Ilustrační foto: pixabay.com
7. 7. 2018
Třikrát více soli, než je doporučeno jako vhodné množství. Tedy tři čajové lžičky soli místo jedné. To je naše každodenní průměrná bilance. Lékaři čím dál častěji upozorňují, že nyní je v naší stravě tolik soli jako nikdy dříve. Neznamená to však, že se jí máme úplně vzdát.
Tak kolik je vlastně správně? Za správnou dávku je pro dospělé označováno šest gramů soli denně. Podle zjištění Českého statistického úřadu však byla v roce 2015 spotřeba soli v České republice v takové výši, že odpovídala dennímu příjmu přes patnáct gramů na osobu denně.
Potíž totiž není v tom, že nadměrně solíme jídlo, které si připravujeme, ale v tom, že větší množství soli už obsahují pokrmy hotové, které kupujeme. A to i ty, ve kterých bychom sůl jaksi nehledali, tedy sušenky, různé marinády, dochucovadla, dokonce i nekvalitní laciné čokolády.
„Sodík v nadměrném množství je spojován především s hypertenzí, která představuje významný rizikový faktor pro kardiovaskulární onemocnění. Může způsobit také poruchu funkce ledvin vznikající jako následek vysokého tlaku,“ uvádí Pavel Těšínský, vedoucí lékař intenzivní metabolické péče ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.
V poslední době se dokonce objevily zprávy o tom, že přehnané solení může způsobovat rakovinu. Pavel Těšínský k tomu říká: „Sůl a solené potraviny mají podle některých studií souvislost s karcinomem žaludku, díky možnému mechanizmu podpory vzniku atrofické gastridity.
Ale sůl sama o sobě není karcinogen, může však zvýšit citlivost organismu k jiným karcinogenům. Musím ale zároveň upozornit, že snaha o extrémně nízký přívod sodíku může způsobit jeho deficit, což vede k závažným změnám ve složení elektrolytů a zvýšeným ztrátám vody v organizmu.
Není bohužel výjimkou přijetí pacienta s extrémně nízkou hladinou sodíku na jednotku intenzivní péče.“
Zkrátka, je to podobné jako s jinými potravinami. Mnohdy ve snaze dělat pro své zdraví to nejlepší děláme opak. A tak zatímco část lidí bezstarostně zasypává solí už tak přesolené jídlo připravené z polotovarů, jiní vyřadili ze svého jídelníčku sůl úplně. Ani jedni nečiní dobře. Pokud někdo vůbec svému tělu nedodává sůl a navíc intenzivně sportuje, má zaděláno na malér.
„Pokud někdo cvičí třikrát a vícekrát v týdnu a součástí tréninku je intenzivnější aerobní zátěž nebo pokud skoro každý den běhá, pak je určitě vhodné sledovat příjem sodíku, protože ten ovlivňuje správnou hydrataci a s ní i výkonnost organismu.
Sodík pomáhá mimo jiné zvyšovat svalový objem a zlepšovat svalový výkon i zvyšovat vytrvalost,“ uvádí Pavel Suchánek, nutriční specialista společnosti Fitbee a výzkumný pracovník IKEM.
Každopádně by se měl při rozhodování kolik solit jinak chovat mladý sportovec nebo třeba senior, který moc pohybu nemá.
„Cílem by nemělo být vytěsnit sůl z jídelníčku úplně, ale vědět o jejích nejvýraznějších zdrojích a tomu přizpůsobit výběr surovin, ze kterých vaříme,“ říká nutriční terapeutka AquaLife Institutu Věra Boháčová. „Mezi zdroje sodíku totiž patří i potraviny, které běžně konzumujeme a které by byla velká chyba izolovat z jídelníčku.
Jde například o celozrnné pečivo, sýry či kvalitní šunku. Se sodíkem v nich obsaženém musíme počítat. Někdy si lidé myslí, že nadměrný obsah sodíku mají minerální vody a proto je vyřazují z jídelníčku. Není to tak úplně pravda.
Do velmi přísného limitu obsahu sodíku 20 mg na litr pro kojeneckou vodu spadá 37,8 procent produkce všech minerálních vod,“ vysvětluje.
Mnoho lidí si v takových diskusích na téma jídlo říká, že se vlastně dnes nikdo není schopen vyznat v tom, co je či není správné. Čím více různých doporučení a zákazů se objevuje, tím větší zmatek to v našich hlavách vyvolává.
Ovšem ve většině případů, a téma solení není výjimkou, platí staré dobré pořekadlo, že nejlepší je vždy použít takzvaný selský rozum. „To znamená nedosolovat již hotové pokrmy, protože takové špetky soli mohou znamenat až celý její gram.
Nesolit příliš při přípravě pokrmů a chuť zvýraznit raději bylinkami. Omezit spotřebu potravin, které mají přímo v názvu slovo slané či solené. Vyhýbat se kořenicím směsím a dochucovacím směsím, ve kterých sůl může tvořit až polovinu obsahu, někdy i více.
Všímat si údajů o obsahu soli na obalech a vybírat potraviny z dané kategorie, která má nejnižší obsah soli. A omezit obsahu uzenin,“ shrnuje nutriční terapeutka Věra Boháčová.
Jinými slovy, není třeba podléhat panice a útrpně přežvykovat jídlo, které nám nechutná, jen proto, že máme strach použít při vaření sůl. Stejně však není třeba nezapojovat mozek při nakupování a bezhlavě házet do košíku sáčky brambůrků a dalších podivností s nápisem solené. Kdo dokáže najít cestu někde mezi tím a naučí se kouzlit s bylinkami, je na tom zpravidla nejlépe.
Hodnocení: (5 b. / 4 h.)
Pro hodnocení se musíte přihlásit
Zpět na homepage
Cukr, nebo sůl? Víme, co je horší
Cukry, přesněji řečeno sacharidy, jsou základním zdrojem energie a náš mozek se bez nich neobejde. Tímto si ovšem konzumaci sladkých jídel a cukrovinek neobhájíme. Mozek i další orgány můžeme zdravěji nakrmit sacharidy z ovoce, luštěnin či celozrnných obilovin. Bílý a třtinový cukr stejně jako med nebo jiná kalorická sladidla jsou jen bonusem pro náš mlsný jazýček.
Sůl je pro lidské tělo nepostradatelná. V potravě jí ovšem přijímáme tolik, že tím ohrožujeme své zdraví. Musíme její množství v jídle omezit. A tady začíná problém.
Jak upozorňuje odborník na výživu Pavel Suchánek z pražského IKEM, nahrazování cukru je mnohem jednodušší, protože existují různé nekalorické alternativy: třeba přírodní sladidla, jako je stévie, nebo umělá sladidla.
Naproti tomu sůl nemá alternativu, ničím ji nahradit neumíme, takže je pro nás vlastně mnohem větším strašákem.
Pohádka má pravdu, ale…
Sůl je důležitou součástí stravy, protože obsahuje sodík a chlor, které jsou pro organismus potřebné. „Sodík zabraňuje ztrátám vody z těla a udržuje nervosvalovou dráždivost.
Chlor je zase součástí žaludeční šťávy a udržuje rovnováhu mezi kyselým a zásaditým prostředím v těle,“ vysvětluje Karolína Hlavatá z projektu Vím, co jím.
Sůl je často i významným zdrojem jodu, kterého bývá v běžné stravě nedostatek.
Opravdu to vypadá, že je sůl nad zlato, což ví díky známé pohádce každé malé dítě. Neznamená to ale, že můžeme solit bez omezení.
Světová zdravotnická organizace pro dospělého člověka doporučuje denně jen kolem pěti gramů soli – to je jedna kávová lžička. Udržet každý den toto doporučení je podle Pavla Suchánka téměř nereálné.
I když se člověk vyhýbá fast foodu, tedy přesolenému rychlému občerstvení, a jí běžné potraviny, na tak nízkou hranici spotřeby soli se těžko dostane.
Jak omezit solení?
– Nekupujte levné uzeniny – jsou jen samá sůl a voda.
– Čtěte obaly potravin a kupujte ty s menším obsahem sodíku.
– Více si vařte doma. Používejte k dochucení hodně koření a bylinek.
- – Nedosolujte už hotové pokrmy.
- – Více se hýbejte, při pocení odchází z těla i sodík.
- To, jak sůl škodí, a další důležité informace o ní najdete v květnovém čísle Blesk zdraví, které seženete na stáncích. Nebo si ho můžete v tištěné či elektronické podobě objednat ZDE >>>
Sůl v granulích pro psy
Začnu odkazem na Wikipedii, kde se můžeme dočíst, že sůl je nezbytná pro zdraví zvířat a obsahuje 97-99 % chloridu sodného (NaCl). Sodík a chlór jsou to, oč tu běží. Důležité makroprvky, bez nichž se žádné zvíře neobejde.
- Sodík reguluje objem krve, krevní tlak, osmotickou rovnováhu a pH.
- Chlór je součástí žaludečních šťáv a pomáhá při trávení. Dále společně se sodíkem reguluje osmotický tlak.
Proč si tedy tolik lidí myslí, že je sůl v psí stravě nebezpečná?
Někteří výrobci granulí si uvědomili, že sůl je velice levná surovina a psům opravdu chutná. Nadbytek soli ale není úplně to pravé, co by Váš čtyřnohý přítel potřeboval. Jestliže má pes k dispozici pitnou vodu, toxicita soli se neprojeví. Jakmile se ale tato důležitá podmínka nenaplní – je zle.
Studie dále nepotvrdily, že zvýšení obsahu soli v psí stravě vede ke zvýšení krevního tlaku (ivis.org). Poslední doporučení NRC (The National Research Council Committee on Animal Nutrition) je, že neexistuje žádné nepříznivé zdravotní riziko pro psa, pokud jeho strava obsahuje 1,5 % sodíku, což je asi 3,8 % soli (3,75g/1000 kcal pro suché krmivo obsahující 4000 kcal/kg).
Proč ale psa, místo masa, krmit levnou solí?
AAFCO uvádí minimální hodnoty sodíku a chlóru, které jsou nezbytné pro „kompletní“ stravu dospělých psů (0,08% sodíku a 0,12% chlóru v sušině) a štěňat nebo kojících fen (sodík 0,3 % a chlór 0,45 % v sušině).
Všichni výrobci, kteří uvádí na obalu krmiva, že splňují kriteria AAFCO, musí dosahovat nejméně tyto minimální hodnoty pro jednotlivé kategorie. Všichni renomovaní výrobci (viz. TOP DRY FOOD) neberou sůl jako krmnou surovinu a snaží se využit pouze její nezbytné přínosy.
Nevidím zde snahu ji nějak nadužívat a to jak z hlediska levné suroviny, tak ani dochucovadla nebo konzervantu.
Proč tedy někteří výrobci píší do složení sůl a jiní nikoli?
Záleží to čistě na jejich uvážení – tato informace není povinná. Krmivo, které vyhovuje kriteriím AAFCO, musí obsahovat sůl. Kolik jí obsahuje, zjistíte z deklarace sodíku (Na) a chlóru (Cl), které většina výrobců uvádí.
Většina dotazů směřuje na granule Taste of the Wild, jejichž výrobce sůl v surovinovém složení uvádí.
Z deklarace, kterou mám k dispozici, vyplývá, že obsah sodíku v recepturách ALS (pro všechny životní fáze) je 0,31 % a v recepturách Puppy 0,36-0,44 %, což odpovídá asi 1 % soli v krmivu ( NaCl obsahuje přibližně 39 % sodíku).
Toto množství se přibližuje nejnižší možné hodnotě, kterou musí krmiva obsahovat (tak aby splnily kriteria AAFCO). S největší pravděpodobností bude soli (NaCl) ale méně, jelikož sodík i chlor mohou být součástí i jiných „látek“.
Tak jak je to tedy s tou solí?
- Nemusíte být hned znepokojeni, když výrobce uvádí sůl ve složení – ona je tam potřeba.
- I když výrobce nedeklaruje obsah soli, s největší pravděpodobností granule sůl obsahují. Jestliže to tak není – není to dobré krmivo.
- Sůl a její množství v krmivu identifikujete z deklarace sodíku (Na) a chlóru (Cl).
- Minimální hodnoty dle AAFCO (0,08 % a 0,3 % Na / 0,12 % a 0,45 % Cl v sušině, kde první číslo je min. dávka pro dospělé psy a druhé je min. dávka pro štěňata a březí a kojící feny)
Sůl nad zlato? Ano, ale všeho moc škodí!
Odkazy:
Wiki http://en.wikipedia.org/wiki/Salt
Ivis (musíte se registrovat) http://www.ivis.org/advances/rc/chap09part10/chapter.asp?LA=1
Sodík a jeho význam pro organismus aneb Zacházejme se solí opatrně
Zdrojem sodíku jsou i minerálky, ty s obsahem vyšším nad 200 mg/l nejsou vhodné jako stolní vody. Foto: Profimedia.cz
Sodík patří mezi biogenní prvky a nachází se v buňkách rostlinných i živočišných tkání, je součástí mnoha potravin. Nejvýznamnějším zdrojem sodíku je pak chlorid sodný (kuchyňská sůl) přidávaný k dochucení pokrmů a do různých potravin.
Lidé, pro něž je sodík nebezpečným minerálem neprospěšným pro náš organismus, nejvíce vadí různé zdravotní komplikace, které jeho nadbytek způsobuje.
Mezi nejčastější negativa nadbytku sodíku v těle patří hypertenze, tedy stav, kdy dochází ke zvyšování krevního tlaku v důsledku zvýšeného vylučování a následné ztráty draslíku.
Navíc nedostatek tekutin způsobený právě nadměrným vylučováním může přivodit infarkt či mrtvici.
Dalším z negativních vlivů, především patříte-li k lidem, kteří nedají bez solničky ani ránu, je gastritida či žaludeční vředy. Z tohoto pohledu se tedy zdá, že pro nás není sodík příliš přínosný. Ani to ale není tak zcela pravda.
Podíváme-li se na sodík z druhé „kladné“ strany, zjistíme, že je pro náš organismus vcelku nepostradatelný, a to především při tvorbě červených krvinek a kyseliny chlorovodíkové v žaludku, bez které bychom nemohli trávit.
Vedle toho je důležitý pro růst, stimuluje činnost ledvin, zabraňuje tvorbě ledvinových kamenů, působí proti svalovým křečím atd. Obhájci příjmu sodíku argumentují také tím, že nedostatek sodíku v těle je nebezpečný především kvůli dehydrataci.
Nadmíra škodí, nedostatek také. Jak tedy najít tu správnou hladinu, která je pro nás optimální? Není to tak složité, budete-li se držet uvedených dávek. Doporučená denní dávka sodíku je pro děti do 1 roku 130 – 180 mg, u dětí a dospívajících činí 300 – 550 mg a u dospělých 450 – 2000 mg.
Jste-li příznivcem solení, a berete solničku do ruky s jakýmkoli pokrmem, je vhodné vybírat ke konzumaci takové potraviny, které mají obsah sodíku nízký.
Do uvedené skupiny patří například těstoviny, rýže, ovesné vločky, ovoce, zelenina, brambory, maso nebo ryby.
Do opačné skupiny, tedy s větším množstvím sodíku, patří například uzené ryby, slanina, instantní polévky, grilované maso, chipsy nebo fast foodové jídlo.
Na příjem sodíku by si pak měli dávat pozor především lidé spadající do citlivé skupiny, což jsou těhotné ženy a děti. Ženy v těhotenství by například neměly pít mnoho minerálních vod, které jsou také bohaté na sodík.
U malých dětí do jednoho roku bychom neměli přisolovat vůbec, jejich denní spotřebu sodíku pokryje mléko, kojenecká mléčná výživa a později také příkrmy.
Hlavní zprávy
Co se děje s vaším tělem, když jíte moc soli? A víte, kolik sníst za den?
Autor: istockphoto.com
Nejdříve trochu čísel. American Heart Association doporučuje sníst denně 1,5 gramu soli. Tím ovšem nemyslí jen tu, kterou si ochutíte oběd. Do tohoto množství se počítá veškerá sůl z potravin. Jen pro informaci – 1,5 gramu soli, to jsou například dva krajíce běžného kmínového chleba. Nebo jeden a půl slaného rohlíku.
Světová zdravotnická organizace (WHO) není tak přísná. Doporučená, respektive tolerovatelná denní dávka kuchyňské soli (NaCl) činí podle ní 5 gramů. V doporučené denní dávce soli najdete asi 2 gramy sodíku. K normální funkci všech tělesných systémů a procesů však dostačuje pouze půl gramu sodíku denně, takže by vám stačilo 1 a čtvrt gramu soli denně.
Co se ale děje v těle, když je soli nadbytek?
Zadržujete vodu
“Jeden z nejčastějších krátkodobých projevů nadměrného příjmu soli je zadržování vody,” říká výživová specialistka Amy Gorin z New Yorku. Sodík, který sůl obsahuje, hraje důležitou roli v hospodaření našeho těla s tekutinami. Pokud ho je v těle ale nadbytek, tělo začne vodu zdržovat. Důsledkem jsou kila navíc, oteklé končetiny a nepříjemný pocit nafouknutí nebo otylosti.
Zvyšuje se riziko infarktu a mrtvice
Množství tekutin v těle znamená také větší množství krve. To logicky znamená větší nároky na činnost srdce a vysoký krevní tlak. A ten může způsobit srdeční selhání, infarkt nebo mrtvici. Mimochodem, vysokým krevním tlakem trpí v dnešní době i děti a na vině je právě nadměrné solení.
Jak poznat mozkovou mrtvici? Naučte se jednoduchý test.
Zhoršuje se funkce ledvin
Příliš mnoho soli má také nepříznivý vliv na funkci ledvin. Nadměrné solení vám může poničit ledviny tak, že selžou a je nutná dialýza nebo transplantace.
Způsobuje řídnutí kostí
- Zvýšené vylučování sodíku, který je součástí soli, způsobuje i větší ztráty vápníku z kostí a rozvoj osteoporózy.
Sůl dráždí hladkou svalovinu průdušek, a pokud jí konzumujete nadbytek, může se vám zhoršit astma. Nadměrná konzumace soli je spojována se zhoršením migrenózních stavů.
Slaná chuť je návyková
Důležité je, že slaná chuť je návyková. Na mozková centra odpovídající za příjemné pocity a tvorbu ‚hormonů štěstí‘ působí podobně jako drogy. Výrobci ji rádi přidávají do svých produktů, aby na ně vytvářeli u spotřebitelů návyk. A člověk pak musí jíst slaného více a více.
- Jak jednoduše snížit konzumaci soli? Toto doporučuje odborník na výživu Petr Havlíček:
- * Odstraňte ze stolu slánku, maggi do polévky a kečup.
- * Při vaření nahraďte sůl bylinkami, pažitkou, kořením, česnekem, citronovou šťávou, ořechy, aromatickými (sušenými) houbami.
- * Kupujte čerstvé suroviny, nevařte z konzerv ani z mražených polotovarů.
- * Čtěte informace na obalech a sledujte obsah soli – vybírejte nutričně vyvážené potraviny, které mají celkově kvalitní složení a tím i nižší podíl soli.
* Jezte více čerstvého ovoce a zeleniny. Všechny druhy mají minimum sodíku a naopak hodně draslíku, který částečně eliminuje škodlivé účinky sodíku. Do hotových pokrmů nepřidávejte sůl, ale hodnotný tuk, například panenský olivový olej. Jsou v něm esenciální omega-3 a omega-6 nenasycené mastné kyseliny, které snižují krevní tlak a chrání cévy poškozované sodíkem.
Autor: Pavla Skurovcová
4 znamení, že jíte moc soli! Chodíte často na záchod? – Proženy
Foto: Krasula, Shutterstock.com
Sůl je pro organismus nezbytná. Je-li jodidovaná, je zdrojem důležitého jodu, kterého je u nás ve stravě přirozeně málo. Nadbytek soli je ovšem nebezpečný: ohrožuje srdce i mozek, zvyšuje riziko osteoporózy, žaludečních vředů i ledvinových kamenů. Hrozí i vám?
Průměrná denní spotřeba soli v Česku představuje více než dvojnásobek doporučené dávky. Často ji totiž do sebe dostáváte nenápadně – v kupovaných potravinách, o kterých ani nevíte, že jsou vlastně přesolené. Víte, co vám hrozí při nadbytku soli?
Když to se solí přeženete jednou za čas, nic zásadního se nestane. Jinak je tomu ale u strávníků, kteří sahají po slánce automaticky, jen co sednou ke stolu. Problémy způsobené chronickým nadbytkem soli v jídelníčku nejsou na první pohled zřejmé a projeví se až po delším čase.
„U lidí, kteří dosolují každé jídlo či jedí potraviny s nadměrným obsahem sodíku, dochází ke zvýšení objemu extracelulární tekutiny, což může mít za následek prosáknutí kůže a podkoží.
Dlouhodobé nadužívání soli pak může mít za následek hypertenzi, což je rizikový faktor akutního infarktu myokardu či mozkové příhody,“ varuje Miluše Vostradovská, internistka a praktická lékařka pro dospělé na klinice Canadian Medical.
Kromě vysokého krevního tlaku a kardiovaskulárních chorob hrozí také velmi nepříjemné žaludeční vředy nebo ledvinové kameny!
A jak poznáte, že byste měli se solením ubrat? Dávejte si pozor na tyto čtyři příznaky:
Jeden ze znaků, že příliš solíte, je častá žízeň. Pocit dehydratace přichází opakovaně a zesiluje při zvýšeném výdeji energie. Jestli sportujete, měli byste na správné množství soli dbát o to víc, jinak se vaše tělo brzy unaví a trénink bude výrazně méně efektivní.
Typické je i časté odbíhání na toaletu – zvýšeným pitím a močením se ledviny snaží filtrovat přebytek sodíku. Při hojném močení organismus přichází nejen o vodu, ale navíc vylučuje potřebný vápník – zvyšuje se tak riziko vzniku osteoporózy neboli řídnutí kostí. Že něco není v pořádku, můžete poznat i podle toho, že je moč tmavší a hustší.
Foto: SedovaY, Shutterstock.com
Jedním z hlavních znaků nadbytku soli ve stravě je neustálá žízeň
Nezdravý příjem soli lze poznat i podle toho, že tělo začne zadržovat vodu na neobvyklých místech a vás nepříjemně překvapí třeba kruhy nebo otoky pod očima. Přílišné solení může navíc narušovat krevní oběh a způsobit, že krevní cévy budou pod kůží víc vidět.
Charakteristické jsou i zvýšené chutě na nezdravé nebo hodně kořeněné jídlo. Nepříliš vhodné pokrmy, jídla z fastfoodů a polotovary obsahují soli opravdu dost, tělo si na nich vytvoří závislost a bude přesně tento typ stravy vyžadovat.
„Když hodně solíte, nestačí vám přirozená chuť potravin. Jste zvyklí na výraznou slanou chuť a vybíráte si buď potraviny s přidanou solí, nebo ve slaném nálevu, anebo si pokrmy přisolujete. Kdo sahá po slánce dříve, než pokrm vůbec ochutnal, přijímá soli spíše více, než je doporučená denní hodnota, stanovená pro dospělého člověka na pět gramů,“ varuje nutriční terapeutka Jitka Laštovičková.
Foto: Nicoleta Ionescu, Shutterstock.com
Polotovary a jídlo z fastfoodu jsou pro tělo nezdravé z mnoha důvodů. Jedním z nich je i nadbytečný příjem soli
Že byste měli se solí ubrat, zjistíte také podle citlivějších, bolestivějších svalů. Jejich regenerace neprobíhá tak, jak by měla: nadbytek sodíku zadržuje vodu v těle, což u nesportovně založených lidí způsobuje otoky, zavodnění organismu a podstatně větší bolest svalů po fyzicky náročném výkonu.
Máte dojem, ze se vás nezdravé přesolování týká? Snažte se omezit potraviny, které samy o sobě obsahují dost soli, jako jsou uzeniny, sýry, krekry, slané oříšky nebo pečivo.
Vyhýbejte se i instantním bujonům a pokrmům. Namísto kupovaných kořenicích směsí (bývá v nich veliký podíl soli) používejte čerstvé či sušené bylinky, jako je petrželka, pažitka, libeček, bazalka apod.
Skvělou chuť dodá i česnek či cibule.
Hlídáte si, co jíte? Musíte si všechno dosolovat?
Dopřejte si koupel nohou, odpočine si celé tělo
Jedna z nejoblíbenějších relaxačních metod, které si můžete zařídit přímo doma, je koupel. Napustit vanu horkou vodou, přidat voňavou pěnu a pak se do toho všeho naložit na několik desítek minut. Někdy si ale nemůžete dovolit ten luxus. Nebo možná máte v koupelně jen sprchový kout. V takovém případě přichází na řadu koupel nohou, která má velmi podobné účinky.
Co se děje s nohami během koupele?
Jakékoliv použití vody na kůži má reflexní účinky na cévy v našem těle. Koupel nohou tedy působí nejen přímo na nohy, ale i na celý lidský organismus. Když ponoříme nohy do horké vody, ta přivede do nohou krev i ze vzdálených částí organismu.
V případě, že máme někde v těle zánět nebo infekci, postižené místo je překrvené. Horká voda dokáže ulevit zanícenému místu tím, že odvede přebytečnou krev do nohou. Naopak z míst, která jsou neprokrvená, horká voda neodčerpá krev vůbec.
Koupel nohou si tak můžeme dopřát i v případech, že nás bolí hlava, v krku, jsme nachlazení apod.
Horká lázeň stimuluje krevní oběh, zvýší naši teplotu a tím i zvýší aktivitu bílých krvinek, které bojují proti virům. Jakmile tedy ucítíme, že na nás leze chřipka nebo nachlazení, vykoupeme nohy v horké vodě.
Dalším pozitivním účinkem lázně je uvolnění svalů, takže koupelí nohou zároveň relaxujeme. Koupel pomůže také proti nespavosti a stresu. Při horké koupeli se můžeme trochu zapotit a díky tomu z těla dostaneme zákeřné toxiny.
Zrnko nebo kapka štěstí
Ke koupeli nohou stačí obyčejný kyblík, do kterého napustíme vodu. Existují také speciální přístroje na koupel nohou, které mají navíc funkci bublinek a masáže.
Do koupele nohou můžeme vhodnou přísadu. Záleží, jaký chceme, aby měla koupel účinek. Sehnat se dají koupelové oleje nebo soli.
Pokud jsme unavení a hledáme způsob, jak se nakopnout, můžeme do vody přimíchat citronovou trávu. Ta nám dodá energii a už se nebudeme cítit ospalí. Unavený organismus probudí také rozmarýn nebo mořská sůl.
Meduňku nebo levanduli si do koupele přisypeme v případě, že se chystáme spát. Náš spánek bude kvalitnější.
Když nás bolí nohy, jsme nervózní a napjatí, můžeme zkusit přísadu s rozmarýnem.
Jestli nás bolí svaly nebo trpíme dokonce revmatismem, doporučuje se do koupele nohou přidat arniku.
Když horká voda škodí
V případě, že trpíme na křečové žíly, bude lepší se koupeli nohou v horké vodě vyhnout. Cévy se v horku rychle roztahují a v chladu zase stahují. Větší výkyvy teplot proto nemocným cévám nesvědčí. Nepružné a slabé cévy nedokážou tak rychle reagovat na změnu teploty. Mohli bychom poškodit jejich slabé a nepružné stěny.
Jak zakončit koupel
Po koupeli nohy pořádně osušíme, namažeme oblíbeným krémem a půl hodiny neděláme nic namáhavého.