Andělika lékařská a její léčivé účinky: Čistí krev a podporuje metabolismus

Andělika lékařská a její léčivé účinky: Čistí krev a podporuje metabolismus zdroj: gardenersworld.com

Řekli byste, že názvy jako děhel, litvor, svatodušní koření, janoklika, vybolen či kořen sv. Ducha jsou lidové názvy pro anděliku lékařskou? Ovšem když napíšu angelika, anjelička, andělka nebo andělička, to už se určitě každý dovtípí, o jakou bylinu by se mohlo jednat.

Andělika lékařská, latinsky Angelica archangelica patří do čeledi miříkovitých. Její botanický název archangelica je odvozen z latinského archangelus, což znamená archanděl. Své jméno prý dostala podle pověsti, na jejímž základě tuto divotvornou a mocnou léčivou rostlinu lidem ukázal anděl.

Lidově se nazývá ženšen chudoby nebo čertův kořen, což vystihuje její povzbuzující účinky. Andělika je statná dvouletá rostlina, délka jejíchž květních stonků přesahuje 2 metry. Nejlépe se jí daří v chladném podnebí.

Dokáže natolik vzdorovat zimě, že roste v severní Evropě a Asii, konkrétně v oblastech Skandinávie a Ruska. U nás se vyskytuje pouze vzácně, a to ve vyšších polohách na pasekách a podél potoků v Krkonoších, kde se jí daří ve vlhkých, vyhřátých a humózních půdách.

K průmyslovým účelům se pěstuje především v Německu, ale svým domovem je právě ve Skandinávii, Grónsku, na Islandu. Původně rostla v oblastech od východního Německa až po Ural.

Andělika má jasně zelené pilovité listy a zelenavě žluté až žlutobílé drobné bílé květy. Kvete od července do srpna. Plodem je světle žlutá až hnědá dvounažka podlouhlého tvaru o velikosti 5-8 mm. Nejčastěji se používá kořen, v menší míře pak nať či semena. Kořen i semena anděliky by se měly sbírat až na podzim v druhém roce vegetačního období.

Pokud vás zajímá též čas sběru, doporučuje se kořen sbírat od samého rána až do odpoledne. Je ovšem dbát na to, abyste si anděliku lékařskou nespletli s jinými rostlinami z čeledi miříkovitých. Podobný je třeba děhel lesní, který je při vysokých koncentracích jedovatý.

Semena anděliky lékařské seženete v každém zahradnictví, ale je vhodné vložit čerstvá semena do půdy hned na podzim, aby stihly přemrznout.

Andělika jako léčivá rostlina se u nás pěstuje už asi od 16. století. Mezi venkovský lid se rozšířila z klášterních zahrad. Představte si, že se ve středověku věřilo, že andělika člověka ochrání před kouzly a černou magií, vyžene démony a posílí duši. Možná kvůli svému názvu, kdo ví. Další zajímavostí je fakt, že andělice nevadí ani slaná mořská voda.

Jaké obsahuje andělika látky, na co působí a jaké jsou kontraindikace?

Andělika obsahuje silice a terpeny, hořčiny, třísloviny, tanin, pryskyřice, pektin, cukry, kyseliny, tzv. furanokumariny (nebo furokumariny) a další účinné látky. V lidovém léčitelství je známa už stovky let, zejména ve středověku se využívala jako přírodní prostředek k odstranění jedů z těla.

Andělika napomáhá zlepšení činnosti žláz s vnitřní sekrecí, tlumí menstruační bolesti a příznaky migrény, stimuluje srdeční činnost, zpevňuje cévy. Kořen anděliky lékařské ulevuje při nadýmání, žaludečních potížích a revmatu.

Má protikřečové účinky, podporuje tvorbu žluči, posiluje žaludek, čistí krev, tlumí menstruační bolesti a usnadňuje tvorbu moči a pocení. Dobře působí při nechutenství a žaludeční neuróze. Andělika pomáhá při odhlenění dýchacích cest, dále je z ní možné připravit velmi účinné kloktadlo při zánětech dutiny ústní. Lze ji využít i při zápachu z úst.

V podobě teplé koupele andělika posiluje při únavě a vyčerpání organismu a též při revmatismu. Anděliková koupel rovněž zklidňuje, čímž blahodárně působí na nervový systém a navozuje dobrou náladu. Napomáhá zvyšovat odolnost vůči stresu. Tinktura z anděliky lékařské se užívá v množství 1 polévkové lžíce před jídlem 3x denně nebo k masáži unavených svalů.

Olej z anděliky slouží k mazání bolavých kloubů, odvar se používá jako čaj, ke kloktání či obkladům, popřípadě se andělika svaří s vodou a přidává do koupelí.

Andělika je poměrně silně působící bylina, kterou by neměli používat lidé trpící zánětem ledvin, při žaludečních vředech, při onemocnění střev a jedinci se špatnou srážlivostí krve. Nedoporučuje se dlouhodobé užívání. Opatrné by především měly být těhotné a kojící ženy.

Při zpracování kořene anděliky by se měly používat rukavice, neboť pryskyřice v něm obsažená by mohla vyvolat alergickou reakci. Rovněž je zapotřebí být opatrní na předávkování, které by mohlo mít neblahý vliv na nervovou soustavu.

Andělika lékařská díky obsahu furokumarinů, jež působí na pokožku a zvyšují její citlivost, může spolu s UV paprsky vyvolat fotosenzibilaci, případně kožní záněty.

Jestli plánujete, že si andělikou vyčistíte organismus, mějte se na pozoru! Mletého prášku z kořene a semínek užívejte maximálně na špičku nože.

Využití anděliky lékařské v kosmetice, kuchyni a několik domácích receptů

Andělika lékařská a její léčivé účinky: Čistí krev a podporuje metabolismus

Z anděliky se nejčastěji využívají plody a kořen. Mají výrazně hořkou chuť a kořenitou vůni. Zralá semena anděliky mají své využití v kuchyni – jsou výborným kořením, které se využívá k dochucení polévek, omáček a salátů. Ovšem stačí ani ne půlka čajové lžičky. Mladé stonky se kandují a mladé listy se používají do marinád. Vařená či dušená andělika je oblíbenou pochoutkou na Islandu a na severu Skandinávie. Listy lze přidávat do salátů, nádivek, nálevů či omáček. Dobře se kombinuje s anýzem, jalovcem, levandulí, meduňkou, muškátovým oříškem, pepřem a perillou. Andělika se též přidává do mléka či smetany a z této směsi se vyrábí zmzrzlina a vaječné krémy. Silicemi, jež se destilují ze semen a kořenů anděliky, se dochucují nápoje, např. vermut nebo různé likéry. Andělika má pro své schopnosti zlepšovat metabolismus a hydrataci pokožky využití při výrobě kosmetiky. V kosmetických produktech působí protizánětlivě, zklidňuje pokožku. Často je využívána do kosmetiky pro zralou pleť. Přidává se i do parfémů, sprchových a koupelových přípravků.

Čaj z anděliky:

Půl čajové lžičky nadrceného kořene anděliky dejte do hrnku a zalijte vroucí vodou. Nechte odstát asi 10-15 minut a pak přeceďte přes jemné sítko. Popíjet se může 1-2x denně.

Víno z anděliky:

5 lžic nasekaného kořene anděliky zalijte červeným vínem a nechte při teplotě cca 20 °C vyluhovat. Během louhování občas protřepejte. Po 2 dnech víno sceďte a popíjejte 3x denně před jídlem.

Andělikové mazání a lektvar pro zdraví:

Nakrájejte najemno 100 g listů anděliky. Vložte je do nádoby s 50 ml vody a vařte tak dlouho, dokud nevznikne kašovitá hmota. Poté přidejte 200 ml olivového oleje nebo 500 ml vodky a nechte odstát. Po 10 dnech tekutinu přeceďte.

V případě nachlazení si můžete připraveným roztokem mazat hrudník, popř. ho užijte k masážím při revmatických bolestech. Lektvar by se neměl užívat při žaludečních problémech.

Jinak berte 3x denně 10 kapek, které jste předtím vmíchali do sklenice s teplou vodou či bylinkovým čajem.

Andělika čínská, asijská sestra anděliky lékařské

Kromě anděliky lékařské je u nás hojně využívána také andělika čínská. V latině se nazývá Archangelica chinensis a je rovněž známa pod názvem dong quai. Podobně jako evropská andělika lékařská je to rostlina z čeledi miříkovitých, jež obsahuje velké množství účinných látek, zejména v podobě koření. Již v 6. století př. n. l.

se v Číně a Japonsku používala při ženských chorobách. Andělika čínská je známa jako zahřívací léčivá rostlina.

Zlepšuje krevní oběh, prokrvení břišní dutiny a končetin, posiluje trávení, reguluje menstruační cyklus, pomáhá při anémii, zácpě, cukrovce, plicních chorobách, tiší bolest, uvolňuje křeče, působí blahodárně při vysokém krevním tlaku, onemocnění ledvin a posiluje lymfatický systém. Andělika čínská bývá označována za ženský žen-šen, protože působí v případě řady ženských potíží.

Kromě nepravidelné, bolestivé, slabé či naopak silné menstruace ho lidové léčitelství doporučuje k vyrovnání hladiny ženských hormonů, podporuje zdravé fungování progesteronu, jenž má mj. vliv na zdravý vývoj prsů, též předchází rozvoji osteoporózy.

Dále zlepšuje činnost žláz s vnitřní sekrecí, reguluje krvácení, děložní stahy a usnadňuje porod, napomáhá vypuzení zbytků placenty po porodu. Denní užívání odvaru nebo tablet z anděliky přispívá k odstranění neplodnosti. Je možné je využít též při oslabení organismu po porodu. V případě klimakteria eliminuje návaly horka, působí proti vysoušení děložní sliznice. Na základě nejnovějších vědeckých výzkumů, bylo prokázáno, že andělika čínská posiluje činnost jater.

Budete mít zájem:  Příliš mnoho syrové stravy škodí

Sekaný oddenek v Číně přidávají do polévek a ostatních jídel. Nálevu připraveného smícháním 1 polévkové lžíce nasekaného oddenku a šálku vody, můžete klidně vypít 1-2 hrnky denně. Andělika čínská se dá užívat i v podobě odvaru a tinktury. Odvar si lehce připravíte z 1 čajové lžičky sušené byliny na šálek, povařte 1-5 minut.

Po odstátí cca 10 – 15 minut scedíte a můžete pít 2x denně. Odborníci na bylinky však doporučují vysadit alespoň 2 dny před mestruací, neboť andělika čínská zesiluje menstruační krvácení. V případě vyčerpanosti, stresu a při nervových chorobách lze užívat tinkturu. Bere se 3x denně 20 kapek.

Anděliku čínskou můžete užívat i ve formě prášku, ale jen na špičku nože 2-3x denně před jídlem. Neměla by se kombinovat s puškvorcem, zázvorem a mořskými řasami. Rovněž by ji neměli užívat lidé užívající léky na ředění krve, např. Warfarin. Teplý obklad z anděliky čínské se uplatní při léčení abscesů a hnisavých vředů.

Koupele působí na bolesti svalů a při revmatismu.

Andělika lékařská (Angelica archangelica)

NEJLEVNĚJŠÍ DOPRAVA – již od 49 Kč!!

Andělika lékařská a její léčivé účinky: Čistí krev a podporuje metabolismus

Další názvy: Děhel lékařskýangelikaanjelikaanjeličkaděhelděhylanděličkaandělkalitvorsvatodušní kořeníjanoklikakořen sv. Duchakoření sv. Duchavybolen

smrtolno zelino

Andělika lékařská, děhel lékařský (Archangelica officinalis) je léčivá bylinka dorůstající výšky až 250 cm. Andělika je zdrojem hořčinů, silic, flavonoidů, tříslovin, taninů nebo pektin.

Co je Andělika lékařská?

  • patří do čeledi miříkovitých
  • je to statná dvouletá rostlina
  • délka jejích květních stonků přesahuje 2 metry
  • pěstuje se především v Německu
  • nejčastěji se používá kořen, v menší míře pak nať či semena
  • ve středověku se využívala jako přírodní prostředek k odstranění jedů z těla
  • je to poměrně silně působící bylina, kterou by neměli používat lidé trpící zánětem ledvin a při žaludečních a dvanáctníkových vředech či při onemocnění střev
  • opatrné by rovněž měly být těhotné a kojící ženy
  • pozor na předávkování, které by mohlo mít neblahý vliv na nervovou soustavu!
  • působí na pokožku a zvyšují její citlivost
  • napomáhá zlepšení činnosti žláz s vnitřní sekrecí
  • tlumí menstruační bolesti a příznaky migrény
  • stimuluje srdeční činnost
  • zpevňuje cévy
  • kořen ulevuje při nadýmání, žaludečních potížích a revmatu
  • má protikřečové účinky, podporuje tvorbu žluči, čistí krev a usnadňuje tvorbu moči a pocení
  • pomáhá při odhlenění dýchacích cest či při zánětech dutiny ústní
  • napomáhá zvyšovat odolnost vůči stresu.
  • olejem z anděliky lze mazat bolavé klouby
  • napomáhá zlepšovat metabolismus a hydrataci pokožky
  • působí protizánětlivě a zklidňuje pleť

Obsahuje:

  • silice
  • terpeny
  • hořčiny
  • třísloviny
  • tanin
  • pryskyřice
  • pektin
  • cukry
  • kyseliny
  • furanokumariny 

Použití:

  • odvary
  • oleje
  • koupele
  • čaj
  • kloktadla
  • kosmetika pro zralou pleť
  • parfémy
  • sprchové přípravky
  • Magie bylinky: andělika byla v minulosti považována za mocnouochranu proti očarování
  • Záměna: bolševník, děhel můžeme zaměnit s bolševníkem obecným {Hemcleum sphondylium) a také je podobný andělice lesní
  • Lidové názvy: angelika, andělský kořen, svatodušní kořen, janoklík, vybolen, děhel lékařský
  • Na Slezku se říkávalo: “ Jak tato rostlina nepomože, to už žádná….“
  • Také se věřilo, že ten, kdo nosí při sobě kořen andělikový kořen, jest milován všemi lidmi

Mám krásné jméno, jsem totiž Andělika lékařská

Ilustrační foto: pixabay.com

Dobrý den přeju těm, kteří rádi využívají k léčení bylinky. Jak jsem tak listovala ve svých moudrých knihách a zápiscích, našla jsem další rostlinu, která je celkem zajímavá. A tak jsem neodolala a začala psát můj dnešní článek.

Nazývá se moc hezky – Andělika lékařská – Angelica officinalis – některé zdroje uvádějí Angelica archangelica.

A její lidová pojmenování jsou víc než zajímavá – Janoklika, Vybolen, Litvor, Koření sv.Ducha, Děhel lékařský, Andělička, Andělka, Andělský kořen, Angelika, Anjelička, Anjelika, Děhyl. 

V Evropě roste všude možně, ale nejvíce jí vyhovují vlhčí půdy. U nás ji můžeme vidět nezplaněnou už jen v Krkonoších. Stonek s květem může dorůst až do výšky 250 cm. S úspěchem se dá pěstovat i na zahradách, je to moc krásná solitérní rostlina. A semena se dají koupit v zahradnictví.  Andělika je medonosná.

SběrSbíráme kořen od září do října. Rozpůlíme jej a sušíme ve stínu nebo při teplotě 35 °Celsia. Kořen má velice příjemnou vůni.Také se sbírají listy a semena. Při sklizni používejme vždy rukavice!

Léčebné účinkyZpevňuje cévy, tlumí menstruační bolesti a nadýmání, má protikřečové účinky, pomáhá při zahlenění dýchacích cest, je dobrá při žaludeční neuróze. Působí na nervovou soustavu, zlepšuje náladu. Je to dobré antirevmatikum. Pomáhá s dobrou funkcí jater a má vliv na jejich čištění.

Čaj1/2 čajové lžičky nadrceného sušeného kořene zalijeme 250 ml vroucí vody. Necháme cca 15 minut vyluhovat a potom scedíme. Pijeme 1 – 2x denně.

Víno 5 lžic nasekaného sušeného kořene zalijeme 1 litrem červeného vína. Necháme jej v láhvi vyluhovat při teplotě 20 stupňů Celsia. Občas láhev protřepeme, po 2 dnech přecedíme. Víno pijeme před jídlem i 3 x denně.

Koupel2 polévkové lžíce nadrceného sušeného kořene povaříme 2 minuty a necháme 15 minut odstát. Je velmi účinná na uvolnění po velkém fyzickém výkonu, např. po sportu.

Andělikové kapky a mazání Nakrájíme najemno 100 gr listů, dáme je do nádoby s 1/2 litrem vody a vaříme tak dlouho, dokud nevznikne kašovitá hmota.

Kapky : Do kaše přidáme 1/2 litru vodky a necháme odstát. Po 10 dnech přecedíme. Užíváme při žaludečních problémech – 3x denně 10 kapek, které dáme buď do sklenice s teplou vodou nebo do bylinkového čaje. 

Mazání : Do kaše přidáme 200 ml olivového oleje a necháme odstát. Po 10 dnech přecedíme. Tímto mazáním si můžeme natírat hrudník v případě nachlazení nebo využívat k masážím při revmatických bolestech. 

Anděliku můžeme využít i v gastronomii. 

Do salátů, polévek i čajů. Lodyhy se dají i nakládat do cukru, recept jsem zařadila také.

Zralá semena se používají jako koření. Ale pouze v minimálním množství – cca 1/4 lžičky. 

Pro zpestření uvádím jeden recept, který je sice náročnější na přípravu, ale je skutečně zajímavý. 

Kandovaná andělika700 gr stonků, 1 kg cukru,1 litr vody, 1 citrón, potravinářské barvivo (na barvě opravdu nezáleží)  

Stonky spaříme ve vroucí vodě a po vychladnutí je oloupeme. Pak je povaříme v čisté vodě cca 5 minut. Po povaření je necháme asi 1 hodinu odstát ve studené vodě.

Následně si uděláme sirup – svaříme vodu s cukrem a v něm potom stonky 15 minut povaříme.

Pak je vyjmeme, dáme do zavařovacích sklenic, přidáme barvivo a několik plátků omytého citrónu a zalijeme ještě horkým sirupem. Uzavřeme a sterilujeme 5 minut při 100 °C. 

Stonky můžeme zdobit dorty, pečivo, cukroví a další cukrářské výrobky. 

Budete mít zájem:  Myšitida – znáte ji? Bacha na ni!

