Oči nám decimuje životní styl a jeho hektičnost, nadměrné využívání technologií – tabletů, smartphonů, notebooků, počítačů, televize, špatné osvětlení při práci. Svůj podíl má rovněž znečištěné ovzduší se smogem a inverzí nebo nedostatek spánku a odpočinku.
Zkrátka mnozí neumí moc dobře odpočívat, relaxovat, uvolnit se, dát si pauzu, nic nedělat, pobývat dostatečně dlouho venku a v přírodě a stále nekoukat do mobilu či na telku. A tak se i ty setkáváš s více a více lidmi, kteří musí používat dioptrické brýle, ať už na dálku, či na blízko. Bez nich je pro ně svět rozmazaný.
Co tedy můžeš pro svůj zrak udělat?
- Nepodceňovat pravidelné návštěvy u očního lékaře
- Dodržovat zásady zdravého životního stylu
- Správně se stravovat a jíst potraviny prospěšné očím
- Cvičit nejen své tělo, ale i oči
- Vyhnout se nadměrné zátěži očí při práci i odpočinku
- Zvolit správné a vhodné osvětlení u jakékoli činnosti
- Dopřát sobě i očím pravidelný relax
- Mít vždy vhodné brýle, kontaktní čočky a další pomůcky, které oči chrání
Zdroj: www.shutterstock.com
Tvůj oční lékař
Je pro tvé oči velmi důležité nepodceňovat návštěvy očního lékaře. Měla bys k němu chodit pravidelně i když se cítíš v pohodě. Minimálně 1x ročně bys měla očního lékaře navštívit, a nosíš-li kontaktní čočky, tak se doporučuje návštěva 1x za půl roku.
Pravidelné oční prohlídky mají svůj smysl. Jsou důležité pro udržení zdravého zraku, protože každá prevence je lepší než léčba. Takto mohou být tvé obtíže odhaleny včas a řešeny obratem. Kupříkladu šedý zákal či degenerativní změny, zelený zákal, obtíže se sítnicí, nitrooční tlak nebo skryté záněty. Mimoto lze díky očnímu vyšetření odhalit jiné nemoci – cukrovku nebo vysoký krevní tlak.
Zdravý životní styl
Pro tvůj zrak má význam rovněž vhodný a zdravý životní styl s dostatkem tekutin, ovoce, zeleniny, pohybu na čerstvém vzduchu, odpočinku a relaxu, spánku a striktním oddělením práce a volna.
Je důležité umět vypnout, zapomenout na chvíli na pracovní povinnosti a dělat něco, co tě nabíjí radostí a pohodou.
Také se snaž oprostit od zlozvyků, jako je kouření, nadměrné mlsání čokolády a sladkostí, nebo holdování tučným masům a uzeninám.
Omez čas věnovaný počítači, televizi a mobilu či tabletu tak, abys měla klid na regeneraci očí a jejich odpočinek. Pokud na počítači či notebooku pracuješ, dodržuj pravidelné pauzy a přestávky, dopřávej očím zvlhčující kapky a klid se zavřenýma očima. Také pomáhá koukání do zeleně – stačí několikaminutový pohled z okna.
Pestrá a zdravá strava
Jídelníček bys měla mít co nejpestřejší, bohatý na živiny, vitamíny a minerály.
Očím prospívá obzvláště vejce, ryby, česnek, kukuřice, sója, borůvky, kurkuma, skořice, rajčata, ořechy, semínka a olivový olej. Z nápojů si přidej do repertoáru šťávu z karotky, zelený čaj a dostatek čisté vody.
Ideální je ta z kohoutku, kterou si přefiltruješ skrz filtrační konvici, čímž vodu zbavíš chlóru a dalších škodlivých látek.
Zdroj: Shutterstock.com
Pohybové aktivity a oční cviky
Tvým očím prospěje i pravidelný pohyb, ideálně na čerstvém vzduchu a v zeleni. Ta očím prospívá, protože zelená je nejen vitalizující barva, ale především uklidňující.
Nejen když pracuješ na počítači, ale obecně očím prospěješ očními cviky a oční jógou. Ideálně vše prováděj každý večer, nebo při únavě očí. Práce na počítači oči vysušuje, proto měj po ruce zvlhčující kapky (třeba s kyselinou hyaluronovou) a oči více promrkávej. Cviky nejsou náročné ani časově, ani na provedení, a přitom jednoznačně efektivní a účinné.
Jak na cvičení očí?
Malý návod na to, jak s očima cvičit:
- 5x očima zamrkej
- 5x se podívej očima nahoru a dolů
- 5x se podívej doprava a doleva
- 5x koukej šikmo nahoru a šikmo dolů – zleva doprava
- 5x šikmé koukání opakuj na druhou stranu – zprava doleva
- 5x dělej očima kroužky – prvně doprava a pak doleva
- 5x očima kresli čtverec – doprava a pak doleva
- 5x očima vykresli vlnky – tam a zpět
- 5x očima vykresli trojúhelník – doprava a pak doleva
- Nakonec pořádně 5x zamrkej
Video, jak správně cvičit tuto oční jógu, najdeš zde:
Správné osvětlení
Ať už pracuješ na počítači, čteš si nebo koukáš na televizi či třeba vaříš, ke všemu bys měla mít vhodné a optimálně řešené osvětlení, které tvému zraku neškodí a dopřeje mu i při umělém osvětlení dobré vidění.
Pracovní stůl by měl mít osvětlení umístěné vlevo, kuchyňská plocha by měla být osvětlena shora – pod vrchními kuchyňskými skříňkami. A televize by měla být osvětlena v pozadí, anebo vedle po bocích.
Ke čtení měj stojací lampu či stolní lampičku spíše se žlutým světlem. Stropní světlo pro čtení moc vhodné není.
Vhodné brýle, čočky a ochranné pomůcky
Cítíš-li, že máš zhoršené vidění, měla bys nosit kontaktní čočky nebo vhodné dioptrické brýle. Vždy si zrak nechej v tomto případě vyšetřit a proměřit očním lékařem. Správná dioptrická korekce je důležitá, aby se oči příliš nenamáhaly a netrpěly zvýšenou únavou.
U kontaktních čoček je vždy síla dioptrií o půl dioptrie nižší než u brýlí. Je to proto, že máš čočku přímo na oku. Ideální volbou jsou jednodenní čočky, které nemusíš vkládat do pouzdra s čerstvým roztokem a zamezíš tak případným zánětům z nečistot. Ráno je nasadíš a večer vyjmeš a vyhodíš.
Při manipulaci s kontaktními čočkami dbej vždy na předem umyté ruce.
Také ochranné pomůcky jsou pro oči důležité, a nejsou to jen ty pracovní. Oči by sis měla chránit venku a při sportování před slunečními paprsky slunečními a sportovními brýlemi, při práci třeba se dřevem, při vrtání či broušení také ochrannými brýlemi.
A co ty, jak se staráš o svůj zrak? Máš nějaké dobré tipy a rady pro zdraví očí? Poděl se o ně s námi!
foto-zdroj: shutterstock.com
Jezte mrkev a budete mít oči jako ostříž. Mýtus, který stále žije
Zrak patří k nejdůležitějším smyslům. Není-li vůbec ten nejvýznamnější, o který prakticky nikdo nechce přijít. Nejspíš i proto koluje o zraku a očích už od pradávna spousta mýtů a polopravd.
Co je tedy skutečně pravda a co už patří mezi nepodložené nesmysly?
Pravda: s kontaktními čočkami nechoďte do vody
Kontaktní čočky ve spojení s vodou přinášejí značné riziko. Ve vodách přežívají bakterie, viry, chlamydie, plísně a akantaméby. Mikroorganismus je díky kontaktní čočce v dlouhodobém kontaktu s povrchem oka. Chlamydiové oční záněty můžou vzniknout i týdny či měsíce po pobytu ve vodě.
Ve vodách, řekách, jezerech a horských potocích jsou přítomné i nebezpečné mikroorganismy akantaméby. Způsobují závažný zánět rohovky spojený s velkými bolestmi, světloplachostí, začervenáním a slzením. V kritických případech hrozí i oslepnutí.
Zdrojem akantaméb jsou také nádobky s roztoky a pouzdra na kontaktní čočky.
Mezinárodní den mrkve se slaví 4. dubna a vznikl v roce 2003.Mrkvoví nadšenci se rozhodli tímto způsobem informovat svět o jejích blahodárných účincích.Mrkev je výborným pomocníkem v boji proti zánětům a toxinům. Významným zdrojem provitaminu A, který zlepšuje stav pleti a vyživuje sítnici. |
Mýtus: mrkev zlepšuje zrak
Skutečně mrkev zlepšuje zrak? „Hodně lidí se mylně domnívá, že když budou jíst hodně mrkve, brýle nebudou potřebovat. S dioptrickými vadami oka však konzumace mrkve vůbec nesouvisí. Mrkev je bohatá na beta-karoten, z kterého v lidském těle vzniká vitamin A, jež vyživuje sítnici.
Nepřímo tak pomáhá kvalitnímu vnímání zrakového vjemu na sítnici. Podobnou službu nám poskytují i další zraková barviva (flavonoidy, zeaxantýn a lutein nacházející se v zelené listové zelenině a kukuřici).
Také nenasycené omega 3 mastné kyseliny v rybím oleji,“ vysvětluje lékařka Věra Kalandrová, primářka Oční kliniky NeoVize.
Pravda: dívání se do sluníčka způsobuje slepotu
Každý pohled do ostrého světla způsobuje krátkodobé oslepnutí. Při delším dívání se do slunce nastávají v oku nezvratné změny, včetně zjizvení nejdůležitějších struktur pro vidění. V žádném případě se nedívejte do slunce cíleně a dlouhodobě, jde o jednu z nejčastějších příčin slepoty. Výjimečně nebezpečné je zatmění slunce, vydržíte se do slunce dívat delší dobu a nevnímáte riziko.
Mýtus: časté sledování televize zhoršuje zrak
Sledování televize nezpůsobuje žádné výrazné problémy.
Měli byste však dodržovat dvě základní pravidla – televizor mít ve vzdálenosti více než dva metry od očí a obrazovka by neměla být jediným zdrojem světla v místnosti.
Dnešní LCD monitory nevytvářejí žádné škodlivé vyzařování. Staré televizní přijímače měly v porovnání s dnešními velké elektromagnetické vyzařování, navzdory tomu nepředstavovaly žádnou vážnější zdravotní hrozbu.
Pravda: nedostatečně zkorigované dioptrie můžou způsobit vypadávání vlasů
Z nesprávně zkorigovaných dioptrií můžou skutečně vypadávat vlasy. Oko se extrémně namáhá při zaostřování obrazu, čímž je drážděné velké množství nervových vláken. Celý komplikovaný proces na úrovni mozku vede k nadměrnému vypadávání vlasů. Zrak je nutné správně korigovat – brýlemi, čočkami nebo laserovou či nitrooční operací.
Mýtus: v těhotenství se oční vady zhoršují
V těhotenství a kojení se dioptrická vada zhorší přibližně u 20 procent všech žen. V 80 procentech zůstává stabilní. Krátkozrakým pacientkám se může vada zhoršit. Statisticky však maximálně do jedné dioptrie.
Hodně mladých žen odkládá právě z tohoto důvodu laserovou operaci dioptrických vad. Díky šetrnému femtosekundovému laseru je strach ze zhoršení vady po porodu přežitkem.
Mechanická pevnost oka po laserovém zákroku je dostatečná na to, aby vydržela i ten nejtěžší porod.
Pravda: modré oči jsou citlivější na oční onemocnění než tmavé
Některá onemocnění se vyskytují statisticky častěji u světlých duhovek. Například věkem podmíněná makulární degenerace (chronické onemocnění žluté skvrny, které může vyústit do ztráty centrálního vidění). Vše souvisí s pigmentovým epitelem, který se nachází v oku a zabezpečuje správnou výživu a metabolismus oka. Ve světlých duhovkách ho je méně.
Mýtus: šedý zákal musí dozrát
Starý mýtus, že zákal musí dozrát, než se operuje, už neplatí. Naopak, čím dříve zákrok podstoupíte, tím méně komplikací riskujete. Díky nejnovějším laserovým operacím šedého zákalu jde o maximálně šetrný výkon jednodenní chirurgie.
Chirurg při něm operuje pomocí femtosekundového laseru a nepoužívá skalpel ani ostré nástroje. Pokud se pacient rozhodne pro multifokální nitrooční čočku, zbaví ho v průběhu operace šedého zákalu chirurg také brýlí na čtení i do dálky.
Pravda: čtení při nedostatečném osvětlení poškozuje zrak
Dlouhodobé studie ukazují, že vysokoškolsky vzdělaní lidé nosí častěji minusové dioptrie. Zdá se tedy, že určitá souvislost mezi čtením a brýlemi opravdu existuje. Dlouhodobá zvýšená námaha zaostřovacích svalů v oku při čtení může způsobit zhoršení dioptrií. Tento stav se však týká pouze lidí do 25 let. Nedostatečné osvětlení pracovní a čtecí plochy způsobuje únavu očí.
Mýtus: zelený zákal končí slepotou
Glaukóm je zákeřný hlavně pomalým a nepozorovaným průběhem. Na rozdíl od šedého zákalu, kdy je možné operaci vidění prakticky dokonale obnovit, se dá při léčbě zeleného zákalu chorobný proces pouze zastavit. Navzdory tomu častá obava pacientů, že onemocnění končí slepotou, už dnes neplatí.
Když je pacient dostatečně disciplinovaný a dodržuje rady lékaře, onemocnění je možné stabilizovat. Kromě vyšetření očního pozadí a nitroočního tlaku pomáhá oftalmologovi při včasné diagnostice vyšetření s názvem OCT (optická koherentní tomografie). Přístroj umožňuje vidět hluboko do očních struktur.
Dokáže odhalit onemocnění sítnice, glaukom a změny na zrakovém nervu v raném stadiu.
Pravda: adrenalinové sporty můžou poškodit zrak
Některé typy sportů jsou pro oko skutečně nebezpečné – například seskoky typu bungee jumping. Ty lékaři nedoporučují krátkozrakým sportovcům. Oko je při seskoku vystavené velkým nárazům s rizikem odtrhnutí sítnice.
Znáte nejčastější mýty o zraku?
Zrak je jedním z nejcennějších smyslů, které máme, a proto chceme udělat maximum, abychom svůj zrak i zrak našich dětí chránili a dobře o něj pečovali. Často se tak řídíme spoustou rad a doporučení, o kterých ale nevíme, že jsou jen mýty, které se nezakládají na pravdě.
Zde jsou tedy nejčastější mýty o zraku, které nejsou pravdivé:
1. MÝTUS: „Sledování televize zblízka kazí oči“
Jde o mýtus, který velice často slýcháme, nicméně sledování televize zblízka nemá vliv na vznik zrakových vad. Zvýšenou zrakovou námahou se totiž zrak nezhoršuje, může jen způsobit únavu očí či bolest hlavy.
2. MÝTUS. „Časté a dlouhodobé sezení u počítače kazí oči“
Opět jde o mýtus. Dlouhodobá práce na počítači může být spojena se zrakovými obtížemi jako je pálení či bolest očí, nicméně vliv na vznik zrakových vad také nemá.
3. MÝTUS: „Čtení po tmě kazí oči“
Další častý mýtus. Jak již bylo řečeno, zvýšenou zrakovou námahou se zrak nezhoršuje, pouze může způsobit nadměrnou únavu či bolest očí. Čtení při špatném osvětlení tedy také nemá vliv na vnik zrakových vad.
4. MÝTUS: „Nošením brýlí oči zleniví“
Také toto není pravda. Používáním brýlí se oči neoslabují. Oční vada se může zhoršovat spolu s věkem nebo jako výsledek nemoci, brýle za ni však nemohou. Naopak malým dětem, které se léčí např. s tupozrakostí či šilháním uškodí, pokud brýle nenosí. Je tedy správné nosit brýle se správnou dioptrickou korekcí.
5. MÝTUS: „Mrkev zlepšuje zrak“
Opět mýtus. Ačkoliv se hodně lidí mylně domnívá, že když budou jíst hodně mrkve, nikdy nebudou nosit brýle, není to pravda. S dioptrickými vadami konzumace mrkve vůbec nesouvisí. Vitamín A, který je v mrkvi obsažen, vyživuje sítnici. Nicméně vitamín A se nenachází jen v mrkvi, ale i v řadě dalších potravin.
6. MÝTUS: „Dítě, které šilhá, z toho vyroste“
Další pověra. Šilhajícím miminkům se sice ve chvíli, kdy začnou správně fixovat předměty kolem sebe, očka srovnají, ale u větších dětí šilhání nezmizí samo. Dítě, které šilhá, je nutné vyšetřit a zahájit správnou léčbu, která je vždy individuální – většinou se léčí brýlemi a cvičením slabšího oka, případně i operací.
