Zdravé zuby a dásně jsou podmínkou úspěšné léčby revmatických nemocí

Když se na své zuby i dásně podíváte každé ráno při ranní hygieně, ani by vás nenapadlo, že by se parodontitida mohla týkat i vás? Asi vás zklameme. Protože až 90 % populace má k tomuto onemocnění minimálně našlápnuto, díky lehké formě zánětu dásní tzv. gingivitidě.

Její příznaky totiž nemusí být tak výrazné a proto je při zběžném pohledu do zrcadla nemusíte ani zaznamenat. Pokud chodíte na pravidelné ošetření dentálním hygienistou, o tomto nepatrném zánětu by vás jistě upozornil. Proto neváhejte a raději vyrazte do ordinace odborníka.

A nemusíte se hned hrozit ztráty zubů, začínající zánět dásní je vratná záležitost, je třeba ale včas zakročit. 

Typické příznaky paradentózy

• zanícené, bolavé a oteklé dásně
• větší citlivost dásní a krvácivost nejen při čištění zubů
• trnutí, brnění, tlak zubů při kousání tvrdého jídla
• kumulace zubního kamene okolo dásní na zubech
• ustupování dásní a obnažování krčků
• vznik parodontálních chobotů
• postupné vyviklání až vypadnutí zubů

Co způsobuje parodontitidu?

Už jsme to vlastně zmínili. Parodontitidu opravdu způsobuje zanedbaná ústní hygiena. Naše ústa jsou totiž bezpečným domovem pro mnoho bakterií. Jak těch prospěšných, tak těch zlých. Pokud si dostatečně zuby nečistíme, získávají převahu ty škodlivé.

Profitují díky zbytkům potravy a množí se na zubech, v mezizubním prostoru ale i na dásních. Vytvářejí zubní plak, který se postupně mění na zubní kámen a pomalu takto pracují na zvětšování zánětu.

Dásně postupně ustupují a dávají tak možnost okolním podmínkám v ústech, aby zmenšovaly množství kostní tkáně na zubních krčcích. 

Pokud se postupující zánět neřeší, vytváří se i tzv. parodontální choboty. Každý zub má v této fázi svůj chobot (kapsu), ve které se hromadí bakterie, odumřelé buňky, zubní kámen a toxiny. To společně s ústupem kosti způsobí viklání a následné vypadnutí zubu. Nezanedbatelnými faktory, které způsobují zánět dásní a okolí jsou i kouření a dědičnost.

Léčba a prevence parodontitidy

Léčba parodontitidy se odvíjí od stupně rozvinutí její závažnosti. U méně závažných a prvotních příznaků postačí pravidelné a důkladné čištění zubů a ústní dutiny a návštěva odborníka. Zubní lékař či dentální hygienista vám v této fázi odstraní přebytečný plak a zubní kámen.

Když vám odborně zuby vyčistí, vaše odhalené zubní kořeny budou rázem bez nečistot a dásně se začnou samy ozdravovat. Se správným a pravidelným čištěním se postaráte nejen gingivitidu, ale začne se lepšit i zápach z úst, který je se záněty v ústní dutině primárně spjat. Horší zprávou je, že toto onemocnění v těžkém stádiu už nijak výrazně léčit nejde.

Protože úbytek kosti zubu už ani lékař nezachrání. V nejhorších případech je nutné zakročit chirurgicky.

Co při léčbě omezte na minimum

• kouření,
• stravu bohatou na cukry,
• a alkohol.

Zdravé dásně nekrvácí

Pokud pocítíte některé z příznaků zánětu dásní včetně krvácení při čištění zubů, neváhejte navštívit svého stomatologa. Jistě vám doporučí absolvování dentální hygieny s odstraněním zubního kamene.

A poradí vám, jakou technikou zuby správně čistit. Dobré znamení je u zaléčení parodontitidy, pokud vám dásně pomalu přestávají krvácet.

To ale neplatí u kuřáků, ti většinou žijí v nevědomosti, protože kvůli kouření jim dásně krvácet vůbec nemusejí. 

Využijte všechny prostředky k odvrácení zánětu

Plnohodnotné čištění ústní dutiny je základním předpokladem, jak zvrátit horšící se zánět dásní a parodontu. Pokud zdlouhavému stání u čištění zubů neholdujete, ulehčete si práci s elektrickými kartáčky.

Nezapomeňte se svého lékaře zeptat jaká tvrdost a hustota štětin zubního kartáčku je pro péči o vaše zuby ta nejvhodnější. Určitě s ním konzultujte i sílu mezizubního kartáčku a použití mezizubní nitě k čištění prostorů mezi předními řezáky.

Pro perfektní výsledek a pocit v ústní dutině sáhněte i po ústní vodě a speciální škrabce na jazyk, která šetrně dočistí povlak vašeho jazyka.

Vybrat zubní kartáček Pasty k prevenci parodontitidy

Parodontologie

Parodontologie je obor, který léčí onemocnění parodontu neboli závěsného aparátu zubů. Pokud máte zdravou, růžovou dáseň, můžete být klidný. Přes 90% lidí však má nějaké známky postižení dásní.

Praktický zubní lékař může ve spolupráci s dentální hygienistkou zvládnou záněty konzervativní léčbou. Pokud zánět pronikne hluboko do kosti, pak je léčba určena jen do rukou parodontologa.

Hlavním vyvolávajícím faktorem onemocnění dásní jsou mikroby obsažené v zubním plaku neboli biofilmu.

Pokud je nemocná pouze dáseň, vzniká zánět dásně neboli gingivitis. Vyléčit lze bez následků správnou ústní hygienou a odstraněním zubního kamene a úpravou či výměnou nevyhovujících stomatologických prací.

Pokud se neléčí, může zánět časem přestoupit na kost a vzniká parodontitis nebo parodontitida, lidově nazývaná parodontóza. Dochází k destrukci vazivových tkání a kostní resorpci. Často probíhá plíživě, bývá v časných stadiích nebolestivá, a tak její odhalení nebývá snadné. Pokud se neléčí, konečným stádiem je ztráta zubů.

Parodontitis postihuje většinou dospělé, destrukce parodontu je spojena s lokálními dráždivými faktory, často přítomen subgingivální zubní kámen, proměnlivé složení zubního plaku, může být modifikována systémovými onemocněními, tabakismem či emočním stresem. Onemocnění probíhá různou rychlostí, dříve se označovala jako chronická a agresivní.

Gingivitis – parodontitis: mírná – střední – pokročilá

Zánět dásně  postupně přechází do hloubky na kost a současně dochází k destrukci přilehlých tkání. Levá část obrázků ukazuje normální stav, pravá schématicky poškození tkání a měkké a tvrdé povlaky na povrchu kořene.

Po každé léčbě parodontitis dochází k nezvratným změnám spojeným s ústupem dásní, proto doporučujeme zahájit léčbu co nejdříve, pokud máte některý z následujících příznaků:

• zvětšený objem dásně
• obnažení krčků zubů
• putování zubů
• viklavost zubu
• krvácení z dásní
• hnisání kolem zubu
• zápach z úst

Vyšetření

Při úvodní návštěvě zjišťujeme subjektivní obtíže klienta, hodnotíme stav dásní a přilehlých tkání, rentgenové snímky, stanovíme individuální léčebný plán a na jeho základě navrhneme další návštěvu.

Vhodné je vzít si s sebou zubní prostředky pro ústní hygienu.

Ošetření

Zub, který je hladký, je bez kazu a bez zánětu přilehlé dásně. Toto je cílem stomatologického ošetření. Běžná ústní hygiena, často jen s kartáčkem a nesprávnou technikou čištění, nevede k uzdravení nemocné dásně.

Základem celé úspěšné léčby zubů a dásní je vědět, jak na to.

1. Jakým způsobem? Správné čištění zubů je základní podmínkou zachování chrupu. Techniku čištění zubů se nenaučíme podle brožury nebo na modelu zubů.
2. Čím? Správnými pomůckami lze plak dokonale odstranit.
3. Jak dlouho? 2x denně 3 – 5 minut u dospělých při plném chrupu.
4. Proč? Chceme si zachovat funkční chrup do vysokého věku.

Podle postižení zubů se provádí

1. Extrakce zubu – vytažení v důsledku hlubokého kazu, úrazu, neléčené parodontitis, špatné polohy zubu či nevyléčitelného zánětu zubní dřeně
2. Endodontické ošetření – odstranění postižené zubní dřeně, vyčištění a kvalitní zaplnění kořenových kanálků zubu
3. Výplně, lidově plomby – vyplňují defekty zubu po kazu, ošetření zubní dřeně nebo esteticky upravují tvar zubu
4. Zubní korunky, fixní můstky, onleje – laboratorně zhotovené fixní náhrady umožňující plně obnovit funkci silně poškozené či oslabené korunky zubu. Fixní můstek pak nahrazuje chybějící zub nebo zuby ukotvením na okolní zuby nebo implantát.
5. Zavedení implantátu – umožňuje nahradit chybějící zub.
6. Dlahování zubů – při pohyblivosti zubů, buď snímatelnou dlahou, nebo fixní upevněnou na povrchu zubů nebo uvnitř korunek
7. Protézy – snímací náhrady zubů, v případě nemožnosti zhotovení pevné náhrady zubů

Jak léčba probíhá?

Vstupní parodontologické vyšetření zahrnuje zhodnocení stavu dásní, zubů a přilehlých tkání, vyhodnocení rentgenových snímků a plán léčby. Dále pak možnost odběru na škodlivé parodontální mikroby pomocí diagnostických testů s doporučením antibiotické léčby.

Pro léčbu dásní a kvalitní práci v dutině ústní s dlouhodobou prognózou je nutná kvalitní domácí zubní péče doplněná profesionální zubní hygienou. Tuto službu zajišťuje dentální hygienistka, která je nedílnou součástí moderního stomatologického týmu.

Efektivní léčba parodontitis se neobejde bez dentální hygieny. Přestože její práce není hrazena z veřejného zdravotního pojištění, její péče směřuje od terapeutických výkonů k preventivní péči a vzdělávání klientů. Kontrola zdraví dutiny ústní přispívá k celkovému zdraví.

Preventivní stomatologie je dnes v rukou dentálních hygienistek.

Dentální hygienistka provádí činnost podle vyhlášky č. 391/2017 Sb.

Vychovává a instruuje pacienty k preventivní péči o ústní dutinu. Stanovuje úroveň individuální hygieny, provádí nácvik postupů a technik ústní hygieny a kontroluje jeich účinnost. Provádí preventivní činnost, podílí se na profylaxi onemocnění ústní dutiny, včetně odhalení časných patologických změn a prevence jejich zhoršování.

Cílem systematické parodontologické léčby je odstranění infekce, zastavení destrukce parodontu a, pokud je to možné, regenerace destruované parodontální tkáně.

Podle pokročilosti škodlivých procesů a jejich následků může mít léčba několik fází.

1. Hygienická fáze – odstranění měkkých povlaků, pigmentací, zubního kamene  po úroveň dásně. Odstraňují se zuby se špatnou prognózou, ošetřují zubní kazy, převislé výplně, upravují nevyhovující protetické práce.
2. Konzervativní fáze – hloubkové čištění povrchu zubu za účelem odstranění měkkým a tvrdých povlaků a toxických látek z povrchu zubu pod dásní. 1 – 2 návštěvy, nejlépe do 24 hodin. U mělkých parodontálních chobotů do 5mm hloubky dojde při správně prováděné dentální hygieně k plnému uzdravení dásně a přilehlých tkání. Provádí   dlahování výrazně oslabených  a pohyblivých zubů.
3. Fáze hojení ošetřených tkání trvá nejméně 8 týdnů.
4. Fáze podpůrné a udržovací léčby –  recall. Tímto končí léčba gingivitis. Parodont je zhojen, klient má dobrou úroveň ústní hygieny. Pokud nedojde k vyhojení parodontu a domácí hygiena není dobrá, pak se léčba vrací do hygienické fáze.
5. Chirurgická fáze – postupy řeší kostní defekty, plastická chirurgie parodontu pro úpravu měkkých tkání. Odstraňuje přetrvávající parodontální choboty, upracuje kost poškozenou zánětem a obnovuje parodontální tkáně, aby mohly plně plnit svou funkci. Při tom však dochází k mírnému ústupu dásní a možnému obnažení zubních krčků.
6. Fáze rekonstrukční obnovuje funkci a estetiku chrupu po parodontologické léčbě.

Úspěch léčby: hloubka dásňového žlábku do 3mm, dáseň po sondáži nekrvácí, funkční stav chrupu, nebolí, přijatelná estetika, dokonalá ústní hygiena klienta, rentgenové vyšetření během 2 let bez ztráty kosti.

Revmatická artritida – Mojezdraví.cz

Příčina této nemoci není známa. Jde o autoimunitní onemocnění, takže určitý vliv hraje dědičnost, genetika a životní prostředí. Ženy onemocní třikrát častěji než muži. Nemoc se vyskytuje poprvé většinou mezi 20. a 50. rokem života, ovšem mohou jí onemocnět i malé děti. Nemoc nelze vyléčit, léčba je soustředěna na zmírnění příznaků.

Příznaky

Prvními příznaky revmatoidní artritidy jsou bolesti, tuhost kloubů obzvláště ráno a otoky kloubů prstů na obou rukách. Někdy bolí jen jeden nebo několik málo kloubů. Dalším příznakem, který přichází spolu s bolestí kloubů, je únava, vyčerpání, ztráta váhy a mírná horečka. Také se může přidat necitlivost nebo brnění rukou, chudokrevnost, dlouho se hojící zranění kloubů.

Zhruba u pětiny pacientů zase příznaky spontánně vymizí. Většinou se však zhoršují a přidávají se další klouby. Funkčnost postižených kloubů se časem snižuje. Revmatickou artritidou mohou být postiženy i další orgány, zejména srdce. V plicích a srdci mohou vzniknout revmatické uzlíky. Ty se mohou objevit i na kůži v blízkosti postižených kloubů jako bulky veliké až několik centimetrů.

Léčba

Léčba je soustředěna na zmírnění příznaků. U lehčích forem stačí podávání nesteroidních antivrevmatik (bez kortikosteroidů, například aspirin, diklofenak, ibuprofen). Tyto léky jen tiší bolest a nemoc neléčí, při dlouhodobém užívání mohou poškozovat zažívací trakt.

Dále se používají také nesteroidní antivrevmatika, tzv. coxiby, které jsou stejně účinné, ale zažívací trakt nepoškozují. Mohou mít ale jiné nepříznivé účinky na ledviny, cévní systém a srdce. Také jsou velmi drahé. O jejich vhodnosti rozhodne lékař.

Rozvoj onemocnění zmírňují soli zlata, hydrochlorochin, penicilamin, sulfasalazin a metotrexát. Účinek je však pomalý a vedlejší příznaky hojné.

Dále jsou používány kortikosteroidy (hydrokortizon, prednizolon, dexametazon a další), které působí protizánětlivě. Aby se zmenšily jejich nežádoucí účinky, musí být kortikosteroidy užívány v co nejnižších (ale ještě účinných) dávkách, přesně podle pokynů lékaře.

Naděje jsou vkládány do biologických imunomodulátorů (látky, které ovlivňují imunitní systém). Tyto látky velmi účinně potlačují zánět tak, že blokují signální molekuly pro rozvoj zánětu nezbytné. Potlačením zánětu (přirozeného obranného mechanismu organismu) mohou však oživit chronické infekce. Proto by se mělo k léčbě těmito léky přistupovat mimořádně citlivě.

K chirurgické léčbě se přistupuje v případě, že léky nepomohly zabránit těžkému poškození kloubů nebo mají závažné vedlejší účinky. Například je-li kloub už nefunkční, může být nahrazen umělým.

Léky 

Předepisují se nesteroidní antirevmatika (ibalgin, diclofenak, ibuprofen atd.), kortikoidy, coxiny, biologické imunomodulátory. Více viz léčba.

Bylinky

Mohou pomoci tyto bylinky:

Jalovec obecný – rozžvýkat denně několik bobulek, velmi dobrý jako přirozená desinfekce. Kopřiva dvoudomá – účinný je jak čaj z ní, tak potírání zánětlivých ložisek jejími listy díky silným močopudným účinkům. Má také velmi mnoho vitamínů.

Oves setý – koupel z něj pomáhá při revmatických bolestech.Rybíz černý – velmi mnoho vitamínů k posílení imunity, konzumujte čerstvý i jinak upravený.Smetánka lékařská – čaj z této bylinky je silně močopudný a je vhodné vypít jej větší množství během krátké doby.

Šalvěj lékařská – čaj z ní má protizánětlivé účinky, posiluje a uklidňuje. Řebříček obecný – pomáhá diuretickými a protizánětlivými účinky ve formě čaje, koupele i olejů a tinktur. Užívejte s mírou, nadměrné používání může vyvolat bolesti hlavy a závratě.

Třezalka tečkovaná – je univerzálním lékem při celé řadě chorob. Posiluje tělo i nervy. Užívejte ve formě čajů i tablet.

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal?

Homeopatika

Po dohodě s lékařem je možné použít tato homeopatika:

Traumeel S (mast) – Dle doporučení výrobce: poranění všeho druhu (sport, nehoda) jako podvrtnutí, vymknutí, zhmoždění, krvácení do kloubů, zlomeniny, otřes mozku atd.

Postoperační a posttraumatický otok a otoky měkkých tkání. Zánětlivé a se zánětem spojené degenerativní procesy v různých orgánech a tkáních. Zánětlivé procesy v podpůrném a pohybovém aparátu.

           

Rhus toxicodendron 9 CH – Revmatické bolesti jako následek vlhkého anebo deštivého počasí. Pocit trhání a tahání v okolí kloubů nebo i v kloubech. Velký neklid.

Bolesti se zhorší při začátku pohybu, avšak pokud pacient překoná počáteční potíže a vytrvá v pohybu, například v chůzi, dostaví se úleva. Zlepšení teplem a suchými teplými obklady.

Zvláště příjemná a úlevná je termoláhev zabalená v suchém ručníku přiložená na záda.

Calcarea carbonia 9CH – Revmatická artritida. Pacient působí velmi ustaraným dojmem, potí se na hlavě, zejména v noci.

Calcarea phosporica 9CH – Velmi bolestivé revma zvláště na rukou, prstech, zápěstích a kotnících. Velmi obtížné a bolestivé pohyby. Ideální je podat toto homeopatikum brzy, když se začínají bolesti projevovat na kloubu, jímž je palec spojen s rukou.

Causticum 9CH – Lokálně umístěný revmatismus, například v čelistním kloubu. Může se současně objevit i ztuhlost šíje, případně částečná paralýza obličejových svalů, zvláště po expozici studenému větru. Příčinou potíží bývá téměř vždy nachlazení studeným větrem. Za deštivého počasí jsou potíže naopak mírnější.

Domácí léčba a babské rady

Je dobré upravit stravovací zvyklosti, omezit potraviny, které obsahují kyselinu arachidonovou. Jde hlavně o vajíčka, vepřové sádlo, játrový salám a vepřová játra. Doporučuje se zvýšit příjem nenasycených mastných kyselin (v rybách), vitamínu C a E, selenu (zelenina a rostlinné oleje), kalcia (mléko a mléčné produkty) a vitamínu D.

Vyšetření 

V raných stádiích nemoci se těžko rozpoznává. Lékař prohlédne tělo a odebere krev. Následuje rentgen. Revmatické uzlíky jsou však patrné až v pozdějších stadiích nemoci.

Možné komplikace

Komplikací je postižení vnitřních orgánů.

Trvalé následky

Následkem může být postupná invalidita, nemoc zkracuje život asi o deset let.

Zdravotní cviky

Cvičení a fyzioterapie jsou stejně důležité jako léky. Cvičení pomáhá zmírnit postižení kloubů a posiluje svalstvo. Používají se střídání chladu a tepla, koupele, elektroterapie, masáže a léčba světlem.

Kdy jít k lékaři

Lékaře navštivte při bolestech kloubů.

Revmatická artritida může postihnout i kojence

Hlavní obsah

V současnosti se takto léčí asi 90 dětí. Problém podle Hozy nastane, až tyto děti dospějí. Zatím na základě tiché dohody v biologické léčbě pokračují i poté, co dovršily 19. rok věku. Mezi dospělými revmatiky tuto léčbu dostane třetina až čtvrtina pacientů, pro které by byla vhodná. Léčí se tak přibližně 500 lidí.

Revmatické onemocnění se může vzácně objevit už u kojence. Třetina malých pacientů onemocní v předškolním věku. K hlavním příznakům patří bolesti a otoky kloubů. Revmatismus často provázejí kožní vyrážky, vředy na sliznici, problémy v zažívacím traktu, změny na mozku, poškození oka a srdeční obtíže, které výjimečně mohou už u dětí vést k infarktu.

Pro léčbu je důležité, aby lékař včas stanovil správnou diagnózu. Jinak nastává nevratné poškození kloubů. Podle Hozy se v poslední době díky proškolování schopnost pediatrů diagnostikovat u dětí revma zlepšila.

Biologická léčba je účinná jen u některých revmatických onemocnění a kritéria pro její nasazení u dětí stanovila mezinárodní společnost. Mohou ji dostávat děti starší tří let, na které nezabírají jiné typy léků, mají postiženo více než pět kloubů a jsou nemocné déle než půl roku. U dětí se v Česku aplikuje ve dvou centrech, a to ve VFN a v motolské nemocnici.

Zatím není známa příčina revmatické artritidy, což ztěžuje i nalezení účinné léčby.

Předpokládá se, že jednu z klíčových rolí hraje nepřiměřená reakce imunitního systému, který náhle nedokáže odlišit vnější choroboplodné zárodky od vlastní tkáně, a napadne proto i vlastní tělo, v tomto případě klouby.

Biologická léčba tlumí nesprávnou aktivitu uvolňování buněk imunitního systému. Zklidní a často dlouhodobě utlumí projevy artritidy. Neexistuje však lék, který by revmatickou artritidu definitivně vyléčil.

Čtrnáctiletý Adam onemocněl v deseti letech. Těžko se pohyboval, měl bolesti, někdy ani nedokázal vstát z postele. Třikrát týdně dojížděl do nemocnice, kde mu lékaři aplikovali léky prostřednictvím kapačky. Podrobil se operaci oka, ale vytváří se mu na něm šedý zákal. Biologická léčba mu pomohla tak, že na první pohled na něm není nic patrné. Pokud ji však přestal na krátkou dobu brát, jeho stav se prudce zhoršil. Jeho matka Hana Starková je jednou z organizátorek občanského sdružení pro pomoc dětem s poruchou autoimunitního systému nazvaného Autoimunita. Informace lze najít na internetových stránkách www.autoimunita.cz .

Existuje i několik dalších pacientských organizací, část z nich vytvořila novou Českou asociaci pro revmatické choroby, které má adresu www.card-cz.org .

Hlavní zprávy

Revmatoidní artritida – příznaky, léčba a stádia nemoci

• Pro artritidu je typická deformace kloubů.
• Kolena bývají postižena jako první.
• Zpočátku může pacienty bolet jen jeden článek prstu.
• Zejména po ránu pociťují pacienti silnou ztuhlost.
• Kromě léků je důležitá také fyzioterapie, která mírní příznaky nemoci.
• Artritidou netrpí jen staří lidé, ale i ti kolem dvacátého věku.

Revmatoidní artritida je autoimunitní onemocnění napadající klouby. Postihuje lidi mezi 20. a 50 rokem života a o něco častěji ženy. Na revma, jak se nemoci lidově říká, neexistuje žádný lék. Jeho léčba proto spočívá jen v tlumení příznaků léky a fyzioterapií.

Artritida může vést až k trvalé invaliditě.

Revmatoidní artritida je autoimunitní onemocnění, které postihuje především klouby a vyvolává v nich chronický zánět. Napadá však i další části těla jako plíce, srdce nebo oči. Onemocnění, které je mezi lidmi známé jako revma, se nejčastěji vyskytuje mezi 20. a 50. rokem života a častěji u žen. Mohou jím však onemocnět i malé děti. Příčina revmatu není známá.

Příznaky a průběh nemoci

Mezi nejčastější příznaky artritidy patří:

• Bolest kloubů
• Ztuhlost kloubů
• Otoky kloubů

Zejména na začátku onemocnění se objevují bolesti kloubů různé intenzity. Klidová bolest a ztuhlost je pak horší ráno a obvykle trvá déle než hodinu. Nejdříve bývají postiženy kolenní klouby a klouby prstů a ruky. Otok, bolestivost na pohmat a teplejší kůže pak značí zánět.

U pacientů se často vyskytuje také únava a vyčerpání. Doprovodným příznakem bývá i horečka, může se objevit také úbytek na váze.

Přibližně u pětiny pacientů však příznaky sami zmizí, většinou se však zhoršují a bolest se pomalu rozšiřuje na další části těla. Funkčnost napadených kloubů se tak časem snižuje.

Dochází také k jejich destrukci, kterou doprovází změna tvaru. Typicky se mění postavení zápěstí a prstů. Ty se různě ohýbají a vytáčejí směrem k malíkové straně ruky.

Revmatoidní artritidou nemusejí onemocnět jen klouby, může napadat také plíce a srdce, kde mohou vznikat revmatické uzly. Ty se často objevují také na kůži, konkrétně v blízkosti postižených kloubů, a dorůstají do velikosti několika centimetrů.

Léčba

Jelikož se jedná o nevyléčitelné onemocnění, soustředí se léčba na mírnění příznaků. Kromě léků, které potlačují zánětlivou reakci a zpomalují průběh nemoci, podstupují pacienti také fyzioterapii. Záleží však na stádiu choroby, věku pacienta a celkovém zdravotním stavu.

V období zánětlivé fáze se doporučuje klidový režim, zachování každodenní aktivity je však důležité. V dalším stádiu se léčba zaměřuje na prevenci vzniku kloubních deformit.

Co na revma pomáhá?

Kromě léků a fyzioterapie se pacientům trpícím artritidou doporučuje pozměnit stravovací návyky. Konkrétně je dobré omezit potraviny, které obsahují kyselinu arachidonovou, která se nachází například ve vepřovém mase a vejcích. Naopak se doporučuje zvýšit přísun nenasycených mastných kyselin, vitamínu C a E, vápníku a vitamínu D.

Z bylinek mohou pomoci:

• Jalovec obecný
• Kopřiva dvoudomá
• Oves setý
• Rybíz černý
• Smetánka lékařská
• Šalvěj lékařská
• Řebříček obecný
• Třezalka tečkovaná

Revmatoidní artritida versus revmatická horečka

Ačkoli by se někomu podle jednotlivých názvů mohlo zdát, že se jedná o jednu a tu samou nemoc, příliš společného tyto choroby nemají. Revmatická horečka se objevuje většinou 2 až 4 týdny po neléčené streptokokové infekci. A kromě horečky je pro onemocnění charakteristické také postižení kloubů, nejčastěji kolen, kotníků, loktů a zápěstích.

Nejvíce postiženým orgánem však bývá srdce, které pobolívá a může se na něm tvořit šelest, což značí poškození chlopní. Ty se vlivem zánětu zajizví a můžou způsobit srdeční arytmii či dokonce selhání. Dalšími příznaky revmatické horečky bývají nekontrolovatelné pohyby těla. Zejména rukou, nohou a obličeje. Tyto záškuby svědčí o poškození nervového systému.