento recept tak populární! Chléb bez hnětení získává svou sílu z dlouhého, pomalého kynutí při pokojové teplotě. Zamíchejte těsto ráno a nechte jej v klidu alespoň šest hodin před tvarováním a potom ještě hodinu nechte růst.

 Chléb se peče 30 minut zakrytý a 15 minut odkrytý v litinovém pekáči.

Co lze vyčíst z názvů chleba?

Tento chlebík je dokonalý i bez hnětení

Co budete potřebovat:

  1. Ingredience:
  2. 3 šálky všestranné mouky plus trochu na posypání (můžete ho upéct i ze špaldové nebo žitné mouky) 2 lžičky soli 3/4 čajové lžičky aktivních sušených kvasnic
  3. 1 1/2 šálku vlažné vody
  • Připravte vlhké těsto. Dejte mouku, sůl a kvasnice do velké mísy a míchejte, dokud se nespojí. Vytvořte uprostřed jamku a přidejte do ní vodu. Míchejte, dokud nevytvoří těsto. Tento chléb lze míchat ručně – jednoduše neočekávejte dokonalou kouli chlebového těsta. Namísto toho kombinace vlhkého těsta a dlouhého kynutí způsobí, že se vytvoří proteiny a lepek bez mísení. Těsto bude lepkavé, drsné, takže se nelekněte!
  • Zakryjte misku s těstem kuchyňskou utěrkou a nechte kynout na teplém místě, 6 až 8 hodin, dokud nezdvojnásobí svou velikost.
  • Vyformujte těsto a nechte kynout další hodinu. Lehce posypte moukou kousek pergamenového papíru. Vyklopte něj těsto, přičemž ho alespoň jednou překlopíme. Rychle ho vytvarujte do koule. Přikryjte kuchyňskou utěrkou a nechte ještě 1 hodinu kynout.
  • Předehřejte troubu i litinový pekáč nebo hrnec. Asi 30 minut předtím, než uplyne poslední hodina kynutí, umístěte mřížku uprostřed trouby. Umístěte na ní litinový pekáč s víkem a troubu ohřejte na teplotu 230 stupňů.
  • Přemístěte bochník do předehřátého litinového pekáče pomocí pergamenového papíru, který tam také zůstane. Pokud je to nutné, proveďte mělký řez na vrchu cesta kuchyňským nožem, aby chléb během pečení mohl expandovat.
  • Přikryjte a pečte 30 minut.
  • Odkryjte a pečte ještě 15 minut. Pozor víko je horké!
  • Vyberte pekáč z trouby a pomocí pergamenového papíru přeneste chléb na drátěný stojan. Nechte chladnout alespoň 15 minut před nakrájením.

Co lze vyčíst z názvů chleba?

Jakmile se budete cítit jisti při pečení takových jednoduchých chlebů, neváhejte a zkuste experimentovat s dalšími. Ať už to bude bramborový nebo kváskový, ze špaldové nebo polohrubé mouky, nebo i chléb bez droždí a kvásku, zda z ovesných vloček, přijdete na to, že pečení chleba je zábava. Stále častější součástí kuchyňské výbavy se stávají i domácí pekárny na chléb, které celý proces ještě zjednoduší. Stačí přidat jen přísady a váš vlastní domácí chléb se v pekárně udělá prakticky sám.

Pár praktických tipů nejen pro začátečníky

Vědět, kdy přestat mísit těsto patří mezi najmysterióznejšie aspekty pečení chleba. Jistě, už to není nestálá spousta žvýkačkového cesta, ale je opravdu hotové? Zde je několik klíčů, které vám pomohou.

5 způsobů jak zjistit, že můžete přestat mísit

Účelem hnětení těsta je posílení lepku, což jsou vlastně vláknité pásy proteinů, které dávají chlebu jeho strukturu a texturu. Pokud vy (nebo váš mixér) dokonale vymíchá těsto, vlákna lepku se zpevní.

Hnětení po dobu 10-12 minut ručně nebo 8-10 minut v mixéru jsou všeobecné normy; pokud jste masírovali těsto po tak dlouhou dobu, můžete si být jisti, že jste udělali svou práci dokonale.

Zde je několik dalších neklamným znaků dobře uhnětena cesta.

Co lze vyčíst z názvů chleba?

⭐ 1. Hladké těsto

Těsto zpočátku vypadá jako hrudkovitá hmota a postupně se vyhlazuje při hnětení. Po dokončení měla by být zcela hladká a mírně lepkavá na dotek.

⭐ 2. Drží tvar

Zvedněte kouli z těsta do ruky a držte ji chvíli ve vzduchu. Pokud drží tvar, znamená to, že je gluten silný a pevný. Pokud prověsí mezi prsty, lepek je stále volný a potřebuje další hnětení.

⭐ 3. Test žluklé

Strčte prstem do těsta. Pokud se jamka znovu rychle naplní, je to dobré. Pokud zůstane dutina, pokračujte v hnětení.

⭐ 4. Test s „listem papíru”

Vytáhněte kousek těsta o velikosti golfového míčku a roztáhněte jej do jako papír tenkého listu mezi prsty (jak vidíte na obrázku). Pokud je gluten dobře vyvinutý, těsto se roztáhne bez porušení. Pokud se roztrhá … uhodli jste, místě.

Co lze vyčíst z názvů chleba?

⭐ 5. Když jste unavení

Můžete se smát, ale je to tak! Pokud jste mísily 10-12 minut a vaše paže jsou unavené, těsto je pravděpodobně dobré. Pokud se unavíte dříve, odpočiňte si pár minut a pokračujte v hnětení.

3 možnosti jak zjistit, že váš chléb je dokonale upečený

Jak víte říci, že něco je hotové, pokud se neumíte podívat dovnitř? Pokud jde o chléb, existuje několik způsobů, jak se ujistit, že váš krásný bochník je už upečený.

⭐ 1. Vizuálně

Čím více budete péct, tím více budete schopni odhadnout, jak by měl vypadat bochník chleba, když je hotový.

 Z větší části by měla být kůra suchá, velmi pevná a hluboké zlatohnědé barvy tu a tam s tmavšími místy. Pokud je kůra velmi bledá, dejte jí ještě pár minut.

Recepty obvykle popisují, jak by měl chléb vypadat na konci pečení. Takže můžete je používat jako vodítko, dokud nebudete s pečením domácích bochníků ve familiární vztahu.

⭐ 2. Klepněte na spodní část

Vyberte bochník z trouby a otočte ho vzhůru nohama. Palcem zabúchajte na spodek jako na buben. Když je chléb hotový, zvuk bude dutý. Pokud s touto technikou začínáte, zkuste to udělat každých pět minut ke konci pečení a uslyšíte, jak se zvuk změní.

⭐ 3. Změřte vnitřní teplotu

Zapíchněte potravinářský teploměr do středu bochníku. Když jdete pod úhlem, nebo přes boky, výsledky nejsou směrodatné. Většina chlebů je hotová při teplotě okolo 90 °. Chléb obohacený máslem, vejci nebo mlékem je dokončen, když je vnitřní teplota blízko 95 °.

Pokud jste stále ještě na pochybách, je lepší péct bochník o něco déle, než neni dopečený. Dalších pět minut nespálí kůrku a nejhorší, co se může stát je, že váš chléb bude trochu suchý. Ale vždy lepší suchý, než nedopečený!

Jak se vám líbil tenhle článek?

Mohlo by vás zajímat

Autor článku

Komentáře

Rulík jako lék i obávaná droga pravdy

Kleopatra byla prý díky němu ještě svůdnější, čarodějnicím umožňoval létat, vězni po jeho požití vyzradili všechna svá tajemství, astmatici jej kouřili v cigaretách, dokáže zabít i zachránit otrávené – řeč je o dobře známém rulíku zlomocném.

Co lze vyčíst z názvů chleba?

Latinský název Atropa belladonna, ale i český název rulík zlomocný napovídá, že se nebude jednat o rostlinu neškodnou, natož pak snad i jedlou! Rulík je prudce jedovatá rostlina vzhledem k obsahu tropanových alkaloidů (cca 1 %), zejména pak atropinu.

Co lze vyčíst z jeho jména

Co lze vyčíst z názvů chleba?

Druhá část latinského názvu (bella-donna neboli krásná paní) vypovídá poněkud poeticky o další významné vlastnosti rulíku, respektive alkaloidů v něm obsažených. V dávných dobách si dívky vtíraly šťávu z rulíku do očí. Zvětšily se jim zorničky a oči vypadaly krásnější. Extrakt z rulíku, který obsahuje atropin, údajně používala již egyptská královna Kleopatra, aby vypadala ještě svůdněji. Dodnes se atropin k rozšíření zornic používá. Je to ale k daleko prozaičtějším účelům – v očním lékařství, kde je třeba skrze rozšířenou zorničku oka vyšetřovat zrak.

Obávaná droga pravdy

Co lze vyčíst z názvů chleba?

Ještě dlouho před tím, než byl atropin z rostliny izolován, byly rostlinné extrakty z rulíku používány i k jiným účelům, než je rozšiřování zorniček. Rulík byl předmětem nejrůznějších pověr a mýtů. Tak např. v Sedmihradsku se věřilo, že kdo okusí kousek rulíku, propadne zvláštnímu druhu šílenství a udělá vše, co si přeje ten, kdo mu rulík podal. Tato pověra má ovšem pravdivé jádro. Rulík obsahuje v menším množství také tropanový alkaloid skopolamin zvaný droga pravdy. Po jeho aplikaci se pacient uklidní a dostaví se stav podobný spánku. Jeho vůle je pozměněna. Pacient může například odpovídat na otázky, které by v bdělém stavu nikdy nezodpověděl. Skopolamin se v minulosti podával u výslechů některým vězňům, aby na sebe vyzradili vše, co vědí. Dnes je jeho používání k těmto účelům zakázáno.

Létací mast pro „čarodějnice“

Co lze vyčíst z názvů chleba?

Jinou pověrou je používání čarodějných mastí z rulíku při tzv. sabatech čarodějnic. Tyto masti byly známé pod názvy Létací mast, Čarodějné mazadlo, Mast spánku, Unguentum sabbati, Unguentum pharelis nebo Unguentum populi. Používání čarodějných mastí však dokládá i historie. V roce 1545 získal lotrinský lékař Andres de Laguna mast Unguentum sabbati zabavenou při čarodějnickém procesu a vyzkoušel ji na své ženě. Ta na tři dny upadla do bezvědomí a měla vidění letu a sexuálních orgií. Mast s vysokým obsahem psychotropního atropinu mohla skutečně způsobit halucinaci létání a sexuálních prožitků.

Budete mít zájem:  Kolik máme stoletých? Více než čtyři sta

Seriózní výzkum

Rulík ovšem nebyl jen předmětem lidových bájí a pověstí. Zkoumali ho seriózně v dávných dobách i známí učenci. V devatenáctém století studoval účinky extraktů z rulíku na zornici oka mimo jiné i objevitel kofeinu, německý chemik Friedlieb Ferdinand Runge .

V roce 1831 se německému lékárníkovi Heinrichovi F. G. Meinovi (1799–1864) podařilo připravit atropin v čisté krystalické formě. Tato látka byla poprvé syntetizována německým chemikem Richardem Willstätterem v roce 1901.

Absolutní chemická konfigurace atropinu byla však vyřešena až o mnoho let později – v roce 1961!

Protiastmatické cigarety a další léčebné využití

Co lze vyčíst z názvů chleba?

Může být jedem, ale také protilátkou

Jiné použití má atropin jako protilátka (antidotum) při otravách organofosfáty, což jsou látky používané k hubení hmyzu.

Kromě mírového použití v zemědělství se staly organofosfáty (zejména plyn sarin) strašnou zbraní, která v rukách teroristů (sekty Óm šinrikjó, Tokio, 1995) nebo nedávno v syrské válce ničí životy většinou zcela nevinných lidí.
Zkoumání přírody může přinést mnohoužitečných výsledků.

Je to dobře vidět třeba právě na příkladu rulíku zlomocného, prudce jedovaté rostliny, která poskytuje léky zlepšující a zachraňující život. Také zkoumání chemické struktury přírodních látek přináší mnoho poznatků pro zavádění a vývoj léčiv jak v minulosti, tak i v současné době.

Sběr rulíku mýty opředený

Co lze vyčíst z názvů chleba?

Lidové názvy rulíku zlomocného

Beladona, blázníček, bláznivá třešeň, bláznivý lilek, černé třešně, černé višně, čertova třešeň, čertův blázníček, hadí hrozinky, krasavice, lesní lilek, lulík, lilkové koření, němnice, psinky, psí třešně, rozpuka, šalamoun, toten, vlčí jahoda, vlčí třešně, vlčí oko, zlá jahoda, zlatá kráska, oči krásné paní.

Mgr. Vít Černý

zpět na výpis článků

registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/ – ppt stáhnout

1 registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0879.březen 2013 VY_32_INOVACE_OVY_090112 ROZDĚLENÍ CHLEBA Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Iva Kovářová.

Střední škola hotelnictví a služeb a Vyšší odborná škola, Opava, příspěvková organizace. Materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK 1.5 – EU peníze středním školám, registrační číslo CZ.1.07/1.5.

00/

2 ÚVOD Chléb je naše základní potravina.Vyrábí se ze žitné a pšeničné mouky, kvasu, droždí, vody a ostatních přísad. Kvas se vyrábí zkvašením žitné mouky a vody, většinou třístupňovým vedením, a dodává chlebu charakteristickou chuť a vůni. Chleba rozdělujeme: podle použitých surovin, podle podílu pšeničné a žitné mouky, podle oblastí a krajových zvyklostí.

3 Rozdělení chleba podle použitých surovinSvětlý chléb konzumní, připravený ze stejného dílu žitné a pšeničné mouky s přísadou kmínu; pšeničný z hladké mouky výražkový – vyráběný z pšeničné mouky hladké a výražkové žitné mouky s přísadou kmínu Tmavý chléb konzumní, liší se podílem pšeničné a žitné mouky, samožitný Speciální druhy chleba žitný chléb Vita z žitné mouky a pšeničných klíčků celozrnný pšeničný chléb Graham moskevský tmavý z žitné mouky s přísadou kmínu chléb sójový s přídavkem sóji finský chléb ze speciální vícezrnné směsi s přídavkem slunečnicových jader chleby toustové – světlý, máslový, tmavý, vícezrnný a jiné

4 Druhy chleba podle poměru moukyChléb pšeničný Obsahuje nejméně 90 % pšeničné mouky, tedy jen zanedbatelné množství mouk žitných (max. 10 % na celkovou hmotnost mouk). Chléb žitný Obsahuje nejméně 90 % žitné mouky.

Chléb žitno-pšeničný Podíl žitné mouky musí být vyšší než 50 %, mouky pšeničné pak vyšší než 10 % z celkové hmotnosti použitých mlýnských výrobků. Chléb pšenično-žitný V těstě musí činit podíl pšeničné mouky nejméně 50 %, žita musí být více než 10 % z celkové hmotnosti mlýnských obilných výrobků.

Chléb celozrnný Musí obsahovat nejméně 80 % celozrnných mouk (nebo jim odpovídající množství upravených obalových částic z obilky). Chléb vícezrnný Do těsta jsou přidány mlýnské výrobky z jiných obilovin než pšenice a žita, luštěniny nebo olejniny v celkovém množství nejméně 5 %.

Chléb speciální Kromě pšenice a žita obsahuje i další složku (obiloviny, obilné vločky, klíčky, olejniny, luštěniny, brambory, zeleninu apod.) v množství nejméně 10 %.

  • 5 Druhy chleba podle oblastíFrancouzský bílý pšeničný chléb – bageta k lámání, křupavý s velkými nadýchanými bublinami, fougasse – bílý chléb tvaru listu se sušenými rajčaty a olivami Anglický pšeničný chléb – cihla, sendvičové plátky, měkký s jemnými bublinami, moučný Ruský bílý pšeničný chléb – cihla, křupavé plátky, celožitný chléb Arabský Pita chléb – nekvašené placky k lámání Židovský Maces – nekvašený chléb jakéhokoli tvaru, suchý, křehký, téměř bez chuti Gruzínský Chacapuri – bílý chléb plněný sýrem
  • 6 Ukázky našich i zahraničních chlebůobr. 1
  • 7 Toustový chléb
  • 8 Slovenský chléb
  • 9 Žitný chléb
  • 10 Moskevský chléb
  • 11 Kovářský chléb
  • 12 Dřevorubecký chléb
  • 13 Multicereální chléb
  • 14 Zrnitý speciál
  • 15 Lámankový chléb
  • 16 Chléb z ječmene
  • 17 Cibulový chléb
  • 18 Rustikální chléb
  • 19 Židovský chléb – maces obr. 2
  • 20 Chacapuri – gruzínský chlébobr. 3
  • 21 Arabský chléb – Pita obr. 4
  • 22 Francouzský plochý chléb fougasseobr. 5
  • 23 Anglický bílý a tmavý pšeničný chlébobr. 6

24 CITACE ZDROJŮ obr.1 Co lze vyčíst z názvů chleba? – Vitalia.cz. Vitalia.cz – chytře na život [online] – 2013 [cit ]. Dostupné z: obr. 2 Maces nekynutý pesachový chléb. Nekynutý pesachový chléb | Cuketka [online] [cit ]. Dostupné z: obr. 3 Chačapuri gruzínský chléb. Chačapuri cuketka [online] [cit ]. Dostupné z: obr. 4 Arabský chléb Pita.

UPEČTE SI PITU, nán, tortillu nebo jiný exotický chléb – Chléb a pečivo. [online] [cit ]. Dostupné z: obr. 5 Výběr receptů tří světových kuchyní – ČRo Regina – Hity, doprava a aktuální informace. Francouzský plněný chléb Fougasse [online] [cit ]. Dostupné z: obr. 6 KSPODDAR. Soubor:Breadindia.jpg – Wikipedie [online] [cit ].

Dostupné pod licencí Creative Commons z:

Češi jako ledoví maniaci. Proč jsme vyměnili pečení chleba za otužování?

My, otužilci. Nový díl publicistického pořadu Šárky Kabátové. (Video: Šárka Kabátová, Seznam Zprávy)

Ačkoliv venku mrzne, všude u vody v jakoukoliv denní dobu potkávám nadšené otužilce v mokrých plavkách a kulichu. Že jste na ně narazili, poznáte podle hromady pantoflů odhozených ve sněhu a podle jejich chladem zarudlé kůže.

Proč tuhle zimu zaplavují sociální sítě tisíce fotek otužilců? I o tom je další díl série My, která má současně i audiovizuální podobu s názvem „My, otužilci“. Na celou epizodu se můžete podívat výše.

Střelecký ostrov, půl osmé ráno. Teploměr ukazuje minus dva stupně. Pocit je ale jiný. Ostrý chlad zalézá až ke kostem. A přesto že jsem nabalená, jak by si maminky celého světa jistě přály, drkotám zuby. Musím se ale překonat – naproti mě se svléká skupina asi deseti lidí a s radostí se vrhá do studené řeky.

„Když jsem na venkově, tak tam má sprcha takovou teplotu jako tady ta Vltava, takže v ní vydržím minutu dvě. Tady ale třeba i trochu déle,“ líčí hned na úvod setkání paní Naďa, která se otužuje už pátou sezónu. Tím se stala v podstatě matadorem mezi otužilci.

Běžnější je, že se lidé otužují v rozmezí jednoho až čtyř měsíců – přesně v té době začalo otužování být trendem. Důkazem toho jsou i sociálně sítě zaplavené fotkami lidí, jimž vykukuje hlava z ledové vodní plochy. Proč? „Možná, že lidé si myslí, že jim to pomůže vybudovat imunitu, a nebo se prostě nudí v karanténě,“ říká čerstvý otužilec Jiří.

Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy

„A co je lepší? Studená nebo teplá voda? Zkuste být upřímní,“ snažím se rozlomit skoro až nakažlivý pozitivní přístup otužilců k tomu, co je daleko předaleko za komfortní hranicí. „Upřímně? No, upřímně teplá, že jo,“ říká Naďa, aniž by věděla, jakou radost mi udělala. Tak přeci jen – otužilci jsou normální, říkám si v duchu s nadsázkou.

Chvíli nato mi ale moje zjištění narušuje zkušený otužilec Petr. Povídáme si ještě před jeho ponorem. Má na sobě plavky, pantofle a bundu. Z jeho úboru chápu, že se zimou nemá velký problém. „Vevnitř ve vodě mi nikdy není zima. Samozřejmě když vylezu ven a fouká vítr, tak už mi zima je. To pak nastává kryodemence,“ říká. Zpozorním. Zajímavý termín.

Kryodemence se vyznačuje třasem, zhoršenou artikulací nebo třeba i prudkým ochudnutím slovní zásoby. Proto s většinou lidí vedu rozhovory ještě před tím, než do vody vlezou.

Ještě před ponorem potkávám i známou tvář – moderátorku a herečku Evu Decastelo, která je jednou z propagátorek otužování na sociálních sítích.

Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy

I tak lze omezit příznaky kryodemence.

„Jsem jedna z těch, která internet zaplavuje fotkami a videi, “ říká. Musím souhlasit poté, co jsem si prohlédla její instagramový účet. „Takže mně je to jako hodně blízké a hrozně mě to baví, ale právě k tomu dávám i ty texty, popisky, které říkají, že otužování není zábava,“ zvážní najednou.

„Otužování není pro každého. I když mnoho lidí může díky tomu, že se tomu věnuje spousta celebrit, podlehnout dojmu, že to může dělat každý. Nemůže, tohle není hra,“ říká na závěr. Krátce nato leze do vody a na celý Braník volá „Havaj, je to Havaj“. Nevím, jestli je česká Havaj pro každého. Jedno ale jisté – řady otužilců se rychle rozrůstají.

Jak náročný je ponor? Co je k němu potřeba? A proč je teď otužování nejoblíbenější zimní sport? Podívejte se na epizodu pořadu s názvem „My, otužilci“.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *