Chřipková sezóna 2014/2015 se vědcům, kteří navrhují optimální složení vakcíny, nevyvedla. V USA měla 22procentí účinnost a v Evropě dokonce pouze tříprocentní. Světová zdravotnická organizace (WHO) tentokráte rázně změnila její „namixování“.
Bude v sezóně 2015/2016 úspěšnější? Přestože převažuje mírná skepse, odborníci i ministři zdravotnictví vyspělých zemí nemají pochybnosti o prospěšnosti vakcinace a vyzývají občany: už brzy se nechejte očkovat! A mezitím se objevily nadějné výsledky vývoje univerzální vakcíny, která by se vypořádala se všemi kmeny viru najednou a nemusela by se měnit každou sezónu. Její účinnost je prokázána u myší a opic.
Virus chřipky je proměnlivý. Znaky, které se nacházejí na jeho povrchu, tzv. antigeny, podle nichž buňky našeho imunitního systému virus poznají a mohou jej pak zneškodnit, se neustále mění.
Každým rokem proto WHO doporučí, jak mají vypadat kmeny dvou typů chřipkových virů A a jednoho typu B (případně dvou typů B). V posledních letech vakcína spolehlivě pokrývala cirkulující kmeny, což v praxi znamenalo, že byla účinná minimálně u více než 50 procent případů.
Virus však mutuje, někdy na poslední chvíli, kdy už není čas zareagovat. To se stalo v sezónně 2014/2015, kdy se nepodařilo trefit antigeny správně u kmenu H3N2. Jak uvádějí britské zdroje, vakcína zabránila rozvoji symptomů chřipky u tří ze 100 očkovaných lidí, a to je nezvykle málo.
Přesto i za této situace se doporučovalo očkovat. Už proto, že účinkovala dobře proti ostatním dvěma kmenům chřipky tzv. prasečí chřipky (H1N1) a chřipky typu B.
Zmutovaný kmen H3N2 zabíjel zejména starší lidi. „Vidíme zvýšený počet úmrtí, pravděpodobně nejvyšší od sezóny 2008/2009. Jsem si jist, že k tomu přispělo, že vakcína není tak účinná jako obvykle bývá,“ prohlásil v BBC profesor Nick Phin.
„Během poslední dekády se kmeny chřipky ve vakcíně shodovaly s těmi, které pak cirkulovaly, a proto je důležité, aby výsledky uplynulé sezóny neodradily lidi z rizikových skupin od vakcinace teď anebo v budoucnosti,“ zdůraznil pro BBC dr.
Richard Pebody, který má chřipku na starosti v anglickém úřadu pro veřejné zdraví.
Nové složení vakcíny
WHO stanovuje složení vakcíny každým rokem vždy v únoru. Farmaceutické firmy ji pak vyrobí obvykle do konce srpna tak, aby se dostala do začátku sezóny, tj. do konce září do distribuce a k lidem.
Vloni Evropa zachytila v polovině roku, že se během zimy v Austrálii objevily v populaci zmutované viry chřipky, které se lišily od těch, které byly použity ve vakcíně. Jenže už bylo pozdě změnit vakcínu pro severní polokouli.
Americký úřad CDC po sezóně uvedl, že se lišilo až 80 procent H3N2 virů.
Proto WHO pro nadcházející sezónu změnila kmen H3N2 a také vyměnila jeden z kmenů typu B v čtyřsložkové vakcíně. Žel první zprávy z letošní australské zimy opět nejsou moc povzbudivé. V některých oblastech už chřipka řádí nad obvyklý průměr, ale zatím není jasné, zda je to nějak spojeno s účinností vakcíny.
Británie očkuje, i když virus driftuje
V Británii ovšem výskyt chřipky postupně klesá, proočkovanost tam u této nemoci dlouhodobě dosahuje kolem 20 procent. V Česku je to pouze 5 procent, což je jeden z nejhorších výsledků v civilizovaném světě (i Rusko a Maroko jsou na tom lépe).
Podle jiných údajů se u nás pohybuje proočkovanost mezi 8 a 10 % populace a u osob s rizikovými faktory 19 – 20 %.
I tak jsme daleko za doporučeními WHO, ta chtěla, aby do roku 2015 proočkovanost proti chřipce činila 30 % populace a dokonce 75 % lidí z rizikových skupin,
Nejvhodnější doba pro očkování je období před začátkem chřipkové epidemie, tedy od konce září. Ochrana před chřipkou začíná 2 týdny po očkování. Britské ministerstvo zdravotnictví teď před sezónou vyzývá občany, aby se nechali očkovat.
I když připouští, že z času na čas virus driftuje (drift – znamená menší změnu antigenních charakteristik viru), přesto ujišťuje, že očkování je nejlepší cesta jak ochránit sebe a svou rodinu, samozřejmě spolu s hygienickými opatřeními jako je například obyčejné mytí rukou.
Lidé by měli využít možnosti bezplatné vakcinace a děti pak formy nosního spreje, který ale v Česku k dispozici není.
Jane Ellisonová, ministryně veřejného zdraví, u nás bychom jí nazvali hlavní hygieničkou, navštívila výrobní závod britsko-švédské firmy AstraZeneca, kde se připravuje vakcína pro děti a hned pak v BBC apelovala na veřejnost: „Stále je to nejlepší způsob, jak ochránit vás a vaše děti, od nichž se mohou nakazit příbuzní, takže toto očkování pomáhá chránit dospělé.“ Letos poprvé začnou základní školy v Anglii běžně nabízet očkování proti chřipce dětem ve věku 5 a 6 let.
Univerzální vakcína do deseti let?
Snem vědců je vyvinout univerzální vakcínu, která by poskytovala ochranu proti všem kmenům chřipkového viru po několik let. Někteří odborníci dokonce tvrdí, že by to byl stejný zlom, jako když byl v roce 1929 objeven penicilín, protože by se tak zachránily stovky tisíc životů každý rok.
Na konci letních prázdnin zveřejnily dvě různé skupiny vědců své práce o novém typu vakcíny, která by mohla poskytovat ochranu proti více chřipkovým kmenům najednou. „Jsou to velmi dobré práce. Co teď potřebujeme je zjistit, zda tyto vakcíny fungují i u člověka,“ řekl Huffington Post respektovaný americký expert dr. Peter Palese z newyorské Mount Sinai Hospital.
Vlevo „prasečí chřipka“ H1N1, která se snadno šíří, ale je méně nebezpečná, vpravo „ptačí chřipka“, která se šíří obtížně, ale často končí úmrtím. Foto: CDC
Jedna skupina vědců, která své výsledky publikovala v časopise Nature Medicine, testovala novou vakcínu na myších a fretkách, druhá popsala svůj výzkum v Science a testy prováděla na opicích. Oba týmy zjistily, že vakcína zvyšuje imunitu proti viru jak typu H1N1, kterému se lidově říká prasečí chřipka, tak i typu H5N1, známému jako ptačí chřipka.
Až dosud všechny vakcíny působily pouze proti jednomu specifickému kmeni chřipky. I když se účinek prokáže i u lidí, ještě potrvá nějaký čas, než se univerzální vakcína dostane na trh. Vědci odhadují, že by se tak mohlo stát během deseti let.
Cíl je vytvořit takovou vakcínu, kterou nebude nutné měnit a aplikovat každý rok, ale postačí k očkování jednou za pět či dokonce deset let.
Chytit za správný konec
Mechanismus účinku vakcíny je založen na vyvolání reakce imunitního systému. Vakcinací si organismus vytvoří protilátky a ty se připojí na molekulu na povrchu viru chřipky, čili na antigen označovaný jako hemaglutinin. Tím zabrání viru v napadení buňky.
Rozlišuje se 14 typů hemaglutininu, označovaných H1 až H14 (druhým významným antigenem je neuraminidáza, která má 9 typů N1-N9). Právě proto, že je antigenů několik typů, které se různé kombinují a mění, chrání vakcína člověka pouze proti určitému složení typickém pro jeden chřipkový kmen.
Jak už jsme uvedli výše, jedna dávka vakcíny obvykle obsahuje 3 nebo 4 kmeny, u nichž se předpokládá, že budou cirkulovat v populaci. Musí se připravovat každý rok znovu.
Na obrázku vidíme povrchové antigeny,modře je označen hemaglutinin a červeně neuramidáza. Foto: CDC
Vědci, kteří přicházejí s univerzální vakcínou, vybrali jiný cíl, než působení protilátek na vnější „vystrčenou“ část molekuly hemaglutininu, jejíž pomocí virus napadá buňku. Zaměřili se na jeho „stonek“, tedy na tu část, kterou je připojen ke zbytku viru. Struktura tohoto „stonku“ se mezi jednotlivými kmeny chřipky příliš neliší.
Protilátky, které se na něj zacílí, dokáží zničit široké variace kmenů. Zatím ale není jasné, zda by lidské tělo reagovalo na očkování vytvořením dostatečného množství právě těchto protilátek, ani to po jak dlouhou dobu by poskytovalo ochranu.
Také se může stát, že se viry začnou se měnit i v dosud stabilní části hemaglutininu a tím sníží účinnost nové univerzální vakcíny.
Zajímavé je, že každý tým dospěl k vakcíně jinou cestou a za použití jiných materiálů, ale nakonec vykázaly velmi podobné výsledky. Podle samotných autorů jedna práce doplňuje a podporuje druhou. Jsou proto přesvědčeni, že se vydali správnou cestou.
-cik-
Pandemie je složitý příběh, jsme na začátku
„ Jsme pořád na začátku složitého příběhu zvaného pandemie. V tom, jak dopadne, hraje roli nejen, jaký je virus, ale i jací jsou lidé, jak funguje společnost a zdravotnictví,“ říká.
Co to je pandemická chřipka, jaký virus ji způsobuje?
Chřipkové viry se vyskytují v přírodě především u ptáků a od nich se potom dostávají na ostatní živočišné druhy. Tyto viry jsou velmi měnlivé a rok od roku se nám trochu pozmění před očima.
Unikají tak naší obranyschopnosti a mohou nám znovu a znovu ubližovat. Virus má na sobě dva důležité povrchové antigeny- bílkoviny, které nacházejí správné místo na povrchu buňky hostitele a otevírají si je jako si správný klíč otevře svůj zámek.
Hemaglutininem, označovaným písmenem H, si virus odemyká dvířka do buňky, neuraminidázou označovanou N, si zase otevírá namnožený virus cestu ven z buňky, aby mohl infikovat další. Dědičná informace chřipkového viru, tedy ribonukleová kyselina, je v osmi zlomcích.
Náhodně může dojít k infekci jedné buňky hned dvěma různými viry najednou, třeba ptačím a lidským kmenem. Dědičná informace obou virů se množí současně a na závěr se kolem nukleové kyseliny sestaví celý nový virus.
Nový virus může tedy vzniknout ze dvou známých?
Když se ty zlomky ze dvou známých virů pomíchají, vznikne najednou úplně něco jiného, nového. Dá se to připodobnit k tomu, že polovinu své dědičné informace dostanete od matky a polovinu od otce.
S oběma máte sice něco společného, ale sami jste zcela jedinečnou neopakovatelnou bytostí. Tak nějak to vypadá i s virem pandemické chřipky. Má v sobě něco z toho prasečího viru, něco z lidského a něco z ptačího.
Všechno dohromady je úplně nový genetický guláš, se kterým jsme se ještě nesetkali, neznáme ho, neumíme se bránit, jsme k této infekci všeobecně vnímaví.
Jak náš organismus na virus reaguje?
Naše schopnost ubránit se infekci je daná tím, že máme velmi složitý a mocný systém odolnosti neboli imunity. Tento systém má určitou paměť.
Když jsme se už jednou poprali s nějakým původcem nemoci, při příštím setkání už nemá šanci nám tolik ublížit. Když většina z nás prodělala zarděnky, nemůže u nás vzniknout velká epidemie, protože šíření viru z jedince na jedince nepoběží rychle.
Onemocní jen ti jednotlivci, kteří jsou vnímaví, jen ty děti, které nemají protilátky. Onemocní jen jednotlivci, nikoli celý národ. To platí i u chřipky.
Nyní tu ale máme virus nový.
Ano, jsme na něj jako populace vnímaví, protože je to pro nás neznámý virus. Proto se může rychle šířit. Nemoc, kterou způsobuje, je ale podobná sezonní chřipce. Kdybychom tady měli velké množství nevnímavých, odolných jedinců, kdyby byli dokonce v převaze, nešířil by se jako lesní požár, byly by jen jednotlivé případy.
Jaký je v tom rozdíl?
Veliký, když velká část populace v jednu chvíli ulehne do postele třeba i s lehkým stonáním, naruší to fungování společnosti.
Jak pandemická chřipka probíhá?
Když se normálně živený zdatný jedinec setká s touto infekcí, má vysokou pravděpodobnost , že nemoc zvládne za 14 dnů.
Chřipka začíná zcela náhle horečkou, bolestí svalů, kloubů a hlavy, člověk je celý rozlámaný, pak začne pokašlávat, může mít i zažívací obtíže. Teplota trvá 3-4 dny, pak klesne a dále potrvá kašel.
Takové nepříliš závažné onemocnění bude prodělávat většina lidí.
U které skupiny lidí může být pandemická chřipka závažnější?
Riziko závažnější nemoci mají oslabení lidé. Do rizikových skupin patří lidé s těžkými nemocemi srdce nebo průdušek a plic.
V ohrožení jsou i pacienti, kteří dostávají léky snižující jejich odolnost, například pacienti se zhoubným nádorem nebo po transplantaci. Větší riziko těžké nemoci mají i těhotné ženy a děti mladší než dva roky.
Tito lidé si při prvních příznacích chřipky zaslouží naši zvláštní pozornost a větší léčebná opatření.
Setkali jste se na oddělení již s těžšími případy?
Ano, na našem oddělení leželo už několik lidí, kteří měli komplikace chřipky, hlavně záněty plic. Zatím šlo o nemoci spíš střední závažnosti, všichni přežili a po léčbě se vrátili domů. Velmi důležité pro každého nemocného je přijít včas k lékaři s komplikací chřipky.
Jak pozná nemocný komplikaci?
Příznaky komplikace jsou například dušnost, tedy pocit nedostatku vzduchu, a prudké bušení srdce. To svědčí o postižení plic a srdce. Na závažnost stavu upozorňuje i porucha vědomí, zmatenost, křeče.
Když do plic poškozených virem vstoupí bakteriální komplikace, pak po počáteční úlevě znovu vystoupí horečka a zhorší se kašel. Takový člověk by měl rychle znovu navštívit lékaře. Má totiž pravděpodobně komplikaci nemoci a zaslouží si jinou léčbu.
Jaký je váš názor na očkování?
I v naší společnosti jsou lidé, kteří jsou velkými nepřáteli očkování, já mezi ně samozřejmě nemohu patřit. Očkování je jedna z nejúspěšnějších aktivit v celé historii medicíny. Některé nebezpečné infekce díky němu zcela vymizely, jiné se přestaly hromadně šířit.
Jak vlastně očkování proti nemocem funguje?
Očkování někdy označujeme slovy aktivní imunizace, tedy aktivní vytváření odolnosti. Co to znamená? Do těla vpravím buď celého původce, mrtvého nebo oslabeného, nebo jenom jeho část. Tělo pozná nebezpečí a začne se bránit.
K tomu si vytvoří zbraně – protilátky a naučí se tak nepřítele zabíjet. Když pak přijde skutečný nebezpečný původce, nemá už šanci. Aby naše tělo takhle zareagovalo, musí být dostatečně zdatné.
Proto velmi oslabení potřebují intenzivnější režimy očkování a určité procento z nich může zareagovat slabě a navzdory očkování stejně onemocnět. To ale není chyba očkovací látky.
Může mít očkovací látka také nějaké vedlejší účinky?
Nikdy nic v životě nedostanete zadarmo. Takže slovy Voltaira i v medicíně děláme vždy nějaké malé zlo pro velké dobrodiní.
Platí to i o očkování. Malé zlo je, že píchnutí do ramene může bolet, může se objevit i zvýšená teplota, únava, bolest kloubů.
To všechno je přijatelná cena, když vím, jak nebezpečná by mohla být ta nemoc.
Podle dosavadního vývoje v republice by se ale mohlo zdát, že pandemická chřipka tak nebezpečná není.
Zatím nemoc postihla jen část populace. Vážných onemocnění a úmrtí je zatím málo. Jsme ale pořád na začátku složitého příběhu, kterému říkáme pandemie.
V tom, jak dopadne, hraje roli nejen, jaký je virus, ale i jací jsou lidé, jak dobře jsou živení, zda nejsou oslabení, jak funguje společnost a zdravotnictví. Příběh pokračuje a my musíme být připraveni na všechny možnosti.
Virus se totiž v minulých pandemiích měnil a může se i tentokrát zvýšit jeho nebezpečnost.
Jak se tedy můžeme na pandemii připravit?
Pro současnou situaci máme nové slovo, je to program mitigace. Tedy program, jak zmírnit následky hromadně se šířící infekce na co nejmenší možnou míru, aby co nejméně lidí onemocnělo, aby to co nejméně narušilo náš život a aby co nejméně lidí zemřelo.
Jak konkrétně můžeme zmírnit následky šířící se infekce?
Máme různé prostředky, například epidemiologické. Jde o to, aby zdraví a nemocní neseděli v malém prostoru a nenakazili jeden druhého. Chceme také mít co nejméně vnímavých jedinců, a to právě dokáže očkování.
Vy se očkovat necháte?
Ano, i tahle očkovací látka pro mě představuje jen malé zlo pro hodně veliké dobro. Proto jsem se nechal očkovat.
Jsou na místě nějaké obavy z vakcíny?
Virus pro tuto vakcínu byl vypěstován na vejci. Mohou v ní být zbytky z vejce i jiných látek, na které může být někdo alergický. Alergici na vaječnou bílkovinu a jejich lékaři to pravděpodobně již vědí a nenechají se proto očkovat.
Kromě lehkých reakcí na očkování existují i závažnější. Když se naočkuje mnoho desítek nebo stovek milionů lidí, určitě se vyskytne i několik závažných problémů, to ale platí úplně o každém léku. Tato očkovací látka není zásadně odlišná od jiných léků.
Prostě je tam jen malá pravděpodobnost, že někdo zareaguje velmi nežádoucím způsobem.
Takže se závažnými komplikacemi jste se nesetkali?
My jsme se s tím samozřejmě nesetkali, naočkovali jsme ale zatím malé množství lidí.
Jak se mohou lidé mimo očkování viru bránit?
Jsme ohroženi nemocí přenášenou kapénkami. Ty letí vzduchem po kýchnutí nebo zakašlání na vzdálenost metrů. Když ty kapénky s virem vdechnete v dostatečném množství, nakazíte se. Ochrana je vlastně jednoduchá: nepůjdu tam, kde je kapének mnoho, protože jsou tam nahuštěni nemocní lidé.
Když už v takovém prostoru jsem, chráním své dýchací cesty a svoje spojivky ústenkou a brýlemi. Ten, kdo vykašlává a vysmrkává tyhle kapénky, může chránit své okolí tím, že dýchá a kašle přes ústenku. Když takhle nemocný člověk sníží množství kapének ve vzduchu a já ještě dál snížím svojí ústenkou počet vdechnutých kapének, nedostanu do těla tak nebezpečnou dávku a zvládnu to.
Prostě dělat něco, co mě chrání, je vždycky víc než nedělat nic. Kapénky ale mohou ulpívat i na pevných předmětech a virus chřipky na nich vydrží poměrně dlouhou dobu. Takže když jedu ve veřejném dopravním prostředku, neměl bych jíst, a pak bych si měl umýt ruce mýdlem. I tak jednoduché věci chrání.
A když jsem k tomu ještě dobře živený, otužuji se, mám ve stravě dostatek vitaminů, tak jsem zase o kousíček blíž k větší míře bezpečí.
Jak se bude pečovat o lidi, kteří pandemickou chřipkou onemocní?
Musíme se dobře podělit o úkoly. Velkou roli budou hrát praktičtí lékaři. Zvládnou léčbu většiny těch dosud zdatných jedinců. Ti budou stonat většinou mírně, a proto dostanou lék proti teplotě, lék na bolest, vitaminy.
Důležitý je dostatek tekutin a hlavně týden ležet. Praktičtí lékaři ale mezi těmi dobrými budou muset poznat ty oslabené, nemocné se známkami komplikací, a nabídnout jim odlišný typ péče. Oslabení dostanou co nejdříve lék proti množení viru, tedy Tamiflu. Člověk s komplikacemi bude asi poslán do nemocnice.
Jakou roli tedy mají nemocnice a jak se na to připravují?
My budeme praktickým lékařům pomáhat v závažných situacích. Pro zvládnutí takové situace jsme si v minulosti připravili pandemické plány. Připravují nás na to, abychom vždycky v pravou chvíli správně poznali situaci a odpovídajícím způsobem na ni reagovali.
Jaká bude ta reakce?
Když bude nemocných hodně a oddělení, která se o infekce primárně starají, nebudou stačit, pak omezíme plánované výkony a operace a využijeme všechen personál i lůžka takových oddělení k péči o pandemickou nemoc.
Jihočeský pandemický plán je údajně velmi dobrý.
Pandemický plán Jihočeského kraje vznikal v týmu odborníků řízených krajskou hygienickou stanicí. Analyzuje, co nás čeká, a jak budou jednotlivé složky v kraji řešit nastalé problémy. Jde o úspěšný program.
Pandemický plán Nemocnice České Budějovice zase řeší úkoly naší nemocnice. My už se scházíme v takzvaném pandemickém štábu půl roku.
Zásobili jsme se určitými léky a pomůckami, abychom byli dobře vybaveni a mohli našim nemocným poskytovat dobrou péči. Velmi důležité však je, že takovéhle plány neříkají, jak to přesně bude, ale nabízejí metodu, jak vyřešit jakoukoli situaci.
Spousta věcí se dopředu odhadnout nedá, a proto musíme být dobře připraveni na všechny eventuality, i na ty nejhorší.
CHŘIPKA H1N1:
Onemocnění způsobuje chřipkový virus typu A, konkrétně nový podtyp A(H1N1)v. Obsahuje segmenty genů chřipkových virů prasat, ptáků a člověka v takové kombinaci, která nebyla nikdy dříve nikde na světě pozorována. Inkubační doba viru je cca 7 dní. Původce prasečí chřipky má zřejmě stejné vlastnosti jako virus sezonní chřipky.
Nakažená osoba tedy může nakazit ostatní po celou dobu, kdy vykazuje příznaky onemocnění.
Nákaza se šíří kapénkami. Rizikové je tedy pobývat delší dobu v blízkosti kýchajících či kašlajících infikovaných osob, sahat na předměty, které mohou být kapénkami kontaminované (např.
kliky od dveří, madla, knihy…) a následně, aniž si umyjete ruce, se dotýkat vlastních úst, nosu či očí.
Příznaky jsou obvykle podobné normální lidské sezónní chřipce:
• Horečka/zimnice
• Respirační příznaky / dýchací potíže, jako je kašel nebo rýma
• Bolení v krku
Možné další příznaky:
• Bolesti těla (zejména bolest svalů)
• Bolest hlavy
• Třes
• Únava
• Zvracení nebo průjem
Co na chřipku a nachlazení
Podzimní a zimní měsíce jsou obdobím, kdy narůstá počet onemocnění dýchacích cest.
V chladných měsících roku se lidé častěji shromažďují v uzavřených prostorách (veřejných dopravních prostředcích, jídelnách, restauracích, při společenských akcích,…) kde dochází k jejich úzkému kontaktu, a tím k větší pravděpodobnosti přenosu infekcí, které se šíří většinou kapénkami kontaminovaným vzduchem.
Infekce dýchacích cest představují nejčastější onemocnění, která člověka postihují. V naprosté většině jde o banální infekty s rýmou, případně i kašlem a mírně zvýšenou teplotou, které jsou způsobeny viry (rhinoviry, adenoviry, coronaviry,…) popřípadě i některými bakteriemi, které mohou probíhající virovou infekci komplikovat.
Často jsou tato chřipkovitá onemocnění (choroby z nachlazení) označovány nesprávně jako chřipka, ta však probíhá v epidemiích a má mnohem závažnější průběh. Inkubační doba virových respiračních nákaz je vesměs krátká, 1 – 3 dny, snad jen infekce atypickými mikroby (chlamydie, mykoplasmata) mají inkubační dobu delší.
Jako první onemocní zpravidla děti, které jsou v předškolním nebo školním kolektivu navzájem v blízkém kontaktu. Odlišit bakteriální infekci od virové není vždy jednoznačné, ale řada lékařů využívá pomocná laboratorní vyšetření (C-reaktivní protein, sedimentace červených krvinek, krevní obraz), která bývají při virových nákazách většinou buď v normálních hodnotách, nebo jsou jen lehce zvýšeny.
Naproti tomu při akutních bakteriálních nákazách způsobených typickými patogeny, jako jsou streptokoky nebo pneumokoky (angíny, záněty středního ucha, zápal plic) jsou vyšší až vysoké hodnoty C-reaktivního proteinu i sedimentace a je také zvýšený počet bílých krvinek.
Na základě testu pak lze použít či naopak nedávat antibiotika, která jsou vhodná u bakteriálních infekcí, ale u virových postrádají smysl a naopak pacienta zatěžují. Testy na rozlišení balteriální a virové infekce lze dnes zakoupit i v lékárně.
Nachlazení a rýma
Nejběžnější součástí nemoci z nachlazení je rýma, kterou způsobují nejčastěji tzv. rhinoviry. Nákazy těmito viry jsou časté brzo na jaře a na podzim, kdy je chladno a vlhko. Rhinoviry dobře přežívají a množí se při teplotě 33–35 °C, ale teplota 37 °C a více je rychle hubí, proto nezpůsobují celková onemocnění.
Na rozdíl od většiny respiračních nákaz se toto onemocnění nešíří kapénkami. Vodnatý nebo hlenovitý sekret z nosu v prvních dvou dnech onemocnění obsahuje množství virových částic, které se z vlhkého kapesníku dostávají na prsty, kde mohou přežívat i několik hodin.
Podáním ruky či kontaminovaného předmětu ulpí živé viry na rukou zdravého člověka a ten se mnutím očí nebo nosu infikuje. Nachlazení většinou začíná pobolíváním hlavy, svěděním v nose a očí i pocitem pálení v krku. Po několika hodinách nemocný začne kýchat a slzet, oči pálí, z nosu vytéká vodnatý sekret, zůstává pálení až škrábání v krku.
Druhý a třetí den potíže vrcholí, nemocný má uplakaný vzhled, překrvené spojivky, odřený začervenalý nos, „huhňá“ a bývá i mírně zvýšená teplota. Další den se sekrece mění na hlenovou až hnisavou, děti mají „nudli“ u nosu, kašlou častěji než dospělí. Podobně více a déle kašlou i kuřáci. Potíže zvolna ustupují a do týdne dochází většinou k uzdravení.
Komplikace jsou vzácné, u dětí se může někdy rozvinout zánět středního ucha. Vzhledem k nesmírné početnosti rozdílných původců chorob z nachlazení není zatím, na rozdíl od chřipky, možná aktivní ochrana očkováním.
Chřipka
Chřipka je nejčastější lidské infekční onemocnění, které každoročně postihne až 10 % světové populace a na rozdíl od běžných nemocí „z nachlazení“ je každoročně příčinou úmrtí tisíců lidí na celém světě. I přesto je stále považována hlavně v České republice nejen laickou, ale bohužel i odbornou veřejnosti za banální infekci.
Původcem onemocnění je virus, který se vyskytuje jako typ A, B nebo C. Chřipka je vysoce nakažlivé onemocnění, které každoročně v zimních měsících způsobuje epidemii, jež trvá 4–6 týdnů.
Jde často o těžkou celkovou virovou infekci, která při svém průběhu negativně zasáhne téměř všechny orgány a systémy lidského těla, přičemž bránou vstupu viru chřipky do těla je dechové ústrojí. Charakteristickým rysem chřipkového onemocnění je rychlý a náhlý začátek, takže někteří pacienti ho jsou schopni určit téměř na hodinu.
To přesně vystihuje kolegova věta: „Kdo jednou chřipku zažil, nikdy nezapomene“. Mezi základní typické příznaky chřipky patří rychle stoupající horečka – kolem 40 °C (v úvodní fázi onemocnění doprovázená zimnicí a třesavkou), bolest hlavy a svalů, celková schvácenost, nechutenství.
Současně se objevuje bolest v krku, pocit ucpaného nosu a suchý, dráždivý, bolestivý kašel, který velice často přechází po několika dnech v kašel produktivní spojený s tvorbou hlenů. Rýma při chřipce nepatří k typickým příznakům.
Při nekomplikovaném průběhu trvá chřipka 7–10 dnů a maximálně je nakažlivá v prvních dvou dnech nemoci, kdy pacient kašlem šíří nákazu ve svém okolí. Chřipka představuje závažné onemocnění u starých lidí, především u těch, kteří trpí vleklými chorobami plic a srdce.
Je to však onemocnění, jemuž lze předcházet, proto očkování, zvláště u rizikových pacientů, má zásadní význam. Pacient by měl být v den aplikace zdráv a bez teplot. Spolehlivou ochranou proti ní jsou protichřipkové vakcíny, které se aplikují před vypuknutím epidemie.
V různě dlouhých časových intervalech (8–40 let) dochází k pandemii, která je vyvolána novým typem viru A. Obvykle onemocní 50 a více procent obyvatel a průběh nemoci je většinou závažný. V následujících letech jsou epidemie vyvolány sice shodným typem viru, ale každý rok s jistými malými odchylkami (tzv.
drift), což vyžaduje vždy očkování novou očkovací látkou. Kromě očkování zůstává stěžejním prvkem kvalitní životospráva (nezapomínat na ovoce a zeleninu), dostatek spánku, pohybu a podpora imunitního systému. Z podpůrných prostředků je třeba zmínit třapatku nachovou (Echinacea purpurea), která stimuluje buňky imunitního systému, dále betaglukany (nebo-li imunoglukany), probiotika, vitamíny (vitamin C) a minerály (zinek), česnek, …Odlišit běžnou sezónní chřipku od prasečí na základě klinického obrazu je naprosto nemožné. U tzv. „prasečí“ chřipky s pandemickým výskytem se však častěji objevují příznaky postižení trávícího ústrojí.
Jak přistupovat k léčbě chřipky a nachlazení?
Nachlazení léčíme symptomaticky, tzn. zaměřujeme se pouze na zmírnění nebo potlačení projevů onemocnění. Základem je klid na lůžku, dostatek tekutin, pravidelné větrání místnosti, … Nemocní rýmou a kašlem by měli aspoň po dobu nejvýraznějších potíží, tj. asi dva dny, zůstat v domácí izolaci.
U dětí a dospělých pomáhají při rýmě volně prodejné nosní kapky a spreje na uvolnění ucpaného nosu. Nabídka je široká. U většiny je ovšem nutné dodržení doby podání, která by neměla přesáhnout bez přestávky 1 týden u dospělých a 5 dnů u dětí. Dětem do jednoho roku by kapky neměly být kapány, ale nosík pouze vytírán.
Doporučit lze také pravidelné čištění nosu mořskou vodou a to nejen u dětí, ale i u dospělých. Tyto přípravky mohou bez obav používat těhotné i kojící maminky. Na pročištění dutin a úlevu od ucpaného nosu je vhodné použít mořskou vodu s vyšší koncentrací soli tzv. hypertonickou.
U kojenců, kteří nemají vyvinutý kašlací reflex a nedovedou smrkat, je nutné hlen z nosu odsávat. Doporučit lze odsávačku na vysavač, která v minulosti byla přijímána spíše s rozpaky a obavami o bezpečnost dítěte, dnes ji maminky upřednostňují před klasickou.
Bolesti v krku lze ulevit použitím pastilek (Tantum Verde, Strepsils, Drill, …) spreje či kloktadla. Ze zkušenosti za nejlepší variantu považuji přípravky s jódem (Jox, Betadine), které by však neměli užívat pacienti alergičtí na jód a mající problémy se štítnou žlázou.
Volně prodejné léky na kašel se nabízejí ve formě kapek, sirupů, tablet nebo ve vodě rozpustných sáčků či šumivých tablet.
Léky k potlačení kašle se hodí většinou na počátku onemocnění, kdy je kašel dráždivý a ještě suchý např. Tussin, Ditustat, Humex. Jsou vhodné i v případě, že kašel trvá příliš dlouho, nemocný neodkašlává a kašel ho jen vysiluje. Zde je třeba ale myslet i na možnost nežádoucího účinku některého z léků na snížení krevního tlaku.
Na vlhký kašel je zase vhodný přípravek, který hlen naředí a budete jej tak snáze moci dostat z dýchacích cest např. Mucosolvan, Bromhexin, ACC, …Není dobré tyto 2 typy preparátů na kašel kombinovat, mohlo by dojít k hromadění hlenu v dýchacích cestách.
Antibiotika při chřipce a nachlazení nejsou vhodná. Hlavní skupinou léčiv, která se užívá při chřipce, jsou léky snižující teplotu a tlumící bolesti tzv. analgetika-antipyretika.
Jejich úloha přichází ve chvíli, kdy tělesná teplota měřená v podpaží přesáhne 38 °C, nebo nemocný trpí bolestmi hlavy, kloubů a svalů. Nejrozšířenější jsou tři účinné látky: kyselina acetylsalicylová (Aspirin,Acylpyrin), ibuprofen (Brufen, Ibalgin) a paracetamol (Paralen, Panadol).
Použití prvních dvou léků by se měli raději vyvarovat pacienti užívající warfarin.
U chřipky lze kromě symptomatických opatření použít i tzv. antivirotika – účinné preparáty proti chřipkovým virům, je ale nutné podat je co nejdříve po výskytu prvních příznaků, nejpozději do 48 hodin. Virostatika nedokážou virus přímo ničit, pouze podporují organismus v boji proti viru. Jejich účelem je znemožnit virům napadat buňky a množit se.
Hlavní a téměř základní léčbou chřipky zůstává klid a odpočinek, a to jak tělesný, tak duševní.
Jít s chřipkou do práce s tím, že „tam budu stejně jen sedět u počítače“, je hazardem s vlastním zdravím, nehledě na neserióznost ke svým spolupracovníkům.
Chřipka může být skutečně jen banálním onemocněním, které za týden zmizí. Může ale také zabíjet nebo způsobit trvalé následky.
Léčba v těhotenství a při kojení
Specifickou oblasti je pak použití léčivých přípravků v těhotenství a použití léčiv při kojení, kterým jsme věnovali pro jejich důležitost samostatné články.
Důležité upozornění
Informace uvedené na této stránce mají informativní charakter a jsou poplátné okamžiku, kdy byly sepsány. Přestože se na tomto textu podílelo několik lékárníků z GigaLékárna.cz, je důležité uvést, že informace jsou obecné.
Příbalové informace u léčivých přípravků se průběžně mění dle nejnovějších poznatků a je tedy potřeba se řídit vždy informací uvedenou v příbalovém letáku u konkrétního přípravku a to v okamžiku, kdy jej budete chtít používat.
Prymula: Očkování proti prasečí chřipce je účinné i proti mutacím viru
Kde se nacházíte: iROZHLAS.cz / Zprávy z domova | Související témata: Český rozhlas publicistika politika
Od chvíle, kdy se před několika měsíci začal vir H1N1 šířit po světě, odborníci upozorňují, že mnohem větší rozsah a smrtelné následky má každoročně běžná, sezónní chřipka.
Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.
O mutaci viru H1N1 s předsedou České vakcinologické společnosti Romanem Prymulou.
O to víc zaujal výrok jednoho z předních českých expertů předsedy České vakcinologické společnosti Romana Prymuly, když varoval, že prasečí chřipka začíná vykazovat vážnější průběh a bere si víc životů než ta, která zasahuje populaci pravidelně.
„Po celém světě se začínají objevovat ohniska nákazy, které vykazují větší závažnost prasečí chřipky než sezónní. V poslední době se ukazuje nakupení smrtelných případů v USA, Mexiku a na Ukrajině. Evidentně tak dochází k jakýmsi mutacím, které poté vedou k závažnějšímu průběhu nemoci,“ řekl Prymula v Radiofóru Českého rozhlasu 1.
Právě mutace viru H1N1 by mohla činit onemocnění prasečí chřipkou závažnějším, než je běžná chřipka, což potvrzuje i Prymula. „Neobáváme se průběhu dominantního typu viru, který se ve většině případů vyskytuje, ale snažíme se pomocí očkování chránit populaci před mutací, která může znamenat klinicky mnohem závažnější průběh.“
Zmiňované mutace viru H1N1 hlásí například Norsko. Podle Prymuly je třeba v této souvislosti řešit hned dvě záležitosti.
„Vyskytují se mutace, které vedou k rezistenci viru na antivirotika typu Tamiflu, nebo jsou to změny, které vedou k závažnějšímu průběhu ve smyslu invaze do plicní tkáně, kde vytváří zápal plic s potenciálním následkem úmrtí,“ upřesnil předseda České vakcinologické společnosti.
Otázkou zůstává, pokud bude člověk očkován, zda bude chráněn i proti zmutovanému viru zmíněné chřipky. „Předpokládáme, že ano. K závažné mutaci by mohlo dojít pouze v raritním případě. Pak by ovšem vakcína nepomohla. Takový průběh ale nelze reálně předpokládat,“ uzavřel Prymula.
Další články
Nejčtenější
Koronavirus, Petr Kellner, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Olympijské hry 2020 Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová
Doporučujeme
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Evropská léková agentura začala hodnotit data od výrobců vakcín týkající se vakcíny proti pandemické chřipce. Vychází ze strategie, kterou Agentura zavedla již v roce 2003, pro účely rychlých registrací vakcín užívaných v případě pandemie. Cílem Agentury je vyhodnotit data v co nejkratší době, tj. do podzimu, před začátkem chřipkového období na severní polokouli.
„Prasečí chřipka“ vypukla v dubnu 2009 v Mexiku a Světová zdravotnická organizace ji oficiálně prohlásila pandemií v červnu 2009.
Pandemie je způsobena vypuknutím chřipky způsobené novým typem (kmenem) chřipkového viru, který se snadno šíří z osoby na osobu.
Liší se od normální „sezónní“ chřipky, protože kmen viru je nový a protože většina lidí proti němu nemá ochranu (imunitu). Z důvodu nedostatečné imunity se virus může rychle šířit.
Které vakcíny je možné užívat během pandemie?
Běžné chřipkové vakcíny, určené k ochraně před sezónní chřipkou nejsou při této pandemie účinné. Je nutné použít speciální chřipkové vakcíny. Použijí se k vytvoření ochrany (imunity) proti pandemickému viru u lidí, kteří s ním ještě nepřišli do styku. Očekává se, že tak dojde ke snížení celkového dopadu pandemie.
Jak budou vakcíny na pandemickou chřipku dostupné?
Nyní, když byl virový kmen způsobující současnou pandemickou chřipku identifikován, mohou výrobci začít s vývojem pandemické vakcíny. Před tím, než budou vakcíny zpřístupněny, musí být registrovány. Z důvodu urgentní potřeby pandemických vakcín a nutnosti uspíšit hodnocení je zapotřebí data poskytnutá výrobci zhodnotit, jakmile jsou dostupná.
Zde jsou dva způsoby, jak mohou výrobci obdržet registraci:
- Použít přístup s využitím tzv. mock-up vakcíny. Mock-up vakcína na pandemickou chřipku se připraví v předstihu tj. před vypuknutím samotné pandemické chřipky za použití kmenu, který by mohl pandemii způsobit, aniž by byl znám skutečný virový kmen, který pandemii způsobí. Společnosti provedou kompletní studie kvality, bezpečnosti a účinnosti mock-up vakcíny s původním virovým kmenem. Jakmile je pandemický kmen znám, je jím nahrazen původní virový kmen ve vakcíně. Prvotní studie je možné využít kpředpovědi, jak budou lidé na vakcínu reagovat vokamžiku, kdy se přidá chřipkový kmen způsobující pandemii.
- Vytvoření nové vakcíny. To vyžaduje novou, kompletní registraci a proto je zapotřebí více dat než u předchozího přístupu. Agentura v současnosti spolupracuje s dvěma výrobci na registraci nových pandemických vakcín.
Které mock-up vakcíny byly registrovány?
Evropská Komise udělila registraci čtyřem mock-up vakcínám:
- Celvapan, od Baxter AG;
- Daronrix, od GlaxoSmithKline Biologicals S.A.;
- Focetria, od Novartis Vaccines a Diagnostics S.r.l.;
- Pandemrix, od GlaxoSmithKline Biologicals S.A..
Tři z těchto vakcín, Daronrix, Focetria and Pandemrix obsahují pomocné látky. To jsou sloučeniny obsažené v očkovacím kmenu, které pomáhají stimulovat lepší odpověď na vakcinaci. Všechny mock-up vakcíny byly připravené s H5N1 kmenem chřipkového viru, který musí být nyní zaměněn za H1N1, jež je původcem současné pandemie.
Co se nyní děje s mock-up vakcínami?
Společnosti nyní pěstují H1N1 chřipkový virus a připravují pandemickou vakcínu zahrnutím tohoto kmene do svých mock-up vakcín. Jelikož se jedná o změnu ve složení vakcíny, společnosti budou muset zažádat o změnu registrace.
Protože data jsou hodnocena jakmile jsou dostupná, bude tato změna registrace posouzena velmi rychle, běžně do pěti dnů. V okamžiku, kdy odborná komise Evropské lékové agentury, tj.
Výbor pro Humánní léčivé přípravky (CHMP), udělí kladné stanovisko, může být změna registrace schválena Evropskou Komisí a vakcína je dostupná k použití.
Výrobci mock-up vakcín oznámili svůj záměr předložit tyto nezbytné změny. Agentura byla informována, že první by mohla být vyplněna v září 2009.
Právě začínají klinická hodnocení u dospělých, starších osob a dětí. Nejdříve se očekávají výstupy klinických hodnocení prováděných u dospělých a poté těch prováděných u dětí. Výrobci uvádějí, že počáteční výsledky budou k dispozici od září 2009.
Jak bude Výbor hodnotit změny mock-up vakcín?
CHMP zhodnotí data o metodách užitých při výrobě a kontrole finální vakcíny. Toto shrnutí spolu se shrnutím, které bylo vykonáno v souvislosti s mock-up vakcínou umožní Výboru vydat stanovisko, zda může být vakcína registrována k užití v rámci Evropské Unie.
Výsledky právě probíhajících studií finální vakcíny proti H1N1 testované na lidech budou zhodnoceny, jakmile budou tyto studie dokončeny. Tyto výsledky budou připojeny k informacím o bezpečnosti a účinnosti, které byly získány v průběhu registrace původní mock-up vakcíny.
Tato data zahrnují výsledky studií vykonaných u více než 8000 osob včetně dospělých, starších osob a dětí.
CHMP zastává názor, že vložení virového kmenu H1N1 nebude mít zásadní dopad na bezpečnost a účinnost finální vakcíny. Tento názor vychází z předchozí zkušenosti se sezónními chřipkovými vakcínami.
Složení těchto vakcín je každoročně upravováno na základě mezinárodních doporučení, zahrnutím sezónních chřipkových kmenů, u kterých se předpokládá, že způsobí nadcházející sezónní vypuknutí chřipky.
Dosavadní zkušenosti ukazují, že změna kmenu nemá dopad na bezpečnost a účinnost sezónních vakcín.
Co se stane v okamžiku, kdy bude pandemická vakcína registrována?
Jakmile budou vakcíny registrovány, CHMP bude pokračovat v hodnocení všech dalších dat, která budou vycházet z klinických hodnocení, která společnosti provádí.
Ačkoli se předpokládá, že finální vakcína bude mít stejný bezpečnostní profil jako mock-up vakcína, všechny vedlejší účinky mohou být zjištěny pouze na základě jejího rozšířeného používání.
Z tohoto důvodu Komise po výrobcích vakcín požaduje, aby provedli další bezpečnostní studie a zavedli speciální pandemické plány minimalizující rizika.
Toto zajistí, že bezpečnost vakcín může být během jejich užívání velice podrobně sledována, a to jak ze strany farmaceutických společnostní, tak kompetentních autorit.
Po té, co budou vakcíny připraveny, vlády jednotlivých členských států rozhodnou jaké skupiny obyvatel mají vakcíny dostat a kdy.
Oddělení farmakovigilance24.7.2009