Část států EU varuje před diskriminací zahraničních výrobků.
•
ZDROJ: E15 Michael Tomeš
Kvóty se mají týkat zhruba stovky potravin. Povinný podíl domácí produkce má posléze růst o tři procentní body ročně až do roku 2028, kdy má dosahovat minimálně 73 procent. Předseda Asociace soukromého zemědělství České republiky Jaroslav Šebek tento návrh už dříve označil za vítězství populismu.
Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) však vyzval poslance, aby byli trochu nacionalisty, pokud jde o české potraviny. Jako příklad uvedl, že když si dávají ve Sněmovně kávu, přidávají si do ní německé mléko, což podle něj dosvědčuje, že zákon je potřeba.
Kvóta se nebude týkat maloobchodních prodejen do 400 metrů čtverečních a specializovaných prodejen. Přesnou definici specializované prodejny by mělo určit ministerstvo zemědělství. Kvóty se mají týkat potravin, které se dají v tuzemsku vyprodukovat. V mnoha případech v nich ale Česko není soběstačné, jde například o květák, brokolici, jahody nebo vepřové maso.
- Sněmovna dále schválila, že za prodej potravin dvojí kvality, tedy zaměnitelných s výrobky v jiných státech EU, ale s jiným složením, bude hrozit pokuta až 50 milionů korun.
Původní vládní návrh ale zmírnila tak, že bude muset jít o podstatně odlišné složení nebo vlastnosti. Výjimky budou muset být odůvodněny a spotřebitel o nich bude muset být informován. Novelu nyní dostane k projednání Senát.
Zákaz prodeje potravin dvojí kvality kritizoval bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS). Vadí mu na něm, že svaluje odpovědnost na prodejce za kvalitu zabaleného výrobku. Navržené pokuty jsou podle něj likvidační. „Kdyby se to takto použilo, tak můžeme zavírat jeden malý obchod za druhým,“ varoval.
|
Zvýhodnění tuzemských potravin v zadávacích řízeních Poslanci přijali pozměňovací návrh trojice zákonodárců ANO Jaroslava Faltýnka, Josefa Kotta a Davida Pražáka, který umožní veřejným zadavatelům v zadávacím řízení zvýhodnit tuzemské potraviny. Veřejní zadavatelé budou moci stanovit jako podmínku účasti v řízení na dodávku potravin například místní nebo regionální potraviny z krátkého dodavatelského řetězce. „Veřejní zadavatelé tak budou moci dávat přednost sice dražším, ale zároveň kvalitnějším potravinám,“ uvádějí předkladatelé návrhu. Zvýhodnění v zakázkách se bude týkat i potravin z ekologického zemědělství. |
Autor: ČTK, vaj
České kvóty na potraviny: Může být ignorace EU prospěšná?
ČR je ze sobeckých předvolebních důvodů ochotna obětovat společná pravidla a ohrozit desítky let funkční principy, píše v komentáři o českých kvótách na potraviny politoložka a expertka na EU z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Markéta Pitrová.
Nemá smysl diskutovat pozitivní dopad zákona o kvótách a o podílu českých potravin na domácím trhu. Žádné zvýšení kvality, podporu spotřebitelů nebo dokonce ekologický koncept to nepřinese. Je také zbytečné domnívat se, že poslanci „nevědí, co činí“, a nerozumí správně mezinárodním závazkům, kterých jsme signatáři.
Návrh se objevil již v roce 2019 a existuje k němu řada odborných reflexí, včetně analýz praktického dopadu a varovného negativního postoje Evropské komise. Je nepochybné, že nejenže legislativní návrh nedává smysl, ale je také v rozporu se základními principy vnitřního trhu.
Je v konfliktu s ustanoveními kapitoly 3, Zákaz množstevních omezení mezi členskými státy konsolidované Smlouvy o EU. Vznik návrhu by vedl zcela logicky a správně k podání žaloby o neplnění povinností smlouvy dle článku 258, nebo 259 konsolidované Smlouvy o fungování EU.
A dokonce se jeho předkladatelé ani nesnaží vymluvit na výjimky z volného pohybu definované navazujícím článkem 36. Nekompatibilita je jasná a rozpor s evropským právem deklarovali ostatně během samotného projednávání 20. ledna 2021 ve sněmovně i někteří poslanci.
Chování Poslanecké sněmovny, hájené v podstatě i ministrem české vlády, je vyjádřením ignorace. Bez ohledu na pravidla hry, na skutečnou potřebu exportně zaměřené ekonomiky sevřené uvnitř EU, vytáhla vládní koalice doplněná o další aktéry protekcionistickou a nacionalistickou kartu. Líbivá tvrzení, která nemohou být naplněna a naplněna ani nebudou.
Zákon neprojde přes řadu bariér počínaje Senátem a konče soudem v Lucemburku a silnou vymahatelností judikátů pod hrozbou pokuty. Celý zmiňovaný proces je ale delší, než je doba do voleb. Po celé toto období bude návrh sloužit jako doklad boje stávající koalice a dalších podporovatelů „českých zájmů“ za „zdravé a kvalitní potraviny“. Proti všem.
Možná je celá akce přínosem nejenom pro předkladatele. Ve svém důsledku může přinést mnoho pozitivního pro celou ČR. Ta se totiž ve vztahu k EU definitivně „odkopala“. Sice je členskou zemí, ale svým partnerům nenaslouchá. Postoje okolních členských států naše poslance nezajímají.
ČR je naopak ze sobeckých předvolebních důvodů ochotna obětovat společná pravidla a ohrozit desítky let funkční principy. Také mimo jiné potvrdila, že není schopná iniciovat kvalitní debatu.
Protože schválení této legislativy nemůže být zahájením diskuse o tématu „From Farm to Fork“, jak krok vysvětlil poslanec Faltýnek (ANO) v ČT v den hlasování.
ČR odmítla svým hlasováním ve sněmovně reciprocitu otevřenosti trhu a nepřímo deklarovala, že v rámci členství v EU přijímáme jen to, co je pro nás výhodné. V první řadě si užíváme pozici příjemce evropských zdrojů.
ČR v podstatě vyhlásila svým partnerům ve vnitřním trhu EU obchodní válku a udělala to dokonce bez toho, že by jí k tomu dali nějaký hmatatelný impuls. A řečeno ještě razantněji, tím, že člen exekutivy a zákonodárný sbor podpořili tento diskriminační postoj, postavila se Česká republika, byť v kategorii obchodních, a nikoliv politických pravidel, po bok Maďarska a Polska.
Ke státům, proti kterým byl aktivován tzv. atomový článek sloužící k obraně základních hodnot EU. Jak jinak lze označit pohrdání stavebním kamenem integrace, základními pravidly vnitřního trhu? Pravidly, které sice formálně deklamujeme jako svá, zvláště když se nám hodí jako heslo pro předsednictví v Radě, ale které nemáme ve skutečnosti ochotu dodržovat.
Chování ČR nezůstane bez odezvy. Pokud legislativu nakonec nepřijmeme, nebo ji vláda vzniklá na podzim 2021 zruší, politická pachuť tohoto kroku zůstane a silně ovlivní náš pobyt v EU minimálně během roku 2021. A právě tento krok může podpořit razantní a nekompromisní postoj evropských institucí a členských zemí k našim speciálním potřebám a krokům.
Například v oblasti strukturálních fondů a argumentace při jejich použití.
Ničí levné dovozy české zemědělce?
Kupujte české potraviny, vyzývají Čechy domácí zemědělci. Tvrdí, že podíl zahraničních potravin na trhu roste a vstup Česka do Evropské unie ho ještě zvýraznil. Jako největší nepřátele jmenují zemělci, za přikyvování potravinářských firem, obchodní řetězce. Co přinesl českému zemědělství vstup do Evropské unie, to zjišťovala Lenka Jansová.
Prezident Agrární komory České republiky Jan Veleba hodnotí vstup do Evropské unie v zásadně pozitivně. Otevření hranic mělo například dobrý vliv na framářské ceny živočišné produkce:
„Konkrétně se to týkalo farmářské ceny prasat, poptávky, hlavně z Německa, po našem mléku a poptávky po hovězím dobytku. U těchto tří komodit vzrostly od vstupu do Unie velmi rychle a poměrně razantně farmářské ceny našich zemědělců.“
Čeští zemědělci mohou také díky penězům z Evropské unie modernizovat některé provozovny. Potvrzuje to Jaroslav Navrátil ze zemědělského družstva Senice na Hané na Olomoucku:
„Naše družstvo třeba realizovalo v rámci předvstupního programu SAPARD rekonstrukci skladu na ovoce a v současné době jsme schopni na jaře zabezpečit podstatně vyšší kvalitu ovoce. Dokážeme na trh nabídnout ovoce ve stejné kvalitě, jakou má čerstvě utržené ze stromu.“
Jinak ale výsledky vstupu do Unie české ovocnáře a zelináře naopak příliš nenadchly. Podle předsedy agrární komory Jana Veleby je neohrožuje konkurence ze starých zemí Patnáctky, ale například velmi levná polská produkce:
„V Polsku je daleko nižší hodnota živé práce, jsou tam ještě nižší mzdy než u nás. Pracovní síla má v Polsku nižší hodnotu a je třeba si uvědomit, že v polském zemědělství je zaměstnáno plných dvacet procent pracující populace. U nás jsou to necelá čtyři procenta.“
Produkce zeleniny v Česku podle Jana Veleby poklesla za několik posledních let o dvacet až třicet procent:
„Pokud by se měla opakovat situace z loňska, tak na tom nebudou dobře bramboráři. Mají v současné době o šedesát procent nižší cenu za brambory než před vstupem do Unie.“
Podle Veleby české obchodní řetězce tlačí ceny potravin dolů a nutí tak některé zemědělce prodávat za cenu, která jim ani nepokryje náklady. Na vině je podle něj špatná legislativa. Předseda zemědělského výboru poslanecké sněmovny Ladislav Skopal uvedl, že se připravuje novela zákona o cenách, která by měla pomoci situaci řešit. Platit by měla nejpozději od začátku příštího roku:
„Bude legislativně ošetřeno, že výrobce nesmí prodávat pod nákladové ceny.“
Zemědělci svoji výzvu českým spotřebitelům doprovodili i propagační akcí před centrem Zlatý anděl na Smíchově, kde lidé mohli získat tašku jablek. Podmínkou bylo, aby se plodem trefili do přistavené popelnice, kde by české zboží podle pořadatelů akce končit nemělo.
Kvóty na české potraviny: Senát návrh odmítl, vrátil ho poslancům
Formulář pro opuštění okresu. Kde ho najdete, kam ho budete potřebovat ČTK
Senát odmítl povinný podíl tuzemských potravin v českých obchodech.
Novelu zákona o potravinách, která měla kvóty zavést již od příštího roku, dnes vrátil Sněmovně s návrhem na vypuštění tohoto sporného návrhu. Do vládní novely se kvóty dostaly ve Sněmovně na základě pozměňovacího návrhu poslanců SPD.
Kvóty by se měly vztahovat na obchody s plochou nad 400 metrů čtverečních. Očekává se, že Poslanecká sněmovna kvóty znovu nepodpoří.
Prodej potravin v supermarketu | Foto: ČTK
Evropská komise varovala, že v případě přijetí kvót se Česko může dočkat z Bruselu žaloby. Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna již dříve uvedl, že novela ve sněmovní verzi by narušila soutěžní prostředí nejen v České republice, ale také v Evropské unii.
Vyřazení kvót dnes před senátory podpořil i ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Opatření je podle něj nešťastně napsané, velké části zemědělců a potravinářů by mohlo ublížit a není ani vymahatelné.
Přečíst článek ›
Senát odmítl také návrh, aby dozor nad restauracemi a obdobnými stravovacími zařízeními přešel z hygienických stanic na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci.
O podobě novely nyní rozhodne Sněmovna. Dostane se k tomu zřejmě až v dubnu. Pokud by chtěla Senát přehlasovat a setrvat na svojí verzi, bylo by zapotřebí alespoň 101 poslanců. Proti kvótám se již dříve vyslovil i premiér Andrej Babiš (ANO), a je tedy pravděpodobné, že poslanci jeho hnutí už je nyní ve Sněmovně nepodpoří.
Zastánci sporného ustanovení argumentují tím, že i koronavirová krize ukázala, jak je žádoucí, aby ČR byla soběstačnější v produkci potravin, které místní zemědělci dokážou vyrobit za stejných či nižších nákladů jako zahraniční. Novinku podpořily například Agrární komora ČR nebo Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků.
Jarní seriál pro malé i velké zahradníky. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.
18.3.2021
Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v D Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Ford Fiesta koupeno v A Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Ford Fiesta servisní knížka, nehavarované, v záruce Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Škoda Fabia první majitel, koupeno v CZ Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ + PRODAT AUTO
Kvóty na potraviny mohou narazit v Evropě, agrární komora je vítá
„Podporujeme všechna opatření vedoucí k efektivnějšímu zvýšení zastoupení českých potravin na pultech obchodů a ve veřejném stravování.
Novela nestanovuje povinný podíl pro všechny potraviny prodávané v rámci maloobchodu a navíc se povinné podíly týkají jen základních vybraných potravin z krátkých dodavatelských řetězců určených vyhláškou,“ řekl MF DNES prezident Agrární komory Jan Doležal.
Kvóty by se měly dotknout zhruba 130 potravin, jejichž suroviny v Česku lze pěstovat a chovat. Mezi ně patří třeba hrách a čočka, hovězí nebo vepřové maso, margaríny, bujony, chléb, bylinné čaje, sladké sušenky, některé ovoce, ořechy či mouka.
Od příštího roku by podle novely mělo být 55 procent těchto potravin ve velkých prodejnách z české produkce. Každý rok by se tato kvóta zvyšovala o tři procentní body až do roku 2028, kdy má být v regálech obchodníků v případě vybraného zboží 78 procent českých produktů.
Kritici však upozorňují, že návrh není v souladu s právem Evropské unie.
„Jsme na společném na trhu. Bude to jen generovat to, že budou v jiných státech a v jiných oborech přijímat obdobná opatření. Jestliže je Česká republika na vývozu závislá, tak je to katastrofální řešení,“ říká Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství.
Podle něj jsou už dnes v některých komoditách dva nebo tři velcí výrobci. „Nastavením kvót bude další tlak, nikoliv na zpestření, ale na unifikaci, a tím pádem způsobí zhoršení kvality a ceny. Malým zemědělcům to rozhodně nepomůže,“ dodává.
Podle Doležala však změna zákona ke zdražování nepovede. „Výkupní ceny zemědělských výrobců i průmyslových výrobců jsou v Česku dlouhodobě nízké. Problém je v nastavení obchodní přirážky řetězců,“ míní šéf Agrární komory.
Řetězce mají pochybnosti, družstva jsou pro
Pochybnosti o přínosu novely mají i obchodní řetězce. „Směřuje proti spotřebitelům a povede k velkému snížení sortimentu. Ve velkém množství základních potravin nejsme soběstační, například produkce vepřového masa v ČR činí pouze 40 procent. U ovoce a zeleniny zas vůbec není zohledněna sezónnost,“ říká mluvčí Kauflandu Renata Maierl.
Naopak družstva novelu vítají. „Na rozdíl od velkých řetězců tak s novelou zákona o potravinách nemáme problém.
Oproti ní se snažíme rozlišovat, zda byl produkt v Česku pouze vyroben (například i firmou se zahraničním původem) nebo zda za ním stojí výrobce s českými vlastníky.
Prosazujeme, aby v tuzemských obchodech byl 80% podíl zboží vyrobeného v Česku, u zboží vyrobeného v Česku firmami s českými majiteli pak preferujeme podíl 50 procent,“ řekl předseda Družstva CBA Roman Mazák.
Uplynuly tři roky od zavedení ruského potravinového embarga. Kdo je vítěz a kdo poražený?
Výsledky politiky náhrady dovozu podle Ministerstva zemědělství RF
Zákaz dovozu potravin podepsal prezident V. Putin 6. srpna 2014 a vztahuje se na země, které přijaly sankce vůči Rusku, čili: EU, USA, Austrálii, Kanadu, Norsko a některé další státy.
Nedávno byly tyto protisankce opět prodlouženy – do konce roku 2018. Za tři roky fungování se sektor zemědělství a potravinářství v Rusku rozhodně změnil a MZe RF ujišťuje, že pozitivně.
V této souvislosti publikovalo některá čísla a fakta:
- za tři roky se podíl importovaných potravin snížil 2x; z původních 43 na 25 mld. USD
- růst zemědělské výroby se během tří let zvýšil o 11 %
- pouze 36 % potravin bylo v prvním kvartále 2017 v ruských obchodech dovozového původu
- státní podpora z federálního rozpočtu se během embarga zvýšila o 27 % (ze 190 na 242 mld. rublů)
- nejlepších výsledků je dosaženo v produkci masa (3x se snížil import vepřového masa – z 26 % na 8 %; 2,5x se snížil import kuřecího masa – z 12 % na 5 %)
- o 30 % se zvýšila produkce zeleniny (ze skleníků), její import se snížil 2x (z původních 866 tis. tun na 463 tis. tun)
- za posledních 10 let se 3,5x zvýšil objem exportu potravin (ze 4,8 mld. USD v roce 2006 na 17,1 mld. USD v roce 2016); přičemž za prvních pět měsíců roku 2017 došlo k 17% růstu exportu potravin (v číselném vyjádření 7,4 mld. USD)
Řada čísel aktuálních trendů ruského zemědělství je však porovnávána se sezónami, kdy na tom ruské zemědělství bylo opravdu špatně, proto vychází dvouciferná čísla růstu a závratné výsledky. Na což upozorňují odborníci z Ruské prezidentské akademie národního hospodářství a státní služby.
Ruské zemědělství se bezpochyby posouvá dopředu a dosahuje dobrých výsledků, avšak reálná dynamika není vždy taková jako čísla na papíře.Na druhou stranu, v některých odvětvích se ruskému zemědělství opravdu daří. V loňském roce se Rusko stalo největším producentem pšenice na světě.
Daří se i pěstování dalších druhů obilovin, slunečnice, brambor atd. Díky loňským dobrým výsledkům zemědělství, které jsou předběžně očekávány i letos, se Rusko začíná poohlížet po odbytišti pro svůj export.
To, že tuto myšlenku bere Rusko vážně, dokazuje i její systémové uchopení a nový program „Export produkce agroprůmyslového-komplexu“, v rámci kterého by ruští agro-exportéři měli dostat možnost výhodnějšího financování, konzultační služby, podporu na výstavách v zahraničí, podporu malého a středního podnikání a další výhody.
Zároveň se MZe RF zaměřuje na analýzu prioritních trhů a pomoc se splněním veterinárních a fytosanitárních požadavků zemí – budoucích importérů. Cílem těchto aktivit je do roku 2020 zvýšit agro-export alespoň o 27 % na hodnotu 21 mld. USD.
Co na to ruští spotřebitelé?
Ruské regály rozhodně nezejí prázdnotou, ale roste podíl domácí potravin. V prvním kvartále roku 2017 činil podíl potravin z dovozu pouhých 36 %, zbytek připadl na domácí ruskou produkci. Pro srovnání v prvním kvartále roku 2014 a 2015 byl podíl dovozových potravin 43 % resp. 41 %. Ruské ministerstvo průmyslu a obchodu tento vývoj objasnilo nejen růstem domácí produkce z důvodu sankcí, ale také lokalizací výroby nadnárodních potravinářských firem na území Ruské federace. Podle ruského statistického úřadu je v ruských obchodech domácího původu téměř 100 % chleba, mléka, cukru, krup, těstovin, masa a vajec. Mezi nejvíce dovážené položky stále patří sýry a salámy.Změnil se však poměr kvality a ceny. Obojí se podle nejrůznějších průzkumů a expertů zhoršilo. Nedávno ruská média publikovala zprávy o tom, že potravinové embargo stojí každého občana Ruské federace, od kojence po důchodce, asi 4,4 tis. rublů ročně (v přepočtu aktuálně asi 1600 Kč). Za celé Rusko to je pak 600 mld. rublů. Roční růst inflace u potravin dosahoval 3 %, jak ukazují výsledky šetření Ruské prezidentské akademie národního hospodářství a státní služby, Gaidarův institut ekonomické politiky a Všeruská akademie zahraničního obchodu. Přičemž růst inflace byl v průběhu embarga nerovnoměrný, prvních šest měsíců po zavedení embarga dosahoval téměř 30 %, poté došlo k ustálení.Zvýšení cen pro spotřebitele není jediným dopadem. Významným efektem embarga je také citelné snížení kvality u některých druhů potravin. Především v případě mléčné produkce, kde se Rusko stále potýká s deficitem mléka a zvyšujícím se importem palmového tuku, je na ruském trhu obrovský problém s falsifikáty a náhražkami. Jak říkají sami Rusové: „Pekaři pečou chleba z nejlevnější mouky, mlékaři dělají sýr z palmového tuku a v salámech je stále méně masa“. Za situace rostoucích cen a snižující se kvality tak mají ruští občané jen těžko pochopení pro kroky vlády, která demonstrativně ničí západní sankcionované potraviny, které se dostávají na ruské území. Za dva a půl roku trvání sankcí bylo takto zničeno více než 11 tisíc tun zahraničních potravin.
Dva se perou a třetí se směje
Ztráty jsou sčítány jak na straně Ruska, tak na straně EU, jejích jednotlivých členů a dalších zemí, kterých se potravinové embargo týká. Naposledy např. Itálie vyčíslila dopad na 11-12 mld. EUR a ztrátu 200 tis. pracovních míst. Proto se není čemu divit, že Italové jsou bez ohledu na sankce jedni z nejaktivnějších v podpoře agrární spolupráce s Ruskem (politická podpora, podnikatelské mise, účasti na veletrzích, společné projekty atd.). Jediný pozitivní dopad na EU je tak pravděpodobně to, že některé země částečně diverzifikovali odbytiště pro svůj agrární export. Rusku sice embargo pomohlo oživit domácí produkci, avšak otázkou zůstává za jakou cenu. Zemědělství se stává ziskovým sektorem a zemědělci mají celou škálu možností pro získání státních dotací, avšak v konečném výsledku se embargo nejvíce dotklo obyčejných lidí – spotřebitelů. Kupují si dražší potraviny s horší kvalitou. A bohatí Rusové si mohou koupit parmezán a prosciutto během svých cest po Evropě i nadále, i když za horší kurz.
Sankce tedy pomohly těm zemím a firmám, kterým se podařilo nahradit dodávky z EU, USA a dalších zemí. Jedná se především o některé státy Asie, Latinské Ameriky a Blízkého východu. Jednoznačným vítězem této potravinové války je však podle expertů Bělorusko. Např.
za první rok embarga vyvezlo do Ruska zeleninu v hodnotě 262 mil. USD (nárůst 87 %), ovoce (včetně exotického) v hodnotě 171 mil. USD (nárůst 64 %), ryby a mořských plodů v hodnotě 138 mil. USD (nárůst 44 %) atd.
Bělorusko k těmto statistikám říká, že pouze zpracovává evropské suroviny a na pozadí toho se v zemi reexport potravin do Ruska stal výnosným byznysem.