Dystymie je něco jako lehčí deprese

Než začnete číst, možná byste si rádi zkusili vědomostní testík „Co víte o depresi?“ Nebo ho můžete nechat až na konec.
Video se všemi základními informacemi o depresi – příznaky, typy, léčba:

Co je deprese?

Deprese patří mezi poruchy nálady a jde o patologický smutek. Když člověk ztratí někoho blízkého, je smutek pochopitelný.

U deprese ale pochopitelný důvod pro stísněnou náladu buď zcela chybí, nebo není tak silný, aby mohl útlum nálady sám o sobě vyvolat.

Neléčená deprese trvá kolem půl roku (je to ale velmi individuální, takže to může být mnohem méně i mnohem více) a má tendenci se vracet. U těžších forem existuje velké nebezpečí sebevražedného jednání – asi 10% lidí v těžké depresi se pokusí o sebevraždu.

Depresivní porucha postihuje asi 3% populace. Pravděpodobnost setkání s depresivní epizodou během života je pro zdravého člověka asi 17%.

Deprese:

Uklidil jsem v garáži všechno nářadí, už to opravdu bylo potřeba. Myslím, že bych z toho měl mít radost, ale nic necítím. Je mi to lhostejné, jako ostatně všechno.

Jenom ležím nebo sedím. Nechce se mi jíst, nepřevlékám se, nečistím si zuby. Telefon se mi vybil před měsícem a nedala jsem ho nabít. Nedokážu chtít nic kromě smrti. Děsí mě představa, že takhle to bude navždy, a zatím marně sbírám sílu, abych s tím skoncovala.

Deprese versus depresivní porucha

Mezi těmito pojmy odborníci rozlišují. Deprese je takové to běžné, lidové pojetí smutné nálady, prostě depka. Depresivní porucha je onemocnění, které splňuje kritéria dle diagnostických manuálů.

Když se někdo rozejde s partnerem, týden chodí jako tělo bez duše, hubne a nemá do ničeho chuť, a pak se to postupně rovná, byla to depka – vcelku normální reakce na smutnou událost. Když má někdo podobný útlum dva měsíce, třeba i bez zjevného důvodu, může to už být depresivní porucha.

Zde na webu, protože není určený odborníkům, ale „normálním lidem“, nemusí být mezi sebou tyto dva pojmy vždy úplně přísně rozlišovány.

Jaké jsou příznaky deprese?

Mezi hlavní psychické příznaky patří smutek, plačtivost, snížené sebevědomí, pocit beznaděje a neschopnost radovat se. Typická je váhavost, nerozhodnost a neustálé omílání určitých myšlenek a přemítání o možnostech, aniž by to mělo nějaký výsledek (tzv. ruminace).

Člověk může být buď apatický (utlumený) nebo naopak úzkostný a agitovaný (vyvíjející neúčelnou zvýšenou aktivitu). Jde-li o úzkostný typ deprese, může úzkost přerůst v tzv. raptus melancholicus, což je dezorganizované jednání a dotyčný může i fatálně ublížit sobě a/nebo někomu z okolí (rozšířená sebevražda – více na www.sebevrazda.

psychoweb.cz).
Časté jsou hypochondrické představy – člověk má pocit, že trpí nějakou závažnou, nevyléčitelnou nemocí.
Může dojít k takovému zpomalení duševní činnosti (řeči, myšlení, rozhodování atd.), že to vypadá i jako demence. Po odeznění deprese se ale vrací původní mentální výkonnost. Někdy se u deprese objevují bludy (např.

že si člověk za něco zaslouží trpět nebo že má být po právu odsouzen k smrti) i halucinace (většinou tzv. hlasy) – pak jde o tzv. depresi s psychotickými příznaky.
Často dochází k probouzení brzy nad ránem a objevují se tzv. ranní pesima – návaly extrémně mrzuté nálady po probuzení.

K základním somatickým (tělesným) příznakům náleží nechuť k jídlu a související ztráta na váze, zácpa a nezájem o sex.

Kolem 70% jedinců v depresi má sebevražedné myšlenky, ale před okolím nebezpečí sebevraždy většinou bagatelizují. 10% lidí trpících depresí zvolí sebevraždu jako východisko.

.
Doporučujeme:
Stephen Joseph

Co nás nezabije…

Když se vám rozbije cenná váza, jak naložíte se střepy? Vyhodíte je, snažíte se je slepit do původní podoby, nebo je použijete, abyste vytvořili něco zcela nového?
Traumatická událost, která rozbíjí náš dosavadní život, nemusí nutně znamenat zkázu.

Pokud se člověku podaří najít v sobě silné stránky a přínos celé události, získat podporu svého okolí, vybudovat si nový život na základech toho starého, může vyjít z nepříznivé události posílen a obohacen, s novými životními hodnotami a cíli. Pro tento proces, který je sice náročný, nezřídka bolestný, ale možný, používá autor pojem posttraumatického růstu.

V duchu tradice pozitivní psychologie nabízí pohled, v němž trauma jako nedílnou součást života lze vnímat jako příležitost ke změně a osobnímu růstu.
.

Jaké typy deprese se rozlišují?

Je-li řeč o depresi, setkáte se s mnoha pojmy pro různé její typy – rozlišuje se lehká, středně těžká a těžká depresivní porucha, rekurentní depresivní porucha, dystymie a pak známé pojmy endogenní deprese, reaktivní, larvovaná a symptomatická deprese, dále sezónní a poporodní deprese, depresivní neuróza a depresivní ladění jakožto porucha osobnosti. Podrobně viz Typy deprese.

Jaké jsou příčiny deprese?

Na pozadí deprese bývá většinou nevyváženost chemického prostředí v mozku (což se také rádo dědí). K tomu pak stačí dlouhodobý stres, nahromaděné problémy nebo nějaké silné trauma a propukne deprese. Podrobně viz Příčiny deprese.

Jak depresi léčit?

Naprostá většina depresivních poruch je zvládnutelná ambulantně – člověk tedy dochází k lékaři či psychologovi, který dohlíží na vývoj jeho příznaků a rozhoduje o léčbě. Těžké formy deprese, u nichž hrozí velké riziko sebevraždy, se pak léčí v rámci hospitalizace.

Základem léčby lehkých poruch by vždy měla být psychoterapie; u těžších depresivních poruch pak léčba antidepresivy, ideálně kombinovaná opět s psychoterapií.

Přehled tradičních i méně tradičních metod léčby deprese najdete podrobně ve videu či textovém přepisu: Léčba deprese
Pokud jde o léky, jsou dnes k dispozici desítky preparátů, jejichž efektivita je velmi slušná a vedlejší účinky minimální. Závislost na lécích při správném užívání prakticky nehrozí. Podrobně viz Léčba deprese – antidepresiva.

Udělejte si jasnou představu o tom, co vlastně léky v mozku dělají – pochopení tohoto procesu je důležité, abyste se antidepresiv nebáli. Podrobně viz Co v mozku dělají antidepresiva.
Své místo v léčbě deprese má i ECT – elektrokonvulzivní terapie, což je léčba pomocí elektrického výboje. Její účinnost je velice vysoká a rizika pro pacienta obvykle minimální.

Řeč o typu léčby, pro který se u nás vžil nepříliš šťastně zvolený název „elektrošoky“ Podrobně viz ECT – elektrokonvulzivní terapie neboli elektrošoky.
Nikdy není na škodu doplnit antidepresiva psychoterapií. Psychoterapeutické postupy se také velmi dobře uplatní při slabších depresích. Podrobně viz Psychoterapie v léčbě deprese.

Dalšími pomocníky jsou fototerapie (osvícení jasným světlem) a spánková deprivace (člověku se brání ve spánku).
Jako úvod nebo doplněk léčby deprese vám doporučujeme online kurz Žlutá sova – život bez deprese. Za symbolickou cenu se v něm během 14 dnů dozvíte o fungujících metodách léčby deprese a hned si je na sobě vyzkoušíte. Kurz Žlutá sova je anonymní a najdete ho, když kliknete sem.

A co mánie nebo maniodepresivní psychóza?

Depresivní porucha patří mezi poruchy afektivity neboli poruchy nálady. Do stejné kategorie spadá i manická porucha, bipolární afektivní porucha a cyklotymie, dříve zvaná maniodepresivní psychóza. Podrobně viz Související duševní poruchy.

Jak zvládnout depresi?

Co mi pomůže a co ne? A jak můžete pomoci překonat depresi svému blízkému? O tom, zda má smysl se nutit do práce, zda pomáhá povzbuzování a podobně, se dočtete v sekcích Čím si (ne)pomůžete a Jak (ne)jednat s člověkem v depresi.

Doporučujeme:
Karel Nešpor
Jak být milejší

Emocím by měl věnovat velkou pozornost každý z nás. Podstatným způsobem totiž ovlivňují kvalitu života, zdraví a schopnost správně uvažovat. Půvabnou krajinou zdravých emocí provází Jasoň (chce mít ve všem jasno). Zdravé emoce vznikají snadno za příznivých okolností, např.

ve společnosti sympatických lidí, v krásné přírodě nebo při poslechu melodické hudby. Jestliže podobné situace a prostředí vyhledáváte, už to je vlastně způsob, jak si pozitivní emoce navodit. Není to ale jediná možnost. Většinu času nemůžete být v přírodě, poslouchat barokní mistry a být v úžasné společnosti.

Přesto je možné, abyste se cítil dobře. Tato kniha vám to usnadní!

Kdo mi pomůže?

Trpíte-li nezvladatelně smutnou náladou, máte řadu možností, kam se obrátit. Najdete tady seznam psychiatrů, psychologů, linek důvěry i kontakt na internetovou poradnu. Viz Kde hledat pomoc.

Dále jsou tu pro vás tři pomocníci (zcela zdarma): online psychologický test Depretest – test deprese. Tento test dělejte každý týden a vývoj výsledků si zaznamenávejte do archu, který je zde ke stažení (u výsledků testu). A protože k překonání deprese se hodí i určitý režim, stáhněte si záznamník plánu činností, který vám pomůže začít normálně fungovat.

Pokud se chcete vyznat v lékařských zprávách a rozšířit si obzor, podívejte se do „Slovníčku“ odborných pojmů – najdete zde vysvětlení pojmů jako např. anxiózní, automutilace, remise nebo symptom. Pro zvídavé lidi je tu i přehled kódů MKN 10 (Mezinárodní klasifikace nemocí) – neboli přesná čísla diagnóz.

Také zde najdete časté otázky k depresi a také dotazy a odpovědi z online poradny.

Dvě povzbudivé zprávy

To nejlepší, co se dá o depresi říci, je, že jde v naprosté většině případů o stav přechodný a řešitelný.

Tak druhá dobrá zpráva se týká faktu, že depresant se ocitá v kvalitní společnosti: Winston Churchil, Ernst Hemingway, Andy Warhol, Lev Nikolajevič Tolstoj, Miloš Kopecký nebo Vincent van Gogh – ti všichni se s depresí během svého života potýkali a jejich činnosti a tvorbě vtiskla tato nemoc určitou specifičnost.

Lise Manson

Obtíže ve čtení při dobrém intelektu – dyslexie, obdobně obtíže v psaní – dysortografie, nešikovnost – dyspraxie jsou dnes již problémy známé a respektované. Ve školním věku k nim přihlíží i patřičná ministerská vyhláška o individuální klasifikaci žáků. Mezi problémy typu „dys…“patří i jiné. Žel v „klasifikaci“ mezilidských vztahů zohledňovány nebývají. Jedním z nich je dystymie.

Méně známé „dys…“

Jde o trvalou afektivní poruchu – rozladu. Obvykle balancuje na pomezí deprese. Pokud bychom postiženého přirovnali k autu, má dystymie vliv srovnatelný se špatně zataženou ruční brzdou. Postižený je zvýšeně citlivý na nezdary a obtížněji se s nimi vyrovnává než ostatní lidé.

chronická, dlouhodobá subdepresivní či lehčí depresivní nálada (rozlada) neurotického (nepsychotického) rázu

Budete mít zájem: Přírodní antidepresiva – které známe a jak fungují?

Zdroj: Slovnik-cizich-slov.abz.cz

Bývá zasmušilý, pohroužený do sebe, nemluva, velmi sebekritický, ale i kritický pesimista. Nesnáší riziko – předem mu je jasné, že „to špatně dopadne“. Chybí mu spontánnost, schopnost improvizace. Neumí prožívat radostné chvíle, nedokáže se odreagovat. Výkonnost je nižší, vzpomeňme na již zmíněnou ruční brzdu.

Přes onu v zásadě nízkou výkonnost jde obvykle o úspěšné pracovníky. Zaměstnání ale věnují všechny síly a na nic jiného jim nezbývá čas. Vrátí se z práce domů, a kdyby si lehli a spali, bylo by to dobré. Jenže oni sednou a dívají se do ztracena. Lépe řečeno sednou k PC nebo k televizi a příliš nevnímají.

Přečtěte si: Syndrom vyhoření je nemoc seriózních pracovníků

S dystymií je život chmurný, neradostný

Sex, ale ani jiné příjemnosti dystymiky nelákají. „Životní“ únava je značná a zvýšená je i unavitelnost při zvládání běžných úkolů. Navenek je takový člověk stále podrážděný. Problémy se obvykle objeví často v době zralého věku. Mohou se objevit i dřív, v mládí, v adolescenci. V druhém případě je jejich prognóza horší.

Celkově jde o chmurný postoj k životu, subjektivní generalizace smůly a značná podrážděnost. Může s tím souviset i tzv. přepíjení chmurných pocitů. Výskyt v populaci není rozhodně zanedbatelný – kolem pěti procent. Výrazně častější je zastoupení mužů.

O nízkém sebevědomí takto postižených není sporu. Méně nápadná, ale přesto existující je tzv. sociální nakažlivost. Po pár (desítkách) let života s takovým protějškem možná bude i vaše nálada a potažmo i sebevědomí ve psí.

Čtěte dále: Blbá nálada. Kde se vzala a jak se šíří

Ďáblovo desatero

Sus Atkinsonová v knize Jak zdolat skálu jménem deprese (Praha, Albatros 2005) uvádí tragikomickou pohádku o ďáblovi, který svým podřízeným zadal úkol uvrhnout svět ve zmatek. Dále pak „zasít strach, obavy, hněv a sklíčenost v Jerusalemě, Judeji a ve všech koutech světa…“ Jeden z ďáblových služebníků jménem Vina vyrazil do Ohia a začal vyučovat následujících deset přikázání:

Nikdy nesmíte udělat chybu.
Musíte se rozčilovat, když se něco nepovede.

Musíte obviňovat své blízké i sebe.
Nikdy nesmíte milovat, ani odpouštět, ani přijímat sám sebe.
Vždycky musíte očekávat, že věci budou jiné, než jsou.

Musíte hledat lásku a schválení všech pro vše, co děláte.
Nesmíte čelit životním těžkostem, pamatujte, že se nesmíte změnit, protože by vás dostihla vaše minulost.
Musíte se do nekonečna zabývat vším, co se vám stane.

Musíte pasivně čekat, až k vám přijde štěstí.
Pro své štěstí se musíte spoléhat především na jiné.

Nutno dodat, že takto lze vyučovat nejen vinu, strach, sklíčenost, ale i „sebevědomí nula“. Postup je úspěšný a vhodný i pro samouky. Dystymici patří mezi premianty.

Neměj se rád

C. M. Steiner popsal „úsporný balíček“ životního scénáře bez spontánních projevů lásky a zájmu. Balíčky jsou iracionální myšlenkové vzorce dystymika. Patří mezi ně zásady:

Neprojevuj ani neposkytuj náklonnost ani pozornost (zájem), byť je chceš projevit.
Neříkej si o náklonnost ani pozornost (zájem), byť jejich projevy potřebuješ.

Nepřijímej náklonnost ani pozornost (zájem), i když je chceš.
Neodmítej náklonnost ani pozornost (zájem), i když je nechceš.
Neměj se rád. Neposkytuj náklonnost ani pozornost (zájem, péči) sám sobě.

Aplikací tohoto balíčku „od ježibaby“ eventuálně v rámci gender spravedlnosti od „zlého černokněžníka“ dojdete k dalším závěrům. Kupříkladu:

Změna je vždy směrem k horšímu. Budoucí problémy budou ještě horší než ty, se kterými se potýkáte dnes a nyní. Nezvládnete to.
Nejste tak chytří jako ostatní lidé. Ti na vás vždycky vyzrají a uchystají úspěšnou léčku. Prostě na ně nemáte.

Nemáte dost potřebných informací o tom, co může být využito proti vám. Lidé mocnější než vy, což jsou vlastně všichni kolem, vědí, kde máte slabá místa snad ještě lépe než vy samotní.
Cokoliv řeknete či uděláte, nejen může, ale s jistotou bude použito proti vám.
Nemáte šanci něco změnit. Nakonec budete ještě rádi, pokud si situaci nezhoršíte.

Stačí přijmout za své několik z těchto zásad a situace se skutečně stane neřešitelnou. Dospělý člověk je degradován do pozice závislého, úzkostného dítěte. „Ježibababa“ i „černokněžník“ jsou všechno jiné, jen ne vděční, chápaví a milosrdní. Od dystymie vedou své oběti k depresi.

Přečtěte si: Pesimismus se nedá nabiflovat

Co s tím?

„Ptej se, co druzí svým chováním sledují, ale začínej u sebe,“ radí antický filosof. Moudrému dávnému rabínovi je připisován výrok: „Všechno je jinak!“ Oba citáty nabízejí v daných souvislostech přijatelný návod k zachování psychické kondice. Bez ohledu na nepsané zvyklosti či manipulaci z okolí jednejme právě naopak, než radí výše zmíněné katastrofické balíčky.

P.S.: Jsem psycholog a nemám zájem podřezávat si profesní židli. Budou-li lidé řešit své psychické problémy výlučně léky, psychologům bude ouvej.

Leč přesto svým klientům radím: Máte-li depresi – a o dystymii to platí též – užívejte antidepresiva. Ne že by se tím vyřešily vaše problémy.

Tyto pilulky lze přirovnat k bagru, který srovná pozemek natolik, že na něm lze začít stavět. Eventuálně i vysadit libosad. To vše za pomoci psychoterapie.

Čtěte dále: Deprese trvá, přestože situace se zlepšuje

Diskuze Dystymie, chronická deprese

Dystymie je porucha nálady, která spadá do oblasti deprese a je
považována za její lehčí formu. Dystymie je také někdy označována jako
chronická deprese. Dystymie je diagnostikována tehdy, pokud je depresivní
nálada přítomna po většinu dne po dobu dvou let s přerušením ne
delším než dva měsíce.

Navíc musí být kromě deprese přítomny po tuto
dobu alespoň dva následující příznaky: zhoršená chuť k jídlu nebo
přejídání; poruchy spánku (nespavost nebo nadměrná spavost); slabost nebo
únava; snížená sebedůvěra; zhoršené soustředění nebo problémy
s rozhodováním; pocit beznaděje. Tyto příznaky pak vyúsťují
v sociální, pracovní, školní problémy.

Tato porucha je chronické,
dlouhodobé onemocnění.
převzato z tety
wikipedie.

Trpím a hledám rady a pomoc, jak si vzájemně pomoci.
Krom běžné psychoterapie a farmakoterapie.

Velikost písma:

Bachovy kvety, me pomohky a moc

Sport, relaxace, skupinové terapie, sofrologie, arteterapie

Já na to beru Deniban a můžu ti říct, že od té doby mi nic není. Je
to dle mého nejúčinnější.

Ozivuji diskuzi, jsem na MD 4 rokem, nyní s druhým. cca pred 1,5 rokem
se situace nahle zhorsila a ja zacala pocitovat zvysenou unavu, nevyrovnanost,
deprese, krajni psychicke situace, navaly agresivity. v tomto rezimu jedu uz
1,5roku a je to cim dal horsi. na navstevu psychologa cekam.

jsem neustale
nemocna, chripka, rotaviry, horecky, virozy, nedokazu se postarat o deti vice
nez 2 dny v kuse – pak lehnu v horeckách. je to sileny stav, mam pocit, ze
uz nikdy nebudu schopna normalniho zivota.. manzelstvi tim silene trpi, chvilema
dobre, chvilema uz i manzel nezvlada situaci.

depresiva beru jen cca 7× do
mesice pri nejhorsich stavech – uvazuji o nasazeni stale lecby, ze ktere mam
ale strach. ma nektera maminka zkusenost s timto krajnim vycerpanim organismu?
jak se casem situace vyvinula? pomohlo nasazeni antidepresiv? co vam obecne
pomohlo? uz mi nepomaha cviceni, jine zajmy, spis me uz vse unavuje.

deti mame
19m od sebe, obe velmi divoke a hlucne, upovidane, vyzadujici pozornost. ejich
hlas me uz nekdy privadi k silenstvi, deti ale opravdu velmi miluji a jsem na
nich fixovana.

Ahoj, ja zkušenost mám a po te co jsem vyzkoušela opravdu všechno mozne
i nemozne jsem od doktorky dostala antidepresiva stimuloton. Nechtěla jsem to
brát a zpetne si to vycitam. Zbytecne trpělo tělo i duše i všichni okolo.

S léky jsem max v pohodě, uplne jiný člověk, jiný život, konecne je vse
jak má byt.

Pokud jsi opravdu nemocna, což dle popisu asi ano, pak ze
zkušenosti vím, že ty rady typu ‚jdi si zacvičit, zaběhat, najdi si fajn
kámošku atd atd‘ jsou naprosto k ničemu.

Ještě něco, též jsem se dlouhodobe léčby bala, ale jsou to jen
předsudky
Realne k tomu není žádný důvod. Asi by ses hodně divila, kolik
vrcholných manažerů bere antidepresiva.

Velmi ti dekuji, ano, zajdi si s kamaradkou, zajdi si zacvicit, ber vic
horciku, vitaminy, chlorelu, jecmen, vse tohle jsem zkousela, ale vysledek
zadny. jakkoli traveny cas s jinymi lidmi me natolik vycerpa, ze jsem hned
nemocna – teplota, bolest v krku.

cviceni je asi jedine co mi dela dobre, ale
na to zase nemam silu, protoze jsem porad na hromade. mam z tech leku strach
proto, ze se budou tezko vysazovat a ze priberu a z vedlejsich ucinku,
nepribrala jsi? mas pravdu, antidepresiva bere vice lidi, nez si clovek mysli.

zkousela jsem se jim vyhnout po celou dobu, ale nic „prirodniho“ mi
nepomaha, naopak, jsem na tom cim dal hur.. napsala ti je obvodni nebo
psychiatr?

Nepřibrala jsem ani deko, vedlejší účinky naprosto žádné. dokonce je
to typ antidep. které se mohou brát i při kojení!! Takže zátěž pro
tělo naprosto minimální. Jedná se o léky typu Serlift, Stimuloton
(tuším, že aktivní látka jsou setralini nebo tak nějak podobně).

Ten
výběr léků je důležitý – jednak samozřejmě aby zabraly ale i proto,
aby co nejméně zatížily tělo. Mě „sedly“ tyto, jsou to moderní léky.
Píše mi je moje obvodní doktorka. Dokonce když jsem je brala jsem při nich
otěhotněla – dítě zdravé, žádný problém.

Ano máš pravdu, špatně se
vysazují, jenže ten depresivní stav se obvykle horší a přejde do
chronické fáze, takže spíš řešíš, co je menší zlo a já zvolila toto.
Víš kdy jsem je přestala brát? Po té co jsem otěhotněla. Prostě těhu
hormony, jiné „starosti“ atd a tělo se přeplo do úplně jiného režimu.

Moje doktorka říkala, že obvykle se antidep. „vysadí“ tak, že třeba
jedeš na dovču nebo je nějaká jiná větší událost a ty po pár dnech
zjistíš, vzpomeneš si, že sis je nevzala a cítíš se dobře. a už si je
prostě nevezmeš. říkala, že to je ideální způsob jak s tím přestat.

Též jsem zkoušela přírodní prostředky a bylinky ale nepomohlo mi nic a
když tak jen na dva dny – placebo a pak zpátky. Také jsem mívala co tři
měsíce virozy, bolení v krku, pořád něco. Teď jsem v pohodě.

@Anonymní píše:
Velmi ti dekuji, ano, zajdi si s kamaradkou, zajdi si zacvicit, ber vic
horciku, vitaminy, chlorelu, jecmen, vse tohle jsem zkousela, ale vysledek
zadny. jakkoli traveny cas s jinymi lidmi me natolik vycerpa, ze jsem hned
nemocna – teplota, bolest v krku. cviceni je asi jedine co mi dela dobre, ale
na to zase nemam silu, protoze jsem porad na hromade. mam z tech leku strach
proto, ze se budou tezko vysazovat a ze priberu a z vedlejsich ucinku,
nepribrala jsi? mas pravdu, antidepresiva bere vice lidi, nez si clovek mysli.

Budete mít zájem: Naučte své děti jak se správně čistí zuby

zkousela jsem se jim vyhnout po celou dobu, ale nic „prirodniho“ mi
nepomaha, naopak, jsem na tom cim dal hur.. napsala ti je obvodni nebo
psychiatr?

A proč to tak je? Není něco, co bys měla/chtěla změnit v životě,
aby se ti ulevilo? Nebudu hodnotit braní antidepresiv, to mi nepřísluší a
každý se rozhodne sám za sebe. A věřím, že ani nemusí fungovat alterna.
A možná je to proto, že nevidíš nebo nechceš vidět pravou příčinu
tvého stavu.

Někde je něco, o čem, byť i jen podvědomě, víš, že tě
nedělá šťastnou, že ti brání v něčem, co chceš dělat. A tělo
reaguje tímto.
Léky to zahalí, ukryjí. Kryjí následky, ale příčina zůstane.
Máš dvě děti brzy po sobě. To může neuvěřitelně vyčerpat tělo
/těhotenství, porod, těhotenství a další porod/. A psychiku.

Ale kdo by
řekl-děti mě vysávají, nemůžu se o ně starat 24/7? To by bylo
odsouzeníhodná matka, že? No a třeba já bych jí pochopila.

Protože
stěží občas zvládám jedno /jsem na ní sama/ a znám stavy, kdy jen
prosté „mamííí“ ve mě vyvolá hodně negativní pocity a když musím
najít sílu sama sebe přesvědčit, že za to mé dítě nemůže a že
nesmím dát najevo nechuť a musím se ovládat, tak mě to tak moc vyčerpá,
že mám chuť si zalézt někam do tmy a nebýt.

Když je člověku špatně-jakkoli, musí udělat to, co je pro něj nejlepší
bez ohledu na ostatní. Ač to zní necitlivě, tak je to pravda. Nemůže sám
sebe zničit pro někoho nebo něco. Pro tebe jsi nejdůležitější ty sama.
Od toho začni a s tím pracuj. A i kdyby ti někdy přišlo na mysl-to
nemohu, co by tomu řekli ostatní-tak tu myšlenku zažeň. Ostatní nežijí
tvůj život, nemají tvé pocity. A ne jen, když ti bude špatně, ale
hlavně když ti bude dobře, tak mysli na sebe, měj se ráda a rozmazluj
se.

Přeji ti hodně štěstí a ať najdeš to, co potřebuješ

@Halamka je velký
rozdíl mezi tim když má někdo ‚depky‘ a je toho na něj moc a tim když
někdo trpí nemocí – depresí. To dokáže posoudit pouze lékař a pak je
trochu mimo hodnotit či nehodnotit braní antidepresiv ve smyslu, že se
každý ‚rozhodne za sebe‘. Když máte rozjetou depresi, tak se obvykle ani
o tomto rozhodnout moc nedokážete. To pochopi pouze ten, kdo to zazil.

To je pravda a myslim ze clovek uz dokaze poznat, kdy cela vec uz prerostla
ve velky problem a sam ji nevyresi, kdo zazil, pochopi, co to jsou za silene
stavy, ktere cloveka meni uplne v nekoho jineho..

Diky za tip na ty leky, zkusim se poradit s obvodni lekarkou, co by mi dala.
zatim uzivam jen v akutni fazi lexaurin, ale necitim zadnou zmenu, kdyz si ho
vezmu, nevim cim to je… necitim se po nem zklidnena, ani ospala, proste
zadna zmena

Chat: MUDr. Tatiana Fabíniová — DoktorKA: Jste v depresi? — Česká televize

SK: „S kterou nemocí duševní se deprese nejvíc vyskytuje – komorbidita?“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Nejčastěji se spolu s depresí objevují různé úzkostné poruchy.“

Simona: „Dobrý den, již 14let se léčím s depresemi, 1x denně beru Fluzak. Přibližně i stejnou dobu se u mne „tříbil“zlozvyk „nočního jezení“ s dohromady tak 4-5 přestávkami, měsíčními,kdy se mi dařilo potlačovat noční návyk. Bohužel vždy to dopadlo stejně,sklouzlo zpět.

Nyní již 4 měsíce spím hůře a hůře,když se nenajím a budím se i 3x za noc. Naučeně mé tělo vyžaduje něj.potravu,ale už ani po ukojení této navyklosti neusnu,takže jsem již 4měs.permanentně nevyspalá a řekla bych,že se to stále zhoršuje. Je nějaká pomoc v podobě přidání léků či upravení hladiny něj.

hormonu,nevím si rady. Testy na štítnu žl.byly v pořádku. Přidružila se bolest v podžebří a již jsem za 1/2roku měla 2 „asi“žlučníkové záchvaty. Vím,že je to o vůli a sebezapření,ale to mi jaksi schází. Bojím se chodit spát…je to uzavřený kruh.

Již při své výšce 161cm vážím 96kg 🙁 Děkuji za jakoukoliv pomoc či radu Simona“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Myslím, že úpravou medikace by bylo možné stav ovlivnit. Rovněž bych doporučovala zkusit psychoterapii, kde se člověk může některé věci naučit a některé zase odnaučit, pochopit sám sebe, své pohnutky chování.“

SK: „Je správný název maniodepresívní syndrom?“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Je to starší název poruchy, která je dnes v mezinárodní klasifikaci chorob označována jako Bipolární afektivní porucha. Podstatou jsou opakované změny nálady chorobné hloubky. Nemocný může trpět jak depresí, tak mánií.“

Lidka: „Dobrý den. Pozorně jsem poslouchala Váš rozhovor o příznacích deprese. Mám občas takové stavy, ale netrvají 14 dní, ale cca 2 dni jednou za půl roku. Stačí, abych vysadila a pořádně se vyspala. Takový stav mám většinou vždy po slovním napadení tchánem, který je despota a tyran. Je mu 70let. Týrá mne 10 let a svoji manželku 40 let.

Byla mi doporučena návštěva psychiatra, aby mi dal nějaké léky. Byla by toto cesta z celého problému? Podle mne ne. Prosím poraďte co mám dělat, abych se tchána tolik nebála. Stěhování nepřichází v úvahu. A po právní stránce se psychické týrání nedá dokázat. Chci dodat, že denně musím jezdit autem min., abych dopravila děti do školy, protože nemáme autob. spojení.

S pozdravem Lidka“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Doporučila bych nejdřív návštěvu psychologa nebo psychoterapeuta. Popovídat o problému, zkusit věci v rodině změnit. Zkušený terapeut pozná, zda je stav natolik závažný, že by vyžadoval intervenci psychiatra. Nebo můžete zkusit obojí, ale podle toho, jak to popisujete, považuji psychoterapii za nejlepší řešení.“

Martina Radková: „Dobrý den, se zájmem jsem sledovala Váš pořad a s hrůzou jsem zjistila , že mám všech 5 znaků deprese, nespavost,podrážděnost, nechutenství, častá nemocnost, s páteří jsem i po operaci, teť mám vážné problémy se žaludkem .Určitě bych měla navštívit odbornou pomoc . jak takové vyšetření vypadá , v případě předepsané prášky nemůžou mě ovlivňovat při práci ?“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Vyšetření u psychiatra je v podstatě rozhovor. Vy řeknete svůj problém, lékař se případně vyptá na další věci, které jsou důležité (tělesné nemoci, jaké léky užíváte, výskyt psychických nemocí v rodině, užívání alkoholu, drog a podobně.

Potom s Vámi probere možné alternativy léčby, event. naordinuje další vyšetření, pokud jsou potřeba – krevní testy, event. neurolog. vyšetření a podobně. Někdy lékař s Vámi udělá i testy k upřesnění závažností některých příznaků – existují posuzovací škály např.

na depresi, na demenci a podobně.“

Madalena: „Dobrý den, léčím se se žaludkem, dvě malé děti a žádné hlídání, náročná práce…a samozřejmě ambice jít s dobou a dobře vypadat, vzdělávat se, sportovat, cestovat…dnes jsem se poznala v diagnóze deprese, ale není to jen obyčejná únava? Nemožnost ještě pár let vypnout? Děkuji :-)“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „To se opravdu dá poznat jen při klinickém pohovoru. Tkhle z jedné věty Vám to nedokážu říct.“

SH: „Dobry den, jsem z Bolivii a bydlim česko uz 10 let. Mam vsechny priznaky co jste zmenila v televize. Mohla jste mi dopurucit kde muzu najit nejaky lekar ktery muze mi pomahat s depresi a hlavni ze bude mi chapat jako cizinka? Moc dekuji.“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Na internetu určitě najdete nejbližší psychiatrickou ordinaci. Většinou v každé poliklinice bývá i psychiatrická ordinace.“

Pavla: „Dobrý den, po porodu jsem nejspíše trpěla depresemi. Celé šestinedělí jsem myslela, že se zblázním.

Nic mě nebavilo, teleze, knížky, pořád jsem brečela, ke svému dítěti jsem v té době neměla žádný citový vztah (právě naopak, měla jsem pocit, že jej nechci, že mě netěší ho mít). Poté jsem naštěstí s pomocí své maminky situaci nějak překonala.

V budoucnu bych chtěla druhé miminko, hrozí, že se tyto stavy budou znovu opakovat? Jak se jim vyvarovat? Lze se dopředu nějak připravit? Předem děkuji za dotaz.“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Ano, tento stav se může a nemusí opakovat. Spolehlivá prevence asi neexistuje.

Někdy se doporučuje zastavit laktaci, tedy přestat kojit, ale taky to nemusí být spolehlivé řešení a deprese může přesto přetrvávat. Pokud se potíže objeví, ihned bych doporučila navštívit psychiatra.

Možná by bylo dobré zajít k psychiatrovi už v průběhu gravidity, popsat stav, který byl po prvním porodu a spolu s lékařem potom „hlídat“ stav po dalším porodu.“

Zdenek: „Dobrý den mám silnenpsychycke ataky co mám delat“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Objednat se k lékaři.“

Kristýna Pravda: „Dobrý večer, nemám žádný dotaz. Chci Vám jen poděkovat za Vaší péči. Vaše pacientka. :-)“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Dobrý den Kristýno, moc děkuji! Ještě Vám napíšu email, tak se prosím zítra podívejte do schránky.Děkuji!“

Lea: „Dobrý večer, můj muž má všech 5 znaků deprese. Už dlouho vím, že není něco v pořádku. Z ničeho nemá radost, nesměje se, má problémy se žaludkem a většinu víkendu prospí, reaguje podrážděně. Muž je takový ten správný chlapák, všechno vydrží a vlastně mu nic není. Prosím poraďte jak ho dostat k lékaři. Děkuji.“

Budete mít zájem: Alergie Na Vodu Příznaky?

MUDr. Tatiana Fabíniová: „To je těžká věc, když někdo odmítá pomoc psychiatra. Někdy už v rámci depresivních příznaků je přítomná taková beznaděj, že nic nemá cenu zkoušet, že to lepší nebude. Antidepresiva může ale ordinovat i praktický lékař. Mnoho praktiků se v této problematice celkem dobře orientuje. Možná by bylo schůdnější ho nejdřív dostat k obvodnímu lékaři.“

Táňa: „Hezký večer paní doktorko, chtěla jsem zeptat, jestli se dá deprese úplně vyléčit a být bez antidepresiv? Je dle Vašich zkušeností s přibývajícím věkem i při léčení deprese tendence prohlubování či naopak umírňování depresivních epizod? Děkuji“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Průběhy depresivních nemocí jsou různé. Taky není deprese jako deprese. Některá deprese souvisí s nějakou životní událostí, některá s tělesnou nemocí a podobně. Šance, že se deprese vyléčí a už se nevrátí určitě existuje. Je nutné to probrat s odborníkem.“

Zdena: „Dobrý večer,mám všechny uváděné příznaky i když se léčím-přes 5 let jsem brala Argofan 150mg,pak „slábly“účinky.Nyní jsem dostala Aurorix 150mg,ale stále jsem v slzavém údolí.Je potřeba zvýšit dávky nebo řešit jinak?Děkuji moc.“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Je potřeba podrobně rozebrat příznaky, příčiny, efekt léčby, souběžnou jinou mediakci a podobně. Každý člověk je jinky na léčbu neexistují, Budete to muset projednat s Vaším lékařem.“

zdenek: „Byl sem u psychiatra předepsal mi léky dlouhodobě ale nechci je brát mám z nich strach a potřebují fungovat v práci..potřebují pomoc je mi zle už sem si volal 5 sanitku nemůžu dýchat vynechává mi srdce kóta se mi hlava a upadam do bezvědomí…můžete mi něco poradit beru neurol 0.5 a někdy mi pomůže ale nemůžu na něm porad fungovat já zesilim bojím se o zivot“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Podle toho, co popisuje bych řekla, že trpíte panickými ataky. Neurol je lék, který ataku může zastavit, ale nezabrání tomu, aby se stav neopakoval. Určitě bych doporučila návštěvu psychiatra.

Lékem volby jsou antidepresiva, ale jak jsem říkala v pořadu, léčbu lze nastavit tak, že léky „nebudete cítit“, prostě jen budete „normálně fungovat“. Není čeho se bát, myslím, že s lékama to nemůže být horší než s panikou.

Chce to jen trochu trpělivosti a důvěru v léčbu.“

Ivana: „Dobrý večer, všechny jmenované příznaky a mám a ještě spoustu dalších:-) , poslední dva roky obíhám různé lékaře jak na běžícím pásu a cítím se stále hůře ! Psychicky náročná práce již doslova se šikanou mě ničí ,ale co naplat .

Mám spoustu krásných koníčků , ke kterým se již dva roky nemohu donutit a připadám si jak bez motoru , bez šťávy a bez radosti ze života a to jsem byla naopak velice aktivní člověk , stihla jsem toho za den tolik , že se nyní až divím !Bojím se navštívit lékaře z důvodu ztráty zaměstnání 🙁 .

Hlavně mě zajímá , jestli by byla léčka k něčemu , když jsem vystavena dlouhodobému stresu , který mě bohužel asi dlouho neopustí 🙁 ?! Děkuji.“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Návštěvy lékaře se nemusíte obávat, lékařské tajemství je v dnešní době pořád něco, co lékaři respektují. Lékař neposílá žádnou zprávu o Vás Vašemu zaměstnavateli.

Návštěvy psychiatra nebývají jen o tom, že dostanete do ruky recept, ale probere celou aktuální situaci a možná spolu najdete způsob, jak aktuální tlak zmírnit.

Někdy se člověk opravdu točí v bludném kruhu a sám není schopen vidět jinou cestu, kterou by mohl jít a byl by šťastnější.“

Jonák Milan: „Dobrý večer chtel jsem se zeptat ,jsem často unavený i když se dlouhodobě starám o nemocnou manželku a jsem sní doma,dlouhodobě mě bolí záda,občas nemohu spá a někdy spím až 14 hodin tak jsem se Vás chtěl zeptat zda bych neměl vyhledat odbornou pomoc děkuji .“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Dlouhodý stres jako je péče o nemocného partnera může být spouštěčem deprese. Mám hodně takových pacientů. Návštěva psychiatra by mohla být užitečná.“

Hana: „Dobry vecer, obávám se, ze asi mám 3 typické varovné příznaky deprese a je mi 52 let. Mám se objednat opravdu k odborníkovi?Děkuji!“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Pokud máte pocit, že s těmi 3 příznaky nevíte rady a nějak Vám komplikují život, je na místě navštívit odborníka.“

Gábina: „Dobrý večer, paní doktorko, dají se mezi příznaky deprese řadit i srdeční extrasystoly?“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Ano, extrasystoly můžou být projevem deprese nebo úzkosti. Je nutno to vyšetřit kardiologem a ten by měl posoudit, zda se jedná nebo nejedná o tzv. psychosomatický příznak.“

Irena: „Dobrý večer. Paní doktorko je možné se objednat do vaší ordinace? Potřebuji doporučení od praktického lékaře?“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Je možné se objednat, podívejte se na stránky psychiatrie-fabiniova.cz Já ale momentálně nové pacienty nepřijímám, objednala bych Vás ke kolegyni, která pracuje v mojí ambulanci.“

Kájina: „Dobrý den, prosím, nevím zda mám vyhledat a zda mi pomůže pomoc psychologa? Byla jsem u něj a dělal mi test deprese (mám 13 bodů), ale měla jsem hodnotiti pouze posledních 14 dní.

A je normální, že já sama nejsem sama se sebou spokojena, nemám zdravé sebevědomí, nevěřím si, neumím vůbec jednat asertivně a hlavně jsem věčně nervozní a z většiny věci vynervována -bojím se, že udělám danou práci-úkoly- špatně. Připadám si neschopná ve všem a v zimě je to ještě horší, rozlobí mě skoro každá neuklizená věc.

Takže nevim, jak správně vychovávat sve ditě, aby nebylo takové jak já. Hodně lidí ze mně vycítilo, že si nevěřím a zneužívali toho-projevilo se to v práci. Předem děkuji Krásný večer“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Psycholog by Vám byl určitě k prospěchu. Zkušený psycholog nebo terapeut by měl být schopen rozpoznat, zda je nutná i intervence psychiatra.“

Vladislava Milotova: „Paní doktorko, již delší čas nemohu večer usnout, užívám 1/3 Stilnoxu, vím, že je návykový. Je jiné řešení? Je mi 64 let, jsem alergická astmatička, užívám na toto léky.“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Určitě jsou i jiná řešení. Zajděte k lékaři.“

Michal: „Dobrý večer, mohu se zeptat jaký je rozdíl mezi depresí a úzkostí? A jaké jsou příznaky úzkosti?“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Deprese je smutná nálada, úzkost je napětí. Často se ale můžou vyskytovat i spolu.“

Jana: „Dobrý večer, psychoterapii praktikují kteří lékaři? (psycholog, psychiatr, ještě někdo další?). Děkuji.“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Psychoterapii praktikují buď psychologové, nebo psychoterapeuti, kteří nemají vysokoškolské vzdělání, ale mají tzv. psychoterapeutický výcvik. Je to cca 5-letý vzdělávací program, ukončený zkouškou.“

Michal: „Dobrý den, jaký vliv má sport na deprese? Mám pocit že dnes je doba kdy se lidé s depresemi neobejdou bez léků. Je možné doporučit sport jako alternativní léčbu? Když mi umřeli rodiče krátce po sobě tak jsem zažíval obrovský stres a právě sport konkrétně běh mi pomohl toto období překonat. Neni na místě hovořit s pacienty i na toto téma jako možnou součást léčby?“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Při sportu a vůbec při fyzickém pohybu mozek produkuje tzv. endorfiny, jakési naše vlastní hormony štěstí“. Lehčí formy deprese určitě lze zvládnout sportem, nebo úpravou režimu. Je spousta věcí, které člověk může udělat sám, aby se depresi vyhnul, či se jí zbavil. Jsou ale stavy, které bez léků nejde ovlivnit.“

Blanka: „Paní doktorko, mám velkou prosbu. Manžel po zarmutku ma velke zdravotni problemy, vsechny priznaky, vyhledal pomoc na psychiatrii, antidepresiva 3x zmenil, protoze se stavy naopak zhorsovaly. Po 2 letech leky vysazeny, ale stavy pretrvavaji. Moc prosim o radu kam se obratit, obvodni lekarka ani psychiatr nevedi. Dekuji B.“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Neví, co všechno se už v léčbě zkusilo. Pokud stav nelze zvládnout ambulantně, ke zvážení je hospitalizace.“

Andrea Letková rod. Vrastiakova: „Dobrý večer pani doktorka, pozdravujem z Bratislavy, možno si ešte spomenies na spoluštudentku:-) vidím, že sa Ti darí a to ma teší, ešte raz Tá srdečne zdravím. Andy“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Ahoj Andrea, veľmi ma těší, že si sa ozvala! JAsné, že sa pamatám. Napiš mi na adresu [email protected]. Určitě sa ozvem! Díky!“

Jana: „Dobrý večer, potřebuji k návštěvě psychologa (nebo psychiatra) doporučení praktického (nebo jiného) lékaře?“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Nepotřebuje žádné doporučení, můžete se rovnou objednat.“

Petr: „Dobrý večer, dá se maniodeprese úplně vyléčit? Děkuji“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Je to cyklická nemoc, kterou neumíme vyléčit, ale umíme ji léčit. Tzn. pokud pacient dodržuej léčbu, může relativně normálně žít.“

Jan Ritter: „Dobrý večer, paní doktorko, také bych Vám rád poděkoval za Vaši pomoc v loňském roce. Hlavně za radu, abych vše bral s nadhledem. Jsem rád, že jsem Vás zase viděl. Jsem úplně v pořádku.“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Dobrý den, moc děkuji! Těší mě, že se Vám dobře daří!“

Petra: „Dobrý večer paní doktorko, chtěla jsem se zeptat, proč mi byla na psychiatrii diagnostikována disthymie, když mám všechny příznaky deprese. děkuji“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Dalo by se říct, že dysthymie je určitý druh deprese, nebo depresivní poruchy.“

antonín mohyla: „dobrý večer, můj dotaz zní kolik se platí u psychiatra a zda se tam musím objednat přes svou doktorku všeobecnou . moc dík“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Pokud má lékař smlouvu s Vaší zdravotní pojišťovnou, tak neplatíte nic. Obejdnat se můžete přímo v ambulanci, nepotřebujete doporučení prakt. lékaře.“