Přírodní antidepresiva – které známe a jak fungují?

Přírodní antidepresiva – které známe a jak fungují? 26. 09. 2018 Přečteno: 5147x

Stavy úzkosti, mírné deprese nebo nespavost. Psychické problémy, které mohou postihnout kohokoliv z nás a neměly by se podcenit. Pro zlepšení psychické pohody ale nemusíte hned vyhledat odborného lékaře. Stres, každodenní vypětí i ošklivé zimní počasí navozují špatnou náladu, která se může udržet na dlouhou dobu. První pomocí při nastupující depresi mohou být účinná přírodní antidepresiva.

Uspěchaný život většiny lidí vyvolává tlak, špatnou náladu a nepříjemné psychické stavy, které lidé považují za klinické deprese. Lidé si proto čím dál častěji nechávají u lékaře předepisovat přírodní antidepresiva. Látky působící na nervovou soustavu a hladinu chemických látek vyrovnávající náladu ale můžeme najít i v přírodě či doma.

Vybrané bylinky působí blahodárně na lidskou psychiku a zároveň je můžete doplnit vhodnými potravinami, které stimulují nervovou soustavu.

Bylinné čaje přírodní antidepresiva proti úzkosti

Bylinky a rostliny uleví od bolesti, nervozity nebo úzkosti. Teplý bylinný čaj vás příjemně zahřeje a přiměje zvolnit a relaxovat. Při užívání bylinek si ale dejte pozor na vedlejší účinky. Přírodní antidepresiva mohou spolu s užíváním některých léků vyvolávat nevolnost nebo vyrážky a citlivost na slunce.

Bylinky neužívejte dlouhodobě a při užívání tablet proti jiným onemocněním se nejprve poraďte s lékařem. Například třezalka je velmi zrádná. Osvědčené antidepresivum ale zároveň snižuje účinnost antikoncepce nebo léků na srdeční choroby.

Přírodní antidepresiva v podobě bylin si můžete doma vysušit nebo zakoupit přímo namíchané čaje v lékárně. Nabízíme vám výběr pěti nejúčinnějších bylinek proti úzkostem a depresím.

1. Třezalka tečkovaná

Třezalka patří mezi byliny s nejsilnějšími antidepresivními účinky. Známá bylina bývala i složkou klasických léků na předpis. Zahání lehké až střední deprese a přináší klid. Třezalka tečkovaná je spíše sedativum, které působí stejně jako klasická antidepresiva předepsané lékařem.  

Bylinka zvyšuje hladinu seratoninu v mozku, čímž zmírňuje napětí a stres. Potlačuje poruchy spánku. Třezalka se hojně vyskytuje na českých loukách a okrajích lesů. Žluté květy se sbírají v letních měsících červenci a srpnu. Poznáte ji podle červené šťávy, která vytéká z květu.

2. Šafrán setý

Vzácná rostlina, která okoření jídla také účinně bojuje s psychickými problémy. O blahodárných vlastnostech šafránu věděli již staří Peršané. Přírodní lék proti depresi při pravidelném užívání má rychlý nástup působení.

Šafrán má navíc méně nežádoucích vedlejších účinků než třezalka. Hlavní zásluhu na tom má látka safranal obsažená v blizně rostliny.

3. Bazalka

Proč Italové tolik milují bazalku? Bylinka je známá svou výraznou aromatickou chutí a vůní, ale málokdo ví, že patří také mezi účinná přírodní antidepresiva. Bazalka má příznivý vliv na náš trávicí trakt, pomáhá k lepšímu trávení těžkých jídel, uklidnění žaludku a stimuluje tvorbu žluči. Blahodárné účinky má také na nervovou soustavu.

Sylice obsažené v bazalce odstraňují bolesti hlavy, snižují stres, únavu a tlumí pocit úzkosti. Silné antidepresivum můžete použít ve formě éterického oleje pro zlepšení nálady. Bazalku si můžete pěstovat i doma v bytě. Lístky můžete doma usušit a uvařit z nich čaj nebo naložit do oleje a vmasírovat.

4. Kozlík lékařský

Kozlík lékařský neboli valeriánu používali proti depresím již v dávných dobách. Poznatky o léčivých účincích kozlíku sahají až do starověku. Bylina má sedativní účinky, které uklidňují a zmírňují pocity nastupující paniky.

Kozlík předepisovali po staletí šamanové pro klidných spánek bez vedlejších účinků. Působí také proti strachu a depresi. Z rostliny se zpracovává kořen s typickým zápachem, který si můžete vyvařit do čaje.

5. Magnolie

Nádherné květy magnolie k nám přišly z Číny a Japonka. Ozdoba zahrad ale také přináší úlevu při úzkostech nebo depresi. Přírodní antidepresivum zmírňuje podrážděnost a nervozitu při fyzickém i psychickém napětí. Podívejte se na další vhodná přírodní antidepresiva.  

Přírodní antidepresiva – které známe a jak fungují?

Adaptogeny v bylinách

Některé rostliny obsahují tzv. adaptogeny, které nás ochrání od stresu (který je dost často následkem či příčinou úzkostí a depresí) a pomáhají nastolit rovnováhu a regenerují organismus.

Jinými slovy, adaptogeny způsobují nespecifickou obrannou odpověď organismu na stres, pomáhají znovu nastolit rovnováhu, regenerují a chrání organismus a zároveň jsou netoxické.

Seznamte se s některými adaptogeny

  • Tulsi – Bazalka posvátná: je nazývána také královnou bylin a elixírem života.
  • Ašvaganda – Vitánie spavá: je protizánětlivá, antioxidant, posiluje, vyživuje, zklidňuje, stimuluje činnost štítnou žlázu, nadledvinky. Vhodná je zejména i jako nervínum při depresích, úzkosti, únavě, nespavosti způsobené stresem a nervovým vyčerpáním.
  • Brahmi – Pupečník asijský – Gotu kola: patří mezi nootropica, antioxidanty, chrání váš nervový systém.  V ajurvédě patří do skupiny tzv. omlazovacích bylin tzv. rasayan, stimuluje činnost štítné žlázy. Brahmi posiluje paměť, koncentraci a zároveň ulevuje od úzkosti.
  • Šatavari: představuje ženské tonikum pro reprodukční systém. Je antibakteriální, působí jako afrodisiakum, stimuluje imunitní systém, posiluje trávení a je protizánětlivá.
  • Pryskyřice Mumio: horská pryskyřice Mumio v sobě ukrývá regenerační účinky pro tělo i duši. Díky velkému množství minerálů bývá sportovci nazývána „elixír rekordů„.
  • Amrita: je známá pro své pro své protizánětlivé účinky. Má příznivý efekt nejen na játra, ale i na močové a pohlavní cesty. V ájurvédě je považována za rasajánu, tzn. omlazující bylinu

Aromaterapie a relaxace uvolní napětí

Pomoct proti depresím dokáže také aromaterapie. Esenciální oleje z rostlinných složek dokážou uvolnit tělo i psychiku. Léčebná metoda odstraňuje úzkosti, deprese a zlepšuje náladu. Oleje můžete inhalovat nebo přidat do horké koupele. Vonné esence lze vmasírovat do pokožky, čímž uvolníte celé tělo od vnitřního napětí a budete se znovu cítit jako znovuzrození.

Hudba a cvičení jako přírodní antidepresiva

  • Hudba působí velmi silně na lidskou psychiku. Příjemná hudba dokáže zlepšit náladu a odvést myšlenky od každodenního stresu. Pusťte si oblíbenou muziku, při níž přestanete na chvíli myslet na starosti. Pro uvolnění napětí existují i speciální meditační skladby, u nichž zrelaxujete celé tělo i duši. Postihla vás podzimní deprese? Poradíme, jak s ní zatočit. 
  • Při odpočinku u meditační hudby zkuste uvolnit své tělo jógou. Stres lze často odbourat sportováním a vyplavením negativních energií z těla ven, které nahradí hormony štěstí – endorfiny. Jóga dostane vaši mysl zpátky do pohody.
  • K uvolnění napětí a proti stresu působí běhání v přírodě. Běh údajně podle vědců působí antidepresivně a můžeme ho tak zařadit mezi další přírodní antidepresivum. Odběhněte od problémů, tíživých stavů a zlepší vám náladu, sebevědomí i fyzickou kondici.
  • Přírodní antidepresiva proti úzkosti musí jít ruku v ruce i s úpravou životního stylu. Zdravá strava, vyvážený denní režim a dostatek odpočinku je základem. Pokuste se více spát, přes den se více hýbat a zařadit do jídelníčku více ovoce, zeleniny a oříšků, které obsahují potřebné vitamíny.

Skutečně chcete smazat komentář?

Ve chvíli, kdy nám není zrovna do smíchu, hledáme různé cesty a terapie, které nám pomohou nepoddat se špatným náladám. Dramaterapie, muzikoterapie, arteterapie – to vše nám může být velmi k užitku. Zažeňte dep… Pláč je přirozenou reakcí organismu. Dochází k němu zejména při zvýšené emoční zátěži. Slzy se však mohou vyskytnout i v případě, že byl dotyčný vystavený nějakému silnému alergenu, či chemické látce. Vědci dok… A jak se zbavit stresu? V dnešní době jsou na nás kladeny čím dál tím větší nároky. A nejde jen o zaměstnance nebo vysoce postavené manažery. Ale… Mezi základní příčiny, které mohou vést k tomu, že má dotyčný nízké sebevědomí můžeme zařadit: Způsob výchovy a přebírání vzorců chování: nízké… Arogance není ve společnosti oblíbená. Neexistuje mnoho lidí, kteří by arogantní chování druhých kvitovali. Samotné slovo pochází z latiny a vyjadřuje něco jako egocentrismus. Jedinci tohoto ražení si navenek a… Čas odpuštění a obnovení kontaktů s blízkými lidmi může nastat právě kolem Vánoc. V období adventu se mnoho lidí pohrouží do svých myšlenek, vzpomínek a často zabrousí i do bolestnějších vod, které se týkají ro… Závislost na matce v dospělosti není překvapivě problémem ojedinělým. Potýká se s ním čím dál více mladých lidí v produktivním věku. A rozhodně se nejedná typicky jen o muže, takzvané „mamánky“. Na rodičích moh… V momentu, kdy váš hlučný soused nebude dodržovat noční klid (od 22:00 do 6:00), máte právo přivolat policii. Jedná se o přestupek, za který může být… Chtělo by se říct, že káva, káva, káva, káva, a ještě jednou káva, avšak i ta má své limity. Navíc, při nadměrném užívání i tento lahodný mok se stává více jedem než „lékem“, jak by řekl Paracelsus. Pozornost l… Paměť zlobí snad každého. A znáte to – čím jsme starší, tím horší to je. Není na tom však nic neobvyklého. Paměť trápí už většinu lidí středního věku. Pokud je to v normě, nemusíme se ničeho obávat, přesto ale … Paměť je pro lidi velice důležitá. Tvoří totiž životní příběhy. Vše začíná již v útlém dětství, kdy se učíme základním návykům. Dí… Mezi nejčastější funkce mozku, které chceme udržovat v kondici jsou paměť (krátkodobá i dlouhodobá), schopnost učit se a udržet pozornost. Prvním… Syndrom vyhoření postihuje dle celosvětových statistik čím dál více lidí. Svůj podíl na tom má velmi hektický život a stupňující s… Fobie komplikují životy lidí již po stovky let. Tyto stavy se vyznačují až chorobným strachem z konkrétní věci anebo činnosti. Někdy mohou dotyčného doslova paralyzovat. Mezi nejčastější příznaky fobií patří úz… Vztek je emoce, kterou zná snad každý. Ne vždy jde totiž vše podle plánu a mohou nastat okamžiky, které vás prostě vyvedou z míry. Jak se říká: „Jste přeci jen člověk.“ Nebo ne? Většinou se hněváme na sebe, kdy… Bojíte se pavouků, hadů nebo výšek? To jsou zcela běžné fobie mnoha lidí. Ale co třeba takový strach z knoflíků, vyder nebo ztráty… Zbytečně jim neškodit. Zařadit do jídelníčku něco z toho, co jim nadmíru chutná: alespoň 1 x denně! Psychika a zdravá střeva: Jak to funguje?
… Hořčík je důležitý pro více jak 300 procesů v lidském těle. Potřebuje ho každá buňka. Důležitý je obzvláště pro kosti, zuby, svaly a nervové… Jak tedy připravit kombuchu z pohodlí vašeho domova? Na 2 litry budete potřebovat dva litry vody, 150 gramů cukru, 8 gramů čaje a… Vyhněme se soli a cukru, na dochucení využijme bylinky. Dodržujme dostatečný pitný režim. Vyhněme se kyselinotvorným potravin… Relaxační techniky vám mohou pomoci eliminovat nakumulovaný stres. Taktéž vám zlepší kvalitu života, pakliže se léčíte s nějakou n… Ticho léčí, o tom nelze pochybovat. Kde ho ale v hektické době plné neustálých stimulů hledat? Leckdy jej nemůžeme dohnat ani ve volné přírodě, kde se pohybuje čím dál více dalších lidí. Naskýtá se tu však jedn… Smích léčí, říká se. A možná je na tom hodně pravdy. Je až překvapivé, že pohroma, která zachvátila planetu se zaměřuje právě na dýchání a plíce, tedy symbol naší radosti a svobody. Nenechte se obrat o prostřed… Ranní meditace vás dokáže na počátku dne pozitivně naladit. Díky ní můžete zvládnout daleko více činností než obvykle. Vaše mysl se zharmonizuje a posílí. Jen tak něco vás tedy nerozhází. Pravidelné meditování … Relaxační techniky vám mohou pomoci eliminovat nakumulovaný stres. Taktéž vám zlepší kvalitu života, pakliže se léčíte s nějakou n… Syndrom vyhoření postihuje dle celosvětových statistik čím dál více lidí. Svůj podíl na tom má velmi hektický život a stupňující s… Fobie komplikují životy lidí již po stovky let. Tyto stavy se vyznačují až chorobným strachem z konkrétní věci anebo činnosti. Někdy mohou dotyčného doslova paralyzovat. Mezi nejčastější příznaky fobií patří úz… Bez dechu vydržíme pár minut. Dýchání je pro náš život nezbytné, přesto si jej často vůbec neuvědomujeme. Dech ovlivňuje nejen činnost orgánů, ale také naši psychiku, schopnost se vypořádat s náročnou situací a…

Budete mít zájem:  Polypropylen Vliv Na Zdraví?

Češi si léčí deprese sami, o pilulky štěstí bez receptu je rekordní zájem

Na zvyšující se počet lidí trpících depresivními stavy reagují výrobci léčiv a potravinových doplňků tím, že na trh uvádějí uklidňující přípravky dostupné bez lékařského předpisu.

Vsázejí na to, že lidé se nejdříve spíše diagnostikují sami, než aby rovnou vyhledali odbornou pomoc.

Přírodní přípravky můžou fungovat v krátkodobě vypjatých situacích, ale pokud potíže přetrvávají, je namístě navštívit lékaře.

Praha – Téměř třetina Čechů trpí depresemi, říká studie z roku 2014. Přesto vyhledá lékařskou pomoc jen každý pátý. Kromě klasických antidepresiv, která lze dostat pouze na lékařský předpis, se v lékárnách objevuje čím dál více volně dostupných uklidňujících přípravků na přírodní bázi a zájem o ně v posledních letech roste.

„To, že přes 80 % lidí nikdy nevyhledá lékaře, je jasnou známkou, že pacienti mají různé obavy a že návštěva psychiatrie představuje určité stigma, které pacienty odrazuje,“ vysvětluje Miloslav Kopeček z Národního ústavu duševního zdraví, proč může být pro spoustu lidí často jednodušší sáhnout po přípravku bez předpisu.

Rozdíl mezi klasickými antidepresivy a volně dostupnými přípravky na uklidnění je ve složení i ve způsobu užívání. „Přírodní si vyberete v lékárně sami, ale fungují jen na mírnou depresi,“ říká Kopeček.

Odborný konzultant České lékárnické komory Aleš Novosád doporučuje užívat takové doplňky stravy pouze v případě, že je člověk krátkodobě vystaven zvýšenému tlaku například v práci nebo v rodině.

Na střední a těžké deprese však nestačí.

„Pokud příznaky trvají déle než čtrnáct dní, postižený jedinec není schopen chodit do práce, je namístě kontaktovat lékaře, který může předepsat klasická antidepresiva,“ doporučuje Kopeček. V klinickém efektu mají vyšší doloženou účinnost než ta volně dostupná.

Obdobně problematiku vnímá i přednosta Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Jiří Raboch. „Různé, třeba i čistě přírodní přípravky mohou prokázat svůj určitý účinek, ale varoval bych před tím, že ne všechno, co se prodává jako antidepresivum nebo antistresová látka, tím doopravdy je,“ vysvětluje.

Roste počet výrobků

Výrobci u přírodních antidepresiv slibují minimum vedlejších účinků a šetrnost k organismu. Podle Novosáda však nemusí být užívání takzvaných přírodních antidepresiv vždy bez problémů.

