Rubrika: Užitková zahrada, Zelenina plodová
Ať je již máte rajčata či papriky vysázené na záhoně nebo ve velkých nádobách, potřebují stálou péči. Ovšem pozor, ta se v obou případech liší. Víte, jak správně postupovat?
Rajčata a papriky se řadí mezi plodovou zeleninu, která má vysoké nároky na živiny, ale i další péči. V průběhu vegetace vytvoří velké množství organické hmoty, a tím odebere z půdy spoustu živin. Pokud trpí jejich nedostatkem, slabě roste i plodí, na listech se projevují chlorózy a jiná poškození.
Problém nastane i tehdy, nejsou-li živiny v rovnováze. Například přehnojení dusíkem se projevuje v slabším příjmu ostatních prvků. Přísun živin byste měli přizpůsobit i vlastnostem půdy, její kyselosti nebo teplotě. A ty se liší u rostlin na záhonech i pěstovaných v nádobách.
Jak se tedy o ně správně starat?
Pokud se dostane studená voda na rozpálené listy zeleniny, snadno je spálí.
Náročnější pěstování
Rostliny v záhonu mohou získat živiny z většího objemu půdy. Pokud pěstujete rajčata a zeleninu v nádobách, musí si vystačit s malým množstvím substrátu, a o to více péče potřebují.
Nejenže vyžadují místo na plném slunci, navíc jim dopřejte pravidelnou závlahu a přihnojování, ideálně jednou za týden až dva. Odborníci doporučují používat plnosložkové hnojivo s mikroprvky, ať již tekuté nebo práškové, rozpustné ve vodě.
Po zasazení jsou vhodné přípravky s označením start, které obsahují více dusíku potřebného pro silný růst zeleniny. V době plodnosti použijte hnojiva s vyšším obsahem draslíku a mikroprvků, zpravidla je firma pojmenovávají jako plod a květ. Rostlina si většinou sama řekne, co potřebuje.
Například neúměrně velké, tmavě zelené listy jsou příznakem nedostatku dusíku, naopak mají-li světle zelenou barvu, znamená to nedostatek této látky.
Hnojivo je vhodné vždy zapravit spolu s organickou hmotou do záhonu.
Jak na správné zalévání?
Vaše rajčata a papriky potřebují v půdě nebo i v nádobách rovnováhu mezi vláhou a vzduchem. Škodí jim tedy nejen sucho, ale i přílišné přemokření. Je lepší je zalévat jednou za několik dní větším množstvím vody, než každý den trochu. V takovém případě se pouze zvlhčí horní vrstva půdy a kořeny zůstanou v suchu.
Dodržujte navíc tato pravidla:
- Mladé rostliny potřebují méně vody než ty velké.
- Za deštivého a chladného počasí se voda odpařuje méně než při horkých slunečních dnech.
- Pozor na šíření listových chorob při vysoké vlhkosti a zůstává-li voda na listech zeleniny.
- V opačné situaci – tedy kdy se dostane studená voda na horké listy – může dojít k jejich popálení.
Co znamená NPK?
Půda je zdrojem živin pro rostliny. NPK není jen jméno známého hnojiva, tato písmena označují tři nejdůležitější prvky pro výživu rostlin: dusík (N – nitrogen), fosfor (P -phosporus) a draslík (K -kalium). Dostatečná zásoba těchto živin je pro dobrý růst a bohatou úrodu plodové zeleniny nutností.
- Dusík potřebují rostliny pro fotosyntézu. Bez něj nemohou tvořit bílkoviny, aminokyseliny ani DNA. Je obsažen v organické složce půdy, při jejím rozkládání se uvolňuje ve formě amoniaku, který absorbují kořeny. Dusík se bohužel z půdy snadno vyplavuje do spodní vody a jeho nedostatek se projevuje slabším růstem a žlutými chlorotickými listy. Naopak nadbytek vede k tvorbě sytě zelených, netypicky velkých listů a k bujnému růstu. Anebo kvůli němu zelenina méně a později kvete. Nejjednodušším a nejrychlejším zdrojem dusíku pro zeleninu je průmyslové hnojivo. Naopak u těch organických se prvek uvolňuje postupně a tak, jak ho rostliny potřebují.
- Fosfor pomáhá využívat ostatní živiny a podílí se na přenosu energie v rostlinách. Podporuje nasazování květů, dobré zrání plodů a zlepšuje jejich kvalitu. Jeho nedostatek se projevuje slabým růstem a kvetením, listy mají často nafialovělou barvu. Prvek se v půdě váže lépe než dusík. Dodávat ho můžete nejen ve formě superfosfátů nebo NPK hnojiva. Vhodné je zapravovat ho vždy na podzim při přípravě záhonů, nejlépe spolu s organickým hojením.
- Draslík potřebuje zelenina pro fotosyntézu, zpracování sluneční energie a tvorbu organické hmoty. Příznivě ovlivňuje růst zeleniny a velikost úrody, příjem vody a odolnost proti suchu, chorobám a škůdcům. Důležitý bývá hlavně v době kvetení a tvorby plodů. Ovšem pozor, rajčata i papriky jsou citlivé na chloridové formy draslíku, tedy takzvanou draselnou sůl, proto se jí raději vyhněte a zvolte draslík ve formě síranové. Pokud mají rostliny prvku málo, plody nebudou tak dobře chutnat, sníží se obsah vitaminu C a zkrátí se doba skladovatelnosti. U rajčat navíc způsobuje nepravidelné dozrávání plodů, žlutozelené skvrny na povrchu i praskliny.
Nedostatek vápníku způsobuje typické hnědnutí špiček rajčat i paprik.
Když hnědnou špičky plodů
Zelenina potřebuje ke svému dobrému růstu a dozrávání i další prvky. Jestliže pěstujete rajčata ve skleníku, je pro ně důležitý hořčík. Jeho nedostatek se projevuje nekrotickými, postupně hnědnoucími a zasychajícími skvrnami na listech.
Setkali jste se u plodové zeleniny s hnědnutím a zasycháním špiček plodů? Nejde o nemoc, ale o poškození způsobené nedostatkem přijatelného vápníku . Vyskytuje se v plném létě, za vysokých teplot a v období s nižší vlhkostí půdy.
Anebo tehdy, kdy je vápníku v půdě dostatek, ale rostlina jej pro vysoké teploty není schopna kořeny přijímat. Pak pomůže aplikace vápenatých hnojiv v nižších koncentracích přímo na listy. Ovšem ani tak plody, které už byly jednou poškozené, nevyléčíte.
Raději je tedy otrhejte, zelenina se tím méně vyčerpává a má možnost dostatečně vyživovat zdravá rajčatä či papriky.
Čím hnojit?
Živiny můžete dodat zelenině v různých formách:
Organické hnojiva, tedy hlavně kompost a hnůj, sice obsahují nižší množství živin, ovšem uvolňují je postupně, jak zelenina potřebuje. Navíc zlepšují kvalitu půdy, jsou důležité pro její úrodnost, strukturu i schopnost zadržovat vodu. Při jejich rozkladu dochází ke zlepšování mikrobiálního života v zemině.
Minerální, nebo také anorganická hnojiva, obsahují živiny v čisté minerální formě, které jsou pro rostliny rychleji dostupné. A zahradníkům se s nimi jednodušeji pracuje. Při intenzivním pěstování je ale nutné doplnit živiny do půdy i v organické formě. Dnes jsou již dostupná i granulovaná organominerální hnojiva obsahující obě složky.
Dusík v zelenině
Máte pocit, že budete-li intenzivně hnojit rajčata a papriky dusíkem, následně si na talíř naservírujete zeleninu plnou dusičnanů? Omyl. Plodová zelenina patří z hlediska akumulace tohoto prvku k málo rizikovým.
Tyto látky se navíc hromadí hlavně ve stoncích a listech, v plodech jich bývá podstatně méně. Zeleniny navíc obsahují celý komplex aktivních látek, které případné nežádoucí působení dusičnanů v těle eliminují.
Peter Gajdoštin, foto Shutterstock a www.dobrasemena.cz
- Více informací se nachází v červnovém vydání z roku 2017.
- Uložit
Rajčata výsev a pěstování – návod, rady, zkušenosti
Pěstování rajčat (Lycopersicon esculentum) je pro některé z Vás možná velkou alchymií. I já jsem před mnoha lety nevěděl, jak na to. Dnes už vím, že pro kvalitní úrodu je potřeba několik zásadních předpokladů. Především kvalitní osivo, úrodná půda, pečlivost a v neposlední řadě i dodržování základních pouček.
Předpokládám, že i Vy máte chuť přijít na to, jak vypěstovat krásná a kvalitní rajčátka. Pojďme si tedy ukázat, jak začít s pěstováním rajčat.
Obsah článku: Odrůdy | Výsev a výsadba | Pěstovaní | Škůdci a choroby | Sklizeň a skladovaní
Základní druhy:
- Tyčková rajčata – Nejčastěji pěstovaná odrůda. Musí mít oporu v podobě dřevěných tyčí nebo ocelových spirál. Vhodné pro skleníky a fóliové kryty. Dorůstají až dvou metrové výšky! Nesmíme zapomínat na pravidelné vyštipování bočních výhonů. Tento druh rajčat pěstujeme v řádcích po vzdálenostech 35-45 cm. (indeterminantní nebo polodeterminantní odrůda)
- Keříčkové a zakrslé keříčkové rajčata – dorůstají podstatně do menší výšky než rajčata tyčková. Většinou nepotřebují oporu, avšak v některých případech je výhodou. Vysazujeme je ve sponu 50*25 cm až 70*25 cm. Jednotlivé řádky směřujeme ve směru západ-východ. Zakrslé odrůdy můžete s lehkostí pěstovat na balkónu, ale i pod přístřešky, v pergolách, jak dekorativní doplněk. (determinantní odrůda)
Zralé plody jsou bohaté na beta karoteny, vitamín C a v menší míře i na vitamín B. Obsahují 90-95% vody.
β-karoten v lidském těle funguje jako antioxidant a jako prekurzor vitaminu A. Nedostatek má obvyklé projevy nedostatku antioxidantů, zvyšuje se riziko rakoviny a klesá celková obranyschopnost organismu. Wikipedie
Vitamín C je ve vodě rozpustná živná látka (živina) a vitamín nezbytný k životu a udržení tělesného zdraví, v lidském těle plní vitamín C mnoho důležitých funkcí. Wikipedie
B-komplex je souhrnné označení pro vitamíny skupiny B. Jsou to ve vodě rozpustné vitamíny, nezbytné pro správné fungování metabolismu. Hlavním zdrojem vitamínu skupiny B jsou kvasnice, maso, sýry, celozrnné obiloviny (také jáhly), luštěniny, a ořechy. Wikipedie
Výsev a výsadba
Záleží na odrůdě, podnebí a počasí. Rané odrůdy vysévám většinou v půlce února do předem připraveného/koupeného substrátu. Výsadba by neměla být dříve než po 20. květnu. V opačném případě musíme brát na zřetel možnost příchodu pozdních mrazíků a chránit vysazené rostlinky rajčat.
Výsev
(6-8 týdnů před posledními mrazy. Nejdříve na začátku února.)
Nákup semen rajčat – Pokud již doma nemáte semena z minulého roku, tak nejjednodušší je počkat na konec ledna, kdy se v obchodech začnou objevovat stojany se semeny. Většinou na nich je úplně vše co potřebujete. Od květin až po zeleninu.
Tip: Jak jednoduše poznat, kterou zeleninu by jsme měli již vysét? (bez toho aniž by jsme se museli podívat na zadní část obalu a zjistit tak dobu výsevu) Podívejte se na stojan a zjistěte, kterých semen je nejméně (neboli těch, kterých se nejvíce prodalo). Níže na obrázku vlevo dole je vidět, že momentálně frčí salát. I když toto pravidlo nefunguje úplně vždy, dá se s ním rychle zorientovat ve velkém množství nabízených semen.
Na dalším obrázku, vlevo nahoře celer, brokolice, mrkev (u mrkve tip neplatí, fotky byly pořízeny 30.ledna 2019 a lidé chtějí být připraveni na výsev, který je podle počasí možný již od března u ranných odrůd) a na pravé polovině rajčata, papriky
Semínka rajčat vysévám nejčastěji do substrátu pro výsev a množení (další alternativy naleznete zde). Takový substrát je ideální pro klíčení semen i pro následné přepichování vzešlých rostlinek. Obsahuje optimální složení živin pro rovnoměrné vzcházení semen.
V některých teplejších oblastech (jižní Moravy) je možné vysévat semena přímo na stanoviště. Avšak tento způsob pěstování rajčat nedoporučuji, jelikož jsou rostlinky náchylnější k plísním a rajčata později dozrávají.
Postup, který používám pro výsev semen rajčat – Do menšího truhlíku nebo plastové kulaté/hranaté misky nasypu kvalitní substrát pro množení. Mírně jej srovnám, udusám případně navlhčím ručním rozprašovačem. Následně si připravím požadovaný počet semínek.
A jednotlivé semena pokládám (ručně nebo pinzetou) do řad tak, aby mezi nimi byla v obou směrech vzdálenost 1-1,5 cm. Poté je zasypu jemným substrátem (pomocí sítka) cca 0,5 cm a opět zvlhčím rozprašovačem.
Nakonec překryji truhlík/misku tenkou děrovanou průhlednou fólií a umístím jej/ji na parapet, případně na předem připravený pracovní stůl.
Na obrázku vidíte, že po dvou týdnech jsou z větší části dva pravé lístky již plně vyvinuté.
Teplota by se měla pohybovat kolem 15°C. Většinou však umísťuji misky do místností s pokojovou teplotou kolem 17-21°C a nemám s vzcházením problémy.
Semenáčky přepichuji s 2-3 pravými listy do propíchnutých plastových kelímků (od 150 g jogurtů) nebo květináčů. Opět používám substrát pro množení nebo mix 1:1 substrát s hlínou. Hlínu si připravím ještě před nástupem zimy.
Pokud vysévám semena již v únoru přesazuji rajčata ještě jednou (podruhé) a to do plastových kelímků uříznutých z PET lahví. Substrát již nepoužívám. Do kelímku přidám pouze hlínu ze zahrádky.
Na co dávat pozor při přípravě sazenic? – hlavně na přerůstání. Pokud pěstujete rajčata například na parapetě v místnosti, kde máte ústřední topení a teplota běheme dne více kolísá, může se Vám stát, že rajčata budou růst příliš rychle.
Pěstování na parapetu má také jednu nevýhodu v přerůstání sazeníc – nedostatek světla (sazenice šplhají za světlem) a příliš tepla. Stonek sazenice rajčat se začne protahovat a může být až půl metrový (např. i pokud se opozdíte s výsadbou).
Řešením je přenést sazenice do chladnější místnosti s větším množstvím světla (např. prosklenné zádveří).
Níže je ukázka, jak by sazenice rajčat měli vypadat…nízké s tlustým stonkem bez květů.
Ukázka velmi povedených sazenic rajčat. Vidíte, že jsou tyto sazenice pěstované v místě, kde je dostatek světla a prostoru. Ideální je v našich podmínkách vyhřívaný skleník, ale kdo jej mám 🙂 (Autor photofarmer)
Né vždy se podaří dokonalé sazeničky. Buď jsou malé nebo velmi přerostlé. Velké sazenice se špatně vysazují naopak malé bývají opožděné a díky tomu se sklizní většinou začneme později.
Výsadba
(Vysazuji v době, kdy již nehrozí mrazy a noční teploty se pohybují nad 7° C. Od poloviny dubna do konce května.)
Rostlinky je vhodné ještě před samotnou výsadbou otužovat například větráním nebo je dáte ven, ale pouze pokud je teplota kolem 10-15°C ne nižší.
Příprava skleníku – Každý rok měním hlínu a to hlavně z důvodu prevence před vznikem chorob a plísní. Používám 3 složky – hlínu ze záhonu, kompost a posečenou trávu. Do vykopané rýhy nasypu posečenou trávu a ušlapu ji (tráva při svém rozkladu začne vyhřívat zeminu). Následně uložím do rýhy kompost s hlínou.
Jdeme na sázení:
Dále si rozměřím jednotlivé vzdálenosti rostlinek (optimálně po 40 cm) a zatluču do země dlouhé dřevěné tyčky, které budou sloužit, jako pevná rajčatová opora. Někdy je problém se dostat přes posečenou trávu (hlavně, když používám tyčky bez špiček).
Proto je vhodné nejdřív použít kovovou týč, kterou lehce trávu prorazíte. Následně vyhloubím jamky (někdy je vhodné je prolít vodou, pokud je hlína příliš suchá) a vkládám do nich sazenice (po jednom nebo dvou kusech).
Kořenový bal pokládám buď svisle, nebo naležato (v případě přerostlých sazenic), větší část stonku zahrnu hlínou. Avšak pozor na následné okopávání, můžete poničit kořeny.
Nakonec nesmíme zapomenout sazenice přivázat k dřevěným tyčím a důkladně zalít odstátou/vlažnou vodou.
Pěstování rajčat
Rajčata nejsou náročné na pěstování. Musíme je však pravidelně zalévat, přivazovat a vyštípávat boční výhony. Jedenkrát až dvakrát za sezónu je potřeba bujný porost mírně upravit, tak abychom podpořili růst a dozrávání plodů.
Co se týče přihnojování – na začátku používám KRISTALON Start (univerzální hnojivo vhodné v době aktivního růstu rostlinek, zrychluje nástup produkčního období…) a v pozdější fázi KRISTALON Plod a květ (pro období kveteni a tvorby plodů).
Vrchol rostliny za-štípávám, jakmile dosáhne téměř 1,8 m (téměř výška skleníku). V opačném případě roste rostlina dál a dál na úkor plodů. U skleněných skleníku by se neměli listy dotýkat skla…mohou se spálit. To samé, ale platí i u fóliovníku, ale nestává se to tak často.
Zajímá Vás pěstování ostatních zelenin? Brambor, Cibule, Měsíčních jahod, Křenu, Mrkve, Afrikánů
Krásná červená rajčátka (Autor calliope cc)
Škůdci a choroby
Největším nepřítelem rajčat je plíseň bramborová, která se objevuje hlavně v červenci a v srpnu. Vlhké počasí rostlinkám, ale i plodům nesvědčí.
Vyhýbejte se především kropení listů, které k rozvoji plísní velmi přispívá. Bohužel plísni jsem se nikdy nevyhnul. A pokud jsem rajčata pěstoval venku, pak se pliseň zjevila ještě dříve.
Což mělo za následek plesnivění i plodů.
Nejlepších výsledků jsem dosáhl s rostlinkami vysazenými do krytého prostředí skleníků/fóliovníků. Samozřejmě bez použití chemických postřiků. Musíte však dodržovat zákaz kropení listů. Bez milosti je důležité odstranit každý list, který se začne zbarvovat do hněda.
Sklizeň a skladování
Plně dozrálé rajčata sklízíme po 2-3 měsících. Nejranější sklizeň bývá u keříčkových typů, naopak nejpozdější u vysokých odrůd. Nedozrálé plody necháváme dozrát v teplých místnostech například na parapetu. Dlouhodobé skladování v chladném prostředí rajčatům nesvědčí.
Když se podaří sklidit bedýnku krásných rajčat, je zahrádkář vždy velmi potěšen.
Malé rajčátka jsou vhodné i jako jednohubky například s pomazánkami (česnekovou, sýrovou…)
A co dělat se sklizenými rajčaty? Když jich máme hodně je dobré je použít na rajčatový kečup nebo nakrát a sušit. Případně můžeme udělat rajčatový protlak nebo si udělat rajčatovou omáčku s plněnými paprikami a kynutým knedlíkem.
Ohodnoťte tento článek:
Jak pěstovat saláty a rajčata v bytě v centru města? Bez půdy? Hydroponicky
Hydroponický systém v Bitcoin Coffee v Paralelní Polis.
Licence | Volné dílo (public domain)
Saláty a rajčata nepatří jen na zahrádku. Dají se pěstovat i na stěně bytu, ve skleníku na střeše domu nebo pod barem městské kavárny. Slouží k tomu hydroponický systém. Jeho hlavním znakem je, že se obejde bez půdy. Abyste si mohli udělat vlastní zahrádku přímo v interiéru bytu, musíte rostlinám zajistit jen dostatek světla, vody, vzduchu a živin.
„Výhodou hydroponie je právě to, že není vázaná na půdu. A je tedy mobilní. Hydroponický systém můžete vytáhnout do výšky a pěstovat rostliny vertikálně.
Dá se s ním velmi tvořivě pracovat,“ říká Jakub Hamata z Paralelní Polis. V tamější kavárně několik „hydroponických zahrádek“ vzniklo.
Zkušenosti, které v Paralelní Polis tým pěstitelů takzvané Parallel Garden nasbíral, sdílí se všemi zájemci online na portálu GitHub.
Díky tomu, že hydroponie pracuje bez půdy, pochvalují si ji alergici, protože se vyhnou kontaktu se sporami různých plísní. Nicméně absence půdy způsobuje větší závislost rostlin na péči člověka.
Půda je totiž funkční systém, který zvládá vyrovnávat různé hodnoty pH a který se při správných podmínkách obnovuje.
U hydroponického systému je zásadní namíchat rostlině správný živný roztok s odpovídajícím pH.
Co tedy potřebujete?
Pokud si chcete vytvořit hydroponický systém, pořiďte si vhodný substrát, do něhož rostlinu zasadíte. Ten jednak rostlinu „drží“, upevňuje ji, jednak udržuje vlhkost a zajišťuje kořenům vzduch. Pěstovat jde i přímo v živném roztoku, bez substrátu, tehdy ale musíte zajistit dostatečné prokysličení vody, protože kořeny rostlin potřebují přístup ke vzduchu.
Jako substrát se nejčastěji používá keramzit, umělé kamenivo. Pokud dáváte přednost přírodnějším materiálům, můžete použít kokosovou drť, konopné vlákno nebo rašelinu (s rašelinou ale pozor, její těžba není zrovna šetrná k přírodě).
Rašelina mizí i kvůli zahradníkům. Čím ji nahradit?
Základním předpokladem úspěšného pěstování bez půdy je namíchat rostlinám správný živný roztok. Pokud vodu berete z městské vodovodní sítě, nechte ji přes noc odstát, aby z ní vyprchala část nežádoucích látek. Ke kořenům by se neměl dostat chlór.
Do vody přidejte živiny, změřte pH a případně ho upravte. Jaké je správné pH? To je trochu alchymie.
Každá rostlina má jiné nároky na obsah živin i na kyselost/zásaditost prostředí, ve kterém prospívá. Pokud nechcete postupovat metodou pokus/omyl, zjistěte si základní přehled požadavků rostlin pro pěstování v hydroponii.
Živný roztok pro rostliny můžete namíchat buď z minerálních hnojiv, nebo, pokud máte doma vermikompostér, můžete použít žížalí čaj – tekutinu, která činností vermikompostu vzniká.
Vermikompostování: Když se o bioodpad starají vaše žížaly
Výhodou minerálního hnojiva je, že přesně znáte jeho složení, má standardizované vlastnosti. A můžete postupovat podle návodu k použití. Výhodou výluhu z kompostu je pak to, že vznikl u vás doma, je čistě organického původu a máte ho zadarmo.
„Minerální hnojivo nemusí být chápáno jako negativní věc, hodně záleží na zdrojovém materiálu a na procesu, jak je vyrobeno,“ zdůrazňuje na přednosti hnojiva Jakub Hamata. U žížalího čaje je největší proměnná to, z čeho roztok vzniká a nemáte taková kontrolu nad jeho složením.
Rostlinám je potřeba zajistit dostatek světla. Pokud nemají dost denního světla, musíte jim přisvítit. „Čím více člověk svítí, tím víc rostlina roste. Lidi obvykle chtějí, aby rostlina rychle rostla.
To ale zvyšuje obsah dusíku v pletivech rostlin,“ upozorňuje Jakub Hamata a dodává: „u svícení je dobré respektovat světelný režim, na který jsou rostliny zvyklé.
Svícení přes 15 hodin denně, což je u nás dlouhý letní den, už je na hranici zdravého konceptu.“
Díky tomu, že hydroponie pracuje bez půdy, pochvalují si ji alergici, protože se vyhnou kontaktu se sporami různých plísní.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | projekt Parallel Garden
Pokud svítíme příliš, zvyšuje se obsah dusičnanů v těle rostlin, což u potravin nechceme. Nadměrný a dlouhodobý příjem dusičnanů podle odborníků zvyšuje riziko onemocnění rakovinou, cukrovkou či Alzheimerovou chorobou.
Pokud ale nesvítíme více než 15 hodin denně, měla by být kvalita potravin stejná jako těch vypěstovaných z půdy. „Z informací, které se ke mně dostaly, tak výživová hodnota salátu není rozdílná oproti salátu z půdy. Ale jak jsem zmínil, hodně záleží na režimu svícení,“ konstatuje Jakub Hamata.
Pěstovat můžete prakticky cokoli, co se vám do vnitřních prostor vejde. V Paralelní Polis zatím pěstují saláty, rajčata, bazalku a mátu. Z máty už se v kavárně uvařilo několik čajů a vzniklo několik drinků, salátů a rajčat zatím není dostatek na to, aby se z nich připravovala jídla. Zatím slouží spíše ke zkoumání toho, co hydroponický systém dokáže a jak s ním pracovat.
V budoucnosti ale má tým Jakuba Hamaty, Michala Zatřepálka a Radima Kozuba v Paralení Polis větší cíl. Chtěli by vyvinout autonomní technologii pro skleník, který by dokázal za co nejmenší účasti lidské práce vypěstovat zeleninu třeba na střeše domu. Tím by se produkce jídla mohla částečně dostat i do města nebo do interiérů. Což dává samozásobitelství mnohem větší rozměr.
Pokud navíc spojíte představu pěstování ve skleníku s vytápěním solární energií a zalévání dešťovou vodou, je z toho koncept, který má hned několik rozměrů udržitelnosti.
Když zeleninu pěstují programátoři reklama
Pěstování zeleniny v bytě je možné a nebudete potřebovat ani zeminu. Vsaďte na hydroponii
Rajčata, salát, kedlubny nebo papriky – ale i mnohé další rostliny, které po čase sklidíme – opravdu můžeme pěstovat i v panelákovém bytě, pokud jim můžeme vyhradit alespoň kousek místa. Jednou z možností je samozřejmě jejich zasazení na malé „záhonky“, tedy do zeminy ve vhodných nádobách.
Může se jednat o běžné větší květináče, širší truhlíky nebo i samozavlažovací nádoby, které si mnozí domácí pěstitelé velmi pochvalují zvláště v době dovolených.
Je samozřejmé, že doma patrně nebudeme pěstovat desítky rostlin jako někteří zahrádkáři, ale i dvě sazeničky rajčat pro radost a příležitostnou sklizeň postupně dozrávajících plodů postačí.
Jde to i jinak
Kromě tradiční představy o pěstování rostlin v půdě se ale můžeme poohlédnout i po další metodě, kterou je hydroponie – tedy pěstování ve vodě, respektive v živném roztoku.
Tento způsob můžeme s úspěchem uplatnit i u rostlin, i nichž bychom to snad ani neočekávali, jako jsou právě rajčata. Co tedy budeme potřebovat? Kromě sazeniček samozřejmě vhodnou nádobu, respektive nádoby a materiál, který rostlinu bude držet.
Pro tyto účely můžeme použít například keramzit, je vhodný i štěrk, písek, perlit nebo jiný materiál, který rostlinám zajistí dostatečný přístup kyslíku i vody.
Dvě nádoby
Na hydroponii použijeme vnitřní nádobu, která musí mít ve dnu dostatečný počet otvorů, jimiž povedou kořeny rostlin do živného roztoku. Do té (do některého z uvedených vhodných materiálů) zasadíme rostliny.
Vnější nádoba pak bude sloužit jednak jako obal a dále pak jako zásobárna živného roztoku pro rostliny. Toho musí být v obalové nádobě stále tolik, aby do něj rostlina kořeny vždy dosáhla.
A právě živnému roztoku musíme věnovat velkou pozornost.
Jak na správný živný roztok
Jistě – hydroponie je vlastně pěstování rostlin “ve vodě”. Musíme si ale uvědomit, že nerostou jen právě díky vodě, ale především díky látkám, které jsou v ní obsažené.
Běžná pitná voda sice rostliny po určitou dobu udrží při životě, obsah důležitých prvků je v ní však malý a nedočkali bychom se očekávaného výsledku.
Co tedy musíme u živného roztoku, který si budeme doma připravovat, sledovat?
Aby byla zelenina opravdu zdravá
Důležitá je jeho kyselost, tedy pH. K jeho měření můžeme využít testy pro akvaristy nebo ty, které se užívají pro kontrolu vody v bazénech. Vždy bychom měli naměřit pH v rozmezí 5 – 6, tedy slabě kyselé. Co je vlastně živný roztok? Samozřejmě voda s přídavkem odpovídajícího druhu hnojiva.
V prodejnách je k dostání právě přípravek pro hydroponické pěstování, které do vody zkrátka přidáme. Musíme ale vždy dbát na správné dávkování, uvedené na obalu hnojiva. Jeho vyšší dávky sice možná růst rostlin trochu urychlí, ale vypěstujeme si zeleninu plnou dusičnanů, o kterou jistě nestojíme.
Vodu i hnojivo do systému doléváme vždy podle návodu.
Od semínka i ze sazeničky
Ideální je, když s hydroponií začneme od samého začátku, tedy když i sazeničky můžeme vypěstovat bez zasazení do půdy.
Většina lidí se ale rozhodně spíš pro druhý způsob – tedy nákup sazenic na trhu.
V takovém případě je po zakoupení vyjmeme z květináče, kořeny zbavíme zbytků půdy, důkladně ale velmi opatrně propláchneme a rostlinka je připravena pro svůj další a nový život v živném roztoku.
KAM DÁL: Majitelka oděvní firmy píše Vojtěchovi: Povolili jste nám otevřít, ale znemožnili jste zboží prodávat.
Zlínská firma NWT chce vrátit do obchodů českou zeleninu
Největší český dodavatel i provozovatel zelinářských skleníků rozšiřuje své podnikání. Vlastní obhospodařované plochy letos zvětší o třetinu. „Věříme, že inspirujeme i další české pěstitele,“ říká Jiří Stodůlka, ředitel zemědělské divize zlínské rodinné skupiny NWT.
Rodinný holding NWT stál léta na moderní energetice, informačních technologiích a nemovitostech. Dnes je jeho nejmladší zemědělská divize NWT Agro hlavním motorem tržeb. A navíc z NWT vytvořila největšího dodavatele produkčních skleníků v Česku.
Svůj první skleník přitom firma manželů Martiny a Davida Vítkových postavila teprve před pěti lety – na Slovensku.
V Dolní Lutyni na Karvinsku provozuje Farma Bezdínek, spadající do NWT, od roku 2018 skleníky na 11 hektarech. „Letos tu plánujeme výstavbu dalších 3,3 hektaru,“ říká ředitel Stodůlka. Podle něj NWT na Karvinsku zatím proinvestovala 600 milionů korun.
Podobným tempem jako dosud se má zdejší skleníkový byznys rozšiřovat i v dalších letech. „Plánujeme postupně každý rok několik dalších hektarů přistavovat,“ dodává Stodůlka.
Kromě toho provozuje NWT zeleninový skleník o rozloze 2,8 hektaru také v Kameničanech na Slovensku.
Farmy Bezdínek i Kameničany pěstují pod sklem v kokosovém substrátu hlavně rajčata. Loňská produkce dosahovala dvou tisíc tun. Zelenina jde hlavně do tuzemských obchodních řetězců, zhruba desetina se jí prodá takzvaně ze dvora.
- Založena byla v roce 1992 v Kroměříži, začínala prodejem počítačů.
- Od roku 2009 investuje do fotovoltaických elektráren, později přibyly bioplynové stanice.
- Dodává struny do 3D tiskáren, buduje datové centrum, staví nízkoenergetické domy, investuje do startupů.
- Od roku 2014 staví i provozuje hi-tech skleníky.
- V roce 2018 začíná s vývojem vlastního elektromobilu.
- Má pobočky na Slovensku, ve Velké Británii, ve Španělsku a USA.
- Vlastní ji zakladatelé Martina a David Vítkovi.
„Nyní zvažujeme i další zeleninové druhy, jako jsou okurky, paprika nebo listová zelenina, tedy saláty a bylinky,“ podotýká Stodůlka.
Kromě vlastní produkce dodává NWT skleníky a technologii na pěstování zeleniny pro další investory. Zastavěná plocha pro různé odběratele z celé republiky převyšuje dalších 20 hektarů.
Skleníkový zelinářský a květinový byznys v Česku zažívá renesanci. V dobách socialismu šlo o poměrně rozšířené podnikání, v 90. letech se ale skleníky hromadně rušily a zelenina se začala ve velkém dovážet ze zahraničí. Teď se farmáři ke skleníkům vracejí, byť pomalu.
Skupina NWT se do tohoto oboru pustila víceméně náhodou. „Původně jsme hledali smysluplné využití pro elektřinu a teplo z vlastní bioplynové stanice ve slovenských Kameničanech, kousek od hranic, u Dubnice nad Váhom,“ vzpomíná Stodůlka. „Pak jsme v Nizozemsku objevili produkční skleníky a nápad byl na světě. Postupně jsme se od Holanďanů učili a převzali jejich technologii.“
V Kameničanech NWT investovala do startovacího projektu 150 milionů korun. První úrodu tu sklidili koncem roku 2014.
O dva roky později začala firma stavět skleníky pro další odběratele a v roce 2018 spustila druhý vlastní projekt na pronajaté půdě na Karvinsku.
Skleníkový byznys pomáhají jak v Česku, tak na Slovensku rozjíždět dotace, byť jsou podle Stodůlky proti podpoře tradičního zemědělství velmi nízké. NWT má ale se slovenským systémem špatnou zkušenost.
„V případě Farmy Kameničany jsme podporu nezískali, protože jsme podávali žádost sami, bez ‚specializované‘ agentury. Nedostali jsme pak při hodnocení dost bodů v ‚subjektivních‘ kritériích,“ říká Stodůlka.
V Česku NWT zažádala o dotaci v rámci Programu rozvoje venkova 2014–2020. „Tady byly projekty hodnoceny pouze podle objektivních kritérií. Pro Farmu Bezdínek jsme získali investiční dotaci 29 milionů korun, což nám pokrylo necelých pět procent nákladů.
A jsme za to moc rádi,“ říká šéf NWT Agro. „Provozní dotace na pěstování zeleniny jsou proti polnímu zemědělství nebo chovu dobytka minimální, což je také podle nás důvod, proč mají čeští zemědělci o pěstování zeleniny ve sklenících minimální zájem,“ dodává.
Návratnost kapitálu investovaného do zelinářských skleníků podle Stodůlky není ohromující. „Obecně platí, že investice do skleníku je dlouhodobá – podobně jako například investice do komerčních nemovitostí,“ upřesňuje.
Farmě Bezdínek pomáhá vylepšovat hospodaření certifikát, který garantuje nulová rezidua pesticidů. Umožňuje to prodávat zeleninu za vyšší ceny a v kvalitě srovnatelné s bioprodukcí.
„Farma Bezdínek je první a zatím jediný skleník v Česku, který má certifikaci na technologii celoročního pěstování plodové zeleniny ve skleníku bez zbytků pesticidů. Naše rajčata jsou pěstovaná v přírodním organickém kompostovatelném kokosovém substrátu. Evropská legislativa ale umožňuje označení BIO pouze produktům pěstovaným v půdě,“ vysvětluje Stodůlka.
„Náš systém pěstování je produkční. Zatímco hlavním úkolem biozemědělců je ochrana půdy, vody, krajiny a životního prostředí a jejich hlavním příjmem jsou dotace, naším hlavním úkolem je produkovat potraviny v co nejvyšší kvalitě a příjmy získat za prodej zeleniny,“ dodává šéf NWT Agro. Doufá, že se jeho firma stane v tomto oboru průkopníkem.
Podle ročenky ekologického zemědělství za rok 2018, kterou vydalo Ministerstvo zemědělství, vypěstovali všichni čeští bioproducenti celkem 1998 tun certifikované zeleniny bez pesticidů. Přitom jen Farma Bezdínek má letos vyrobit víc než tři tisíce tun rajčat bez pesticidů.
V NWT jsou přesvědčeni, že si zelenina nebo ovoce s certifikáty „bez pesticidů“ najde na českém trhu zákazníky, ochotné platit za kvalitu vyšší ceny. „A věříme, že inspirujeme i další pěstitele k přechodu na bezpesticidovou produkci,“ říká Jiří Stodůlka.
Co udělat s rajčaty právě nyní, abyste zvýšili bohatost úrody?
21. 07. 2020 | Doba čtení 5 minut
Jak správně pěstovat rajčata a zajistit bohatou úrodu? Co dělat, když napadne vaše rajčata plíseň, nebo se jím příliš nedaří?
Rajčata mají od vyklíčení po sklizeň poměrně dlouhou vegetační dobu. Semínka se proto vysévají již v březnu a sazenice je třeba opatrovat v teple až do doby, kdy pomine nebezpečí posledních mrazíků.
Ty teplomilná rajčata nesnášejí. Ideální doba pro předpěstování sazenic jsou dva měsíce. Ven je ideální vysazovat rostliny vysoké kolem 20 cm, ale pěkně zelené a košaté, nikoli vytáhlé z nedostatku světla.
Tyčková rajčata
tyčková rajčata Zdroj: Archiv ireceptar.cz
Tato skupina odrůd je vhodná pro pěstování na záhonech i ve sklenících. Každá rostlina potřebuje oporu, k níž je třeba ji vyvazovat. Pokud ale zvolíte oblíbené spirálovité kovové opory, stačí rostliny včas navést a budou se ovíjet samy.
Hrozny květů a plodů vyrůstají z hlavního kmínku a postranní výhony paždí listů, které rostlinu zbytečně vysilují a zahušťují, je třeba pravidelně odstraňovat, vylamovat, dokud jsou co nejmenší. Odstranit bývá vhodné i nadbytečné listy, pokud jsou příliš husté a málo vzdušné.
Keříčková rajčata
Keříčkové odrůdy květy a plody tvoří naopak na krátkých postranních výhonech, které se proto nevylamují. Rostliny dorůstají do tvaru košatých keříků a nepotřebují oporu, zato však zaberou více místa do šířky. Nejsou proto příliš vhodné do skleníků a fóliovníků.
Nízké odrůdy keříčkových rajčat jsou ideální pro pěstování v nádobách na balkónech a terasách, vyšší se hodí na záhony.
Příprava půdy pro výsadbu a hnojení
- Půdu nakypřete do hloubky 25 cm, navrch nasypete přibližně 10 cm silnou vrstvu kompostu a zapravte ji do půdy.
- Kompost je rovněž vhodné přidávat přímo do jam pro sazenice.
- Půdu kolem rostlin je velmi vhodné mulčovat.
zralá rajčata Zdroj: Archiv ireceptar.
cz
Úrodu podpoří přihnojování organickými hnojivy, jako jsou zkvašené slepičince nebo dobře uleželý hnůj. Dnes lze tyto produkty zakoupit i v sušené a granulované, nebo tekuté formě, která se přidává do zálivky.
Na trhu jsou i speciální hnojiva pro rajčata či plodovou zeleninu, žádoucí je zvýšený obsah draslíku.
Přihnojit potřebují především rostliny pěstované v nádobách, a to v době květu a násady plodů. Pozor však na přehnojení dusíkem, které vede ke zvýšené tvorbě listů na úkor plodnosti.
Pěstování venku
Rajčatům svědčí vyvýšené záhony, ve kterých se snadno prohřívá půda. Rostlinám prospívají kořeny v teple.
Při prvních náznacích houbových onemocnění, které se projevují především za deštivého počasí, odstraňovat a likvidovat napadené části.
- Zasáhnout lze fungicidními postřiky proti plísním.
- Účinnou prevencí jsou i přípravky zvyšující odolnost vůči padlí na bázi rostlinných olejů.
- Ideální prevencí je pak pěstování rajčat pod stříškou či u jižní stěny domu, kde na ně neprší (o to vyšší musí být samozřejmě zálivka).
- Ze stejného důvodu se rostliny při zálivce nesmí kropit na listy.
Pěstování ve skleníku
Pod krytem je úroda rajčat spolehlivá a výběr odrůd neomezený. Můžete je zde pěstovat volně na záhoně, který je vhodný pokrýt mulčovací textilií, nebo ve velkých květináčích, pytlích apod. Nádoby je třeba opatřit drenážními otvory a důsledně zalévat.
Rajčatům svědčí teplo, ale zároveň potřebují dostatek čerstvého vzduchu, skleník proto musí být, zvláště v horkých letních dnech, dostatečně větrán.
Tyčkové odrůdy lze ve sklenících pěstovat na klasických pevných oporách, nebo na provazech či provazových sítích, zavěšených od stropu. Když rostliny dosáhnou ke stropu (nebo pokdu již nasadily šest plných hroznů plodů), je třeba jejich vrcholové konce zastřihnout.
Podle Knihy Moje zeleninová zahrádka, nakladatelství Reader´s Digest Výběr