Vetchozrakost (presbyopie) – příznaky, příčiny a léčba

Přibližně po 40. roce života začne lidské oko ztrácet schopnost akomodovat neboli zaostřovat na blízkou vzdálenost a postupně začneme vidět špatně na čtení, což se projeví tím, že malá písmenka v textu začnou být rozmazaná. Odborně se tomuto procesu říká presbyopie neboli stařecká vetchozrakost.

Vetchozrakost (presbyopie) – příznaky, příčiny a léčba

Zpočátku tento problém vyřeší oddálení textu, ale postupně se člověk bez brýlí už vůbec neobejde. A pokud nosí i brýle na dálku, nevyhne se neustálému střídání brýlí, případně tento problém může vyřešit brýlemi s multifokálními skly, které jsou však drahé a někdo si na ně ani nezvykne.

Léčba presbyopie

Pokud vás však nošení brýlí obtěžuje a omezuje v běžném životě, máme pro vás řešení – nedokonalou akomodaci může vyřešit nitrooční operace zraku: PRELEX.

Vetchozrakost (presbyopie) – příznaky, příčiny a léčba „Při operaci PRELEX se vymění lidská čočka za novou multifokální či trifokální nitrooční čočku. Při zákroku lze odstranit jakýkoli počet dioptrií a díky tomu již brýle na čtení nebudete potřebovat a zároveň nebudete potřebovat ani brýle pro vidění do dálky.“ vysvětluje MUDr. Radan Zugar, primář Očního centra Praha

Zároveň je operace PRELEX i preventivním léčebným zákrokem, neboť pacientům po této operaci již ve stáří nehrozí vznik šedého zákalu ani záchvatovitého zeleného zákalu. 

Operace PRELEX je naprosto bezpečná, bezbolestná a rychlá. Provádí ambulantně a trvá přibližně 15 minut. Je zcela bezbolestná, neboť je oko při zákroku znecitlivěno kapkami. Po operaci je oko do druhého dne zakryté náplastí, po jejím sejmutí již pacient na operované oko normálně vidí a to zcela bez brýlí.

Operace na druhém oku se provádí obvykle po 2 týdnech.

Pro koho je operace vhodná

Metodu PRELEX přesto nelze doporučit každému. Operaci je vhodné podstoupit ve věku nad 45 let, kdy se zrak výrazně zhorší, a to nejen při pohledu na blízko, ale i do dálky. 

Vetchozrakost (presbyopie) – příznaky, příčiny a léčba

Další zkušenosti pacientů si můžete přečíst v části „Naši spokojení pacienti“.

 

Kvalita a přesnost vidění

Pro zbavení se závislosti na brýlích se volí tzv. multifokální nebo trifokální nitrooční čočky.

V Očním centru Praha spolupracujeme s americkým výrobcem nitroočních čoček Lenstec, který vyrábí nitrooční čočky z nejkvalitnějších a  dlouhodobě prověřených materiálů. Navíc oproti čočkám jiných výrobců, mají nitrooční čočky Lenstec unikátní stupňování po 0,25 dioptriích a umožňují tak pacientovi přesnější a kvalitnější vidění.

Odborní oční lékaři z Očního centra Praha se dokonce spolupodíleli na vývoji nové multifokální čočky SBL-3 DUAL OPTIC, která je nyní implantována po celém světě.

Proč investovat do zraku

Operace presbyopie ani multifokální čočky, které se při operaci implantují, nejsou bohužel hrazeny ze zdravotního pojištění.

Důvody proč stojí za to, investovat do svého zraku:

  • Oči jsou jeden z našich nejdůležitějších orgánů, na kterém bychom neměli šetřit.
  • Pacienti, kteří se rozhodli do svého zraku investovat, jsou po operaci nadšení, že vidí jako za mlada a užívají si svobody bez brýlí.
  • Zbavit se závislosti na brýlích do konce svého života za to stojí.
  • Ve středním i vyšším věku bychom neměli zbytečně opouštět své záliby a koníčky jen z důvodu, že nám to zrak či brýle neumožňují.
  • Po operaci již pacient nemusí utrácet za brýle, které by musel postupem času neustále obměňovat z důvodu zvyšujících se dioptrií – a to vlastně dvakrát, jak za brýle na blízko, tak i do dálky.

Jsme si dobře vědomi skutečnosti, že ne všichni si takovouto investici mohou dovolit, proto na naší klinice nabízíme možnost úhrady na splátky, a to zcela bezúročně.

Operace PRELEX

Předoperační vyšetření

Předoperační vyšetření očí trvá přibližně 1,5 hodiny. V průběhu vyšetření budeme zjišťovat vaši anamnézu, aktuální stav očí, dioptrické vady, nitrooční tlak a zároveň vyšetření očí a očního pozadí v tzv. rozkapání.

Na závěr vyšetření vám lékař podrobně vysvětlí průběh operace a doporučí nejvhodnější řešení operace a typ nitrooční čočky. K vyšetření si přineste brýle, které nosíte a seznam léků, které užíváte. Doporučení od očního lékaře není potřeba.

 Po vyšetření nebudete moci několik hodin řídit motorová vozidla.

Samotná operace 

Operace se ambulantně, tzn. že na kliniku přijdete ráno v den operace a ve stejný den také z kliniky odejdete. Samotný zákrok trvá pouhých 15 minut a je zcela bezbolestný, neboť oko je znecitlivěno kapkami.

Oční víčka budou ve správné poloze přidržována speciálním fixátorem, který brání mrknutí – nemusíte tedy mít obavy, že mrkáním ohrozíte průběh operace.

Po celou dobu přípravy i při samotné operaci ošetřující personál udělá maximum, abyste se cítili bezpečně a příjemně.

Během operace je provede operatér malý řez (pouze 2,2 mm) a do oka vstříkne operační gel, který chrání jemné struktury oka před poškozením po celou dobu operace.

Pomocí speciálního přístroje – ultrazvukového fakoemulzifikátoru – lidskou oční čočku rozdrtí a z oka odsaje. Po jejím odstranění se do oka zavádí čočka umělá. Díky opravdu malým rozměrům operační rány se oko velmi rychle, snadno a samo zacelí.

Po operaci má pacient oko do druhého dne zakryto sterilní náplastí. Po sejmutí náplasti již pacient na oko normálně vidí.

Případná operace druhého oka u nás na klinice probíhá obvykle do 14 dnů.

Vetchozrakost (presbyopie) – příznaky, příčiny a léčba

Kontrola po operaci

Po operaci se s vámi naše recepční domluví na termínu pooperační kontroly, na kterou je nutno se dostavit do tří dnů od zákroku.

Doporučení po operaci

  • dodržujte termíny kontrol
  • chraňte oko před úrazem
  • 1 týden se vyhýbejte pobytu v zakouřeném a silně prašném prostředí
  • do práce se můžete vrátit několik dnů po operaci (pracujete-li v infekčním prostředí, je vhodné nastoupit až po uplynutí doby 4 týdnů)
  • 14 dnů nepoužívejte líčidla
  • 4 týdny neprovádějte fyzicky náročnou práci
  • 4 týdny se vyhýbejte koupání ve veřejných bazénech, lázních a přírodních koupalištích
  • řízení vozidla se doporučuje až po operaci druhého oka

Průvodce léčbou Presbyopie

Nechte si ZDARMA na váš e-mail zaslat návodného průvodce léčbou Presbyopie:

Kolik zákrok stojí?

Operace presbyopie není v současné chvíli hrazena ze zdravotního pojištění. Veškeré informace včetně možností výběru nitroočních čoček vám sdělí lékař na předoperačním vyšetření. Cenu operace najdete v komplexním ceníku. Operaci je možné hradit i na splátky, a to bezúročně.

Lokalita

Operaci šedéhé zákalu podstoupíte u nás v Očním centru Praha. Najdete nás v Praze 7 Holešovicích (ihned vedle Libeňského mostu), ulice Jankovcova 1569/2c, v přízemí moderní budovy Lighthouse Tower.

Zahoďte i vy brýle do koše!

Chcete si užívat svobody bez brýlí i po čtyřicítce? Tak na nic nečekejte a objednejte se k nám na vstupní vyšetření. Naši lékaři vám na základě tohoto vyšetření doporučí to nejlepší řešení, které splní vaše požadavky na kvalitu vidění. 

Vetchozrakost (presbyopie) – příznaky, příčiny a léčba

Presbyopie

Presbyopie (dříve nazývána jako stařecká vetchozrakost) je oční vada, často se vyskytující u lidí vyššího věku. Jedná se o projev degenerace materiálu oční čočky.

Příznaky presbyopie[upravit | editovat zdroj]

  • Knihu, noviny, časopis nebo cokoliv na čtení drží člověk ve značné dálce, většinou v délce paže.
  • V normální čtecí vzdálenosti vidí člověk písmo značně rozmazaně.
  • Bolest hlavy.
  • Při práci se presbyopie projeví i únavou.
  • Vznik astenopických potíží (bolest a únava očí, zamlžené vidění).

Pokud jsme unaveni nebo v místě, kde je slabé osvětlení se tyto příznaky zhoršují. Poprvé se příznaky objeví přibližně kolem 40. a 45. roku. V 60 letech se často příznaky stabilizují a dále se nezhoršují.

Můžeme tedy říci, že se nejedná přímo o oční vadu, ale spíše o přirozený důsledek stárnutí organizmu.

Presbyopie ve srovnání s normálním zrakem

Vznik vady[upravit | editovat zdroj]

V mladém věku naše čočka snadno mění svůj tvar a je velice pružná. Díky pružnosti jsme schopni zaostřit na různé vzdálenosti, často i na velmi blízkou vzdálenost. Tomuto procesu říkáme akomodace). V průběhu našeho života dochází k tomu, že se v čočce usazují látky, které mají bílkovinné povahy. Kvůli těmto látkám se pružnost čočky snižuje.

Kvůli snižující se pružnosti je obtížnější zaostřit na bližší předměty. Ke snižování dochází mezi 40. a 45. rokem a graduje kolem 60. roku.

Průběh preosbypie u ostatních očních vad[upravit | editovat zdroj]

U dalekozrakých lidí se presbyopie projeví dříve než u lidí krátkozrakých.

Korekce presbyopie[upravit | editovat zdroj]

Na preosbypii neexistuje žádný lék, avšak existuje mnoho metod, jak tento stav zlepšit.

Druhy korekce

  • brýle,
  • čočky,
  • refrakční chirurgie.

Korekci brýlemi[upravit | editovat zdroj]

Brýle na čtení

Tyto brýle můžeme koupit bez předpisu a jsou k dostání i v drogeriích. Doporučuje se vybrat nejslabší pár brýlí, které nám umožní zobrazit písmena ku příkladu v novinách. Také je lepší si vyzkoušet více brýlí a vybrat ty, jejichž zvětšení nám umožňuje pohodlné čtení. Tyto typy brýlí se pohybuje v rozmezí od +1,00 dioptrií po +3,00 dioptrií.

Bifokální brýle

Bifokální brýle mají spolehlivý účinek u mnoha lidí. Ve spodní polovině čoček mají brýle půlměsíc, ve kterém je umístěna část určená pro čtení. Z toho vyplývá, že mezi jednotlivými vzdálenostmi je viditelný přechod.

Trifokální brýle

Trifokální brýle mají dvě viditelné vodorovné čáry. Tyto čáry jsou umístěny v čočkách. Tento typ brýlí se od bifokálních brýlí liší v tom, že jsou určeny i pro vidění ve střední vzdálenosti. Jako příklad střední vzdálenosti můžeme uvést počítačovou obrazovku.

Korekce čočkami[upravit | editovat zdroj]

Progresivní čočky

Tyto čočky se podobají bifokálním brýlím. Jednou z hlavních odlišností od bifokálních brýlí je, že mají postupný přechod mezi dvěma částmi. Bifokální brýle mají tento přechod striktně oddělen. Mezi hlavní výhody progresivních čoček je jejich komfort. Díky těmto čočkám nemusíme střídat více typů čoček nebo brýlí.

Kontaktní čočky

Kontaktní čočky nám umožňují používání dvou druhů, tj. bifokálních a multifokálních čoček.

Refrakční chirurgie[upravit | editovat zdroj]

V refrakční chirurgii máme několik chirurgických postupů. Z důvodu, že se zde mění tvar naší rohovky je samozřejmě na místě porada s lékařem o možných nežádoucích účincích. Refrakční chirurgie není reverzibilní postup. Před rozhodnutím podstoupení operace se doporučuje nejdříve vyzkoušet čočky nebo brýle.

Budete mít zájem:  Kvalitní spermie? Víme, jak na ně…

Mezi chirurgické postupy můžeme uvést:

  • Konduktivní keratoplastika – zde se využívají radiové vlny, které mohou změnit tvar čočky bez chirurgické operace. Zákrok se odehrává přibližně pouhých 5 minut.
  • LASIK (tzn. Laser-Assisted in situ Keratomileusis) – tento zákrok je využívaný pro korekci viditelnosti pacienta. Během zákroku dojde k přetvoření rohovky takovým způsobem, že přilétavající světlo se správně zachytí na sítnici. Zotavení po operaci je často rychlejší a je o něco méně bolestivé než při jiné operace rohovky.
  • Implantace nitroočních čoček – dochází k odstranění čočky, která se nahradí čočkou syntetickou.
  • Laserová subepiteliální keratektomie.
  • Fotorefraktivní keratektomie – poslední dvě metody jsou podobné. Fotorefraktivní keratektomie se však liší od předchozího chirurgického postupu tím, že chirurg zcela odstraní epitel a k úpravě rohovky použije laser. Epitel poté není nahrazen a přirozeně naroste. Později odpovídá rohovce nového tvaru.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

  • Krátkozrakost
  • Dalekozrakost
  • Vady zraku
  • Refrakční vady

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Zdroje[upravit | editovat zdroj]

Presbyopie – Wikipedie

Zhoršení zraku ke stáří jde ruku v ruce s potřebou brýlí a to hlavně na čtení.

Presbyopie, neboli starším českým názvem stařecká vetchozrakost (český název se prakticky nepoužívá, i vzhledem k tomu, že příliš zdůrazňuje stáří pacienta, ačkoliv se vyskytuje již ve věku, kdy se jen málokdo cítí být staříkem) je oční vada, která se objeví u každého člověka ve vyšším věku jako projev přirozené degenerace materiálu oční čočky. První příznaky presbyopie se objevují přibližně kolem 45. roku věku a uvádí se, že kolem 60 let se situace často stabilizuje a dále se již podstatněji nemění. Není to tedy oční vada v pravém smyslu slova, ale spíše přirozený důsledek stárnutí organizmu.

Vznik onemocnění

Oko při pohledu na blízko akomoduje, čočka svojí pružností zvyšuje svoji optickou mohutnost a umožňuje zaostření na blízko.

V průběhu života se ale v čočce, krom jiných změn, usazují látky bílkovinné povahy, které mají za následek snížení její pružnosti, a tedy zhoršení schopnosti zaostřit na blízko. Vzniká stařecká vetchozrakost.

Doba nástupu obtíží závisí hlavně na tom, jaký je zrak před jejím vznikem.

Typy léčby

Bezzásahová léčba

Při dalekozrakosti (hypermetropie) a nošení plusových brýlí (spojky) se projevují obtíže jako první a lidé si nejdříve chodí pro brýle „na čtení“. To jsou opět spojky, ale silnější než předtím. Často jsou potřeba i brýle „na střední vzdálenosti“. Ve vyšším věku potřebují brýle na čtení lidé s emetropií, tedy s „normálním zrakem“, kteří doposud brýle nenosili.

U krátkozrakých se projevuje vada nejpozději. Ve stáří se jim zdánlivě zlepší zrak a na blízko si svoje dosavadní minusové brýle (rozptylky) sundavají. Jako ostatní ale časem potřebují i oni brýle nejen na dálku, ale i na blízko a často i na střední vzdálenosti.

Brýle, které se používají, jsou buď určeny na jednu vzdálenost, ale pak jsou potřeba často dvoje, nebo i troje (i vícery). Dále existují brýle, které kombinují dvě a více čoček s rozdílnou mohutností v jedné. Známé jako bifokály nebo trifokály. Někdy jsou konstruovány jako čočka s postupnou změnou ohniska, kdy se mění ohnisko plynule při pohledu dolů nebo opět nahoru.

Chirurgický zákrok

Další možností je operačně, za pomocí laseru, změnit optikou mohutnost rohovky a tím i celého oka, a dosáhnout tak snížení potřebného množství brýlí jen na jedny či dvoje.

Existuje i možnost chirurgicky změnit ostrost každého oka jinak, takže jedním je vidět ostře na dálku a druhým na blízko. Zde je nutno velmi pečlivě pomocí kontaktních čoček vyzkoušet, jak by toto řešení pacientovi vyhovovalo.

Ne každý se s tímto řešením dobře vyrovná. Také je nutno zvážit riziko případných pooperačních komplikací.

Poslední možností je implantace zvláštní nitrooční čočky. Výměna původní čočky z důvodu presbyopie se nazývá PRELEX (presbyopia lens exchange). Speciální nitrooční čočka ale může být implantována i během běžné operace katarakty.

Multifokální nitrooční čočky, pracují buďto na základě difrakce – difrakční multifokání čočky, nebo na základě refrakce – refrakční multifokální čočky. V obou případech je pacient po implantaci schopen vidět ostře na všechny vzdálenosti zároveň. Z počátku se proto může objevit pocit nevolnosti.

Difrakční čočky mají na povrchu soustředné vrypy které fungují jako ohybová mřížka. Na sítnici vytvoří dva obrazy – jeden z blízkých z druhý ze vzdálených předmětů. Difrakční čočky pracují pouze s nultým a prvním difrakčním maximem a proto jsou schopny zužitkovat pouze 80 % přicházejícího světla. Častým problémem jsou dysfotoptické jevy halo a glare.

Refrakční multifokální čočky mají obvykle tvar pěti soustředných kroužků. Tyto kroužky mají různé dioptrie umožňují vidět ostře na všechny vzdálenosti, tedy i na střední.

Díky střídání kroužků na blízko a na dálku jsou navíc nezávislé na velikosti zornice. Dysfotoptické jevy jsou méně časté než u difrakčních čoček. Multifokální čočky jsou kontraindikovány pacientům s astigmatismem.

Nejnovější multifokální čočky se proto vyrábějí zároveň i jako torické.

Akomodační čočky představují nejmodernější metodu korekce presbyopie. Jejich funkce je inspirovaná samotným procesem akomodace v oku. Dosahuje se s nimi menší addice, zato však zachovávají přirozené vidění jako s původní čočkou. Výskyt dysfotoptických jevů i jiných komplikací je minimální a pacienty jsou subjektivně vnímány velmi pozitivně.

Etymologie

Slovo pochází z řeckého πρέσβυς presbys „starý člověk“ (srovnej presbyter) a ὤψ ōps „vidění“ (GEN ὠπός ōpos)[1][2])

Reference

  1. Presbyopia [online]. Dictionary.reference.com [cit. 2013-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 April 2013. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

  2. Presbyopia [online]. Etymonline.com [cit. 2017-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 August 2017. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Literatura

  • Chudobová, L. Možnosti korekce presbyopie.Brno: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, 2007. Dostupné online
  • Presbyopie: Praktická příručka pro asistenty. CIBA VISION (UK) Limited, a Novartis company, 2009. Dostupné online

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Presbyopie na Wikimedia Commons
  • Presbyopie neboli vetchozrakost a jak na ni vyzrát?
  • Presbyopie na Zrak.cz
  • Presbyopie na Coopervision
  • Presbyopie na Acuvue
Autoritní data

  • BNF: cb11972151z (data)
  • LCCN: sh87002717
  • NDL: 00569698

Portály: Medicína

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Presbyopie&oldid=20360462“

Příznaky, léčba a prevence očních chorob; věk a zhoršené vidění

21. 07. 2015 | Doba čtení 17 minut

Se zvyšujícím se věkem nám tělo většinou už neslouží jako dříve. Týká se to i tak dokonalého orgánu, jakým je lidské oko. Které oční problémy jsou ve vyšším věku běžné a které signalizují vážnější nemoc?

Presbyopie

Tento odborný termín pro zhoršené vidění se dnes používá namísto dřívější „stařecké vetchozrakosti“. Presbyopie postihuje lidi už od 40. roku věku a je to, stručně řečeno, ztráta pružnosti oční čočky, podmíněná nejen věkem, ale v nemalé míře i životním stylem západní civilizace. Oční čočka prostě postupně přestává být schopna zaostřovat do blízka.

Dalo by se říci, že je to normální proces, čočka stárne stejně jako svaly, ale proč někteří lidé vidí ostře i ve vysokém věku? Možné vysvětlení spočívá v tom, že moderní životní styl nás nutí k nerovnoměrnému zatěžování očních svalů.

Většinu dne trávíme v místnosti, často s umělým světlem, se zrakem zaostřeným do blízka. Pokud se oko věnuje jedné aktivitě po několik hodin, je to pro ně značně vyčerpávající a chybí přirozený oční pohyb, který spočívá v přeostřování z blízka do dálky a zpět.

ztráta pružnosti oční čočky Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Svoji roli může hrát i nedostatek příslušných vitaminů a živin (vitaminy C, A, E, zinek, lutein) a také celkový nedostatek pohybu. Pohyb totiž znamená více kyslíku a kyslík znamená výživu pro veškeré tkáně.

V případě presbyopie se tudíž vyplatí trocha prevence, neměli bychom se smířit jenom s předepsáním vhodných brýlí. Brzy totiž budeme potřebovat nové a silnější. Proto bychom měli zkusit přidat vitaminy a zvýšit pohyb na čerstvém vzduchu. Pokud musíme pracovat s počítačem, měli bychom zařadit i pravidelná oční cvičení a relaxaci.

  • Ti, kdo se rozhodnou k radikální změně, si mohou nechat pomocí laserové chirurgie vyměnit vlastní oční čočku za umělou, tzv. multifokální, která umožní ostré vidění do dálky i na blízko.

Jednoduchá cvičení pro oční svaly

Pro posílení: Zaostřujte pohled střídavě do dálky a nablízko. Nejprve se dívejte na předmět, který si postavíte do vzdálenosti asi 20 cm před oči, poté se podívejte z okna a zaostřete na vzdálený objekt. Vydržte střídat pohledy zhruba jednu až dvě minuty několikrát denně a po cvičení nechte oči odpočinout následujícím cvikem.

Pro uvolnění: Zavřete oči a přiložte si na ně zlehka dlaně tak, abyste se očí nedotýkali. Vydržte minutu. Toto cvičení můžete provádět libovolně, kdykoliv pocítíte tlak nebo únavu v očích.

Jednoduchá cvičení pro oční svaly Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Syndrom suchého oka

Kdo někdy zažil pocit, že má v oku písek, který nemůže odstranit, ví, jaké potíže tato porucha přináší. Při syndromu suchého oka vzniká řada nepříjemných změn očního povrchu kvůli snížené tvorbě slz, změně jejich kvality, nebo jejich rychlejšímu odtoku z povrchu oka.

Příčin, proč někomu „vyschnou slzy“, je několik. Patří mezi ně vyšší věk, onemocnění rohovky, oční operace, dlouhodobé nošení kontaktních čoček, hormonální změny i užívání léků, které ve svém vedlejším účinku snižují tvorbu slz, nebo onemocnění odtokového systému oka.

Slznému filmu neprospívá ani pobývání v klimatizovaných místnostech, kde se zvyšuje odpařování slz, a dlouhodobé sledování televize nebo počítačových monitorů, kdy daleko méně často mrkáme.

  • Projevy syndromu suchého oka mohou být různé, k nejčastějším příznakům patří pocit „písku“ v oku, dráždění, pálení, svědění, zvýšená citlivost na světlo, pocit suchosti, až kolísání vidění.

Léčba syndromu suchého oka by se měla zaměřit na příčinu, která problém vyvolala. Proto je dobré absolvovat komplexní vyšetření. Ke zlepšení kvality slzného filmu můžeme použít „umělé slzy“, které vkapáváme několikrát denně. Oční lékař pak může předepsat různé léky, anebo doporučit zavedení implantátů do slzných kanálků, které omezí zvýšený odtok slz z oka.

Budete mít zájem:  Trpíte psoriázou? Ohlídejte si 5 rizikových faktorů dalších nemocí

kapky do očí Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Jak funguje slzný film

Povrch oka pokrývá slzný film, zajišťující nejen vlhkost, ale i hladkou optickou vrstvu, která umožňuje vytvořit ostrý obraz na sítnici. Slzný film mimoto obsahuje antibakteriální látky a odstraňuje bakterie a odloučené buňky z rohovky. Skládá se ze tří vrstev:

  • Zevní tuková vrstva udržuje slzný film v určitém napětí a zabraňuje jeho odpařování.
  • Střední vodní vrstva zajišťuje zvlhčující funkci slzného filmu.
  • Vnitřní hlenovitá vrstva vyrovnává nerovnosti na povrchu rohovky a spojivky a umožňuje vodní vrstvě přilnout lépe k rohovce.

Plovoucí černé mušky, tečky, nitky a chuchvalce

Pokud se zahledíte na osvětlenou bílou plochu, patrně uvidíte, jak se vznáší ve vašem zorném poli různé drobounké černé smetí, po mrknutí odpluje, ale vzápětí je zpátky. Tak se projevují tzv. zákalky ve sklivci, ve většině případů neškodný, nicméně velmi obtěžující příznak stárnutí sklivce.

Příčinou vzniku zákalků jsou strukturální změny sklivce, který se rozvlákňuje a kapalní. Drobná vlákénka pak plují ve zkapalněné části a promítají se na sítnici jako černé nitky. Tyto změny přicházejí obvykle s věkem, ale na jejich vznik působí i namáhání sklivce při krátkozrakosti (kdy se oko prodlužuje), úrazy oka, záněty, a někdy se objeví i po laserové korekci krátkozrakosti.

zákalky ve sklivci jsou obtěžující příznak stárnutí Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Varovným signálem jsou zákalky padající jako déšť sazí, doprovázené záblesky, vlněním obrazu a dalšími nezvyklými efekty v zorném poli. Tyto příznaky mohou signalizovat odchlípení sítnice nebo trhlinu v sítnici, krvácení v oku nebo vzácně i nádor uvnitř oka.

Co dělat se zákalky?

V zásadě máme tři možnosti:

  1. Neřešit. Lékaři nám obvykle doporučí nechat je být a zvyknout si na ně. To je ale možné jen v případě, že nás černá smítka zas až tak neobtěžují a máme jistotu, že se nejedná o vážnější problém.
  2. Odstranit laserovou operací — největší zákalky laser „rozstřelí“ na malinké kousíčky, které ve vidění už tolik nepřekážejí. Laserová metoda je však úspěšná jen v případě; že zákalky jsou pro operatéra viditelné a pokud se nevyskytují těsně u sítnice.
  3. Odstranit tzv. vitrektomií — tato operace představuje jistá rizika, proto se provádí až u těžších případů a také tehdy, pokud slouží k vyřešení dalších problémů (trhlinky v sítnici, apod.). Při vitrektomii je sklivec odsán a nahrazen fyziologickým roztokem. Po krátké době ho organismus nahradí tkáňovou tekutinou.

Odchlípení sítnice

Díky sítnici vidíme. Jde o tenkou vrstvu, která zevnitř pokrývá oko, zachycuje obraz a prostřednictvím zrakového nervu ho posílá do mozku. Můžeme si ji představit jako film ve fotoaparátu. Sítnice se odchlípí v okamžiku, kdy se v ní z nějakého důvodu vytvoří trhlina. Trhlinou vnikne pod sítnici nitrooční tekutina a začne ji nadzvedávat.

Světločivná vrstva sítnice se tím pomalu „odtrhává“ od pigmentové vrstvy, tím se snižuje přívod kyslíku a živin pro světločivné buňky, které začínají odumírat. Pigmentová vrstva zůstává ve své původní poloze a vystýlá vnitřní stěnu oční koule. Světločivná vrstva se uvolní, až může někdy „vlát“ v prostoru uprostřed oční koule.

Odchlipování obvykle postupuje od okrajů k centru, kde se nachází tzv. žlutá skvrna (makula), místo nejostřejšího vidění. Po zasažení makuly už bývá většinou pozdě na obnovení vidění.

makula Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Varovné příznaky odchlípení sítnice

  • Záblesky, které zahlédneme v okraji zorného pole jednoho oka. Jsou vyvolané tahem úponů sklivce za sítnici.
  • Padající černé „saze“. Jsou to krvinky, které se uvolňují do sklivce z natržené cévky při vzniku trhliny.
  • Vznik tmavé clony ve spodní části zorného pole, clona pomalu postupuje výš, až může zakrýt celé vidění během několika hodin nebo dnů.

Příčiny odchlípení sítnice

  1. Trhliny v sítnici, které vznikají na místě chorobného ztenčení nebo v místě, kde se upíná k sítnici sklivec, a tahem sklivcového úponu je vytržen v sítnici otvůrek. Příčinou trhliny může být také tupý úraz oka nebo nadměrná zátěž.

  2. Nedochází k trhlině, ale „pouze“ k nadzvednutí světločivné vrstvy tahem vazivových pruhů za sítnici a opět k průniku tekutiny. Tento způsob odchlípení hrozí hlavně pacientům s těžkým očním postižením při cukrovce a u dalších závažných sítnicových chorob.

  3. Nejde o trhlinu ani nadzvednutí, při zánětu hlubokých vrstev oka vzniká tekutina, která vnikne pod sítnici a oddělí ji od epitelové vrstvy.

Operace

Odchlípení sítnice je v každém případě nutno co nejdříve operovat. Pokud je podchyceno včas, je prognóza vidění poměrně dobrá. Způsob operace zvolí odborník podle závažnosti postižení.

  • U méně závažných odchlípení se operuje kryochirurgickou metodou. V místě trhliny je postižené místo zmrazeno, tím se zajizví trhlinky. Zvenku operatér přišije silikonovou plombu, která vtlačuje místo s trhlinou mírně dovnitř oka.
  • U rozsáhlejšího odchlípení sítnice nastupuje vitrektomie. Při ní je odstraněn sklivec, odloučená sítnice je přiložena a uchycena pomocí laseru. Sklivcový prostor je pak vyplněn buď plynem, nebo silikonovým olejem, který sítnici přitlačuje k zadní stěně bulbu.

Případnému odchlípení je samozřejmě lepší předejít. Vyplatí se pravidelné kontroly zraku a očního pozadí u očního lékaře, zvláště patříme–li do jedné z rizikových skupin (mezi rizika patří krátkozrakost, hlavně vyššího stupně, předchozí výskyt v rodině nebo úraz oka).

oční operace Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Případné trhliny v sítnici, které lékař zjistí ještě před jejím odchlípením, lze ošetřit ambulantně preventivní laserovou koagulací.

Makulární degenerace

Mezi choroby sítnice patří i „věkem podmíněná makulární degenerace“ (VPMD). Příčinou je poškození sítnice na místě nejostřejšího vidění — tzv. žluté skvrny neboli makuly.

Zpočátku se může projevovat nenápadně: Vidění při soumraku je horší, barvy nejsou tak jasné jako dřív. Následují další příznaky: zamlžené vidění, šedavá místa v centrální oblasti zorného pole, neobvykle rozostřený obraz nebo rozvlněné, zprohýbané linie a písmena. Pacienti ztrácejí schopnost číst, rozeznávat známé tváře, všechny tvary vnímají pokřiveně.

VPMD má dvě formy, suchou a vlhkou.

Suchá forma je vyvolaná atrofií pigmentového epitelu sítnice a světločivné vrstvy. Projevuje se neschopností ostře vidět místo, na které soustředíme zrak: střed je rozmazaný, ale periferní vidění zůstává. V pokročilé fázi nemoci vidíme v centru svého pohledu pouze šedou nebo černou skvrnu.

Příčinou vlhké formy je prorůstání novotvořených cév pod sítnici. Tyto cévy následně způsobují prosakování krve do sítnice, otok sítnice a vznik jizvy ve tvaru koláče.

U vlhké formy se nám mohou zdát písmenka nebo rovné linie zvlněné, zprohýbané.

Vlhká forma VPMD postupuje rychle, zrak se výrazně zhorší v průběhu několika týdnů a k praktické slepotě může dojít již během několika měsíců.

Prevence VPMD

Prevencí je především zdravý životní styl, tzn. vyloučit kouření, hlídat optimální váhu a cholesterol (hodnota by neměla překročit 5 mmol/l), za slunečných dní nosit brýle s kvalitním UV filtrem, jíst hodně zelené listové zeleniny a mořských ryb, případně užívat kvalitní potravinové doplňky s luteinem a zeaxantinem.

Katarakta čili šedý zákal

Katarakta znamená zkalení normálně čiré oční čočky, která tak brání průchodu paprsku světla na sítnici, čímž dochází k poklesu zrakové ostrosti. Příznaky jsou lehce rozpoznatelné:

  • zamlžené nebo neostré vidění (jako když se díváme přes zamlžené sklo),
  • jiné vnímání barev,
  • světloplachost,
  • dvojité vidění,
  • zhoršení zraku,
  • špatné vidění v noci — světla se zdají příliš jasná a roztříštěná.

Šedý zákal je jedním z nejčastějších onemocnění očí ve vyšším věku. Ve věkové skupině nad 75 let jím trpí až 91 % populace.

Ve věkové skupině nad 75 let trpí šedým zákalem až 91 % populace. Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Jak vysvětluje lékařská ředitelka oční kliniky Lexum docentka Zuzana Hlinomazová, v současné době neexistují žádné léky, kapky či speciální brýle, které by mohly vzniklý zákal odstranit. Jedinou možností léčby je chirurgický zákrok.

Dobrou zprávou je, že díky novým technologiím se dnes jedná o operaci trvající zhruba 15 minut. Zakalená čočka je při ní odstraněna a nahrazena novou, to vše bez jediného stehu a bez bolesti. Pacienti ještě ten samý den odcházejí domů a jako bonus si k operaci katarakty mohou zvolit i nové luxusní vidění, pokud se rozhodnou investovat do speciální oční čočky s dioptrickými vlastnostmi.

Momentálně je podle doc. Hlinomazové největší zájem o nitrooční čočky, které umožňují ostré vidění bez brýlí na všechny vzdálenosti.

Jedná se především o čočky multifokální, zejména trifokální, které zajištují ostré vidění do dálky, na počítač i do blízka. Mimoto pomáhají chránit oko před ultrafialovým zářením a před tzv. modrým světlem, které může mít negativní vliv na sítnici.

Šedému zákalu nelze předejít, a to ani zdravým životním stylem. Stále není zcela jasný mechanismus jeho vzniku, známe ovšem rizikové faktory, které jeho vzniku předcházejí:

  • Především je to věk, u lidí starších 65 let dochází k zakalení čočky u poloviny osob, ve věkové skupině nad 75 let je to až zmíněných 91 %.
  • Šedým zákalem jsou ve vyšší míře postiženy ženy.
  • Vyšší výskyt šedého zákalu je u pacientů s celkovým onemocněním, například s cukrovkou nebo vysokým krevním tlakem.
  • Kouření nebo alkoholismus.
  • UV–B záření — zejména dlouhodobé vystavení slunečním paprskům bez dostatečné ochrany.
  • Obezita.
  • Genetické dispozice.

Oční vady a nemoci

Co je to vetchozrakost a co ji způsobuje?

Příznaky vetchozrakosti

Presbyopie, nebo také vetchozrakost (nebo stařecká vetchozrakost) je laicky řešeno stárnutí zraku. Přesný překlad tohoto řeckého slova ostatně zní „oči starých lidí“.

Prvními příznaky, kterých si většina lidí všimne, jsou obtíže při čtení drobně vytištěného nebo zobrazeného písma, ať už v novinách, knížce nebo na obrazovce.

  Řada lidi to řeší tak, že si drží text před očima na délku paže, protože na tuto vzdálenost dokážou lépe zaostřit.

Člověk trpící presbyopií může vnímat také únavu očí při delším čtení, obzvláště pokud čte při slabém osvětlení. Běžné je také to, že vidí rozmazaně blízké předměty, nebo má vidění dočasně rozmazané, když se mění vzdálenost pozorovaného předmětu.

Zajímavé je, že příznaky presbyopie jsou méně rozpoznatelné na jasném slunci, protože zorničky jsou v takovém světle zmenšené. Pokud máte pocit, že příznaky, které u sebe pozorujete, by mohly být způsobeny presbyopií, objednejte se na kontrolu zraku k našemu optometristovi.

Budete mít zájem:  Mučenka a její účinky na zdraví – co umí?

Nejčastěji si lidé jako způsob nápravy volí čtecí brýle, které jim pomohou dobře zaostřit na krátkou vzdálenost.

Příčiny vetchozrakosti

Presbyopie je slábnutí zraku způsobené věkem. Příznaky se částečně podobají dalekozrakosti, ale důvody jsou jiné. U dalekozrakosti je oční bulva příliš krátká nebo čočka příliš plochá a tato vada je obvykle vrozená.

Presbyopie naopak souvisí s elasticitou čočky a věkem. Presbyopie způsobuje snížení elasticity, takže je pak obtížné zaostřit na blízké předměty.

K dalším příznakům, které se s presbyopií pojí, patří bolesti hlavy, zraková únava, celková únava a rozmazané vidění na blízko.

Když jsme mladí, je oční čočka velmi flexibilní. Dokáže rychle měnit tvar v závislosti na tom, zda do oka vstupují paprsky světla odražené od vzdáleného nebo blízkého předmětu. Těmto změnám tvaru se říká akomodace. Časem se ovšem elasticita čočky snižuje a ta se pak nedokáže přizpůsobit v dostatečné míře nebo dostatečně rychle, je pro ni proto náročné správně zaostřit.

To může mít dva důsledky: vidění na blízko je rozmazané a člověk má problém rychle zaostřit z blízkého předmětu na předmět ve větší vzálenosti, třeba od obrazovky mobilu na přijíždějící tramvaj. Právě pro souvislost se stárnutím se presbyopii říká stařecká vetchozrakost (což je ovšem poněkud nepřesné, protože stárnutí zraku se začíná projevovat už kolem čtyřicítky).

Lidé s příznaky presbyopie mají tendenci držet zdroj textu od očí ve větší vzdálenosti, než je běžné, a mžourat, aby na čtení lépe viděli.

Dalším faktorem, který přispívá k presbyopii, je snižující se množství bílkovin v oční čočce. Ta je pak méně pružná, nepřizpůsobuje se pohybu očních svalů a pro oko je těžší zaostřit na blízko. Více o tom, jak funguje oko, si můžete přečíst zde.

Presbyopie se může objevit zároveň s emetropií (tedy se stavem, kdy je oko v pořádku a funguje jinak správně) s krátkozrakostí, nebo dalekozrakostí.  Pokud trpíte krátkozrakostí a přidá se k ní presbyopie, pomůže vám sundávat si při čtení brýle. Pokud ovšem trpíte dalekozrakostí, může presbyopie vyvolat dojem, že se vaše vada zhoršila.

Pokud si chcete přečíst více o krátkozrakosti a dalekozrakosti, doporučujeme vám odkazované články na našem blogu.

Krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus a vetchozrakost. Dioptrické vady a jejich léčba

Oftalmolog MUDr. Vladimír Korda v naší radioporadně tentokrát na téma: dioptrické vady.

Oko je optický systém. Přirovnáme-li oko k objektivu fotoaparátu, pak funkci clony představuje duhovka, citlivou vrstvu fotografického filmu zastupuje sítnice.

Zaostření při pohledu do blízka zajišťuje oční čočka zvýšením své lomivosti změnou svého tvaru – akomodací. Paprsky světla procházejí optickým systémem oka a v ideálním případě dopadají na sítnici.

V případě, že není zachován správný poměr mezi délkou oka a silou lomivých částí oka dochází k rozostření obrazu.

KrátkozrakostPokud je oko příliš dlouhé nebo lomivost optické soustavy je větší (v poměru k délce oka), paprsky se sbíhají před sítnicí, hovoříme o krátkozrakosti (myopii). Na sítnici dopadá rozostřený obraz. Touto vadou je postiženo až 30 procent lidí. K dosažení ostrého vidění se používají brýle s rozptylným sklem nebo kontaktní čočky.

DalekozrakostKdyž je oko příliš krátké nebo lomivost oka je malá, světelné paprsky se sbíhají za sítnicí, hovoříme o dalekozrakosti (hypermetropii). Na sítnici, obdobně jako při krátkozrakosti, dopadá rozostřený obraz. Tato vada se koriguje brýlemi se spojným sklem nebo kontaktní čočkou.

AstigmatismusRohovka je průhledná část oka a svými optickými vlastnostmi představuje hlavní lomivou část optického systému. Tvarem se dá přirovnat ke kopuli. V ideálním případě je ve všech osách stejně zakřivená. V případě, že v některých osách je zakřivená více nebo naopak méně, hovoříme o astigmatismu.

Určitý nízký stupeň astigmatismu je fyziologický (rohovka není téměř nikdy absolutně pravidelně zakřivená) a nevyžaduje optickou korekci. Astigmatismus se může kombinovat s dalekozrakostí i krátkozrakostí. Napravuje se cylindrickými skly nebo torickými kontaktními čočkami.

VetchozrakostVetchozrakost (presbyopie) postihuje osoby po 45. roku věku. Příčinou je snížení elasticity čočky a pokles schopnosti oka zaostřit na objekt v blízké vzdálenosti. Uvedený fakt vede k problémům se čtením tisku normální velikosti a k nutnosti použití brýlí na čtení. Vadu je možno odstranit náhradou vlastní čočky multifokální nitrooční čočkou.

Celou radioporadnu s MUDr. Vladimírem Kordou si můžete poslechnout v našem audio-archivu:

Co je vetchozrakost? Jsou lepší brýle, nebo operace laserem?

Oko je velmi složitý orgán, který se v mnohém podobá fotoaparátu. Není tak divu, že s přibývajícími roky dochází k jeho opotřebování a stárnutí. „Zhruba mezi 40. a 45. rokem věku dochází ke zhoršení schopnosti vidění.

Toto zhoršení se nevyhne ani lidem, kteří jsou zcela zdraví a nikdy se zrakem neměli žádné potíže. Nejde o příznak nějakého onemocnění, ale o přirozený proces stárnutí, během něhož se snižuje schopnost akomodace čočky.

Co je vetchozrakost?

To, že se snižuje akomodace čočky a přichází vetchozrakost, jak se tento stav odborně nazývá, si nejprve příliš neuvědomujeme a potíže řešíme tím, že si postupně začneme oddalovat blízký bod. Jednoduše řečeno, pokud si potřebujeme něco přečíst nebo si zblízka chceme něco prohlédnout a oko nezvládne detail dobře zaostřit, začneme natahovat ruce.

 „Kolem 40. až 45. roku věku se vzdálenost blízkého bodu, tedy bodu, ze kterého ještě vidíme dobře do blízka, posouvá z původních 25 až 30 centimetrů postupně na 40, 50 až 60 centimetrů.

Tato vzdálenost se s postupující vetchozrakostí prodlužuje a člověk si uvědomí, že se vzniklým stavem musí začít něco dělat,“ dodává lékař. Potíže s viděním nablízko komplikují řadu životních situací.

U člověka pracujícího v kanceláři se většinou nejdříve objeví v práci, kdy si začne plést čísla a písmena a například místo trojky vidí osmičku.

Problém se čtením se dostavuje i v obchodech, když si nedokážete přečíst etiketu na výrobku, v restauraci nepřečtete menu, s ostrostí zraku zápasíte u všech jemných domácích prací, například při navlékání jehly.

Dámy se navíc setkají i s tím, že si třeba samy nevytrhají obočí, protože chloupky jednoduše nevidí.

Porouchaná čočka

„Oční čočka by se dala přirovnat k objektivu, kterým střídavě zaostřujete na blízko, na střední vzdálenost nebo na dálku. I oční čočka neustále ‚zoomuje‘. Rozdíl při zaostřování na dálku a na blízko jsou u zdravé, dobře fungující čočky tři dioptrie.

 Při vetchozrakosti se tato schopnost čočky pomalu snižuje. Člověk tak nejprve začne špatně vidět na blízko, ovšem střední a velká vzdálenost mu potíže nedělají.

Řešení těchto potíží nabízejí dioptrické brýle v hodnotě kolem jedné dioptrie, v tomto případě jsou předepisována plusová skla,“ říká oční lékař. 

Problémy se zaostřováním však s věkem stále pokračují a během času dojde k tomu, že člověk začne mít problémy i s viděním na střední vzdálenost; to se projeví například při práci na počítači. Nejprve je možné to řešit tak, že si člověk začne měnit brýle. Jedny používá na blízko, tedy například na čtení, další na střední vzdálenost, když pracuje na počítači. 

Pokud se k tomu přidají i potíže s viděním na dálku, dostáváme se ke třem typům brýlí s rozdílnými dioptriemi, které člověk neustále mění a střídá dle okolností. Nejčastěji se taková situace řeší používáním multifokálních brýlí.

Možností jsou i bifokální brýle, jejichž skla v horní půlce umožní pohled do dálky a ve spodní pohled na blízko.

Ovšem problém je v tom, že tyto brýle ne každý člověk dobře snáší a navíc hrozí, že se během nějaké doby změní počet dioptrií, což vzhledem k ceně brýlí není příznivá okolnost. 

Kromě brýlí je možné řešit vadu i operací. V tomto případě jde o výměnu nitrooční čočky, nejčastěji za multifokální implantát. Výkon probíhá v lokálním umrtvení oka a síla čočky je volena individuálně podle parametrů oka a výše dioptrické vady.

Výhoda operace je v tom, že se vidění upraví jednou provždy a je možné ji podstoupit v jakékoli fázi vetchozrakosti.

Po výměně čočky nehrozí, že by se vidění, pokud nedojde k rozvoji nějakého očního onemocnění, například zeleného zákalu, nějak zhoršilo.

Plusem navíc je že výměna čočky znamená prevenci vzniku šedého zákalu. Když v oku není přítomná čočka, nemůže se ani zkalit,“ uzavírá lékař.

Jak škodí počítač a slunce

Stále dokola se nabízí otázka, zda nástup problému může urychlit například častá práce na počítači, sledování televize, dlouhodobé čtení nebo působení slunečních paprsků. Ani jeden faktor nástup vetchozrakosti nijak neovlivní. U všech jmenovaných činností může za různě dlouhou dobu dojít k únavě oka, která se projeví zčervenáním, pálením a slzením.

Únavě může nahrát špatné osvětlení v místnosti, případně to, že monitor je pouze jediným zdrojem světla v místnosti, ale ani jedna činnosti oči nekazí a není příčinou nástupu vetchozrakosti.

Podobně je tomu u slunečních paprsků.

Ty mohou způsobit zánět spojivek, případně (pokud by se člověk dlouho díval do slunce) oslepnutí z důvodu trvalého poškození sítnice, ale nijak neovlivní stárnutí oka. 

Lékaři dnes s pomocí excimerového laseru dokáží odstranit všechny základní dioptrické oční vady – krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus. Bezbolestně, během několika minut, s minimální dobou rekonvalescence.

Podstatou laserové operace je modelace rohovkové tkáně působením laserového paprsku. Po 40. roce věku by měl každý navštěvovat očního lékaře jedenkrát ročně v rámci preventivní prohlídky.

Nejde totiž jen o sledování a korekci dioptrických problémů, ale i o kontrolu stavu čočky, sklivce a sítnice a v neposlední řadě o vyloučení zeleného zákalu – glaukomu.

  • Odborná spolupráce: MUDr. Petr Novák primář Refrakčního centra Praha a vedoucí lékař očního oddělení Nemocnice Na Homolce

Autor: Barbora Neubergerová

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector