Domácí porody: soud ve Štrasburku zamítl stížnost dvou Češek

Pokračovat ve čtení

Česká komora porodních asistentek, z.s. měla možnost se představit v časopise Gynekologie a porodnictví, 1(2), 2017.

Celý článek ZDE.

Autorky: H. Petržílková, M. MoravcováV pátek 2. prosince a v sobotu 3. prosince jsme se zúčastnily mezinárodní konference V porodnici jako doma. Odborná konference byla spojena s veletrhem porodnic. Pořadatelem akce byl Porodní dům U Čápa a konala v Praze.

Konference byla velmi zajímavá, dobře zorganizovaná a odvezly jsme si celou řadu zajímavých poznatků.Za zmínku stojí přednáška profesora Louwena z Goetheho fakultní nemocnice ve Frankfurtu nad Mohanem o praktických zkušenostech s přirozeným porodem plodu v poloze koncem pánevním.

Velmi inspirující byly zkušenosti irských kolegyň z center vedených porodními asistentkami, které nám předaly své zkušenosti v rámci workshopu a přednášky.

Součástí odborného programu konference byly i příklady dobré praxe z některých porodnic v České republice a další odborné přednášky na různá témata související s porodní asistencí.

Inspirující byl také workshop německé porodní asistentky Barbary Kosfeld, ve kterém jsme se opět vrátily k tak potřebným kořenům našeho povolání.

Foto z akce více na: https://www.dropbox.com/sh/h40vj1sqyiyw36g/AAC9GS5TruJKPFlqBlu1mscga?dl=0 nebo v Galerii našich webových stránek

Milé porodní asistentky, studentky porodní asistence,

nejspíš jste také sledovaly kauzu dvou Češek (Šárky Dubské a Alexandry Krejzové), které se obrátily na Evropský soud pro lidská práva kvůli tomu, že neměly možnost kvůli českým zákonům rodit doma za přítomnosti odborníka (porodní asistentky). Evropský soud jejich stížnost zamítl, zároveň však senát soudu vyzval k úpravám a revizím české legislativy, které by zohlednily vývoj medicíny a zároveň plně respektovaly přání rodiček.

• Na základě tohoto rozsudku vznikla petice, která požaduje po vládě a Ministerstvu zdravotnictví následující:
• 1. Plnohodnotné zavedení péče porodních asistentek do systému péče o těhotné a rodičky
• 2. Umožnění vzniku porodních domů
• 3. Zavedení standardů pro normální porod, monitoring kvality péče a zveřejňování dat
• 4. Respektování práva rodiček na svobodný a informovaný souhlas a respektování přání rodiček ohledně porodu
• 5. Zavedení nepřerušovaného kontaktu novorozence s rodiči jako standardu

6. Umožnění svobodné volby místa porodu.

Celou petici můžete pročíst a event. podepsat ZDE.

Česká komora porodních asistentek, z.s. souzní s postojem České ženské loby, který je vyjádřen v tiskové zprávě viz níže, a připojuje se k této zprávě.

V úterý 15. listopadu 2016 v 10 hodin vyhlásí Evropský soud pro lidská práva (ESLP) dlouho očekávaný rozsudek ve sporu Dubská & Krejzová vs. Česká republika týkající se zajištění zdravotní péčí při porodu mimo nemocnici.

Tisková zpráva ZDE

Dne 15. listopadu 2016 v 10 hodin vyhlásí Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva v záležitosti domácích porodů (stížnosti č.

28859/11 a 28473/12 – Dubská a Krejzová proti České republice). Odůvodnění rozsudku bude v zásadě bezprostředně dostupné na webových stránkách Soudu (www.echr.coe.int) i v jeho databázi (hudoc.echr.coe.int).

Rozsudek bude vyhotoven v anglickém a francouzském jazyce.

Téhoľ dne připraví kancelář vládního zmocněnce tiskovou zprávu se shrnutím odůvodnění rozsudku, která bude k dispozici na stránkách Ministerstva spravedlnosti.

Soud ve Štrasburku nevyhověl stížnosti dvou Češek kvůli domácím porodům

video

Události: Soud ve Štrasburku nevyhověl stížnosti dvou Češek kvůli domácím porodům

České ministerstvo zdravotnictví rozhodnutí štrasburského soudu přivítalo. Prozkoumá ale i kritická hodnocení soudu a zváží případná opatření v porodnictví, aby se péče o rodičky a novorozence zlepšila a předešlo se dalším soudním sporům. 

V Česku se každý rok narodí doma asi tisícovka dětí. To je jedno procento všech narozených.

Podle dvanácti soudců nebyla práva rodiček porušena. Pět ale mělo opačný názor

Evropský soud v tiskové zprávě k případu uvedl, že v otázce porodů nemají evropské země jasno. Záleží proto na rozhodnutí konkrétních států, jak podmínky porodů upraví. Soud také konstatoval, že v Česku platí pro porod podmínky, které ženám nedovolují si vybrat, kde a za jakých podmínek budou rodit. V některých nemocnicích podle soudu neberou na jejich přání ohledy. 

Na druhou stranu ale podle evropského soudu domovy Dubské a Krejzové nezaručovaly – na rozdíl od prostředí porodnic – nejlepší možnou péči o novorozené děti i rodičky. Podle velkého senátu, který rozhodnutí schválil poměrem hlasů dvanáct ku pěti, proto v případě obou matek nebyla práva rodiček v Česku porušena. 

Navíc mohou ženy v Česku v nemocnicích využívat podpory porodních asistentek a podle soudu pro lidská práva se český přístup k porodům několik posledních let pomalu zlepšuje. 

Velký senát štrasburského soudu proto konstatoval, že nebyl porušen článek osm Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Ten říká, že každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, a také že státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to v souladu se zákonem a kdy je to nezbytné.

Podle senátu právo zvolit si místo porodu pod tento článek spadá, česká legislativa ale podle něj vychází z legitimní snahy chránit zdraví matky a dítěte.

Proplatit asistenci u porodu v bytě nastávající matky české zákony neumožňují

Podle českého zákona o zdravotních službách hrozí porodním asistentkám vysoké pokuty, pokud budou pracovat bez potřebných povolení. Zákon také neumožňuje proplacení práce asistentek v bytě rodičky. Proto prý Šárka Dubská a Alexandra Krejzová nemohly žádné asistentky najít.

Porodní asistentky nedisponují některými technikami, které my můžeme použít – pravděpodobnost, že se něco nepovede, je pak vyšší. Cestou je vytvořit takové prostředí v porodnicích, aby se tam ženy cítily dobře.

Na soud se obě ženy obrátily s tím, že jim kvůli českým zákonům byla upřena možnost rodit doma za asistence lékařského odborníka. Soud ve Štrasburku dospěl už v roce 2014 k závěru, že v tomto případě nebyl porušen článek Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Češky se pak ale obrátily na velký senát soudu.

Svého rozhodnutí stěžovat si Alexandra Krejzová nelituje. I když u soudu ve Štrasburku nevyhrála, podle ní úsilí a vydaná energie měly pozitivní efekt. „Nastal výrazný posun. Lidé, kteří před pěti lety hystericky reagovali na to, že není jiné volby než být v porodnici, jsou ochotni diskutovat,“ uvedla Krejzová.

Advokátka: Soud vyzval Česko, aby porodní péči zlepšilo 

Advokátka jedné z Češek Zuzana Candigliota uvedla, že soud stížnost zamítl, protože očekává, že český stát porodní péči sám zlepší. „Soud vyzval Českou republiku ke zlepšení systému porodní péče tak, aby reflektoval vývoj v oblasti práva, medicíny a vědy,“ popsala rozhodnutí soudu Candigliota.

Ke zlepšení systému porodní péče přímo vyzvalo pět členů velkého senátu štrasburského soudu, kteří s rozsudkem nesouhlasili, byli ale přehlasováni. Tato pětice soudců v takzvaném disentním stanovisku poukazuje na to, že nastávající matky v Česku v podstatě nemají možnost rodit jinde než v nemocnici.

Upírat matkám právo rodit doma s asistentkou – navíc v případech, kde se nejedná o prvorodičky ani riziková těhotenství – je dle soudů „v demokratické společnosti neospravedlnitelné“, píše se v disentním stanovisku.

Podle advokátky Candiglioty trpí české porodnictví i dalšími problémy. „Dochází k některým praktikám, které nejsou v souladu s vědeckými poznatky, podle Světové zdravotnické organizace jsou pak škodlivé,“ uvedla advokátka.

Podle ní Liga lidských práv, jejíž je právničkou, řeší i další případy, kdy si žena stěžuje na porodní péči. Zabývá se i kauzami, kdy se na soud obrátily porodní asistentky. 

Ministerstvo slibuje péči o rodičky a novorozence zlepšit

Ministerstvo zdravotnictví v prohlášení po verdiktu štrasburského senátu napsalo, že soud „spravedlivě vyvážil všechna práva, která jsou v tak citlivé oblasti ve hře“. Úřad si zároveň uvědomuje kritické hodnocení soudu v některých záležitostech v porodnictví.

„Proto po detailním seznámení se s obsahem rozsudku ministerstvo pečlivě zváží, jaká opatření je na místě do budoucna přijmout s cílem zlepšit péči o české rodičky a novorozence, a předejít tak dalším obdobným soudním sporům,“ uzavřelo ministerstvo.   

U domácího porodu hrozí dušení dítěte a krvácení matky, varuje lékař

Alternativní porody nemá v lásce řada porodníků. Například Bohuslav Svoboda z vinohradské nemocnice, jenž kdysi vedl jako prezident Českou lékařskou komoru a později jako primátor Prahu, před časem vyslovil myšlenku zákazu domácích porodů.

Štrasburský soud zamítl stížnost dvou Češek kvůli domácím porodům

Na soud se obrátily stěžovatelky Šárka Dubská a Alexandra Krejzová. Obě si přály rodit doma. Podle českého zákona o zdravotních službách ale hrozí porodním asistentkám vysoké pokuty, pokud budou pracovat bez potřebných povolení.

Zákon ani neumožňuje proplacení práce asistentek v bytě rodičky, proto prý ženy nemohly žádné asistentky najít. Na soud se obrátily s tím, že jim kvůli českým zákonům byla upřena možnost rodit doma za asistence lékařského odborníka.

V rozsudku je uvedeno, že nebyl porušen článek osm Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Ten říká, že každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, a také že státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to v souladu se zákonem a kdy je to nezbytné.

V odůvodnění soud uvedl, že právo zvolit si místo porodu nepochybně spadá pod uvedený článek.

Na rozdíl od stěžovatelek ale soud došel k závěru, že česká legislativa, která upřednostňuje porody v nemocnici, vychází z legitimní snahy chránit zdraví matky a dítěte po porodu.

Vzhledem k tomu, že neexistuje jednotná evropská norma, je podle soudců v působnosti národních států, jak otázky domácích porodů upraví.

Pětice soudců, kteří s rozsudkem nesouhlasili, poukazuje na to, že nastávající matky v České republice v podstatě nemají možnost rodit jinde než v nemocnici. Upírat matkám právo rodit doma s asistentkou – navíc v případech, kdy nejde o prvorodičky ani riziková těhotenství – je podle soudů „v demokratické společnosti neospravedlnitelné“.

Práva rodiček

Oponenti nicméně podpořili část závěrečného rozsudku, v němž senát vyzývá k dalšímu postupu při úpravě a revizi české legislativy, která se týká porodů. Případné změny by měly zohlednit vývoj medicíny a zároveň plně respektovat práva rodiček.

Jednotlivé evropské země se v regulaci a oblibě domácích porodů liší. Agentura DPA v této souvislosti zmiňuje například Nizozemsko, kde se doma narodí každé třetí dítě. V Německu jsou to jen přibližně dvě děti ze sta.

Německá společnost porodníků a gynekologů se domnívá, že bezpečí matky i dítěte je nejlépe zajištěno v porodnici, což je princip, kterému odpovídá i česká právní úprava.

V Německu však na rozdíl od Česka služby porodních asistentek částečně kryje zdravotní pojištění.

Dubská a Krejzová předložily své stížnosti soudu postupně v letech 2011 a 2012. V rozsudku z roku 2014 soud dospěl ke stejnému závěru jako dnes. Češky se po tomto rozhodnutí obrátily na velký senát soudu, což je forma odvolání.

Ministerstvo verdikt o domácích porodech vítá, zváží ale i změnyMinisterstvo zdravotnictví přivítalo rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který zamítl stížnost dvou Češek kvůli domácím porodům.

Prozkoumá ale i kritická hodnocení soudu a zváží případná opatření v porodnictví, aby se péče o rodičky a novorozence zlepšila a předešlo se dalším soudním sporům. Ministerstvo to dnes uvedlo v tiskové zprávě.

Podle advokátky jedné ze stěžovatelek Zuzany Candiglioty soud stížnost zamítl, protože očekává, že český stát porodní péči teď zlepší sám, ne na jeho popud.Případ, který řešil štrasburský soud, se týkal volby místa porodu. Obě Češky – Alexandra Krejzová a Šárka Dubská – si přály rodit doma s porodní asistentkou.

Té ale bez potřebných povolení hrozí vysoké pokuty, zákon také neumožňuje proplacení asistence z pojištění. Stěžovatelky nemohly žádnou asistentku najít, obrátily se proto na soud s tím, že jim stát upírá kvůli zákonům možnost rodit doma s lékařským odborníkem. Velký senát dnes stížnost zamítl.

Podle ministerstva zdravotnictví soud „spravedlivě vyvážil všechna práva, která jsou v tak citlivé oblasti ve hře“. V tiskové zprávě úřad uvedl, že si ale zároveň uvědomuje kritické hodnocení soudu v některých záležitostech v porodnictví.

„Proto po detailním seznámení se s obsahem rozsudku (ministerstvo) pečlivě zváží, jaká opatření je na místě do budoucna přijmout s cílem zlepšit péči o české rodičky a novorozence, a předejít tak dalším obdobným soudním sporům,“ uzavřelo ministerstvo.

Podle advokáta jedné ze stěžovatelek Richarda Hořejšího rozhodnutí soudu formálně potvrzuje, že ČR práva žen neporušila. „Rozhodnutí je konečné. Musíme konstatovat, že revize možná není,“ uvedl Hořejší. Podotkl ale, že ze 17 soudců mělo odlišný názor pět. Neobvyklé prý je, že se pětice naprosto shodla a vydala své vlastní stanovisko.

Podle Candiglioty soud Česko vyzval, aby bralo ohled na vývoj medicíny a vědecké poznatky a udělalo změny v porodnické péči. „Z toho je zřejmé, že porodní systém v ČR není zcela v pořádku. Dochází k některým praktikám, které nejsou v souladu s vědeckými poznatky, podle Světové zdravotnické organizace jsou pak škodlivé,“ uvedla Candigliota.

Podle ní Liga lidských práv, jejíž je právničkou, řeší i další případy, kdy si žena stěžuje na porodní péči. Zabývá se i kauzami, kdy se na soud obrátily porodní asistentky.Podle advokátky soud dnes stížnost zamítl, protože očekává, že stát provede změny sám, ne na soudní popud. „Soud neřekl, že je povinnost zajistit domácí porody.

Možností by byly porodní domy, tedy zdravotnická zařízení v blízkosti porodnice. Byl by to krok, kdy by ženy měly alternativu k porodům doma,“ dodala Candigliota.Svého rozhodnutí stěžovat si na ČR Alexandra Krejzová nelituje. I když u soudu ve Štrasburku nevyhrála, podle ní úsilí a vydaná energie měly pozitivní efekt. „Nastal výrazný posun.

Lidé, kteří před pěti lety hystericky reagovali na to, že není jiné volby než být v porodnici, jsou ochotni diskutovat,“ uvedla Krejzová.O návrzích změn porodní péče diskutuje pracovní skupina, kterou zaštítil ministr pro lidská práva. Původně skupina fungovala pod resortem zdravotnictví, dohodu a výsledky ale nepřinesla.Změny v porodnictví měl dnes odpoledne podpořit happening před ministerstvem zdravotnictví, na který přišlo několik desítek lidí. Mezi požadavky patřilo umožnění vzniku porodních domů, stanovení standardů normálního porodu, respektování přání rodiček či svobodná volba místa porodu. Proti tomu, aby ženy rodily mimo porodnice, se stavějí někteří experti a lékaři. Podle nich by to mohlo ohrozit zdraví matek i jejich potomka.

Podle biostatističky Markéty Pavlíkové se v Česku rodí každý rok doma asi tisícovka dětí. To je procento narozených.

Štrasburský soud zamítl stížnost dvou Češek kvůli domácím porodům

Šárka Dubská a Alexandra Krejzová se na soud obrátily s tím, že jim kvůli českým zákonům byla upřena možnost rodit doma za asistence lékařského odborníka. Obě si přály rodit doma s pomocí porodních asistentek. České zákony ale činnost porodních asistentek přísně regulují a proto prý ženy nemohly žádné asistentky najít.

Velký senát rozhodoval, zda v případu byl porušen článek osm Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Ten říká, že každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, a také že státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to v souladu se zákonem a kdy je to nezbytné. Soudci již podruhé dospěli k závěru, že tento článek porušen nebyl.

Podle českého ministerstva zdravotnictví soud „spravedlivě vyvážil všechna práva, která jsou v tak citlivé oblasti ve hře“. Úřad také uvedl, že si uvědomuje kritické hodnocení soudu v některých záležitostech v porodnictví a proto zváží přijetí opatření, která by mohla zlepšit péči o české rodičky a novorozence.

Advokátka jedné ze stěžovatelek Zuzana Candigliota prohlásila, že soud stížnost zamítl, protože očekává, že český stát porodní péči zlepší sám, a ne na popud soudu.

V odůvodnění rozsudku stojí, že právo zvolit si místo porodu spadá pod uvedený článek úmluvy. Česká legislativa, která upřednostňuje porody v nemocnici, však podle soudců vychází z legitimní snahy chránit zdraví matky a dítěte po porodu. Vzhledem k tomu, že neexistuje jednotná evropská norma, je v působnosti národních států, jak otázky domácích porodů upraví, uvedl soud.

Pětice soudců, kteří s rozsudkem nesouhlasili, poukazuje na to, že nastávající matky v Česku v podstatě nemají možnost rodit jinde než v nemocnici. Upírat matkám právo rodit doma s asistentkou je podle soudů „v demokratické společnosti neospravedlnitelné“.

Evropské země se v regulaci a oblibě domácích porodů liší. Agentura DPA se v této souvislosti zmiňuje například o Nizozemsku, kde se doma narodí každé třetí dítě. V Německu jsou to jen přibližně dvě děti ze sta. Německá společnost porodníků a gynekologů se domnívá, že bezpečí matky i dítěte je nejlépe zajištěno v porodnici, což je princip, kterému odpovídá i česká právní úprava.

Dubská a Krejzová předložily své stížnosti evropskému soudu postupně v letech 2011 a 2012. V rozsudku z roku 2014 soud dospěl ke stejnému závěru jako dnes. Češky se po tomto rozhodnutí obrátily na velký senát štrasburského soudu, což je forma odvolání.

Dvě Češky, kterým stát neumožnil rodit doma s asistentkou, neuspěly ve Štrasburku | Aktuálně.cz

O tom, zda je v pořádku, že porodní asistentky v Česku nemohou zajišťovat péči při domácích porodech, začal jednat Velký senát Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku téměř před rokem. Stížnost dvou Češek, které se cítily poškozené tím, že si nemohou svobodně vybrat podmínky porodu, soud ve Štrasburku zamítl.

Štrasburk – Šárka Dubská a Alexandra Krejzová nechtěly rodit v nemocnici, ale doma s pomocí asistentky. Český zákon to však neumožňuje. Jedna z žen proto přivedla na svět své děti doma svépomocí, druhá vyhledala speciální zdravotnické zařízení.

Na Evropský soud pro lidská práva se obě ženy obrátily už před čtyřmi lety, protože se cítily poškozené tím, že si nemohly svobodně určit podmínky svého porodu. „Věřím tomu, že ženy mají právo zvolit si místo porodu tak, jak je tomu v jiných státech na západ od nás,“ vysvětlila před časem pro server iDnes.cz Dubská.

Případ mohl změnit pravidla porodnictví v Česku, avšak štrasburský soud v úterý stížnost dvou Češek zamítl. Aktuálně.cz to potvrdil vládní zmocněnec pro styk s evropskými soudy Vít Alexander Schorm, soud už také zveřejnil svůj rozsudek – podle něj nedošlo v případech dvou Češek k porušení práva na respektování soukromého a rodinného života.

Tribunál se na tom však neshodl jednomyslně, pět soudců ze sedmnácti se postavilo na stranu dvou žen. 

Už loni soudci ve Štrasburku rozhodli, že Česká republika lidská práva Krejzové a Dubské neomezila a české zákony jsou nastaveny tak, aby především chránily dítě. Soudci sice upozornili, že v otázce domácích porodů nepanuje v Evropě shoda, ženy ale měly podle nich počítat s tím, že je český zákon neumožňuje.

„Evropský soud pro lidská práva většinovým hlasováním rozhodl, že nedošlo k porušení článku 8 (právo na respektování soukromého a rodinného života) Evropské úmluvy o lidských právech,“ zněl rok starý verdikt.

Soudci ale zároveň upozornili, že současná situace v Česku není ideální a zvyšuje riziko poškození zdraví dítěte i matky. A ženy se s verdiktem nespokojily a odvolaly se k Velkému senátu Evropského soudu pro lidská práva. Jeho rozhodnutí je nyní konečné.

Šárka Dubská se před pěti lety rozhodla porodit své druhé dítě doma. S předchozím porodem v nemocnici nebyla spokojená. Dnes třicetileté ženě z Jilemnice vadilo, že ji personál navzdory jejím přáním nutil do polohy vleže, podával jí medikamenty a v nemocnici ji zdržoval déle, než bylo třeba.

Když se ale pustila do hledání porodní asistentky a obrátila se na krajské úředníky a na pojišťovnu, narazila na české zákony. Podle nich může asistentka vést porod jen ve zdravotnicky vybavených zařízeních, jinak jí hrozí vysoké pokuty. Pojišťovna navíc domácí porody nehradí. Porodní asistentku proto nemohla sehnat.

Své druhé a třetí dítě tak nakonec doma porodila jen s pomocí manžela. „Dělala jsem si porodní asistentku sama sobě. Přijala jsem to riziko, že s pravděpodobností půl procenta nastanou komplikace, které mě nebo dítě zabijí či trvale poškodí na zdraví. Odmítla jsem riziko, že mě s 95procentní jistotou ‚lehce‘ poškodí v nemocnici,“ vysvětlila Dubská.

Asistentku pro porod svého třetího dítěte nenašla ani Alexandra Krejzová z Prahy, která se nakonec rozhodla přivést své dítě na svět ve zdravotnickém zařízení blízko hlavního města.

Dvě Češky, které chtěly rodit doma, neuspěly ani ve Štrasburku. Soud jejich stížnost zamítl

Evropský soud pro lidská práva zamítl stížnost dvou českých občanek kvůli domácím porodům. O případu rozhodoval velký senát štrasburského soudu, na který se obrátily stěžovatelky Šárka Dubská a Alexandra Krejzová. Případ se týká svobodné volby místa porodu a práva ženy mít u porodu v domácím prostředí porodní asistentku.

Velký senát úterním rozsudkem potvrdil své dřívější rozhodnutí, že práva rodiček v České republice nebyla porušena. Soudci rozhodli poměrem hlasů 12 ku pěti.

České ministerstvo zdravotnictví rozhodnutí štrasburského soudu vítá. Prozkoumá ale i kritická hodnocení soudu a zváží případná opatření v porodnictví, aby se péče o rodičky a novorozence zlepšila a předešlo se dalším soudním sporům.

Podle advokátky jedné ze stěžovatelek Zuzany Candiglioty soud stížnost zamítl, protože očekává, že český stát porodní péči teď zlepší sám, ne na popud soudu.

Obě Češky si přály rodit doma. Podle českého zákona o zdravotních službách ale hrozí porodním asistentkám vysoké pokuty, pokud budou pracovat bez potřebných povolení.

Zákon také neumožňuje proplacení práce asistentek v bytě rodičky. Proto prý ženy nemohly žádné asistentky najít.

Na soud se obrátily s tím, že jim kvůli českým zákonům byla upřena možnost rodit doma za asistence lékařského odborníka.

• %insert_attachment[59522200] priloha.html%
• V rozsudku velký senát uvedl, že nebyl porušen článek osm Evropské úmluvy o ochraně lidských práv.
• Ten říká, že každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života a také že státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to v souladu se zákonem a kdy je to nezbytné.

V odůvodnění rozsudku pak štrasburský soud uvedl, že právo zvolit si místo porodu nepochybně spadá pod uvedený článek. Na rozdíl od stěžovatelek ale soud došel k závěru, že česká legislativa, která upřednostňuje porody v nemocnici, vychází z legitimní snahy chránit zdraví matky a dítěte po porodu.

Ke stejnému závěru soud ve Štrasburku dospěl v roce 2014. Češky se po tomto rozhodnutí obrátily na velký senát soudu, což je forma odvolání. 

Vzhledem k tomu, že neexistuje jednotná evropská norma, je podle soudců v působnosti národních států, jak otázky domácích porodů upraví.

Pětice soudců, kteří s rozsudkem nesouhlasili, poukazuje na to, že nastávající matky v České republice v podstatě nemají možnost rodit jinde než v nemocnici. Upírat matkám právo rodit doma s asistentkou – navíc v případech, kdy nejde o prvorodičky ani riziková těhotenství – je podle soudů „v demokratické společnosti neospravedlnitelné“.

Oponenti nicméně podpořili část závěrečného rozsudku, v němž senát vyzývá k dalšímu postupu při úpravě a revizi české legislativy, která se týká porodů. Případné změny by měly zohlednit vývoj medicíny a zároveň plně respektovat práva rodiček.

Jednotlivé evropské země se v regulaci a oblibě domácích porodů liší. Agentura DPA v této souvislosti zmiňuje například Nizozemsko, kde se doma narodí každé třetí dítě. V Německu jsou to jen přibližně dvě děti ze sta.

Německá společnost porodníků a gynekologů se domnívá, že bezpečí matky i dítěte je nejlépe zajištěno v porodnici, což je princip, kterému odpovídá i česká právní úprava.

V Německu však na rozdíl od Česka služby porodních asistentek částečně kryje zdravotní pojištění.

Dubská a Krejzová předložily své stížnosti soudu postupně v letech 2011 a 2012. V rozsudku z roku 2014 soud dospěl ke stejnému závěru jako dnes. Češky se po tomto rozhodnutí obrátily na velký senát soudu, což je forma odvolání.

Češky ve Štrasburku neuspěly. Soud zamítl stížnost kvůli domácím porodům – Echo24.cz

Svobodná volba místa porodu

Velký senát úterním rozsudkem potvrdil své dřívější rozhodnutí, že práva rodiček v České republice nebyla porušena. Soudci rozhodli poměrem hlasů 12 ku pěti. Obě Češky si přály rodit doma.

Podle českého zákona o zdravotních službách ale hrozí porodním asistentkám vysoké pokuty, pokud budou pracovat bez potřebných povolení. Zákon také neumožňuje proplacení práce asistentek v bytě rodičky a proto prý ženy nemohly žádné asistentky najít.

Na soud se obrátily s tím, že jim kvůli českým zákonům byla upřena možnost rodit doma za asistence lékařského odborníka.

V rozsudku velký senát uvedl, že nebyl porušen článek osm Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Ten říká, že každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, a také že státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to v souladu se zákonem a kdy je to nezbytné.

V odůvodnění rozsudku pak štrasburský soud uvedl, že právo zvolit si místo porodu nepochybně spadá pod uvedený článek.

Na rozdíl od stěžovatelek ale soud došel k závěru, že česká legislativa, která upřednostňuje porody v nemocnici, vychází z legitimní snahy chránit zdraví matky a dítěte po porodu.

 Ke stejnému závěru soud ve Štrasburku dospěl v roce 2014. Češky se po tomto rozhodnutí obrátily na velký senát soudu, což je forma odvolání.

Změny v porodnictví v ČR?

Ministerstvo zdravotnictví rozhodnutí soudu uvítalo. Podle ministerstva soud „spravedlivě vyvážil všechna práva, která jsou v tak citlivé oblasti ve hře“.

V tiskové zprávě úřad uvedl, že si ale zároveň uvědomuje kritické hodnocení soudu v některých záležitostech v porodnictví.

„Proto po detailním seznámení se s obsahem rozsudku ministerstvo pečlivě zváží, jaká opatření je na místě do budoucna přijmout s cílem zlepšit péči o české rodičky a novorozence, a předejít tak dalším obdobným soudním sporům,“ uvedl úřad.

Podle advokáta jedné ze stěžovatelek Richarda Hořejšího rozhodnutí soudu formálně potvrzuje, že ČR práva žen neporušila. „Rozhodnutí je konečné. Musíme konstatovat, že revize možná není,“ uvedl Hořejší. Podotkl ale, že ze 17 soudců mělo odlišný názor pět. Neobvyklé prý je, že se pětice naprosto shodla a vydala své vlastní stanovisko.

Podle advokátky Zuzany Candiglioty soud Česko vyzval, aby bralo ohled na vývoj medicíny a vědecké poznatky a udělalo změny v porodnické péči. „Z toho je zřejmé, že porodní systém v ČR není zcela v pořádku.

Dochází k některým praktikám, které nejsou v souladu s vědeckými poznatky, podle Světové zdravotnické organizace jsou pak škodlivé,“ uvedla Candigliota. Podle ní Liga lidských práv, jejíž je právničkou, řeší i další případy, kdy si žena stěžuje na porodní péči.

Zabývá se i kauzami, kdy se na soud obrátily porodní asistentky.

Čtěte také: Michaláková zkouší poslední možnosti kvůli synům. Půjde až do Štrasburku

Muži zkoušejí porodní bolesti: Je to jako kuchání za živa

Evropský soud pro lidská práva projedná odvolání dvou Češek, které nemohly mít u domácího porodu porodní asistentku

Kde se nacházíte: iROZHLAS.cz / Zprávy z domova | Související témata: Česká republika Evropský soud porodní asistentky

Češky Alexandra Krejzová a Šárka Dubská se proti štrasburskému soudnímu rozhodnutí odvolaly. Tvrdí, že jim Česko upřelo možnost rodit doma za asistence lékařského odborníka. O věci tak rozhodne takzvaný „velký senát“.

Češky dříve v těhotenství kontaktovaly příslušný krajský úřad. Po něm požadovaly seznam porodních asistentek, které mají oprávnění vést porod doma.

Motivace a zapojení do péče o dítě. Muži budou zřejmě mít nárok na otcovskou dovolenou

Číst článek

Úředníci ženám odpověděli, že nikdo takový v Česku neexistuje. Šárka Dubská tak porodila doma bez asistence lékařského odborníka, zatímco Alexandra Krejzová v nemocnici.

Další články

Nejčtenější

Koronavirus, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová

Doporučujeme

Právo ženy na domácí porod řeší soud ve Štrasburku

Podpořte finančně naši kampaň k tomuto případu

Před prvním porodem si žena do nemocnice připravila porodní plán, ve kterém vyjádřila přání rodit přirozeně bez zásahů a chtěla s dítětem odejít po porodu domů.

Při porodu probíhalo vše v pořádku, přesto ji personál nutil do rutinních zákroků a do nepříjemné polohy vleže.

I když se dítě narodilo naprosto zdravé, lékaři odmítali matku s dítětem propustit do domácí péče, takže musela nedobrovolně zůstat v nemocnici.

V roce 2010 otěhotněla žena podruhé, byla zcela zdravá a všechna těhotenská vyšetření byla v pořádku. Po negativních zkušenostech z předchozího porodu v nemocnici se po zvážení všech pro a proti rozhodla společně s otcem dítěte pro porod v domácím prostředí s porodní asistentkou, protože se doma cítila bezpečně a nejlépe.

Neochota úřadů vedla k porodu bez zdravotní péče

Začala tedy aktivně hledat informace a porodní asistentku. Vzhledem k tomu, že se jí nepodařilo v Libereckém kraji najít vhodnou porodní asistentku, obrátila se na svou zdravotní pojišťovnu a Krajský úřad s žádostí o radu a pomoc.

Všeobecná zdravotní pojišťovna jí odpověděla, že legislativa nedovoluje hradit z veřejného zdravotního pojištění činnosti spojené s prováděním porodů v domácnostech.

Krajský úřad jí sdělil, že v celém kraji není registrována žádná soukromá porodní asistentka a také, že porodní asistentky mohou vést porod pouze ve vybaveném zdravotnickém zařízení.

Vzhledem k tomu, že žena neměla možnost porodu v domácím prostředí s porodní asistentkou, porodila nakonec v květnu 2011 doma sama, bez zdravotní péče. Nedostatečná právní úprava domácích porodů a neochota českých úřadů bránila její svobodné volně místa porodu. Proto se žena obrátila se stížností na Ústavní soud a zároveň i na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Štrasburský soud vyzývá k uznání domácích porodů

Evropský soud pro lidská práva se k podobné situaci vyjádřil ve věci Ternovszky proti Maďarsku (stížnost č. 67545/09, rozsudek ze dne 14. 12. 2010).

Soud zde dospěl k závěru, že volba okolností porodu tvoří součást práva na ochranu soukromého života. Stát nesmí odrazovat porodní asistentky od poskytování péče u porodů doma a měl by porody doma předvídatelně upravit.

Soud vycházel i z názoru Světové zdravotnické organizace, podle které je porod doma bezpečnou volbou, která má být respektována.

Podniknuté kroky:

červenec 2011 > Podali jsme stížnost k Ústavnímu soudu a také k Evropskému soudu pro lidská práva.

únor 2012 > Ústavní soud stížnost odmítl pro nevyčerpání opravných prostředků. Soudkyně zpravodajka však v odůvodnění naznačila, že právo ženy bylo porušeno, na což reagovalo 9 soudců odlišnými stanovisky.

září 2013 > Evropský soud pro lidská práva nařídil ústní jednání.

prosinec 2014 > Evropský soud pro lidská práva stížnost zamítnul.

červen 2015 > Evropský soud pro lidská právy vyhověl naší žádosti o postoupení stížnosti před Velký senát a nařídil na 2. prosince 2015 ústní jednání.

Tiskové zprávy k případu:

• březen 2012 > Ústavní soud vyzval stát k seriózní diskusi o domácích porodech
• srpen 2013 > České domácí porody míří ke Štrasburskému soudu
• prosinec 2014 > S domácími porody se obrátíme k velkému senátu Evropského soudu
• Předchozí tiskové zprávy Ligy lidských práv k otázkám přístupu žen k péči během porodu doma:
• leden 2012 > Soud rozhodl: Nemocnice musí ženám zajistit porodní asistentku i u porodu doma
• březen 2013 > Ústavní soud vyzval stát k seriózní diskusi o domácích porodech
• duben 2013 > Ministerstvo zdravotnictví nečekaně vyloučilo z diskuze o koncepci porodnictví zástupkyně rodiček a porodních asistentek
• prosinec 2013 > Reakce Ligy lidských práv na tiskovou zprávu Ministerstva zdravotnictví ke změnám v porodnictví

Ke stažení:

1. > Finální vyjádření Ligy lidských práv před jednáním Velkého senátu
2. > Vyjádření kanadské expertky na bezpečnost domácích porodů Patricii Jannsen.
3. > Amicus curiae k tomuto případu od organizací Royal College od Midwives, Weill Cornell Medical College, Ministerstva spravedlnosti Slovenské repoubliky, Chorvatské vlády, Unie porodních asistentek a veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové.
4. > Nejnovější studie, podle které je pro vícerodičky s nízkým rizikem asistovaný porod doma nejbezpečnější variantou.
5. > Překlad stěžejní částí rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který naši stížnost v prosinci 2014 zamítnul najdete zde (za přeložení děkujeme Tereze Foukalové a Petře Ali Dolákové).
6. > Šest otázek, které Evropský soud pro lidská práva položil ČR v rámci ústního projednání tohoto případu v září 2013, naleznete zde.
7. > Rozhodnutí případu Ternovszky proti Maďarsku naleznete zde, v angličtině zde.