Vitamín K1 – jeho funkce a zdroje

Pravděpodobně jste vitamínu K2 dosud nikdy neslyšeli.

A to i přesto, že hraje tento vitamín zásadní roli v mnoha aspektech našeho zdraví, je v naší stravě vzácný a dosud mu nebyla věnována velká pozornost.

Kromě vitaminu K1 je znám od počátku 20. století i vitamin K2 (menachinon [MK]). Ten se výrazně liší od vitaminu K1 (fylochinon), který primárně přispívá ke srážení krve. 

Vitamín K2 ze stravy doplnit nezvládneme…

Vitamín K2 se nachází v živočišných a fermentovaných potravinách. Jedná se například o mléčné výrobky s vysokým obsahem tuku z krav krmených trávou, žloutky, játra a další. Vitamin K je rozpustný v tucích, což znamená, že nízkotučné a libové živočišné produkty jej příliš neobsahují.

Vitamín K2 jako MK-4 nebo MK-7?

Vitamín K2 jako MK-4

Neboli menachinon byl do značné míry přehlížen, než byl v posledních 15 letech znovuobjeven jako důležitý faktor zdraví kostí a kardiovaskulárního systému.

Vitamín K2 MK-7

Má mnohem delší poločas ve srovnání s vitaminem K1. Po vstřebání z trávicího traktu vitamin K2 jako MK-4 rychle zmizí z oběhu (poločas = 1–2 hodiny). Naproti tomu má MK-7 velmi dlouhý poločas (v rozmezí 2–3 dnů). To znamená, že MK-7 je pro tělo mnohem biologicky využitelnější.

1.) Vitamin K2 jako MK-7 transportuje více vápníku do kostí než Vitamin K2 jako MK-4

K2 se dále dělí na podrodinu 10 molekul, které sdílejí molekulární chinonový kruh, ale mají izoprenoidní postranní řetězce různých délek (MK-4 až MK-13). Vitamin K2 je nezbytný pro aktivaci osteokalcinu. Jedná se o nekolagenní bílkovinu, kterou produkují kostní buňky tzv.

osteoblasty a tím se podílí na mineralizaci kostí. Osteokalcin transportuje a integruje vápník do kostí a zubů, protože v opačném případě se vápník hromadí v cévách, mozku nebo ledvinách a to je naopak velmi škodlivé.

Z deseti forem menachinonu jsou pro zdraví kostí nejdůležitější MK-4 a MK-7. Přestože oba jsou prokazatelně přínosem, MK-7 aktivuje největší podíl osteokalcinu a je pro tělo nejlepší formou vitaminu K2.

Plně aktivovaná hladina osteokalcinu v krvi zajišťuje, že se pro tvorbu kostí využije maximální množství dostupného vápníku.

2.) Vitamin K2 udržuje zdravé a silné kosti

Se zdravím kostí máme spojený především již zmíněný vápník. Ten je uložen v kostech a je zásadní pro celkové zdraví kosterního systému. Dále je také nezbytný pro svalovou kontrakci i nervové reakce. Naše kosti procházejí neustálou regenerací.

Celý proces řídí dva typy buněk: osteoklasty a osteoblasty. Osteoklasty odstraňují starou nebo poškozenou kost (kostní resorpce) a osteoblasty syntetizují kost novou. Zdraví kostí velmi závisí na této rovnováze.

Když je kostní resorpce rychlejší než je syntetizována nová, můžou se kosti stát křehkými.

Pro synergii účinku na zdraví kostí je vhodné užívat vitamín K2 s vitamínem D3

Značná pozornost je věnována formě vitaminu K2 jako MK-7 v kombinaci s vitamínem D3, který je důležitý pro stavbu kostí, neboť zyvšuje absorpci vápníku ze střeva.

Jsou to právě osteoblasty, které jsou ovlivněny vitamínem D3. Nicméně bez vitamínu K2 by proces tvorby kostí nefungoval správně. Osteoblasty produkují již zmíněný osteokalcin, který hraje důležitou roli v mineralizaci kostí a homeostáze vápníku.

To znamená, že celý tento proces závisí na kooperaci obou těchto vitamínů.

Po třicátém a čtyřicátém roku dochází k úbytku kostní hmoty a zvyšuje se riziko zlomenin, později osteoporózy. Osteoporóza nastává tehdy, kdy je snížená minerální hustota kostí. Odhaduje se, že kolem 200 milionů lidí na celém světě trpí osteoporózou. Toto onemocnění postihuje třikrát tolik žen, než mužů.

U třetiny žen na 50 let se dají očekávat zlomeniny spojené právě s osteoporózou, protože nástup menopauzy a pokles hormonu estrogenu souvisí s úbytkem kostní hmoty.

Ve studii 244 zdravých postmenopauzálních žen, které užívaly 180 μg MK-7 nebo placebo každý den po dobu 3 let, MK-7 omezil pokles BMD a sílu kostí v bederní páteři související s věkem.

3.) Vitamin K2 snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění

Důležité také je, že osteoporózu má v konečném důsledku na svědomí kalcifikaci cév, jehož rozsah může v budoucnu znamenat zvýšené riziko kardiovaskulárního onemocnění.

Studie ukazují, že vitamin K2 může snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění tím, že brání v kalcifikaci (zvápenatění) tepen.

Vitamin D3 podporuje absorpci vápníku ze střeva, aby byl k dispozici pro stavbu kostí, ale je to především vitamin K2, který pomáhá transportovat vápník přímo do kostí a zabraňuje jeho usazování v cévách a měkkých tkáních.

Přítomnost kalcifikovaných plaků dále zvyšuje riziko srdečního infarktu a mozkových příhod, protože kalciové plaky, které se uvolňují do krevního řečiště, čímž mohou ucpávat cévy a narušovat tak průtok krve. Nakonec může dojít k prasknutí cévní stěny (arteriální disekce).

Rotterdamská studie s téměř 5 000 holandskými muži a ženami poskytuje jedny z nejsilnějších důkazův prevenci kardiovaskulárních onemocnění s vitamínem K2. Účastníci ve věku nad 55 let se zúčastnili studie po dobu 8 – 11 let.

Studie ukázala, že strava s vysokým obsahem vitamínu K2 snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění a úmrtnost.

Studie uvádí, že kalcifikace tepen a úmrtí související s kardiovaskulárním onemocněním byly sníženy o 50% a úmrtnost ze všech příčin byla snížena o 25%.

Klíčová studie Knapen z roku 2015 poskytuje spolehlivé důkazy o tom, že kromě prevence, může vitamin K2 zvrátit stávající hladinu kalcifikace a obnovit arteriální flexibilitu. V opačném případě se jedná o tzv. tuhost cév (stáří cév).

V oblasti prevence kardiovaskulárních onemocnění jde o moderní trend, kdy se měří jak kvalitně proudí krev našimi cévami. U účastníků se zvýšenou arteriální tuhostí na počátku studie tato prokázala významné snížení tuhosti u testovací skupiny MK-7 po 3 letech (v dávkách 180 µg / den).

U skupiny studie prokázala obnovení pružnosti a pružnosti cév – v podstatě návrat do předchozího stavu nebo stupně. 

4.) Vitamín K2 je důležitý pro zdraví plic i ledvin

Nejenže Vitamín K2 působí preventivně proti vzniku usazenin vápníku v cévách, ale mimo to dokáže rozpouštět již vzniklé usazeniny. Naproti tomu jeho nedostatek způsobuje kornatění tepen, zvýšenou hladinu vápníku v cévách, bolesti hlavy, zad a kloubů, riziko osteoporózy a zvýšené riziko Alzheimerovy choroby.

 Kromě kalcifikace cév může dojít také k zvápenatění plic a ledvin. To znamená, že podobně jako u cév i plíce mohou obsahovat usazeniny vápníku. Usazeniny vápníku mohou být i v ledvinách, pro které je typická tvorba ledvinových kamenů.

Mimo výše zmíněné účinky, vitamín K2 podporuje také imunitní systém a podílí se na regulaci zdraví plic.

5.) Není MK-7 jako MK-7

Patentovaná stabilní forma Vitamínu K2 MK7

K2VITAL®DELTA MK7, který jsme použili v BrainMax D3 & K2 je mnohem stabilnější při běžných i vyšších teplotách a nepodléhá rychle biodegradaci jako jiné formy Vitamínu K2.

Z průzkumu firmy Kappa Bioscience bylo zjištěno, že pouze 5% produktů s vitamínem K2 MK7 splnilo deklarovaný obsah na etiketě. U poloviny produktů s vitamínem K2 byl zjištěn jen poloviční obsah vitamínu oproti etiketě. Zbytek produktů neobsahoval téměř žádný vitamín K2.

Všechny produkty s K2VITAL® DELTA  obsahovaly deklarované množství vitamínu K2.

Společnost Kappa provedla také průzkum kvality, stability a účinnosti Vitamínu K2 v doplňcích stravy v neminerálních kombinacích, kde by stabilita neměla být problém.

Polovina těchto neminerálních produktů s vitamínem K2 měla problémy s kvalitou, přičemž celá jedna třetina vzorku nevykazovala žádný měřitelný obsah Vitamínu K2 (nula).

V pětině produktů byl změřen obsah vitamínu K2 v rozmezí 26–75% oproti deklarovanému množství na etiketě. Pouze u čtvrtiny produktů odpovídalo naměřené množství vitamínu K2 množství na etiketě.

Doporučená denní dávka vitamín K2

Obecně je doporučená denní dávka vitamínu K 75 µg, nicméně tato doporučení nerozlišují vitamin K1 a K2, které mají v organismu odlišné funkce. Kvůli nedostatečném vstřebávání vitaminu K2 z potravy je jeho suplementace nezbytná.

Možným vysvětlením nedostatku K2 jsou změny v konzervaci a skladování potravin, které snižují přirozené kvašení v potravinách. K2 jako MK-7 je biologicky dostupný a má nejdelší poločas ze všech vitamínů K. Jeho užívání je bezpečné a bez hlášených vedlejších účinků a to i dokonce ve vysokých dávkách. Nicméně doporučená denní dávka je mezi 150 – 200 mcg.

Studie také ukazují, že MK-7 je nejlepší pro pro suplementaci, protože je lépe absorbován a je nejvíce bioaktivní. 

Závěr

Spíše než Vitamin K2 je známější jeho vápníkový bratříček vitamín D3. A to i přestože samotné užívání vitamínu D3 v doporučených dávkách 8895 IU denně, která byla stanovena vědci z Edmontonu by mohlo být spojeno s usazováním vápníku v cévách. A právě proto je velice vhodné tyto 2 vitamíny užívat spolu.

Nejlepší formou Vitamínu K2 je MK-7. Ovšem není MK-7 jako MK-7. Ve studiích společnosti Kappa Bioscience bylo jen velmi málo forem vitamínu K2 stabilních a tedy pro tělo využitelných v množstvích, která byla deklarovaná na etiketě produktů.

A z toho důvodu jsme se rozhodli použít do BrainMax D3 & K2 patentovanou formu vitamínu MK-7:  K2VITAL®DELTA od německé společnosti Kappa Bioscience. Neboť je mnohem stabilnější a pro tělo lépe využitelnější.

Vitamín D3 a K2 spolu dohromady tvoří dvojsečnou zbraň pro zdraví kostí, zubů, plic, ledvin, podporu imunity, kardiovaskulárního zdraví, snížení rizik respiračních onemocnění.

Veronika Halusková

Zdroje:

1. https://www.nutraceuticalbusinessreview.com/news/article_page/Vitamin_K2_MK-7_healthy_bone_healthy_body/115898

Poznáte účinky vitamínov D3 a K2?

Každodenný pohyb a stresové situácie majú na zdravie určitý efekt. Naše pohybové ústrojenstvo je v neustálej aktivite, a preto je potrebné dodať požadované vitamíny, ktoré zachovajú náš zdravý režim a podporia tiež imunitný systém. Považujú sa aj za užitočných pomocníkov pri športe a pre ženy počas tehotenstva, dojčenia a menopauzy.

O ktoré vitamíny ide? Prečítajte si o nich viac.

Vitamín D3 

Vitamín D3 je rozpustný v tukoch. Jeho prirodzená forma vzniká v koži pôsobením slnečného žiarenia.

Zásoba z leta nám vydrží len niekoľko mesiacov a na udržanie jeho optimálnej hladiny v organizme je potrebné užívať dávku aspoň 5 µg (200 IU*).

Vitamín sa nachádza v potravinách, ako sú mäso, ryby, mlieko, vajcia, avokádo či kakao. Hlavne v dobe, kedy nechodíme pravidelne na slnko, sú vhodné výživové doplnky.

Účinky vitamínu D3

Zúčastňuje sa na vyše 200 procesoch vo vašom tele. Najdôležitejším účinkom je vplyv na pohybový aparát, kde zároveň pomáha k fungovaniu svalov. Je spoluzodpovedný za rast a zdravie kostí aj zubov.

Podporuje obranyschopnosť organizmu a podieľa sa na niektorých dôležitých imunitných procesoch. Patrí medzi vitamíny, ktoré sú dôležité pre správny priebeh tehotenstva a vývoj kostry plodu.

Počas dojčenia podporuje v kombinácii s inými vitamínmi tvorbu materského mlieka.

Doplnenie vitamínu D je vhodné najmä pre:

• podporu imunitného systému
• tehotné a dojčiace ženy
• starších ľudí (približne nad 65 rokov)
• novorodencov, dojčatá, batoľatá a deti do približne predškolského veku
• obéznych ľudí
• ľudí, ktorí sa nepohybujú často na slnku

Odporúčaná denná dávka

Denná dávka u zdravého dospelého človeka sa pohybuje do 10  µg (alebo 400 IU). Až od 11. roku deti môžu užívať dávku rovnú dospelému človeku. Pre mladšie deti sa dávka znižuje a môže byť rôzna, preto je to najlepšie prekonzultovať s Vašim lekárom alebo lekárnikom.

Vitamín D – zdroje a účinky

Vitamín K2 sa vyznačuje ako menachinón a je rozpustný v tukoch. Jeho význam pre organizmus pozná málokto a je často prehliadaný. Vieme ho doplniť aj cez potravinové zdroje. Nachádza sa v živočíšnych, ako aj v rastlinných potravinách (najviac v tmavozelenej zelenine).

Rozdelenie vitamínu K

• Vitamín K1 (fylochinón) – prirodzená forma vitamínu, ktorá sa stará o správnu zrážanlivosť krvi,
• Vitamín K2 (menachinón) – lepšie stráviteľná forma, užitočná pre kosti a tkanivo,
• Vitamín K3 (menadion) – syntetická forma vitamínu.

Z chemického hľadiska je menachinón názov pre skupinu týchto zlúčenín:

• MK-4 je menachinón s krátkym reťazcom
• MK-7, MK-8 a MK-9  sú menachinóny s dlhým reťazcom

Vitamín K2 je tvorený skupinou viacerých molekúl, tak sa nazýva ako izomér MK-7. Získava sa patentovaným biofermentačným procesom.

Účinky vitamínu K2

Vitamín prispieva k udržaniu zdravých kostí. Smeruje vápnik priamo do kostí a zubov, kde je potrebný a neukladá sa v cievach a tkanivách. Počas menopauzy podporuje hustotu kostí. Je súčasťou procesu zrážanlivosti krvi a reguluje krvácanie.

Odporúčané denné dávkovanie

Dospelému človeku je odporúčaná denná spotreba do 75 µg.  Vyššiu potrebu majú tehotné ženy, ženy počas dojčenia a novorodenci, rovnako tak ľudia s vyššou fyzickou záťažou.

Vplyv kombinácie vitamínov D3 a K2

Vitamíny vytvárajú dokonalú súhru pre zdravie kostí. Vitamín D3 zabezpečuje vstrebávanie vápnika do tela a prispieva k jeho hladine v krvi.

Vitamín K2 dohliada na to, aby sa vápnik dostal tam, kde je potrebný, a to najmä do tvrdých tkanív. Sú zárukou, že telo vápnik efektívne zužitkuje. Vitamín D3 sa k tomu ešte podieľa na podpore imunitného systému.

Kombinácia vitamínov D3 a K2 je určená pre mužov aj ženy v každom veku a deti pre dobrý stav svojich kostí, zubov a imunity.

*Medzinárodná jednotka I.U. vyjadruje množstvo vitamínov rozpustných v tukoch. Je to merná jednotka pre množstvo účinnej látky založená na nameranom biologickom pôsobení alebo účinku.

Autor článku: Nikoleta Bittová

Vše o vitaminu K

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

O vitaminech toho víme mnoho. Přesto existuje množství těch, o nichž se v porovnání s ostatními příliš nemluví. Jedním z takových je vitamin K. Měli bychom vlastně říci skupina vitaminů K – existují totiž hned tři různé druhy. K čemu slouží? A proč jich má mnoho z nás nedostatek?

Vitaminy skupiny K

Vitaminy skupiny K (tedy K1, K2 a K3) řadíme do skupiny vitaminů, které jsou rozpustné v tucích (podobně jako třeba vitamin A). Jejich hlavním úkolem je bdít nad srážlivostí krve (vitamin K1), dohlížet na jaterní činnost a pomáhat při vstřebávání vápníku.

Jinými slovy: vitamin K reguluje a omezuje nadměrné krvácení (ať už z nosu, vnitřní krvácení nebo třeba krvácení při menstruaci) a podílí se na kvalitě vývoje a pevnosti kostí.

Kromě jiného ale také chrání ledviny a naše cévy – zamezuje totiž ukládání cholesterolu, právě toho špatného, jehož hladina by měla zůstávat nízká.

Doporučená denní dávka je stanovena na cca 0,08 mg.

Jak sami vidíte, vitaminy skupiny K toho dokáží opravdu mnoho. Měli bychom tedy dbát o to, aby jich v našem organismu koloval dostatek. Pokud budeme chtít nalézt jejich zdroj, musíme se podívat do střev, konkrétně do střeva tenkého.

Vitamin K je totiž velmi specifický – tvoří se z bakterií, které osidlují právě tenké střevo. Vzhledem k tomu, jaké množství lidí má potíže se střevem a jeho mikroflórou, není s podivem, že množství lidí bude mít zároveň problém s tvorbou i vstřebáváním tohoto vitaminu.

Když nám schází, je třeba jej dodávat do těla umělou cestou (vit. K3).

Kde najdeme vitamin K?

• Bohatým zdrojem tohoto vitaminu je listová zelenina, dále také luštěniny, květák, kapusta nebo brokolice (zejména vitamin K1).
• Obrovské množství vitaminu K2 najdeme v zakysaných mléčných výrobcích, kvašené zelenině, kysaném zelí, zrajících sýrech, živočišných tucích (kvalitních, nejlépe od farmářů), dostatek je ho také ve vejcích, a mase (včetně vnitřností).
• Stranou by neměla zůstávat ani mrkev, rajčata, brambory a rostlinné oleje.

Vitamin K je pěkná věda

Z výše zmíněného vyplývá, že kvalitní a pestrou stravou dokážeme přijmout velké množství vitaminu K. Zatímco vitaminu K1 najdeme nejvíce v listové zelenině, vitamin K2 získáme zejména konzumací zakysaných potravin, jelikož jej tvoří bakterie, žijící právě v nich.

Když nám „Káčko“ schází

Zabijákem vitaminu K jsou antibiotika – pokud je užíváte často, anebo je antibiotická kúra dlouhá, nechte si hladinu vitaminu K v krvi prověřit a případně jej doplňte vhodnými přípravky.

Potíže s hladinou vitaminu K mívají osoby s poruchami funkce jater, střevními a dalšími metabolickými poruchami, ale také lidé, jejichž strava obsahuje málo zdraví prospěšných tuků.

Vyhnout bychom se měli nadměrné konzumaci alkoholu a nepřehánějte to s přísunem vitaminu krásy, tedy vitaminu E  – neměl by ho být nadbytek.

Že nám schází „Káčko“, můžeme poznat například podle potíží se srážlivostí krve (krvácení z nosu, silná menstruace, tvorba a delší vstřebávání modřin,…) nebo rozličných metabolických poruch (k nejčastějším patří střevní potíže, ale také jaterní komplikace).

• ! Velkým problémem, který nastává při nedostatku vitaminu K, je blokace osteokalcinu, bílkoviny, která napomáhá ukládání vápníku v kostech. Tím, že bílkovina přestane být aktivní, začínají kosti postupně řídnout a jsou náchylnější ke zlomení a vzniku nebezpečné osteoporózy.
• PŘEBYTEK vitaminu K je vzácný, pokud ale vznikne, většinou se projeví horečkami, návaly horka, nebo naopak zimnicí, pocením i nechutenstvím.

Pouze vápník nestačí!

Schází ti vápník? Pij mléko! Toto tvrzení získalo oblibu hlavně v 60. letech minulého století a zejména starší generace se jej drží dodnes. My však víme, že mléko neobsahuje tolik vápníku, kolik bychom potřebovali, a ani v kombinaci s vitaminem D3 kostem nedodáme to, co si zaslouží.

Tuto „péči“ je nezbytné doplnit také vitaminem K2. Proč? Protože pokud v naší stravě tento vitamin chybí, může se přijatý vápník usazovat nikoli v kostech, ale například v cévách.

Vitamin K2 pomáhá přebytečný vápník z cév odvést, a naopak se zasluhuje o to, aby byl dopraven do kostí – tedy tam, kam má.

Jak nejlépe využít vitamin K

Už víme, že vitamin K je rozpustný v tucích, tudíž jej v tucích také najdeme. Mnohem více v živočišných než například v rostlinných. Tuky i mléko však musí být kvalitní! Tento vitamin odolává varu i vlhkosti, pouze by neměl být dlouhodobě vystavován slunečnímu záření.

Lidské zdraví je zkrátka věda! Složitá, spletitá, nepředvídatelná, ale naprosto fascinující. Chovejme se k němu s láskou a úctou a věnujme mu péči, kterou si zaslouží. Mnohonásobně nám to vrátí…

Vitamin K

Vitamin K je kolektivní název pro sloučeniny derivované z 2-metyl-1,4-naftochinonu. Je kofaktorem karboxylace kyseliny glutamové na γ-karboxyglutamovou; γ-karboxyglutamát je zásadní pro vazbu vápníku koagulačními faktory, které využívají Ca2+ jako kofaktor (II, VII, IX, X), a dále pro syntézu protisrážlivých proteinů C a S. Podílí se ale i na funkci dalších bílkovin interagujících s kalciem, např. osteokalcinem. Funkci vitaminu K potlačuje warfarin.

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Hojně se vyskytuje v zelenině, zejména listové, mléce a mléčných výrobcích, mase, vejcích, obilovinách a ovoci. Střevní bakterie produkují značné množství vitaminu K, ale jeho využitelnost je sporná.

Odhadované potřebné množství (DDD nelze stanovit) je podle DACH 2000[1] pro všechny věkové kategorie kromě novorozenců 1 µ/kg tělesné hmotnosti.

Deficit[upravit | editovat zdroj]

Deficit se nejčastěji vyskytuje u novorozenců a malých kojenců.

Pro nedostatečný přechod placentou, nízký obsah vitaminu K v mateřském mléce a nedostatečnou endogenní syntézu střevní florou v prvých týdnech života může vzniknout hemoragická choroba novorozenců.

Proto se všem donošeným novorozencům profylakticky podává 2–6 hodin po porodu 1 mg vitaminu K1 (phytometadion) i.m. (podání se neopakuje) nebo 2 mg p.o. a u plně kojených dětí se dále podává 1 × týdně 1 mg p.o. do věku 10–12 týdnů.[2]

U zdravých dospělých se deficit nevyskytuje. Hypoprotrombinémie – krvácení do sliznic a různých orgánů se vyskytuje při poruše vstřebávání tuků, chronických jaterních onemocněních, gastrointestinálních onemocněních, dlouhodobé léčbě antibiotiky a některými dalšími léky.

Nadbytek[upravit | editovat zdroj]

Projevy nadbytku nejsou známy – ani dávka 500× vyšší než potřebné množství nemá toxický účinek.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

• Krvácivá nemoc novorozence

Reference[upravit | editovat zdroj]

1. ↑ Deutsche Gesellschaft für Ernährung, Österreichische Gesellschaft für Ernährung, Sweizerische Gesellschaft für Ernährungförschung, Sweizerische Vereinigung fur Ernährung. . Referenzwerte für die Nährstoffzufuhr (DACH). 1. vydání. Frankfurt am Main : Umschau/Braus, 2000. 216 s. ISBN 3-8295-7114-3.
2. ↑ HANZL, M. Prevence krvácení z nedostatku vitaminu K (krvácivé nemoci novorozenců) : Doporučené postupy v neonatologii [online]. Česká neonatologická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně, ©2010. [cit. 2011-07-21]. .

Vitamín K2 – MK7: vše co potřebujete vědět

Domů>Vitamín K2 – vše co potřebujete vědět, ale báli jste se zeptat

Mezi hlavní účinky příjmu vyšší dávky vitamínu K2 patří:
– udržuje zdravé kosti a tepny
– zajišťuje vstřebávání vápníku do kostí
– snižuje počet a intenzitu křečí
– příznivě ovlivňuje nadměrné krvácení při menstruaci
– snížení vápenatění aorty a onemocnění koronárních tepen

– snížení úmrtnosti z jakékoli příčiny o 25%

Několika studiemi bylo potvrzeno, že buňky srdce přijímají a absorbují vitamín K2-MK-7 daleko lépe než obyčejné formy vitamínu K.

Dále bylo prokázáno, že vitamín K2-MK-7 je třikrát efektivnější při produkci osteokalcinu, který má za úkol začlenění kalcia a jiných minerálních látek do kostních buněk. To následně vede k silnější kostní struktuře.

(Tyto látky se jinak usazují v cévách a dochází k jejich kornatění a ucpávání – Ateroskleróze).

Vědecká studie prokázala, že příjem vitamínu K2-MK-7 je velice účinný proti osteoporóze, zvyšuje hustotu kostí a snižuje řídnutí kostí.

Vitamín K2-MK-7 také významně snižuje svalové křeče – jejich počet a také jejich intenzitu. Mimo jiné má také pozitivní vliv na VO2. Při studiích byla použita dávka 100mcg, což odpovídá jedné tabletě.

Vitamín K2 a jeho formy

Vitamín K2 tvoří přes deset podobných sloučenin, které se souhrnně nazývají menachinon. Pro tyto podtypy se používá název MK a následuje číslovka, která udává počet izoprénových jednotek.

Největší zastoupení v lidském těle a zvířatech má vitamín K2 ve formě MK-4.

Zvířata dokáží vitamín K2 syntetizovat z K1, lidské tělo to dokáže jen z malé části a proto je závislé na doplňování těchto vitamínů ze stravy.

V dřívějších dobách nebyl problém doplnit většinu vitamínů, minerálů a dalších důležitých látek z běžné stravy.

Ovšem v dnešní době, kdy se zvířata nepasou na loukách a neživí se zelenými rostlinami, ale geneticky upravenou sojou a kukuřicí, je logické, že jejich maso, vnitřnosti, tuk, vejce a mléko nemůže obsahovat vitamíny.

Proto v dnešní moderní době nemáme příliš na výběr a musíme doplňovat vitamíny uměle, ve formě tablet a prášků. Toto doplňování není nic jiného než „rekonstrukce“ těla do stavu, kdy byly tyto látky naší přirozenou součástí stravy a života.

Hlavními příznaky nedostatku vitamínu K2 je osteoporóza, kornatění tepen a nahuštění zubů v dolní čelisti.

Osteoporóza

Osteoporóza je zjednodušeně řečeno stav, kdy v kosti převažují odbourávací procesy nad obnovovacími procesy. Kost je živá tkáň, kde buňky nazývané osteoclast odstraňují staré kostní buňky a naopak osteoblast vytváří nové.

Základním stavebním kamenem kostí je vápník, ale pouze tehdy, pokud je k dispozici dostatek vitamínu D, který vápník vstřebává ze střev. Tedy osteoblasty za pomoci vitamínu D začnou vytvářet osteocalcíny, které jsou potřebné pro přenos vápníku na dané místo v kosti.

Ale aby to nebylo tak snadné, je potřeba následující. Aby osteocalcín dokázal na sebe navázat vápník, je potřebná přítomnost vitamínu K ve formě karboxilátu a dále dostatek vitamínu K2, který „přinutí“, neboli aktivuje osteocalcín s navázaným vápníkem k vybudování nové kostní buňky.

Vysoká hladina inaktivního osteocalcínu je ukazatelem nedostatku vitamínu K2.

Doplňováním vitamínu K2 a vitamínu D se dá osteoporóza zastavit.

Vědecká studie z roku 2005 testovala dvě skupiny ambulantně nemocných lidí trpících Alzheimerem. První skupina dostávala po dobu dvou let 1000% doporučené denní dávky vitamínu D, 45mcg vitamínu K2 a 600mg vápníku. Druhá skupina tuto suplementaci nepodstupovala.

Po dvou letech došlo u první skupiny v průměru k nárustu o 2,3% hustoty kostní hmoty, u druhé skupiny k poklesu o 5,2%. Největší rozdíl byl v počtu fraktur, u první skupiny bylo riziko neobratlové zlomeniny 7,5 x menší než u druhé.

Zejména zlomenina pánevní kosti, která je z důvodů následných komplikací často smrtelná, bylo riziko 7,7 x nižší u první skupiny (počet pádů byl u obou skupin v průměru téměř stejný).

Ze studie dále vyšlo, že nárust kostní hmoty vychází ze vzájemného vlivu vitamínu K2 a D (samotatně podávaný vápník nemá žádný vliv na nárust, naopak může být škodlivý).

Ale i přesto, když byla hladina vitamínu D nízká a K2 dostatečná, docházelo k částečnému nárustu kostní hmoty, protože došlo k aktivaci všech dostupných osteocalcínů. Z části to platí i naopak, již nízká hladina K2 má pozitivní vliv na nárust kostní hmoty.

Je to z části i z důvodu blokování tvorby hormonu Parathormonu (ten se stará o potřebnou hladinu vápníku v krvi a při jeho nedostatku ho zabezpečuje odbouráváním vápníku z kostí).

Kornatění tepen a srdeční nemoci

Kornatění tepen je stav, kdy dochází na vnitřní straně tepen a žil k ukládání vápníku a kolagenního vaziva. Následkem toho se cévy zužují a díky vápníku „tvrdnou“. Tomu brání Matrix-Gla protein (dále jen MGP), který opět může být aktivován pouze vitamínem K2. Hladina neaktivního MGP je úměrná riziku úmrtnosti z důvodu nedostatečné funkce srdce.

Dialýzou u ošetřovaných pacientů bylo zjištěno, že nemocná skupina oproti zdravé má 4,5 x vyšší hladinu neaktivního MGP a 8,4 x vyšší hladinu neaktivního osteokalcia. Po vyšetřeních byla nemocným podávána suplementace vitamínu K2 ve formě MK7 v dávkách 45mcg, 135mgc a 360mcg.

Následně přímo úměrně dávce vitamínu klesala hladina neaktivního proteinu přenášejícího vápník.

Další studie prováděné v souvislosti s úmrtností na srdeční nemoci ukázali, že vitamín K1 nevykazuje žádný ochranný faktor, naproti tomu vitamín K2 snížije o 57% úmrtnost na srdeční choroby.

Dávkování vitamínu K2

Malou část potřebného množství vitamínu K2 produkuje střevní systém. Další nepatrná část se může vytvořit z vitamínu K1.
Pro lidské tělo je nejdůležitější vitamín K2 ve formě MK4, formy MK1 a MK7 se dokáží přeměnit v určitém množství na MK4.

Avšak MK7 vykazuje stejné pozitivní účinky jako MK4, je snadněji vstřebatelný a stačí podstatně menší množství ke generování pozitivních přeměn. Důležité je si uvědomit, že vitamíny K2 se nacházejí v živočišné formě (maso, vnitřnosti, vajíčka…), proto pokud tato strava v jídelníčku chybí, je příjem vitamínu K2 nulový.

Po použití MK-4 nastává vrchol tohoto vitamínu v krvi po 4 hodinách a za další 4 hodiny je hladina nulová. Oproti tomu forma MK-7 dosáhne maxima po 4 hodinách, po dalších 4 hodinách je hodno poloviční a postupně se snižuje dalších 72 hodin. Proto minimální funkční množství MK-4 je 1500mcg, u MK-7 100mcg, ideální je množstvní dvojnásobné.

Předávkování touto formou vitamínu nehrozí. Pro zdravý vývoj kostí dětí se doporučuje podávat vitamín K2 již matce v době těhotenství, pokud není dítě kojeno, je doporučené podávat vitamín K2 i dítěti.

Obsah vitamínu K2 v potravinách

100g	mcg/100g	forma K2
Paštika z husích jater	369	100% MK-4
Tvrdý sýr Gouda	76	6% MK-4, 94% ostatní formy
Měkký sýr Brei	56	6% MK-4, 94% ostatní formy
Vaječný žloutek	15	100% MK-4
Máslo	15	100% MK-4
Husí stehno	31	100% MK-4
Kuřecí játra	14	100% MK-4
Kuřecí játra pečená	12	100% MK-4
Sýr Cheddar	10	6% MK-4, 94% ostatní formy
Kuřecí prsa	9	100% MK-4
Mleté hovězí maso	8	100% MK-4
Slanina	5,5	100% MK-4
Telecí játra	6	100% MK-4
Vepřové maso	3,5	100% MK-4
Plnotučné mléko	1	100% MK-4
Losos	0,4	100% MK-4
Bílek	0,4	100% MK-4

Vitamín K2 a vitamín D3 můžete výhodně zakoupit i v našem eshopu, a to buď samostatně – Vitamín K2 MK-7 120 tablet (vydrží 4 měsíce) nebo společně – Vitamín K2+D3 120 tablet (opět balení na 4 měsíce).

Užívání vitamínů je dlouhodobá investice do vlastní zdraví, i když se občas zdá, že nejistou, proto peníze na ně vynaložené se můžou zdát jako vyhozené.

Při objevování vitamínů platí jednoduchá cesta – nejdříve musel být objeven syndrom z jejich nedostatku, aby posléze byl objeven vliv daného vitamínu na odstranění tohoto symptomu. Vitamín K byl objeven teprve nedávno, protože se sám od sebe přirozeným způsobem nevyskytuje.

Za jeho objev byli Henrik Dam a Edward Diosy odměněni Nobelovou cenou (1943). Ve skutečnosti se později ukázalo, že šlo o vitamín K1(fillokinon), který má vliv na srážení krve. Vyskytuje se zejména v zelených listech rostlin, ale v určitém množství je obsažen v každé rostlině.

Společně s vitamínem K1 byl objeven i vitamín K2, tomu se ale nepřisuzovala důležitost a dlouho se o něj nikdo nezajímal.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookies. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s jejich použitím.

Zavřit