7. MÝTUS: „Stačí obyčejné sluneční brýle“
Jde o mýtus. Sluneční paprsky jsou pro oči velmi nebezpečné a dívání do slunce může vážně poškodit sítnici, rohovku i oční čočku a dokonce způsobit i slepotu.
Proto je nutné chránit oči kvalitními slunečními brýlemi se silným UV filtrem. Brýle by měly chránit oko i ze stran tak, aby škodlivé UV paprsky nepronikali z boku.
V letních měsících a na horách i u moře je ideálním doplňkem i pokrývka hlavy, která zastíní oči (klobouk či kšiltovka).
8. MÝTUS: „K očnímu lékaři se chodí jen pro brýle“
Spousta lidí si myslí, že k očnímu lékaři by se měli objednat až tehdy, když mají pocit, že špatně vidí. Je to ale velký omyl. Oční lékař neměří jen dioptrie a nepředepisuje jen brýle.
V rámci prohlídky vám lékař zkontroluje i čočku a oční pozadí, změří nitrooční tlak a provede další důležitá vyšetření, která mohou odhalit závažná zraková onemocnění.
Pamatujte, že prevence je důležitá a může vám ochránit vaše oči!
Pokud tedy chcete svému dítěti skutečně ochránit oči, nedejte na babské rady a raději dejte přednost preventivnímu vyšetření očním lékařem. Jen včasnou diagnostikou a zahájením léčby je možné zrakové vady napravit či alespoň zmírnit jejich důsledky!
Objednat na vyšetření
Sportování škodí, mrkev pomáhá aneb pravdy a mýty o očích
S krátkozrakostí ani dalekozrakostí mrkev nepomůže.
Foto: Profimedia.cz
Pravda: Mrkev se na své slavné vlně veze již od druhé světové války. Britské letecké jednotky tehdy rozvířily fámu, že jejich zkušený pilot John Cunningham vděčí za své skvělé noční vidění právě mrkvi, což tuhle oranžovou zeleninu katapultovalo mezi potravinové hvězdy. Až později vyšlo najevo, že letectvo pouze maskovalo svůj přísně utajovaný radar…
S krátkozrakostí ani dalekozrakostí vám ale mrkev nepomůže. Sice obsahuje beta-karoten, který si tělo přeměňuje na vitamín A, ale stejnou službu vám prokáže i řada dalších potravin, například játra, listová zelenina, meruňky, kapusta, vaječný žloutek nebo kurkuma.
Dlouhodobý extrémní nedostatek vitamínu A skutečně může způsobit slepotu, ale v Evropě vám nic podobného nehrozí. „Vitamín A působí příznivě na sítnici a pomáhá v prevenci zeleného a šedého zákalu a makulární degeneraci, ale na dioptrické vady žádný vliv nemá,“ souhlasí MUDr. Tomáš Juhás z centra laserové chirurgie oka Oftum.
Pravda: Částečně ano. Vědci před dvěma lety odhalili 24 nových genů, které přispívají ke vzniku krátkozrakosti.
Pokud jste jejich nositelem, máte údajně až desetkrát vyšší riziko, že si budete muset brýle nasadit taky.
Nejnovější studie lékařské fakulty Kolumbijské univerzity v New Yorku teď také přišla s informací, že pokud dítě podědí gen APLP2 a čte více než hodinu denně, má pětkrát vyšší riziko, že se u něj krátkozrakost rozvine.
Autor této studie, doktor Andrei Tkatchenko, proto nabádá rodiče, aby své děti v rámci prevence co nejvíce posílali na čerstvý vzduch. „Známe už všechny vnější rizikové faktory – čas strávený čtením riziko krátkozrakosti zvyšuje, zatímco čas strávený venku ho snižuje,“ uvedl Dr. Tkatchenko.
„Kritické období pro rozvoj krátkozrakosti je během základní a střední školy, takže dbejte na to, aby školní děti trávily každý den minimálně dvě hodiny venku.“ Existuje totiž již několik výzkumů, které potvrdily, že děti, jež tráví několik hodin denně venku na denním světle, mají větší šanci na život bez brýlí.
Pravda: Pokud se vám do oka dostane cizí tělísko, raději ho propláchněte čistou vodou a na chvíli jej zavřete.
„Jestliže se ale zrnko písku nebo jiná nečistota zachytí na vnitřní straně horního víčka, každým mrknutím dráždí rohovku a způsobuje drobné ranky a bolest. V tomto případě vám dobře poslouží oční mast. Její základ na sebe zrnka písku naváže a vyplaví je,“ popisuje MUDr. Tomáš Juhás.
Pokud ani mast nezabere, je třeba horní víčko otočit a cizí tělísko vyndat čistým kapesníkem. „Problém nezanedbávejte, můžete skončit až se zánětem rohovky,“ upozorňuje oftalmolog.
Pravda: Kontaktní čočky byste si při plavání v bazénu či moři měli vyndat a totéž platí i pro následné sprchování. Úřad pro kontrolu potravin a léčiv uvádí, že čočky by neměly přijít do kontaktu s jakoukoliv vodou, protože hrozí zdravotní komplikace.
„Voda, ať už z bazénu, moře nebo ze sprchy, obsahuje mikroorganismy, například plísně nebo chlamydie, které mohou způsobit oční infekci. Čočky navíc zvyšují riziko, že ji skutečně dostanete,“ podotýká Juhás.
Pokud už musíte s čočkami do vody, volte jednodenní, které po koupání vyhodíte. Ovšem pozor, jestliže se vám při plavání dostala do očí voda, počkejte s vyndáváním alespoň hodinu.
„Čočka vodu nasákne a přisaje se více k oku, takže hrozí, že si společně s ní sundáte i povrchovou vrstvu oka.
Jedná se o rohovkovou erozi, což je celkem bolestivé poranění, které vyžaduje lékařskou pomoc,“ upozorňuje lékař.
Pravda: Americká akademie očního lékařství tvrdí, že počítače oči nepoškozují.
Loňská studie nezávislých britských očních lékařů ovšem došla k závěru, že příliš časté sledování chytrých telefonů zrak poškodit může.
Autor výzkumu Andy Hepworth uvedl, že modrofialové světlo ze smartphonů je pro oči potenciálně nebezpečné a že může vést i ke zvýšenému riziku tzv. makulární degenerace, která může skončit až slepotou.
Během mnohahodinové práce na klasickém počítači vám nicméně hrozí syndrom počítačového vidění. Ten se projevuje pálením očí a jejich únavou, může se vyskytnout i pocit suchého oka nebo naopak slzení, snížená schopnost zaostření nebo rozmazané vidění.
Pozitivní je, že jde jen o dočasný stav. Pokud mu chcete předejít, dodržujte pravidlo 10-10-10: tedy v desetiminutových intervalech sledujte po dobu 10 vteřin předmět vzdálený deset metrů. A často mrkejte.
Pravda: Oko si můžete poranit při jakémkoliv sportu, ale krátkozrací lidé by si měli dávat pozor dvojnásob. Jejich bulva má totiž o něco protáhlejší tvar, než by odpovídalo zakřivení rohovky.
„To mimo jiné znamená napnutější sítnici, rozprostřenou na větší ploše a s tendencí k degenerativním změnám v místech, kde je nejvíce namáhaná. Proto mají krátkozrací lidé vyšší riziko odchlípení sítnice, které začíná vznikem trhliny v oslabených místech. Obvykle při prudkém pohybu, změnou směru, úderem do hlavy, pádem nebo tupým poraněním oka,“ vysvětluje MUDr. Tomáš Juhás.
Proto by si každý, kdo trpí krátkozrakostí, měl nechat jednou za rok vyšetřit oční pozadí, při kterém se odhalí nejen degenerace sítnice, ale i to, že se sítnice začíná odchlipovat. Pokud by k odchlípnutí skutečně došlo, hrozí operace a v některých případech i slepota.
„I když si necháte laserem odstranit dioptrie, tvar bulvy zůstává stále protáhlý a odchlípnutí sítnice proto hrozí pořád,“ dodává oftalmolog.
Pravda: Existuje mnoho metod, které zrak mohou zlepšit, i když určité oční vady nikdy zcela nevyléčí. „Například akupunktura, tedy metoda čínské medicíny, která má mnohatisíciletou historii.
Pomocí jehliček může pomoci s řadou problémů. Lidé se přitom nemusí bát, že by jim lékař píchal jehly do oka.
Aplikují se nejen do akupunkturních bodů blízko oka, ale také na různá jiná místa po celém těle,“ vysvětluje primář Pavel Stodůlka z oční kliniky Gemini.
Výborná je i tzv. oční jóga, která je doporučována zejména lidem, kteří denně tráví čas u počítače. „Oči je dobré například každou hodinu dvě minuty trochu promasírovat a procvičit.
Oku prospívají krouživé pohyby, pohledy různými směry, nahoru, dolů a do různých stran.
Tak se oko vlastními očními svaly promasíruje a tím se zlepší metabolismus, látková výměna v oku a jeho okolí, což má pozitivní účinky na zrak,“ vysvětluje Stodůlka.
Pomoci mohou i bylinky, jako kozlík lékařský nebo květ chryzantémy. V pokročilejším věku jsou vhodné potravinové doplňky – pozor ale na předávkování.
„Pro dobrý zrak je podstatný lutein. Ten obsahuje například obilí, ovoce a zelenina nebo vaječný žloutek. Na správné fungování enzymů v oku má velký vliv zinek. Proto je důležité konzumovat potraviny bohaté na tento minerál.
Mezi ty patří například vajíčka, mléko, dýňová semínka, ústřice nebo pštrosí maso.
S přibývajícím věkem ale slábne schopnost tyto látky z běžné stravy vstřebávat, proto je vhodné zařadit do jídelníčku potravinové doplňky, které obsahují takové množství látek, které odpovídá doporučené denní dávce,“ dodává Pavel Stodůlka.
Hlavní zprávy
Fakta a mýty o zraku. – ppt stáhnout
1 Fakta a mýty o zraku
2 Obsah Vidí pes černobíle?Proč moucha ulétne dříve, než ji stačíte chytit? Proč je hmyz přitahován ke světlu? Proč kočkám v noci svítí oči? Které zvíře má nejlepší zrak? Jaký mají zvířata zorný úhel? Jaké barvy vnímají zvířata? Když budu pravidelně provádět oční cviky, nebudu muset nosit brýle. Čtení při slabém osvětlení zhoršuje zrak. Jezte hodně mrkve, zlepšuje zrak. Je lepší nenosit brýle pořád. Když budu chodit doma bez nich a bez kontaktních čoček, oči budou moct odpočívat. Celodenní práce s počítačem očím škodí.
3 Vidí pes černobíle? Pes má tyčinky i čípky, takže jeho barevné vidění je podobné jako u člověka a není tedy pouze černobílé. Pes ovšem vnímá jiné barevné spektrum – vidí pouze barvy v rozsahu modro-fialová a žluto-zelená.
Zatímco člověk vnímá předmět například červené barvy, pes pravděpodobně vidí ten samý předmět zeleně. Modrozelenou vidí jako bílou. Žlutou, zelenou a oranžovou barvu pes vnímá jako neutrální šedou.
Jeho vidění se podobá více barvosleposti, kdy není schopen rozlišit červenou a zelenou barvu.
4 Proč moucha ulétne dříve, než ji stačíte chytit?Přestože se oko hmyzu skládá z 6 000 až 25 000 jednoduchých oček, není až tak dokonalé jak by se mohlo zdát. Není například schopno zaostřovat, proto jsou pro hmyz malé předměty neostré.
Důležitá výhoda je ovšem ve velkém zorném poli. Takže je téměř nemožné se přiblížit k mouše, aniž by vás zpozorovala. Moucha vnímá pohyb skutečně rychleji a to průměrně 60 – 120 impulzů za sekundu, zatímco člověk pouze 24.
Hmyzu proto připadá pohyb pomalejší než člověku a dokážou rychleji zareagovat.
5 Proč je hmyz přitahován ke světlu?Hmyz používá zrak k navigaci. Při letu je intenzita světla téměř stejná v obou očích, a pokud tomu tak není, vyrovná svoji dráhu rychlejším pohybem křídel na jedné straně.
Toto chování vede k tomu, že hmyz naráží na umělé osvětlení, protože takové osvětlení je na rozdíl od slunce příliš blízko a každé oko tak vnímá jinou intenzitu světla, neustálá korekce tohoto jevu skončí srážkou s tímto světelným zdrojem.
Není tedy pravdou, že hmyz je světlem přitahován, jedná se pouze o chybu v jeho navigačním chování.
6 Proč kočkám v noci svítí oči?Zvířata aktivní v noci mají za sítnicí odrazovou vrstvičku, takže dopadající světlo působí na světlocitlivé buňky sítnice „ze dvou stran“.
Můžeme si to snadno ověřit, když v noci pozorujeme oči kočky, na které dopadá světlo – nápadně světélkují právě odraženým světlem. Navíc sítnice těchto zvířat obsahuje v poměru k čípkům neobvykle mnoho tyčinek.
To ale také znamená, že tato zvířata musí chránit oči před denním světlem. Proto se např. zorničky kočičích očí v denním světle zužují do úzkých štěrbin.
7 Které zvíře má nejlepší zrak?Draví ptáci jsou schopni zaznamenat v krajině pohyb až na 2 kilometry, sokol dokonce až na 6 kilometrů. Sova má oči asi stokrát citlivější na světlo než člověk a to jí umožňuje noční vidění.
Většina ptáků a obojživelníků vidí všechny barvy spektra, zatímco barevné vidění většiny savců je omezené. Sítnice mnohých savců má jenom dva druhy čípků a zvířata, která jsou aktivní v noci, pravděpodobně barvy skoro nerozlišují.
Například ježek vnímá především žluté světlo a ostatní barvy jsou pro něj téměř nerozeznatelné.
8 Jaký mají zvířata zorný úhel?Lovená zvěř, například králík, myš nebo jelen, má oči posazené po stranách hlavy, což umožňuje široký rozhled na všechny strany. Tím je sice přesné vidění omezeno, ale zvětšuje se tak celkový rozhled.
Ve svém okolí tak očima zaznamenají každého možného nepřítele. Například králík má úhel rozhledu téměř 360 stupňů, což znamená, že ve svém okolí může zaznamenat možného nepřítele prakticky z každé strany. Člověk má rozhled asi 200 stupňů, aniž bychom přitom museli otočit hlavou.
Úhel rozhledu kočky je však menší, obsáhne sotva 180 stupňů.
9 Jaké barvy vnímají zvířata?Barevné vidění většiny savců je omezené. Ptáci a obojživelníci vidí všechny barvy spektra, naopak savci většinou vidí jen některé bary. Noční zvířata, pravděpodobně barvy skoro nerozlišují. Například ježek vnímá nejvíce žluté světlo a ostatní barvy téměř nerozeznává.
Pes nevnímá barvu zelenou a červenou, kočka červenou.
Vnímané barvy: Pavouk: zelená, ultrafialové záření Včela: modrá, žlutá, ultrafialové záření Ryby: většinou jen dvě barvy Žába: většina barev Hadi: většina barev, infračervené záření Ptáci: pět až sedm barev, ultrafialové záření Kočka: dvě nevýrazné barvy Pes: dvě nevýrazné barvy Veverka: modrá, žlutá Šimpanz: všechny barvy
10 Když budu pravidelně provádět oční cviky, nebudu muset nosit brýle.Oční cvičení nezlepší ani nezachrání vidění, ani nedokáže oddálit dobu, kdy budete muset nasadit na nos brýle. Ostrost vidění závisí na řadě faktorů včetně tvaru očí a zdraví oční tkáně a bohužel ani jedno nemůžete výrazně změnit cvičením.
11 Čtení při slabém osvětlení zhoršuje zrak.Ačkoliv čtení pod peřinou nebo v pološeru nedokáže zhoršit vaše vidění, dokáže oči rychle unavit.
Nejlepší způsob, jak nastavit světlo při čtení, je zamířit ho rovnou na stránky, nikoliv přes rameno. Stolní lampa s matným stínítkem směrujícím přímo na knihu nebo časopis je ideální způsob.
Naopak světlo, které dopadá přes rameno, vás oslní a vy tak při čtení uvidíte hůř.
12 Jezte hodně mrkve, zlepšuje zrak.Pravda: Tohle částečně platí. Mrkev totiž obsahuje vitamín A a představuje jednu z několika druhů zeleniny, kterou vaše oči milují.
Ale čerstvé ovoce a zelená listová zelenina, jež obsahují více vitaminů (například C a E), jsou ještě lepší. Antioxidanty pomáhají chránit oči před šedým zákalem a oční degenerací.
Ale pojídání zeleniny vás rozhodně neochrání před základními očními vadami – krátkozrakostí nebo dalekozrakostí.
13 Je lepší nenosit brýle pořádJe lepší nenosit brýle pořád. Když budu chodit doma bez nich a bez kontaktních čoček, oči budou moct odpočívat.
Jestliže potřebujete brýle na dálku nebo na čtení, používejte je. Pokud se budete pokoušet číst bez nich, budete oči zbytečně namáhat a unavovat je.
Používání brýlí vaše vidění skutečně nezhorší, ani nepovede k dalším očním chorobám.
14 Celodenní práce s počítačem očím škodí.Ačkoliv práce s počítačem váš zrak nepoškodí, pokud celý den sledujete monitor, začnete mít oči unavené. Upravte si osvětlení tak, aby vás neoslňovalo.
Také pokud pracujete u počítače nebo čtete, je vhodné zhruba každou hodinu nechat oči chvíli odpočinout. Lidé, kteří zírají na obrazovku dlouhou dobu, rovněž mají tendenci méně mrkat, což může oči vysušovat a dráždit.
Tipy pro oči aneb Počítač očím neškodí, mrkev ale dioptrie neubere
Není výjimkou (naopak se to stává velmi často), že oční lékař, kterého navštívíte kvůli problémům s očima, odhalí onemocnění úplně jiné. Nejčastěji počínající cukrovku, vysoký krevní tlak nebo onemocnění štítné žlázy.
Oko je velmi důmyslný orgán, který se sice dokáže mnoha okolnostem přizpůsobit (třeba množství světla, vzdálenosti sledovaného objektu nebo změnám teplot), ale zároveň je to orgán velmi choulostivý a citlivý na změny v okolí a hlavně v těle.
Bolest a tlak v očích můžete cítit třeba kvůli tomu, že jste dlouho koukali do počítače, ale zrovna tak byste měli zvážit, jestli za to nemůže vysoký krevní tlak. To, že hůř vidíte v šeru, může být sice způsobeno oční vadou, vyšším věkem, počínajícím zákalem, ale také třeba jenom nedostatkem vitamínu A.
Ideální je samozřejmě navštívit očního lékaře pokaždé, když na svém zraku zaznamenáte nějaké změny, protože lékař má spoustu vybavení, kterými umí příčinu potíží odhalit. Ale zrovna tak se vyplatí naučit se vnímat a rozeznávat signály, které vám oči posílají.
Oči vs. televize a počítač
Je obecně zažité tvrzení, že dlouhodobé vysedávání u televize nebo monitoru počítače poškozuje zrak. Ovšem je to tvrzení mylné.
To, že dlouhou dobu koukáte na obrazovku nebo monitor, vašemu oku významně neublíží. Stejně jako třeba čtení zblízka. Tedy ne tak, abyste kvůli tomu museli nosit dioptrické brýle.
I když na svítící obrazovku nebo na drobná písmenka koukáte několik hodin a z velmi krátké vzdálenosti, k přímému poškození zraku to nevede. Oči se dokážou přirozeně přizpůsobit různé intenzitě světla i vzdálenosti.
Je ale pravdou, že pokud tak činí dlouhou dobu, jsou namáhány a vysilovány. V důsledku toho můžete pociťovat pálení, zarudnutí očí, jejich slzení nebo naopak osychání, bolest hlavy a únavu.
Způsobuje to především fakt, že při soustředěném pohledu jedním směrem mrkáme zhruba pětkrát méně, než normálně.
Mrkání je ovšem pro oko velmi důležité, protože zvlhčuje povrch oka slzami a zajišťuje tak jeho ochranu. A pokud nemrkáme dostatečně, způsobuje to osychání oční rohovky a oko je tak snadněji náchylné k podráždění a únavě.
Takže naše rada zní ‒ klidně se do počítače dívejte i několik hodin denně, ale zhruba každou půlhodinu si udělejte přestávku, během které oči „promrkáte“.
Když máme unavené oči, máme nutkání si je mnout. Lepší je ale oční gymnastika
Pokud několik hodin denně pracujete s počítačem, oči si sice nekazíte, ale unavují se. To pak vede k celkové únavě. Je ale několik jednoduchých triků, jak únavě očí předejít a také jak se jí zbavit.
Při dlouhém sledování televize nebo monitoru počítače, nebo i při čtení, je dobré myslet na světelné podmínky. Na čtení je dobré si přisvítit malou lampičkou, ale je nutné dbát na to, aby proud světla směřoval na text a nikoliv vám do očí. Musíte pak více ostřit zrak, což způsobuje rychlejší únavu očí.
Ze stejného důvodu neumisťujte monitor počítače nebo televizní obrazovku proti oknu nebo jinému zdroji světla. Nemělo by se na nich zkrátka nic lesknout. Opět vás to nutí oči mhouřit a více zaostřovat, což je unavující. Je důležité dbát na to, aby byl povrch oka zvlhčovaný. To můžete zařídit buď pomocí speciálních kapek (říká se jim umělé slzy), ale stačí pravidelně mrkat.
Pomáhá také velmi jednoduché cvičení: Při dlouhodobém zaostřování nablízko si dělejte přestávky, během kterých se na pár vteřin podíváte do dálky a zaměříte zrak na nějaký vzdálený objekt. Pak oči na 10-20 sekund zavřete.
Vaše oči to osvěží víc, než kdybyste si je mnuli. To nedělejte.
Kromě toho, že to pro osvěžení nemá skoro žádný efekt, napomáháte tím dalšímu vysušování oční sliznice, oko tím dráždíte a hrozí, že si do oka zanesete nějakou infekci.
Mrkev je dobrá na oči, počet dioptrií vám ale nesníží
To, co jíme, ovlivňuje všechny pochody v našem těle. Složení stravy má tedy vliv i na naše oči a zrak. Především dbejte na stravu, která má vliv na stav cévního systému. Protože pro správnou funkci oka je důležitá cirkulace krve v očních tkáních a správný tlak.
Pro oči je dobrá strava bez tuků, velkého množství cukrů, a škodlivých chemikálií a naopak s velkým množstvím vitamínů, tekutin, vlákniny a stopových prvků.
Pokud vás trápí suché oči, zařaďte do jídelníčku více mořských ryb. Proti suchým očím totiž pomohou mastné kyseliny, které ryby obsahují. Velký význam má pro oči i listová zelenina. Špenát, kapusta a saláty obsahují lutein, což je látka, která chrání sítnici oka před poškozením.
Lutein najdeme také ve vaječném žloutku, který je pro oči prospěšný také kvůli obsahu sloučenin síry. U nich bylo prokázáno, že pomáhají chránit před vznikem šedého zákalu. Proto se vyplatí jíst také hodně cibule a česneku, protože v nich je těchto sirných sloučenin také velké množství.
A jak je to s tou mrkví? Stejně jako třeba s borůvkami a třešněmi. Obsahují ve velkém množství karoteny a antokyaniny, tedy látky, které pomáhají v těle vytvářet vitamín A. Ten sice nezabrání krátkozrakosti nebo jiným očním vadám, ale pomáhá správnému fungování oční sítnice a tím umožňuje vidění za zhoršených světelných podmínek a pomáhá nás chránit před šeroslepostí.
Sledování 3D obrazu může odhalit skrytou vadu zraku, nebo ji ale i způsobit
Jestli máte oční vadu, která vyžaduje nošení brýlí, to samozřejmě nejlépe zjistí oční lékař. A jenom ten by měl doporučit správná brýlová skla a čočky. Vy byste ale měli umět poznat, kdy očního lékaře máte navštívit.
Měli byste jít na oční vyšetření, pokud máte často unavené a pálící oči, pokud se při čtení a psaní musíte více soustředit, abyste neviděli rozmazaně, nebo pokud musíte oči přibližovat k monitoru počítače, abyste lépe viděli na text.
Dobrým testem je také sledování 3D televize nebo kina. Trojrozměrný obraz pomocí polarizačních brýlí totiž plnohodnotně vidí jenom ten, kdo má obě oči v pořádku, nebo pokud dioptrické brýle či čočky správně korigují oční vadu.
Pokud se speciálními brýlemi pro sledování trojrozměrného obrazu vidíte rozmazaný nebo pokřivený obraz, případně vám sledování způsobuje závratě, je to znamení, že se zrakem není něco v pořádku, nebo že brýle, které běžně nosíte, vyžadují vyměnit. Návštěva očního lékaře by měla být samozřejmostí.
Je také ale namístě varování ‒ nesledujte trojrozměrný obraz příliš často. Mohlo by vám to způsobit potíže!
Související příspěvky
Roboti začínají zachraňovat lidský zrak
Čínským dětem se z přemíry studijních povinností kazí zrak
Pozor na laserové hračky. Můžou dětem vypálit zrak
autor: Jindra Moravcová
Nošení brýlí oči neoslabuje aneb Mýty a pravdy o zraku – Zelený zákal – otestujte své oči!
Přestože je zrak naším nejdůležitějším smyslem, představy mnoha lidí o něm jsou často až překvapivě zkreslené. Přinášíme devět nejrozšířenějších mýtů, které se o lidském zraku houževnatě tradují z generace na generaci. Schválně, kterým z nich věříte i vy?
Mýtus první: Konzumace mrkve zlepší váš zrak. Fakt: Vitamín A potřebný pro dobré vidění se nenachází pouze v mrkvi, ale například i v mléku, sýrech, vaječném žloutku a játrech.
Mýtus druhý: Sledování televize z blízka zhoršuje váš zrak. Fakt: Sedění blízko u televize vám může způsobit bolest hlavy, neohrožuje však váš zrak.
Mýtus třetí: Čtení při nedostatečném osvětlení poškozuje váš zrak. Fakt: Stejně jako u předešlého mýtu, čtení za šera může oči unavit, kvalitu vidění však dlouhodobě nezhorší.
Mýtus čtvrtý: Nošením brýlí nebo kontaktních čoček moje oči zleniví a stanou se ještě více závislé na dioptriích. Fakt: Používáním korekce se oči neoslabují. Oční vada se může zhoršovat spolu s věkem nebo jako výsledek nemoci, vaše brýle však za to nemohou.
Mýtus pátý: Děti, které šilhají, z toho vyrostou. Fakt: Šilhání nezmizí samo od sebe, avšak u malých dětí je snazší tuto vadu napravit.
Mýtus šestý: Pokud člověk postupně ztrácí zrak, nedá se s tím nic dělat. Fakt: Již při prvních příznacích, jako je zamlžené vidění, bolest očí nebo třeba záblesky v zorném poli, byste měli co nejdříve vyhledat lékaře. Pokud se onemocnění zachytí včas, je šance na jeho vyléčení, nebo alespoň zpomalení.
Mýtus sedmý: Lampa rozsvícená v noci v dětském pokoji způsobuje u dětí krátkozrakost. Fakt: Uvažovalo se o tom, že noční světlo může mít negativní vliv na zrak u dětí, toto podezření se však neprokázalo.
Mýtus osmý: Přímý pohled do slunce váš zrak zhorší jen dočasně. Fakt: Negativní účinky ultrafialového záření mohou vaše oči poškodit trvale. I pokud je slunce částečně zakryté a neoslňuje, je přímý pohled do něj pro oči nebezpečný.
Mýtus devátý: Kvůli používání umělých sladidel se oči stanou přecitlivělé na světlo. Fakt: Některá umělá sladidla, jako cyklamáty, mohou skutečně přispět ke zvýšené citlivosti na světlo. Stejný účinek však mohou mít i antibiotika a některé další léky.
(vek)
Zdroj: www.webmd.com
| Líbí se vám článek? | Počet hlasů: 9 |