Andělika se také používá v kosmetice – působí protizánětlivě. Často bývá součástí koupelových a sprchových pěn a gelů a pleťových krémů. Přikládání syrových listů na pokožku má stejný ůčinek jako tonikum.

Anděliku by neměly k léčení využívat osoby se zánětem ledvin, žaludečními vředy a těhotné a kojící ženy!

Hodnocení: (5 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Bylinný čaj Močové cesty II

Složení: Mateřidouška, Pampeliška, Pýr, Popenec, Truskavec, Černý bez, Rozmarýn, Jehlice, Smil, Šalvěj, Kukuřice, Tužebník, Libeček, Andělika, Přeslička,

MATEŘÍDOUŠKA S oblibou pokrývá mraveniště a krtince, na kterých zvlášť bohatě kvete. Starší sestrou mateřídoušky je TYMIÁN, který ve volné přírodě neroste.

Už ve starověku tyto bylinky dobře znali a používali je při epidemiích, protože mají antiseptické účinky bránící rozšiřování nákazy mikroby.

Mateřídouška jako jedna z mála léčí i zastaralé nemoci a chronické stavy, svým odhleňovacím účinkem pomáhá i při černém kašli u dětí, které po ní i dobře spí. Posiluje organizmus, proto se používá při nervové vyčerpanosti a přepracovanosti.

Pomáhá při menstruačních bolestech, uvolňuje křeče, odstraňuje zápach z úst, zabraňuje tvorbě plynatosti a je dobrým prostředkem na zastavení škytání. K těmto účelům vypijte šálek mateřídouškového čaje s citronem. Také pomáhá při odvykání kouření. Jako přísada do koupelí pomáhá při revma u starších lidí.

Pampeliška lékařská – Taraxacum officinaleUž první lístečky pampelišky začátkem jara používáme do jarních salátů. Zahánějí jarní únavu a dodávají tělu tak potřebné vitamíny. Léčivou drogou je kořen, který je nejsilnější na podzim nebo začátkem jara, sbíráme však i listy a květy během celé sezony, vždy na vhodném čistém místě.

Hořká chuť pampeliškové drogy ji předurčuje k léčbě nemocí trávicího traktu. Je mimořádně cennou univerzální bylinkou, která slouží téměř na všechny nemoci, neboť povzbuzuje činnost životně důležitých žláz, čímž mobilizuje ohromnou sílu organismu. Podporuje činnost jater, žlučníku, ledvin a střev, podporuje růst červených krvinek a tvorbu nové krve, přitom ji silně čistí.

Zlepšuje činnost pankreasu, proto je dobrá i při cukrovce. Snižuje krevní tlak a podporuje krevní oběh, čímž zlepšuje činnost srdce. Osvědčila se i při žloutence. Její močopudné účinky odlehčují organismus a pomáhají při obezitě.

Pampeliška je prospěšná při žaludečních a trávicích potížích, zvýšené tvorbě žaludečních šťáv, zabraňuje tvorbě a růstu žaludečních kamenů, při jimi způsobených bolestech stačí pokousat pár pampeliškových listů nebo stonků a vycucat z nich šťávu, brzy nastane úleva. Pro revmatiky je pampeliška jednou z nejlepších léčivých rostlin.

Pampeliška je při svém širokém léčebném účinku úplně neškodná, můžeme ji používat dlouhodobě, ale mimořádně vysoké dávky nejsou vhodné a ani nezvyšují účinek.Použitá literatura: Zdravý život s babiččinými bylinkami, autor: Dionýz Dugas, Knižní expres, 2004

Pýr plazivý – Elytrigia repensPýr se uplatňuje v lidovém léčitelství zásluhou jeho značné močopudnosti. To jej předurčuje k podpůrné léčbě při dně a revmatizmu.

Dále se používá na zánět močového měchýře a při mnoha dalších nemocech močového ústrojí – při písku a kamenech v močových cestách. Je to velmi cenná vlastnost, protože běžná „civilizovaná“ strava obsahuje příliš mnoho soli, která kromě zadržování vody v těle se ukládá v kloubech a dalších orgánech.

Tuto schopnost mají i další močopudné bylinky, jako bříza, zlatobýl a přeslička. Spolu s močí pomáhá pýr vylučovat z organizmu i soli, čímž odstraňuje otoky vyvolávané jejím zadržováním v těle.

Pomáhá i při nemocech jater, žlučníku a sleziny, bolestech kloubů, zlepšuje metabolismus, snižuje koncentraci cholesterolu v krvi a můžeme jej přidávat i do diabetických čajů. Účinně čistí krev, proto je dobrý i při vyrážkách a jiných kožních onemocněních.

Čaj z pýru je neškodný, ale tato bylina není stvořená k samostatnému užívání. Její široce působící vlastnosti se nejlépe využijí v čajových směsích, kde většinou nemá hlavní, zato důležité druhotné postavení.Zdroj: Zdravý život s babiččinými bylinkami, Dionýz Dugas, 2004

Popenec obecný – Glechoma hederacea Popenec je silně aromatická rostlina, sloužící také jako koření. Nejvíce se používal k léčení záduchy – průduškového astmatu. Na toto onemocnění se osvědčil hlavně u starších mužů. K léčebným účelům se začal používat ve 12. století, v Evropě se stal známým jako tzv. švýcarský čaj.

Čaj z popence pomáhá také při kašli, těžkém dechu a všech dalších onemocněních dýchacích cest. Jeho druhé významné uplatnění je při nemocech močových orgánů. Uvolňuje, a při delším používání i pomalu rozpouští močové kameny, písek v ledvinách a žlučové kameny.

Mírní bolesti při zánětu močového měchýře a močových cest a uvolňuje s tím související zastavení močení. Pomáhá játrům zbavovat se jedovatých látek, což můžeme využít při nemocech z povolání. Popenec má stahující a protizánětlivé účinky, proto je dobrý také proti průjmům.

Vysoký obsah vitaminů dále rozšiřuje jeho použití jako posilující prostředku při avitaminóze, bledosti, chudokrevnosti a chřipce. Listy popence můžeme přidávat do jarních salátů a bylinných polévek jako „životabudič“, když je tělo po zimě unavené nedostatkem vitaminů. Významné uplatnění nachází popenec také při vnějším použití.

Silný odvar může posloužit jako kloktadlo a doporučuje se omývat jím kožní vyrážky, ekzémy a těžce se hojící rány. Na modřiny a krevní podlitiny můžeme přikládat obklady z povařené natě. Pomáhá také při celulitidě – pomačkanou nať přikládáme přímo na pokožku a necháme působit, nejlépe přes noc.

Popenec používáme do různých čajových směsí, ale můžeme ho pít i samostatně, neboť v běžných dávkách je úplně neškodný. Použitá literatura: Zdravý život s babiččinými bylinkami, autor: Dionýz Dugas, Knižní expres, 2004

Truskavec ptačí – Polygonum aviculare Je rostlinou, která odpradávna sloužila na zastavování krvácení. Má stahující účinky, které se využívaly hlavně při katarech žaludku, střev a jiných onemocněních trávícího traktu. Jako jedna z mála bylin vyhání a rozpouští močové kameny a vzácná je její vlastnost zvyšovat krevní tlak.

Droga má mírně protizánětlivé a močopudné účinky, které se využívají k pročištění ledvin a močového měchýře. Čaj z truskavce je dobrý při onemocněních kloubů, dně a revmatismu, při některých ženských nemocech, hlavně při silném menstruačním krvácení a výtoku. Slouží také při léčbě tuberkulózy a při chronickém onemocnění dýchacích cest.

Usnadňuje vykašlávání a uvolňuje hleny. Silný odvar z truskavce slouží na omývání těžce se hojících, mokvajících a hnisajících ran, na které můžeme přikládat i celé rozmačkané nebo spařené byliny. Formou obkladu, nejlépe přes noc, se doporučuje při růstu „divokého masa“ a na krví podlité oči.

Truskavec je dobrá, neškodná bylinka, kterou v obvyklém dávkování můžeme užívat bez omezení.

ČERNÝ BEZ Je všeobecně známý a všudypřítomný keř, někdy až strom, který zkrášluje své okolí dvakrát do roka. Je prvotřídním lékem na všechny nemoci z prochlazení. Vyvolává pocení, ničí hnilobné bakterie, čistí zahleněné průdušky. Má i močopudné účinky a mírně projímá.

Při zevním použití je výbornou přísadou do inhalačních směsí při rýmě a zánětu průdušek, ale i při bolestech hlavy a uší. Osvědčil se na obklady při křečových žilách. Podobně jako malina a ostružina, také bez čistí krev a podporuje krvetvorbu.

Odvar z květů bezu používáme k vyplachování při problémech s paradentózou.

Rozmarýn lékařský – Rosmarinus officinalis Je výjimečný v tom, že jako jedna z mála rostlin zvyšuje krevní tlak. Přitom má příznivý vliv na zdravotní stav, uklidňuje a mírní nervové vyčerpání. Zlepšuje krevní oběh, odstraňuje pocit chladu v končetinách a pomáhá při tzv. stařeckém srdci.

Tonizuje cévy, nervovou soustavu a celkově posiluje, proto je osvědčený v rekonvalescenci a geriatrii. K tomuto použití je nejlepší udělat rozmarýnové víno. Čaj z rozmarýnu má potopudné a močopudné účinky, uvolňuje větry a křeče zažívacího ústrojí.

Budete mít zájem:  Pravda a mýty o klíšťatech

Pomáhá také při ženských nemocech, upravuje menstruaci a léčí výtok. Rozmarýn nachází dobré uplatnění i zevně. Silný odvar slouží k čištění pleti, omývání ekzémů, jako obklad na rány, pohmožděniny a na výplachy ženských genitálií. Jako přísada do koupele oživuje údy po mrtvičce.

Pro svoji příjemnou vůni se přidává také do kosmetických výrobků a parfémů, oblíbený je v aromaterapii. Potírání pokožky rozmarýnovou tinkturou nebo olejem zlepšuje její prokrvení, pomáhá při svalových a nervových bolestech.

Při vnitřním užíváním rozmarýnu je překročení doporučených dávek nebezpečné, vůbec ho nesmějí užívat ženy v těhotenství.Zdroj: Zdravý život s babiččinými bylinkami, Dionýz Dugas, 2004

Jehlice trnitá kořen

Kořen vykazuje močopudný účinek. Používá se při infekcích močových cest a měchýře, při výskytu ledvinových kamenů a při zadržování vody v organismu. Doporučuje se při dně a revmatických potížích. Má příznivý vliv na lymfatický systém a na funkci žláz s vnitřní sekrecí. Prohlubuje práci srdce. Zevně se používá k obkladům při chronických kožních onemocněních.

ŠALVĚJ Má silný antibakteriální účinek, osvědčený při všech nemocech ústní dutiny a krku. Výborně se uplatňuje při zánětu dásní, při otoku od zubní protézy a paradontóze, při které je nenahraditelná. Například po vytažení zubu, vyplachujeme ústní dutinu odvarem ze šalvěje.

Dosáhneme toho, že se rána rychle zahojí a nebude hnisat. Čaj odstraňuje noční pocení, pomáhá při přetíženosti a nervozitě, pomáhá při slabé a nepravidelné menstruaci. Oživuje krevní oběh a zlepšuje činnost nervové soustavy. Často bývá součástí čajových směsí při různých druzích rakoviny.

Jako jednodruhový čaj dodržujte doporučené dávky.

Blizny kukuřice Se používají do čajových směsí proti obezitě. Působí, jako mírné kardiotonikum-snižuje tlak, je silně močopudná, snižuje hladinu krevního cukru a působí žlučopudně.

TUŽEBNÍK Vědecky osvědčené je použití květů a nati tužebníku na léčbu nachlazení.

Tyto části rostliny obsahují flavonoidy, třísloviny a sloučeniny kyseliny salicylové, snižující horečku a působící potopudně a protizápalově.

V tradiční medicíně má rostlina pro svůj močopudný účinek využití při léčbě dny, nemocech močového měchýře a ledvin. Použitá literatura: Zdravý život s babiččinými bylinkami, autor: Dionýz Dugas, Knižní expres, 2004

Libeček lékařský – Levisticum officinale Libeček je známou léčivou rostlinou od pravěku a byl velmi oblíbený i u středověkých léčitelů. Sušenou kořenovou drogu můžeme přidávat i do některých čajových směsí. Libeček má vysoký obsah vitaminů a je močopudný.

Tím čistí krev i celý organismus, zlepšuje oběh krve, léčebně pomáhá při srdečních nemocech, zánětlivých onemocněních kloubů a dně. Působí jako mírné rozpouštědlo žlučových a močových kamenů. Celkově posiluje organismus, hlavně jeho svalovou a nervovou soustavu, působí také jako mírné afrodiziakum.

Ženám pomáhá při nepravidelné menstruaci, nesmějí ho však používat v těhotenství. Vně je libeček dobrou přísadou do různých bylinkových koupelí. Jemně roztlučený kořen smíchaný s troškou oleje na kašičku se doporučuje přikládat při některých kožních nemocech.

Libeček samostatně většinou nepoužíváme, neboť jeho silice dráždí ledviny, proto se nedoporučuje při nemocech ledvin, ale ani ve vyšších dávkách nebo dlouhodobě. Zdroj: Zdravý život s babiččinými bylinkami, Dionýz Dugas, 2004

ANDĚLIKA LÉKAŘSKÁ Se používala již ve středověku. Mniši v klášterech ji používali jako lék proti moru. Dnes ji řadíme do kategorie výrazně působících rostlin, jako jsou ženšen a puškvorec. Uklidňuje organismus a nervovou soustavu.

Doporučuje se užívat ji před namáhavým dnem, před zkouškou, vystoupením, důležitým rokováním. Kořen anděliky je močopudný a potopudný, pomáhá při poruchách trávení, při plynatosti, křečích, revmatismu, poruchách menstruace, migréně, závratích.

Kořen anděliky je dobrou přísadou do koupele při bolestech svalů, kloubů, ochrnutí a celkové nervozitě. Z anděliky se vyrábějí i vonné směsi, které pomáhají kromě jiného při nevolnosti během jízdy autem.

V malých dávkách je neškodná, vyšší dávky zesilují menstruační krvácení. Doporučuje se proto, nepřekračovat denní dávky.

PŘESLIČKA Je silně močopudná, schopná rozpouštět močové kameny a písek v močových cestách. Čistí cévní systém a celý organismus. Tím zabraňuje kornatění cév, zlepšuje látkovou přeměnu, krevní oběh a činnost srdce, snižuje krevní tlak, obnovuje zastavené močení, pomáhá při dně, revma a lámání.

Preventivně působí proti otravám olovem, těžkými kovy a po radioaktivním ozáření. Zastavuje krvácení z ran, hemoroidů, pomáhá při vykašlávání a zvracení krve. Při krvácení z nosu můžete polámanou větvičku vložit přímo do nosní dírky. Je dezinfekční, slouží k omývání ekzémů, odstraňuje pocení nohou.

Čaj ze samotné přesličky se nemá pít delší dobu, dávejte pozor na dávkování, protože může mít i nepříznivé vedlejší účinky.

Zpět

Andělika lékařská | LEROS – Bylinná harmonie

Vnitřně se používá při zažívacích potížích, při křečích, při snížené tvorbě moči a sklonu k tvorbě močových kamenů. Zevně je vhodná při zhmožděninácha bércových vředech.

Latinský název Archangelica officinalis

Lidové názvy Andělička, Andělka, Andělský kořen, Anjelika, Děhel, Kořen sv. Ducha, Litvor, Vybolen.

Sbíraná část Kořen, plod (Angelicae radix, Angelicae fructus)

Použití Vnitřně se užívá při zhoršené činnosti zažívacího ústrojí (špatné trávení, plynatost), při křečích, zpomalené střevní činnosti, při snížené tvorbě moči a sklonu k tvorbě močových kamenů.

Zevně je droga vhodná při zhmožděninách s krevními podlitinami, zánětech pokožky ve vlasové části hlavy, při nehojících se a hnisavých bércových vředech, při spáleninách. Je vhodnou součástí přípravků pro léčbu seniorů. Působí proti bakteriím a některým plísním.

Furanokumariny v první fázi účinku zpomalují vylučování některých léčiv z těla, v druhé fázi ho urychlují. Podobné druhy andělik (A. sinensis) mají ochranné účinky na játra a zabraňují snížení obsahu zásobního polysacharidu glykogenu v játrech.

V lidovém léčitelství našla uplatnění jako antiseptický prostředek, účinné expektorans, emmenagogum a při nespavosti způsobené nervovým onemocněním. U nás se rozšířila ve středověku; mniši ji pěstovali jako prostředek proti moru.

Obsahové látky Silice (hlavními složkami jsou: alfa a beta fellandren, alfa-pinen, delta-karen, sesquiterpeny, kumariny.

Doba sběru Kořen – říjen, plod – září

Charakteristika Usušený kořen s oddenkem, bez zbytků nadzemních částí, výrazného kořenitého zápachu, chuti ostře kořenité, nahořklé. Oddenek je krátký, až 5 cm široký, na povrchu jemně a hustě kroužkovaný, nahoře často se zbytky načervenalých listových pochev.

Kořeny jsou četné, až 30 cm dlouhé a až 1 cm široké, často copovitě spletené; zevně podélně hluboce brázdité, příčně hrbolaté, tenké kořeny hustě a velmi jemně kroužkované. Přízemní listy rostliny jsou velké, dlouze řapíkaté, dvakrát až třikrát zpeřené.

Lodyžní listy jsou střídavé, pochvami přisedlé k lodyze. Květenství tvoří velké polokulovité okolíky. Květy jsou oboupohlavné, pětičetné, zelenobílé. Plody jsou dvojnažky s křídlatými žebry. Oddenky s kořeny se sklízí na podzim nebo na jaře.

Droga snadno vlhne a velmi snadno podléhá napadení škůdců a hmyzu.

Sušení, sesychací poměr Kořeny sušíme umělým teplem do 40 °C. Drogu ukládáme do papírových pytlů. Kořen snadno vlhne, plesniví a často bývá napaden hmyzem. Plody – celé okolíky – sušíme buď zavěšené ve svazcích, nebo volně rozprostřené v dobře větraných místnostech. Po skončení sušení plod vymlátíme. Balíme do papírových pytlů. Sesychací poměr: kořen 1:1, plod 1:1.

Každý měsíc tak dostanete do své e-mailové schránky zprávu z voňavého světa bylinkových čajů a léčivých rostlin a jako první se dozvíte o našich novinkách.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector