Všichni víme, že jíst syrové maso s sebou nese riziko nákazy salmonelou a dalších nemocí přenášených potravinami. Když jste chtěli chutnat syrové těsto, pravděpodobně už vás zastavila máma s tím, že to není tak dobrý nápad, i když to tak dobře chutná. Ale když přijde řada na zeleninu a jiné plodiny, je vždycky všechno v pořádku, no ne? Ne tak úplně.
Některé potraviny v syrovém stavu obsahují přírodní toxiny a těžko stravitelné cukry, které mohou způsobit problémy zažívacího traktu a jiné nepříjemné příznaky. Jiné jsou zas tepelně neupravené a nepasterizované hostiteli pro škodlivé bakterie. Odborníci nás seznámili s 6ti potravinami, o kterých jste pravděpodobně nevěděli, že se jim v jejich syrovém stavu máte vyhnout.
Brambory
Nikoho asi nenapadne dát si ráno na snídani hrnec syrových brambor. Ale pokud byste si přece jenom s touhle myšlenkou pohrávali, raději to nedělejte.
„Nevařený škrob v bramborách může způsobit zažívací problémy, plynatost a nadýmání,“ říká Ashvini Mashru, MA, RD, LDN, majitel Wellness Nutrition Concepts v Malvernu. „Pro eliminaci rizika potíží raději brambory pečte, vařte normálně nebo v páře.
“ A u zelených brambor to platí dvojnásob! Obsahují vysokou koncentraci jedovatých toxinů, které mohou způsobit bolesti hlavy a nevolnost, a to i v malých dávkách.
Klíčky
Chutnají jako ředkvičky nebo vojtěškové výhonky a jsou ozdobou salátu. Ale používejte je opatrně. Nevařené jsou přímo semeništěm škodlivých bakterií.
„Hromadí se v nich například salmonela nebo listeria,“ varuje Lisa Cohn, registrovaná dietetická poradkyně pro miVIP Surgery Centrer.
“Klíčky by měly být zakoupeny čerstvé, nejlépe někde z farmy, ale i tak by se jim měli vyhnout starší lidé, těhotné ženy a ti, co mají problémy s imunitou. Důkladně klíčky omyjte, a když si nejste jistí, raději je nekupujte.
Červené fazole
Tyto výživné luštěniny a levný zdroj vitamínů musíte nejdřív uvařit. „ Konzumace syrových červených fazolí může způsobit extrémní nevolnost, silné zvracení a průjem z přirozeně se vyskytujících lektinů a fytohemaglutinů,“ říká Jennifer Christmanová, dietoložka z Medifast.
Lektin se nachází sice i v jiných rostlinách, ale vysokou koncentraci má právě ve fazolích. Zničíte ho tak, že fazole namočíte na 5 hodin do vody a pak je povaříte nejméně 30 minut ve sladké vodě,“ říká Christmanová. Konzervované fazole jsou už upravené, tedy bezpečné ke konzumaci.
Med
Syrový med v supermarketech hledá čím dál tím víc lidí jako zdravé přírodní sladidlo. Ale nepasterizovaný med může obsahovat Grayanotoxin, tedy se přirozeně vyskytující neurotoxin. „I když pro lidi není smrtelný, může vám způsobit závratě, hypotéze a vagální blok,“ říká Cohn.
Juka
Ze škrobových kořenů této rostliny můžete připravit kaši nebo je zpracovat podobně jako brambory. Pak je juka plná živin. Ale syrová juka obsahuje kyanid, a to nejčastěji v listech.
“Tím se rostlina brání tomu, aby byla sežraná zvířaty, ale malé množství kyanidu proniká i do kořene, tedy do jedlé části,“ říká Scott Michal Schreiber, chiropraktik v Newarku.
“Kořeny musejí být sušené, namočené ve vodě, důkladně opláchnuté nebo vařené co nejdříve po sklizni.
Mléko
Čerstvé mléko se stalo trendem těch, kteří ho považují za prevenci chorob a nemocí z povolání,“ říká Christmanová. „Problém je v tom, že syrové mléko přímo od kravičky není pasterizované.“ V průběhu pasterizace se mléko zahřeje na 15 sekund na teplotu 161°C, pak následuje rychlé ochlazení.
Tento proces zabíjí choroboplodné zárodky bakterií, které způsobují salmonelu a listerii. Podle CDC jsou nemocni z pití syrového mléka nebo jezení výrobků z nich na vzestupu. A děti jsou nejvíce ohroženou skupinou.
Christmanová poznamenává,“ Pasterizace mléka nesnižuje nutriční hodnoty mléka a mléko můžete nechat na nějakou dobu v lednici.“
Bez elánu a sebevědomí úspěchu nedosáhnete – Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Jako první Češka získala prestižní americkou cenu Harvey W. Wiley Award za přínos k vývoji moderních analytických metod. Působí v Programovém výboru EU ‚Food Security, Sustainable Agriculture and Forestry, Marine, Maritime and Inland Water Research and the Bioeconomy’ a v řadě dalších mezinárodních orgánů. Její opakované úspěchy v evropských grantových výzvách jsou mimořádné. Hirschův index? 57! Profesorka Jana Hajšlová z Ústavu analýzy potravin a výživy zkrátka hraje první ligu. „Když míří studenti na nějakou soutěž, vždycky jim říkám — jedete tam vyhrát,“ usmívá se ve vzácné chvíli, kdy nikdo neklepe na její dveře, nevolá nebo ji neshání e-mailem. Přesto má neustále energie na rozdávání.
Aktuálně jste hlavní řešitelkou grantů ministerstva školství (4), ministerstva zemědělství (3), ministerstva průmyslu a obchodu (3), ministerstva zdravotnictví (1) a Technologické agentury ČR (2). Navíc se podílíte hned na třech projektech evropského výzkumného programu Horizon 2020, což je známka nejvyšší kvality. Čím si vysvětlujete takovou grantovou úspěšnost?
Celá věc má hluboké kořeny v konci 80. let minulého století, kdy jsem absolvovala postdoktorandský pobyt v Holandsku na Free University of Amsterdam.
Když jsem tehdy seděla na prvním společném mítinku naší skupiny, kterou tvořili kromě profesora především doktorandi, jeden z nich při diskusi s profesorem vůbec neváhal na profesorovu odbornou výtku odpovědět: I strongly disagree… To by v tehdejším Československu nebylo vůbec myslitelné.
Já jsem si díky tomuto i dalším podobným zážitkům z Holandska uvědomila, že jejich koncept úspěšné vědy je založen primárně na hlubokém vzájemném respektu a partnerství mezi seniorními výzkumníky a mladou generací.
Kromě toho jsem si přivezla řadu kontaktů, což vám pak, pokud odborně neselžete, otvírá dveře k řadě navazujících mezinárodních spoluprací.
V pozdější době se ukázalo také jako velké plus, že jsme na začátku nového tisíciletí založili – mimochodem se spolužákem z Amsterdamu – vědecké symposium RAFA (Recent Advances in Food Analysis). Tím jsme se v mezinárodním kontextu hrozně zviditelnili. Poprvé účastníci jeli do Prahy, protože to bylo pro lidi ze Západu exotické, podruhé, protože už je to zajímalo po odborné stránce. A jezdit pak nikdy nepřestali – RAFA se stala prestižním vědeckým setkáním.
Devátý ročník RAFA (koná se ve dvouleté periodě) skončil před pár týdny. Zúčastnilo se ho přes 800 vědců a akademiků z více než 60 zemí světa. Jak náročné je takovou akci připravit?
Je to samozřejmě celoroční záležitost. Koncept je založen na dvou principech. Zaprvé – vůbec nedáváme do programu komerční firmy, byť jich je v našem oboru spousta, prostor dostanou na dedikovaných seminářích. Zadruhé – investujeme do klíčových přednášejících, vždy jsou to světová jména. Takže top kvalita je zaručena.
Pečlivě také rozhodujeme o příspěvcích mladých výzkumníků, jejich abstrakty bodujeme a zařazení do programu se děje pouze na základě pořadí. Dbáme také na kvalitu doprovodného programu včetně společenského gala dinner, protože to jsou momenty, které výrazně dotváří celkový dojem a umožňují navázat neformální kontakty.
Kdo vám s organizací pomáhá?
Na organizaci se podílejí všichni naši doktorandi, firmu si najímáme pouze na projekci a expertní služby. Hlavní tíha ale leží na skvělé kolegyni Monice Tomaniové, která zajišťuje vysoce kompetentní organizační podporu. U ní jsme dokonce prolomili v Čechách ještě stále převládající tabu práce z domova.
Pokud to není nutné, do Prahy jezdit nemusí, a přesto vše funguje skvěle, jako by tu byla fyzicky s námi. Její práce, jak té odborné, tak i manažerské, si moc ceníme. Dostala už několikrát nabídku na zajímavé pozice jinde, ale povedlo se nám ji udržet a já doufám, že tu udělá skvělou kariéru.
Monika je také klíčová osoba pro evropské projekty.
Je RAFA výdělečná?
Ano, díky sponzorským firmám. Část získaných prostředků se vrací do režie VŠCHT, ostatní pak využijeme pro dofinancování doktorandů a postdoků. My nemáme problém s tím, že bychom jich měli málo, protože je dokážeme zaplatit.
Kromě RAFA i z vědeckých projektů nebo véháček (vedlejší hospodářská činnost – pozn. redakce). Oni nám to pak vracejí svými výkony i entuziasmem.
Když máte šikovného, nadaného doktoranda nebo postdoka, musíte mu prostě vytvořit podmínky, aby se mohl soustředit na to, v čem je dobrý a pro ústav přínosný. A ne, aby si musel přivydělávat jinde a nemohl důstojně žít.
S ohledem na široký záběr a množství řešených projektů předpokládám, že vaše činnost je primárně manažerská…
Ano, je to tak.
Absolvovala jste s ohledem na tuto skutečnost nějaké manažerské kurzy, nebo řídíte skupinu na základě získaných zkušeností?
Nemám žádné manažerské vzdělání. Podle mě je klíčová mentalita člověka, díky níž má nějaký předpoklad si věci pořádně rozmyslet a cíle pak naplňovat. Plus je nutné udržovat si odbornou úroveň, aby měla rozhodnutí reálný základ. Ještě před 100 lety nebyly ženy připuštěny ke studiu na technických vysokých školách v Rakousko-Uhersku.
Se vznikem samostatného Československa se situace změnila, v rámci Českého vysokého učení technického byla ustavena jako jedna ze sedmi vysokých škol Vysoká škola chemicko-technologického inženýrství (VŠCHTI), na které již ve školním roce 1920/21 studovalo 48 žen, což bylo 5 % ze všech posluchačů. Dnes činí podíl žen na celkovém počtu studentů VŠCHT Praha 61 %.
Více na https://gro.vscht.cz/.
Najdete čas na oponenturu prací svých studentů?
Na tvorbě článků spolupracuji se studenty hodně. Považuji to za důležité. Jednak kvůli kvalitě užité angličtiny, na tu velmi dbám, jednak si myslím, že články psát umím a ráda bych tuto dovednost svým studentům předala.
Vracím jim články s konkrétními otázkami, komentáři a náměty klidně pětkrát nebo šestkrát, přestože mi to bere mnohem víc času, než kdybych to rovnou přepsala. Jenže to by jim bylo k ničemu, stejně jako kdybych to dělala jako jeden můj profesor, který mi vracel práce s komentářem: lépe.
Nechávám také studenty odpovídat na otázky či připomínky editorů a recenzentů. Obecně se je snažím vést k zodpovědnosti co nejdříve. Když jsou trochu zkušenější, dostávají možnost vést vlastní projekty a řídit mladší kolegy.
Navíc je často vysíláme do zahraničí, aby nasbírali nové informace, přístupy a kontakty, které pak využijí v dalších grantových žádostech.
Šance a velká zodpovědnost pro mladé nese evidentně své ovoce – ve vedení ústavu vás nedávno vystřídala vaše bývalá doktorandka Jana Pulkrabová, která navíc před pár týdny v 39 letech dosáhla na profesorský titul.
Jana si to vše vydobyla sama svou kvalitní a tvrdou prací. Zároveň je velkou inspirací pro ostatní, protože když máte mladého šéfa, vidíte, že sami můžete brzy něčeho velkého dosáhnout. Na ústavu máme opravdu hodně mladých, to je něco, co se počítá. Neodešli, přestože patří k nejlepším a byl by o ně velký zájem i jinde.
Sleduji vaše působení na VŠCHT jen zpovzdálí, přesto si myslím, že se nespletu, když o vás řeknu, že druhá místa vás nezajímají.
Je to tak. Když míří studenti na nějakou soutěž, vždycky jim říkám: jedete tam vyhrát. Když se to pak nepovede, v pořádku, to se stává a musíte umět přijmout porážku. Ale ambice na startu musí být ty nejvyšší, bez toho nic nedokážete.
Máte v sobě tuhle vlastnost od malička, nebo jste ji získala až postupem času?
Ono to je vlastně dost osobní. Po rozvodu rodičů jsme neměli moc peněz, navíc rodiče se politicky neangažovali, takže ani po této stránce jsem nemohla očekávat žádnou podporu.
Neměla jsem holt nové džíny, nejezdili jsme na dovolenou k moři, ale maminka s babičkou pořád říkaly: Nic si z toho nedělej, když toho budeš hodně umět, bude to v budoucnu tvoje velká devíza. Inspirací byl samozřejmě i otec, absolvent VŠCHT, který chemií žil.
Navíc, i když to zní trochu divně, jsem se musela dobře učit, abych dosáhla na prospěchová stipendia. Později mi nejvíc pomohl zmiňovaný studijní pobyt v Holandsku, kde jsem viděla na vlastní oči, že musíte mít elán a sebevědomí, pokud chcete být úspěšný.
Jak jste se v roce 1987, tedy v éře komunistického režimu, dostala na dva roky do Holandska?
V době perestrojky tehdy holandská ambasáda vypsala stipendijní program pro československé studenty. Já jsem do žádosti uvedla, že se chci jako postdok věnovat environmentální chemii, byť jsem o ní zase tolik nevěděla. Ale to slovo se mi líbilo (směje se). Oni nejspíš viděli, že se tenhle směr u nás vůbec neprovozuje, tak mi to stipendium přiřkli.
To byl asi celkem šok, vyrazit poprvé na druhou stranu železné opony a rovnou na dva roky?
Upřímně, bylo to pro mě hrozný. Neměli jsme konvertibilní měnu, takže jsem byla extrémně chudá. Nemohla jsem si zaplatit ani zdravotní pojištění, představa, že si třeba zlomím nohu, byla děsivá.
Navíc se na mě všichni zpočátku dívali jako na exota z Východu – ptali se mě třeba, proč mám červenou sukni, jestli je to povinná komunistická výbava. Jestli mi vybrala manžela komunistická strana. Nebo mě vzali do koupelny a koukali se, jak budu reagovat na automatickou pračku…
Mimo to jsem neuměla moc dobře anglicky, takže jsem se po nocích učila slovíčka a spala tři – čtyři hodiny denně. V laboratoři mi nikdo s ničím neradil, postavili mě před kapalinový chromatograf, který jsem předtím nikdy neviděla, do ruky vložili manuál a já ho musela sama sestavit. Bylo to tvrdé období.
Na druhou stranu, co se týče teoretických znalostí, západní kolegy jsme ještě s jedním kamarádem z Brna převyšovali, a to významně.
Po návratu jste se v roce 1990 habilitovala a o sedm let později stala profesorkou.
Málem nestala, téměř polovina vědecké rady hlasovala proti, že jsem prý ještě moc mladá a někde v pozadí bylo, že navíc žena (v té době ve Vědecké radě VŠCHT nebyla ani jediná). Mně přitom bylo 45 a měla jsem všechna kritéria splněná.
Neuvažovala jste někdy o kariéře mimo univerzitu, třeba na Akademii věd?
Ne. Měla jsem po návratu zajímavou nabídku z výzkumného ústavu, ale chtěla jsem zůstat na VŠCHT.
Tady je výhoda, že máte kolem sebe obnovitelné množství mladých talentovaných lidí, které můžete zapojit do výzkumu a chodu ústavu.
Na akademii jsou možná větší peníze i klid, ale já cítím, že kdo dělá špičkovou vědu, tak by měl učit. To je to nejdůležitější, co můžete pro mladé lidi udělat – předat jim aktuálně nejvyšší úroveň znalostí v daném oboru.
V Holandsku jste studovala environmentální chemii, pak jste ale přesedlala na analýzu potravin. Proč?
Ty oblasti spolu hodně souvisejí, začínali jsme na environmentálních kontaminantech v potravinách.
Později, když se habilitovala kolegyně Jana Pulkrabová a založila pro tuto tematiku vlastní tým, jsem se jí do toho už nechtěla příliš plést a začala se věnovat především metabolomice (metabolomika identifikuje, kvantifikuje a charakterizuje velký počet metabolitů v biologických vzorcích – pozn. red.).
My se na ústavu vědomě snažíme nacházet témata, která mají potenciál a která ostatní zatím nerozvíjejí. Nedávno jsme se například začali věnovat cannabisu. Flexibilita v tématech je důležitá. Jako vědec musíte reflektovat, kam se odborné i tržní prostředí vyvíjí, jinak pak po čase nemáte ve smyslu „novosti“ co nabídnout.
Na začátku rozhovoru jsem připomínal vaše úspěchy v EU programu Horizon 2020. Můžete projekty přiblížit konkrétněji?
Ráda, ale nejprve bych chtěla říct, že mě mrzí, že v nich VŠCHT jako celek není úspěšná více. My to know-how máme, daří se nám je získávat, ale ostatní jako by o participaci v Horizonu 2020 ani neuvažovali.
Přitom se tam dají získat velké peníze, které vás osvobodí od svým způsobem nesmyslných podmínek a nároků některých tuzemských poskytovatelů, kteří vás extrémně zatíží kvůli dotaci ve výši 300 tisíc.
Uspět v Horizonu 2020 není snadné, ale nemožné také ne – klíčové je mít kvalitní kontakty v zahraničí, upravit výzkumné téma tak, aby přesně odpovídalo vypsané výzvě, a, jak jsem už zmínila, zaměřovat se na vysoce aktuální témata.
Jedním ze tří aktuálně řešených projektů je EU – China Safe, který se zabývá bezpečností potravin na těchto zásadních trzích. Jaká je role VŠCHT?
Ve zkratce – budovat školicí sítě a organizovat řadu společných akcí v EU a Číně tak, aby všichni správně používali dostupné analytické metody pro kontrolu kvality a bezpečnosti potravin. Projekt pomalu končí, ale zdá se, že na spadnutí je jeho pokračování v rámci německého konsorcia pod názvem Foodstar.
Jsem ráda, že se mi podařilo zahraniční kolegy přesvědčit, aby nám kromě tréninku a diseminace alokovali peníze také na vědeckou činnost. Naším úkolem bude zavádět metody pro sledování potenciální přítomnosti 400–500 reziduí pesticidů v čajích, což je významná čínská komodita.
V případě bylinných čajů budeme navíc sledovat přítomnost mykotoxinů pocházejících z hub a alkaloidů z plevelných rostlin. A tohle vše provedeme v jedné integrované metodě, což ve výsledku znamená, že v místě kontroly nebudou potřeba tři přístroje a tři postupy, ale jen jeden.
To umožní výrazně snazší kontrolu i v čínských regionech, které nejsou tak dobře vybaveny jako bohatší aglomerace. Dalším naším úkolem bude čaj autentikovat. Jako relativně drahá komodita se často falšuje tak, že se ke kvalitnímu základu přisype něco méně kvalitního. Což má logicky negativní vliv na reputaci u zákazníků.
My čínské straně pomůžeme čaje autentikovat, oni nám na oplátku poskytnou autentické vzorky, na nichž budeme moci celý autentikační model vystavět. Protože když budete čaj shánět v Čechách, nemůžete mít 100% jistotu, že je ten vzorek původní.
Další projekt nese název Foodsmartphone. Oč jde?
Cílem je, aby mohl zákazník pomocí aplikace v běžném smartphonu zjistit přímo v obchodě, zda potravina obsahuje rezidua určité nebezpečné skupiny pesticidů.
Pracuje na tom jeden náš postdok z Řecka, kterého jsme vybrali v konkurenci 75 uchazečů z celého světa.
Kolegové z ostatních zapojených univerzit dělají v rámci projektu totéž, pouze se zaměřují na jiné kontaminanty, například na detekci alergenů z oříšků nebo veterinárních farmak.
Zbývá projekt European Human Biomonitoring Initiative…
Ten spadá do portfolia Jany Pulkrabové. V principu jde o zavedení metod pro sledování biomarkerů environmentálních kontaminantů, mykotoxinů nebo pesticidů v lidské moči, ve slinách a vlasech. Vybudovali jsme si v konsorciu silnou pozici a stali se referenční laboratoří pro vybrané biomarkery.
Pro náš ústav jde o novou kapitolu výzkumu, takové téma jsme dosud nedělali. Doplnila bych ještě, aby byl výčet úplný, že brzy odstartujeme další Horizon 2020 projekt – výzkumná infrastruktura Metrofood. Cílem je podpořit metrologii v potravinách a výživě tak, aby generovaná analytická data na výstupu byla vždy správná.
Součástí projektu je tvorba referenčních materiálů nebo organizace porovnávacích studií.
Na závěr mi dovolte jednu otázku k nedávným oslavám 30. výročí sametové revoluce. Jak vnímáte současný stav v české společnosti, kdy jsou zpochybňována fakta, demokratické hodnoty a občas i výstupy vědecké práce?
Začnu od konce. Občas problesknou informace, že někteří vědci upravili svá data. To je pro mě naprosto nepřípustné. Základní pravidlo našeho týmu zní: Nikdy nelžeme! Chyby dělá každý a je často krajně nepříjemné chybu přiznat, přicházíme tím i o peníze, ale jinak to prostě nejde, morální a vědecký kredit máte jenom jeden.
Z hlediska celé společnosti mě současný vývoj velmi mrzí, mimo jiné i proto, že můj otec, signatář Charty 77, měl možnost přijít přímo do kontaktu s Václavem Havlem. V zahraničí je to velké jméno a teď jsme v situaci, kdy se relativizuje nejen jeho přínos, ale především hodnoty, na nichž vyrostla svobodná polistopadová společnost.
Přitom život se po revoluci tak změnil k lepšímu, že to snad ani není možné.
Aktualizováno: 8.1.2020 11:30, Autor: Jan Kříž
90’ ČT24: Boj za lepší kvalitu potravin — Česká televize
ANTIM: „“Potraviny prodávané ve stejném obalu a pod stejným názvem se v různých zemích EU mohou lišit.“ Jak moc velký je to průšvih?“
Jan Pivoňka: „Otázka byla zodpovězena ve vysílání (20:08).“
Václav K.: „Dobrý večer. Stejný výrobek v různých zemích o rozdílné kvalitě. Není to proti duchu unifikované EU?“
- Jan Pivoňka: „Není to v rozporu se stávající legislativou EU, avšak domnívám se, že v některých případech může být taková praktika v rozporu s ochranou spotřebitele.“
- PETRA: „U kterého výrobku byl největší rozdíl v kvalitě?“
- Jan Pivoňka: „Otázka byla zodpovězena ve vysílání (20:15).“
Zuzana: „Skoro všechny potraviny ve vašem průzkumu nepatří do spektra zdravé stravy. Já tyto produkty nekupuji, protože předpokládám, že jsou nekvalitní. Nebyla by lepší (v době narůstající obezity) větší osvěta?“
Jan Pivoňka: „Otázka byla zodpovězena ve vysílání (20:21).“
Hanka: „Dobrý večer, slyšela jsem výrok nějakého komentátora, že Češi raději levnější potraviny, že nejsou ochotni si za kvalitu příplatit. Jak je tedy možné, že kvalitnější ( podle názvu typově stejné) potraviny v Německu jsou levnější než u nás. Jezdíme tam.“
Jan Pivoňka: „Hodnocení ceny nebylo předmětem průzkumu, který jsme dělali. Nedomnívám se, že by Češi jednoznačně preferovali levnější výrobky. Důležité pro rozhodování je však i způsob, jakým jsou výrobky prezentovány. Dnes se setkáváme velmi často s akcentem kladeným pouze na cenu.“
Milda: „Kde je poptávka je i nabídka. Pokud lidé budou chtít salám za 8 Kč, tak jej výrobci budou dodávat…“
Jan Pivoňka: „Otázka byla zodpovězena ve vysílání (20:26).“
Kukačka: „Byl jsem v závodě na zpracování ryb v Portu.Výrobky z nejlepších sardinek šly na nejbohatší trhy:CH,Japan,Hong-Kong,Německo,z nejhorších pro Afriku a OSN-uprchlíci.Jak byste vysvětlil té firmě,že musí vyrábět pro všechny trhy stejnou kvalitu?“
Jan Pivoňka: „Otázka byla zodpovězena ve vysílání (20:35).“
Vilda: „Říká se, že řetězce tlačí na firmy, aby dodávaly produkty za určité ceny… proč se neudělá legislativa, která toto nezakáže?“
Jan Pivoňka: „Otázka byla zodpovězena ve vysílání (20:37).“
Karel: „Proč se průzkum o kvalitě potravin zadal a zveřejnil před volbami? Nechce KDU – ČSL předvolební body?“
Jan Pivoňka: „Otázka byla zodpovězena ve vysílání (20:38).“
ANETA: „Dobrý den, bylo predmetem vasi studie i testovani detskych (kojeneckych) vyrobku? Pokud ano, byly nalezeny rozdily i v techto produktech. Dekuji za odpoved“
Jan Pivoňka: „Nebyly.“
ika: „p.Pivonka byl nrěkterý z testovaných výrobků mimo řetězce typu supermarket, hypermarket atd.“
Jan Pivoňka: „Výrobky byly nakoupené v supermarketech, případně v internetovém obchodě.“
Klára: „Výrobci se ohánějí chuťovými preferencemi v daných zemích… kdo hodnotí tyto preference?“
- Jan Pivoňka: „Otázka byla zodpovězena ve vysílání (20:50).“
- Klára: „Pokud bude EU řešit kvalitu potravin, tak nemůže dojít k tomu, že se celá Evropa sníží na úroveň Česka nebo Maďarska?“
- Jan Pivoňka: „Otázka byla zodpovězena ve vysílání (20:51).“
Rastislav: „Dobrý večer. Proč mají politici a odborníci takový problém na rovinu říct, že potraviny u nás jsou kvalitativně horší? Nebyl by poté tlak na EK větší, než když používají diplomatická vyjádření, že není možné určit hranici kvality apod.? Děkuji.“
Jan Pivoňka: „Určení kvality je problematické, protože se často uplatňují znaky, které mají antagonoistický účinek. Například lepší výživová hodnota může být za cenu zhoršení senzorické hodnoty.“
František Vávra: „Dobrý večer.
Proč ministerstvo jen vede diskuze a se slávou nám prezentuje průzkum o něčem, co většina Čechů už dávno ví? Kdy se konečně něco změní?“
Jan Pivoňka: „Je pravda, že se diskuze vedou již delší dobu, avšak dosud byly argumenty vždy zpochybňovány. Dnešní komentáře ukazují, že se podařilo tuto bariéru prolomit.“
Pavel: „Dobrý večer, dá se jednoznačně rozhodnout, kde je hranice mezi odlišnou kvalitou a odlišnou „chuťovou preferencí spotřebitelů“? Můžete uvést příklady? Jsou nějaké potraviny pro náš trh vyráběné „kvalitněji“, než pro západ?“
Jan Pivoňka: „Otázka byla zodpovězena ve vysílání (20:59).“
Petr: „Má spotřebitel věřit různým Logům kvality? Není to většinou jen koupená pečeť?“
Jan Pivoňka: „Otázka byla zodpovězena ve vysílání (21:02).“
ANTIMONY: „“Průzkum, který stál stát téměř půl milionu korun, provedla Vysoká škola chemicko-technologická v Praze.“ Je to drahý průzkum – za půl milionu Kč?“
Jan Pivoňka: „Otázka byla zodpovězena ve vysílání (21:05).“
Dvojí kvalita potravin? Ani nová pravidla ji neodstraní, obávají se odborníci
Na úrovni Evropské unie se touto problematikou v minulé Evropské komisi věnovala česká eurokomisařka Věra Jourová, která měla ve svém portfoliu mimo jiné právě ochranu spotřebitele.
Pod jejím vedením vznikla směrnice o nekalých obchodních praktikách, kterou musí do svých zákonů zapracovat i jednotlivé členské státy.
Měly by tak učinit do listopadu příštího roku, účinnost nových předpisů by měla nastat od konce května roku 2022.
Přečíst článek ›
„V parlamentu už několik měsíců leží dvě související předlohy, novela zákona o ochraně spotřebitele a novela zákona o potravinách, kde se tato evropská směrnice duplicitně zavádí,“ řekl Deníku předseda správní rady Sdružení českých spotřebitelů Libor Dupal.
Nová úprava by měla napříště zabránit tomu, aby se v různých zemích nemohly pod stejným názvem výrobky s různým obsahem.
„Ze srovnávacích testů vyplynulo, že celkem devět procent potravin, které jsou prezentovány jako stejné v celé Evropské unii, mělo rozdílné složení.
U těchto výrobků byla přední strana obalu totožná, ale jejich složení se lišilo,“ uvedla Milada Hrabánková z ministerstva průmyslu a obchodu. „Pokud se složení vydává za totožné, ale je rozdílné, tak to spotřebitel nemůže poznat,“ konstatovala.
Podle obchodníků za dvojí kvalitu mohou nadnárodní výrobní korporace. Řetězce tvrdí, že nemají sílu složení dodávaného výrobku v Česku s výjimkou privátních značek ovlivnit. Výrobci zase upozorňují, že je na evropském trhu například kvůli chuťovým preferencím obyvatel různých států prakticky nemožné v různých zemích vyrábět identické výrobky.
Malé obchody se obávají, že by měly nést odpovědnost za kvalitu prodávaného zboží, i když ji nijak nemohou ovlivnit. Vliv mají pouze na kvalitu svých privátních výrobků.
„Za dvojí kvalitu ostatních výrobků by jednoznačně měli nést odpovědnost výrobci nebo dodavatelé sami.
Je nespravedlivé sankcionovat obchodníka za něco, co nemůže ovlivnit,“ řekl Deníku předseda Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) Pavel Březina.
Nedotažená metodika
Někteří odborníci se obávají, že ani nová evropská úprava problém nevyřeší. Podle Miroslava Koberny z Potravinářské komory není dotažena metodika jednotného postupu kontroly ve všech členských zemích. „Je tu velké riziko, že si jednotlivé členské země s touto problematikou poradí úplně rozdílným způsobem, což může vyvolávat další problémy na trhu,“ uvedl Koberna.
Předseda sněmovního podvýboru pro ochranu spotřebitele Patrik Nacher (ANO) míní, že by nejsnazší cestou k lepší ochraně spotřebitele bylo posílení mimosoudních orgánů řešících spotřebitelské spory, například Českého telekomunikačního úřadu, České obchodní inspekce či finančního arbitra. „Souvisí to s postavením spotřebitele, protože využití mimosoudního orgánu je rychlejší než u soudu a není to tak drahé,“ uvedl Nacher.
Přečíst článek ›
Definitivní řešení potíží s dvojí kvalitou neočekává ani Sdružení českých spotřebitelů. „Výroba a obchod pochopitelně mají odlišné názory na to, kdo je případným viníkem, a dozorové orgány s tím určitě budou mít práci,“ dodal Dupal.
11 potravin, které byste měli jíst, pokud vás trápí křečové žíly
Jsou nevzhledné, bolí a mohou být v určitých případech velmi nebezpečné. Křečové žíly „zdobí“ nejčastěji nohy v oblasti lýtek a vysílají tak zprávu, že žíly na tom nejsou nejlíp a potřebují zpevnit.
Možná jste už po operaci, možná se chystáte, možná se vám varixy, jak se křečovým žilám odborně říká, teprve začínají objevovat nebo to podle unavených nohou či pravidelných křečí vypadá, že se k tomu chystají. Tak jako tak, měli byste se snažit svému krevnímu oběhu trošku pomoci, aby se toto stále častější onemocnění nezhoršilo nebo nevrátilo.
Pravidelný pohyb, speciální stahovací punčochy, studená sprcha a časté pokládání nohou do zvýšené polohy. Minimálně tyto aktivity by podle lékařů měly být pro vás samozřejmostí. Svému stavu ale velmi pomůžete i tím, co budete jíst.
Zkuste do žil napumpovat vitamíny a další blahodárné látky z potravin. Vařte si jídla z potravin, která vám zajistí dostatečný přísun vitamínu E. Ten popoří krevní oběh a pomáhá odstranit pocit těžkých nohou. Krevní oběh nabudí také emulgátor tuků lecitin nebo koenzym Q10.
Pro cévní stěnu je důležitý vitamín C a bioflavonoidy (antioxidanty), zejména rutin, který ji udržuje pružnou. Prospěje vám také vláknina. Díky ní byste neměli mít zácpu, která může rozvinutí varixů podpořit.
Obecně platí, že by se měly dodžovat zásady zdravého životní stylu, jíst dostatek ovoce, zeleniny a celozrnných výrobků.
Co tedy především jíst?
Důležité látky, které jsme uvedli výše, obsahují především tyto potraviny:
Cibule, česnek, pórek, pažitka
Obecně cibuloviny obsahují kromě jiných „zázračných“ látek i spoustu vitamínu C a díky tomu podporují srdeční činnost, čistí cévní a žilní systém.
Už jste ochutnali pečený česnek? Nedá to skoro žádnou práci a je to ukrutně dobré.
Černý rybíz
Bobule černého rybízu by mohly skvěle nahradit leckteré chemické léky nejen na podporu žilního systému. Obsahují velmi vysoké množství vitamínu C a bioflavonoidů. Patří mezi přírodní antioxidanty.
Červená řepa
Vynikající kořenová zelenina pomůže zpevnit cévní stěnu. Již ve starém Římě ji využívali jako lék. Má i dostatečné množství vitamínu C. Pokud často míváte také zácpu, do jídelníčku ji zařaďte určitě.
Grapefruit
V nahořklém citrusovém plodu je vysoké množství rutinu a vitamínu C. Ale pozor! Nejvíc ho obsahuje bílá dužnina těsně pod slupkou. Takže obecně citrusy už tak důkladně neloupejte, ale co nejméně okrajujte. Pokud je to možné, kupujte je v bio kvalitě. Kůra by neměla být chemicky ošetřena.
Ovesné vločky
Oves patří mezi nejzdravější obilniny. Miska ovesné kaše denně je velmi prospěšná. Vločky z ovsa tvoří typický základ pro oblíbené müsli a obsahují mimo jiné rutin, lecitin, vitamín E a vlákninu.
Pohanka
Další potravinou, kterou byste do jídelníčku měli určitě zařadit, je pohanka. Tato bylina je přírodní zdroj rutinu. Obsahuje ho opravdu blahodárné množství.
Některé studie uvádějí, že pokud budete pohanku jíst alespoň třikrát týdně, dostanete svůj žilní systém do takového stavu, že nebude potřebovat další léky na tyto problémy.
Pohanku při přípravě pokrmu nevařte dlouho, ideální je zalít ji vroucí vodou a nechat nabobtnat pod pokličkou.
Rajčata
Léčitelé i odborníci na výživu o rajském jablíčku mluví jako o zázračné zelenině. Podle některých odborníků je lepší jíst rajčata tepelně upravená. Každopádně byste měli konzumovat jen dozrálé červené plody, které obsahují hodně vitamínů C i E (i takové se dají v zimě sehnat, i když jsou trochu dražší). Pokud je budete jíst denně, žíly vás budou milovat.
Šípky
Šípek je obrovská zásobárna vitamínu C a rutinu, tedy ideální vzpruha pro nohy „zkrášlené“ rozšířenými žílami. Vařte si šípkový čaj, vynikající jsou i džemy.
Mohlo by vás taky zajímat:
Potraviny: Čtyři věci, které jste nevěděli o éčkách
Díky „éčkovým“ pomocníkům je jídlo barevnější, vypadá lákavěji a vydrží déle. Některé přídatné látky jsou bezpochyby našemu zdraví nebezpečné a měli bychom se jim raději vyhýbat, ovšem není potřeba za každou cenu vnímat negativně úplně všechny.
Některé jsou neškodné a v potravinách se využívají v neomezeném množství. Jak se tedy v seznamu éček orientovat? K lepší orientaci existují pomocníci.
Například spotřebitelská organizace dTest připravila mobilní aplikaci, která obsahuje jednoduchý přehled éček včetně jejich vlivu na lidské zdraví.
Obsah éček v potravinách reguluje Evropská unie, která v současné době povoluje celkem 26 důvodů jejich použití.
Musí to být pouze v situacích, kdy se vlastnosti potravin nemohou upravit jiným způsobem, což je například případ protispékavých látek v soli nebo práškovém cukru.
Přídatné látky mají potravinám často pomáhat k atraktivnějšímu vzhledu, v tomto aspektu vyhlášky Evropské unie výrobcům nakazují, aby tyto látky nepřispívaly ke krytí nedostatků vzniklých použitím vadných surovin nebo způsobených vinou špatných hygienických podmínek.
2. Pozor na šestici nejobávanějších
Potravinářské žlutě E110, E104, E102, dále červeně E124, E129, azorubin E122 a tartrazin E102. To jsou látky, které mohou mít nepříznivý vliv na pozornost vašich dětí.
Podle Americké akademie pediatrů a společnosti Věda ve veřejném zájmu navíc zvyšují riziko vzniku syndromu ADHD, který se projevuje především hyperaktivitou a sníženou pozorností.
Uvedené látky najdete například v bonbonech, limonádách či v bramborových lupíncích. K podobně obávaným látkám se v USA ještě přiřazuje indigotin E132 a modř E133.
3. Éčka, která vám neublíží
Pod označením E se schovává řada přídatných látek, které vyhlášky Evropské unie povolují a mohou se tak přidávat do širokého spektra potravin. Jedná se například o látky E140 neboli chlorofyly a chlorofyliny, jež jsou přirozenou součástí ovoce a zeleniny a získávají se extrakcí z trávy či kopřiv.
Dále kyselina askorbová E300, pod kterou se ukrývá vitamin C a kterou můžete najít na etiketách některých limonád nebo baleného pečiva. Dalším případem je kyselina sorbová E200 – přírodní konzervant, který izoluje průmyslovou syntézou například z plodů jeřábu a zabraňuje tvorbě plísní a kvasinek třeba v sýrech.
V marmeládách zase můžete narazit na pektiny E440, které se získávají z citrusů či jablek a slouží jako želírující látky nebo jako stabilizátory.
4. Pomozte si aplikací
Orientovat se v širokém seznamu éček je sice velmi žádoucí, ale rozhodně ne tak jednoduché. Pokud budete číst pravidelně etikety potravin, ale nebudete jim rozumět, nemá to příliš velký význam. Dnešní doba však nabízí vychytávky, které vám vaše nákupy usnadní.
Vyzkoušejte například mobilní aplikaci dTestu pro iOS a Android obsahující databázi éček, díky které můžete kdykoliv velmi snadno a rychle zjistit, o jakou látku se jedná. Vyhledávání je možné podle zkratky, celého slovního označení i podle původu a zařazení jednotlivých látek.
Přehled přídatných látek je k dispozici pro širokou veřejnost zdarma v mobilní aplikaci i na webu www.dtest.cz.