Minerální voda a její přínosy pro vaše zdraví – proč ji pít? máme hned 12 důvodů

Aktualizováno 10. říjen 2019

Stejně jako dospělí, tak i děti potřebují při vysokých venkovních teplotách zvýšit příjem tekutin.

Nadměrné pocení způsobené letními teplotami může zapříčinit dehydrataci, ke které může u malého miminka dojít rychleji než u dospělého člověka.

Stačí kojenému dítěti jenom mateřské mléko? A jak je to s miminkem na umělé výživě? Kolik tekutin má dítě denně vypít a jaké nápoje jsou pro něj nejvhodnější?

Voda je základem každého člověka a pravidelný pitný režim je proto důležitý. Zajišťuje mimo jiné transport živin k buňkám, správnou funkci ledvin, vylučování škodlivých nebo nestrávených látek.

U dospělého člověka voda tvoří přibližně 50 % tělesné hmotnosti. Váha kojence je ale téměř z 80% tvořena vodou.

Kromě toho látková výměna probíhá u malých dětí rychleji než u dospělého jedince a dostatečný přísun tekutin je tedy pro ně velmi důležitý. 

Pitný režim kojených dětí

U kojených dětí je dostatečný pitný režim poměrně jednoduchý. Novorozencům a nepřikrmovaným kojencům není potřeba kromě mléka podávat žádné jiné tekutiny. Mateřské mléko obsahuje až 87 % vody a díky svému unikátnímu složení zažene hlad i žízeň.

Do doby podávání příkrmů nebo vyjma výjimečných stavů tedy u plně kojeného dítěte není důvod podávat mu další tekutiny.

Sama matka by ovšem měla dbát na svůj dostatečný pitný režim, stejně tak jako na výběr vhodných tekutin (kvalitní čistá voda, čaje pro kojící matky). 

Plně kojené dítě má vše potřebné v mateřském mléce, jehož složení se přizpůsobuje potřebám kojence

Pitný režim nekojených dětí

U dětí na umělé výživě je to podobné. K pokrytí příjmu tekutin by jim do zavádění příkrmů mělo postačit doporučené denní množství umělého mléka. Více se tématu dávkování umělého mléka podle potřeb miminka věnujeme v článku Kojenecká mléka a jak vybrat to správné.

Pokud děťátko vypije méně mlíčka, než je doporučováno, můžete mu mezi krmením zkusit podat lžičkou nebo stříkačkou převařenou kojeneckou vodu, případně dětský čaj. Pravidelně tekutiny začněte podávat zároveň se zaváděním příkrmů, tedy od ukončeného 4. měsíce věku.

Kdykoli by se vám zdálo, že miminko nemá tekutin dostatek nebo trpí zácpou, málo močí, příjem tekutin zvyšte a obraťte se pro konzultaci včas na dětského lékaře.

Pitný režim batolat

Po prvních narozeninách se jídelníček batolete začíná podobat jídelníčku dospělého a tomu by se měl přizpůsobit i jeho pitný režim. Dítě starší jednoho roku by mělo přijmout minimálně litr tekutin denně, v případě horkého počasí i více. Do příjmu tekutin se ale započítává i mléko a voda obsažená ve stravě (polévky, ovoce, zelenina).

Kojící maminky by také měly myslet na doplňování tekutin. Kromě čisté vody jsou vhodné i čaje pro kojící maminky podporující tvorbu mateřského mléka, které příznivě ovlivňují i zažívání miminka

Kolik tekutin by mělo dítě vypít?

Všude se hovoří o tom, kolik tekutin má denně vypít dospělý člověk, ale jak je to u dětí, které neustále rostou a jejich potřeby se mění úměrně vývoji? Na pomoc si můžeme vzít jistá doporučení odborníků. Přesto ale mějte na paměti, že indikací dostatečného zavodnění dítěte je pravidelně mokrá plena, světlá moč a spokojené miminko.

 Denní potřeba vody u donošených novorozenců, kojenců a starších dětí

Věk dítěte	Denní potřeba tekutin (ml/váha dítěte v kg)
1 den	50-70
2 dny	70-90
3 dny	80-100
4 dny	100-120
5-9 dní	100-130
10 dní-7 měsíců	150-180
8-12 měsíců	100-140
1-2 roky	80-120
3-5 let	80-100
6-10 let	60-80
11-14 let	50-70

Zdroj: Gregora, M.: Kniha o matce a dítěti, Grada Publishing, a. s. 2005

V létě, kdy se dítě více potí, je potřeba zvýšit mu i příjem tekutin. Žíznivé miminko si ale samo o pití neřekne, někdy na to upozorní pláčem. Proto je na rodičích, aby dostatek tekutin u svého dítěte ohlídali.

Opět platí, že kojeným dětem do 6. měsíce věku není třeba kromě mateřského mléka podávat jiné tekutiny. Ale v horkých dnech věnujte miminku zvýšenou pozornost a kojte jej na požádání, případně mu prso i nabízejte. Jiné tekutiny není nutné kojenému dítěti podávat, protože při častějším kojení se složení mateřského mléka samo přizpůsobí potřebám dítěte.

i V horkých dnech věnujte zvýšenou pozornost tomu, zda miminko pravidelně močí, zda má světlou moč, jestli netrpí zácpou nebo není apatické.

Nekojeným dětem je žádoucí v horkém létě, kdy se miminko více potí, podávat po troškách i převařenou kojeneckou vodu, aby nedošlo k dehydrataci. Doporučujeme vodu podávat jen po lžičce, stříkačkou nebo miminku zvlhčovat rty. Od zavedení příkrmů (většinou od ukončeného 4.

měsíce) zvyšujte dávky tekutin i s ohledem na snížení množství umělého mléka. Jestli je miminko dostatečně zavodněné poznáte například podle toho, že musíte pravidelně vyměňovat plenky, moč je světlá, dítě netrpí zácpou a není apatické.

Pokud je tomu naopak nebo si množstvím podávaných tekutin v horku nejste jistí, je vhodné poradit se s lékařem.

Starším přikrmovaným kojencům v teplém počasí také podávejte mléko i pití vícekrát během dne. Když dítě kojení nebo tekutiny odmítá, můžete ho k příjmu motivovat podáním dětského čaje nebo naředěné ovocné či zeleninové šťávy. Vybírejte ale takové, které nejsou doslazované.

Během horkých dnů je zvýšení příjmu tekutin pro kojence a batolata důležité. Pravidelně mokrá plena a spokojené miminko vám dají zpětnou vazbu, že vaše dítě je dostatečně zavodněné.

Kdy je zvýšená potřeba tekutin

U každého miminka může nastat situace, kdy je zvýšené riziko dehydratace a kdy je nutné mimo mateřského či umělého mléka podat další tekutiny. Jedná se nejčastěji o tyto případy:

1. Průjem
2. Zvracení
3. Horečka
4. Extrémně horké počasí

Při hrozící dehydrataci je u kojených dětí nutné zvýšit počet kojení. Pokud miminko kojení odmítá, podávejte mu převařenou kojeneckou vodu lžičkou či stříkačkou. Rovněž dětem na umělé výživě zvyšte příjem tekutin podáním kojenecké vody nebo dětského čaje.

Při průjmových nebo horečnatých stavech nebo při podezření na dehydrataci doporučujeme stav dítěte konzultovat s pediatrem, který vám i s ohledem na původ potíží předá přesné pokyny.

Při těžším průběhu výše zmíněných onemocnění vám lékař pravděpodobně doporučí doplňovat tekutiny i formou rehydratačního roztoku (např. Kulíšek), který dítěti doplní i ionty.

Při podezření na dehydrataci nebo při trvajícím průjmovém onemocnění či zvracení je třeba neprodleně kontaktovat dětského lékaře

Jak u dítěte poznat dehydrataci

• Lehká dehydratace – dítě je bledé, unavené, uplakané, může mít zvýšený pulz, méně močí, může mít zácpu. Kojenec nemá vpadlou velkou fontanelu (vazivové spojení na lebce mezi čelní kostí a temenem).
• Středně těžká dehydratace – děťátko je unavené, nezvykle spavé, má oschlé sliznice (jazyk, rty), při pláči neprodukuje slzy, má zrychlený pulz i dýchání a málo močí, trpí zácpou. Kojenec má mírně vpadlou velkou fontanelu.
• Těžká dehydratace – dítě je extrémně spavé, má velmi oschlé rty, vůbec nemočí a má zácpu. Jeho pulz je rychlý a nepravidelný, nereaguje na podněty.

Jak miminku podávat tekutiny

Nepřikrmovaným kojencům je nejlepší v případě potřeby podávat tekutiny lžičkou nebo stříkačkou.

Rozhodně se u kojených dětí vyvarujte kojenecké láhvi, její použití by mohlo pokazit techniku sání a předčasně tak ukončit kojení.

Nekojeným dětem můžete dát napít i z láhve, ale vzhledem k prevenci rizika vzniku zubního kazu je lepší dítě rovnou učit na hrníček nebo skleničku. Učící hrnek či láhev s brčkem jsou z tohoto důvodu ideální volbou i u starších kojenců a batolat.

V létě můžete dítěti zpestřit pitný režim například granulovaným čajem bez přidaného cukru. Je snadný na přípravu a dětem chutná.

Nápoje vhodné pro kojence a batolata

Tekutiny kojenci byste měli začít pravidelně podávat, jakmile přijdou na řadu příkrmy. A jaké nápoje jsou pro tak malé dítě vhodné?

Kojenecká voda

Nejlepším nápojem pro kojence i batolata je převařená čistá voda s atestem kojenecké vody. Podávat ji můžete nejen od zavedení příkrmů, ale v případě hrozící dehydratace i dříve.

Ideální je pak sáhnout po kupované kojenecké vodě, protože voda z kohoutku není pro kojence vhodná. Kojeneckou vodu je nutné používat (na pití i na vaření) do 6 měsíců věku dítěte, ideálně i déle.

Pokud se ale rozhodnete dávat dítěti od půl roku vodu z kohoutku, měla by být převařená.

Kojenecký čaj

Dětské čaje bylinkové nebo ovocné jsou také vhodnou variantou pro dítě, vyhněte se ale doslazovaným čajům. Podporují tvorbu zubního kazu i nadváhu. K dostání jsou bylinné a ovocné čaje pro děti od narození.

Některé bylinné čaje (například fenyklový) mohou miminku ulevit od nadýmání, lepší ale je, když jej vypije kojící maminka a potřebné látky se k děťátku dostanou přes mateřské mléko. Ideální čas na čaj může nastat v době, kdy miminko začíná s příkrmy a kojeneckou vodu odmítá.

Čaj nikdy neslaďte a podávejte pouze čaj určený pro děti (černý ani zelený čaj není pro děti vhodný).

Vedle čisté vody jsou pro kojence a batolata vhodné i dětské čaje

Ovocné a zeleninové šťávy

Ovocné či zeleninové šťávy jsou díky vysokému obsahu vitamínů skvělým doplňkem jídelníčku kojenců a batolat, ale na plné pokrytí pitného režimu vhodné nejsou. Jsou totiž velmi výživné a dítě spíš zasytí.

Některé šťávy díky obsahu glukózy, fruktózy a dalších cukrů mohou přispět k rozvoji zubního kazu. Měly by tvořit jakýsi doplněk k pitnému režimu, a to ideálně v rozředěném stavu.

Kojencům můžete nabídnout přibližně 150 ml ovocné či zeleninové šťávy denně, batolatům 250 ml šťávy denně. 

i Chcete se o zavádění příkrmů dozvědět více? Podívejte se na náš článek Kdy a jak začít s příkrmy u miminek.

Mnoho maminek se ptá, proč je kojenecká voda lepší než kohoutková, i když by ji převařily. Odpovědí jsou nebezpečné dusičnany, které kohoutková voda obsahuje. Kojenci je nedokáží tolerovat tak, jako dospělí a můžou u nich vyvolat vážné zdravotní potíže. I když vodu z kohoutku převaříte, zničíte tím jen bakterie, chemické složení zůstane stejné. Tedy i obsah dusičnanů.

Tipy k dodržování pitného režimu dětí

• Jestliže kojenci podáváte bylinný čaj či ovocnou šťávu, přistupujte k nápoji jako k nové potravině – zavádějte jej postupně a sledujte případné alergické reakce.
• Čaj ani další nápoje neslaďte. Pití slazených nápojů výrazně zvyšuje riziko vzniku zubního kazu.
• Pokud máte pocit, že vaše dítě málo pije, dodejte mu tekutiny stravou. K tomu výborně poslouží polévky, ovoce a zelenina.
• Minerální vody, limonády a colové nápoje jsou pro děti nevhodné.

i V našem BabyMagazínu pro vás máme i další články, které by vás mohly zajímat:

Pitný režim a strava jsou pro miminko důležitou součástí správného vývoje. Vyberte si i vy to, co bude pro vaše děťátko nejlepší.

Proč je pitný režim důležitý pro zdraví a jak pomáhá při hubnutí?

Ne nadarmo se už na základní škole učíme o koloběhu vody. Jeden, na první pohled menší koloběh vody, totiž probíhá i v našem těle. Vodní bilance, která je neustále v pohybu by měla být asi 2,5 litru v jejím příjmu i výdeji.

Tolik se vyloučí tekutin průměrně za den močí, pocením, dýcháním a stolicí. Část z tohoto množství si tělo zvládne samo metabolizovat a v těle zachovat, ale na nás je, abychom zbylou část doplnili.

Stravou a přímo ve formě tekutin bychom každý den měli přijmout alespoň 1,5 litru vody.

Nebezpečí jménem dehydratace

Proč je dehydratace tak obávaná a démonizovaná? Nejde totiž jen o to, že pokud člověk dostatečně nepije, že může nejen v horkém počasí i omdlít, nebo si zadělat na těžký úpal, šok, přehřátí i oběhové selhání, ale mírnou dehydrataci či jinou komplikaci. Už se ztrátou 2 % tělesné hmotnosti na bázi tekutin ztrácíte až 20 % svého výkonu. A nemusíte zrovna fyzicky pracovat, vaše výkony to ovlivní i při práci u počítače. 

Dehydratace zvyšuje riziko vzniku:

• zácpy,
• otoků končetin a zadržování vody v těle,
• bolestí hlavy,
• zánětu slepého střeva,
• infekcí močových cest,
• poruch funkce ledvin
•  a ledvinových i močových kamenů.

Příznakem dehydratace může být nenápadná bolest hlavy, ale i únava a malátnost.

Člověk má často okoralé a suché rty i jazyk. Při močení vylučuje tmavě žlutou moč. Při jídle špatně hydratovaný člověk škytá a tlačí ho okolí žaludku. Špatně se koncentruje a jeho psychická i fyzická výkonnost je na ústupu. Trpí zácpami. Na pokožce člověka s trvalou mírnou dehydratací pak sledujeme její suchost a sklon k tvorbě drobných šupinek.

Neobvyklá únava se časem překlápí i do zvýšené spavosti.

Jakým množstvím správně doplnit denně tekutiny

Pokud vaše tělo už strádá a máte díky nedostatku tekutin i pocit žízně, k této fázi už nemělo vlastně ani dojít. Signál žízně totiž přichází, pokud jste ztratili už 1-2 % tělesných tekutin.

Je nutné tedy pít pravidelně. Kolik byste měli denně vypít tekutin zjistíte jednoduchým výpočtem. Na každých 15 kilogramů vaší tělesné váhy byste měli denně zvládnout přijmout 0,5 liru tekutiny.

Ukázkový výpočet při hmotnosti 75 kg by pak mohl vypadat takto:

75 : 15 = 5 … 5 x 0,5 = 2,5 litru

Hubnutí za pomoci správného pitného režimu

I když si vhodné množství přijímaných tekutin můžete jednoduše vypočítat podle váhy, váš příjem bude záviset i na dalších okolnostech.

Na vašem věku, tělesné konstituci, na stravě a jejím složení, teplotě a vlhkosti prostředí, vašem aktuálním zdravotním stavu, tělesné teplotě a také hlavně na fyzických aktivitách.

Tělesné aktivity a dietní režim jsou pak pro zvýšené množství přijímaných tekutin rozhodujícími faktory.

Při zvýšené fyzické zátěži totiž ztratíte za den i 5 litrů tekutin. Pokud si nasadíte tvrdší dietní režim plný vlákniny je třeba myslet na to, že ta na sebe váže vodu.

Při cíleném hubnutí, při kterém se pravidelně a intenzivně hýbete a zapojujete stravu plnou bílkovin a vlákniny je třeba doplňovat nejen dostatek tekutin, ale i dostatek minerálů. Ty získáte nejen z potravy, ale můžete si dopřát čas od času i minerálku.

Při hubnutí je vhodné střídat pití čisté vody, minerálních nápojů a neslazených čajů, ze kterých doslova vypocené minerály vrátíte tělu zpět. 

Co vlastně pít a co už hubnutí nepomůže?

Každého hned napadne, že moderní doba velí při hubnutí dopřávat si různé freshe, džusy či odšťavněné šťávy. Zdravý rozum nám ale velí, že hlavní složkou pitného režimu a to nejen při hubnutí by měla být čistá pramenitá voda. Ta kohoutková mnohdy kvalitou předčí i tu nejvěhlasnější pramenitou vodu z hor, kterou byste zakoupili v lahvi.

Pokud si pitný režim chcete obohatit je dobré si jednou do týdne dopřát kvalitní pramenitou minerální vodu, která by vám dodala potřebný hořčík, vápník, sodík a další minerály. Dopřejte si ji nejlépe po tréninku. Dalším vhodným nápojem jsou slabé bylinné, ovocné a zelené čaje. Čas od času dopřejte svému tělu i vodou ředěnou ovocnou nebo zeleninovou šťávu.

Jakým nápojům se při hubnutí vyhnout?

Nejen při hubnutí ale i při snaze žít zdravějším životním stylem se vyhýbejte nadměrné konzumaci silně sycených minerálních a slazených nápojů. Průmyslově zpracovaným džusům z koncentrátu, které jsou mnohdy doslazovány a především tzv. „soft drinkům“.

Sem patří nejrůznější limonády, kolové nápoje, energetické nápoje, nektary apod. Hlavním strašákem je v těchto nápojích cukr. Ten nepomůže úbytku váhy, ale navíc podporuje i chuť k jídlu. Další kapitolou samou o sobě jsou pak nápoje s obsahem kofeinu a alkoholu.

Obojí je jak známo i více či méně návykové a zvyšuje tvorbu moči a působí tedy diureticky. Takže společně s nimi odchází z těla více tekutin, než se jejich vypitím získá. Rozhodně by se měly konzumovat s mírou.

Každou kávu doplňte sklenicí vody a u alkoholu by se při pravidelnější konzumaci nemělo přesáhnout množství 0,5 litru u piva a 0,2 litru u vína denně. Při hubnutí se obojímu raději na čas vyhněte.

Jak doplnit při cvičení minerály?

Jak už jsme zmínili, při cvičení z těla odchází velké množství tekutin a s nimi i minerály. Ty pokud nedoplníte přímo s vodou, například středně mineralizovanými vodami, můžete bez problému přijmout v dostatečném množství i v potravě.

Skvělým způsobem je solení přírodní solí s prokazatelně širokým spektrem minerálních látek, dále ořechy, semena, luštěniny, zelená zelenina jako špenát, brokolice a kapusta, nejrůznější rostlinné klíčky, ale i mléčné výrobky, vejce a tmavé a rybí maso.

Pokud se bojíte, že si takto vyváženou stravu při hubnutí nezvládne pohlídat, sáhněte po některém doplňku stravy, který je výrobcem často šitý na míru podle věku a pohlaví spotřebitele.

Doplnit pitný režim Doplnit minerály

Pravidla pitného režimu: Je zdravé pít hlavně minerálky?

Zdroj: Archiv ireceptar.cz

13. 06. 2017 | Doba čtení 5 minut

Že je v teplých dnech nutné více pít, to ví každý. Ale jaký pitný režim by měli respektovat třeba sportovci, těhotné ženy, anebo maminky při péči o potomky? A je vhodné pít balené vody? A pokud ano, jak si vybrat ty správné?

Hned na úvod si řekněme, že vypít minerálky můžete samozřejmě, kolik chcete.

Pozor na žlučové kameny – přivodit ji je můžete i minerálkou. Autor: Wikipedia.org / George Chernilevsky

Otázkou je, jaká je ideální míra s ohledem na vaše zdraví. A odpověď je ošemetná. Každé tělo je jiné, takže se i každé jinak vypořádá s dávkou minerálů. Ty jsou samozřejmě zdravé, ale pokud to s nimi přeženete, nebudete první, kdo skončí se žlučovými kameny. Ty vznikají nepoměrem koncentrací soli, cholesterolu, soli žlučových kyselin a fosfolipidů (lipidy s fosforem, které jsou hlavní části buněčných membrán). Tyto látky dohromady tvoří žluč. Jak poznáte, že jde do tuhého? Přepadne vás bolest v pravém podžebří, která vás s každým dalším záchvatem protíná až pod pravou lopatku. Sono nebo rentgen břicha pak potvrdí či vyvrátí diagnózu.

Pitím kohoutkovky také nic nezkazíte. A nebudete muset kupovat další PETky.Autor: Shutterstock.com / graphbottles

Minerálka je dobrá – ale nepijte ji pořád 

Minerálku tedy klidně pijte dál, ale nepijte jen ji. Zachovejte poměr alespoň 50:50, ideálně ale minerálku zahrňte jen jako třetinu denního pitného režimu. U tohoto jinak zdravého nápoje dvakrát platí: Všeho s mírou. Zajímejte se také, jaký je obsah minerálních látek.

Pokud je ve vaší oblíbené minerálce vyšší, než 500 mg/l, buďte ostražití s každodenním pitím. Je důležité „ředit“ jinými tekutinami. Ostatně, i minerálky se mají pravidelně střídat. A je-li obsah minerálních látek nad 1500 mg/l, na každodenní pití rovnou zapomeňte. Takovou vodu si – nedoporučí-li vám odborníci jinak – dopřejte jen občas jako chuťovku.

Ostatně, vody s vysokým obsahem minerálů mívají i specifickou chuť, která se ne každému zavděčí.

Dospělák by měl vypít dle aktivity a počasí 20 až 40 ml tekutin na 1 kg váhy, tedy dva až tři litry denně. Miminka a batolata mají rychlejší látkovou výměnu, potřebují pravidelný přísun tekutin.

Do čtvrtého až šestého měsíce stačí mléko, poté by měla přijít na řadu i voda. Ta by měla být kojenecká – neobsahuje ionty. „Jejich ledviny nedokážou koncentrovat moč a tím vylučovat přebytečné ionty z těla,“ vysvětluje MUDr. Milan Kudyn.

Těhotné ženy ionty naopak potřebují. Ale ne v přílišném množství. Pitný režim by si měly hlídat o to více. Průměrný obsah iontů má být 300 mg / l. Kdo dále ionty potřebuje, jsou sportovci. Hořčík, sodík a chloridy totiž „vypotí“ pohybem.

Na běžné doplňování pitného režimu se doporučuje cca 289 mg iontů/l.

Nejlepší volbou v pitném režimu je pramenitá voda z prověřeného zdroje. Jenže pokud nemáte studnu s výjimečně dobrou vodou, nebo se vám za chatou neskrývá studánka, těžko se vybírá.

Voda z kohoutku má dobrou kvalitu, není si však třeba nalhávat, že do „panenskosti“ má daleko. Musí se technicky i chemicky upravovat. Mnoho lidí v honbě za čistou vodou sáhne raději po kupované. Ale i tady se dá v dobré víře spálit.

Technologická úprava, filtrace či ozařování UV zářením se týká i řady balených vod. Kritéria obsahu dusičnanů a organických látek jsou přísná.  „Některé prameny se filtrují, zbavují se síry, manganu, arzenu či železa a ozařují se.

Je dobré věnovat pozornost výběru, protože kvalitní přírodní vody jsou ‚živé‘ a nepotřebují žádnou úpravu,‘ vysvětluje ředitel výrobního závodu Toma Natura Pavel Vacek.

Sledovat etiketu vod se vyplatí nejen, trpíte-i zdravotními problémy. Autor: Shutterstock.com / Singkham

Vysoký krevní tlak? Pozor na sodík

Pro spotřebitele je zajímavou informací, že minerálky musí být z kontrolovaných podzemních zdrojů a při jejich úpravě nesmí dojít ke změně složení. Smí se tak použít jen UV filtrace, odželeznění, odsíření, a případně dosycení oxidem uhličitým.

Na etiketě minerálky i kojenecké vody najdete lokalitu, odkud je, a také složení a vynechávat by se neměly ani typ použité úpravy vody.

Složení je důležité pro ty, kteří trpí různými neduhy – například lidé s vysokým krevním tlakem by neměli sáhnout po vodě s velkým obsahem sodíku a chloridů, diabetici zase po většině ochucených vod.

VINCENTKA A MNOHO DŮVODŮ PROČ

Existuje mnoho důvodů, proč je přírodní minerální voda Vincentka, vyvěrající v údolí Luhačovického potoka jednou z nejvyhledávanějších minerálek v Česku a na Slovensku. Vyjmenujme alespoň několik z nich a zjistíme, proč si obdiv, věhlas a důvěru získala nejenom u nás doma, ale v celé řadě zemí po celém světě.

Co je to vlastně zbytková mořská voda? Zbytková mořská voda je voda, která zde zůstala před 60 mil. let uzavřena v třetihorním vrásnění a sopečné činnosti.

Je vytlačována vzhůru, setkává se v určitých hloubkách s přírodním kysličníkem uhličitým, vzniká naředěná kyselina uhličitá, ta dalším vzlínáním rozpouští a nabaluje minerální soli z geologických vrstev a pak se mísí v cca 300–200 m pod zemí s povrchovými vodami v takovém poměru, že je pitelná a zároveň i s přítomností minerálních solí (celkem cca 9,5 g na litr) má stimulující léčivé účinky. Osobitý, léčivý charakter Vincentky se po staletí nezměnil, ale její produktová nabídka je dnes neobyčejně široká a pestrá.

První zpráva

Od roku 1669, kdy brněnský fyzikus Jan Ferdinand Hertod podal písemnou zprávu o slaných vodách luhačovických, uplyne brzy 350 let. Není příliš mnoho produktů, které by za staletí své existence nezměnily své složení a podstatu a neustále potvrzovaly svou kvalitu. Většinou jsou darem samotné paní Přírody. Taková je i Vincentka, léčivý pramen zdraví z hlubin čisté třetihorní přírody.

Historické jméno Vincentka

Jméno Vincentka pochází od hraběte Vincence Serenyiho (1752–1810), který se stal nástupcem a správcem luhačovického panství a významným způsobem ovlivnil využívání luhačovických minerálních vod a rozvoj lázeňství.

Historie lázeňství v Luhačovicích však sahá až do roku 1590. Vodu pili nejenom na císařském dvoře ve Vídni, ale také v moravských vinných sklípcích, protože vychlazená Vincentka v teplých dnech chutná s kvalitním suchým bílým vínem, neutralizuje žaludeční kyselinu a minimalizuje kocovinu.

Vincentka slouží po celý rok

Jednou z nejvýznamnějších změn je také proměna ze sezonního produktu na společníka a přítele pro všechna roční období.

Dříve Vincentka jako typicky sezonní produkt zaznamenávala nejvyšší prodeje po nástupu chřipkových epidemií a nachlazení na podzim a v zimě a alergických reakcí na jaře. Tato situace se postupně rozvíjí.

Na jaře nám pomáhá překonávat jarní únavu, v létě všem, kteří sportují a aktivně využívají volný čas, pomáhá dodáním potřebných solí a minerálů regenerovat, na podzim a v zimě vytvoří hráz proti virům, bacilům a dýchacím problémům.

Rozmanitost produktů Vincentky

Ve stejně vysoké kvalitě jako přírodní minerální voda jsou vyráběny doplňkové výrobky celého portfolia Vincentky, které již dnes představují významný podíl v produkci společnosti a úspěšně uspokojují poptávku po přírodních léčivých produktech.

Jsou to nosní spreje, sirupy, zubní pasty, pastilky, proplachovací koncentrát Nasalis či hydratační krémy. Hlavní síla Vincentky je v její jedinečnosti a kombinaci minerálů, které činí Vincentku léčivou, pro lidský organismus dobře snášenou a komfortní.

Vincentka – doporučována předními lékaři

Léčivá minerální voda Vincentka vstoupila do služeb specialistů ORL, alergologů, endokrinologů i pediatrů už dávno. Její účinky na prevenci i onemocnění horních a dolních cest dýchacích cest jsou všeobecně známé. Spoluprací se špičkovými pracovišti a odborníky ORL se účinky příznivě projevují v mnoha směrech.

Ukazují, jak nejúčinněji s Vincentkou pracovat, jak rozšiřovat portfolio výrobků, jak nacházet další způsoby jejího využití v léčebném procesu. Jednou z událostí, kde dochází k výměně zkušeností, jsou kongresy ORL, které Vincentka podporuje.

Jak beskydský ORL den pořádaný na Ostravici–Sepetné, tak Vincentka kongres v Praze ve spolupráci s ORL FN Motol se staly místy, která patří mezi pracovně užitečné a inspirační záležitosti.

S určitou nadsázkou se říká, že Vincentka obsahuje téměř celou periodickou tabulku prvků. Je to velmi silně mineralizovaná, jodová uhličitá minerální voda z přírodního léčivého zdroje, hydrogenuhličitan-chlorido-sodného typu, se zvýšeným obsahem fluoridů a kyseliny borité, studená, hypotonická.

Obsahuje ionty sodíku, draslíku, vápníku, lithia, hořčíku, fluoru, chloru, jódu a železa. Železo je však před stáčením do lahví odstraňováno. Celková mineralizace dosahuje 9500 mg/l. Osmotickým tlakem 634,7 kPa se blíží osmolaritě lidské krve a nitrobuněčných tekutin.

Obsahuje biogenní prvky, jakými jsou lithium, rubidium, cesium, měď, zinek, vanad, chrom, kobalt, ve fyziologickém poměrném zastoupení.

Vincentka světová

Vincentka výrazně vykročila během posledních 20 let do světa, i když hlavním odbytištěm je stále domácí trh, Vincentku si dnes mohou dopřát v řadě dalších zemí – na Slovensku, v Maďarsku, Rusku, na Ukrajině i na Kypru. Je známá v USA i Jižní Koreji. Stala se populární v daleké Číně. Tamní dopravní policisté ji v práci inhalují přes rozprašovače, neboť jim pomáhá odstraňovat smogové částice z průdušek.

Vincentka olympijská

Vincentka se v poslední době stala vyhledávaným produktem maminek s dětmi, těhotných maminek, sportovců a lidí s aktivním přístupem k životu. Není žádným překvapením, že se stala přítelem některých našich vynikajících sportovců a že je doprovázela jako součást jejich výbavy na zimní olympiádě v Koreji.

„Pro mě a Ondru Moravce je Vincentka hlavně prevence,“ říká biatlonista Michal Krčmář, který na olympiádě v Koreji vybojoval stříbrnou medaili. A pokračuje: „Když lítáme letadlem, tak jsou klimatizace nepříjemné. Začneme u nosního spreje, potom po cestě používáme Nasalis jako nosní proplach. Často se nám v zimě stává, že máme zanesené dutiny.

Díky Nasalisu dokážeme dýchací cesty zprovoznit a jsme použitelní. Mě to vrací rychle do provozu, a to je pro mě nejdůležitější. Letos jsem začal využívat i samotnou minerální vodu Vincentku z důvodu prevence, protože ta naše zátěž je obrovská a spoustu toho vypotíme, takže jde o dodání nezbytných minerálů.

Je to přírodní voda, necpeme do sebe žádné chemikálie, a zároveň mi to chutná.“

Vincentka se tak zařadila do olympijské výbavy našich sportovců. Zdraví z hlubin valašské přírody ukazuje, jak se chránit, pečovat o zdraví, pomáhat při vytváření co nejlepších výkonnostních podmínek. Bez chemie a dopingu.

Příběh moře, který trvá více než 60 milionů let

Vincentka se tvoří vzájemným mísením zbytkových mořských vod, prostých podzemních vod a přírodního kysličníku uhličitého. Svým složením, obohacením dalšími minerálními prvky, kysličníkem uhličitým a zředěním podzemní vodou se od dnešního moře značně liší. Moře, ze kterého Vincentka pochází, je třetihorní, tedy z dob pravěku, nedotčeného neduhy civilizace.

Bohatá a poutavá historie Vincentky

Příběh Vincentky, který začíná v třetihorách prvním využitím člověkem v době ledové přes rozvoj lázeňství v Luhačovicích až po současnost, je fascinujícím příběhem píle, vynalézavosti a podnikatelského důvtipu, příběhem vztahu člověka k přírodě a také respektu a úctě k bohatství, které nám příroda nabízí.

Všestranné použití Vincentky

Léčivá voda Vincentka je určena na pitné kúry, kloktání, k inhalacím a koupelím. Měla by se podávat dvakrát denně nalačno, v dávce 2,5–3,5 dl. Pitná kúra by měla trvat 15–20 dní. Pije se studená nebo ohřátá. Během následující půlhodiny po pitné kúře se nedoporučuje konzumace jídla ani pití.

Zdravá kohoutková voda a další důvody, proč ji pít

Hlavním důvodem, proč pijeme, je nutnost zásobovat naše tělo vodou. Díky této nezastupitelné složce může organizmus vstřebávat potravu, přeměňovat látky na užitečné živiny, dopravovat je na příslušná místa, a nepotřebné složky opět odvádět z těla pryč.

Množství rozpuštěných látek ve vodě má významný vliv na její kvalitu a ovlivňuje také náš zdravotní stav. Pitná voda je mimo jiné nezastupitelným zdrojem minerálních látek.

Aby naše tělo mohlo dodanou vodu řádně zužitkovat, musí si ji příslušným způsobem upravit. Velmi však záleží na výchozím složení konzumované vody. Podstatnou složku pitné vody tvoří minerály. Tyto látky jsou pro náš organizmus bezesporu velice užitečné, jejich obsah ve vodě však nelze vnímat podle pravidla „čím více, tím lépe“.

Minerálních látek by ve vodě pochopitelně nemělo být příliš málo, nicméně ani příliš mnoho. Pokud je totiž voda s nízkým či vysokým obsahem minerálních látek konzumována dlouhodobě, může představovat určitá zdravotní rizika. Platí to však pochopitelně i opačně.

Voda, která má optimální složení, má na náš organizmus ochranný a zdraví prospěšný účinek.

Za optimální je považováno množství od 150 do 400 mg rozpuštěných minerálních látek v jednom litru vody. Jako minimální mez se uvádí obsah 100 mg/l, jako mez maximální pak 1000 mg/l. Při vyšších hodnotách již mluvíme o vodách minerálních.

Trvalé užívání minerálních vod však není vhodné z důvodu přílišného zatěžování ledvin. Proto je pití minerálek doporučováno jen na krátký čas a v omezeném množství.

Voda s vyšším obsahem minerálů, než stanovuje horní mez, může představovat rizikový faktor pro vznik některých kloubních poruch, močových, ledvinových či žlučníkových kamenů, či poruch slinných žláz.

Vody s nižším obsahem minerálů jsou z hlediska dlouhodobé konzumace vhodnější než minerální vody. Při příliš nízkém obsahu však voda způsobuje vyšší ztráty některých esenciálních prvků z organizmu a může vést k chorobám spojeným s nedostatkem vápníku a hořčíku.

Při vyváženém složení vody jsou látky, které voda obsahuje, našemu organizmu velice prospěšné. Je to především vápník a hořčík, o jejichž účincích toho víme nejvíce, ale také fluoridy, jod, křemík, vanad aj. Vápník a hořčík jsou přirozenou součástí každé vody.

O jejich množství vypovídá tzv. ukazatel tvrdosti vody. Čím je obsah těchto látek ve vodě vyšší, tím je voda tvrdší. Odpovídající obsah vápníku a hořčíku ve vodě snižuje především riziko srdečně-cévních onemocnění, jako je infarkt, ischemická choroba srdeční apod.

Nízký obsah vápníku ve vodě může mít vliv na výskyt neurologických chorob ve stáří, nižší obsah hořčíku může vést k těhotenským komplikacím (preeklampsii), poruchám motorického nervu či zvýšenému krevnímu tlaku. Minimální stanovený obsah vápníku ve vodě je 30 mg/l, u hořčíku je to 10 mg/l.

Doporučené rozmezí se u vápníku pohybuje mezi 40 až 80 mg/l, u hořčíku mezi 20 až 30 mg/l.

Voda s nižším obsahem minerálů (ovšem v rámci uvedených norem) má schopnost navázat na sebe větší množství odpadních látek vznikajících v rámci procesů metabolizmu a vyloučit je z těla. Hovoříme zde o schopnosti vody pročišťovat organizmus.

Proč tedy pravidelně pít vodu z kohoutku?

Kvalita vody v ČR je dlouhodobě na velmi dobré úrovni. V rámci mezinárodních žebříčků kvality česká voda získává ta nejvyšší hodnocení. Voda z kohoutku přirozeně obsahuje vyvážené, zdraví prospěšné látky. Než se dostane ke spotřebitelům, je podle příslušných právních předpisů upravována předepsanými technologickými postupy s dávkováním chemikálií, aby byla poživatelná a zdravotně nezávadná. Tyto úpravy jsou nastaveny tak, aby neovlivnily vyvážené složení vody. Je tedy nutné provádět monitoring kvality surové vody, upravené vody a vody v distribuční síti. Kontrola kvality vody v distribuční síti se provádí přímo na kohoutcích u spotřebitele. Kontrola kvality pitné vody probíhá v souladu se zákonem o ochraně veřejného zdraví v akreditovaných laboratořích. U vody z kohoutku je kontrolováno na 100 ukazatelů kvality. Některé mikrobiologické limity pitné vody jsou přísnější než u balené vody. Hygienické limity nesplňuje pouze 0,5 % pitné vody v ČR. Tento stav se stále zlepšuje. Vodárenské společnosti zveřejňují podrobné zprávy obsahující úplný rozsah parametrů kvality vody zejména na internetových stránkách.

Přístup k pitné vodě z veřejného vodovodu má 93 % Čechů. Kohoutková voda je ideálně uskladněna – ve tmě a v chladu.

Není skladována v nevhodném balení – často i několik dní na slunci, kde se rychle kazí – či v otevřené lahvi v lednici, kde se množí bakterie.

Odpadá nešetrná přeprava kamiony, potřeba skladování i likvidace neekologických plastových obalů. Spotřebitel rovněž nemusí tahat těžké balíky vod z obchodu domů – balík o šesti vodách váží 10 kg.

Litr vody z kohoutku vyjde spotřebitele na 5 haléřů, litr balené vody stojí alespoň 5 korun. Voda z kohoutku je tedy přinejmenším stonásobně levnější. Ke stažení: publikace Sovak – Hygienické minimum pro pracovníky ve vodárenství

(jto)