Například volně prodejný čaj z třezalky tečkované, která patří mezi rostliny s nejsilnějším antidepresivním účinkem, může způsobovat množství nežádoucích účinků. Neměl by se užívat společně s antikoncepcí, antibiotiky ani antidepresivy.

Kromě čajů lze v lékárně koupit uklidňující přípravky ve formě tobolek, kapslí či tablet, často klasifikované jako doplňky stravy.

Druhou kategorii – volně prodejné léčivé přípravky bez lékařského předpisu – eviduje Státní ústav pro kontrolu léčiv. Podle jeho informací byly v distribuci mezi roky 2011 až 2015 téměř tři miliony balení přípravků působících proti úzkosti, strachu, napětí, neklidu a poruchám spánku.

V roce 2015 dosáhl počet balení dodaných do lékáren svého maxima, stejně jako počet registrovaných výrobků.

Léky, ať už přírodní, nebo chemické, nejsou jedinou možností, jak řešit depresivní stavy. Mezi vhodná řešení patří často i psychoterapie, kdy si člověk o svých problémech popovídá s psychologem.

Svou roli hraje i životní styl a lidem s pracovními problémy může pomoci například regenerační pobyt v lázních nebo pravidelná fyzická aktivita. „To jsou alternativy, které se nabízejí u mírné deprese. Když je někdo těžce depresivní, tak jsou jednoznačně doporučena klasická antidepresiva,“ uzavírá Kopeček.

Deprese – příznaky, druhy a léčba

Deprese jsou jednou z nejčastějších duševních poruch. Léčba deprese zpravidla spočívá v kombinaci léků (antidepresiva, přírodní antidepresiva) a psychoterapie, přičemž neléčená nemoc může být i smrtelná. Jak poznat příznaky deprese, jaké druhy existují a jak konkrétně probíhá léčba?

Deprese (z latinského depressio čili stlačení, potlačení) může mít různé stupně – od lehké, střední až po těžkou, eventuálně s psychotickými příznaky, jako jsou bludy a halucinace, manie. To je již závažná a dlouhotrvající psychická porucha. Reakce na tento duševní stav bývá u jednotlivců různá – od snížení schopnosti prožívat radost po myšlenky na sebevraždu.

Příznaky deprese

  • skleslost,
  • pokles energie, aktivity a zájmů – u těžké deprese nemůže pacient někdy ani vstát z postele, učesat se či oholit,
  • snížení schopnosti radovat se (ahedonie),
  • poruchy koncentrace,
  • snadná unavitelnost,
  • snížené sebevědomí,
  • pocity viny a bezcennosti – ty mohou nabývat u těžkých depresí až charakter bludu, kterému se říká mikromanický, kdy se dotyčný může vinit z různých katastrof, válek apod.,
  • pesimistický pohled na budoucnost,
  • poruchy spánku,
  • snížená/zvýšená chuť k jídlu,
  • hmotnostní úbytek/nárůst,
  • pokles sexuální aktivity,
  • myšlenky na sebevraždu – ty jsou velmi nebezpečné, zejména pokud o nich dotyčný hovoří, přemýšlí, jakým způsobem by to udělal nebo se mu o tom zdají sny,
  • úzkost a psychomotorický neklid.

Pokleslá nálada neplyne z vnějších okolností nemocného, je dlouhodobě stabilní. Typické je třeba pravidelné zhoršení nálady po probuzení navazující na ranní nespavost. Často se deprese projevuje také tělesnými obtížemi – pocit sevření na hrudi, pocit neklidných nohou, bušení srdce při úzkosti a další bolesti bez jiné adekvátní příčiny. U nejtěžších forem deprese se mohou projevit i psychotické příznaky (halucinace, bludy).

TIP: Na internetu najdete testy deprese, které vám pomohou rozpoznat příznaky. Při podezření, že touto nemocí trpíte, však doporučujeme rovnou vyhledat odbornou pomoc.

Poporodní deprese se objevuje u 1 ze 7 žen. Foto: Jenna Norman, Unsplash

Druhy deprese

Klinická deprese – základní (lehčí) forma deprese, která je ale dostatečně závažná, tedy vhodná ke klinické léčbě.

Endogenní deprese – tzv. velká pravá deprese je nejčastější formou, která přijde náhle a bez příčiny. Způsobuje ji nevyvážené chemické prostředí v mozku, které je třeba upravovat pomocí léků (antidepresiv).

Psychosomatická deprese – u některých případů deprese se projevují psychosomatické potíže jako poruchy spánku, bolesti hlavy, kloubů, zad, žaludku, srdce, trávicí potíže, dýchací potíže, závratě.

Symptomatická deprese – projev deprese, která však ve skutečnosti depresí není. Může se jednat o vedlejší příznak otravy, nádoru, epilepsie, případně demence.

Sezónní deprese – přichází v určitých ročních obdobích a většinou se vrací každoročně, nejčastěji v zimě. Lze ji mírnit terapií světlem, tedy stimulací produkce neurotransmiterů (např. serotonin). Při těžší formě se kombinuje s další léčbou.

Budete mít zájem:  Poškozené Vazy V Koleni Příznaky?

Deprese v těhotenství – náchylnější jsou zejména mladší ženy, případně ty nad 35 let, ženy s nízkou sociální podporou, bez partnera, se smíšenými pocity ohledně gravidity a ženy po 3 a více porodech. Vyšší riziko je u žen trpících depresemi již před otěhotněním. Vždy je nutné zvážit rizika psychofarmak pro plod a zároveň negativní následky neléčené psychické poruchy.

Poporodní deprese – objevuje se cca u 1 ze 7 žen, od početí do 1. roku po porodu. Hlavními příznaky jsou depresivní stavy, ahedonie, únava, nechuť, poruchy spánku.

Za rizikové faktory se považují osobní či rodinná historie, nízká sociální podpora, deprese v rodině, deprese u rodiče v minulosti / během těhotenství, psychické/fyzické týrání, problémy s kojením, změna hormonální hladiny atp. Jedná se o stav odlišný od poporodní psychózy.

Deprese v menopauze – v období menopauzy dochází ke změnám hladin estrogenů a progesteronů s následným estrogenovým poklesem. To zapříčiňuje riziko rozvoje deprese, zvlášť u žen s depresemi v minulosti.

Deprese u dětí a adolescentů – potká 1 z 33 dětí a 1 z 8 dospívajících. Častěji je spojována s poruchami chování, agresivitou a somatickými stesky.

Objevují se pocity nudy, podrážděnosti, riskantní chování a úzkost spojená s konzumací alkoholu a drog. Zároveň se vyskytují pocity viny z vlastní nedostatečnosti, střídání apatie s mnohomluvností atd.

U depresivních dětí a dospívajících je riziko spáchání sebevraždy vyšší než u dospělých.

Úzkostně depresivní porucha – projevuje se příznaky deprese i úzkosti, má těžší průběh i prognózu než v případě výskytu těchto onemocnění samostatně. Nejčastějšími příčinami jsou dědičnost, nevyrovnanost neurotransmiterů v mozku, prožité trauma, stres.

Larvovaná deprese – projevuje se jiným zdravotním problémem, ale nedochází k dalším projevům deprese. Obvykle vyjde najevo, že se jednalo o depresivní onemocnění až tehdy, kdy není prokázána žádná fyziologická příčina a problémy zmizí po nasazení antidepresiv.

Reaktivní deprese – přímá reakce na traumatické či stresové životní období. Často nastupuje hned po traumatu a trvá cca 1 rok. Nejčastější spouštěče jsou úmrtí blízké osoby, případně jiná velká ztráta (práce, vztahu, majetku).

Rezistentní deprese – obvykle je definovaná jako epizoda deprese, která neodpovídá na 1, ale spíše na 2 a více adekvátních terapeutických pokusů. Nejúčinnější léčbou se jeví elektrokonvulzivní terapie (ECT).

TIP: Věděli jste, že deprese může způsobovat například i celiakie? Přečtěte si o tom v našem odborném článku.

Depresi u dětí a adolescentů považují odborníci za velmi nebezpečnou – riziko spáchání sebevraždy je u nich vyšší než u dospělých. Foto: Francisco Gonzalez, Unsplash

Léčba deprese

Léčba deprese spočívá zejména v těchto oblastech – biologická léčba (tj. léčba léky) a psychoterapie.

Existuje více než 40 skupin antidepresiv s různými mechanismy účinku a farmakokinetickými parametry. Antidepresiva primárně zvyšují dostupnost a obrat neurotransmiterů (noradrenalinu, serotoninu a dopaminu) na synaptických spojeních. Biologická léčba (farmakoterapie) má 3 fáze – akutní, udržovací a preventivní.

  • Antidepresiva bez předpisu – jsou registrovaná a volně prodejná. Patří mezi ně například Guajacuran, Persen a Ataralgin.
  • Přírodní antidepresiva – používají se pro mírné deprese a v případě, že má nemocný k antidepresivům skeptický postoj. Mohou to být bylinky (třezalka, bazalka, heřmánek, levandule, kozlík lékařský), látky obsažené v jídle, případně aktivity.
  • Tricyklická antidepresiva (antidepresiva I. generace) – kromě zvýšení dostupnosti neurotransmiterů blokují ještě další receptorové systémy (muskarinové, histaminové, adrenergní). Od toho se odvíjí nežádoucí vedlejší účinky. Jedná se např. o amitriptylin, imipramin, klomipramin, dosulepin, dibenzepin.
  • SSRI, NASA a jiná moderní antidepresiva – Citalec, Escitil, Elicea, Mirtazapin, Trittico.

Psychoterapie

  • Kognitivně-behaviorální psychoterapie – kognitivní metody upravují pozornost, vnímání, paměť a hodnocení. Za cíl si kladou změnu chování nemocného směrem k lepšímu řešení problémů. Behaviorální složka zase vychází z teorie učení a pracuje s principy klasického podmiňování.
  • Interpersonální psychoterapie – metoda zaměřená na změnu mezilidských vztahů, která je orientovaná přímo na problém. Koncipuje se jako léčba krátkodobá, je tedy časově omezená.

Neléčená deprese aneb Nepodceňujte příznaky

„Pokud se deprese léčí, celkem rychle se dostaví zlepšení. Ovšem neléčená deprese může být i smrtelná. Značná část lidí trpících tzv.

velkou depresí totiž pomýšlí na sebevraždu, přičemž 10 až 15 % z nich ji skutečně spáchá,“ upozorňuje MUDr. Andrea Dutková z EUC Kliniky Praha – Opatovská.

Světová zdravotnická organizace navíc shledává deprese jednou z nejčastějších příčin pracovní neschopnosti.

Nepodceňujte příznaky deprese. Pokud se u vás či u vašich blízkých osob vyskytnou, neváhejte vyhledat odbornou pomoc.

Trpíte depresemi? Můžete se svěřit a nechat si poradit od našich lékařů online:

Lékař online 24/7

V EUC najdete řadu profesionálů, kteří poskytují komplexní psychologickou péči – Praha, Ústí nad Labem, Liberec, České Budějovice. Jsme největším poskytovatelem ambulantní lékařské péče v ČR.

Psychologové a psychiatři v EUC

Deprese: léky a psychoterapie

Nejčastěji používanými léky při léčbě deprese jsou antidepresiva
. Tato široká skupina léků působí cíleně proti depresi
. V léčbě deprese se však osvědčily i psychoterapeutické
metody. Při akutní
těžké depresi nejlépe účinkuje kombinace medikamentózní léčby s psychoterapií. Psychoterapie a doprovodná medikamentózní léčba
se osvědčily i u dystymie
.

U medikamentózní léčby je důležité, aby ji lékař s pacientem nejprve důkladně prodiskutoval. Lékař by pacientovi měl nejen objasnit očekávaný účinek léčby, ale také jej upozornit na případné vedlejší účinky
. Vždy je potřeba zvažovat poměr přínosů a rizik.

Většinou trvá přibližně čtyři týdny, než bude moci lékař posoudit, zda má předepsaný lék u daného pacienta požadovaný účinek [1].

Je důležité, aby pacient docházel na pravidelné kontroly, neboť jen tak bude lékař moci posoudit účinnost léčby, a v případě užívání některých léků i provést potřebná kontrolní vyšetření (např.

odběr krve, která bude odeslána do laboratoře ke stanovení hladiny léků, nebo EKG
vyšetření). V závislosti na navrženém léku může být odběr krve (např. k vyšetření krevního obrazu
, funkce jater
a ledvin) proveden ještě před zahájením léčby.

Antidepresiva se někdy používají v kombinaci s tzv. antipsychotiky, zvláště pak u depresí s psychotickými příznaky (např.

bludné představy) nebo v depresivní fázi bipolární poruchy. V určitých situacích mohou krátkodobou úlevu přinést i trankvilizéry (uklidňující léky), např.

pokud neklid a úzkost vystupují do popředí natolik, že zastíní ostatní příznaky deprese.

Všechny tyto léky zasahují do metabolismu
neurotransmiterů. Tyto přenašeče nervových signálů jsou u zdravých lidí v rovnováze, avšak u pacientů s depresí je tato rovnováha narušena. Snížená aktivita bývá pozorována obzvláště u serotoninu
, noradrenalinu
a dopaminu
. Tyto neurotransmitery
se na synapsích
nervových buněk
vyskytují v nižší koncentraci, než je obvyklé. 

Antidepresiva

Antidepresiva
může někdy lékař předepsat i u jiných duševních onemocnění
, např. u úzkostných poruch. Tyto léky zvyšují dostupnost neurotransmiterů ovlivňujících náladu, a do metabolismu uvnitř mozku
zasahují následujícími mechanismy:

  • blokují zpětné vychytávání neurotransmiterů ze synaptické štěrbiny do presynaptického zakončení nervové buňky,
  • blokují odbourávání (degradaci) neurotransmiterů,
  • způsobují zvýšené uvolňování (sekreci) neurotransmiterů.

Těmito způsoby lze dosáhnout zvýšení koncentrace neurotransmiterů a tím i zlepšení nálady pacienta; účinek se však dostaví až po delší době (často až po více než dvou týdnech).

Skupiny antidepresiv

Antidepresiva se dělí do několika skupin:

  • selektivní inhibitory
    zpětného vychytávání serotoninu
    (SSRI)
    – zabraňují tomu, aby byl serotonin přepravován ze synaptické štěrbiny zpět do váčků v presynaptickém zakončení nervové buňky; díky tomu je v synaptické štěrbině k dispozici větší množství serotoninu;
  • inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI) – cíleně blokují zpětné přepravování serotoninu a noradrenalinu do nervových buněk (neuronů);
  • inhibitory zpětného vychytávání noradrenalinu a dopaminu (NDRI) – tato antidepresiva cíleně blokují zpětné přepravování noradrenalinu a dopaminu do nervových buněk (neuronů);
  • agonisté
    melatoninových receptorů
    a antagonisté
    5-HT2C receptorů (agomelatin)
    – agonisté melatoninových receptorů často způsobují ospalost; agomelatin navíc blokuje 5-HT2C receptory a má proto antidepresivní účinky;
  • antagonisté alfa-2-adrenergních receptorů – tyto léky u nervových buněk blokují noradrenalinové receptory (tzn. místa, kam se za normálních okolností váže neurotransmiter noradrenalin) a současně zvyšují sekreci noradrenalinu; lékaři je předepisují u depresí, které se vyznačují zejména „vnitřním“ neklidem nebo poruchami spánku;
  • neselektivní inhibitory zpětného vychytávání monoaminů – do této skupiny léků se řadí tzv. tricyklická antidepresiva; dnes to již nejsou léky první volby, neboť existují jiná antidepresiva, která působí cíleněji (např. SSRI, viz výše); lékař však může neselektivní inhibitory zpětného vychytávání monoaminů předepsat v případě, že na depresi
    u daného pacienta nezabírají selektivní léky, nebo u velmi těžkých depresí;
  • lithium – mechanismus účinku lithiových iontů nebyl dodnes přesně objasněn. Dlouhodobé užívání lithia pomáhá předcházet depresivním nebo manickým epizodám (viz článek Bipolární porucha
    : příznaky a diagnóza). Účinky lithia se však projeví až po několika měsících. V každém případě je nutné pravidelně kontrolovat hladinu lithia v pacientově krvi, neboť se jedná o potenciálně toxický lék, který v příliš vysokých dávkách může mít závažné vedlejší účinky. Lithium se nicméně užívá především v léčbě bipolární poruchy.

Důkazy o účinnosti

Účinnost antidepresiv při lehkých depresivních epizodách
zatím není dostatečně podložena důkazy. Jejich účinnost je lépe doložena u středně těžkých a těžkých depresivních epizod [2].

Kdy je potřeba léčbu upravit?

Pokud pacient po čtyřech týdnech užívání antidepresiva neodpovídá na léčbu (tzn. léčba nezabírá tak, jak by měla), je nutné objasnit důvod, proč tomu tak je, případně léčbu upravit [3]. Co se týče medikamentózní léčby, lékař může zvolit jeden ze tří přístupů:

  • augmentace – ke stávajícímu antidepresivu je přidán další lék (nikoli však ze skupiny antidepresiv); cílem je zlepšit účinnost antidepresiva;
  • změna antidepresiva – lékař pacientovi předepíše jiné antidepresivum; pacient začíná užívat „nové“ antidepresivum, naopak přestává užívat původně předepsané;
  • kombinace antidepresiv – lékař předepíše pacientovi druhé antidepresivum, obvykle z jiné skupiny (viz výše, odstavec Skupiny antidepresiv); pacient pak užívá obě antidepresiva.
Budete mít zájem:  Alergie Na Jablka Příznaky?

Dále je možné zvážit nasazení psychoterapie (pokud dosud nebyla používána). U medikamentózní léčby musí lékař dávat pozor na případné lékové interakce mezi užívanými léky. U léků je v každém případě nutné dodržovat předepsanou dávku, jinak pacienta může ohrozit na životě tzv. serotoninový syndrom
.

Po pacientově zotavení má vysazování léků probíhat vždy pod dohledem lékaře, který postupně (v průběhu několika týdnů) snižuje dávku.

Pokud by pacient léky vysadil dříve, než mu doporučil lékař, zvýšila by se pravděpodobnost recidivy (návratu onemocnění). Lékař však může pacientovi předepsat i další léky jako prevenci recidivy (tzv.

udržovací léčba
, viz článek Deprese: Možnosti léčby a prevence recidivy).

Poznámka: Užívání antidepresiv může zpočátku zvýšit riziko sebevraždy. V případě sebevražedných myšlenek se nebojte vyhledat pomoc; jste-li příbuzný pacienta, všímejte si možných příznaků hrozící sebevraždy.

Jiné léky

U pacientů trpících depresí s psychotickými příznaky (např. bludné představy) by měla být zvažována kombinace antidepresiv a antipsychotik.

U lehkých až středně těžkých depresivních epizod a u sezónní afektivní
poruchy
(zimní deprese) někdy mohou zabrat přípravky z třezalky. U těžkých depresivních epizod nebyl účinek třezalky zatím vědecky doložen.

Přípravky z třezalky lze sice zakoupit v lékárně i bez receptu, jejich užívání by však pacient měl vždy konzultovat s lékařem. Rostlinné přípravky mají pověst „jemných“ léků, ale i ony fungují na základě chemických reakcí
a nezřídka vyvolávají alergie.

Ačkoli většina lidí snáší třezalku dobře, přípravky z ní mohou mít některé vedlejší účinky, např. přecitlivělost na světlo, neklid apod. Jsou známy i lékové interakce mezi přípravky z třezalky a některými léky (např. některá antikoagulancia
, tzn.

léky snižující srážlivost krve, nebo hormonální antikoncepce).

Zásady užívání léků při léčbě deprese

Medikamentózní léčbu
je vždy potřeba konzultovat s lékařem. Dodržujte předepsaný léčebný plán – a to i v případě, že je nutná dlouhodobější léčba. Můžete tím významně přispět ke zlepšení vašeho stavu a předcházet recidivám
.

Případné vedlejší účinky neprodleně hlaste svému lékaři a informujte ho i v případě, že užíváte ještě další přípravky (včetně těch, které jsou k dostání bez receptu, nebo rostlinné přípravky) nebo hormonální antikoncepci
; jedině tak bude lékař moci posoudit případné riziko lékových interakcí
a léčebný plán podle toho upravit.

Jak může pomoci psychoterapie?

Při psychoterapii se používají specifické psychologické
metody, jejichž cílem je zmírnit příznaky duševního onemocnění, případně je zcela vyléčit. Psychoterapie je založena na vztahu, interakci a rozhovoru mezi psychoterapeutem a pacientem. Tuto interakci mohou podpořit nebo upevnit různá cvičení, která se u jednotlivých psychoterapeutických
metod liší.

Psychoterapie je samostatný obor, který se nedrží žádného pevného schématu. Psychoterapeut nedokáže pacientovy problémy jednoduše „vyřešit“, ale doprovází jej na jeho vlastní cestě při hledání řešení problému nebo potřebné změny. Lidé trpící duševními potížemi se tak mohou naučit porozumět sami sobě, a následně si také sami pomoci.

Psychoterapeutické metody patří v léčbě deprese k osvědčeným postupům. Existuje řada prokazatelně účinných forem psychoterapie. V praxi se také často používá kombinace psychoterapie a medikamentózní léčby. Je důležité pacientovi nabídnout i psychosociální pomoc, například zapojit do léčby a další péče pacientovy příbuzné.

Na koho se mohu obrátit?

Podobně jako u jiných onemocnění je velmi důležité depresi včas rozpoznat, aby mohla být potřebná léčba zahájena co možná nejdříve. V případě podezření proto neváhejte vyhledat lékaře, případně postiženého člověka citlivě upozorněte na možnou pomoc odborníka.

Pokud se cítíte sklíčeně nebo máte podezření, že trpíte depresí, můžete se obrátit na praktického lékaře
, psychiatra
, psychoterapeuta nebo klinického psychologa
.

Související odkazy

Antidepresivum – Wikipedie

Fluoxetin (Prozac), velmi známý selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu (SSRI)

Antidepresivum je psychiatrický lék užívaný ke zmírnění symptomů neboli příznaků klinické deprese. Nejčastěji předepisovanými typy antidepresiv jsou tzv. SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu), MAOI (inhibitory monoaminooxidázy) a tricyklická antidepresiva. Tyto druhy léků ovlivňují funkci neurotransmiterů v centrální nervové soustavě. Existují také živiny, kterým se připisují antidepresivní účinky, např. fenylalanin, tyrozin, cholin a další, a jako léky na depresi se užívají i některé byliny, zejména třezalka tečkovaná.

Antidepresiva se obvykle užívají nejen na depresi, ale i pro léčbu jiných psychiatrických poruch, jako jsou anxiozita, bipolární afektivní porucha, úzkostná porucha, obsedantně-kompulzivní poruchy, poruchy spánku a poruchy příjmu potravy.[zdroj?] Produkce a spotřeba antidepresiv je enormní: jen v roce 2002 bylo v USA předepsáno 133 milionů antidepresiv.[1]

Historie

Úplně prvními antidepresivy byly iproniazid (Marsilid) a imipramin (Tofranil), vyvinuté v padesátých letech 20. století. Od té doby byl na poli léčby deprese učiněn obrovský pokrok – postupně byly vyvinuty všechny v současnosti známé třídy antidepresiv. Všechny nějakým způsobem ovlivňují neuropřenašeče na synapsích.

První vyvinutá antidepresiva spadala buď mezi tricyklická antidepresiva (TCA), nebo mezi inhibitory monoaminooxidázy (MAOI). Tzv. selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) byly objeveny později a jsou známé pro svou relativně nízkou toxicitu či škodlivost.

Prvním široce užívaným představitelem této skupiny byl fluoxetin (Prozac).[1]

Typy antidepresiv

SSRI

Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu jsou v dnešní době nejčastěji předepisovaným druhem antidepresiv. Fungují na principu inhibice zpětného vychytávání neurotransmiteru serotoninu v presynaptickém úseku neuronu, čímž zvyšují množství serotoninu na synapsi.

(Předpokládá se, že jednou z příčin vzniku deprese je nedostatek serotoninu na synapsích.) Tato skupina léčiv má mírnější nežádoucí účinky než skupina MAOI a tricyklických antidepresiv, ale u některých pacientů je také méně účinná.

Mezi SSRI patří fluvoxamin, fluoxetin, sertralin, paroxetin, citalopram a escitalopram.

SARI

Serotoninoví antagonisti a inhibitory zpětného vychytávání serotoninu oproti předchozí skupině navíc blokují subtyp serotoninových receptorů 5HT2A, který je zodpovědný za serotoninové nežádoucí účinky, jako jsou nespavost, agitovanost a sexuální dysfunkce. Jediným zástupcem této skupiny je trazodon, který se využívá především k léčbě deprese provázené úzkostí nebo nespavostí a u sexuálně aktivních pacientů.

NRI

Inhibitory zpětného vychytávání noradrenalinu zvyšují množství noradrenalinu v centrálním nervovém systému. Mají pozitivní efekt na koncentraci a motivaci, působí mírně povzbudivě. Kromě vedlejších účinků běžných u všech antidepresiv mohou navíc zvyšovat krevní tlak, a proto se doporučuje jej během léčby pravidelně kontrolovat.

SNRI

Inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu jsou novější formou antidepresiv, která působí jak na serotoninové, tak na noradrenalinové receptory. U části pacientů mají lepší výsledky než léky typu SSRI díky duálnímu působení, vedlejší účinky jsou přitom stejné (až na riziko zvýšení krevního tlaku jako u NRI). Mezi SNRI patří např. venlafaxin.

MAOI

Podrobnější informace naleznete v článku inhibitor monoaminooxidázy.

Inhibitory monoaminooxidázy jsou silná antidepresiva předepisovaná po selhání SSRI i tricyklických antidepresiv. Zabraňují odbourávání neurotransmiterů dopaminu, serotoninu a noradrenalinu. Jejich nevýhoda spočívá v kontraindikaci mezi tímto typem antidepresiv a jinými léky a dokonce i některými druhy jídla.

Novější selektivní a reverzibilní MAOI (RIMA), mezi které patří např. moklobemid, nevyžadují žádná dietní opatření a mají velmi málo nežádoucích účinků, oproti SSRI např. nezpůsobují sexuální dysfunkci.

Tricyklická antidepresiva

Tricyklická antidepresiva jsou nejstarším typem léku na depresi. Zabraňují zpětnému vychytávání neurotransmiterů (serotoninu, noradrenalinu a dalších). V současnosti se nasazují až po selhání novějších selektivních inhibitorů (SSRI, SNRI), zejména v těžkých případech. Mají totiž více vedlejších účinků, např. bušení srdce a zrychlený tep, zmatenost, rozostřené vidění a další.

Vedlejší účinky

Antidepresiva mají často vedlejší účinky. Mezi nejobvyklejší patří:

  • SSRI a SNRI: ztráta libida, neschopnost dosažení orgasmu, nevolnost (zpočátku, poté většinou vymizí), bolesti hlavy, apatie, ztráta motivace, živé sny a noční můry
  • SARI: ortostatická hypotenze, závrať, sucho v ústech
  • MAOI: přibírání na váze, živé sny a noční můry, sexuální dysfunkce
  • Tricyklická antidepresiva: apatie, ztráta motivace, přibírání na váze, sexuální dysfunkce, změny činnosti srdce, rozostřené vidění

Ačkoli jsou u antidepresiv vedlejší účinky naprosto běžné, nemusí postihnout každého pacienta a ve většině případů by měly tyto vedlejší účinky samy během několika týdnů od počátku léčby odeznít. Pokud se tak nestane je dobré to sdělit svému lékaři, aby zvážil změnu medikace a zda skupina antidepresiv, do které léky patří, je pro konkrétního pacienta vhodná.

Reference

  1. ↑ a b BIGELOW, Barbara C.; EDGAR, Kathleen J. The UXL Encyclopedia of Drugs & Addictive Substances. [s.l.]: Thomson-Gale, 2006. ISBN 1-4144-0444-1. 

Související články

  • Afektivní poruchy
  • Stabilizátor nálady

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu antidepresivum na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo antidepresivum ve Wikislovníku
Autoritní data

  • PSH: 13095
  • BNE: XX528348
  • BNF: cb11944046z (data)
  • GND: 4002263-8
  • LCCN: sh85005661
  • MA: 2779177272
  • NDL: 01140705

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Antidepresivum&oldid=19776640“

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector