Třešně a zdraví – krásně čistí játra a ledviny

Třešně – to je oblíbené šťavnaté letní ovoce s výbornou chutí, krásnou barvou na pohled, a navíc s pozitivními účinky na naše zdraví. Nejchutnější jsou, když si je utrhneme přímo ze stromu a mlsáme. Využití mají v kuchyni, ale i v domácím léčitelství. A ještě navíc něco neobvyklého…

Nejznámější druhy třešní

Plané třešně – ptáčnice jsou zřejmě původu evropského, podle zachovalých pecek, tu byly již v době bronzové. U nás je pěstování třešní doloženo až ve 12. století.

Existuje mnoho druhů této vyhledávané lahůdky jako například:
s příjemnou aromatickou chutí jsou právě ptáčnice – malé plané třešně ptačí
s měkkou a šťavnatou dužninou je srdcovka (odrůdy: Rivan, Karešoa, Kaštánka…)
chrupka má pevnou dužninu (se žlutočervenou, až tmavě červenou barvou) výrazné chuti (odrůdy: Burlat, Vanda, Granát…)
červenočerné plody s typickou nahořklou chutí – původem z Dalmácie jsou mareše či mareši

ŠŤAVNATÉ PLODY TŘEŠŇOVÉ POCHOUTKY ZMRZLINA

Využití v kuchyni

Díky své lahodně sladké chuti se hodí do sladkých pečených i nepečených moučníků (klasikou je bublanina, páj), ale i do ovocných dortů a koláčů. Díky příjemnému vzhledu se používají na zdobení dortů i zákusků, koktejlů, pudinků. Často se z nich připravují kompoty, šťávy, sirupy, mošty, můžeme z nich vyrobit i chutný džem nebo pálenku.

Léčebné účinky

Třešně jsou peckoviny, měkký kulovitý plod s červenou až tmavě rudou slupkou, uvnitř se ukrývá pecka. Dužnina mívá barvu bílou, žlutavou i narůžovělou. Obsahuje víc než 80 procent vody a je také bohatým zdrojem minerálů, najdeme tu hořčík, železo, fosfor, jód, zinek, vápník, draslík i křemík a z vitamínů betakaroten, C, E, B a P.

Jsou skvělým přírodním antioxidantem. Chrání naše srdce a cévy a pomáhají při léčbě cukrovky. Čistí krev, játra i ledviny. Mají protirakovinné účinky a velmi pozitivní vliv na pokožku. Díky vysokému obsahu jódu jsou vhodné při problémech se štítnou žlázou.

Snižují hladinu cholesterolu, snižují otoky, předcházejí křečím.
Zlepšují zrak i naši náladu, pomáhají produkovat melatonin, který je důležitý pro kvalitní spánek. Navíc jsou také vhodným dietním jídlem, protože podporují vylučování.

V kombinaci s vodou mají projímavé účinky, proto bychom před a po konzumaci neměli pít.

Pozor  – pecky nevyhazovat

Konzumace třešní přináší celou řadu výhod. A mají ještě jedno neobvyklé využití – pecky nevyhazujme. Ty totiž dokáží perfektně akumulovat teplo, ale i chlad (z mikrovlnné trouby nebo z mrazáku).

Peckami si naplníme polštářek, který pak můžeme využít v mnoha situacích – vždy se dobře přizpůsobí bolavému místu. Teplý uvolní namožené svalstvo, uleví od menstruačních bolestí, kojícím ženám od bolesti v prsou, dětem se přikládá na bříško.

Pomáhá zmírnit i revmatické potíže, uvolní namožená záda, zahřeje prochladlé nohy. Studený z mrazáku pomůže s otoky, výronem kotníku, na popáleniny i na štípnutí hmyzem.

PECKY Z TŘEŠNÍ TŘEŠNĚ

Třešně jsou plné zdraví. Čistí krev a pomohou vám zhubnout

Osvěžující, slaďoučké a lahodné ovoce, kterému odolá jen málokdo. Ke konci května třešně vypadají lákavě a tak jste si už letos možná pár kousků na chuť dopřáli.

Skutečný čas třešní však teprve přijde během června a července. Tehdy jsou plody zralé, leskle červené a můžete se do nich s chutí pustit. Dokonce byste se do nich pustit přímo měli.

Třešně jsou totiž super zdravé a maximálně přínosné pro lidské zdraví.

fotografie: Freepik

Třešně nejen v kuchyni

Jen těžko bychom asi hledali někoho, kdo by neznal, ba dokonce odmítl babiččinu třešňovou bublaninu. Úžasně voňavý moučník, který babičky ještě bohatě zasypávaly cukrem, je pro mnohé z nás symbolem léta. Vůně právě upečené třešňové bublaniny je úžasně podmanivá a nakrájené kousky světlého piškotu s třešňovou peřinkou povětšinou neuvěřitelně rychle mizí.

Ač jde zřejmě o to nejlahodnější využití v kuchyni, není jediné. Z třešní můžeme připravit také famózní marmeládu, polévku, kompoty, nebo třešňovou omáčku, která se skvěle hodí k některým grilovaným masům. Třešně také v mnoha případech slouží jako ozdoba dortů, pohárů a letních domácích limonád.

Ničím výjimečným pak není ani třešňové pivo, likéry, mražená dřeň nebo třešňové šťávy.

Třešně však nepatří jen do kuchyně. Mají také fantastické účinky, když jde o krásu. Vypínají pleť, rozzáří ji a doslova omladí. Za vším stojí antioxidanty, kterých třešně obsahují velké množství. Díky nim pak třešně zpomalují proces stárnutí kůže.

U třešní na zmar nepřijdou ani pecky a stopky. To všechno můžete zpracovat. Z třešňových pecek, které po dlouhou dobu udrží teplo, si snadno vyrobíte nahřívací polštář.

Ten opakovaně použijete například při namožených svalech, k úlevě od menstruačních křečí, nebo když vás trápí ztuhlá šíje.

A ze sušených, nebo čerstvých stopek třešní si připravíte léčivý čaj, který zklidňuje nervy, pomáhá s celulitidou, nebo při zavodnění.

Nakonec nesmíme vynechat ani tvrdé a kvalitní třešňové dřevo. Toto dřevo krásně načervenalé barvy slouží k výrobě extra luxusního nábytku a rovněž k výrobě hudebních nástrojů.

Účinky třešní na naše zdraví

Jak už tedy víme, v souvislosti s třešněmi můžeme zpracovat a využít v náš prospěch vše. Od pecky až po stopku. K té pravé přírodní lékárničce se však přece jen dostaneme přes dužinu. To je to, co naše zdraví ocení nejvíce. Třešně mají na náš organismus obzvláště pozitivní vliv a nabízejí nám širokou škálu zdravotních benefitů.

• Pomáhají při překyselení organismu
• Umí snižovat horečku
• Působí jako prevence proti Alzheimerově chorobě
• Tlumí dopady artritidy a pečují o klouby
• Třešně mají silně protizánětlivé účinky
• Čistí krev, játra i ledviny
• Třešně jsou z 80% tvořeny vodou a můžete si jich tak při dietě dopřát kolik jen chcete
• Jsou velmi močopudné
• Působí proti infekcím
• Bojují s cholesterolem
• Působí jako prevence proti ztučnělým játrům
• Chrání proti diabetu
• Snižují riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění
• Působí jako prevence proti některým druhům rakoviny
• Pomáhají při paradentóze
• Třešně jsou zdrojem kyseliny listové, která je důležitá pro červené krvinky
• Přispívají ke kvalitnímu a klidnému spánku
• Působí jako prevence proti poškození svalů
• Pozitivní dopady mají také na štítnou žlázu
• Zlepšují funkci mozku
• Působí protizánětlivě a protirevmaticky
• Upravují trávení a pomáhají při zácpě
• Pomáhají při zánětech žaludku
• Působí proti dně
• Podporují růst kostí a zubů
• Ulevují od bolesti páteře
• Napomáhají při léčbě cukrovky

napsala Bára Klímová

zdroj:plantshospital.com, healthline.com, webmd.com, womenshealthmag.com

Milujte třešně, jezte je po hrstech. Zdraví na více způsobů

Vzpomínáte na léto a buchtu s třešněmi, která byla posypaná moučkovým cukrem? Krása. Co bylo na té dobrotě nejzdravější? Třešně. Jeden šálek má jen 77 kalorií.

Navíc toto ovoce má blahodárné účinky na vaše tělo. Vitamíny, čištění ledvin, jater, krve. Jde také o vhodné dietní jídlo.

To je důvod, proč by právě třešně měly být ve vašem seznamu potravin po celý rok. Běžec bez zdraví neběhá.

Hurá na třešně, nebudete litovat.

Milan Vojtek, Právo

Běžci, kteří trpí záněty v kloubech a artritidou, mohou pro snížení zánětů sáhnout právě po třešních. Jsou také dobrým zdrojem vitamínu C a vlákniny. Jeden šálek porce třešní obsahuje pětadvacet procent doporučeného množství vitamínu C a více než dva gramy vlákniny.

Pokud si při běhání rádi přemýšlíte, třešně vám mohou pomoci, zlepšují funkci mozku. Dokonce mohou při pravidelném užívání snížit příznaky Alzheimerovy choroby a Huntingtonovy nemoci (dědičné neurodegenerativní onemocnění mozku),“ napsal server womensrunning.competitor.com.

Třešně

Jsou bohatým zdrojem minerálů i vitamínů. Tmavší druhy jsou bohatým zdrojem hořčíku, železa, jódu, fosforu, zinku, vápníku, draslíku a křemíku. Z vitamínů obsahují ve významné míře vitamín A, betakaroten, vitamín P, vitamín C, vitamín E a vitamín B. Třešně pomáhají čistit krev, játra a ledviny. Jejich konzumace podporuje vyměšování trávicích šťáv a moči. Díky vysokému obsahu jódu mají příznivý vliv na problémy se štítnou žlázou a bolesti páteře. Díky vysokému podílu vápníku jsou také dobrým zdrojem pro růst kostí a zubů. Pomáhají chránit tělo proti různým druhům zánětů, parodontóze a artritidě. Jsou také vhodným dietním jídlem. (zdroj: wikipedia.org)

Třešně také zabraňují poškození svalů, snižují bolest po cvičení, v dlouhodobém horizontu mohou zabránit většímu poškození. Bolest svalů bývá znamením dobrého tréninku, ale vše má své hranice.

Třešně působí jako antioxidanty, které vykazují blahodárné účinky na lidské tělo, tiší bolest.

Chrání cévy a srdce před poškozením, ale také buňky lidského těla před rakovinným bujením, mohou pomoci léčit cukrovku a snižovat také cholesterol.

A to není konec. Pokud máte trable se spaním, i tady je možnost. Třešně jsou přirozeným zdrojem melatoninu, hormonu, který pomáhá kontrolovat spánek. A právě spaní je nejlepší regenerace pro unavené tělo z tréninku.

Pokud není sezóna třešní nebo jsou v obchodech drahé, zkuste zařadit do svého jídelníčku třešňový džus, kompot. Třešně obsahují 80 procent vody a pektin, který podporuje trávení a vyvolává pocit sytosti. Dáte si tedy třešně pro lepší běh?

Dejte si třešně: Čistí krev a chrání před Alzheimerem

Foto: kobeza, Shutterstock.com

Jíst sezonně je pravidlo, které vám doporučí snad každý výživový poradce. V červnu konečně dozrává i v našich zahradách první ovoce, s chutí se tedy zakousněte do šťavnatých třešní. Mají spoustu dobrých vlastností.

Jsou osvěžující a oblíbené pro svou sladkou chuť. Tělu dodají i řadu vitaminů a minerálů a prospívají vašemu zdraví možná víc, než vůbec tušíte.

Každý, kdo si hlídá linii, bude nadšen, protože třešně, i přes svou sladkou chuť, mají jen 271 kJ na sto gramů. Navíc mají nízký glykemický index a obsah vlákniny podobný jako jablka nebo banány. A ještě pomáhají snižovat zlý cholesterol. Třešně jsou navíc bohaté na barviva antokyany, které snižují množství tuku, který se ukládá v těle a cévách.

Z více než osmdesáti procent tvoří třešně voda, proto jsou skvělé pro osvěžení a hydrataci organismu. Jen pozor, nezapomeňte na staré dobré doporučení a na třešně nepijte. Jsou totiž náchylné na kvašení, a pokud jich zkonzumujete větší množství, s pitím si dejte na chvilku pauzu, ať si nezaděláte na bolestivé křeče v břiše a střevní potíže.

Foto: ADfoto, Shutterstock.com

Třešně mají nízký glykemický index, po nich neztloustnete

Z minerálních látek jsou třešně bohaté zejména na draslík, který je potřebný v boji s únavou a podrážděním. Ocení ho ale i sportovci, neboť zabraňují poškození svalů, opotřebení kloubů a křečím, kyselina křemičitá zase pomáhá zpevňovat vazy.

V třešních ale najdete i brom a překvapivě i hormon melatonin, které pomáhají tělu k hlubšímu spánku. „Hormon melatonin, který reguluje usínání a jednotlivé fáze spánku, se v těle tvoří jen za tmy,“ vysvětluje Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

V létě je brzy světlo, rušit vás může ale i venkovní osvětlení nebo rizikové modré světlo z mobilu a dalších elektronických zařízení. Proto je vhodné doplnit melatonin třeba právě třešněmi.

 Najdete ho ale i v červeném víně, cereáliích, obilných klíčcích nebo třezalce.

Díky velkému množství antioxidantů, antokyanů a vitaminu C chrání buňky před volnými radikály, posilují cévy a srdce, pomáhají čistit krev, játra a ledviny.

Třešně přispívají také ke snižování krevního tlaku a chrání před mrtvicí, preventivně se doporučuje i pití třešňového džusu (pomůže už 60 ml denně).

Třešně údajně působí díky obsahu flavonoidů a kyseliny ellagové preventivně i proti rakovinnému bujení, zejména tlustého střeva.

Třešně pomáhají chránit tělo proti různým druhům zánětů. Úlevu mohou přinést při parodontóze, artritidě, revmatu, zánětech močových cest, ale i při zánětlivých onemocněních dýchacích cest. Mají rovněž antivirové a antimikrobiální účinky, zlepšují trávení, zbaví zácpy a pomáhají tělo detoxikovat od usazených jedů.

Díky vysokému obsahu jódu mají blahodárný vliv na problémy se štítnou žlázou. „Zdrojem jódu jsou vedle třešní také ryby, vejce, brokolice, čokoláda, pórek, polníček nebo mrkev,“ doplňuje Ing. Monika Bartolomějová, hlavní nutriční specialistka Světa zdraví. Díky jódu ale předcházejí i bolestem páteře, například při sedavém zaměstnání.

Foto: sebra, Shutterstock.com

Obsahují jód, který je potřebný pro správné fungování páteře

Půl šálku tmavého ovoce denně je prý zaručený lék, jak předcházet degenerativním změnám mozku, především obávané Alzheimerově chorobě. Chcete-li přispět k prevenci, vedle třešní si můžete pochutnat také na borůvkách, rybízu, ostružinách, malinách a jahodách.

Díky již zmíněným antokyanům mírní třešně také projevy dnového onemocnění, neboť pomáhají snižovat množství kyseliny močové. Vedle třešní podobně pomohou i višně nebo maliny, při potížích si klidně dopřejte plný šálek čerstvých plodů.

Ledviny, játra a slezina: Tři zásadní orgány pro čištění organizmu. Co jim škodí nejvíce?

Začněme ledvinami. Tento párový orgán o velikosti pouhé lidské pěsti filtruje a očišťuje krev, jež ledvinami stále proudí, a to v množství 1,2 litru za minutu.

Hlavní díl práce přitom odvádějí ledvinná klubíčka, glomeruly, které zadržují v krvi bílkovinu a propouštějí vodu, minerály a odpadové produkty látkové výměny. Fungují jako filtry: dovnitř vchází krev, ven vychází moč.

 Mnoho lidí se ke svým ledvinám chová mírně řečeno macešsky, což dokládá i statistika – chronickými problémy s ledvinami trpí každý desátý obyvatel naší planety.

Například v souvislosti s civilizačními nemocemi bývají nejvíce skloňovány srdeční infarkt či mozková mrtvice, nesmíme ale zapomínat také na poškození cév a tím i ledvin, jejichž funkce jsou na bohatém cévním zásobení zcela závislé.

Když se totiž drobné cévky v ledvinách začnou zužovat a krev do ledvin nemůže proudit, snižuje se filtrace krve. Tím je vlastně ledvina, hlavní čistička tělesných odpadů, postupně vyřazena z provozu a zplodiny metabolismu se začnou v těle hromadit.

Dochází tak k postupnému snižování funkce ledvin. „V Česku žije odhadem 1 milion lidí s onemocněním ledvin a přibližně 10 tisíc lidí, kteří potřebují náhradu funkce ledvin.

Z nich asi 1/3 má transplantovanou ledvinu a 2/3 podstupují dialýzu,“ uvádí primář hemodialyzačního střediska NephroCare v Praze-Krči MUDr. Petr Táborský.

V březnu si připomínáme Světový den ledvin. Jakou „oslavu“ bychom mohli při té příležitosti připravit těm svým? „Z čistě odborného hlediska žádná jarní či jiná, nárazová očista není možná.

Příroda má obecně ze všeho nejraději dlouhodobě vyrovnané hodnoty, rovnovážný stav s minimálními výkyvy. Toho lze dosáhnout pouze pravidelností, dodržováním rozumné diety a dostatečného příjmu tekutin,“ říká primář Táborský.

Funkční kapacita našich orgánů se podle jeho slov vyvinula v závislosti na potřebách našich předků.

„Pračlověk měl maso, jen když něco ulovil, mléčné výrobky neznal vůbec. Sůl byla opravdu nad zlato a její spotřeba ve srovnání s dneškem minimální. Dnes je maso volně dostupné v chladicích boxech supermarketů a většina hotových potravin je přesolená.

Jestliže dnes mají ledviny vyloučit odpadní látky vzniklé z 200 gramů bílkovin každý den a k tomu ještě 20 gramů kuchyňské soli, je to, jako bychom nějaký stroj nutili trvale pracovat na 150 procent plánovaného výkonu a pak se divili, že začíná vynechávat,“ vysvětluje lékař.

Dalším zlozvykem je nedostatečný příjem tekutin: „To je, jako bychom ten stroj ještě navíc zapomínali namazat,“ dodává specialista.

„Ledvinám nejvíc pomůže, budeme-li udržovat denní příjem bílkovin v gramech v závislosti na hodnotě naší tělesné hmotnosti v kilogramech; vážím-li 70 kilogramů, neměl bych jíst více než 70 gramů bílkovin za den. Příjem soli by neměl překročit 8 gramů za den.

Tady je třeba si říci, že toto není žádná léčebná dieta, ale pouze doporučení týkající se zdravé výživy, tedy jak by se měl zdravý člověk stravovat, aby mu ledviny vydržely co nejdéle funkční.

 Když k tomu přidáme udržení ideální tělesné hmotnosti a příjem tekutin kolem 2,5 litru každý den, je to asi vše, co naše ledviny potřebují,“ říká primář Táborský. Celý problém je podle jeho slov v kvantitě, nikoli v kvalitě.

„Většina lidí by ráda slyšela, že mají vynechat třeba brambory nebo uzené maso a tím je všechno vyřešené. V tom to ale není. Jíst můžeme principiálně všechno, ale ve většině případů v podstatně menším množství, než jsme zvyklí. Problémem může být odhad množství.

Většina lidí řekne: ‚Já si nic na talíři nepřisoluji, tak co mám dělat?‘ Problém soli však není v přisolování hotového pokrmu (tím přijímáme sotva 15 % z veškeré soli), ale konzumace velkého množství průmyslově zpracovaných (= přesolených) potravin.

V dietě jde vlastně o jeden jediný krok – snížíme-li množství bílkovin na polovinu, snížíme na polovinu i příjem soli. Nejvíce jsou solené právě bílkovinné potraviny, mléčné a masové výrobky, sýry, salámy, paštiky, saláty a tak dále.

 Spousta soli je i v různých dochucovadlech, instantních směsích, omáčkách či kořeních,“ vyjmenovává lékař.

Ledvinám škodí i nedostatek spánku

Podle studie, kterou nedávno provedli vědci z bostonské Brigham and Women’s Hospital, může nedostatek spánku rapidně urychlit poškození ledvin. Tým pod vedením doktora Ciarana McMullana shromáždil údaje od více než 4200 žen.

Po dobu 11 let byly sledovány jejich spánkové zvyky a nejméně dvakrát za tuto dobu jim byly měřeny funkce ledvin. Ženy, které v průběhu trvání studie spaly pět a méně hodin, měly o 65 % vyšší riziko poškození ledvin oproti ženám, jež v noci naspaly sedm a více hodin.

„Výsledky výzkumu nás velmi znepokojily, neboť doba spánku se v posledních dvaceti letech všeobecně velmi snížila, v průměru na 6,5 hodiny,“ říká dr. McMullan.

 Vědci zatím nepotvrdili, zda delší doba spánku zaručuje lepší zdraví ledvin a zvrátí proces jejich poškození; pro potvrzení jsou potřeba další sledování a výzkumy.

Největším orgánem nacházejícím se v dutině břišní jsou játra. Jsou centrálním orgánem látkové výměny a oplývají úžasnou schopností regenerace. Jsou klíčová pro konečnou fázi trávení potravy a její látkové a energetické přeměny.

V játrech probíhá syntéza důležitých bílkovin a faktorů srážení krve, vznikají zde hormony důležité pro vodní a minerální hospodářství. Játra jsou velice důležitým detoxikačním orgánem. Jejich základními jednotkami jsou buňky zvané hepatocyty.

 Ty, zjednodušeně řečeno, přeměňují jeden typ molekul na jiný, čímž regulují energetickou rovnováhu. Mimo jiné udržují hladinu glukózy na vyrovnané linii – „zaměstnávají“ desítky enzymů, které se alternativně „zapínají“ či „vypínají“ v závislosti na stoupající a klesající hladině glukózy v krvi.

V játrech se také rozkládá velké množství mastných kyselin, jež jsou ve formě acetoacetátu vyplaveny do krve, odkud přecházejí do tkání.

„Mezi nejčastější onemocnění jater patří virové záněty (hepatitidy). Zánět je akutní (hepatitida typu A) nebo, v případě hepatitidy typu B či C, přechází do chronicity – virus se v jaterních buňkách množí a tyto buňky jsou imunitním systémem ničeny.

Není-li příčina chronického poškození jater včas odhalena a léčena, rozvíjí se cirhóza. Méně často lze onemocnět autoimunitně podmíněnou cirhózou jater. Dochází k ní tehdy, když jsou jaterní buňky rozeznávány jako cizí a jsou ničeny imunitními buňkami,“ říká MUDr. Jiřina Hobstová, CSc.

, z Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze.

Zejména ženy středního věku podle jejích slov mohou trpět primární biliární cirhózou – poruchou, při které dochází k postižení žlučovodů a porušenému odtoku žluči z jater.

Je-li léčba zahájena pozdě, nic už postup nemoci nezastaví a po několika letech je nutná transplantace jater.

Častou příčinou chronického zánětu jater vedoucího k jejich omezené funkci či k pozdější úplné nefunkčnosti je dlouhodobá pravidelná konzumace alkoholu.

SLEZINA

Slezina byla dlouho považována za záhadný orgán. Dávní lékaři se domnívali, že je domovem emocí, ale že pro nás není až tak důležitá. Teprve s rozmachem vyšetřovacích metod ve 20. století mohly být odkryty všechny její funkce. Slezina má přibližně stejnou velikost jako ledviny, na povrchu je fialová a má tvar kávového zrna.

Pod mikroskopem uvidíte ve slezině trámčitou síť cév, která je místy přerušená klubíčky lymfatické tkáně. Vnitřek tvoří červená a bílá houbovitá dřeň. Hlavní funkcí sleziny je třídění zdravých a poškozených červených krvinek. Ty poškozené se zachytí v červené dřeni a zanikají. Pro lidský plod je slezina orgánem krvetvorby.

Bílá dřeň se ve spolupráci s bílými krvinkami podílí na tvorbě protilátek, a tak hraje významnou roli v obranyschopnosti organismu.

„Slezina může být akutně poškozená v důsledku úrazu, dlouhodobě pak vlivem stresu a nezodpovědného životního stylu. Vlivem stresových hormonů probíhají v buňkách sleziny biochemické změny, které se projevují sníženou imunitou.

Slezině nedělá dobře příliš velké množství jídla, nepravidelná strava ani konzumace mléčných výrobků.

Je-li funkce sleziny oslabená, dostavují se po čase trávicí potíže, alergie, snížená odolnost,“ objasňuje přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM v Praze prof. MUDr. Julius Špičák, CSc.

Poranění sleziny bývá provázeno závažným krvácením. Při „otravě krve“ se slezina aktivuje, několikanásobně zvětší svou velikost a ztrácí strukturu – mění se v septickou slezinu.

„Slezina se rovněž zvětšuje při městnání krve a některých poruchách krvetvorby, například u leukemie či Hodgkinova syndromu, nebo při jaterní cirhóze,“ vysvětluje profesor Špičák.

Zvětšená slezina o sobě může dát vědět v podobě poruch trávení, bolestí, nadýmání, zácpy či velké únavy.

Pravidelnost prospívá i slezině

Slezinu je sice možné v případě potíží nebo po úrazu operativně odstranit, pro naše zdraví je však samozřejmě mnohem výhodnější, nemusí-li k tomu dojít. Jak můžeme zdraví naší sleziny – a tím i celého organismu – posílit? Důležitý je zdravý životní styl, pravidelná životospráva a žádné velké excesy.

Slezině neprospívá příliš velké množství výrobků z bílé mouky ani příliš častá konzumace mléka. Prospívají jí naopak luštěniny (především fazole), dočervena zbarvené plody (jahody, maliny, třešně, meruňky), vhodná je vařená mrkev, dýně či kukuřice. Výborná je tmavá rýže, pohanka nebo amarant, vítané jsou mořské plody.

Očistnou funkci plní rovněž koření (kopr, rozmarýn, šalvěj).

Co ještě můžete pro zdraví ledvin udělat?

Nechte se včas vyšetřit

Nejjednodušší je zajít k praktickému lékaři, eventuálně přímo do laboratoře. Moč se vyšetřuje na přítomnost bílkovin a krev na přítomnost kreatininu.

Užívejte méně léků proti bolesti 

Analgetika jsou pro ledviny doslova časovanou bombou. Než je užijete, dobře si rozmyslete, zda neexistuje jiná cesta, jež nás zbaví bolesti. 

Přestaňte kouřit 

Kouření sice poškozuje hlavně dýchací cesty, stejnou měrou se však podílí rovněž na destrukci cévního systému. Jelikož cévy zásobují také ledviny, porucha se projeví i zde. 

• Žádné drogy
• Dlouhodobé požívání alkoholu a jiných drog pomalu, ale jistě vede k destrukci ledvin.
• Pozor na převodnění 

I příjem příliš velkého množství vody může být komplikací. Poškozené ledviny nemusejí přijatou vodu správně vyloučit, což se pak může projevit otoky či dušností. Dochází ke snížení hladiny sodíku, objevují se bolesti hlavy, vyšší krevní tlak a nevolnost či zvracení. Ideální množství vody je 2,5 litru denně. Pouze při velkých ztrátách (extrémní vedra) se doporučuje více. 

Dejte slovo bylinkám

„Mezi základní byliny, které jsou běžně užívány pro své očistné účinky, patří například pýr, lopuch, mochyně, štětka planá, kopřiva, pampeliška či řebříček.

Důležitou roli hrají při cílené očistě organismu tinktury z pupenů rostlin, takzvaná gemmoterapeutika. Nejvíce využívané jsou tinktury z břízy, jasanu a buku,“ uvádí Mgr. Jarmila Podhorná, která se účinky bylin dlouhodobě zabývá.

 Nezapomeňte na petržel. Kořen i nať působí močopudně – pomáhá tak vyhnat z těla toxiny. 

Dejte si lymfodrenáž

Je to dobrá cesta vedoucí k pročištění organismu. Zlepšený tok lymfy je provázen častějším močením, neboť přebytečné toxiny musí z těla někudy ven. Lymfodrenáž je vhodná pro zcela zdravé jedince.

Současný životní styl a nedostatek pohybu způsobuje, že máme v játrech zakonzervováno velké množství škodlivin. To znesnadňuje tok krve přivádějící jaterními tepnami kyslík, a především brání proudění krve v portální žíle, která ze střevního traktu přináší výživné látky.

Důsledkem toho část krve, která neprojde portální žílou, proudí oklikou a dochází ke zvětšení sleziny, městnání v žilním systému slinivky břišní nebo městnání v žaludečních žilách střevního traktu. To vede k mnoha dalším potížím.

V játrech, která nemohou regenerovat a my jim nedáme tuto možnost úpravou stravy, pohybem či detoxikační kúrou, klesá obsah žlučových kyselin a vylučuje se více cholesterolu a tuků. Tvoří se emulze, která postupně tvrdne a cholesterol v ní krystalizuje.

Dále se játra tlakem vzniklých tvrdých a kašovitých komponentů roztahují a silně tlačí na okolní tkáně a orgány, jež tím trpí a narušují jejich činnost. (Zdroj: www.virova-hepatitida.cz/aktualne/-1283)

Odborná spolupráce: prof. MUDr. Julius Špičák, CSc., Klinika hepatogastroenterologie IKEM

MUDr. Petr Táborský, hemodialyzační středisko NephroCare, Praha-Krč MUDr. Jiřina Hobstová, CSc., infekční stanice Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze

prof. MUDr. Julius Špičák, CSc.Foto popis| MUDr. Petr Táborský|

MUDr. Jiřina Hobstová, CSc.

Autor: Markéta Ostřížková

Překyselení a vnitřní kyselo-zásaditá rovnováha těla

Organismus každého z nás je uzpůsoben tak, že bychom se mohli dožít až 130 let. Svým stylem života si buď dokážeme zachovat zdraví až do pokročilého věku, nebo naopak přivodit nemoci a předčasnou smrt.

Zloba, stres, nevhodná skladba stravy či nepřiměřené jednání nám odečítají potřebné body z našeho „životního konta“. Zároveň se tak vytváří vhodné prosředí pro onemocnění a bolest.

Existuje nespočet nemocí, ale pouze jediná jejich příčina:

nevhodný způsob života.

Než si řekneme jak odkyselit, je důležité vědět proč. Překyselení organismu je v současném světě jedním z nejnebezpečnějších degenerativních zdravotních problémů vůbec. Obzvláště proto, že mu doposud není věnována patřičná pozornost.

Překyselení, jeho dopady a souvislosti, zdá se unikají jak oficiální nauce o zdraví, tak i nám samotným. Málokdo si doposud dokáže uvědomit přímý vztah mezi možným dlouhodobým nadbytkem kyselin v organismu a zdravím.

Zdraví, neboli stav bez nemoci, je totiž bezprostředně závislé na rovnováze kyselých a zásaditých látek v těle. Stav nadbytku kyselin způsobuje či zhoršuje drtivou většinu nemocí.

Dá se říci, že je to přímo zlatý klíček k našemu zdraví. Co to znamená. Podle významných světových autorů totiž téměř není možno onemocnět, dokážeme-li udržet správnou zásadito-kyselou rovnováhu v organismu.

Přinejmenším je možné se s přehledem vyhnout riziku degenerativních onemocnění!!! A co to znamená pro nemocné…

? Pokud je možné nastolit správný poměr kyselin a zásad v těle, je vždy možná náprava zdravotního stavu či dokonce vyléčení!!!

• Překyselení těla jako takové se projevuje (manifestuje) v sedmi fázích:
• 1) ztráta energie
• 2) přecitlivělost a podrážděnost
• 3) zahlenění a zácpa
• 4) záněty a zápaly

5) ztuhnutí měkkých tkání (zatvrdliny jako např.vředy, bolesti svalů, karnatění cév, problémy s páteří, povlaky…)

6) tvoření vředů a na závěr

7) degenerace (rakovina, nemoci srdce, infarkty, mrtvice, aids, diabetes, skleroza…)

V dřívějším stádiu nerovnováhy, tyto symptomy nemusí být velmi intenzivní a zahrnují takové projevy jako například vyrážky na kůži, bolesti hlavy, alergie, rými, chřipky, problémy s dutinami. Jak se to zhoršuje, vzniká stav vážnějších situací.

Oslabené orgány a systémy těla se začínají dávat na cestu, jejímž výsledkem je nefunkčnost štítné žlázy, nadledvinek, jater a tak dále. Jak se tkáně stávají stále více kyselími, snižuje se úroveň kyslíku v tkáních a metabolismus buněk se zastaví. Jinak řečeno, buňky umírají, vy umíráte.

Vše lze pochopit jednodušeji než se zdá.

Náš organismus to ví naprosto přesně a proto s geniální přesností udržuje ve správném pH orgán, terý považuje za nejdůležitější.

Krev! Krev má pH 7,35 až 7,4 s velmi nepatrnými výkyvy.

Pokud by se tato rovnováha výrazněji snížila pod 7,35 člověk zemře. Jak jednoznačné…Celá řada biochemických procesů v těle je zaměřena na udržení pH krve a to i za cenu „nesprávné funkce jiného orgánu“ Krev má prostě přednost…Jak se tento důležitý proces realizuje?

Kyseliny jsou pro organismus škodlivé látky. Některé se v organismu tvoří jako produkty látkové výměny (chlorovodíková, octová, močová apod.) jiné bohužel přijímáme, tyto je bezpodmínečně nutné odbourávat/redukovat, pomocí látek zásaditého charakteru (minerály, stopové prvky…aloe vera). 

Jestliže přijímáme zásaditých látek málo a kyselých mnoho, organismus je nucen použít pro redukci kyselin uložené zásadité látky.

Vápník z kostí, chrupavek a zubů, Na a K z krve, chrom ze slinivky, zinek z prostaty…, hořčík který byl původně určen pro nervovou soustavu…..

Tím dochází k ochromení bezchybné činnosti orgánů a následně pak k nemocem, které dlouhodobým překyselením stávají chronické.

A to je špička ledovce.

Když dojde k překyselení, je to příliž moc i pro krev, aby si zachovala rovnováhu, tento přebytek kyselin se proto uloží na uskladnění do tkání=přetížený lymfatický-imunitní systém, játra, ledviny, srdce, pankreas, a střeva, dále se ukládají do tukových tkání, prsy, boky, stehna, břicho a mozek=polypy, hleny, cysty, kyselé krystaly, nádory, bradavice, ekzémy, skvrny, mateřská znaménka, mozoly, puchýřky apod.

Na prevenci a kompenzaci , když se tak mnoho kyselin přijímá stravou a výběrem stresujícího životního stylu, krev začne vytahovat alkalické minerály z našich tkání – jinými slovy, začínáme být kanibaly sama sebe. Tento ničící proces odpadních kyselin bychom mohli mazvat procesem rýchlého stárnutí.

Existuje skupina základních minerálů , které jsou zvlášť vhodné na neutralizaci či detoxikaci silných kyselin, jako sodík, draslík, vápník, hořčík, chrom, všechny tyto obsahuje aloe vera gel  společnosti ZDRAVÍČKO . Když tyto minerály reagují s kyselinami, vytváří se mnohem méně škodlivých látek, které potom mohou být eliminovány tělem.

Voda,voda a zase voda

V našem mírném pásmu vyloučí dospělí člověk denně nejméně 2,4l vody močí, potem, stolicí a při dýchání. Toto množství musí být bezpodmínečně zase doplněno. Část chybějící vody přijímáme v potravě, větší část musíme doplnit pitím.

Zde je rozhodující, co pijeme, neboť jen „živá“ voda udží tělo zdravé. O „zdravé a mrtvé“ vodě se dozvíte více na www.aquarion.empatia.

cz, ale zjednodušeně, lze říci, že „živá voda“ je voda zásaditá, ionizovaná a plná pozitivní energie, zatímco voda „mrtvá“ je kyselá, bez energie. Jak pH vody, tak i např. moči lze jednoduše změřit lakmusovým papírkem.

„živou vodu“ lze získat např. zmrazením (dojde k pozitivní změně krystalické mřížky) či z energetizováním dostupné vody z vodovodu krystaly či energetickími zářiči ( zářič k dostání ve Zdravíčku Boskovice).

PROTOŽE NAŠE TĚLO JE 70% SLOŽENO Z VODY A NAŠE SOUČASNÁ STRAVA A PROSTŘEDÍ NÁS SOUSTAVNĚ DENNODENNĚ PŘEKYSELUJE, JE NANEJVÝŠ VHODNÉ PÍT ALESPOŇ 2 LITRY „ŽIVÉ“, ALKALICKÉ VODY!!!

Odkyselení organismu

Za osvědčený prostředek k odkyselení organismu je již dávno považována např. voda z brambor, nastrouhaná brambora. Vylučování kyselin také podporují různé čaje. I svižná procházka zřetelně vylepšuje kyselou situaci těla tím, že se zmnožené kyseliny vydýchávají.V dnešní době je vhodným řešením pravidelné pití Aloe Vera Gelu.

Ajurvédská, čínská medicína připomíná, že v době od 10 do 14 hodiny a po 22 hodině by se neměl užívat žádný prostředek k odkyselení.

Program k odkyselení organismu

• pravidelná kontrola pH ( lakmusovým papírkem v moči ) – strava bohatá na zásady
• dopoledne jíst nejlépe jen ovoce – dostatečně pít
• ne každá voda je vhodná, omezit se na vodu neperlivou – omezit bílkoviny, cukry a sůl
• jíst mnoho přirozených především čerstvých potravin – vyvarovat se zlosti a zbytečným stresům
• vyhýbat se „jedům“ jako alkohol, nikotin atd.
• jíst v klidu a důkladně žvýkat – nejíst pozdě večer
• jíst málo masa nebo dokonce žádné
• jednou denně zajisti tělu přísun zásad, aby pH hodnota tělních tekutin dosáhla 7,5 jednotek
• denně mít dostatek pohybu kvůli získání kyslíku a odkyselování pomocí dýchacích cest
• rostliné preparáty jako spirulina, květný pyl nebo klíčky
• jíst často brambory – jídlo ochucovat kořením než solí
• pravidelně zařazovat odkyselovací a zásaditý nápoj ( není to cola ani pivo)
• denně zařazovat potravinové doplňky se stopovými prvky např.Aloe Vera
• používat kvalitní odkyselovací a minerální produkty – co nejčastěji si dopřát zásaditou koupel,např bylinnou Stručný přehlad potravin z hlediska kyselosti a zásaditosti

Kyselinotvorné potraviny

Žitné klíčky, rýže loupaná, pšeničné klíčky, vejce, maso hovězí, vepřové, králičí, slepičí, kapři, slanečci, ementálský sýr, tvaroh, čočka, bílá mouka, busrké ořišky, bílé pečivo, krupice, para a vlašské ořechy, uzené maso, šunka, ovesné vločky, sádlo, hrách, mandle, lískové ořechy…

Zásadotvorné a neutrální potraviny

Ananas, angrešt, artyčoky, bambusové klíčky, banány, borůvky, brambory, brokolice, broskve čerstvé, brynza, bylinky, camembert, celer, celozrnný chléb, cibule, citrony, cuketa, čaj zelený, černý kořen-kostival, černý rybíz, černá jeřabina, červená řepa, červené zelí, česnek, datle, dýně, fazole zelené, fenykl, fíky sušené, grahamový chléb, hlávkové zelí, hrášek čerství, hroznové víno, hruška, husí prsa, chřest, jablko, jáhly, jahody čerstvé, jogurt bílí-zakysaný, kapusta,kedlubny, kdoule, kopr, kroupy, krůta, kukuřice, květák, kysaná smetana, kysané zelí, ledový salát, lněné semínko, maliny, máslo, meloun, meruňky, minerálka neperlivá, mirabelky, mléko mateřské, mléko kozí,mrkev, nektarinky, okurky, ořechy, ostružiny, petržel, platýz, podmáslí, pomeranč, porek, růžičková kapusta, rybíz, rýže natural, ředkev, ředkvička, řeřicha, sirovátka, slepice, slunečnicový olej, sojové klíčky, šípky, špenát, švestky, telecí filé a stehno, tresky, třešně, ústřice, višně, želatina, žitná mouka a chléb…..

Proč je překyselení organismu tak nebezpečné

1. Pod vlivem acidozy ztrácejí červené krvinky pružnost, tuhnou a nemohou nadále protékat tenkými kapilárami. Postižená tkáň není dostatečně zásobena, kyslíkem a živinami, coč může přivodit infarkt či mrtvici.

2. Buňky jsou závislé na neutrální tělesné tekutině, jelikož si sami nedokážou obstarat výživu ani odstranit odpadní látky, Aloe Vera to dodáže.

3. Snížená hladina minerálů v těle jako následek překyselení způsobuje lomivost kostí a praskání cév.

4. Usazováním toxických látek ve vazivu vzniká řada „zásobáren odpadů“, jež tělo zatěžuji.

5. V návaznosti na překyselení organismu ztrácíme svoji přirozenou obranyschopnost vůči infekčním chorobám.

6. Zadržované toxické látky vytvářejí vhodné podmínky pro plísňové onemocnění vyvolané Candidou albicans, jedovaté zplodiny látkové výměny poškozují játra a mozek.

7. Zvýšené překyselení způsobuje tzv.“vegatativní acidozu“, při níž se člověk rychle unaví, vyčerpá a podává stále slabší výkony.

8. Během léčení ( léky ) se uvolní jedovaté látky, dosud usazené v tkáních. Přitom může dojít k samovootravě těla, někdy dokonce i se smrtelnými následky

Tři nejvýznamnější příčiny onemocnění a jejich následky

• nedostatek minerálů – arterioskleroza, křeřové žíly, osteoporoza, paradentoza, poškození meziobratlových plotének, tříselná kýla, vrásky, vypadávání vlasů, zubní kazy…
• vylučování odpadních látek – akné, alergie, ekzémy, hnisavé mandle, lupénka, neurodermatitida, nažity, pocení nohou, zubní povlak…
• ukládání odpadních látek – arterioskleroza, ledvinové – močové- žlučníkové kameny, pakostnice, revma,dna, starobní skvrny, infarkt, zubní kámen…