Jeden z prvních testů zahrnoval antivirotikum Kaletra, které se používá při léčbě HIV. Čínský experiment na 199 pacientech ale ukázal, že lék nezmírnil příznaky nemoci ani nesnížil úmrtnost, jak vyplývá ze závěrů výzkumu publikovaných v magazínu New England Journal of Medicine.
Lépe se v boji s koronavirem vedlo přípravku Avigan od japonské společnosti Fujifilm. Studie na 80 pacientech ukázala, že se jejich tělo zbavilo koronaviru v průměru o týden dříve než v případě pacientů, kteří dostávali lék proti HIV. Také plíce pacientů léčených Aviganem byly po prodělaném onemocnění v lepším stavu.
Výsledky obou studií ovšem nemusí být zcela porovnatelné. Testy japonského léku probíhaly později, je tedy možné, že lékaři už v té době měli lepší představu o tom, jak o pacienty nakažené koronavirem pečovat, citovala agentura Bloomberg analytika poradenské společnosti Evercore ISI Umera Raffata.
Nadějný remdesivir
Světová zdravotnická organizace každopádně považuje „nejslibnějšího kandidáta“ v boji proti koronaviru preparát remdesivir. Lék, který zastavuje množení virů, vyvinul tým americké společnosti Gilead Sciences v čele s Čechem Tomášem Cihlářem.
Původně měl sloužit pro léčbu eboly, když ale její epidemie v západní Africe opadla, byly testy léku přerušeny. Dřívější experimenty nicméně ukázaly, že remdesivir účinkoval i na nemoci SARS a MERS, které vyvolávají koronaviry příbuzné viru SARS-CoV-2.
Americký deník The Wall Street Journal na začátku února napsal, že pravděpodobně díky remdesiviru se vyléčil první nakažený v USA. Remdesivir byl v USA podán také ženě v kritickém stavu, i ona se následně vyléčila. Klinické testy preparátu v USA začaly před několika dny, lékaři chtějí do výzkumu zapojit 400 nemocných z 50 zemí. První výsledky by měly být známy na konci března.
Používání remdesiviru u pacientů v kritickém stavu povolila i Česká republika. Požádala o to Všeobecná fakultní nemocnice, o zařazení pacienta do experimentu rozhoduje firma Gilead Sciences. S léčbou pomocí experimentálního léku musí souhlasit i pacient. Státní ústav pro kontrolu léčiv jedná o tom, aby se do programu mohlo zařadit více českých pacientů.
| Gilead Sciences a Češi |
|
Brněnské Národní centrum tkání a buněk mezitím vládě nabídlo k využití svůj vyvíjený léčivý přípravek, který má pomoci pacientům s těžkým poškozením plic.
Právě to v případě závažného průběhu nemoci způsobuje virus SARS-CoV-2.
Organizace je připravena „dodat ihned dávky pro několik pacientů, kteří by byli v kritickém stavu s akutním průběhem onemocnění dýchacích cest“, uvedlo centrum v tiskové zprávě.
Získáme imunitu?
Mezitím se objevují i studie, které naznačují, že lidstvo by si s wuchanským koronavirem mohlo do budoucna poradit. Experiment čínských vědců na opicích, o němž informoval žurnál bioRxiv, totiž ukázal, že jejich organismus si na nemoc COVID-19 umí vybudovat imunitu.
Vědci koronavirem nakazili čtyři makaky. Jednoho z nich v průběhu experimentu zabili, následná pitva ukázala, že virus se mu rozšířil do celého těla a viditelně poškodil plíce. Zbylé tři opice se během měsíce uzdravily. Dvě z nich se vědci pokusili infikovat podruhé.
Tentokrát jejich těla reagovala jen krátkodobě zvýšenou teplotou, a to navzdory tomu, že jim výzkumníci do těla vpravili vysoké dávky viru, se kterými by se v reálném světě nemohly setkat. Po dvou týdnech neměli makakové ani stopy viru, v jejich krvi ale naopak klovalo velké množství protilátek.
To ukazuje, že imunitní systém opic byl na druhou nákazu už připraven.
Zatím není jisté, zda stejný mechanismus funguje i u lidí. Někteří pacienti, kteří se z nemoci COVID-19 vyléčili, měli několik dní po propuštění z nemocnice opět pozitivní testy.
Autoři čínského experimentu nicméně tvrdí, že tito lidé mohli být například prohlášení za vyléčené ještě předtím, než se zcela zotavili, nebo že testy před propuštěním z nemocnice ukázaly falešný negativní výsledek.
Očkování nejdříve za několik měsíců
Desítky týmů po celém světě také pracují na vývoji vakcíny proti wuchanskému koronaviru. Americká společnost Moderna již zahájila první klinické testy, ty ale v první fázi probíhají na zdravých dobrovolnících, aby se ukázalo, že připravek nemá vedlejší účinky. Teprve později budou očkovány stovky zdravých lidí z oblastí zasažených koronavirem. To má potvrdit, že vakcína účinkuje.
Nadějně se jeví například také výzkum německé firmy Curevac. „Při pozitivním vývoji bychom mohli začít provádět klinické testy na začátku léta,” řekl jeden z majitelů společnosti Dietmar Hopp. Curevac doufá, že schvalovací proces vakcíny by mohl být vzhledem k situaci zkrácen a očkování by tak bylo k dispozici už na podzim. Běžně vývoj vakcín trvá měsíce až roky.
Speciál o koronaviru
Vláda ČR prodloužila nouzový stav do 30.4.2020.
S platností do dne 11. dubna 2020 do 6:00 se zakazuje volný pohyb osob na území celé České republiky s vyjímkou:
- cest do zaměstnání a k výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti,
- nezbytných cest za rodinou nebo osobami blízkými,
- cest nezbytně nutných k obstarávání základních životních potřeb (např. nákup potravin, léků a zdravotnických prostředků, hygienického zboží, kosmetiky a jiného drogistického zboží, krmiv a dalších potřeb pro zvířata), včetně potřeb příbuzných a osob blízkých, zajištění péče o děti, zajištění péče o zvířata, využívání nezbytných finančních a poštovních služeb, doplnění pohonných hmot,
- cest nezbytně nutných k zajištění potřeb a služeb podle písmene c) pro jinou osobu (např. dobrovolnictví, sousedská výpomoc),
- cest do zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb, včetně zajištění nezbytného doprovodu příbuzných a osob blízkých, a zařízení veterinární péče,
- cest za účelem vyřízení neodkladných úředních záležitostí, včetně zajištění nezbytného doprovodu příbuzných a osob blízkých,
- výkonu povolání nebo činností sloužících k zajištění bezpečnosti, vnitřního pořádku a řešení krizové situace, ochrany zdraví, poskytování zdravotní nebo sociální péče, včetně dobrovolnické činnosti, individuální duchovní péče a služby, veřejné hromadné dopravy a další infrastruktury, služeb pro obyvatele, včetně zásobování a rozvážkové služby, veterinární péče,
- pobytu v přírodě nebo parcích,
- cest zpět do místa svého bydliště,
- pohřbů;
S platností do dne 11. dubna 2020 do 6.00 se nařizuje osobám pobývajícím na území České republiky
-
- omezit pohyb na veřejně dostupných místech na dobu nezbytně nutnou a pobývat v místě svého bydliště s výjimkou výše uvedených případů,
- omezit kontakty s jinými osobami na nezbytně nutnou míru,
- pobývat na veřejně dostupných místech nejvýše v počtu dvou osob, s výjimkou členů domácnosti, výkonu povolání, podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti, účasti na pohřbu, a zachovávat při kontaktu s ostatními osobami odstup nejméně dva metry, pokud je to možné;
Od 31. března 2020 od 00:00 hod. se zakazuje všem osobám pohyb a pobyt na všech místech mimo bydliště bez ochranných prostředků dýchacích cest (nos, ústa), jako jsou respirátor, rouška, ústenka, šátek nebo šál nebo jiné prostředky, které brání šíření kapének, a to s výjimkou
-
- dětí do dvou let věku,
- řidičů motorových vozidel, jsou-li sami v uzavřeném vozidle
Od půlnoci 9. dubna, na základě jednání vlády ze dne 6.4.
2020, rozšíří Ministerstvo zdravotnictví výjimky z mimořádného opatření o prodej v hobbymarketech, prodejnách stavebnin a stavebních výrobků, železářstvích, prodejnách a servisech jízdních kol. Již od úterý 7.
dubna platí výjimky pro provozovny pro sběr a výkup surovin a pro kompostárny, stejně jako možnost odkládání odpadu v sběrných dvorech. Současně ministerstvo umožňuje provoz venkovních sportovišť.
Obchody musí zajistit, aby se zákazníci, například ve frontách, od sebe zdržovali na vzdálenost dva metry, a zajistit dezinfekční prostředky u často dotýkaných předmětů, jako jsou kliky, zábradlí nebo nákupní vozíky. Pracovníci provozoven mají povinnost nosit rukavice při kontaktu se zbožím a při přijímání plateb od zákazníků.
Zákaz volného pohybu osob se nově nevztahuje na sportování na venkovních sportovištích, v parcích, v přírodě a na jiných veřejně přístupných místech. Sportující osoby nemusí nosit ochranu úst a nosu pokud jsou od jiných osob odděleni fyzickou překážkou (např.
venkovní kurty oddělené stěnou nebo plotem, při sportu v lese) nebo dodržují vzdálenost nejméně 2 metry. Sportovat mohou společně jen dvě osoby, s výjimkou členů domácnosti, a od jiných osob musí zachovávat odstup nejméně 2 metry.
Nesmí být také využívány související vnitřní prostory sportoviště, zejména společné šatny, umývárny, sprchy a podobná zařízení.
zdroj informací: web Vlády České republiky – www.vlada.cz a další uvedené zdroje
Co je a jaký má průběh nemoc COVID-19?
Nemoc COVID-19 způsobuje virus rozšířený z Číny, který se označuje jako SARS-CoV-2. Podle údajů Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), nasbíraných pouze na základě případů z Evropy, zažívá 80 procent nakažených mírný průběh nemoci. Těžkými příznaky trpí 14 procent lidí a šest procent kritickými.
Tito lidé, zejména staří a jinak nemocní, mohou trpět zánětem plic a velmi špatně se jim dýchá, proto často potřebují plicní ventilaci. Množství lidí, kteří mohou na onemocnění zemřít, se často liší podle toho, jak je daná populace stará.
Zatímco riziko úmrtí pro nakaženého člověka mladšího 40 let je asi 0,2 procenta, nad 60 let už je to 3,6 procenta a nad 80 let bezmála 15 procent.
Máte dotazy ke koronaviru? Jako první zkuste virtuální sestru Anežku
Ministerstvo zdravotnictví ČR ve spolupráci s IBM česká republika spustilo novou aplikaci virtuální sestry Anežky.
Ta vám zodpoví na nejčastěji kladené otázky, jako je prevence, léčba, karanténa, cestování, zavedená opatření a další témata, a odlehčí tím přetížené informační lince 1212.
Aplikace funguje jako chatbox, kde na vaše dotazy odpovídá virtuálně sestra Anežka, která má aktualizované informace – www.mzcr.cz
Senioři by měli co nejvíce omezit vycházení ven
Nejohroženější skupinou jsou senioři.
Kam mohou volat, kdo jim vyzvedne důchod nebo jak si obstarají nákup? Senioři patří k nejohroženějším skupinám, smrtnost u lidí nad 60 let je totiž asi čtyřprocentní, a u lidí nad 80 let dokonce patnáctiprocentní (oproti smrtnosti 0,4 procenta u lidí do padesáti let). Nejlepší prevencí tak je vycházet z domu co nejméně, ideálně vůbec. Kam volat, když…
CELÝ ČLÁNEK
Které léky užívat při léčbě COVID-19?
Na onemocnění COVID-19 není lék. Je možné tlumit jen potíže, které ho doprovází. V první řadě je to teplota a bolest. Teplotu a bolest tlumí zejména léky s obsahem ibuprofenu, látky paracetomolum a kyselina acetylsalicylová. Jak se liší a co byste o nich měli vědět? Léky s obsahem ibuprofenuTyto léky snižují teplotu a bolest a mají také…
CELÝ ČLÁNEK
Léky na kašel: Je třeba při nákaze COVID-19 kašel tlumit, nebo naopak podpořit?
Pro nemoc způsobenou virem COVID-19 je typický suchý dráždivý kašel, v některých případech ale byl popisován i produktivní kašel. S tím jste se určitě mnohokrát v životě setkali: při něm snadno či obtížněji vykašláváte hlen, který stéká z nosu či dutin – takzvaná zadní rýma. Pro COVID-19 je ale charakteristický, jak již bylo řečeno, suchý kašel, kdy v podstatě nic nevykašlete. Kašel…
CELÝ ČLÁNEK
Návod na výrobu domácí dezinfekce
Lidé často hledají možnosti, jak si vyrobit dezinfekční přípravky sami doma, právě na tuto potřebu reagovala i Světová zdravotnická organizace (WHO) a zveřejnila návod na výrobu dezinfekce. Suroviny neseženete většinou na jednom místě, ale měli by je mít v obchodech, které jsou i v době nouzového stavu otevřené – lékárny a drogerie – výhodu v tomto případe…
CELÝ ČLÁNEK
Rady a doporučení pro domácí karanténu
Jste v domácí karanténě? Váš stav nevyžaduje přijetí do nemocnice? Je důležité dodržovat následující pokyny. 1. Zůstaňte doma Vy nebo osoba, o kterou pečujete, byste měli zůstat doma s výjimkou lékařské péče (viz bod 3 a 8 – co dělat před vyhledáním lékařské péče). Nechoďte do práce, školy, na veřejná místa a nepoužívejte hromadnou dopravu nebo taxi, dokud vám…
CELÝ ČLÁNEK
Lék remdesivir na Covid-19 bude k dispozici i v ČR
Česko navázalo kontakt s americkou farmaceutickou firmou Gilead. Ta intenzivně testuje lék remdesivir proti nemoci Covid-19. V praxi to znamená, že pokud by se v ČR objevil infikovaný pacient s vážným průběhem nemoci, firma k nám dodá experimentální lék remdesivir.
Na tiskové konferenci po jednání se zástupci jednotlivých nemocnic v pražské Fakultní nemocnici v Motole to řekl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
„Bylo nám řečeno v případě potřeby a vyhodnocení stavu pacienta, ke kterému dojde v USA, bychom dostali dodávku léku pro jeho léčení,“ uvedl Roman Prymula.
- Více: Nemocnice Na Bulovce a VFN žádají o remdesivir
Gilead Sciences, Inc. je americkou biofarmaceutickou společností, která se zaměřuje na výzkum a vývoj inovativních léčiv. Společnost se zaměřuje zejména na antivirotika.
Mezi její nejznámější produkty patří Tamiflu užívané v léčbě chřipky nebo Viread užívaný v léčbě HIV/AIDS a hepatitidy B. Právě v posledně jmenovaných případech pracuje s patentem na léčebné látky, který odkoupila od Antonína Holého a jeho týmu.
Mezi majitele firmy patří i globální americké investiční skupiny BlackRock a The Vanguard Group.
- Více: Americká Gilead Sciences vstupuje do AIFP
Lék remdesivir: Klinické testy v USA
Klinické testy léku remdesivir začaly v USA před několika dny. Lékaři chtějí do testů zapojit dohromady na 400 lidí v 50 zemích. Polovině z nich přitom dají remdesivir, zatímco zbytku bude podáno pouze placebo. Tedy látka bez účinku upravená do stejné podoby jako lék. Výsledky studie by mohly být na konci března.
Lék remdesivir před několika lety vyvinul tým vědců kalifornské firmy Gilead Sciences, v jehož čele stojí Čech Tomáš Cihlář.
Dvaapadesátiletý virolog začal svou vědeckou dráhu v Ústavu organické chemie a biochemie [ÚOCHB] Akademie věd ČR.
V roce 1994 ho na stáž do kalifornského sídla Gilead Sciences vyslal český světově proslulý profesor z ÚOCHB Antonín Holý. Nyní Tomáš Cihlář zastává v Gilead funkci viceprezidenta pro virologii.
- Více: USA zahájily testy léku remdesivir na nákazu Covid-19
Remdesivir už lékaři v USA využili při léčbě malého počtu pacientů. Jedním z nich byl muž ve státě Washington nakažený novým koronavirem, který se následně vyléčil. Není však přímo prokazatelné, že za jeho zotavením stál právě lék z dílny firmy Gilead Sciences.
Podle PR manažerky Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] Markéty Kolanové Gilead ve spolupráci s čínskými úřady podporuje dvě klinická hodnocení svého přípravku přímo v Číně. Dále pak provádí globální klinické hodnocení vedené Národním institutem pro alergické a infekční choroby USA [NIAID – National Institute of Allergy and Infectious Diseases].
„Gilead pro tyto studie poskytuje léčivou látku zdarma, výsledky studií v Číně se očekávají v dubnu. Firma rovněž zahajuje dvě klinická hodnocení léčiva ve fázi 3 v Asii a dalších zemích s velkým počtem potvrzených případů Covid-19,“ upřesnila Markéta Kolanová.
- Více: Nemocnice Na Bulovce a VFN žádají o remdesivir
Na Covid-19 zatím neexistuje žádný lék ani vakcína. Lékaři tak nakaženým podávají pouze přípravky, které zmírňují symptomy nemoci, mezi něž patří horečka, kašel a dušnost.
V těžkých případech pomáhají pacientům s dýcháním či okysličováním krve přístroje, aby se zmírnila námaha plic a srdce. U 80 procent nakažených, včetně všech v Česku, probíhá infekce mírně. Vyléčit se už podařilo téměř 90 000 z téměř 243 000 nakažených.
Více než 9 800 osob nemoci podlehlo, většinou šlo o starší a vážně nemocné pacienty.
- Více: Výsledky studií o Covid-19 příliš optimismu nevzbuzují
Navýšení laboratorních kapacit
Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] navýšilo laboratorní kapacity na testování koronaviru SARS-CoV-2. Veškeré vzorky doposud na koronavirus testovala pražská Národní referenční laboratoř Státního zdravotního ústavu. Její kapacita je 48 vzorků dvakrát denně.
Nově bude provádět diagnostiku Covid-19 i Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Nemocnice České Budějovice, Fakultní nemocnice Hradec Králové a Fakultní nemocnice v Motole, Nemocnice v Ústí nad Labem a další. Celý seznam vyšetřujících laboratoří najdete zde.
V každém kraji navíc fungují mobilní odběrová místa pro speciální případy.
Nově je také možné odebírat vzorky přímo v domácí karanténě, kam za nemocným přijedou zdravotníci sanitkou. Pokud o testování rozhodne krajský epidemiolog, zavolá speciální sanitku, která na infekčním oddělení jedné ze třinácti nemocnic vyzvedne takzvanou odběrovou sestru. Pacientovi doma odebere krev a výtěr z nosohltanu. Do nemocnic budou převáženi jen lidé ve vážném stavu.
- Více: Jak se bránit proti koronaviru a nemoci Covid-19
Podmínky testování
Testování na koronavirus je diagnostické. Stejně jako v okolních státech Evropy je v ČR dodržován postup laboratorního vyšetření osob pouze v indikovaném případě podezření na onemocnění Covid-19.
Podle Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] případ vyžadující laboratorní diagnostiku je případ splňující podmínky, kdy pacient trpí akutním respiračním onemocněním.
To je kašel, teplota, dušnost a v období 14 dní před začátkem prvních příznaků byl v úzkém kontaktu s potvrzeným nebo pravděpodobným případem infekce Covid-19. Anebo pobýval v oblasti s předpokládaným přenosem onemocnění v populaci.
Testováni budou také pacienti s těžkým průběhem respiračního onemocnění bez epidemiologické anamnézy. Kritéria pro laboratorní testování osob jsou vyhodnocena epidemiologem krajské hygienické stanice.
Situace v Česku
ČR má prozatím 995 potvrzených případů nákazy novým typem koronaviru [k 21.3. 2020]. U 46 procent nakažených neznají hygienici místo nákazy, zhruba třetina se nakazila v zahraničí a pětina v Česku. Čísla budou podle prohlášení předsedy vlády Andreje Babiše stále růst.
Šest pacientů nakažených koronavirem je v současné době ve velmi vážném až kritickém stavu a jsou na jednotce intenzivní péče. Dva z těchto pacientů by mohli v budoucích dnech dostat experimentální lék s účinnou látkou remdesivir od americké firmy Gilead. O jeho užití zažádala nemocniční zařízení, ve kterých se pacienti léčí.
Celkový počet testovaných osob s podezřením na Covid-19 bylo k 21.3.2020 cca 13 704. V karanténě jsou v Česku v tuto chvíli tisíce osob.
Lékaři u nás rozlišují dva druhy karantény. Jednu nařizuje praktický lékař, který vystavuje pacientovi e-neschopenku. Tento druh karantény v současné době praktici nařídili zhruba 7 000 osobám. Druhým typem jsou karantény nařizované krajskými hygienickými stanicemi. Jde primárně o osoby, u kterých je riziko nákazy od pozitivně testovaného pacienta.
- Více: Jaké to je v domácí karanténě? Více na Zdravezpravy.cz
Kvůli vysokému počtu infikovaných osob na Olomoucku rozhodli hygienici uzavřít některé obce v regionu. V izolaci je tak od pondělí 16.3. celkem 21 obcí na Olomoucku a také obec Kynice na Havlíčkobrodsku.
Nařízená karanténa těchto obcí je podle hygieniků na dobu minimálně dvou týdnů.
Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly jde však o raritní opatření a ve větších městských aglomerací taková opatření zaváděna nebudou.
„Nechceme sahat ke karanténním opatřením plošného rázu. Tady to však namístě bylo, protože bylo 25 nemocných v poměrně malé komunitě, přes 1000 kontaktů. Proto bylo sáhnuto k tomuto opatření. Jak jsem předeslal, určitě taková opatření nebudou na úrovni větších městských aglomerací,“ uvedl k izolaci několika obcí Roman Prymula.
- Více: Nákaza koronaviry není nic nového, říká Věra Adámková
Stav nouze v Česku
Na vakcínu nemáme čas, je proto skvělé, že je tu skoro hotový lék, říká biochemik Konvalinka
Jaký je nejnadějnější směr ve vývoji léku na Covid-19?Nejnadějnějším kandidátem je látka remdesivir, kterou firma Gilead vyvinula před šesti lety během epidemie eboly. Ta však skončila dříve, než mohli látku dotestovat, a zůstala v šuplíku.
Epidemie eboly se znovu vrátila za další dva roky a látku testovali s dalšími dvěma vzorky. Preparát remdesivir se neosvědčil jako nejlepší. Když už ale byla látka vyvinutá, tak ji zkoušeli na další viry a ukázalo se, že je velmi účinná na SARS, který je hodně příbuzný současnému koronaviru z Wu-chanu. A právě proto ji lze rovnou použít.
Vývoj nového léku by totiž trval deset až patnáct let a stál miliardu dolarů.
Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.
Poslechněte si celý rozhovor Věry Štěchrové s biochemikem Janem Konvalinkou
Jak dlouho bude testování trvat?Testování probíhá velmi dynamicky a rychle. Probíhají čtyři různé klinické zkoušky, dvě v Číně v oblasti Wu-chanu a další v jihovýchodní Asii a ve Spojených státech a jsou již ve třetí fázi klinického testování.
To znamená, že látku testují na asi tisíci pacientech z různých center a srovnávají je s placebem nebo s jinou symptomatickou léčbou. Je to ve velmi pokročilém stadiu, dost se spěchá a investuje se spousta peněz. První výsledky by měly být v dubnu.
Pokud bude látka fungovat dobře, jak řada z nás doufá, bude z etických důvodů pokus přerušen a látku dostanou všichni pacienti ve studii. Ta funguje tak, že části pacientů se dá placebo, čili neúčinná látka, a zbytku se dá testovaná látka. A lékař ani pacient neví, kdo jakou látku dostal.
Ale kdyby měli lidé v kontrolní skupině umírat, je neetické pokračovat dál a všem by byla poskytnuta účinná látka. Když to bude fungovat, dozvíme se to možná za pár týdnů.
Jak musí dopadnut testování, aby se látka dala považovat za účinnou?Na vyhodnocení testů jsou velmi přísná pravidla. V tomto případě to bude bráno velkoryseji, jelikož jde o velkou a globální záležitost.
Nezapomeňme, že lidé umírají, smrtnost viru se odhaduje na jedno procento podle posledních údajů.
Jakmile se uvidí velký rozdíl ve skupině léčené preparátem vůči té kontrolní, tak to znamená, že lék funguje a začne se nasazovat.
Původně se mluvilo o smrtnosti v rozmezí 2-3 procenta. Uvádíte jedno procento. Změnil se tento údaj?Smrtnost je podíl mezi nakaženými a oběťmi infekce. Známe počty mrtvých, ale neznáme přesné počty nakažených.
A u řady lidí probíhá infekce bez příznaků nebo s malými příznaky, a lékařskou pomoc proto nevyhledali. Přesný počet nakažených tedy neznáme a je pravděpodobně daleko větší.
Smrtnost tak může být dokonce ještě menší než zmíněné jedno procento.
Máme za sebou první úspěch, na závěry je ale ještě brzy, říká biochemik o možném léku na koronavirus
Číst článek
Zdá se, že v Číně mají vrchol nemoci za sebou. Jak pravděpodobné je, že by měla nemoc podobný průběh i v Evropě?Já to považuji za velmi pravděpodobné. Jsme stále v rané fázi vývoje. To, co může být nebezpečné, jsou dvě věci.
Jednak přísná karanténní opatření, která nebudou v Evropě na rozdíl od Číny možná a nejspíš ani rozumná, nejsme diktátorský stát a ještě jednou, ani si nemyslím, že by to bylo správné. A druhá věc je – a to nevíme – že evropští pacienti mohou reagovat trochu odlišně.
Imunitní systém může být nastaven trochu jinak a nemoc se bude projevovat jiným způsobem. Třetím problémem může být i to, že virus začne mutovat, ale to se mi nezdá příliš pravděpodobné.
Zároveň je ve vývoji i vakcína. Dá se říct, jestli je v této chvíli důležitější vakcína, nebo lék?Vakcína je skvělá, je to, co nám pomáhá proti většině virových chorob.
Může být buď terapeutická, tedy směs protilátek, která léči již nakažené pacienty, a protektivní, to je to, co všichni znají, která zabrání tomu, abyste nemoc dostali. Oba přístupy jsou možné, ale vývoj vakcíny trvá nejméně 18 měsíců a na to nemáme čas.
Proto je skvělé, že tu máme ve vývoji snad skoro hotový lék, který může fungovat, a budeme ho snad moci za několik týdnů nabídnout. To se Tomáši Cihlářovi jako šéfovi týmu z Gileadu ohromně povedlo a já mu držím palce, aby to dotáhli do konce.
Vláda v pondělí schválila zastavení letů z Jižní Koreji a severní Itálie.
Je to z hlediska biochemika nutné opatření?Jako biochemik bych to neměl komentovat, to je více epidemiologická nebo lékařská záležitost. Já si o tom dovoluji pouze laicky pochybovat.
Lidé ze severní Itálie jezdí auty nebo poletí přes Frankfurt. Je to spíše politické gesto než reálný krok, který něco zastaví. Virus nezná hranice a myslím, že už tady dávno je.
Stále platí to, co jste napsal před několika dny, že pokud byste byl ve Wu-chanu, tak byste se obával, ale tady jste v klidu?Napsal jsem to v reakci na hysterické reakce, které jsem okolo sebe slyšel.
Panika není dobrá v žádném případě, je třeba být opatrný a dodržovat hygienická opatření. Nakažení lidé a ti, co s nimi přišli do styku, by měli být v přísné karanténě, to je v pořádku. Ale rozhodně nevyzývám k panice a obavám.
Ročně na malárii umírá přes dva miliony lidí, u nás na chřipku 2000 lidí ročně. Nechci to bagatelizovat, ale je třeba vidět věci v kontextu a nepropadat panice.
Přehled léků, které by mohly fungovat v boji s Covid-19
Při hledání účinného léku na nemoc COVID-19 musí vědci velmi pečlivě zvažovat, zda přínosy léčby převažují nad jejími riziky. Proto žádnou klinickou studii nelze urychlit.
Podle odborníků ze Státního zdravotního ústavu pro kontrolu léčiv v současné době probíhá klinické hodnocení u více než 545 přípravků, nicméně jen několik z nich se jeví, že by mohly i bez větších vedlejších účinků fungovat.
Podívejte se s námi na ty nejperspektivnější látky, do kterých světoví odborníci dávají nejvíce nadějí.
Chlorochin (CQ) a hydroxychlorochin (HCQ) jsou dvě různé léčivé látky, které bývají často nesprávně zaměňovány. Ačkoliv se jedná o příbuzné látky, nejsou identické a mohou se lišit jak účinností, tak zejména spektrem nežádoucích účinků. Obě byly původně určeny k léčbě malárie, nicméně používají se také v oblasti revmatologie k léčbě revmatoidní artritidy nebo k léčbě systémového lupusu.
První výsledky získané v Číně ukázaly schopnost CQ snížit závažnost zápalu plic, zkrátit trvání příznaků nemoci COVID-19 a dobu přítomnosti viru v organismu s přijatelnou bezpečností.
Nicméně v České republice chlorochin pro svou vyšší míru nežádoucích účinků nebyl doposud součástí žádného registrovaného léčivého přípravku. Proto Státní ústav pro kontrolu léčiv namísto této látky preferuje užití druhé látky, a to hydroxychlorochinu.
Jedná se o účinnou látku, která má nižší toxicitu a je využívána v lécích registrovaných i v České republice. Nicméně i tak může mít spoustu nežádoucích účinků a je zde i riziko předávkování.
Mezi vedlejší účinky této látky patří srdeční komplikace, riziko hypoglykémie (nízké hladiny cukru v krvi), při nichž může dojít až ke ztrátě vědomí u lidí léčících se na cukrovku a při předávkování i retinopatie (poškození oční sítnice, a tedy i zraku).
V souvislosti s nemocí COVID-19 proběhla již první menší studie na 36 hospitalizovaných nemocných, která ukázala, že daná léčba by mohla v určité míře skutečně zafungovat. Lékaři tuto látku podali 26 nemocným a u 6 z nich souběžně s další účinnou látkou azithromycinem (antibiotikem).
Z jejich zjištění vyplynulo, že došlo k významnému snížení až vymizení virové nálože, a to zejména v kombinaci s azithromycinem.
Nicméně samotní odborníci před užitím HCQ a azithromycinu varují, obě látky totiž prodlužují u srdečního rytmu QT interval, což může způsobit fatální (smrtelné) arytmie.
K definitivnímu potvrzení účinků těchto látek a případně i jejich dávkování, jsou tak zapotřebí ještě další klinické studie.
Odborníci proto všechny varují, aby si dané léky sami neordinovali, a už vůbec ne z preventivních důvodů.
Azithromycin – antibiotikum používané k léčbě infekčních onemocnění způsobených bakteriemi, nicméně některé studie ukazují jeho možný antivirový účinek v dýchacích cestách. V případě SARS-CoV-2 ale zatím nebyl prokázán.
Jedná se o antivirotikum, které bylo původně vyvinuto k léčbě onemocnění způsobených viry Ebola a Marburg. V USA a v některých zemích EU včetně České republiky nyní probíhá klinické hodnocení na ověření účinnosti remdesiviru k léčbě nemoci COVID-19.
V České republice byl prozatím tento lék nasazen u jednoho pacienta ve velmi vážném stavu. Ačkoliv se jeho stav zlepšil, lékaři prozatím nedokážou říci, zda se tak stalo právě díky nasazení tohoto léku.
Jedná se o kombinaci 2 léčivých látek s protivirovým působením, která je v EU registrována v kombinaci s dalšími antiretrovirovými přípravky k léčbě infekcí vyvolaných HIV.
Podle odborníků se jedná v souvislosti s léčbou HIV o bezpečné látky. Nicméně u první provedené studie na 199 hospitalizovaných s COVID-19, kdy byly látky podány 99 z nich, nebyly prokázány žádné benefity oproti nemocným, kteří látku nedostali.
Proto i zde probíhají další klinické studie.
Jedná se o antivirotikum, které je v ČR registrováno a indikováno v kombinaci s dalšími léčivými přípravky k léčbě chronické hepatitidy C (žloutenky typu C).
K léčbě nemoci COVID-19 se nezkouší samostatně, ale vždy v kombinaci s jinými léčivy. Například dle korejských pokynů k léčbě nemoci COVID-19 se nedoporučuje použití ribavirinu a interferonu jako léku první volby kvůli riziku nežádoucích vedlejších účinků. Použití těchto léků se však může zvážit, pokud je léčba jinými antivirotiky neúčinná.
Nicméně i účinnost této látky musí být potvrzena ještě v dalších klinických studiích.
Léčivý přípravek s touto účinnou látkou je registrován v Japonsku k léčbě chřipky. V ČR ani EU registrován není. Nicméně v současné době na tuto látku v souvislosti COVID 19 probíhá několik klinických studií i v Číně. U jedné z nich byla látka podána 120 pacientům a podle lékařů jim pomohla k rychlejšímu uzdravení.
Z dalších zjištění vyplývá, že látka spíše účinkuje v počáteční fázi onemocnění.
Ministerstvo zdravotnictví ČR společně se SÚKL nyní vyjednávají s Japonskem o zajištění dodávek tohoto léčiva.
Jedná se o antivirotikum používané k léčbě chřipky v Rusku a v Číně. Zatímco jedna studie prokázala, že tato účinná látka je méně účinná než favipiravir, jiná naopak ukázala, že umifenovir zvyšuje účinnost kombinace dalších antivirotik lopinaviru/ritonaviru.
I zde jsou tedy ještě nutné další klinické studie.
Jedná se o antivirotikum, které je v EU podáváno při léčbě dospělých s HIV, a to v kombinaci s jinými antiretrovirovými léky. Jako možný kandidát k léčbě nemoci COVID-19 byl vybrán na základě molekulárního modelování.
Ve Švýcarsku je uváděn jako lék druhé volby pro léčbu těžké formy nemoci, a to v kombinaci s ritonavirem.
Pokusná léčba koronaviru remdesivirem končí. Výrobce nestíháKoronavirus
Opět se jedná o účinnou látku, jež je v EU registrována v kombinaci s dalšími antiretrovirovými léčivými přípravky k léčbě HIV pozitivních.
Neoficiální a nepodložené zprávy uvádějí možný účinek v léčbě COVID – 19 v kombinaci s dalšími antivirotiky. Zatím ale neexistují žádné důkazy, zda tomu tak skutečně je.
Jedná se opět o antivirotikum, které je v EU využíváno k léčbě HIV pozitivních. Nicméně zde neexistuje prozatím žádný důkaz, že by tento lék fungoval i v léčbě COVID -19.
Jedná se o antivirotikum, které je registrováno v USA k léčbě chřipky. V roce 2019 byla předložena žádost ke schválení tohoto léku Evropské komisi. V současné době s tímto antivirotikem probíhá klinické hodnocení v souvislosti s léčbou COVID-19 v kombinaci dalšími antivirotiky.
WHO v současné době nedoporučuje rutinní používání kortikosteroidů u pacientů infikovaných virem SARS-CoV-2. Dostupné údaje naznačují, že kortikosteroidy nejenže nemají pro nemocné přínos, mohou jim podle čínských odborníků naopak dokonce ještě více škodit.
| Biologické či biotechnologické léčivé přípravky |
V EU je léčivý přípravek s touto látkou registrován jako biologická léčba revmatoidní artritidy a pak také jako podpůrná léčba u pacientů se život ohrožujícím syndromem z uvolnění cytokinů (CRS).
Existují případové studie z různých oblastí celého světa popisující použití tocilizumabu u pacientů s nemocí COVID-19.
Předběžné údaje z čínského klinického hodnocení uvádějí 20 pacientů se závažnou nebo kritickou formou infekce, jimž po podání této látky v kombinaci s dalšími antivirotiky a úlevové terapie do několika dnů ustoupily vysoké horečky a zároveň se u nich snížila potřeba kyslíkové terapie.
V Číně je tak tato účinná látka používaná u těžkých poškození plic koronavirem a při vysokých hladinách IL-6 (interleukinu 6), tedy látky informující o aktivaci imunitního systému.
Nebojme se netopýrů, ale sami sebe, upozorňují biologovéKoronavirus
Interferony stimulují protivirovou odpověď vrozeného imunitního systému. V kombinaci s antivirotiky byly již tyto látky využívány k léčbě infekce MERS. Proto je v Číně využívají i k léčbě COVID-19. Nicméně účinky této léčby byly zatím prokázány jen laboratorně.
Jedná se o plazmu pacientů, kteří prodělali onemocnění COVID-19 a jejichž plazma obsahuje dostatečné množství protilátek proti SARS-CoV-2. Podobný přístup se zkoušel kdysi i u Eboly.
V Číně byla tato konvalescentní plazma podána 245 nemocným s COVID-19 a u 91 z nich došlo ke zlepšení stavu.
Možné zajištění této léčby pro potřeby pacientů v ČR se nyní diskutuje na úrovni odborných společností, Ministerstva zdravotnictví ČR a SÚKL. Jeho dostupnost však bude limitována množstvím potenciálních dárců plazmy.
Koronavirus SARS-CoV-2 má už osm kmenů Koronavirus
V současné době se v klinickém hodnocení nacházejí 2 vakcíny. V Číně probíhá klinické hodnocení fáze 1, v USA klinické hodnocení fáze 2. Obě vakcíny se tudíž již testují na lidech.
V první fázi bývá vakcína podána dvaceti ze sta dobrovolníků, u kterých se sledují zejména dopady vakcíny na organismus. Po první fázi klinického vývoje následuje druhá fáze, která má potvrdit záměry celého vývoje. V jejím průběhu se provádějí testy na bezpečnost a snášenlivost. Zjišťuje se, jaké je ideální množství použitých antigenů a vyhodnocují se nejvhodnější očkovací schémata.
Až teprve třetí fáze je zaměřena na zjišťování účinnosti vakcíny. I během ní se ale vedle účinnosti podrobně vyhodnocuje bezpečnost podání a místní i celková snášenlivost očkovací látky. Do třetí fáze se pak zapojuje 800 – 6000 dobrovolníků.
Dalších 48 vakcín je teprve v preklinickém testování.
V současné době není k dispozici dostatek dat, která by prokazovala bezpečnost a účinnost léčby onemocnění COVID-19 založené na kmenových buňkách. Studie s tímto druhem léčby teprve probíhají a to zejména v Číně.
Podle Mezinárodní společnosti pro výzkum kmenových buněk v současnosti neexistuje žádný schválený postup využívající kmenové buňky v léčbě koronavirovou infekcí.
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Přímo k léčbě nemoci COVID-19 není zatím oficiálně schválen (registrován) žádný lék. Přípravky, o kterých se v souvislosti s novým typem koronaviru, hovoří, jsou obvykle určeny k léčbě jiných onemocnění.
Jakékoliv použití v neindikovaných situacích musí být velmi pečlivě zvažováno. I v současné situaci by mělo platit, že přínosy léčby převládají nad jejími riziky.
Užívání léčiv k léčbě nemoci COVID-19 musí být svěřeno výhradně do rukou lékaře v případě hospitalizace pacienta.
Jaké léky mají největší potenciál, že se stanou účinnými proti novému typu koronaviru?
V popředí zájmu jsou nyní zejména čtyři možnosti léčby, které rovněž zaštiťuje Světová zdravotnická organizace (WHO) jako globální klinické hodnocení sjednocené pod zkratku SOLIDARITY.
Jedná se o remdesivir, chlorochin nebo hydroxychlorochin, lopinavir/ritonavir a lopinavir/ritonavir v kombinaci s interferonem beta. Více v pravidelně aktualizovaném přehledu hodnocených léčiv na nemoc COVID-19: http://www.sukl.cz/sukl/prehled-hodnocenych-leciv-na-nemoc-covid-19.
Jak by probíhala registrace nového léku na koronavir?
Přípravky s novými léčivými látkami určené na léčbu virových onemocnění spadají povinně pod. tzv. centralizovanou registraci. Takovou registraci uděluje Evropská komise na základě stanoviska Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA). Více na: https://www.ema.europa.eu/en/about-us/what-we-do/authorisation-medicines#centralised-authorisation-procedure-section.
Jaký je rozdíl mezi účinkem látek remdesivir a dexamethason při léčbě nemoci COVID-19?
Pacienti s těžkým onemocněním COVID-19 mohou mít přehnanou zánětlivou odezvu imunitního systému, tzv. cytokinovou bouři, která poškozuje organismus. Dexamethason snižuje tuto zánětlivou imunitní odpověď, a měl by tak těmto pacientům pomoci.
Naproti tomu potlačení imunity během rané fáze virové infekce může způsobit zvýšenou replikaci (množení) viru a zhoršit onemocnění. Právě remdesivir působí tak, že snižuje replikaci (množení) viru. Zdroj: https://www.cebm.net/covid-19/dexamethasone/
Je pravda, že není vhodné užívat ibuprofen při infekci koronavirem?
V současné době neexistují žádné vědecky doložené důkazy o tom, že by ibuprofen zhoršoval průběh infekce COVID-19. Virózy včetně onemocnění COVID-19 jsou při závažnějším průběhu doprovázeny mj. horečkou, bolestmi svalů, celkovou nevolností apod.
Od těchto příznaků může ulevit paracetamol, ibuprofen nebo další látky. Volba vhodné látky by se měla řídit obecným profilem účinnosti a bezpečnosti – např.
ibuprofen je vhodnější než paracetamol pro pacienty s poškozenou funkcí jater, oproti paracetamolu však má více nežádoucích účinků na zažívací systém.
Dle současných dostupných údajů není infekce novým koronavirem SARS-CoV-2 důvodem pro preferenci určitého léčiva k tlumení příznaků infekce COVID-19. Více na http://www.sukl.cz/sukl/uzivani-leku-s-ibuprofenem-a-paracetamolem-s-ohledem-na.
K léčbě hypertenze užívám lék ze skupiny ACE inhibitorů. Nemůže mě to poškodit, pokud bych onemocněl infekcí COVID-19?
V současné době nejsou dostupné žádné údaje, které by prokazovaly jakýkoli vliv léčby látkami ze skupiny ACE-inhibitorů na průběh infekce novým koronavirem. Je však důležité, aby pacienti s vysokým krevním tlakem (nebo srdečním selháváním, které také léčí ACE-inhibitory) byli dobře kompenzování.
Špatně kompenzované kardiovaskulární choroby obecně zvyšují riziko komplikací v průběhu koronavirové infekce. Proto je velmi důležité pokračovat v léčbě tak, jak ji nastavil lékař. Současná koronavirová pandemie nijak neovlivňuje výběr kardiovaskulárních léčiv, a to ani ACE-inhibitorů či sartanů. Více na http://www.sukl.cz/sukl/informace-o-uzivani-latek-k-lecbe-hypertenze-v-souvislosti-s.
Slyšel jsem, že by na nemoc COVID-19 měl být účinný disulfiram, lék používaný při léčbě alkoholismu. Je to pravda?
V médiích skutečně zazněla informace: „Pro prevenci a léčbu COVID-19 by bylo možné pod lékařským dohledem využít disulfiram, který je nejen účinným protirakovinovým lékem, ale zřejmě inhibuje i SARS1, MERS anebo nový koronavirus (SARS 2).“
Dosud však nebyl prokázán účinek ani v klinických testech u člověka a ani na zvířeti. Domnělý mechanismus účinku vychází z in vitro studií (tedy v laboratoři, ve „zkumavce“), viz https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7113793/, a z tzv. molekulárního mapování, viz https://chemrxiv.org/articles/Targeted_Oxidation_Strategy_TOS_for_Potential_Inhibition_of_Coronaviruses_by_Disulfiram_a_70-Year_Old_Anti-Alcoholism_Drug/11936292. Nastavení těchto studií ale neodpovídá tomu, jak se disulfiram chová v lidském těle. V literatuře se rovněž uvádí použití u 3 pacientů s lymskou boreliózou a babeziózou (viz https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6627205/), což ale nejsou virová onemocnění. Tyto izolované případy proto nemohou sloužit jako robustní důkaz účinnosti proti nemoci COVID-19.
Neuvážené užívání disulfiramu může vést až k fatálnímu lékovému postižení jater, případně k jiným závažným nežádoucím účinkům!
Při screeningu potenciálních léčiv na SARS a MERS byla mimo jiné vytipována látka loperamid, která je součástí volně prodejných léčiv proti průjmu. Uvažuje se o jejím použití pro léčbu nemoci COVID-19, například k inhalačnímu podání?
Loperamid je skutečně v některých odborných článcích zmiňován jako kandidát na léčbu nemoci COVID-19 (viz https://media.nature.com/original/magazine-assets/d41573-020-00016-0/17663286), nicméně pouze na základě in vitro studie u virů MERS-CoV, SARS-CoV a HCoV-229E (zdroj: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4136071/). Bezpečnost a účinnost této látky u člověka nebyla ověřena k léčbě nemoci COVID-19, nebyly provedeny ani potřebné in vivo studie na zvířatech pro navrhovanou inhalační cestu podání.
Loperamid rovněž nemá s ohledem na nemoc COVID-19 vhodný bezpečnostní profil – může způsobovat útlum dechového centra a prodlužovat tzv. QT interval, což by mohlo v kombinaci s jinou léčbou (např. hydroxychlorochinem nebo azithromycinem, které rovněž způsobují QT interval) vést až k fatálním důsledkům pro pacienta.
Lze použít k léčbě nemoci COVID-19 aciklovir, tedy látku, která se používá při léčbě oparů?
Aktuální doporučení (zdroj: https://mmrjournal.biomedcentral.com/articles/10.1186/s40779-020-00240-0) uvádějí, že některá antivirová léčiva běžně používaná v klinické praxi pro léčbu chřipky, včetně tzv. inhibitorů neuraminidázy (oseltamivir, peramivir, zanamivir), gancikloviru a acykloviru u viru chřipky (což je jiný typ viru než SARS-CoV-2), neúčinkují pro virus COVID -19 a nedoporučují se. Rovněž in vitro data již v minulosti ukázala, že aciklovir in vitro neúčinkuje proti koronavirům (zdroj: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3323075/).
V literatuře se nicméně uvádí „Acyclovir fleximer“, což je látka odvozená od acikloviru (nikoliv totožná), která byla zkoušena při onemocnění MERS (pouze v rámci preklinických testů). Nefungovala však na virus způsobující onemocnění SARS (zdroj: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4466200/).
V případě neodborné léčby aciklovirem může dojít zejména k poškození funkce ledvin (v krajním případě vedoucím až k akutnímu selhání ledvin), mohou se objevit nežádoucí účinky charakteru poruch nervového systému (halucinace, křeče, spavost až kóma).
Je proti novému koronaviru účinný lék oseltamivir, který se používá k léčbě chřipky?
Oseltamivir je léčivo vysoce specifické k léčbě chřipky (onemocnění způsobené virem chřipky, který se liší od nového koronaviru). Vzhledem k této vysoké specifičnosti je velmi nepravděpodobné, že by oseltamivir byl účinný k léčbě nemoci COVID-19.
Nezávislé laboratorní testování prováděné hongkongskou univerzitou „School of Public Health“ ukázalo, že oseltamivir nemá žádný antivirový účinek na nový koronavirus (https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7127386/). Informaci o tom, že oseltamivir zřejmě nebude účinný k léčbě COVID-19, uvedl na svém webu dne 29. 4. 2020 i držitel rozhodnutí o registraci léčivého přípravku s léčivou látkou oseltamivir (https://medinfo.roche.com/content/dam/medinfo/documents/covid-19/Tamiflu_GL-019936.pdf).
Jak se SÚKL staví k výsledkům testování australských vědců, kteří při laboratorních testech zjistili, ze látka ivermectin likviduje RNA viru v zasažené buňce? Uvádějí, že je možné, že by přípravek mohl zabránit množení viru v buňce i přímo u nakaženého člověka.
Léčivý přípravek s účinnou látkou ivermectin je v ČR registrován pouze v podobě krému. Studie australských vědců pracuje s jinými lékovými formami, které nejsou v ČR registrovány.
Léčivá látka ivermectin k užití ústy v indikaci léčby některých parazitárních onemocnění je registrována v několika zemích EU (Francie, Nizozemí, Německo, Švédsko, Finsko, Norsko, Řecko). Je důležité zmínit, že i když má přípravek prokázanou aktivitu proti SARS-CoV-2 laboratorně, tj.
in vitro, neznamená to, že stejný efekt bude i při použití u člověka. V případě ivermectinu pro léčbu nemoci COVID-19 nebyly ještě provedeny ani testy u zvířat, natož u člověka.
V případě neodborné léčby ivermectinem se mohou objevit nežádoucí účinky charakteru poškození až zánětu jater, Stevens-Johnsonův syndrom (toxická epidermální nekrolýza – život ohrožující stav charakterizovaný odumíráním a odpadáváním svrchní vrstvy kůže), v případě předávkování potom toxické projevy (zvracení, průjem, bolesti břicha, křeče, poruchy dýchání).
Dočetl jsem se, že v USA zkoušejí na COVID-19 léky na pálení žáhy. Mohou fungovat?
K uvedenému tvrzení není k dispozici ani záznam v registru klinických hodnocení USA (clinicaltrials.gov) a ani žádná vědecká literatura. Aktuálně proto není možné potvrdit, že léčivé přípravky používané při pálení žáhy fungují i k léčbě onemocnění COVID-19. Zda je lze k léčbě COVID-19 použít, ukážou až případné klinické studie.
Je možné, že ve studiích budou používány takové dávky léčivého přípravku, které vyžadují sledování lékařem (jako například vysoké dávky injekční formy uvedených přípravků). U pacientů dlouhodobě užívajících látku famotidin je zejména důležité monitorování krevního obrazu a jaterní funkce a užívání není doporučeno v těhotenství.
Ve zmiňované diskuzi je přitom uváděn pouze léčivý přípravek s obsahem léčivé látky famotidin, u kterého některá data ukazují, že dle své struktury by mohl být potenciálním inhibitorem jednoho enzymu (3CLpro) viru SARS-CoV-2 (zdroj: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2211383520302999). Další relevantní data k famotidinu však nejsou k dispozici. Uvedená diskuze se netýká jiných léků na pálení žáhy a jejich opodstatnění na používání při COVID-19 není vůbec žádné.
Je vhodné používat k léčbě nemoci COVID-19 inosin pranobex (IP)?
Klinická data o účinnosti IP proti onemocnění COVID-19 nejsou k dispozici. S tímto přípravkem dosud nebyly provedeny žádné klinické studie v indikaci COVID-19, proto nelze posoudit účinnost a bezpečnost takové léčby přímo v případě COVID-19.
Možné využití IP plyne z jeho farmakodynamických vlastností, v rámci nichž může dojít k posílení imunitní odpovědi. Jedná se však pouze o teoretické úvahy.
Protože nebyly provedeny žádné klinické studie IP pro zjištění efektivity a bezpečnosti v případě onemocnění COVID-19, nelze dělat závěry o jeho účinnosti.
V médiích zazněla zpráva, že země očkující proti tuberkulóze mají méně úmrtí na nemoc COVID-19. Proč tedy k její léčbě toto očkování nevyužít?
Prozatím neexistuje důkaz, že vakcína proti tuberkulóze (Bacille Calmette-Guérin – BCG) chrání lidi před infekcí virem COVID-19. Aktuálně probíhají dvě klinické studie zabývající se touto otázkou a Světová zdravotnická organizace (WHO) výsledky těchto studií teprve vyhodnotí.
Dokud neexistují důkazy, WHO nedoporučuje vakcinaci BCG jako prevenci nemoci COVID-19. Studie na zvířatech i na lidech obsahují experimentální důkazy, že BCG vakcína má neurčité nespecifické účinky na imunitní systém. Klinický význam tohoto zjištění k léčbě nemoci COVID-19 však není znám. Dne 11. 4.
2020 aktualizovala WHO své probíhající přezkumy důkazů o hlavních vědeckých databázích a úložištích klinických hodnocení pomocí anglických, francouzských a čínských hledaných výrazů pro COVID-19, koronaviry, SARS-CoV-2 a BCG.
Přehled přinesl tři předtisky (rukopisy zveřejněné online před jejich recenzním řízením), v nichž autoři porovnávali výskyt případů nemoci COVID-19 v zemích, kde se vakcína BCG používá, se zeměmi, kde se nepoužívá, a zjistili, že země, které rutinně používaly vakcínu u novorozenců, dosud vykazovaly méně případů nemoci COVID-19.
Takové studie jsou však náchylné k významnému zkreslení, včetně rozdílů v demografii jednotlivých států a zátěži chorobou, míře testování na infekce virem COVID-19 a stadiu pandemie v každé zemi.
Přezkum přinesl rovněž dva registrované protokoly pro klinická hodnocení, z nichž oba mají za cíl studovat účinky očkování proti BCG zdravotnických pracovníků přímo zapojených do péče o pacienty s nemocí COVID-19.
Vakcinace BCG zabraňuje závažným formám tuberkulózy u dětí a odklon místních zásob může vést k tomu, že novorozenci nebudou očkováni, což povede ke zvýšení nemoci a úmrtí na tuberkulózu. S pozicí WHO se SÚKL plně ztotožňuje.
Odkaz na vyjádření WHO: https://www.who.int/news-room/commentaries/detail/bacille-calmette-gu%C3%A9rin-(bcg)-vaccination-and-covid-19
Je vysokodávkový vitamin C účinný pří léčbě nemoci COVID-19?
V současné době neexistují žádné spolehlivé vědecké důkazy přesvědčivě podporující použití i.v. (intravenózně) vysokých dávek vitaminu C k léčbě nemoci COVID-19. Aktuálně probíhají s vysokými dávkami vitaminu C podanými i.v. mj.
u pacientů s nemocí COVID-19 tři klinické studie (Kanada, Itálie, Čína). Výsledky těchto studií ale dosud nejsou k dispozici. Léčba vysokými dávkami vitaminu C může být navíc riziková. Více v Přehledu hodnocených léčiv na nemoc COVID-19.
Údajně je proti koronaviru vyvíjen nosní sprej. Je to pravda?
Zřejmě se jedná o produkt založený na tzv. mnohovazebných sacharidy vázajících modulech (CBM, carbohydrate binding module), který vyšel pozitivně prozatím jenom v in vitro (tj. laboratorních) testech u původců jiných respiračních onemocnění a teprve by měl vstoupit do klinických hodnocení.
Mechanismus účinku tohoto přípravku by měl být založen na maskování určitých receptorů v dýchacích cestách pacienta, díky kterému se zabrání vstupu viru do buněk (zdroj: https://www.pneumagen.com/news/17/70/Pneumagen-Ltd-Leverages-its-Novel-Glycan-Approach-to-Target-Coronavirus-COVID-19-Infections.html).