Formulář pro opuštění okresu. Kde ho najdete, kam ho budete potřebovat Michaela Koubová
Praha /INFOGRAFIKA/ – Odoperování nádoru a chemoterapie, která může kromě nevolnosti či vypadávání vlasů způsobit i dlouhodobé poškození srdce.
Tak vypadá léčba u velké části pacientek s nádorem prsu. Ne všechny ženy, které dosud chemoterapii s řadou nežádoucích účinků podstupovaly, ji však skutečně potřebovaly.
Všeobecná zdravotní pojišťovna proto teď začíná svým klientkám po operaci prsu hradit test, který ukáže, zda je nasazení chemoterapie skutečně nezbytné.
Mamograf. Ilustrační snímek | Foto: Deník/ Michal Burda
„Pokud lékař odhalí rakovinu prsu v časném stadiu, doporučí často chirurgické odstranění. Důležité je ale minimalizovat možnost, že by se onemocnění mohlo vrátit. Proto po operaci většinou následuje chemoterapie, hormonální, či radiační léčba, nebo jejich kombinace.
S genetickým testem Oncotype DX lékaři dostávají nástroj, který jim umožní rozhodnout se pro nejlepší postup a ušít léčbu na míru konkrétní pacientce,“ přibližuje mluvčí VZP Oldřich Tichý s tím, že test není určen pro pacientky, kterým nádor metastázoval do podpažních uzlin.
V 95 procentech případů nemají lékaři problém říct, jaká léčba je nejlepší. Zbylých pět procent, tedy několik set pacientek za rok, se ovšem nachází v takzvané šedé zóně, kdy odborník nedokáže přesně určit, jaký bude mít chemoterapie přínos – a tak ji raději předepíše. Jenže v polovině až třech čtvrtinách případů zbytečně.
Test zaplatí pojištovna
Test, který si budou moci nově vyžádat lékaři v Komplexních onkologických centrech, stojí 98 tisíc korun. Pokud si ho do nynějška chtěla nechat žena udělat, musela si ho zaplatit sama.
Teď ale svým klientkám zaplatí účet VZP. Test se provádí tak, že se tkáň z odoperovaného nádoru zašle do laboratoře v USA, odkud do deseti dnů přijdou výsledky.
Ty určí, jak vysoké je u pacientky riziko, že se nádor vrátí, a tedy zda je na místě chemoterapie.
„Test už jsme vyzkoušeli u 13 pacientek, u nichž jsme zvažovali chemoterapii. Podle výsledků ji nakonec 12 z nich podstupovat nemuselo,“ říká Katarína Petráková z Masarykova onkologického ústavu v Brně.
Že se díky testu vyhnou desítky žen ročně chemoterapii, bude znamenat nejen zvýšení kvality jejich života, ale i úsporu pro samotnou pojišťovnu.
„Akutní chemoterapie stojí 120 tisíc korun, do toho ale nejsou započítány dlouhodobé komplikace, nemluvě o nákladech na nemocenskou a podobně,“ upozorňuje náměstek ředitele VZP Petr Honěk. Největší zdravotní pojišťovna přitom dala loni jen za péči o pacientky s rakovinou prsu dvě miliardy korun.
Pojišťovna si vybrala právě test Oncotype DX, protože s ním bylo provedeno vůbec nejvíc studií. „Např. studie provedená v Irsku ukázala, že při využití testu pro 342 pacientek během jednoho roku byla úspora pro veřejný zdravotní systém v přepočtu více než 23 milionů korun. K 30. červnu 2013 využilo zhruba 19 tisíc lékařů ze 70 zemí světa více než 375 tisíc testů,“ shrnuje Oldřich Tichý.
Investujte do svého zdraví. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.
3.12.2013
- Zdravotní péče,
- chemoterapie,
- rakovina,
- Praha,
- léčba,
- lékař,
- Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky,
- Oldřich Tichý,
- Masarykův onkologický ústav,
- zdravotní pojišťovna,
- USA,
- srdce,
- rakovina prsu
Škoda Fabia koupeno v CZ Volkswagen Passat první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v CZ Ford Focus koupeno v CZ Volkswagen Touareg servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Škoda Yeti servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované + PRODAT AUTO
VZP hradí test, který ukáže nutnost chemoterapie
Na rakovinu prsu zemře v Česku ročně dva tisíce žen, onemocnění se diagnostikuje u šesti tisíc. Loni na veškerou péči spojenou s léčbou rakoviny prsu vydala VZP přes dvě miliardy korun. Test přinese jak úspory desítek milionů korun ročně, hlavně ale bude přínosem pro kvalitu života pacientek, které nebudou muset zbytečně podstupovat chemoterapii.
Test pomůže lékařům při rozhodování, jakou léčbu volit. Mohou ho využít u pacientek se zhoubným nádorem prsu, které nemají zasaženy podpažní uzliny.
Pokud u nich vznik nádoru souvisí s hormony, podstupují po operaci hormonální léčbu.
Pro posílení účinku se přidává chemoterapie, u zhruba pěti procent těchto pacientek ale není z dostupných vyšetření jasné, zda chemoterapie zabere. To pomůže rozlišit nový test.
Lékaři pošlou vzorek tkáně odebrané při operaci do centrální laboratoře v USA, která provádí jako jediná testy pro celý svět a má s tím zkušenosti – k 30. červnu provedla pro 19 000 lékařů ze 70 zemí přes 375 000 těchto testů.
Výsledky testu jsou známy za sedm až deset dnů. U pacientky stanoví tzv. skóre recidivy, tedy riziko návratu zhoubné nemoci od nuly do sta. Do 18 je riziko nízké, od 30 vysoké.
Testy umožní rozhodnout u zhruba dvou třetin z pěti procent pacientek, u nichž zatím lékaři vodítko neměli.
Test stojí kolem sto tisíc korun, desítka žen si jej zaplatila
VZP uhradila testy dosud 13 pacientkám brněnského Masarykova onkologického ústavu, jen u jedné ukázaly riziko tak vysoké, že musela podstoupit chemoterapii.
Ostatních 12 pacientek se bez ní obešlo a vyhnulo se tak následkům chemoterapie, jako je vypadání vlasů či dlouhodobé poškození srdce. Za akutní chemoterapii platí VZP 120 000 korun, s úhradou pozdních komplikací částka roste.
VZP za jeden test dá 98 000 korun – testování je tak pro ni efektivní. Test je v ČR dostupný už zhruba dva roky, zatím si ho ale ženy musely platit samy. Zhruba deset si ho opravdu zaplatilo.
video
Rozhovor s onkologem Pavlem Klenerem
Příběh Angeliny Jolie zvýšil zájem o prevenci
VZP také vyčlenila přes 12 milionů korun na mimořádnou preventivní akci. Skoro 27 tisíc žen nabídku využilo a absolvovalo mamografické či sonografické vyšetření prsou.
Nejvíc žen přišlo na jihu Moravy, Vysočině a v Pardubickém kraji.
Zvýšený zájem o prevenci rakoviny prsu vyvolal příběh hollywoodské hvězdy Angeliny Jolie, která si kvůli vysokému riziku zhoubné nemoci dala nahradit prsa implantáty.
Účast na vyšetření závisela na rozhodnutí žen, adresnou pozvánku nedostaly. V této souvislosti kritizuje OECD Česko za to, že stále adresné zvaní na screening rakoviny nemá. Nemoc se tak zjistí později, kdy je hůře léčitelná. Důsledkem je vyšší úmrtnost na zhoubné nádory, než je průměr OECD.
Prevence je nezbytná:
Po dosažení 45 let má na preventivní mamografické vyšetření prsů nárok každá žena jednou za dva roky.
PenízeNAVÍC.cz
| Na dovolenou jezdíme za odpočinkem, ne vždy se však záměr podaří. Dokládají to netradiční nehody klientů Allianz v zahraničí. Ukazuje se, že pro… | O změně pojišťovny by klienti uvažovali, kdyby na pojistném měsíčně ušetřili 200 Kč. Lidé přitom za životní pojištění nejčastěji platí částku 600… |
| Obliba letních radovánek na vodě v posledních letech strmě stoupá. Ať už se milovníci vody rozhodnou držet zkrátka a zakoupí si windsurf,… | Rok 1914 se zapsal do dějin jako rok revoluce v osobní dopravě – 11 let poté, co bratři Wrightové uskutečnili první úspěšný let, se na palubě… |
| Více než každá čtvrtá těhotná klientka VZP podstoupila vletošním prvním pololetí tzv. screening Downova syndromu. Pojišťovna jim na něj nabízí… | Vtropickém počasí, které vČesku trvá několik posledních týdnů, výrazně roste nebezpečí otravy oxidem uhelnatým. Extrémní vedra totiž zhoršují tah… |
| Pokud trávíte slunné letní víkendy na louce se svým dronem, možná vás překvapí, že pro jakékoli komerční využití vašeho letounu byste měli mít… | Desítky žen uchráněných před zbytečnou chemoterapií. Takový je po prvním roce fungování přínos toho, že VZP začala jako první pojišťovna vČesku… |
| Takzvaná transparenční novela, kterou vúterý podepsal prezident Miloš Zeman, nově zakotvila i podmínky pro indikaci protonové terapie. Z novely… | Pojišťovna České spořitelny sjednává již rok FLEXI životní pojištění prostřednictvím digitálně podepsané nabídky. Je tak jednou z prvních… |
Desítky žen se vyhnuly chemoterapii díky novému testu
Desítky žen uchráněných před zbytečnou chemoterapií. Takový je po prvním roce fungování přínos toho, že VZP začala jako první pojišťovna v Česku hradit svým klientkám s rakovinou prsu test Oncotype DX.
Ten pomáhá u pacientek s nádorem zachyceným v časném stadiu rozlišit mezi těmi, kterým chemoterapie může pomoci, a naopak těmi, u kterých by znamenala jen zbytečnou zátěž organismu a riziko vedlejších účinků.
„Náklady, které pro VZP úhrada unikátního testu přinesla, jsou v porovnání s přínosem pro nemocné ženy zanedbatelné,“ uvedl mluvčí VZP Oldřich Tichý a dokládá konkrétní údaje.
Třicet dva žen se vyhnulo zbytečné terapii
Test Oncotype DX není vhodný pro všechny pacientky, ale jen pro omezenou skupinu s určitým typem nádoru a v určité fázi nemoci. Loni ho lékaři v komplexních onkologických centrech indikovali celkem čtyřiceti devíti klientkám VZP. Dvaatřicet z nich se díky tomu vyhnulo chemoterapii.
Celkové náklady, které měla v roce 2014 VZP s použitím testu Oncotype DX, byly 4,8 milionu korun. Jeden totiž vyjde na 98 tisíc. Zbytečná chemoterapie pro dvaatřicet klientek, u nichž se díky testu ukázalo, že se pro ně ve skutečnosti nehodí, by dosáhly zhruba 3,7 milionu.
„Čistě z ekonomického pohledu tedy použití unikátního vyšetření znamenalo zvýšení nákladů o 1,1 milionu korun,“ říká mluvčí. „Zdravotní i psychický stav a kvalita života více než tří desítek klientek, které by zbytečná chemoterapie bezpochyby poznamenala, však za tuto částku zcela jistě stojí.
“ Test již začaly proplácet i některé další zdravotní pojišťovny.
Test určí recidivu rakoviny
Běžný postup v případě, kdy lékař odhalí rakovinu prsu v časném stadiu, je obvykle takový, že doporučí chirurgické odstranění nádoru. Důležité je ale minimalizovat možnost, že by se onemocnění mohlo vrátit.
Proto po operaci často následuje např. chemoterapie, hormonální či radiační léčba nebo jejich kombinace.
S testem Oncotype DX lékaři dostávají nástroj, který jim umožní rozhodnout se na základě objektivních kritérií pro nejlepší postup a ušít léčbu na míru konkrétní pacientce.
Vzorek nádorové tkáně, kterou lékař ženě při zákroku vyjme, se odešle na jediné centrální pracoviště na světě. Výsledky testu jsou známy v rozmezí sedmi až deseti dnů. Test přiřadí pacientce tzv.
skóre recidivy od 0 do 100.
Nižší hodnota indikuje nižší pravděpodobnost recidivy a slabší účinek chemoterapie, vyšší čísla naopak ukazují na zvýšené riziko opětovného výskytu nádoru a také na vyšší pozitivní účinek chemoterapie.
Zhoubné nádory prsu představují v současné době jeden z nejzávažnějších zdravotních problémů v České republice. Ročně je diagnostikováno více než šest tisíc nových případů a na následky tohoto onemocnění ročně umírá kolem dvou tisíc žen.
Chemoterapie pomáhá likvidovat nádor, zachraňuje životy, má však různé vedlejší účinky.
Jedním z nepříjemných jevů vlivem chemoterapie je vypadání vlasů. S přístrojem, který snižuje v tomto směru psychickou zátěž žen při léčbě, přišlo nedávno Onkocentrum Zelený pruh (www.onko-centrum.cz), zařízení specializované na onemocnění prsu.
Zatím jako jediné v ČR používá novinku pro onkologické pacienty. Jedná se o přístroj DigniCap, který slouží k předcházení ztráty vlasů působením chemoterapie. Metoda by podle lékařů mohla být vhodná pro většinu pacientů, i muže, léčené chemoterapií.
- Čtěte více: Chemoterapie bez vypadání vlasů? Ano, díky chlazení
Zdroj: TZ VZP
Díky onkologickému testu se přes třicet žen vyhnulo zbytečné chemoterapii
Více než tři desítky pacientek se loni vyhnuly chemoterapii či další léčbě díky testu Oncotype DX.
Část žen po operaci rakoviny prsu má totiž nízké riziko, že se nemoc vrátí – jenže ještě do loňského roku neměli čeští lékaři příliš šancí (pokud se žena nerozhodla zaplatit si test z vlastní kapsy), jak je rozpoznat.
Na nepříjemnou léčbu snižující riziko návratu choroby tak musela většina. Během prvního roku, kdy test začala hradit největší česká zdravotní pojišťovna, na chemoterapii nemusela více než polovina žen, kterým byl test proveden.
„Test Oncotype DX není vhodný pro všechny pacientky, ale jen pro omezenou skupinu s určitým typem nádoru a v určité fázi nemoci. Loni ho lékaři v komplexních onkologických centrech indikovali celkem 49 klientkám VZP. Dvaatřicet z nich se díky tomu vyhnulo chemoterapii.
Celkové náklady, které měla v roce 2014 VZP s použitím testu Oncotype DX, byly 4,8 milionu korun. Jeden totiž vyjde na 98 tisíc. Zbytečná chemoterapie pro 32 klientek, u nichž se díky testu ukázalo, že se pro ně ve skutečnosti nehodí, by však dosáhly zhruba 3,7 milionu.
Čistě z ekonomického pohledu tedy použití unikátního vyšetření znamenalo zvýšení nákladů o 1,1 milionu korun.
Zdravotní i psychický stav a kvalita života více než tří desítek klientek, které by zbytečná chemoterapie bezpochyby poznamenala, však za tuto částku zcela jistě stojí,“ uvádí mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Nutno ovšem podotknout, že reálná čísla jsou zřejmě trochu jiná.
Ženy podstupující chemoterapii či ozařování mívají řadu vedlejších účinků, které si taktéž vyžádají náklady, nemluvě o době strávené v pracovní neschopnosti.
Studie provedená v Irsku tak například ukázala, že při využití testu pro 342 pacientek během jednoho roku byla úspora pro veřejný zdravotní systém v přepočtu více než 23 milionů korun.
Že test skutečně funguje a osvědčuje se, nyní potvrdila také další velká studie, jejíž výsledky byly oznámeny v červenci.
„Tato nová publikace spolu s výsledky nedávné studie ukazuje, že Oncotype DX změní rozhodnutí ohledně léčby u téměř 30 procent případů pacientek s DCIS (duktální karcinom in situ, typ karcinomu prsu, pro který je onkologický test speciálně určen, pozn. red.),“ říká Frederick Baehner, viceprezident společnosti Genomic Health, která test vyvinula.
Zatím jen pro některé pacientky
Jak využití testu vypadá v praxi? Pokud lékař odhalí rakovinu prsu v časném stadiu, doporučí většinou chirurgické odstranění nádoru. Poté je třeba co nejvíce minimalizovat riziko, že by se onemocnění mohlo vrátit, takže obvykle následuje chemoterapie, hormonální léčba, radioterapie nebo jejich kombinace.
U některých žen je ovšem hrozba, že se rakovina vrátí, malá. Tyto pacientky je dnes možné odhalit tak, že se vzorek tkáně vyjmuté při zákroku odešle do zahraničí na jediné specializované centrální pracoviště, z něhož přijdou výsledky během sedmi až deseti dnů. Test přitom přiřadí pacientce tzv.
skóre recidivy od 0 do 100 s tím, že nižší hodnota indikuje menší pravděpodobnost recidivy a tedy slabší účinek chemoterapie. Vyšší čísla naopak ukazují na zvýšené návratu nádoru a také na vyšší pozitivní účinek chemoterapie.
Test smí českým pacientkám předepsat pouze odborníci v Komplexních onkologických centrech.
Zatím ovšem test není dostupný pro všechny pacientky, pro něž by se mohl hodit. „Test nehradíme. Dle vyjádření ministerstva zdravotnictví ho nelze hradit z veřejného pojištění, neboť to legislativa neumožňuje,“ sdělil ZD Jaromír Gajdáček, ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra, druhé největší pojišťovny u nás.
„Test totiž zatím není v Seznamu zdravotních výkonů, a VZP ho proto hradí na základě speciálního kódu, který za tím účelem vytvořila,“ vysvětluje Oldřich Tichý.
V budoucnu i u prostaty?
Rakovina prsu ovšem není jediné onkologické onemocnění, na které byl Oncotype DX vyvinut. Existuje totiž také na karcinom prostaty a tlustého střeva.
Společnost Genomic Health přitom nyní předpokládá, že test na rakovinu prostaty by do konce roku měl začít proplácet americký zdravotní program Medicare.
Studie, která vyšla na konci července v časopise Urology Practice, přitom ukazuje, že test zvyšuje podíl pacientů, kteří si zvolí místo invazivního zákroku jen sledování lékařem. Méně rizikoví pacienti zůstávali po využití testu o 56 procent častěji jen pod lékařským dohledem.
V ČR však v nejbližší době přibývat další podobné testy v úhradách zřejmě nebudou. „Zatím nám oficiálně nikdo nepředložil studie o účinnosti ani žádost o úhradu.
Pokud bychom ale takové podklady dostali a ukázalo by se, že je test u jiného typu rakoviny přínosný stejně jako u vybraných nádorů prsu, určitě bychom uvažovali, zda a za jakých podmínek bychom tuto službu mohli pro naše klienty rovněž zajistit,“ doplňuje Oldřich Tichý.
V ČR je ročně diagnostikováno více než šest tisíc nových případů rakoviny prsu a na následky tohoto onemocnění ročně umírá kolem dvou tisíc žen. V USA představuje typ karcinomu DCIS pětinu až čtvrtinu všech nádorů prsu, přičemž zhruba 70 procent těchto žen má malé riziko návratu onemocnění a není tedy u nich nezbytná další léčba.
Michaela Koubová
Chemoterapie bez nevolnosti a zvracení? Je to možné
Kultivované buňky rakoviny plic.
Foto: Profimedia.cz
Lidé, kteří se z rakoviny úspěšně vyléčili, vzpomínají na chemoterapeutickou léčbu jen jako na nutné zlo, které bylo potřeba nějakým způsobem přežít. Vývoj však jde naštěstí dopředu.
„Onkologická léčba je mezi nemocnými obávána pro nežádoucí účinky, především pro nevolnost a zvracení. Obavy však již nejsou opodstatněné.
V současnosti máme k dispozici dostatečně účinné a dostupné léky, které zmíněné obtíže výrazně zmenší, a ve většině případů dokonce zcela odstraní,“ uvádí MUDr.
Jiří Vorlíček, ředitel brněnského Masarykova onkologického ústavu a předseda České onkologické společnosti ČLS JEP.
| Zvracení je mechanismus, který chrání naše tělo před vstřebáním jedů požitých ústy. Může se však vyskytovat i v situacích, kdy je neúčelné a škodlivé. A tak je tomu i v průběhu chemoterapeutické onkologické léčby. Nauzeu (pocit nevolnosti a nepohodlí v žaludku, a hlavně s nutkáním ke zvracení) a zvracení je možné zvládat podáváním takzvaných antiemetik (léky proti zvracení). |
Bohužel v praxi lékaři-onkologové na možnost antiemetické léčby ještě ne vždy včas myslí. „Správně za primární úkol považují zničení nádoru, ale někdy mají tendenci podceňovat vedlejší účinky léčby.
Berou je jako něco, co k chemoterapii zkrátka patří,“ upozorňuje primářka radioterapeuticko-onkologického oddělení v Motole a vedoucí tamního Komplexního onkologického centra MUDr. Jana Prausová.
„Předcházení komplikacím a jejich potlačování je však nesmírně důležité. Dodržení léčebného schématu, které může být narušeno nesprávně vedenou antiemetickou léčbou, jednoznačně ovlivňuje léčebný výsledek, a tím i prognózu pacienta.
Dále musím zdůraznit: je velmi žádoucí komplikacím raději předcházet, než je potlačovat až poté, co se dostaví.
Pacienti si jinak mohou vytvořit reflex, který v nich vyvolá nevolnost třeba už při pouhém telefonátu s lékařem nebo při pomyšlení na onkologické oddělení,“ říká Prausová.
Profesor Vorlíček upozorňuje na to, že mezi pacienty se drží jeden mýtus: projevy nevolnosti jsou přece příznakem správně vedené léčby! Přitom pravdou je pravý opak…
„Podcenění podpůrné léčby nauzey a zvracení je jednoznačně hrubou chybou v léčbě maligních nádorů,“ zdůrazňuje a poměrně bez obalu dodává: „Pokud lékař nechá při chemoterapii nemocného trpět nevolností a zvracením, není zřejmě dostatečně informován o současných možnostech a pravidlech, jak tyto obtíže odstranit nebo jim předcházet.“
| Antiemetika jsou k dispozici v rozmanitých lékových formách. Volba konkrétních léků závisí na více faktorech. Výborných výsledků lékaři dosahují použitím takzvané trojkombinace, složené ze tří samostatných přípravků. Ta přispívá k tomu, že pacienti mohou být léčeni ambulantně – na infuze cytostatik do nemocnice jen docházet – jinak být ve svém přirozeném prostředí.Komplexní a účinnější ochrana formou trojkombinace proti dvojkombinaci stojí na jeden cyklus chemoterapie přibližně o 1800 Kč více (hrazeno zdravotním pojištěním), což je částka velmi malá jak ve srovnání s cenou samotné chemoterapie, tak s náklady na hospitalizaci. |
Podle primářky onkologie Jany Prausové hraje pro pacienty i lékaře v průběhu léčby velmi podstatnou roli onkologická sestra. „To sestry chodí stále mezi pacienty a sledují je. Poznají, zda pacient trpí nauzeou, a pokud ano, mohou něco podniknout. Další důležitou věcí je správná nutrice. Ta musí být sledována, protože dobře živený pacient je na chemoterapii mnohem lépe připraven,“ popisuje.
Statistika je neúprosná. Toho „svého nádoru“ se u nás dožije každý třetí člověk. Čtvrtina z nás na rakovinu zemře. Ale jsou mezi námi takoví, kdo veškeré zákony pravděpodobnosti dokážou přemoci. Obchodník pan Roman si vybral pořádnou dávku smůly – rakovinou onemocněl během svého života hned třikrát, ale pokaždé ji s pomocí lékařů porazil.
Roman je padesátník s rozhledem, vyrovnanou myslí a pevnými názory. Je vidět, že v životě něčím prošel a žebříček hodnot má dobře srovnaný.
„Když onemocníte, je naprosto zásadní rodinné zázemí, blízcí lidé, kteří vás podrží. Já jsem měl v tomhle obrovské štěstí, moje manželka je báječná ženská.
Všechno to se mnou vybojovala a mám dojem, že nebýt jí, možná bych tady už nebyl,“ začíná své vyprávění.
Poprvé mu lékaři našli nádor v roce 1981 ve věku pouhých dvaceti let. Tehdy se dostal do péče mladé onkoložky Jany Prausové. Bohužel pro něj to nebylo naposledy, kdy potřeboval její pomoc. „Je ale dobré, když pacient s lékařem tvoří tým, a to v tomto případě platí,“ říká pan Roman.
Kromě radiologické léčby mu byla nasazena chemoterapie – konkrétně cisplatina. Patřil mezi první pacienty léčené u nás tímto způsobem, pokud nebyl úplně první. Šlo o hodně drsnou zkušenost. „Byl to opravdu dryák. Nesl jsem léčbu velmi špatně.
Do čtvrt hodiny po podání jsem byl totálně vyřízený. Nejenže se mi stále zvedal žaludek, měl jsem i silné křeče. Bylo mi tak špatně, že mi bylo všechno jedno.“ Trpěl nechutenstvím, ale jíst stejně nemohl kvůli četným aftům, které se mu vytvořily.
Léčba trvala několik měsíců. Roman zhubl o dvacet kilo. Přesto se snažil dál normálně fungovat a po skončení hospitalizace se vrátil do školy – ani nepřerušil studium. Vypadal podle svých slov na sedmdesát let, ale doktorka Prausová ho utvrdila, že cisplatina mu zachránila život…“
Prozatím to dopadlo dobře a mladý muž se uzdravil. Dostudoval na inženýra, oženil se, měl děti. Ale klid měl jenom na čas. V roce 1999 se rakovina vrátila a postihla zase jinou část těla.
„Chemoterapie se mnou znovu mávala, opět jsem zvracel, ale už mnohem méně. V nemocnici jsem strávil po každé infuzi jen zhruba tři dny oproti až dvěma týdnům při první léčbě. Celé to trvalo jen asi čtvrt roku.
Snad jsem si zvykl, snad už byly podstatně lepší léky,“ uvažuje.
Aby toho nebylo dost, postihla jej rakovina před dvěma lety ještě potřetí. „To už jsem ale vůbec nezvracel. Proti předchozím zkušenostem to je – jak se říká – nebe a dudy! Šel jsem na chemoterapii a po ní domů.
Když na tom je dobře tělesná schránka, můžete skoro vytěsnit z mysli, že jste na chemoterapii, jako by se skoro nic nedělo.
Sice jsem byl hodně unavený, ale kdyby to bylo nezbytné, byl bych schopen jet třeba druhý den po infuzi za zákazníkem,“ popisuje Roman.
Své vyprávění končí optimisticky. Sice má zdravotní potíže, těžko se mu chodí, zlobí ho záda. Ale raduje se ze života a věří, že má před sebou ještě mnoho let, které dobře naplní. Všem onkologickým pacientům může pan Roman vzkázat hlavně jedno: „Jen málo lidí je hrdiny. Já hrdina rozhodně nejsem. Ale když onemocníme, zbývá nám jediné – bojovat!“
Na co mají pacienti právo a jaké otázky by mohli a měli v souvislosti se svou léčbou klást svému lékaři? Jak se vyhnout komplikacím doprovázejícím léčbu? S tím vším má poradit Pacientská charta managementu nevolnosti a zvracení vyvolaných chemoterapií (Chemotherapy-induced Nausea and Vomiting Patient Charter), kterou v polovině března 2013 vydala skupina evropských odborníků – zástupců sdružení onkologických sester a pacientských organizací, vedená britskou onkologickou sestrou Annie Young. Dokument má být šířen v evropských státech (přeložen do národních jazyků) prostřednictvím nemocnic, pacientských organizací, s pomocí odborných společností i úřadů.
Informace o tom, jak předcházet nevolnosti a zvracení při onkologické léčbě anebo jak tyto příznaky potlačovat, najdou lékaři v doporučených farmakoterapeutických postupech v klinické onkologii, tzv. Modré knize České onkologické společnosti ČLS JEP, která je dostupná mimo jiné na webu www.linkos.cz.
Z vlastní zkušenosti může říct, že chemoterapie dnes už nemusí být takovým strašákem jako před lety, kdy měla takové vedlejší účinky, že se někdy nemocným chtělo raději umřít, než aby pokračovali v léčbě.